Stenographischer Bericht
über die XXIV. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 15. Jänner 1889.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Šolc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenj der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Hofrath Mattas und k. k. Statthaltereirath Töply.
Stenografická zpráva
o
XXIV. sezení VI. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 15. ledna 1889.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. dvorní rada Mattas a c. k. místodržitelský rada Töply.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes betreffend die Errichtung und Erhaltung von Volksschulen für die nationalen Minoritäten, L. =Z. 289, Dr. Nr. CXIII.
2. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten V. Hevera und Genossen betreffend die Regelung des Lizitationsverfahrens in den öffentlichen Lagerhäusern, L. -Z. 318, Dr. -Nr. CXXIII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes pro 1887, L. =Z. 317, Dr. -Nr. CXXII.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschußbericht betreffend den Propinationsentschädigungsfond, L. =Z. 321, Druck-Nr. CXXVI.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über die Petitionen der Gemeindevertretungen von Neubydžow und Časlau um Gewährung von Subventionen für die Erhaltung der Mittelschulen in diesen Städten, L. =Z. 319, Dr. -Nr. CXXIV.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen der Stadtgemeinde Eger um Bewilligung zur
Obsah:
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského o zřizování a vydržování škol obecných pro národní menšiny, č. sn. 289, č. t. CXIII.,
2. první čtení návrhu poslance Č. Hevery a soudruhů v příčině upravení řízení dražebního ve skladištích veřejných, č. sn. 318, č. t. CXXIII.
3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího za rok 1887, č. sn. 318, č. t. CXXII.
4. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině náhradního fondu propinačního, č. sn. 321, č. t. CXXVI.
5. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o peticích obecních zastupitelstev v Novém Bydžově a v Čáslavi za udělení podpory na vydržování středních škol v těchto městech, č. sn. 319, č. t. CXXIV.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti obecní a obecní o žádosti městské obce Chebské za povolení k vybírání 3proc. dávky z ná-
Einhebung einer 3 Pzt. Miethzinsumlage auf die Dauer von 5 Jahren, L. -Z. - 315, Dr. -Nr. CXX.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeinbeangelegenheiten über den Landesausfchußbericht, betreffend die Petition der Gemeinde Deutsch-Thomaschlag um Ausscheidung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und Zutheilung zum Gerichts- und politischen Bezirke Tepl, L. -Z. 314, Dr. -Nr. CXIX.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Pluhow-Žďár um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Weseli und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Neuhaus, L. -Z. 264, Dr. -Nr. CIII.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Ortschaft Borek um Ausscheidung aus der Gemeinde Čižic, Bezirk Pilsen, und Konstituirung als selbständige Gemeinde, beziehungsweise um Trennung der Gemeinde Čižic in zwei selbständige Gemeinden Borek und Čižic, ungedr. L. -Z. 257.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Dobřichov um Bewilligung zur Einhebung eines Zuschlages von 4 kr. von jedem in der Gemeinde verbrauchten Liter Branntwein und Wein auf die Dauer vom zweiten Viertel des Jahres 1889 bis Ende des Jahres 1899, ungedr. L. -Z. 323.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über die Petition des Curatoriums der landwirthschaftlichen Winterschule in Politz a. M. um Gewähmng einer Jahressubvention aus Landesmitteln zur Erhaltung der landwirthschaftlichen Winterschule in Politz a. M., ungedr. L. - Z. 322.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschußbericht betreffend das Ansuchen der Stadtgemeinde Mühlhausen um Abschreibung von Schulgeldrückständen, ungedr. L. -Z. 297.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Petition der Gemeinde Dožitz um Abschreibung von Schulgeldrückständen, ungedr. L. -Z. 302.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 35 Min.
jemného na dobu pěti let, č. sn. 315, číslo t. CXX.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině petice obce Německých Domasloviček za vyloučení ze soudního a politického okresu Plánského a přidělení k soudnímu a politickému okresu Tepelskému, č. sn. 314, č. t. CXIX.
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Žďáru-Pluhového za vyloučení ze soudního okresu Veselského a přidělení k soudnímu okresu JindřichoHradeckému, č. sn. 264, č. t. CIII.
9. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti osady Borku za vyloučení ze svazku obce Čižické, okresu Plzeňského a ustavení jako samostatné obce, pokud se týče za rozloučení obce Čižické ve dvě obce samostatné: Borek Štenovický a Čižice, netišť. č. sn. 257.
10. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní, o žádosti obce Dobřichovské za povolení k vybírání poplatku 4 kr. z každého litru kořalky a vína v obci spotřebovaného na dobu od 2. čtvrtletí 1889 až do konce roku 1899, netišt. č. sn. 323.
14. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici kuratoria zimní hospodářské školy v Polici n. M, za udělení roční zemské podpory na vydržování zimní hospodářské školy v Polici n. M., netišt. č. sn. 322.
12. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině žádosti městské obce Milevska za odepsání nedoplatků školného, netišt. č. sn. 297.
13. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině petice obce Dožické za odepsání nedoplatků školného, netišt. č. sn. 302.
