Stenographischer Bericht

über die

XIV. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 6. Oktober 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowiez.

Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Solc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Hosrath Mattas und der k. k. Statthaltereirath Töply.

Stenografická zpráva

o

XIV. sezení VI. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 6. října 1888.

Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.

Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. dvorní rada Mattas a c. k místodržitelský rada Töply.

Inhalt:

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung:

Fortsetznng der zweiten Lesung des Berichte der Budget-Kommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1889, L. -Z. 184, Dr. -Nr. LXXI.

Sezení počalo o 11. hod. 30 min.

Obsah:

Zprávy předsednictva.

Denní pořádek:

Pokračování v druhém čtení zprávy rozpočtové komise o rozpočtu zemském na rok 1889, č. sn. 184, č. t. LXXI.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Min.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Das Geschaftsprotokoll der 11. Sitzung vom 2. Oktober d. J. ist in der vorgeschriebeneu Frist zur Einsicht ausgelegt gewesen.

Jednací protokol 11. sezení ze dne 2. října 1888 byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.

Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu činí námitku.

Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tento protokol za schválený.

Ich erkläre dieses Protokoll für agnoscirt.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno (čte):

Č. sn. 218, č. t. XCI. Zpráva komise školské o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království Českém roku 1888,

č. sn. 219, č. t. XCII. Zpráva komise o návrhu výboru zemského vzhledem české akademie věd, slovesnosti a uměni,

č. sn. 226, o. t. XCIII. Zpráva komise

pro záležitosti okresní a obecní o osnově zákona, kterou předložil výbor zemský sněmu, aby změněn byl § 87. zřízení obecního,

č. sn. 227, č. t. XCIV. Zpráva komise školské o vládní předloze v příčině odměny za vyučování náboženství na veřejných Školách obecných,

č. sn. 233, č. t. XCVI. Zpráva komise národohospodářské o petici pražské obchodní a živnostenské komory v příčině věnování vhodných místností v zemské budově musejní na Příkopech uměleckoprůmyslovému museu pražskému, a stenografická zpráva o 13. sezení.

Im Drucke wurden vertheilt:

L. =Z. 218. Dr. =Nr. XCI. Bericht der Schulkommission über die Vorlage des Landesausschußes betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1888.

L. =Z. 219. Dr. =Nr. XCII. Bericht der Kommission über den Antrag des Landesausschußes betreffs der böhmischen Akademie der Wissenschaften, der Litteratur und Kunst.

L. =Z. 226. Dr. =Nr. XCIII. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den vom Landesausschuße vorgelegten Gesetzentwurf betreffend die Abänderung des § 87 der Gemeindeordnung.

L. =Z. 227. Dr. =Nr. XCIV. Bericht der Schulkommission über die Regierungsvorlage betreffend die Entlohnung des Religions unterrichtes an den öffentlichen Volksschulen.

L. =Z. 233. Dr. =Nr. XCVI. Bericht der Volkswirthschaftskommission über die Petition der prager Handels= und Gewerbekammer wegen Ueberlassung geeigneter Lokalitäten in dem Landesmuseumsgebäude am Graben für das kunstgewerbliche Museum.

Dann der stenografische Bericht der 13. Sitzung.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind.

Sněmovní aktuár Baretta (čte): Petice došlé dne 5. října 1888

Die am 5. Oktober eingelangten Petitionen:

Posl. p. Macků s peticí okr. výboru v Litomyšli za vybírání obecní dávky z vepřového dobytka do obce přihnaného.

Posl. p. dr. Herold s peticí "občan-

ského klubu" na Smíchově za vyřízení návrhu posl. Fáčka a soudruhů, jenž jedná o změně volebního řádu v obcích.

Posl. p. Němec s peticemi společenstva krejčí novoměstských a společenstva truhlářů v Praze za zřízení odboru při zemské bance k eskomptování směnek živnostenských.

Posl. p. Macháček s peticí okresní záložny hospodářské ve Voticích za vypuštění § 5. osnovy k doplnění zákona o okresních hospodářských záložnách.

Abg. H. Dr. Palacký mit der Petition "des deutschen bienenwirthschaftl. Centralvereines für Böhmen" in Prag um Erlassung eines Landes=Bienenzuchtgesetzes für das Königreich Böhmen.

Posl. p. dr. Škarda s peticí starousedlých obce Dobříva za oohranu jich dávných práv užívacích.

Posl. p. Němec s peticí řemeslnickoživnostenské besedy v Praze o vykázání místností v staré budově musejní k účeli zřízení stálé výstavní tržnice.

Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji sněm za způsobilý k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Na denním pořádku se nachází pokračování v druhém čtení zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském.

Při včerejším jednání jsme dospěli až k tomu, že rokováni povšechné bylo uzavřeno a přichází nyní k slovu pan zpravodaj.

Aus der Tagesordnung steht die Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag.

