Stenographischer Bericht
übet die XX. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 7. Jänner 1889.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall. Stellvertreter Dr. Heinrich Solc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. k. Hofrath Mattas.
Stenografická zpráva
o
XX. sezení VI. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 7. ledna 1889.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větši počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. dvorní rada Mattas.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend den Propinations-Entfchädigungsfond, L. -Z. 282, Dr. -Nr. CIX.
2. Zweite Lesung des Berichtes der der PetitionsCommission über die Petition des Anton Pfeiffer, Verwalters des allgemeinen Kranken=hauses in Reiche berg, betreffend die Errichtung eines Landes=Hygienemuseums für das Königreich Böhmen in Prag, L. =Z. 197, Dr. " Nr. LXXVIII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Ortichaft Ledečko mit Vranik um Ausscheidung aus der politischen Gemeinde Rattay, Bezirk Kohljanowitz, ungedr. L =Z. 281.
4. Zweite Lesung des Berichtes Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Laudesausschußes betreffend das Gesuch der Ort. schaft Gartitz (Bezirk Aussig) um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Postitz und um Konstituirung als eine selbständige Gemeinde, ungedr. L. -Z. 224.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks« und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Insassen der Ortschasten Müllerschlag, Schneiderschkag und Zu-
Obsah:
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského v příčině náhradního fondu propinačního, čís. sn. 282, č. t. CIX.
2. Druhé čtení zprávy komise petiční o petici Ant. Pfeiffer-a, správce veřejné všeobecné nemocnice v Liberci, v příčině zřízení zemského hygienického musea pro království české v Praze,
č. sn. 197, č. t. LXXVIII.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti osady Ledečka s Vraníkem za vyloučení z politické obce Rataje, okresu Uhlířsko-Janovického, netišt. č. sn. 281.
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčiné žádosti osady Skorotic (okres Ústí n. L. ) za vyloučení z obce Požtěšic a za ustavení jako samostatné obce, netišt. č. sn. 224.
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemsk. výboru v příčině žádosti občanů osad Mlynářovic, Krejčovic a Cudrovic s Kolmberkem za odlou-
derschlag mit Kolmberg um Trennung derselben von der Ortsgemeinde Oberschlag, Konstituirung als selbständige Gemeinde und um Ausscheidung derselben aus dem Gerichtsbezirke Prachatitz und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Wallern, ungedr. L. =Z. 225.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Prokop Knothe, Gemeindevorstehers in Markersdorf, und Genossen um Wiedervereinigung des im Jänner 1888 abgetrennten Gebietstheiles mit Markersdorf, ungedr. L. =Z. 262.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Ortschaft Chudiva um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Rothenbaum und Konstituirung als selbstständige Gemeinde, ungedr. L. =Z. 268.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaft Karlsthal um Ausscheidung aus dem Verbande der Gemeinde Großbocken, Bezirk Bensen und Konstituirung als selbstständige Gemeinde, ungedr. L. =Z. 269.
9. Zweite Lesung des Berichtes der LandeskulturCommission über den Landesausschußbericht betreffend die Errichtung der Acker- und Flachsbauschule in Pilgram, ungedr. L. =Z. 266.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Schul-Commission über das Ansuchen des Franz Klima, pensionirten Lehrers in Prag um Ertheilung der dritten Quinquenalzulage, ungedr. L. =Z. 230.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Schul=Commission über das Gesuch des Franz Brabec, Oberlehrers in Potvorov, um Einrechnung seiner Militärdienstjahre in die Pension, ungedr. L. =Z. 231.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Schul-Commission über das Gesuch des Vincenz Gürth, Oberlehrers in Uittwa, um Anrechnung der in Warnsdorf verbrachten Dienstjahre in die Quinqnennien, ungedr. L. =Z. 232.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.
čení jich od místní obce Milejšické, ustavení za samostatnou obec a za vyloučení poslednější ze soudního okresu Prachatického a přidělení k okresu Volarskému, netišt. č. sn. 225.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici Prokopa Knothe, obecního starosty v Markvarticích, a soudruhů, aby území, jež v lednu 1888 odděleno bylo, opět s obcí Markvartickou bylo spojeno, netišt. č. sn. 262.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici osady Chudivy za vyloučení z místní obce červeného Dřeva a ustavení jako samostatné obce, netišt. č. sn. 268.
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osady Karlsthalu za vyloučení ze svazku obce Velké Bukoviny, okresu Benešovského n. P. a za ustavení jako obce samostatné, netišt. č. sn. 269.
9. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině zřízení rolnické a lnářské školy v Pelhřimově, netišt. č. sn. 266.
10. Druhé čtení zprávy komise školské o žádosti Františka Klímy, učitele ve výslužbě v Praze, za udělení třetího přídavku služebního, netišt. č. sn. 230.