Sezení počalo o 11. hod. 35 min.
Nejvyšší maršálek zem.: (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
čís. sn. 316, č. t. CXXI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině povolování poplatků za výslovné přijmutí do svazku domovského,
čís. sn. 332, č. t. CXXVII. Zpráva
komise pro záležitosti hypoteční banky o návrhu zemského výboru na změnu § 56. statutu hypoteční banky království Českého
čís. sn. 344. č. t. CXXIX. Zpráva komise pro zřízení zemské banky o zprávě výboru zemského s předloženým návrhem stanov zemské banky království Českého,
čís. sn. 345, č, t. CXXX. Návrh poslance dr. Herolda a soudruhů v příčině požitků učitelů k vojsku neb k domobraně náležejících, v době mobilisace neb povolání k činné službě vojenské.
Stenografická zpráva o XXIII. sezení a 22. výroční zpráva o činnosti vyššího hospodářského ústavu zemského v DěčíněLibverdě.
Im Drucke wurden vertheilt:
Ldtg. Z. 316, Dr. -Nr. CXXI. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesansschußbericht betreffend die Bewilligung von Abgaben für die ausdrückliche Ausnahme in den Heimatsverband.
Ldtg. -Z. 332, Dr. -Nr. CXXVII. Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Antrag des Landesausschußes aus Abänderung des § 56 des Statutes der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen.
Ldtg. -Z. 344, Dr. -Z. XXIX. Bericht der Kommission für die Errichtung der Landesdank über den Landesausschußbericht, mit welchem der Entwurf des Statutes der Landesbanf des Königreiches Böhmen vorgelegt wurde.
Ldtg. -Z. 345, Dr. -Nr. CXXX. Antrag des Abgeordneten Dr. Herold und Genossen betreffend die Regelung der Bezüge der militärbeziehungsweise landsturmpflichtigen Lehrpersonen zur Zeit der Mobilisirung oder Einberufung zum aktiven Militärdienste.
Der stenograsische Bericht über die XXIIISitzung und der XXII. Jahresbericht über die Wirksamkeit der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt Tetschen-Liebwerd im Jahre 1887-1888.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy výboru zemského byly z praesidia přikázány komisím.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte vom Praesidium den Kommissionen zugewiesen worden sind.
Sněm. sekretář Höhm (čte): Z prae-
sidia bylo přikázáno a sice komisi pro záležitosti okresní a obecní:
čís. sn. 334. Zpráva výboru zemského v příčině změny obecního volebního řádu pro království České.
Ex praesidio wurde zugewiesen und zwar: Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Ldtg. -Z. 334. Bericht des Landesausschußes betreffend die Aenderung der Gememde-Wahlordnung für das Königreich Böhmen.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche, dem hohen Hause den Einlaus an Petitionen mit= zutheilen.
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Landtagsaktuar Dr. Španihel (liest): Abg. Herr Pleva mit Petition der Gemeindevorstehung in Neuhof um Ausscheidung dieser Gemeinde aus dem Gerichtsbezirke Stecken und deren Zuweisung zum Gerichtsbezirke Polna.
Posl. pan dr. Peták s peticí okr. výborů v Rakovníku a v Královicích a více interesentů za odporučení stavby místní dráhy z Rakovníku do Mladotic c. k. vládě a povolení subvence k této stavbě.
Posl. pan Adámek s peticí městské rady ve Vys. Mýtě za udělení subvence k vydržování tamního obecního vyššího gymnasia.
Abg. Herr Graf Zedtwitz mit der Petition des Vereines zur Restaurirung der Dekanatkirche in Eger um Gewährung einer Landessubvention für den Vereinszweck.
Abg. Herr Dr. Kvíčala mit der Petition des Ortsschulrathes in Chodau um Versetzung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
Posl. pan dr. Herold s peticí městského zastupitelstva ve Vršovicích za změnu návrhu výboru zemského v příčině nového upravení platů učitelských.
Posl. pan hrabě Kounic s peticí městské rady v Rakovníku v téže záležitosti.
Posl. pan Kořán s peticí obec. zastupitelstva v Bělčicích v téže záležitosti.
Posl. pan dr. Herold s peticemi obec. zastupitelstva v Podolí-Dvorcích, obec. úřadu v Košířích a obec. výboru v Břevnově v téže záležitosti.
Posl. pan Macků s peticí okr. zastupitelstva v Litomyšli za povolení přirážky z nápojů pro obec Litomyšl.
Posl. pan dr. Bach s peticí řemesl.
besedy v Hoře Kutné za poskytnutí místností v staré budově musejní Praze k zřízení stálé výstavní tržnice,
Posl. pan Němec s pet. hospod. spolku v Brandýse nad L. v téže záležitosti.
Nejv. maršálek zem.: Prohlašuji sněm za způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o zřizování a vydržování škol obecných pro národní menšiny.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes betreffend die Errichtung und Erhaltung von Volksschulen für die nationalen Minoritäten.
