Die Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag geruhe über die Petition der Ortschaft Chudiva um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Rothen=Baum und konstituirung als selbständige Gemeinde zur Tagesordnung zu übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby se přešlo o petici k dennímu pořádku.
Die Kommission beantragt, über die Petition zur Tagesordnung überzugehen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osady Karlsthalu za vyloučení ze svazku obce Velké Bukoviny okresu Benešovského n. Pl. a za ustavení jako obce samostatné.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaft Karlsthal um Ausscheidung aus dem Verbande der Gemeinde Großbocken, Bezirk Bensen, und Constituirung als selbststandige Gemeinde.
Zpravodajem jest taktéž pan poslanec dr. Žalud.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Žalud: Slavný sněme! Osada Karlsthal podala již r. 1883. zemsk. výboru žádost za vyloučení osady této ze svazku obce Velké Bukoviny, okresu Benešovského n. Pl. a za ustavení jako obce samostatné.
Žádost tato byla však výnosem výboru zemského z 2. dubna 1881 č. 9646 okresnímu výboru v Benešově n. Pl. vrácena s podotknutím, že vyloučení jmenované osady ze svazku obce Velké Bukoviny jest po vyjádřeni c. k. zemského finančního ředitelství za nynějších poměrů v katastrálním ohledu nemožným a že nedá se potud provésti, pokud nebudou obapolným dohodnutím a cestou smírnou splněny podmínky, jež jsou obsaženy v notě c. k. finančního zemského ředitelství ze dne 14. března 1881 č. 6090.
Osada Karlsthal opětuje nyní na základě usnesení osadního zastupitelstva ze dne 23. února 1884 tuto svou žádost za vyloučení a odůvodňuje ji tím, že osada Karlsthal může dle faktických svých poměrů existovati jako obec samostatná, kdežto osada ta nemá ze spojení s obcí
Velkou Bukovinou v jeden svazek obecni žádného prospěchu a obzvláště vykonávání místní policie se jí tím jen znesnadňuje.
K této žádosti zaujali však všichni příslušní úřadové stanovisko odmítavé.
Obecní výbor ve Velké Bukovině vyslovil se proti tomuto rozloučení obce Velké Bukoviny usnesením ze dne 10. října 1884 a okresní zastupitelstvo usnesením ze dne 18. prosince 1884. Rovněž poukazuje c. k. okresní hejtmanství v Děčíně ve své zprávě ze dne 26. února 1886 č. 3743 k obtížím, s nimiž by rozloučení to bylo spojeno a c. k. místodržitelství vyslovuje se, vyslechnuvši dobré zdání c. k. finančního zemského řiditelství, kteréž notou z 3. srpna 1887 č. 52. 223 opětně prohlásilo, že vyloučení osady Karlsthalu ze svazku obce Velké Bukoviny jest i nyní v ohledu katastrálním spojeno s mnohými obtížemi, v ten smysl, že nemůže projeviti souhlas svůj s tím, aby osada Karlsthal byla vyloučena ze svazku obce Velké Bukoviny.
Přihlížeje k tomuto odmítavému míněni úřadů příslušných, přihlížeje dále k tomu, že osada Karlsthal dle přiložené tabulky přehledné dosti nepatrný počet domů a obyvatelstva a žádného jmění ani movitého ani nemovitého nemá, že by tedy všechny výdaje obecni musily býti uhražovány jedině přirážkami, které by pro nepatrnou výši předepsaných daní přímých 529 zl. musily dostoupiti výše, která by byla pro tamní obyvatelstvo, jež záleží nejvíce z brusičů skla a jen z menšího počtu malostatkářů, velmi citelnou a v mnohých případech přímo nesnesitelnou; přihlížeje dále k tomu, že jsou proti vyloučení osady Karlsthalu z obce Velké Bukoviny podstatné závady v ohledu katastrálním zejména proto, že správa soukromého císařského statku v Boleticích nesvolila, jak poznati lze z jejího přípisu ze dne 11. listopadu 1887, k tomu, aby byla čásť zmíněného statku přidělena k obci Karlsthalu, která má se nově zříditi, ačkoliv úřady katastrální prohlásily, že přidělení toto jest podmínkou, aby vyloučení osady Karlsthalu z obce Velké Bukoviny bylo v ohledu katastrálním provedeno; přihlížeje konečně k tomu, že nebyl uveden žádný platný důvod pro žádané rozloučení obce Velké Bukoviny vyloučením osady Karlsthalu - navrhl zem-
ský výbor ve zprávě své ze dne 19. září 1888 č. 40. 042 sub praes. 24. záři 1888 č. 154 slavnému sněmu podané, aby o zmíněné žádosti osady Karlsthalu přešlo se k dennímu pořádku.