11. Druhé čtení zprávy komise školské o žádosti Františka Brabce, řídícícího učitele v Potvorově, o vpočtení let ve vojenské službě ztrávených do výslužby, netišt. č. sn. 231.
12. Druhé čtení zprávy komise školské o petici čeňka Gürtha, řídícího učitele v Útvíně za vpočítání služebních let ve Varnsdorfě ztrávených do pětiletých přídavků, netišt. č. sn. 232.
Sezení počalo o 11. hod. 25 min.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokol 18. sezení ze dne 3. ledna 1889 byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der 18. Sitzung vom 3. Jänner 1889 ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolls eine Einwendung erhebt.
Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu činí námitku.
Jelikož tomu tak není, prohlašuji protokol za schválený.
Ich erkläre das Protokoll für agnoscirt.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
číslo sněm. 283, č. tisk. CX. Zpráva komise rozpočtové o zemském účtu za rok 1887.
Stenografická zpráva o 19. sezení a jednací protokoly o 15., 16. a 17. sezení.
Mezi sezením dnešním bude rozdáno:
čís. sn. 289, č. t. CXIII. Zpráva výboru zemského o zřízení a vydržování škol obecných pro národní menšiny.
Im Drucke wurde vertheilt:
Ldtg. =Z. 283, Dr. =Z. CX. Bericht der Budgetkommission über die Landesrechnung für das Jahr 1887.
Der stenografische Bericht der 19. Sitzung; die Geschäftsprotokolle der 15., 16. und 17. Sitzung.
Während der heutigen Sitzung gelangt noch zur Vertheilung Ldtg. =Z. 289, Dr. =Z. CXIII. Bericht des Landesausschußes betreffend die Errichtung und Erhaltung von Volksschulen für die nationalen Minoritäten.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Gegenstände ex praesidio den betreffenden Kommissionen zugewiesen worden sind.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy výboru zemského byly z praesidia přikázány komisím.
Landtagssecretär Höhm: Ex praesidio wurden zugewiesen und zwar der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten:
Ldtg. =Z. 285. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Ortschaft Glaserau um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Waldersgrün und Konstituirung als selbständige Gemeinde.
Ldtg. =Z. 286. Bericht des Landesausschußes über das Ansuchen der Stadtgemeinde Eger um Bewilligung zur Einhebung einer 3% Miethzinsumlage auf die Dauer von 5 Jahren.
Ldtg. =Z. 287. Bericht des Landesausschußes über die Gesuche um Beschränkung des Zutriebes vom fremden Borstenvieh nach Böhmen.
Z praesidia bylo přikázáno, a to: Komisi pro záležitosti okresní a obecní:
čís. sn. 285. Zpráva zemského výboru o žádosti osady Skláře za vyloučení z místní obce Valtířovské a ustanovení jako samostatné obce,
č. sn. 286. Zpráva výboru zemského o žádosti městské obce Chebské za povoleni k vybírání 3proc. dávky z nájemného na dobu pěti let.
dále č. sn. 287. Zpráva výboru zemského o žádostech za obmezení příhonu cizího dobytka vepřového do Čech.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind.
Sněmovní aktuár dr. Španihel: Petice došlé dne 5. a 6. ledna 1889:
Posl. p. dr. Krofta s peticí obce Nadrybské za vřadění tamní školy do nižší třídy platu školního.
Abg. Herr Dr. Peták mit Petitton der Lehrpersonen der Volks= und Bürgerschulen in Asch um deren Berücksichtigung bei der neuerlichen Regelung der Lehrergehalte.
Posl. p. dr. Škarda s peticí starousedlých obce Ostrovce v příčině jich přistoupení k podané petici starousedlých obce Dobřeva ohledně ochrany dávných práv užívacích.
Posl. p. Adámek s petici okres. výboru v Manětíně za zavedení samostatné zemské daně z kořalky.
Týž pan poslanec s peticí okres. zastupitelstva v Chotěboři v téže záležitosti.
Týž pan poslanec s peticí řemeslnické besedy v Hlinsku za přenechání místnosti v staré budově musejní v Praze ku zřízení stálé výstavní tržnice.
Týž pan poslanec s peticemi I., II., III. a IV. živnosten. společenstva v Hlinsku v téže záležitosti.
Posl. p. Macků s petici okr. zastupitelstva v Litomyšli a jménem súčastněných okresů za převzetí silnice od Proseče přes Litomyšl atd. do Náchoda do správy zemské.
Posl. p. Teklý s peticí obec. zastupitelstva v Dolních Podčaplích za zřízení a vydržování prámového přívozu přes Labe mezi Podčaply a Třebouticí.
Posl. p. Adámek s petici okr. zastupitelstva v Hlinsku v příčině důsledného prováděni rovnoprávnosti ve školství obecném.