Zpravodajem jest pan prof. Kvíčala. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. prof. Kvíčala: Slavný sněme! Slavný sněm při vyřízení zemsk. rozpočtu na rok 1889 učinil toto usnešení: "Zemskému výboru se ukládá, aby sněm ve příštím zasedání předložil osnovu zákona o školách národních menšin, kterýmž by zmírněna byla příkrá ustanovení o zřizování a vydržování takových škol. "
Dle zněni tohoto rozkazu nebyl sice zemský výbor povinen již nyní v pokračování tohoto zasedání slav. sněmu tuto osnovu zákona předložiti, ale zemský výbor pokládal tuto záležitost nejen za velmi důležitou, nýbrž také za velmi pilnou a naléhavou. Neboť slavný sněme, co by mohlo býti nalehavější než, aby přestaly nynější smutné poměry, ba zmatky, kterýmiž vinna jest nedostatečnosť nynějšího zákonodárství v příčině zřizování škol obecných pro národní menšiny?
Ten, kdo by si přál, aby nynější stav ještě dále trval, buďto neví dostatečně, jaké nesnáze a svízele se v praxi v naší vlasti vyskytují, když se jedná o zřizováni škol pro národní menšiny, ten neví, jaké různice a sváry mezi oběma národnostmi z toho vznikají, jaké rozčilení, jaké roztrpčeni obou národností, aneb nechce to věděti, nechce to věděti z příčin, kteréž
nechci blíže naznačiti, které však také blíže naznačiti nepotřebuji.
Každý věrný a upřimný syn naší vlasti, nechť jest to Čech anebo Němec, želí zajisté těch nynějších národních sporů, které tak dlouho již trvají, a každý věrný a upřimný syn vlasti naší musí pomýšleti na to, jakým způsobem by konečně přítrž byla učiněna neblahým těmto sporům.
Ku příkrosti sporu obou národností však zajisté nejvíce přispívá neurovnanost školských poměrů, neurovnanosť a nedostatečnost školsk. zákonodárství. (Pravda. ) Velectění pánové, kdyby se podařilo moudrými zákony školskými zjednati klid v oboru Školství obecného, zajisté v jiných oborech by pak sblížení obou národností brzy nastalo. (Výborně!)
Komu by bylo neznámo, že se nyní takřka boj vede o školní dětí, že zřizování škol pro národní menšiny s nesčíslnými nesnázemi a často s nejprudším odporem se potkává? Komu by bylo neznámo, že někdy mnoho a mnoho let to trvá, než škola pro národní menšinu právoplatně může býti zřízena a otevřena.
Všechny školní úřady vědí to dobře a cítí to živě, že nynější stav jest téměř nesnesitelný.
Nejzávažnějším důkazem toho tvrzení však jest, že také správní soud jinak rozhodoval v dřívějších letech a jinak rozhoduje nyní, kde na zjištění národnosti a mateřského jazyka velikou váhu klade a zjištění tohoto momentu za nezbytnou podmínku pokládá.
Zemský výbor chtěl touto osnovou zákona k tomu přispěti, aby tyto nesnáze, které se naskytují při zřizování a vydržování Škol pro národní menšiny, byly odstraněny neb aspoň zmírněny, a tím chtěl zemský výbor zároveň k tomu přispěti, aby příkrosť nynějších protiv mezi oběma národnostmi byla zmírněna. (Výborně!) Zemský výbor jest o tom přesvědčen, že tímto zákonem by jedna z největších překážek, kteréž dohodnutí se obou národnosti v oboru Školství nyní v cestu se staví, byla odstraněna.
Touto pohnutkou byl zemský výbor veden a nepomýšlel při tom ani na slavisaci ani na germanisaci, nýbrž pomýšlel na to, aby každé národnosti to bylo dáno a pojištěno, co jí po právu a spravedlnosti a co jí podle čl. 19. státního základního zákona náleží. (Výborně!)
A s tohoto stanoviska objevuje se osnova od zemského výboru předložená jakožto pokus ku provedení čl. 19. státního základního zákona v jednom oboru, oboru školství.
Zemský výbor nemůže a nesmí lhostejně přihližeti k boji národností (Výborně!) a musí také se své strany snahu vlády ke smířeni obou národností čelící podporovati. Každý má povinnosť, aby ve svém oboru svou hřivnou k tomu přispěl, aby příkrosti nynějšího sporu obou národnosti byly zmírněny, a zemský výbor jest o tom přesvědčen, že podporování škol pro národní menšiny z fondu zemského je vhodným prostředkem, kterým by se příkrost nynějších protiv obou národností dala odstraniti aneb zmírniti.
Náklad na obecné školství vzrostl měrou netušenou v království Českém. Ze zemské přirážky, kteráž na rok 1889 36 prcty. vypsána jest, připadá asi 20 prct., tedy více než jedna polovice na obecné školství. Tyto nesmírné oběti, které obyvatelstvo království Českého ve prospěch obecného školství podstupuje, vybízejí však k tomu, aby úsilovně bylo na to pomýšleno a o to dbáno, aby výsledek vyučování a vychování byl co nejzdárnější, aby tyto výsledky byly v náležitém poměru k obětem, kteréž obyvatelstvo ve prospěch obecného školství podstupuje. Aby však škola mohla zdárně působiti jest potřebí odstraniti všecky překážky zdárného působení, a jednou z největších překážek zdárného působení jsou v obcích co do národnosti smíšených spory a různice obou národností.