Komise sněmovní pro věci obecní a otresní uznává důvody pro zamítnutí veleslavným výborem zemským uvedené za správné a podstatné a navrhuje:
Slavný sněme, račiž o žádosti osady Karlsthalu za vyloučení ze svazku obce Velké Bukoviny, okresu Benešovského n. Ploučnicí, a za ustavení jako obce samostatné přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag geruhe über das Gesuch der Ortschaft Karlsthal um Ausscheidung aus dem Verbande der Gemeinde Großbocken, Bezirk Bensen und Constituirung als sebstständige Gemeinde zur Tagesordnung zu übergehen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Die Kommission beantragt, über die Petition zur Tagesordnung überzugehen
Komise navrhuje, aby se přešlo o petici k dennímu pořádku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v přičíně zřízení rolnické a lnářské školy v Pelhřimově.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-Kommission über den Landesausschußbericht betreffend die Errichtung der Acker- und Flachsbauschule in Pilgram.
Zpravodajem jest p. poslanec Vepřík.
Zpravodaj posl. Vepřík: Slav. sněme ! Během zasedání sl. sněmu r. 1887 podali interessenti kr. města Pelhřimova a okolí, jakož i hospodářští spolkové budějovický žamberský, sušický, litomyšlský, rychnovský a "Národní jednota Pošumavská" pe-
tice, v nichž žádá se o zařízení rolnickolnářské školy v Pelhřimově. Petice tyto byly sl. sněmem odkázány zemskému výboru, aby vyšetřil, čeho třeba, a o výsledku podal zprávu.
Ze spisů jednacích vysvítá, že zemský výbor vynešením ze dne 10. března 1887 č. 1815 vyzval dotyčné interessenty, aby předložili stanovy a rozpočty nákladů na zařízení a vydržování této školy s vyjádřením interessentů a zaručených příspěvcích.
Prozatímní kuratorium rolnicko-lnářské školy v Pelhřimově tomuto vyzvání vyhovělo tím způsobem, že předložilo jak stanovy, tak rozpočty nákladu na zařízení i vydržování dožadované školy, dle kterých obnášeti má potřeba na zařízení této školy 24. 850 zl., vlastně po odečtení 900 zl. nájemného, jež do rozpočtu vydržovacího patří a dvakráte počítány jsou, 23. 950 zl. Odpočítají-li se zaručené a slíbené příspěvky v obnosu 11. 810 zl., po případě, toliko 11. 228 zl., tož objevuje se nekrytá potřeba zařizovacího nákladu v značné částce okolo 13. 000 zl., která by z prostředků zemských neb státních se krýti měla.
Totéž platí o nákladu na vydržování školy té na 8695 zl. vypočítaném, tak že po velmi skrovné náhradě z vlastních prostředků, jež na 750 zl., po případě, na 1300 zl. kuratorium vypočítává, obnášel by schodek na udržování školy více jak 7000 zl., který by též z prostředků zemských neb státních kryt býti měl.
Zemský výbor požádal zemědělskou radu přípisem ze dne 12. listopadu 1887 č. 46. 795 o dobré zdání v příčině prospěšnosti a potřeby této školy se zřetelem na předložené rozpočty nákladů jak na zařízení, tak udržování; avšak zemědělský výbor se ve svém dobrozdání vyslovil, že neuznává toho potřebu, aby rolnicko-lnářská škola v Pelhřimově byla zřízena a poukazuje právem k tomu, že koncem roku 1887 vstoupila v bezprostředním sousedství okresu Pelhřimovského - v Humpolci hosp. lnářská škola v život, jíž trvalá návštěva dosud zaručena není a proto že nelze založení nového ústavu téhož druhu odporučovati a připomíná zcela vhodně, aby zájemníci pro zařizení školy v Pelhřimově obrátili slíbenou hmotnou podporu na zařízení nadací, když ne zcela, aspoň částečně, pro žáky školy Humpo-
lecké, tak že by se s tímto skutkem ústavu již stávajícímu a tudíž dobré věci, o níž jde, vydatně posloužilo.