Posl. pan Macků s peticí obec. představenstva v Chrastavci za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. Teklý s peticí místní školní rady v Tuřanech v téže záležitosti.
Posl. pan dr. Městečký s peticí obec. zastupitelstva v Ostrovci v příčině upravení platů učitelských na školách obecných a měšťanských.
Posl. p. Pleva s peticí okr. záložny hospod. v Humpolci za změnu osnovy zákona týkajícího se hospod. záložen.
Posl. p. Adámek s peticí okr. zastupitelstva v Hlinsku v téže záležitosti.
Týž pan poslanec s peticí výboru Ústřední matice školské v Praze za podporu pro soukromé školy obecné nákladem Ústřední matice školské vydržované.
Posl. p. Schwarz Frant. s peticí členů zastupitelstva obecního a voličů obecních v Dobřevě v příčině vyloučení téže obce ze soudního okresu Zbirovského a přidělení téže k soudnímu okresu Rokycanskému.
Nejv. maršálek zemský: Panu poslanci Pokornému byla za příčinou ochuravění udělena dovolená na 8 dní.
Dem Herrn Abg. Pokorný habe ich aus Anlass der Erkrankung einen 8tägigen Urlaub bewilligt. Dem Herrn Abg. Schindler wurde ein Urlaub auf 3 Tage und dem Herrn Abg. Effmert auf den heutigen Tag bewilligt.
P. poslanci Schindlerovi udělil jsem dovolenou na 3 dni a p. posl. Effmertovi dovolenou na dobu dnešního dne.
Prohlašuji, že slavný sněm je způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das Haus für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského v příčině náhradního fondu propinačního.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Langesausschußberichtes betreffend den Propinations-Entschödigungssond.
Zpravodajem jest přísedící zemského výboru, p. posl. Zeithammer. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Zeithammer: Sl. sněme! Dle zákona ze dne 30. dub. 1869 má náhradní fond propinační, který tehdáž založen byl, rozděliti se mezi oprávněné za 20 let, připadá tedy toto rozdělení náhradního propinačního fondu na r. 1889.
Zprávu o tom, jakým způsobem tento náhradní fond se rozdá, ovšem zemský výbor bude moci podati teprv v příštím sněmu. Nyní obmezuje se zem. výbor na to, aby podal zprávu slavnému sněmu o hospodaření dvacetiletém s tímto fondem. Zemský výbor přivádí to slav. sněmu na vědomí a navrhuje, aby zpráva tato byla podána budžetnímu výboru.
Der Landesausschuß beantragt, den Bericht des Landesausschußes über den Propinationssond dem Budgetausschuße zur Berichterstattung und Antragsstellung zuzuweisen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ? Es wird beantragt, den Bericht an die Budgetkommission zu verweisen.
Navrhuje se, aby zpráva byla přikázána komisi budžetní a žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Návrh je přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise petiční o petici Antonína Pfeiffera, správce veřejné všeobecné nemocnice v Liberci, v příčině zřízení zemského hygienického musea pro království České v Praze.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Kommission über die Petition des Anton Pfeiffer, Verwalters des allgemeinen Krankenhauses in Reichenberg, betreffend die Errichtung eines LandesHygienemuseums für das Königreich Böhmen in Prag.
Zpravodajem jest pan poslanec Hevera.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj p. posl. Hevera: Sl. sněme ! Petiční komise podává zprávu o návrhu pana správce nemocnice Liberecké ve příčině zřízení ústavu pro království České důležitého, ve příčině zřízení musea hygienického.
Zpráva tato jest tištěna a nalézá se již delší dobu v rukou veškerých pánů členů tohoto slavného sněmu a já tedy
smím ku zprávě této poukázati a návrhy petiční komise sl. sněmu k schválení doporučiti.
Návrh petiční komise zní: Vysoký sněme, račiž se usnésti: Petice pana Antonína Pfeiffera, správce veřejné všeobecné nemocnice v Liberci, v příčině zřízení zemského hygienického musea pro království České přikazuje se výboru zemskému ke zralému uvážení s dodatkem, by o ní podal sněmu v příštím zasedání zprávu a po případě návrhy.
Die Petitionskommission stellt nachstehenden Antrag:
Ein hoher Landtag wolle beschließen: Die Petition des Herren Anton Pfeiffer, Verwalters des öffentlichen allgem. Krankenhauses in Reichenberg, betreffend die Errichtung eines Landes Hygienemuseums für das Königreich Böhmen in Prag, wird dem Landesausschuße zur reiflichen Erwägung mit der Weisung angewiesen, hierüber dem Landtage in der nächsten Session zu berichten und eventuell Anträge zu stellen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Jelikož tomu tak není, prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.