Škola potřebuje klidu, škola nemůže a nesmí býti příčinou a předmětem bojů. (Výborně. Nynější poměry jsou zcela převráceny. Příští generace snad ani nebude moci chápati, že nynější neurovnané a rozervané poměry mohly tak dlouho trvati a nebude to ani chápati snad, že bylo možná, aby na př. škola, kteráž dle počtu děti školou povinných zajisté již před 10 roky měla býti zřízena, posud ještě právoplatně nemohla býti zřízena.
V tomto směru a v tomto duchu zem. výbor osnovu zákona týkající se zřízení a vydržování škol pro národní menšiny vypracoval a žádá, aby s tohoto stanoviska osnova zákona spravedlivě a beze strannického roztrpčení byla posuzována.
Zemský výbor bude všechny změny, kterýmiž se podaří zlepšiti osnovu zákona
od něho předloženého, s radostí vítati a bude míti při tom to zadostučinění, že podnět dal k těmto oprovám a ke zdárnému rozřešení celé otázky. Zemský výbor jest o tom přesvědčen, že ct. školská komise, ve kteréž zasedají tak vynikající a na slovo vzatí znalci a přátelé školství obecného, hlavní zásady a myšlénky, na kterýchž osnova zákona spočívá, a snahu po dosažení toho cíle, kterýž také sl. sněm měl na mysli, když rozkaz svůj zemskému výboru dal, se své strany co nejhorlivěji bude podporovati.
A tím více o tom můžeme býti přesvědčeni, poněvadž již před čtyřmi roky, když ve školské komisi rokováno bylo o podporováni obecných škol ze zemských prostředků, tato myšlénka, kteráž jest jednou z hlavních myšlének osnovy zákona zem. výboru, byla velmi sympathicky přijata a to také od poslanců německých, (Slyšte!) což musí býti důrazně konstatováno; tak na př. jeden z německých poslanců, kteří tehdáž poradám přítomni byli, prohlásil se v ten smysl, že cíl, který se tu sleduje, jest tak šlechetný, že žádné oběti se nesmíme lekati, aby se tento cíl dosáhl. (Výborně!)
Musím se, velectění pánové, v tomto prvním stadiu jednání o této záležitosti obmeziti na tento všeobecný výklad a nemohu se dle jednacího řádu do podrobností pouštěti.
Já odporučuji sl. sněmu laskavé uvážení a zkoumáni osnovy zákona od zem. výboru předložené. V příčině formální pak dovoluji si jmenem zem. výboru navrhnouti, aby tato zpráva zemského výboru i s připojenou osnovou zákona byla školské komisi přikázána ku prozkoumání, předběžné poradě a podání návrhů.
Ich erlaube mir Namens des LandesAusschusses in formaler Beziehung den Antrag zu stellen, dass der Bericht Des LandesAusschußes mit dem beigeschlossenen Gesetzentwurfe betreffend die Errichtung und Erhaltung von Volksschulen für nationale Minoritäten der Schulkommission zur Vorberathung und Antragstellung zugewiesen werde.
Nejv. maršálek zem: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Nachdem dies nicht der Fall ist, gehen wir zur Abstimmung über.
Přejdeme k hlasování.
Navrhuje se, aby osnova byla přikázána školní komisi k předběžné poradě a k podání návrhů.
Es wird beantragt, den Bericht und Gesetzentwurf der Schulkommission zur Vorberathung und Antragstellung zuzuweisen.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení návrhu poslance Č. Hevery a soudruhů v příčině upravení řízení dražebního ve skladištích veřejných.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten V. Hevera und Genossen betreffend die Regulirung des Lizitationsverfahrens in den öffentlichen Lagerhäusern.
Dávám slovo panu zpravodajovi k odůvodnění jeho návrhu.
Navrhovatel poslanec Hevera: Slavný sněme! Nový útvar razí si čím dále tím větší cestu do soustavy naší hospodářské. Péčí a hlavním přičiněním majority parlamentární poslanecké sněmovny říšské rady sdělán a sestaven byl návrh o veřejných skladištích a není pochyby, že návrh ten v nejblíže příští době bude předmětem parlamentárního projednání. Návrhem tím v kruzích zemědělských, obchodních a průmyslových budí se naděje, jak myslím, oprávněné, že prospěje měrou dosud netušenou zákon ten svými novými předpisy a ustanoveními.