Komise zemědělská, prozkoumavši zevrubně veškeré jednací spisy, souhlasí s náhledem zemědělské rady, jelikož důvody v dobrozdání jejím obsažené jsou zcela správné a podstatné, a to tím více, když se ještě uváží, že zařízením rolnické školy v Budějovicích a zimní školy v Litomyšli, na kterýchž se vzhledem ku povaze krajiny, při vyučování o rostlinstvu též lnářství náležitá péče věnuje, zařízení rolnicko-lnářské školy v Pelhřimově tím více důležitosti pozbývá a proto souhlasí s návrhem zemského výboru:
"Slavný sněme, račiž o peticích výše uvedených přejíti k dennímu pořádku. "
Die Kommission beantragt: Der hohe Landtag geruhe über die obangeführten Petitionen zur Tagesordnung zu übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Die Kommission beantragt, das hohe Haus wolle über die Petitionen zur Tagesordnung übergehen.
Komise navrhuje, by sl. sněm přešel o peticích k dennímu pořádku.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über das Ansuchen des Franz Klima, pensionirten Lehrers in Prag, um Ertheilung der dritten Quinqueunalzulage.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o žádosti Františka Klímy, učitele ve výslužbě v Praze, za udělení třetího přídavku služebního. Zpravodajem jest p. poslanec dr. Zeis; dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Zeis: Slavný sněme ! František Klíma, učitel ve výslužbě v Praze, nabyl způsobilosti učitelské pro školy obecné, r. 1856. české a r. 1864. ně-
mecké, byl v úřadě učitelském činným od 4. září 1857, krátký čas při farní škole v Bohdanči, pak po přerušení dvouletém od 1. ledna 1860 při obecní dívčí škole v Pelhřimově, pak zase na soukromé škole v Praze, načež byl dekretem ze dne 14. prosince 1868 čís. 61. 441 jmenován učitelem při hlavni a řemeslnické škole na Smíchově a dekretem ze dne 21. ledna 1874 čís. 220. zatímním správcem samostatné školy obecné chlapčí na Smíchově.
Dekretem ze dne 12. března 1876 byl Frant. Klímovi první služební přídavek pr. 60 zl. od 1. října 1875 a dekretem ze dne 22 dubna 1881 byl témuž druhý služební přídavek pr. 70 zl. od 1. října 1880 poukázán, načež byl Frant. Klíma dekretem ze dne 28. října 1885 č. 5395 dán na trvalý odpočinek s výslužným pr. 415 zl. a žádosť jeho za dodatečné udělení třetiletého přídavku služebního byla dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 28. dubna 1886 čís. 9924 zamítnuta, poněvadž v pětiletí, o něž jde, totiž od 1. října 1880 "s prospěchem platným nepůsobil. "
František Klíma, žádá, aby jemu třetí přídavek ročních 70 zl. od 1. října 1885 povolen byl, po případě, aby byl reaktivován, poukazuje k tomu, že byl v době od r. 1880 do 1885 stížen ušní nemoci, tak že "neslyše ani slova svého, u nemohl ve škole působiti, jako vždy před tím, a odvolává se na lékařská vysvědčení, dto v Praze, 20. června 1885 doc. dr. Czardy, téhož assistenta dr. Doubala, dto v Praze 29. září 1885 a městského okresního lékaře dr. Mrázka, dto v Praze 5. října 1886, z kterých prvních dvou na jevo jde, že František Klíma trpí již delší čas hučením v uších, silným bolením hlavy, takže jest nezbytné, aby od povinností Školních byl osvobozen, kdežto dle poslednějšího vysvědčení z r. 1886 prohlašuje se František Klíma, 53 let starý, za tělesně zdravého, čilého a k úřadu učitelskému schopného.
Komise činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: Žádost Františka Klímy, učitele ve výslužbě v Praze depraes. 23. září 1888 čís. 338 za udělení třetího přídavku služebního, po případě za reaktivování, odstupuje se sl. c. k. vládě k úřednímu vyřízení.
Die Kommission stellt den Antag: Hoher Landtag wolle beschließen: Das Gesuch des
Franz Klima, Lehrers in Pension in Prag d. praes. 23. September 1888 Z. 338 um Ertheilung der dritten Quinquennalzulage, wird der hohen k. k. Regierung zur ämtlichen Erledigung abgetreten.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby petice byla odstoupena sl. c. k. vládě k úřednímu vy-
řízení.