Ich erkläre den gedruckten Antrag der Kommission für angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti osady Ledečka s Vraníkem za vyloučení z politické obce Rataje okresu Uhlířsko-Janovického.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeinde angelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Ortschaft Ledečko mit Vraník um Ausscheidung aus der politischen Gemeinde Rattay, Bezirk Kohljanowitz.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Černý.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Sl. sněme! Více osadníků obce Ledečka v okresu
Uhlířsko-Janovickém podalo již roku 1882 okresnímu zastupitelstvu v Uhlířských Janovicích žádost, aby osada Ledečko spolu se samotou Vraníkem vyloučena byla z obce Rataj a ustavena jako obec samostatná dokládajíce, že osada Ledečko jest od obce Rataj půl hodiny vzdálena, že nemá žádného spojení, oddělena jsouc řekou Sázavou, roklemi a nedostupnými skalami, že při volbách do obecního zastupitelstva nedostává se jí v obci Ratajích dostatečného zastoupení a že se prospěchy Ledečka od výboru obecního v Ratajích zanedbávají.
Obecní výbor Ratajský vyslovil se proti tomuto vyloučení osady Ledečka z obce Rataj. Okresní zastupitelstvo v Uhlířských Janovicích vyslovilo sice v zásadě svůj souhlas k takovému odloučení obce Ledečka od obce Ratajské, avšak vyžádalo si ještě dříve předložení potřebných výkazů o poměrech lokálních a majetkových a o poměrech obyvatelstva, než by konečné své povolení udělilo.
Když výkazy tyto byly předloženy, usneslo se okresní zastupitelstvo UhlířskoJanovickó ve schůzi dne 28. července 1884, že žádost tuto zamítá.
Taktéž vyslovilo se také c. k. okresní hejtmanství a veleslavné c k. místodržitelství, hledíce k tomu, že není rozhodných důvodů veřejného prospěchu, aby obec Ledečko byla vyloučena a že obec Ledečko byla by co obec samostatná příliš nepatrná; zřizování takovýchto nepatrných a malých obcí samostatných však že není žádoucí.
Téhož přesvědčeni nabyl z prozkoumání věci také výbor zemský. Osada Ledečko čítá 43 domy a 283 obyvatelů se samotou Vraníkem 48 domů, 317 obyvatelů. Obě místa mají půdy ve výměře 525 jiter 1580 čtv. sáhů, jmění nemovitého za 1615 zl. 20 kr. a jmění movitého v ceně 200 zl.; přímých daní jest předepsáno 569 zl. 58 kr.; k uhražení výdajů osadních byla vybírána v letech minulých přirážka a sice v roku 1883 32 prct., v roku 1884 19 prct. a v roku 1885 19 prct.
Z toho vychází, že poměry obce Ledečka jsou velmi skrovné. K tomu přistupuje, že velká čásť nemovitého majetku obsahuje v sobě pouhé pastviny na skalních stráních.
Nelze upříti, že spojení mezi obcí Ledečkem a obcí Ratajskou není valné,
ježto musí se přeprava díti přes řeku Sázavu a cesta vede na mnoze na vysokých stráních. Avšak takovéto poměry při mnohých obcích jiných taktéž se nalézají, aniž by sloučení obcí těchto byly na překážku, I kdyby pak se žádosti obce Ledečka vyhovělo, stejná překážka by přece zůstávala i při ní, poněvadž obec Ledečko od samoty Vraníku rovněž řekou Sázavou jest oddělena. Také komise sněmovní nemá za to, že by zřízení samostatné obce Ledečka bylo z důvodů prospěchů veřejných vhodné a neshledává naprosto potřebu, aby obec Ledečko od obce Ratajské byla oddělena. Spíše lze se obávati, že kdyby se vyhovělo žádosti obce Ledečka, tato nová obec sama jsouc valně stížena svými přirážkami osadními, neměla by dosti prostředku k vydatnému opatřování působnosti přenešené a vůbec výloh obecních.
Proto navrhuje komise v souhlasu s výborem zemským:
Slavný sněme, račiž o žádosti osady Ledečka za vyloučení z obce Rataj a ustavení za obec samostatnou přejíti k dennímu pořádku.
Die Kommission beantragt den Uebergang zur Tagesordnung über das Gesuch der Ortschaft Ledečko um Ausscheidung aus der Gemeinde Rattay.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Komise navrhuje, aby se o petici přešlo k dennímu pořádku.
Die Kommission beantragt über die Petition zu Tagesordnung überzugehen.
Žádám pány, kteří s tímto návhem souhlasí, aby vyzvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschußes, betreffend das Gesuch der Ortschaft Gartitz (Bezirk Aussig) um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Postitz und um Constituirung als eine selbständige Gemeinde.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti osady Skorotic (okres Ústí n. L. ) za vyloučení z obce Požtešic a za ustavení jako samostatné obce.
Berichterstatter ist der Herr Abg. Freiherr von Zessner.
Ich ertheile demselben das Wort.