Wir sind gestern dahin gelangt, dass die Generaldebatte geschlossen worden ist, und dass gegenwärtig dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort zusteht.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Zátka: Dávného zvyku, že při rokováni o rozpočtu rokuje se také o všeobecné situaci politické, že přednášejí se všeliká přání a stížnosti, bylo včera také hojnou měrou použito. Rozpočtu samého dotkli se pouze a to dosti zběžně dva páni řečníci, jednak, pan dr. Palacký, který vyslovil komisi uznání za

práci její, začež jménem komise děkuji, jednak pan poslanec Tůma, který pronesl myšlénku, že by říše nějakou čásť svých prostředků obrátiti měla na uhražování potřeb zemských. Jest to myšlénka, která vyslovena jest rovněž ve zprávě výboru zemského o resoluci Dra. Talíře, směřující k tomu, aby nalezeny byly nové prameny pro uhražování potřeb zemských. Pan poslanec Tůma vytýkal, že komise resoluci toho obsahu nepřipojila k svým návrhům. Jestliže slavný sněm uzná toho potřebu, aby rosoluce ta se přidala, uználi resoluci tu vůbec za účinnou, pak v rokování podrobném zajisté ještě bude příležitosť, aby tento nedostatek, zprávě komise vytýkaný, byl upraven.

Jako zpravodaj komise rozpočtové mohl bych se obmeziti na těchto několik poznámek.

Jestliže přece se pustím do podrob nějšího rozboru některých výroků, které zde byly včera učiněny, poklesám to to za svou povinnosť proto, abych stranu která mne vyslala na toto místo jako zpravodaje rozpočtu, přeceňujíc způsobilost mou, aspoň dle slabých sil svých svých bránil proti výtkám, které jí byly učiněny, a kteréž podle mého přesvědčení jsou neoprávněny. Bude mně tu především zabývati se vývody poslance pana Dra. Vašatého, jehožto filipika namířena byla jednak proti vládě, jednak proti většině tohoto slavného sněmu. Co se vlády týká, nemusím zvláště podotýkati, že nemám žádného mandátu, bráti ji v oohranu. Pokud ale jde o většinu, tu byla jí především vytýkána veliká smířlivost. Pan Dr. Vašatý není s tím spokojen, že většina tohoto sněmu volila do zemského výboru Němce, že volila do ředitelstva hypoteční banky rovněž Němce, a že dosud nebyli vyzváni němečtí poslanci by zaujali místa svá v této sněmovně, aby pak mohli býti zbaveni svých mandátů nedostaví-li se. Mně se zdá, že tato výčitka smířlivosti podobá se více chvále.

My, když jsme byli v menšině, často jsme si stěžovali, na bezohlednost většiny, a nyní, když jsme ve většině, máme tatéž bezohlednost provozovati proti menšině ? Já připouštím, že někdo těžky jest, oběto vati prospěch strany právnímu citu, ale jest přece třeba tuto obět si uložiti, a

já] domnívám se, že požitek který poskytuje vědomí uspojeného právního citu, není méně krásný a šlechetný, nežli požitek, že byl egoismus strany uspokojen (výborně!)

Slyšeli jsme včera od pana dra. Herolda, jak chválil víru Kristovu.

My také hlásíme se k té víře Kristově, zejména ke vznešene mravouce Kristově a proto jest nám zákonem: Nečiň to, co nechceš, aby bližní tobě činil.

Dále si stežoval pan poslanec dr. Vašatý na to, že většina nedovoluje členům svým, aby v parlamentě ujali se slova, přednášeli stížnosti strany, a odůvodňoval to tím, že prý většina tak činí že nemístných ohledů k zástupcům německým.

Stěžoval si také, že na porušeni té discipliny uložen byl trest vyloučení z klubu. Já se tomu nedivím, že klub hledí zachovati přísnou disciplinu a že trestá přestoupení, stanov. Příčina, pro kterou se ukládá mlčení od pana posl. Dr. Vašatého uvedená, nezdá se mi býti příčinou pravou. Já sice nejsem zasvěcen do tajemství klubovních, ale jak se mně osobně zdá, je snad asi příčina následující:

Poměr mezi zástupci českého národa, mezi pravicí vůbec a vládou zajisté není jasný a určitý. Ten poměr podobá se tajnému poměru milostnému. Ačkoliv vláda živa jest z přízně pravice, ačkoli by se tedy zdálo, že všecko, co pravici jenom na očích vidí, také jí splní, tož přece vidíme, že tomu tak není, že láska vlády podobá se posud pouhému koketování a že každý ústupek, který vláda činí, musí býti tuze vybojován, že musí býti draho vykoupen. Není divu, Že takovýto poměr vede k rozličným scénám domácím; já pak myslím, že nikdo nemůže se diviti, že tyto sváry nevynášají se na veřejnosť, vždyť tomu brání předně slušnost a pak se mně zdá, že ti dva tak na dobro se přece rozejíti nechtějí potud, pokud se neobjeví zásadné protivy nepřekonatelné. Proto veřejnost přece o tom jest dobře zpravena, že domácí poměr pravice k vládě není nejklidnější, proto veřejnosť velmi dobře ví, že mlčení není vždycky schválením.

Stěžoval si také p. dr. Vašatý, že zde za nepřítomnosti Němců ničeho nepodnikáme, že bylo by třeba na rozličných zákonech se usnášeti. S tím já úplně sou-

hlasím, já toho lituji, že se tak neděje a já se domnívám, že se tím poskytuje právě poslancům zde nepřítomným příčina, aby tohoto sněmu co nejdéle se vzdalovali. (Výborně ! ) Když by český sněm svou zákonodárnou činnosť co nejintensivněji využitkoval, myslím, že by ti pani co nejdříve opět do tohoto shromáždění se navrátili. (Tak jest !)

Ale s tím, na co dále si stěžoval pan dr. Vašatý, že totiž naše majorita nečiní žádných kroků k změně volebního řádu, já souhlasiti nemohu.