U nás není neznáma instituce veřejných skladišť. Ministerským nařízením ze dne 19. července 1866 uvedena byla skladiště do života, avšak jednak pro nedokonalá ustanovení, jednak pro neúplnou soustavu a pro neúplnosť práv podnikatelstva skladišť veřejných v tomto nařízení vytknutých nevyvinula se skladiště veřejná u nás tou měrou, jak toho doba a vyvinutý obchod i průmysl vyžaduje. V celém Nakousku od roku 1866 vzniklo a dosud stává 17 veřejných skladišť a pouze 6 v království Českém, totiž dvě skladiště v
Praze, jedno v Mostě, jedno v Kolíně, jedno v Hradci Králové a jedno v Karlině. Tato skladiště mohla tolikéž, jak ustanovuje předpis nový, vydávati listy skladní a warranty, avšak dovolil jsem si již podotknouti, že nebylo možná pro zvláštní poměry, aby se nejdůležitější při skladištích veřejných věc, totiž vydávání warrantů, bylo nějakým způsobem vyvinulo.
Pouze na tržišti terstském nalézáme, že skladiště vyvinují se poněkud účelněji. Roku 1881 vydáno bylo ve skladištích terstských 1729 skladních listů s assekurační cenou 5, 379. 380 zl. Po terstském skladišti, či lépe skladištích, zaujímá dále pozornosť poněkud větší skladiště, jež zřídila obec vídeňská. Warranty tohoto skladiště byly do zástavy brány od předních bank vídeňských, ale nemožno také tvrditi, že by větší měrou warranty i na tržištích ostatních v Rakousku byly se jakýmkoliv způsobem vyvinuly.
Návrh zákona, jak dovolím si říci, hlavně péčí majority parlamentární sestavený, byl proto s radostí vítán od kruhů zemědělských a obchodních, poněvadž právem se za to má, že taktéž vydávání a soustavné pěstování warrantů bude pro zemi naši hospodářsky, obchodně a průmyslově velmi prospěšné. Každé dílo lidské a zajisté i dílo zákonodárců není úplné a není pochyby, že není návrh říšského zákona o skladištích prost nedostatků; avšak pozoruhodno jest přece, že ruská vláda, když carským úkazem nedávno vydaným zavedla pro ruskou říši instituci skladišť, vypůjčila si téměř polovičku článků z návrhu našeho, a byla tak loyalní, že při každém článku, jejž si vypůjčila z rakouského návrhu, výslovně provenienci udala. Můžeme se tedy oddati podstatné naději, že návrh, jejž jsem opětně uvésti si dovolil, bude všestranně prospěšný a naděje tato jest podporována také tou okolností, že již při vyrovnání se tak zv. rakousko-uherském a zejména při prodloužení privilegia banky rakousko-uherské zástupce této banky slíbil a určitě připověděl, že, bude-li vydán zákon o skladišti ve formě dle doby časové potřebný, rakousko-uherská banka vezme obchod s warranty a přijímání těchto papírů do obvodu svých velkých obchodů.
My tedy můžeme vítati toto ustanovení, které bude míti v zápětí určité předpisy a nelze pochybovati, že objeví-li se warrant u nás, zajisté budou prostředkem
nejenom velmi prospěšným a důležitým, ale že bude částečně i prostředkem cirkulačním. Co se týče ustanovení návrhu o skladištích, jež se poněkud vztahují k návrhu mému, čili lépe řečeno, které zavdalo podnět k návrhu mému, dovoluji poukázati k té okolnosti, že čl. 16. návrhu o skladištích výslovně poskytuje podnikatelstvu skladišť jisté prospěchy a zvláště usnadnění poplatkové v příčině kolkování či nekolkování listin, protokolů dražebních atd.
Avšak výslovně klade za podmínku těchto osvobození, že z licitací veřejných nemá býti placen žádný příspěvek ani zemi, ani okresu, ani obci.
U nás však je zákon, vlastně ministerské nařízení ze dne 20. srpna 1855, dle něhož má se z každé veřejné dražby o movitostech odváděti 1 pct. do pokladny chudinské.
Při jednání o článku 16. v národohospodářské komisi na radě říšské uvažovali jsme také nesnáze, jež by vznikly z toho, kdyby ministersterské nařízení, jež jsem právě uvedl, potrvalo v platnosti vzhledem ke skladištím veřejným, pročež jsme schválili resoluci toho znění, aby vláda učinila opatření příslušných, jež by v tomto ohledu rozskladišť v každém ohledu usnadňovaly. O to se tedy jedná, aby ministerské nařízení ze dne 20. srpna 1855 obsažené ve Věstníku vlády zemské pro království české částka XXVIII. v příčině odvádění chudinského procenta z dražeb na movitosti, nevztahovalo se na dražby ve skladištích. Zajisté nebude nikoho v tomto sl. sněmu a já byl vzdálen úmyslu toho velice zkracovati chudinské pokladnice nějakého poplatku neb příspěvku, avšak toho příspěvku dosud nemají.
Pak jedná se o usnadnění instituce, která - jak dovolil jsem si opětně tvrditi - má přinésti obyvatelstvu velkých hmotných prospěchů.