Die Kommission beantragt, die Petition an die hohe k. k. Regierung zur amtlichen Erledigung abzutreten.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o žádosti Františka Brabce, řídícího učitele v Potvorově, o spočtění let ve vojenské službě ztrávených do výslužby.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über das Gesuch des Franz Brabec, Oberlehrers in Potvorov, um Einrechnung seiner Militär=Dienstjahre in die Pension.
Zpravodajem jest taktéž p. poslanec dr. Zeis; dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Zeis: Slavný sněme! František Brabec byl v červnu 1854 právě, když odbýval druhý ročník na kursu pro vzdělání učitelů pro národní školy v Praze, k vojsku odveden a dne 30. června 1864 propuštěn.
Dne 15. července 1864 nabyv] vysvědčeni způsobilosti učitelské, byl František Brabec dekretem ze dne 29. září 1864 ustanoven výpomocným podučitelem v Potvorově, dekretem ze dne 2. března 1867 provisorem při farní škole v Potvorově, dekretem ze dne 26. června 1867 učitelem tamtéž a dekretem ze dne 26. února 1875 č. 3739 řídicím učitelem na téže nyní obecné škole v Potvorově, kdež až dosud účinkuje, požívaje tří přídavků, z nichž mu poslední r. 1886 byl povolen.
František Brabec jest dle svého tvrzení 55 let stár, má tři dítky a dle předložených listin dostalo se mu za horlivé spolupůsobení při nábožensko-mravním vychování mládeže školní, jakož i za bedlivosť na školní zahradu více chvalných uznání.
František Brabec žádá, aby jemu desetiletá služba vojenská ku službě učitelské při vstoupení do výslužby v cestě milosti přiřknuta a zajištěna byla.
Poněvadž žadatel dle výkazu skutečně prospěšně co učitel působil a působí, opozdění v nastoupení dráhy učitelské o celých 10 let skutečně bez jeho viny se stalo, dovoluje si komise návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Žádost Františka Brabce, řídícího učitele v Potvorově, dp. 11. září 1888 č. 57 pet. za spočtění vojenské služby při vstoupení do výslužby odstupuje se sl. c. k. vládě k uvážení a vyřízení.
Die Kommission stellt den Antrag: Das Gesuch des Franz Brabec, Lehrers in Potvorov d. praes. 11. Sept. 1888 Nro 57 Pet., um Anrechnung der Militärdienstjahre in die Pension, wird der hohen k. k. Regierung zur Erwägung und Erledigung abgetreten.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby petice byla odstoupena sl. c. k. vládě k uvážení a vyřízení.
Die Kommission stellt den Antrag, die Petition an die hohe k. k. Regierung zur Erwägung und Erledigung abzutreten.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Zadám pány, kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Poslední předmět denního pořádku jest druhé čteni zprávy komise školské o petici Čeňka Gürtha, řídícího učitele v Útvíně za vpočítání služebných let ve Warnsdorfě strávených do pětiletých přídavků.
Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über das Gesuch des Vincenz Gürth, Oberlehrers in Uittwa
um Anrechnung der in Warnsdorf verbrachten Dienstjahre in die Quinquennien.
Zpravodajem jest taktéž p. dr. Zeis. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Zeis: Slavný sněme! Pan Čeněk Gürth, řídící učitel v Útvíně, nabyl způsobilosti učitelské v dubnu roku 1874, od 6. října 1872 byl činným na škole v Brništi, od 1. ledna 1875 co provisorní podučitel na škole ve Warnsdorfu a žádá ve svém podání ze dne 21. září 1888, aby vpočtěna mu byla léta služební ztrávená na škole ve Warnsdorfě do služebního času. Dle přiloženého vysvědčení působil p. Čeněk Gürth k úplné spokojenosti, a sice od dubna 1874 na školách národních a činí za tou příčinou Školská komise návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Žádosť Vincenta Gürtha, učitele v Útvíně, postupuje se sl. c. k. vládě, aby k žádosti této co možná ohled vzala.
Die Kommission stellt den Antrag: Hoher Landtag wolle beschließen, das Gesuch des Vincenz Gürth, Oberlehrers in Uittwa, wird der hohen k. k. Regierung zur thunlichsten Berücksichtigung abgetreten.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby petice byla odstoupena sl. c. k. vládě, aby k žádosti této co možná ohled vzala.