Já se nechci dotýkati právnické otázky, zdali, jak pan dr. Vašatý předpokládá, mandáty uprázdněné nemají se počítati do oné kvalifikované většiny, které k změně volebního řádu dle zákona jest třeba.

Ale nehledě k tomu, myslím, že jest to, ať již národ český by užil práva, aneb právnické fikce, přece nedůstojné jeho, aby k rozřešení tak důležité otázky přistoupil na kvap, nežli nové volby německých poslanců se provedou, takřka pokradmu a pokoutně.

Myslím, že by to nebyl pravý prostředek, aby násilí odčinilo se opět násilím (Výborně) a nejméně pak bych spatřoval v tom cestu k míru. Mně mnohem více by se to zamlouvalo, abychom hleděli většinu, které jsme dobyli, za platného řádu volebního, trvale si pojistiti. Úplně bych byl spokojen tím, vědomím, že konečně právo domohlo se trvalého vítězství nad křivdami nejraffinovanějšími. (Výborně. )

Stěžoval si p. dr. Vašatý, že zásada, že české dítě patří do české školy, dosud provedena není, že nepostupuje provádění rovného práva při úřadech.

Také to jest plná pravda! Avšak nemohu připustiti, že by to bylo vinou většiny. Co se týká škol menšin, tu nalezne p. posl. v návrhu komise rozpočtové resoluci, která směřuje k tomu, aby v budoucím zasedání sněmu zemský výbor předložil osnovu v příčině zřizování a vy držování škol minorit, co se pak týká rovného práva jazyka českého, již p. dr. Vašatý sám poukázal na osnovu od výb. zemského předloženou, která se týká uskutečnění rovného práva při úřadech samosprávných. Myslím, že na osudu této osnovy bude záležeti podniknou-li se nyní již. kroky další.

To se dalo předvídati, že v dlouhém

rejstříků hříchů, které byly většině vyčítány, nebude scházeti také to, že většina naddržuje němčině, že stará se o rozšíření němčiny.

O výroku, že prostředkující řečí vzdělanců jest němčina, zmiňovati se nemusím, neboť není pravda, že by někdo z většiny byl takový výrok pronesl. Co se ale týká zavádění němčiny na školy obecné, myslím, že se nemůže dávati výboru zemskému vina, že němčinu zaválí.

Činí to zemský výbor o své ujmě? Pokud vím, ne; nýbrž na základě přání rodičů. Činí-li to rád, nevím. Ale, co má činiti, když rodičové čeští taková přáni vyslovují? Má zemský výbor říci: my přání to nesplníme?

Pak by zajisté uvalil na sebe velkou odpovědnosť; když ale přáni ta splní, potom vzbudí nevoli dra. Vašatého a jeho přátel. Myslím, že pravý prostředek v této věci by byl, neobviňovati zemský výbor; nýbrž o to se starati, aby poučováni byli ti zaslepení rodičové (Výborně ! ), kteřížto němčině přikládají většího významu než má, starati se o to, aby tito rodičové dovedli význam němčiny správně posuzovati. (Výborně !)

A proč rodičové si přejí, aby jejich děti učily se němčině? Dovolím si to vysvětliti příkladem. Když stát nějaký jinému státu vypoví válku, tu důstojníci učívají se jazyku nepřítelovu. Slyšeli jsme, že důstojníci německé armády učili se francouzsky, učili se rusky, ale neslyšeli jsme, že by němečtí důstojníci tím byli se pofrančili aneb poruštili.

V zápase existenčním pro některé kruhy naší mládeže, ne pro celý národ, němčina jest takovou zbraní a kdo naší mládeži tu zbraň béře, podle mého mínění ji oslabuje a není přítelem její. Je pravda, že to břitká zbraň, a možná že ten, kdo s ní neumí zacházeti, se jí poraní, z toho však nenásleduje, že se té zbraně nesmí a nemá používati. Myslím, že z toho následuje, že třeba jest naučiti se řádně zacházeti takovou zbraní, a já jsem úplně přesvědčen, když němčině učí čeští učitelé, že naučí té řeči mládež českou beze všeho nebezpečenství poněmčení.

Dotkl jsem se hlavních stesků, které pan dr. Vašatý přednesl, a lituji, že řeč jeho přestala právě v tom okamžiku, kdy by alespoň pro mne byla se stala za-

jímavou. Pan řečník omezil se na nepříznivou kritiku všeho konání většiny, ale nepokusil se o návrhy positivní. (Výborně ! )

Mohu tedy jenom hádati, čeho vlastně si přeje. On žádá, abychom vládě dále nesloužili, a tedy bezpochyby míní, že vládu tu máme svrhnouti, Já nejsem kompetentním, abych posuzoval, jaké následky do podrobna změna systému by měla pro všechny veřejné zájmy českého národa. Ale o jednom výsledku jsem úplně přesvědčen: že by náhle zase obživly ty staleté tradice byrokracie rakouské, kteréž národu českému byly a snad ještě jsou (hlasy: Jsou!) nepřátelskými.

Nikdo o tom nemůže pochybovati, jaké překážky také nejlepším úmyslům vlády může klásti byrokracie, (tak jest !) která jest jiného smýšlení. (Tak jest !)