Druhý odstavec návrhu mého vztahuje se k odstavci 12. čl. 28. řádu obecního pro království české, v němž je vytknuta samostatná působnosť obce. Dle tohoto odstavce 12. výslovně jest ustanoveno, že přísluší do samostatné působnosti obce odbývati dobrovolné licitace věcí, movitých.
Patrně by to mohlo zavdati příčinu k výkladu tomu, že jest potřebí, aby žádalo podnikatelstvo skladišť při dobro volné dražbě o povolení místního představenstva. Jest ovšem opatřeni učiněno
v čl. 16. návrhu zákona o skladištích, že dražby ve skladištích nejsou podrobeny úřednímu svolení, avšak při různosti náhledů jest potřebí, by sl. sněm při této příležitosti precisoval způsob dražeb ve skladištích budoucích, totiž, aby se výslovně řeklo, že k odbýváni dražeb veřejných ve skladištích není potřebí svolení místního představenstva.
Jestli že můj návrh zákona byl kdy potřebný, zákonem o skladištích věřejných je nutný. K tomu přibyl v době poslední důvod nový. Zákony říšskými uvedena v život nová soustava v nejdůležitějším odvětví našeho česk. hosp. průmyslu, vodvětví cukrovarnickém a lihovarnickém. Rozvoj výroby i obchodu těchto obou odvětví průmyslových vyžaduje opatření, kterých shledáváme v návrhu zákona o skladištích.
Když odhodlal jsem se podati slavn. sněmu návrh, nyní odůvodňovaný, vznikly ve mně dvě pochybnosti a jsem povinen loyálně je vyznati, ač pokusím se pochybnosti tyto ihned vyvrátiti.
První pochybnosť jevila se mně v tom, jest-li že sl. sněm má vydati doplnění čili vysvětlení deklarativní o zákonu, který dosud nenabyl platnosti. V tom by byla ovšem jistá formální chyba, avšak dovolil jsem si poukázati již k ministerskému nařízení o skladištích ze dne 19. července 1866, dle kterého nařízení, jež jest dosud v platnosti, v čl. 10, dává se právo podnikatelstvu skladiště, aby vydávalo warranty čili skladní listy. Tak i dle dnešních poměrů jest možno návrh mnou slavnému sněmu podaný formálně schváliti.
Druhá závada jevila se u mne při tom, jest-li že sl. sněm jest kompetentní ministerské nařízeni v příčině chudinského procenta, - totiž ministerské nařízení ze dne 26. srpna 1855, - vydané pro veškeré země rakouské, doplniti. V tom ohledu myslím, že nemůže býti pochybnosti pražádné, jest-li že sl. sněm, který jest oprávněn zákony ústavní opravovati, doplňovati, měniti a rušiti, má býti oprávněn snad také zrušiti ministerské nařízení a to z doby neústavní ještě. Tedy v tomto ohledu myslím, že jakkoliv toto nařízení může býti s úplným právem od sl. sněmu buďto opraveno aneb pro jisté případy - tedy pro případy veřejné dražby ve veřejných
skladištích - učiněno úplně bezpředmětným.
V tomto ohledu mám za to, že nemůže býti ani formální závady proti návrhu, že návrhem instituce skladišť, která v nejblíže příštích týhodnech uvedena bude ve praktický život může býti tímto návrhem podporována.
Slavný sněme! Hospodářské poměry naše jsou tou měrou kritické, že nikoho není, který by zasahoval do nepříznivých těchto poměrů ramenem silným a spasitelným. Hospodářské poměry naše rovnají se zajisté lodici, která hrozí buď utonutím neb ztroskotáním. Sl. sněm vždy byl přístupen tomu, aby prospělo se i v nepatrné jeho kompetenci, v kompetenci, která nesrovnává se ani s velikostí země, ani s počtem obyvatelstva, ani s pokročilostí a dělností jeho; slavný sněm i při této skrovné kompetenci, kdekoliv a kdykoliv toho bylo potřebí, nejen zájmy kulturní, ale také i zájmy hospodářské všemožným spůsobem chránil a podporoval.
Návrh zákona o skladištích vyšel, můžeme to říci - z kruhů českých; byloť zajisté několik dobrovolných pionýrů, kteří ve veřejnosti naší v kruzích hospodářských, v kruzích obchodních a průmyslových razili této instituci cestu. Mezi záslužnými prácemi nebude úsilí pražské a průmyslové komory v příčině zřízení skladišť veřejných zajisté na místě posledním. Budiž to veřejně doznáno, že pražská obchodní a průmyslová komora zasahovala nejednou blahodárně do jednání ve příčině zákona o zřízení skladišť, ona podala celou řadu návrhů praktických, prospěšných i velmi užitečných, ku kterým komise národohospodářská v poslanecké sněmovně jakož i vláda vídeňská měla příslušné zření.
Návrh o skladištích nalezne tedy v království českém s obyvatelstvem vnímavým a pokročilým, s výtečně spravovanými ústavy peněžními, půdu velice kyprou: Dejž Bůh, aby nová instituce v půdě této rostla a prospívala ve prospěch obecný.