Berichterstatter Abg. Freiherr von Zessner:
Hoher Landtag ! Die mit der Ortschast Postitz zu einer Gemeinde vereinigte Ortschaft Gartitz hat eine Petition eingegeben um Ausscheidung aus dem Gemeindeverbande mit Postitz und bittet um Constituirung zu einer Ortsgemeinde für sich allein. Die Postitzer Insassen haben dagegen keine Einwendung erhoben und weisen darauf hin, dass Gartitz ein getrenntes Ortsvermögen besitze und auch der Armenfond dort separat verrechnet werde. Desgleichen ist die Bezirksvertreeung Aussig einstimmig dafür eingetreten.
Die k. k. Finanzlandesdirektion sagt aus. dass die gewünschte Trennung durchführbar sei, wenn im Kataster keine neuen Parcellennummern eingestellt würden, Dagegen äußert sich die k, k. Bezirkshauptmannschaft von Aussig dahin, dass kein wahres Bedürfniss zu besagter Ausscheidung bestehe, sondern nur persönliche Motive dabei maßgebend sein, da im Gesuche gar keine stichhältigen sachlichen Gründe angeführt wurden.
Das k. k. Oberlandesgericht furchtet, dass selbst nuter Beibehalt der Parzellennummern Verrückungen in den Grundbuchsverhältmssen entstehen würden, die für den Grundbuchsverkehr nicht unbedenklich werden könnten.
Ähnlich spricht sich die k. k. Statthalterei aus, wenn sie darauf hinweist, wie sehr derartige Ausscheidungen gegen das Interesse der Rechtssicherheit wirken, wenn es sich um Dinge handelt, die ihre Grundlage in den Grundbüchern haben.
Nur in besonderen Ausnahmsfällen sollten solche Abtrennungen bewilligt werden.
Es erübrigt noch anzuführen, dass Postitz 61 Häuser, 347 Einwohner und 1593 ff. 7 1/2 kr. Steierleistung, Gartitz 48 Häuser, 301 Bewohner und 1062 fl. 45 kr. Steuerleistung hat.
Der Landesausschuß findet zwar vom autonomen Standpunkte nichts gegen die in Rede stehende Ausscheidung einzuwenden, aber er kann sie dennoch nicht befürworten, weil die
Wichtigkeit der Trennung aus dem Gesuche in keiner Weise zu erkennen sei.
In Würdigung dieses letzten Umstandes und der Bedenken, welche von Seite der k. k. Statthalterei und des k. k. Oberlandesgerichtes erhoben wurden, stellt auch die Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten folgenden ablehnenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Ortschaft Gartitz zur Tagesordnung übergehen.
Sněm. sekr. Höhm: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž k dennímu pořádku přejíti o žádosti osady Skorotické!
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Die Kommission beantragt, über die Petition zur Tagesordnung überzugehen.
Komise navrhuje, by se o petici přešlo k dennímu pořádku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antragen zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé Čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině žádosti občanů osad Mlynářovic, Krejčovic a Cudrovic s Kolmbergem za odloučení jich od místní obce Milejšické, ustaveni za samostatnou obec a za vyloučení poslednější ze soudního okresu Prachatického a přidělení k okresu Volarskému.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht betreffend das Gesuch der Insassen der Ortschaften Müllerschlag, Schneiderschlag und Zuderschlag mit Kolmberg um Trennung derselben von der Ortsgemeinde Oberschlag, Constituirung als selbständige Gemeinde und um Ausscheidung derselben aus dem Gerichtsbezirke Prachatitz und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Wallern. Berichterstatter ist der Abg. Freih. von Zessner. Ich ertheile ihm das Wort.
Berichterstatter Freiherr von Zessner:
Hoher Landtag! Im Jahre 1884 wurde die Ortsgemeinde Oberschlag bittlich um die Ausscheidung aus dem Bezirke Prachatitz und Zuweisung zum Bezirke Wallern.
Als Grund wurde angegeben, es herrsche ein weit regerer Verkehr nach Wallern als nach Prachatitz, welch letzteres zudem auch weiter entfernt sei von Oberschlag.
Gegen den besagten Beschluß protestirten aber die Bewohner des Ortes Oberschlag und es wurde dann die Petition eingegeben, welche dahin zielt, dass die Ortschaften Müllerschlag, Schneiderschlag, Zuderschlag und Kolmberg von Oberschlag abgetrennt und als sebsländige Gemeinde aus dem Bezirke Prachatitz ausgeschieden und nach Wallern zugewiesen würden. Die Bezirksvertretung von Prachatitz spricht sich im Sinne dieser Petition, also befürwortend aus.
Neuerlich wurde jedoch ein Protest eingegeben seitens der Insassen der Ortschaft Oberschlag und der Mehrheit der Steuerzahler des Ortes Schneiderschlag, indem nur Agitationen aus Wallern die Trennungswünsche rege gemacht hätten, obwohl die ganze Ortsgemeinde Oberschlag mit allen ihren Ortschaften im geschaftlichen Leben mehr nach Prachatitz gravitire, als nach Wallern.