Proto se mi zdá, že jest toexistenční potřeba nynější vlády, jestliže vskutku a upřímně ten svůj program, tak často a slavnostně hlásaný, chce uskutečniti, aby ve velkém stylu provedla obnovu svého úřednictva. (Výborně !) Já nevím, jak daleko ta reforma již dospěla, ale nedivil bych se pranic, kdyby pokračovala pomalu, asi tak pomalu, jako na příklad na Karlšteině některé vzácné stěny se musí obnovovat kámen za kamenem. Ale právě proto se mi zdá býti velmi důležitým, abychom tento proces nezdržovali, abychom jej nepřerušovali, neboť tu jest věru škoda každého dne.

A kdyby tato vláda neměla jiné dobré stránky, než-li té, že svým programem nucena jest, aby vychovávala své úřednictvo v pravém duchu rakouském, v duchu základních zákonů, které neznají žádného národa panujícího ani národů služebných (Výborně !) již ta jedna dobrá stránka vlády by mi postačila abych se přimlouval za ni, abych prosil: nesvrhujte ji. (Výborně !)

Já bych prosil, aby se nebourala ta chaloupka, ve které jest snad málo místa, málo vzduchu, málo světla ale která přece poskytuje přístřeší.

Pánové, bourati, to jest snadné (ano !) to jest práce nádenníků (výborně, veselosť !) ale potom zase stavěti k tomu jest potřeba architektů, k tomu jest třeba kapitálu a kdo ví, zda-li bychom oboje měli. (Výborně ! Potlesk. )

Pan dr. Herold věnoval největší čásť

své řeči vypsání osudů minority a já proti tomu vypsání nemohu namítati ničeho. Já musím doznati, že osud jejich, pokud se týká poměru k obcím a okresům, jest žalostný, a já bych mohl vypravování pana dra. Herolda doplniti velmi mnohými důklady, mohl bych ukázati, jak obce proti minoritám umějí vykořisťovati a využitkovati tu moc, kterou mají, jako stavební úřad, jako policie zdravotní a tím, že podávají ve věcech živnostenských politickým úřadům dobrozdání; mohl bych si také stěžovati na to, že politické úřady ačkoliv často positivně musí věděti, že mnohým těm dobrozdáním nemají věřiti, že byla diktována přímo vášní národní, přece velmi rády jim věří. (Výborně !)

Netroufám si však příliš dlouho zdržovati a unavovati slavný sněm. Záslužno jest zajisté ve veřejností o těchto věcech mluviti ale myslím, že záslužnější ještě jest to pro poslance, kteří zasvěceni jsou důkladně do veškerých poměrů minority aby pracovali, aby sestavili osnovu zákona na obranu minorit, a to nejen ve příčině jazyka, nýbrž na obranu veškerých veřejných zájmů minorit. Myslím, že plná odpovědnosť vlády za smutné poměry menšin by nastala teprv tenkráte, kdyby vláda k takovému zákonu chovala se odmítavě. Proti jednomu tvrzení pana dr. Herolda vystoupil včera již jeden poslanec, který se hlásí k národnosti německé; já myslím, že mohu býti jist souhlasem ctěných pánů a že jsem povinen, prohlásiti zde také jménem českých poslanců, že my nikterak z výstředního chování žurnalistiky, aneb agitatorů nechceme odvozovati paušální obviňování všeho německého lidu tak těžké, jako včera zde bylo vysloveno.

Pan prof. Kvíčala dotkl se předmětu mně zvláště blízkého, zmínil se o poměrech škol v Budějovicích; já mohu potvrditi, že zmínka tato byla pravdivá, a dovoluji se jenom zcela stručně ještě dodati, že dle výsledku posledního zápisu na chlapecké škole zapsáno bylo do 3tí třídy 160 žáků, do 4té třídy 133, do 5té třídy 120, a na škole dívčí pak do 1ní třídy 106, do 3tí třídy 102 a do 5té třídy 151 žákyně.

Pro tyto třídy vesměs nejsou zřízeny žádné pobočky (Slyšte !) a následek toho byl, že v lavicích určených pro 4 děti se-

dělo po 7 dětech (Slyšte ! ) a že i mnoho dětí muselo státi. (To jest hrozné !) Veškeré tyto okolnosti byly oznámeny zemské školní radě a já mohu s uspokojením zde oznámiti, že potřebné opatření bylo učiněno. (Výborně!)

Já se na chvíli jenom vrátím k řeči pana dr. Vašatého.

Tvrdil, že národa českého zmocnila se za doby poslední zmalátnělosť, a já bych mu v tom nechtěl odporovati.

Já se nedivím, že pták, který domnívá se, že může volně vzletět nejvýše k zářivému slunci svých tužeb, když najednou spatří, že jest držán šňůře, a že nemůže výše než šňůra postačí, zmalátní.

Já se také nedivím, že obchodník, který udělal chybnou billanci a napočítal si velké jmění v té bilanci, najednou pak se přesvědčil, že tato bilance jest nesprávna, zmalátní

Pan dr. Vašatý si stěžoval, že nesplnily se veškery naděje, které národ český měl v českou většinu českého sněmu. Ale tu jest třeba vyšetřiti, zdali ty naděje snad nebyly přepjaté.