V ohledu formálním prosím, aby sl. sněm ráčil návrh můj ku poradě předběžné přiděliti komisi národohospodářské. (Výborně ! Výborně !)
Oberstlandmarschall: Der Herr Antragsteller beantragt, es möge sein Antrag an
die volkswirthschaftliche Kommission zugewiesen werden.
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort ?
Žádá někdo ve formálním ohledu za slovo?
Přísedící zem. výb. posl. dr. Škarda: Já prosím za slovo.
Nejv. maršálek zemský: Pan dr. Škarda má slovo ve formálním ohledu.
Posl. dr. Škarda: Podle návrhu p. posl. Hevery má mezi jiným býti také změněn § 28. obecního zřízení. Tu se mně zdá, že jest přirozeno, aby návrh tento byl přikázán komisi pro záležitosti okresní a obecní.
Já činím tedy tento návrh.
Oberstlandmarschall: Herr Dr. Škarda beantragt, es möge der Antrag des Herrn Abgeordneten Hevera der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werden.
Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.
Žádám pány, kteří podporují návrh pana dr. Škardy, aby vyzdvihli ruku. Návrh jest dostatečně podporován Pan navrhovatel si vyžádal slovo.
Poslanec Hevera: Já se úplně srovnávám s návrhem velectěného pana dra. Škardy.
Nejv. maršálek zemský: Následkem toho beře pan posl. Hevera formální návrh zpět a nestává než návrh pana dra. Škardy.
Der Herr Antragsteller hat seinen formalen Antrag zurückgezogen. Es besteht nur der formale Antrag des Herrn Dr. Škarda.
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des Abg. Dr. Škarda auf Zuweisung des Antrages des Herrn Abg Hevera an die Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem pana poslance dr. Škardy, aby vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über den RechnungsAbschluß des Grundentlastungsfondes pro 1887.
Berichterstatter ist der Herr Abg. Gras Zedtwitz. Ich ertheile. demselben das Wort. Berichterstatter Abgeord. Gras Zedtwitz. Hoher Landtag ! Ich mochte in erster Reihe, bevor ich an den Bericht über den RechnungsAbschluss des Grundentlastungssondes schreite, das hohe Haus darauf aufmerksam machen, dass sich in den Bericht des Landesausschußes einige sehr empfindliche Druckfehler eingeschlichen haben und zwar befinden sich dieselben aus Seite 7 des böhmischen und Seite 25 des deutschen Textes, welche sich hauptsächlich auf eine Summe beziehen, die richtig gestellt in der dritten Rubrik statt 4990 fl. 4989 fl. heißen soll. Ferner ist ein Druckfehler auf Seite 26 des Berichtes, wo das Wort "vermehrt" angebracht ist und es "vermindert" heißen soll, und endlich noch auf Seite 32, wo die Summe der zu 10. 000 berechneten Obligationen 82. 000 angegeben ist, während es sinngemäß 80. 000 heißen soll. Nachdem ich dies zur Kenntnis des hohen Hauses gebracht habe, erlaube ich mir den Bericht der BudgetKommission in der Weise vorzutragen, dass ich zunächst bemerke, dass die Einnahmen des Grundentlastungssondes im J. 1887 2, 533. 752 fl. 96 1/2 kr. betrugen und somit ein Mehr gegen das Präliminar für dieses Jahr von 1, 263. 102 fl. 96 1/2 kr. ausweisen.
Dieses Plus lässt sich hauptsächlich dadurch erklären, dass im Jahre 1887 eine größere Zahl von den dem Grundemlastungssonde angehörenden Werthpapiexen zur Veräußerung kam und zwar die einheitliche Staatsschuld 1, 046. 700 fl.
Andere Mehreinnahmen trugen ebenfalls dazu bei, diese Mehreinnahme zu erzielen und ist die in dem Ausweise des Landesausschußes angeführte Detailirung vollständig gerechtfertigt.
Die Ausgaben betrugen zus. 2, 652. 472 fl. 67 kr. und überstiegen das Präliminar um 355. 350 fl. 70 kr.
Auch diese Ausgaben sind vollständig erklärt und ich mache darauf aufmerksam, was auch in dem Berichte, welcher von der Budget-
Kommission dem hohen Landtage vorgelegt wurde, ausdrücklich hervorgehoben ist, dass die scheinbar hohe Summe von 205. 836 fl. 45 kr., welche als Kursdifferenz angegeben ist, eigentlich nur ein rechnungsmäßig durchgeführter hoher Posten ist, indem seinerzeit beim Ankauf der im Jahre 1887 verkausten Papiere wieder ein Kursgewinn verzeichnet wurde und faktisch eigentlich die Kursverluste, beziehungsweise die Differenz zwischen Ankauf und Verkauf, wie es im Berichte auch angeführt ist, 22. 475 fl. betrugen.