Da die Bezirksvertretung ihren Beschluß mit 16 gegen 9 Stimmen abgegeben hatte, nicht aber zu ersehen war, ob die Mehrzahl der Steuerträger besagter Ortsgemeinde für den Inhalt der Petition eingetreten war, wurde dem Bezirksausschuße vom Landesausschuße aufgetragen, eine Abstimmung unter den Steuerträgern vornehmen zu lassen und das Resultat der politischen Gemeinde Oberschlag zur neuerlichen Beschlußfassung vorzulegen. Es stimmten hiebei 58 Steuerträger von Müllerschlag, Schneiderschlag und Zuderschlag und Kolmberg deren Steuerleistung 886 fl. 05 kr. beträgt, für, und sämmtliche Steuerträger des Ortes Oberschlag und mehre aus Schneiderschlag zusammen 73, die 583 fl. 25 kr. an Steuerleistung haben, gegen die Abtrennung von Oberschlag und vom Bezirke Prachatitz.
Trotzdem beschloß der Gemeindeausschuß der Ortsgemeinde Oberschlag mit 7 gegen 4 Stimmen aus ihrem Petitum zu beharren.
Die Minorität von 4 Stimmen und die meisten Steuerzahler Schneiderschlags protestirten abermals gegen den letzten Beschluß und zwar besonders aus dem Grunde, weil die Verwaltungsauslagen durch Ereirung von zwei
Ortsgemeinden an Stelle der einen schon bestehenden bedeutend erhöht wurden.
Dieselbe Anschauung sprach denn auch der Bezirksausschuß von Prachatitz aus und sagte außerdem in seiner Eingabe, dass die besagte Zweitheilung überhaupt nicht gerechtfertigt erscheine, weil die Grundstücke der Ortschaft Oberschlag zu nicht geringem Theile bei Schneiderschlag einkatastrirt seien, sämmtliche Ortschaften der dermaligen Ortsgemeinde dieselbe Schule benutzen, durch gute Wege mit einander verbunden sind und alle in Wirklichkeit auch mit Prachatitz in regerem GeschäftsVerkehre stünden als mit Wallern.
Das k. k. Bezirksgericht Wallern spricht sich gegen die Abtrennung aus, weil ohnehin laut Aeußerung des k. k. Oberlandesgerichtes Wallern so wenig Agenden habe, dass das Bezirksgericht aufgelöst werden sollte und dies auch in Aussicht genommen ist.
Die angestrebte Ausscheidung der in Rede stehenden Ortschaften und deren Zuweisung nach Wallern würde die Agendenzahl nur unwesentlich vermehren und es sei daher diese Transaction schon aus obigem Grunde überflüssig.
Auch das Bezirksgericht Prachatitz ist dagegen, weil die wenigen Agenden dieser Ortschaft die Nahe an den Sitz des Bezirksgerichtes nicht dringend nothwendig erscheinen lassen.
Das k. k. Oberlandesgericht ist, wie schon oben angedeutet, gegen die Abtrennung.
Die k. k. Finanzlandesdirektion erhebt keine Anstände gegen die Zweitheilung der Ortsgemeinde Oberschlag.
Die k. k. Statthalterei spricht sich dagegen aus, obwohl sie keine Hindernisse gegen die Trennung vom administrativen Standpunkte erblickt, weil keine Aenderung der politischen Territorialeintheilung platzgreifen würde. Sie empfiehlt, dass, wenn die Bewilligung zur Ausscheidung aus der Gemeinde Oberschlag ertheilt werden sollte, die neue Gemeindevertretung nochmals befragt "werden solle, ob sie auch darauf bestehe, in den Gerichtsbezirk Wallern übersetzt zu werden.
Die neu zu constituirende Gemeinde Müllerschlag mit den Orten Schneiderschlag, Zuderschlag und Kolmberg, hatte 723 Einwohner mit 1348 fl. 71 kr. Steuerleistung und besäße ein Vermögen von 2491 fl. 44 kr.; Oberschlag hatte dann nur mehr 493 Einwohner mit 564 fl. 25 kr. Steuerleistung und ein Vermögen von 1253 fl.
Was den Bezirk Prachatitz anbelangt, so
hat dieser 23644 Einwohner mit 55295 fl. Steuerschuldigkeit, während der Bezirk Wallern nur 7590 Einwohner und eine Steuerleistung von 14414 fl. 21 kr. nachweisen kann. In Wallern ist also, nebenbei gesagt, keine Bezirksvertretung gesetzlich möglich.