Netřeba snad si připomenouti, co každý ví, že dle ústavy naší pouhé usneseni sněmovní ještě není zákonem, že k tomu třeba jest spoluúčinkování vlády a že nynější vláda daleko nemá tou měrou české srdce, jako mívaly vlády předešlé německé srdce. (Tak jest. )

Pan dr. Vašatý nám pravil, že třeba jest obratu a sliboval že on a přátelé jeho společně s námi budou pracovati, až takový obrat nastane. Kdo pak by si upřímněji přál této změny než většina ? Kdo pak upřímněji by nechtěl tomu, aby přestal ten poměr žalostný, ze kterého radují se zajisté jenom naši nepřátelé ? (Výborně ! Zajisté !) Ale tu bych prosil, aby bylo jasno mezi námi, aby se nám řeklo, jaký se žádá obrat. Což pak ten skok do tmy, kterého pánové ještě nedávno se děsili, pro ně pozbyl již veškeré hrůzy ?

My se toho skoku bojíme dosud a když se nám praví, že menšinou býti jest lepší než většinou za nynějších okolností, tu zdravý rozum náš to popírá. (Výborně !) A když se nám ukazuje na dráhu dobrodružství, kterou máme nastoupiti, tu musíme říci, že ty zájmy, jejichž hájení národ český vložil do rukou našich, se nám zdají býti příliš drahé a vzácné, než aby-

chom na tuto dráhu nejistou mohli nastou piti. (Výborně ! Výborně !)

Za takových poměrů musíme hledati útěchy, a já tu útěchu nalézám ve slovech jednoho člena většiny, kterému nedávno dostalo se uznání zajisté neočekávaného. Jsou to slova, že moudrý politik musí počítati se skutečnými poměry. Nuže počítejme. Jest to pravda, že ty úspěchy, kterých jsme přece nabyli, jsou tak příliš malé, jak se rozhlašuje? Račte se zeptati našich odpůrců a račte při tom počtu vřaditi jako aktivum nejenom to, co dobrého strana dosáhla, nýbrž také zvláště to zlo, kterému zabránila. (Tak jest! Výborně. ) A potom odpovězte na otázku, zdali hyneme ?

Já obmezím se na město mně nejbližší, jsou to Budějovice, kde před 20 lety nebylo české školy nižádné. Dnes jsou v Budějovicích 2 české střední Školy, 3 české školy obecné, 2 průmyslové pokračovací školy, rolnická škola česká a 5 opatroven. Já se pamatuji, že nedávno ještě v Budějovicích byla obchodní komora, která proti všemu nadání byla v rukou německých, ta obchodní komora dnes jest v rukou českých. Já tvrdím, pánové, že v žilách minority obíhá tatáž krev, jaká v žilách českého národa, a jestliže bylo možná v Budějovicích z poměrů zajisté nejnepříznivějších docíliti za 20 let, dobu to poměrně nedlouhou, takových úspěchů, dovoluji si říci, že národ, kterému tato minorita náleží, jest národ zdravý a silný, (výborně!) že národ ten kráčí ku předu. Může být, že nekráčí ku předu tak rychle, jak by si toho přála bujará mysl mladistvá, ale tu třeba poukazat na přírodu, kde také každý organický pokrok děje se pomalu, ale jistě (výborně !). A proto doufám, že národ český té zmalátnělosti, o které tolik se mluví, se zhosti a že se bude říditi heslem básníkovým, že ne z oka mutného, ale z ruky silné naděje kvitne. Domluvil jsem. (Výborně. Potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Nežli přejdeme k rokování podrobnému, přináleží slavnému sněmu, by se o tom usnesl, zdali přijímá návrhy komise za základ rokování podrobného.

Nach Schluß der Generaldebatte hat das hohe Haus darüber den Beschluß zu fassen ob dasselbe die Anträge der Kommission als Grnd-

lage der Spezialdebatte annimmt.

Dám o této otázce hlasovati a žádám pány, kteří této otázce přisvědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Návrhy komise jsou vzaty za základ rokování podrobného.

Die Antrage der Kommission sind zur Grundlage der Spezialdebatte angenommen.

Dovoluji si poznamenati, že tak, jak se to dělo v minulém zasedáni se strany p. zpravodaje komise rozpočtové, byl sestaven rozvrh látky zemského rozpočtu vzhledem k článkům vyřízení a též k peticím se vztahující.

Tento rozvrh byl vytištěn a mezi pány členy sněmu rozdán.

Podrobné rokování se provede tím spůsobem, že dotyčná položka, aneb dotyčné položky potřeby a úhrady, pak dotyčné petice a dotyčný článek vyřízení rozpočtu, které souvisí dle rozvrhu, na který jsem poukázal, se budou považovati jakožto předmět rokováni jediného, takže rokování podrobné by se rozpadlo na 24 částí, při němž arci bude na vůli, by jednotliví řečníci se k jednotlivým těmto částem přihlásili.

Pakli by k některé části se nikdo nepřihlásil k slovu, tedy budu míti za to, že dotyčná položka se vším, co k ní patří, jest přijata.

Ich erlaube mir darauf hinzuweisen, dass von Seite des Herren Berichterstatters eine Eintheilung Der Materie des Landesvoranschlages mit Rücksickt auf die betreffenden Artikel der Erledigung und die diesbezüglichen Petitionen vorgelegt worden ist, welche sich gedruckt in den Händen der Ferren befindet. Nach dieser Eintheilung sind immer zusammengestellt diejenigen Punkte des Erfordernisses, der Bedeckung dann die Petitionen und die betreffenden Artikel der Erledigung des Voranschlages, Welche sich auf dieselben Gegenstände beziehen Ich werde daher, so wie es auch im verflossenen Jahre der Fall war, nach dieser Zusammenstellung Die Spezialdebatte durchführen lassen, so dass die je in einer wagerechten Colonne der genannten Eintheilung zusammengestelten Gegenstände als zu einer und derselben Spezialdebatte gehörig behandelt werden sollen. Diejenigen Herren, welche sich werden zum Worte melden wollen, ersuche, ich sich nach diesem Schema zum Worte zu melden und bemerke

ich, dass diejenigeni Absätze, zu welchen sich Niemandem Worte wird gemeldet haben, als nommen werden betrachtet werden.