Der Cassastand des Grundentlastungsfondes beträgt mit Abschluß des Jahres 1887 2, 602696 fl. und ist mit diesem Cassastand die weitere Gebahrung, beziehungsweise vollständige Ahwickelung aller Verpflichtungen, welche der Grundentlastungsfond noch zu erfüllen hat, vollständig gesichert, ja es steht sogar in Aussicht, wie dies bereits im Berichte des vorigen Jahres, beziehungsweise beim Berichte über das Präliminare, zum Ausdruck gebracht wurde, dass der Grundentlastungssond nach vollständiger Abrechnung mit einem Reingewinn von circa 250. 000 fl. abschließen wird, abgesehen davon, dass über 3, 000. 000 fl. welche der Grundentlastungsfond eigentlich noch vom Lande zu fordern hat, beziehungsweise, welche das Land für denselben zu schaffen hätte, nicht mehr nothwendig sind und in dieser Richtung eine früherc Abwickelung des Grundentlastungsgeschästes zu wege gebracht wurde.
Es sei also hier schon ausgesprochen, dass der Gebahrung des Grundentlastungsfondes alle Anerkennung zu zollen ist und dem entsprechend auch die Budgetkommission vollständig im Rechte ist, wenn sie dem hohen Landtage folgenden Antrag unterbreitet:
Ein hoher Landtag wolle den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1887 zur genehmigenden Kenntnis nehmen.
Sněmovní sekretář Höhm: Komise činí návrh: Sl. sněme, račiž účetní závěrku vyvazovacího fondu za r. 1887 vzíti k vědomosti a schváliti.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Nachdem dies nicht der Fall ist, so erkläre ich den gedruckten Antrag der Kommission für angenommen.
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht, betreffend den Propinationsentschädigungsfond.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině náhradního fondu propinačního.
Berichtest. ist der H. Abg. Graf Zetdwitz. Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Berichterstatter Graf Karl Max Zedtwitz: Hoher Landtag! Auf Grund des Gesetzes vom 30. April 1869 wurde die Propination behoben und im Paragraph 6 dieses Gesetzes bestimmt, dass von den neu zu errichtenden Brauereien und Brennereien durch eine Reihe von 20 Jahren Beitrage geleistet werden müssen, welche, zu einem Fonde eingesammelt, als Entschädigung für jene zu dienen haben, welche früher Propinationsrechte besaßen. Der Zeitraum von 20 Jahren, innerhalb dessen diese Ansammlung von Beitragen stattfand, ist nunmehr abgelaufen und das Jahr 1889 ist dasjenige, in welchem der Propinationsentschädigungsfond zur Vertheilung zu gelangen haben wird, beziehungsweise, in welchem endgiltig die Maßnahmen zur Durchführung der Vertheilung dieser Entschädigung vorzunehmen sind.
Dem entsprechend hat sich der Landesausschuß bemüssigt gefühlt, jetzt schon einen Bericht über den Stand des Propinationsentschädigungsfondes dem Landtage vorzulegen und die Budgetkommission hat diesen Bericht wieder zur Prüfung bekommen.
Ans demselben geht hervor, dass die Summe der von den einzelnen neuerrichteten Brauereien und Brennereien geleisteten Beiträge zusammen 175. 400 fl. ausgemacht hat, dass durch vortheilhafte Anlage dieses in Baarem eingezahlten Betrages, nämlich durch vortheilhaften Ankauf von Werthpapieren und das Hinzuschlagen der Zinsen und der Zinseszinsen im Zeitraume von 20 Jahren diese Summe sich auf 427. 285 fl. 69 kr. gesteigert hat. Das ist also der Betrag, mit welchem anläßlich der Vertheilung der Entschädigung zu rechnen sein wird, und wir können annehmen, dass derselbe durch den weiteren Zuwachs von Zinsen sich auf circa 450. 000 fl, angelegt in verschiedenen Papieren erhöhen dürfte. Allerdings ist die Zahl und die Summe der Entschädigungensprüche eine sehr bedeutende, welche diesem Fonde gegenübersteht und es wird nun die weitere Ausgabe des Landesausschußes sein, nicht nur jene Einbekenntnisse, welche seinerzeit
aus Grund des Gesetzes als Grundlage für den Vertheilungsmodus angenommen wurden, jetzt wieder in Evidenz zu bringen, beziehungsweise genau durchzuführen, sondern auch in Verfolg des § 6 dieses im Jahre 1869 erlassenen Gesetzes auch jene Objecte noch richtig zu stellen und in Evidenz zu bringen, welche in den Einbekenntnissen bis daher nicht verzeichnet waren, sondern sich erst nachträglich als propinationsberechtigt melden werden! auch diesen gebührt dann eine Entschädigung und zwar in dem auch im Gesetze bereits bestimmten Modus.
Die ganze Durchführung dieser Propinationsentschädigungsvertheilung ist eigentlich eine durch das Gesetz im Jahre 1869 bereits streng normirte und es kann daher der Bericht des Landesausschußes weiter keinen Zweck haben, als den hohen Landtag eben in Kenntnis von der Summe des Propinationsentschädigungsfondes zu setzen, und zu gleicher Zeit mitzutheilen, dass er nun im Jahre 1889 die endgiltige Durchführung und Abwickelung dieses Geschäftes vornehmen wird.