Der Landesausschuß weiset darauf hin, dass die Behörden in ihrer Mehrheit gegen die Abtrennung sich ausgesprochen haben, dass die von den Petenten angeführten Gründe unzureichend seien und dass die Ortsgemeinde Oberschlag nach Ausscheidung der anderen Ortschaften, wie oben gezeigt, eine allzu geringe Steuerleistung hatte, daher den ihr obliegenden Pflichten kaum nachkommen könnte. Der Landesausschuß beantragt den Uebergang zur Tagesordnung.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt in Anbetracht all der in diesem ihren Belichte angeführten Umstände und Gründe ebenfalls folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über die vorliegenden Petitionen zur Tagesordnung übergehen.
Sněm. sekr. Höhm: Komise činí návrh: Slav. sněme, račiž o těchto peticích přejíti k dennímu pořádku.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo.
Bedangt Jemand das Wort? Die Commission beantragt den Uebergang zur Tagesordnung.
Komise navrhuje, aby se přešlo o peticích k dennímu pořádku.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Prokop Knothe, Gemeindevorstehers in Mar* kersdorf und Genossen um Wiedervereinigung des im Jänner 1888 abgetrennten Gebietstheiles mit Markersdorf.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici Prokopa Knothe, obecního starosty v Markvarticích a soudruhů, aby
území, jež v lednu 1888 odděleno bylo, opět s obcí Markvartickou bylo spojeno.
Berichterstatter ist gleichfals Freiherr von Zessner. Ich gebe ihm das Wort.
Berichterstatier Freiher v. Zessner: Hoher Landtag! Im Jänner 1888 wurden in Folge einer Petition, welche die Insasten der Ortschaften Frendenberg, Freudenheim und Walddörfel vor einigen Jahren eingebracht hatten, die genannten drei Ortschaften nebst 53 Nummern des Ortes Markersdorf aus dem Gebiete der politischen Gemeinde Markersdorf ausgeschieden und zu einer selbständigen Gemeinde constituirt.
Die Ortschaft Markersdorf allein bildet nun, verkleinert um 53 Nummern, ebenfalls eine Gemeinde für sich. Die hier vorliegende Petition, ausgehend von den Bewohnern dieser Gemeinde und den Bewohnern der abgetrennten Nummern, enthält die Bitte um Wiedervereinigung von Markersdorf mit den besagten 53 Nummern.
Begründet wird das Gesuch durch den Hieweis auf die geringe Steuerskraft der dermaligen Gemeinde, die nun außer Stand gesetzt sei, durch Umlagen ihre Verwaltungsauslagen zu decken.
Auch sei angeblich bei der Theilung der Josephinische Kataster und nicht der vom Jahre 1843 zur Grundlage genommen worden.
Erwähnt wird ferner, dass ein Recurs an den obersten Verwaltungsgerichtshof in dieser Angelegenheit im Zuge und noch nicht erledigt sei.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erkennt, dass ohne Vornahme von Erhebungen nichts veranlasst werden kann, und stellt daher folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschuß wird beauftragt, in Angelegenheit der Petition der Gemeinde Markersdorf um Wiedervereinigung des abgetrennten Gebietstheiles von Markersdorf mit Markersdorf Erhebungen zu pflegen und darüber Bericht zu erstatten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Komise činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, -aby v příčině petice obce Markvartic, jež toho se domáhá, aby území od obce Markvartic oddělené k této obci opět bylo připojeno, konal šetření a podal zprávu.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Die Kommission beantragt, die Petition dem Landesausschuße zu übergeben, um über dieselbe Erhebungen zu pflegen und darüber Bericht zu erstatten.
Komise činí návrh, by petice byla odkázána zemskému výboru, by o ní konal šetření a podal zprávu.
Žádám, pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici osady Chudivy.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten über die Petition der Ortschaft Chudiva.
Zpravodajem p. posl. jest dr. Žalud. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Žalud: Slavný sněme! Místní zastupitelstvo v Chudivě usneslo se ve schůzi své ze dne 22. prosince 1885 na tom, aby podána byla žádosť za vyloučení této osady z dosavadního svazku místní obce Červeného Dřeva a za ustavení téže jako samostatné obce a odůvodňovalo žádost svou, podanou sl. sněmu tím, že osada Chudivská jest úplně způsobilou učiniti za dost povinnostem samostatné obce, poněvadž osada tato platí přímých daní 1550 zl. 95 1/2 kr., má jmění a sice pozemky ve výměře 16 jiter 649 čtv, sáhů, chudobinec, školu a kovárnu, poněvadž dále žádaným vyloučením nebude ohroženo další trváni obce červeného Dřeva, ježto zbude obci poslednější ještě přímých daní v sumě 6116 zl. 51 kr. a poněvadž konečně lze snadno provésti jak rozdělení společného jmění, tak i upraviti poměry příslušenství.