Zpravodaj dr. Zátka: Potřeba: kapitola 1.

Zemský sněm.......95. 550 zl.

Úhrada kapitoly první... 50 zl.

Landtagssekretär Höhm: Erfordernis Kapitel 1. Landtag. fl. 95. 550 Bedeckung Landtag......fl. 50

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Tyto položky jsou přijaty.

Diese Posten sind angenommen.

Zpravodaj dr. Zátka: Potřeba. Zemská správa, kapitola 2., titul

1.   Osobní náklad.....280. 605 zl.

2.   Věcný náklad.....45. 026 zl.

V  celku kapitola 2... 325. 631 zl. Uhrada zemské správy.

Titul 1. Příspěvky.... 5. 000 zl.

Titul 2. Úroky aktivní z kapitálů fondu domestikálního a zemského.......119. 776 zl.

Titul 3. Užitek z nemovitostí 5. 382 zl.

Titul 4. Výtěžek z vydávání

zemského zákonníka... 400 zl.

Titul 5. Ekvivalenty.... 74. 025 zl.

Titul 6. Hudebné.....55. 200 zl.

Titul 7. Rozličné příjmy.. 940 zl.

V  celku kapitola 2... 260. 723 zl.

K tomu náleží článek V. vyřízení, který zní:

1.   Status technických úředníkův v oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní rozmnožuje se o jedno místo inženýrského adjunkta se služným 1000 zl. a jedno místo stavebního eléva se služným 800 zl.

2.   Za příčinou provedení zemské zápůjčky z domestikálního fondu dle sneseni ze dne 15. ledna 1886 klade se úrok z cenných papírů fondu domestikálního toliko částkou 40. 582 zl. Tamtéž klade se jako nový příjem pro fond domestikální úrok ze zemské zápůjčky čtyř set tisíc zlatých sumou 16. 000 zl.

3.   Konkretalní status účetních úředníků zemských rozmnožuje se od 1. ledna 1889:

a)  o jedno místo oficiála s platem 1100 zl.,

b)  o jedno místo účetního assistenta s platem 900 zl., s dodatkem, Že místo druhé má se obsaditi jedině, když toho nezbytná potřeba nastane.

Landtagssekretär Höhm:

Landesverwaltung Erfordennß Kapitel 2..

Titel 1. Personalaufwand... 280. 605 fl.

Titel 2. Sachlicher Aufwand.. 45. 026 fl

Zusammen Kap. 2... 325. 631 fl

Landesverwaltung -Bedeckung:

Tit. 1. Veiträge......5. 000 fl.

Tit. 2. Aktivintcressen von Dome-

stikal- und Landesfondskapitalien 119. 776 fl. Tit. 3. Ertrag der Realitäten.. 5. 382 fl. Tit. 4. Ertrag des Landes-Gesetz-

blattes........ 400 fl.

Tit. 5. Aequivalente.....74. 025 fl.

Tit. 6. Musikal-Impost.... 55. 200 fl. Tit. 7. Verschiedene Einnahmen..... 940 fl. Im Ganzen Kap. 2... 260. 623 fl, Hiezu Artikel V. der Erledigung: Artikel V.

1.     Der Status der technischen Beamteu Abtheilung für Hoch-, Wasser- und BrückenBauten wird um die Stelle eines IngenieurAdjunkten mit dem Gehalte von 1000 fl. und um die Stelle eines Baueleven mit dem Gehalte von 800 fl vermehrt.

2.   In Folge des auf Grund des Beschlufses vom 15. Janner 1886 zur Durchsührung gelangenden Darlehens aus dem Domestikalfonde wird die Verzinsung der Werthpapiere des Domestikalfondes nur mit dem Betrage von 40. 582 fl. in die Bedeckung eingestellt.

Daselbst werden auch als neue Einnahmen des Domestikalfondes die Zinsen von dem Landes-Anlehen pr. viermalhuudeittausend Gulden mit dem Betrage von 16 000 fl. eingestellt.

3.     Der Konkretalstatus der Landesrechnungsbeamten wird vom 1. Jänner 1889 angefangen

a)  um eine Offizialftelle mit dem Gehalte von 1. 100 fl.;

b)    um die Stelle eines Rechnungs-Assistenten mit dem Gehalte von 900 fl. mit dem Bedeuten vermehrt, daß die letztere Stelle nur im Falle des unumgänglichen Bedarfes zu besetzen ist.

Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkam se přihlásil k slovu a sice pro návrh p. poslanec Kytka.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Kytka: Slav. sněme ! Zpráva budžetní komise poukazuje k tomu, že časem stále rostou práce při technickém odděleni, že jest zapotřebí, aby se personál technický rozmnožil, a zejména se přimlouvá za to za souhlasu zemského výboru, aby v oddělení silničním byl ustanoven jeden adjunkt a jeden elev.

Avšak i v oddělení vodním je patrno, že jest zapotřebí, aby náprava se stala, aby aspoň nejnutnějším potřebám se vyhovělo.