Die Kommission beantragt, die Petition der hohen k. k. Regierung zur thunlichsten Berücksichtigung abzutreten.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Denní pořádek jest vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Komise pro zemskou banku koná schůzi dnes po sezení sněmu, a sice pro tentokrát v bibliotéce.
Die Kommission für die Landesbank halt Sitzung heute eine Stunde nach der Landtagssitzung und zwar diesmal in der Bibliothek
Školní komise koná schůzi v úterý, 8. ledna, o půl 10. hodině dopoledne, v čítárně.
Die Schulkommission halt Sitzung Dienstag, den 8. Jänner, um 1/210 Uhr im Lesezimmer.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sittzung Dienstag den 8. Jänner um 1/2 4 Uhr Nachmittags.
Komise pro záležitosti okresní a obecni koná schůzi v úterý dne 8. ledna o půl 4. hodině odpoledne.
Příští schůze se bude odbývati ve čtvrtek dne 10. ledna o 11. hodině.
Die nächste Sitzung findet statt am Donnerstag, den 10. Jänner, um 11 Uhr Vormittags.
Denní pořádek jest tento:
1. Zprávy o volbách.
Druhá čtení několika zpráv a sice:
2. komise rozpočtové o zemském účtu za rok 1887, č. t. CX.
3. komise národohospodářské o petici pražské obchodní a živnostenské komory v příčině věnování vhodných místností v zemské budově musejní na Příkopech umělecko-průmyslovému museu pražskému, č. t. XCVI.
4. komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině sádosti osady Hegewaldu za vyloučení z obce Rückersdorfu a za ustavení jako obce samostatné.
5. komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti spolku "Politický klub českého delnictva v Praze a okolí" v příčině osvobození dělníků na Smíchově bydlících od placení přirážky z nájemného.
Podotýkám, že jsou to samé netištěné zprávy.
6. komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osady Dubence za vyloučení z místní obce Zbudova a za ustavení jako obce samostatné.
7. komise pro záležitosti zemědělství o petici Chebského spolku pro chov zvířectva za vydání zvláštního zákona pro Chebsko, kterým se povznésti má plemeno skotu Chebského.
8. komise školské o žádosti osady Bukovnické za vřadění ze III. třídy do IV. třídy školného.
9. komise školské o žádostech za vřadění do vyšší třídy platů učitelských.
10. komise petiční o petici "Podkozákovské besedy" ve Smrčí v příčině stavby silnice ze Železného Brodu do Semil.
Die Tagesordnung der nächsten Sitzung ist die folgende:
1. Wahlberichte.
Dann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte und zwar:
2. der Budgetkommission über die Landesrechnung für das Jahr 1887, Dr. =Nr. CX.
3. der Volkswirthschaftskommission über die Petition der Prager Handels= und Gewerbekammer wegen Uiber= lassung geeigneter Lokalitäten in dem Landesmuseums= gebäude am Graben für das kunstgewerbliche MuseumDr. =Nr. XCVI.
Dann einige ungedruckte Commissionsberichte u. zw.;
4. der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Ortschaft Hegewald um Ausscheidung aus dem Verbande der Gemeinde Rückersdorf und Kon= stituirung als Selbständige Gemeinde.
5. der Commission für Bezirks- und Gemeindean= gelegenheiten über das Gesuch des Vereines "Politický klub českého dělnictva v Praze a okolí" um Befrei= ung der in Smichov wohnenden Arbeiter von der Mieth= zinsumlage.
6. der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaft Dubenec um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Zbudau und Konstituirung als selbständige Gemeinde.
7. der Landeskulturkommission über die Petition des Egerländer Thierzuchtvereines und Erlassung eines die Hebung der Egerländer Rindviehrace bezweckenden Specialgesetzes für das Egerland.
8. der Schulkommission über das Gesuch der Gemeinde Bukovnik um Einreihung berselben aus der III. in die IV. Schulgeldklasse.
9. der Schulkommission über Gesuche um Einreihung in höhere Lehrergehaltsklassen.
10. der Petitions-Commission über die Petition der "Podkozákovská beseda" in Smrčí betreffend den Bau einer Straffe von Eisenbrod nach Semil.
Prohlašuji schůzi za ukončenu.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
Schůze skončena o 12. hod. 30 min. odp.
Schluß der Sitzung 12 Uhr 30 Min. Nachm.
J. Vraný, verifikátor.
Jan hrabě Lažanský, verifikátor.
Dr. Josef Žalud, verifikátor,