Okresní zastupitelstvo v Nýřsku přihlížejíc k tomu, že se obecní výbor v červeném Dřevě ve schůzi své ze dne 27. dubna 1886 vyslovil pro vyloučení osady Chudivské a Že osada tato má dostatečné prostředky k plnění povinností spojených
s přenešenou působností obce, usneslo se ve schůzi ze dne 11. listopadu 1886 na tom, aby žádost tato odporučena byla zemskému výboru k příznivému vyřízení. Rovněž přimlouvá se c. k. okresní hejtmanství v Klatovech v dobrých zdáních svých ze dne 4. dubna 1887 č. 6067 a ze dne 6. září 1887 č. 14115 za to, aby osada Chudivská byla vyloučena, poněvadž se tím zjednoduší úřední jednání obou obcí, Červeného Dřeva a Chudivy, se zeměpanskými a samosprávnými úřady, čímž bude dosaženo rychlého vyřízení úředních záležitostí, jež v zájmu veřejného dobra jest žádoucí.
Zároveň podotklo c. k. okresní hejtmanství, že vyloučením katastrální obce Chudivy se úplně oddělí katastrální obec Hadruvská od ostatních osad živicích po litickou obec Červené Dřevo, což však dle náhledu c. k. okresního hejtmanství nebude míti žádného škodlivého vlivu na úřední styk osadníků v Hadruvě s obecním úřadem politické obce červeného Dřeva, jehož sídlo se řídí vždy dle bydliště dočasného obecného starosty.
Vzhledem k této okolnosti nařídilo c. k. místodržitelství c. k. okresnímu hejtmanství v Klatovech, aby zavedlo jednání, zda by osada Hadruvská, pokud se týče tamní osadníci, nebyli ochotni domáhati se rovněž vyloučeni z místní obce Červeného Dřeva a spojení s osadou Chudivskou v jednu samostatnou obec.
Dle přiloženého protokolu ze dne 25. února 1888 prohlásili osadníci Hadruvští, že chtějí i na dále zůstati ve svazku místní obce červeného Dřeva, s kterouž osada Hadruvská již po 40 let jest spojena; oproti tomu vyslovilo se osadní zastupitelstvo v Hadruvě o této záležitosti ve schůzi dne 2. března 1888 odbývané v ten smysl, že proti žádanému vyloučení osady Chudivské ničeho nenamítá a to tím méně, poněvadž se hodlá osadní zastupitelstvo domáhati rovněž vyloučení osady Hadruvské ze svazku místní obce červeného Dřeva.
Podotknouti ještě sluší, že osada Chudivská čítá 49 domů se 410 obyvateli, že platí daní v sumě 1552 zl. 11 kr. a že má jmění 2800 zl.
C. k. místodržitelství podotýká v dobrém zdání svém, že mu pro tentokráte nelze dáti ve smyslu zákona, daného dne 26. listopadu 1874 č. 87. z. z. k tomu
své svoleni, aby osada Chudivská vyloučena byla ze svazku místní obce červeného Dřeva a aby se ustavila jako samostatná obec místní.
Politická místní obec Červené Dřevo pozůstává totiž nyní z katastrálních obcí Chudivy, Fleků, Fuchsbergu, Hadruvy, Srubů, Pláně a Sternhofu, jichž polohu lze seznati z plánku ku spisům přiloženého. V případu, kdyby osada Chudivská byla vyloučena z obce Červeného Dřeva, nesouvisela by osada Hadruvská, jež by při jmenované obci zůstala, s ostatními k obci Červenému Dřevu patřícími osadami, což dle náhledu c. k. místodržitelství nelze připustiti.
S návrhem, aby k odstranění jinak nezbytné enklavy zároveň s osadou Chudivskou vyloučena byla ze svazku místní obce Červeného Dřeva také osada Hadruvská a aby se pak obě osady ustavily jako samostatná obec, nesouhlasí však osadní zastupitelstvo Hadruvské, jak z přiloženého protokolu ze dne 25. února 1888 na jevo jde, a nepodalo také dosud žádosť za vyloučení osady Hadruvské z místní obce červeného Dřeva a ustavení její jako samostatné obce, o kteréžto žádosti zmínka se činí ve vyjádření osadního zastupitelstva ze dne 2. března 1888.
Uznávaje důvody c. k. místodržitelstvím uvedené proti žádanému vyloučení, učinil zemský výbor ve zprávě ze dne 19. září 1888 č. 39. 998 sub. praes. 25. září 1888 č. 158. slav. sněmu podané návrh, aby se o petici osady Chudivy přešlo k dennímu pořádku.
Komise sněmovní pro věci obecní a okresní sdílí týž náhled jako c. k. místodržitelství a zemský výbor a proto navrhuje:
Slavný sněme! Račiž o petici osady Chudivy za vyloučení z místní obce červeného Dřeva a ustavení jako samostatné obce přejíti k dennímu pořádku.