Jest známo, pánové, že sněm zemský poskytuje značné subvence na stavby silnic, a i také při upravování řek každoročně se dává do prelimináře značná částka, letošního roku skoro 100. 000 zl. Na všechnu tu celou agendu jest jen jak vysvítá ze zprávy budžetní komise několik málo sil; s novou reorganisací povstalo ještě více práce, tak že při nejlepší vůli a nejlepší snaze nebylo možno personálu nynějšímu práce ty vykonati. Jaké neblahé následky se jeví při zemské zprávě při nedostatku úřednictva, toho nejlepší a nejvýmluvnějším dokladem jest to, když vyslovím slovo "Kamýk. " Jsem přesvědčen a všeobecně se za to má, kdyby býval při stavbě té náležitý dozor, kdyby tam byl úředník stálý a dozíral jakým způsobem se práce vykonává, že případ ten se nemohl státi. Kdyby, pánové, při takových případech, kde se poskytuje ze zemského fondu 20. 000. 40. 000 až 60. 000 zl. subvence, se raději o dva neb tři tisíce méně poskytlo, když by země chtěla hospodařiti a dala se tam za to spolehlivá, osvědčená síla technická, která by dozírala, vyhovělo by se tím nejen zemskému fondu, ale i všem faktorům, které k tomu přispívají, okresům, obcím a jednotlivcům. Proto mám za to, že spořivosť v tomto směru se neodporučuje a jest na úkor veřejným zájmům.

Jest známo, že v obou odděleních nachází se dosud přes 20 výpomocných sil. To jsou, pánové, skutečně nezdravé poměry, když celkem jest 14 sil definitivně ustanoveno, převážná většina technických úředníků ve službě zemské po celou řadu let, a to až po pět let musí zaměstnána býti v provisorní službě; to se mně zdá, že jsou poměry nezdravé a v tom ohleduradikální náprava jest nutná.

Pánové ! Definitivně ustanovený úředník zajisté s jinou láskou, s jinou vřelostí vykonává práci, než-li, když vidí, že jako diurnista ode dne ku dni používá takového postavení.

Tím věci se neprospěje. A já bych si přál, aby zemský výbor, který v jiných odděleních v poslední době chvály hodnou horlivosť objevil a ze své vlastní iniciativy návrhy na opravu zemské správy přinesl, četné důležité osnovy zákonů ve prospěch veřejných zájmů sněmu předložil a i v jiných oborech výhodné administrativní opatření učinil, aby i v tomto směru se náprava stala. Proto bych se vřele přimlouval, aby co nejdříve i organisace technického oddělení byla od zemského výboru v úvahu vzata a, čeho třeba, aby se v zájmu bezpečnosti pořídilo. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Prosím, račte se hlásiti pro nebo proti ?

(Pan posl. Tonner: "pro". )

Pan posl. Tonner se hlásí k slovu pro návrh.

Posl. Tonner: Co pan řečník právě přede mnou přednesl, bylo předmětem rokování v komisi rozpočtové a tam netoliko že se schválilo, co zemský výbor navrhl, totiž rozmnožení úřednictva v oddělení pro stavby vyšší, mostní a silniční o jednoho příručního inženýra jakož i o jednoho eleva, nýbrž tam také schválen byl jakýsi druh resoluce, který k tomu se nese, že sl. zemský výbor vůči nesmírně vzrůstajícímu množství prací v oddělení staveb jak vodních tak silničních bude nucen, aby bedlivé měl zření jednak k nynějšímu stavu úřednictva, jakož i k potřebě jeho rozmnožení. A mohu ubezpečiti velectěného p. řečníka, že výbor zemský, jakož i rozpočtová komise k těmto potřebám při rokováni měli zření.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Nekvasil se přihlásil ještě k slovu. Dávám jemu slovo.

Poslanec Nekvasil: Pánové ! S potěšením konstatuji, že také z jiné strany než se strany techniků ozval se zde příznivý hlas ve prospěch této popelky, ve prospěch techniky. Nebo, pánové, technikové v našem veřejném životě jsou až dosud pravou popelkou. Od nich se žádá jen práce a

zase práce, aniž by se jim patřičné postavení ve společenském životě poskytovalo. Již v budžetní komisi, jak velectěný p. posl. Tonner se vyslovil, bylo o této věci šíře jednáno a usnesla se komise budžetní na resoluci, která prozatím úplně postačuje a za přijetí kteréž se také přimlouvám. Nejsem tedy toho náhledu, jako ctěný p. koll. Kytka, aby zvláštní resoluci sněmovní, nebo zvláštním návrhem sněmovním v té věcí tenkrát se pokračovalo a spokojuji se s resolucí, jak byla budžetním výborem přijata. Konstatuji zde na tomto místě, že jest to bezpříkladné, jakým spůsobem jest dosud naše technicko-hospodářská správa zemská opatřena. V oddělení pro vysoké stavby a v oddělení pro vodní stavby jest dohromady systemisovaných míst 14, ze kterých 3 co nejnižší místa jsou místa elévů; vedle těchto míst systemisovaných bylo dříve ještě více - 21 sil - technických, které sloužily za diurnum. Mezi těmito 21 techniky jest 11, kteří honosí se odbytými oběma zkouškami státními na vysokém učení technické a z těchto jest jich opět osm, kteří odbyli obě státní zkoušky na polytechnice s vyznamenáním. Toť jest eminentní kvalifikace inženýrská, a tito lidé slouží po 3, 4 až 5 let za diurnisty při zemské technické správě. Myslím, že by nebylo důstojné zemské správy, aby nadále takovém poměru práce technické vykořisťovala a aby ten mladý lid, který téměř půl živobytí svým vzděláním se zabýval, potom byl do beznadějného stavu uvržen tím, že ani při takových veřejných úřadech nedostane se jemu postavení, které mu dle jeho vzdělání přísluší. Z toho ohledu však, že již v tom smyslu bylo příznivé smýšlení v budžetním výboru projeveno a že zajisté zemský výbor neodepře podpory této myšlénce, která zde byla na jevo dána, aby úřady technické byly dokonale zreorganisovany, přimlouvám se za znění, jaké pan generální zpravodaj byl přednesl, a nestojím na tom, aby zvláštní návrh, kterého p. Kytka se dotkl, byl zde podporován. Přimlouvám se za to, aby resoluce tato byla slavným sněmem schválena.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo v této záležitosti?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodajovi. P. zpravodaj vzdává se slova.

Dám tedy hlasovati o následujících položkách a sice o kapitole druhé titulu prvního, a druhé v potřebě, pak v úhradě o kapitole druhé titulů od prvního až do sedmého, pak o článku V. vyřízeni.

Ich werde zur Abstimmung bringen "Erfordernis" Kapitel 2 Titel 1 und 2 der "Bedeckung" Kapitel 2 Titel 1-7 mit dem Artikel V. der "Erledigung, " und ich ersuche die Herren, welche diese Posten annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku. Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Zátka (čte): Potřeba, kapitola 3.:

III. Archív zemský a dějiny Čech. Titul 1. Archiv zemský... 11. 760 zl. Titul 2. Dějiny Čech.... 7. 000 zl.

V  celku kapitola 3.... 18. 760 zl. Úhrada:

III. Archiv zemský a dějiny Čech. Titul 1. Archiv zemský... 80 zl. Titul 2. Dějiny Čech.... 100 zl.

V  celku kapitola 3.... 180 zl. článek VI. vyřízení:

1.   Na vydávání publikace "Sněmů českých od roku 1526" povoluje se na rok 1889 dotace 2500 zl.

2.    Na prozkoumání archivů vatikánských povoluje se na rok 1889 dotace 4. 000 zl.

Landtagssekretär Höhm (liest): Erfordernis, Kapitel In. III. Landesarchiv und Geschichte Böhmens.

Tit. 1 Landtsarchiv......11. 760

Tit. 2 Geschichte Böhmens.... 7. 000 Im Ganzen Kapitel 3.. 18. 760 Bedeckung Kapitel III. Landes-Archiv und Geschichte Böhmens.

Tit. 1. Landes-Archiv ......80

Tit. 2. Geschichte Böhmens.....100

Im Ganzen Kapitel 3.. 180 Art. VI. der "Erledigung":

1.   Zur Herausgabe der Publikation "Böhmische Landtage vom J. 1526" wird für das Jahr 1889 der Betrag von 2500 ft. bewilligt.

2.   Zur Durchforschung der Vatikanischen Archive wird für das Jahr 1889 der Betrag von 4. 000 fl. bewilligt.

Nejvyšší maršálek zemský: K této položce se přihlásil k slovu, a sice proti proti, pan posl. Kytka.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Kytka: Na r. 1889 navrhuje se na uhražení výloh ku prozkoumáni archivu vatikánského 4000 zl.

Při zprávě té všeobecně doznáno, že prozkoumání archivu vatikánského má pro kulturní dějiny království českého a našeho národa velkou důležitosť a přimlouvá se zemský výbor také, aby jmenovaná dotace oproti letům dřívějším zvýšena byla.

Já, pánové, lituji, že zemský výbor, po případě komise rozpočtová sama ne-

přistoupila k návrhu historické komise, která se přimlouvala za to, aby byli příštím rokem a i na dále tři badatelé místo dvou do Říma vysláni.

Dovoluji si učiniti tento návrh a zároveň se přimlouvám u slavného sněmu, aby položka ta ze 4000 zl. na 6000 zl. zvýšena byla, a sice z toho důvodu, poněvadž jsem slyšel z hodnověrné strany, že i v tom případě, když tři badatelé do Říma budou vysláni, na 8 roků práce by měli, než by všechny ty bohaté poklady vyčerpali.

Při tak vysokém stáří nynějšího papeže mám, pánové, obavu, a slyšel jsem totéž z kompentní strany, že skutečně na zprávách těch něco závažného jest, že by se mohlo státi po úmrtí tohoto věhlasného muže, že jako v dřívější době, tak i na příště archiv vatikánský nebude přístupný.

V zásadě tedy zemský výbor i rozpočtová komise souhlasí s tím, aby poklady tyto pro národ český zachovány byly, jenom že chce spořiti a na celou řadu let náklad ten rozděliti. Pánové, kdybychom měli jistotu, že archiv vatikánský skutečně podle potřeby nám bude otevřen, já bych nenamítal nic proti tomu, avšak obava, kterou jsem vyslovil, se mi zdá skutečně býti odůvodněnou a myslím, že 2000 zl. rozpočet zemský království Českého nepřivedou nikterak z rovnováhy, že to nepadá na váhu, zda země vydání to během 3, 4 či snad 8 roků učiní.

Nechci drahým časem zbytečně plýtvati a myslím, že jsem návrh svůj dostatečně odůvodnil a přimlouvám se za to,