Stenografická zpráva
o
XIII. sezení VI. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 5. října 3888.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. dvorní rada Mattas a c. k. místodržitelský rada Töply.
Stenographischer Bericht
übet die XIII. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 5. Oktober 1888.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowiez.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Sole ung eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Hosrath Mattas und der k. k. Statthaltereirath Töpty.
Obsah:
Oznámení díků kabinetní kanceláře Jeho Veličenstva za projevené blahopřání za příčinou jmenin Jeho Veličenstva.
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského o výsledku dále konaného jednání v příčině zřízení akademie hraběte Straky, č. sn. 196, č. t. LXXVII.
2. První čtení návrhu poslanců dr. Žáka, dr. Talíře, Hevery, dr. Naxery a soudruhů v příčině usnadnění berně záložnám, č. sn. 208. č. t. LXXXII.
3. Druhé čtení zprávy rozpočtové komise o rozpočtu zemském na rok 1889, č. sn. 184, č. t. LXXI.
Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.
Inhalt:
Mittheilung der von der Cabinetskanzlei Seiner Majeflät herabgelangten Danksagung für die and Anlafs des Namensfestes Seiner Wajestät dargebrachten Gückwünsche.
Präsidialntittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Landesausschußbericht über das Resultat der wegen Errichtung der gräft. Strakaschen Akadmie weiter gepflogenen Verhandlungen, L. - Z. 196, Dr. -Nr. LXXVII.
2. Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Žák, Dr. Taliř, Hevera, Dr. Naxera und Geuossen betreffend die Erleichterung der Steuerpficht der Vorschußkässen, L. -Z. 208, Dr. -Nr. LXXXII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Commission über den Landegvoranschlag für das Jahr 1889, L. -Z. 184, Dr. -Nr. LXXI.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Se strany Jeho Excelence pana místodržitele došel následující dopis:
Von Seite Sr. Excellenz des Herrn Statthalters ist nachfolgende Mitteilung an mich gelangt.
Vaše Jasnosti ! Následkem Nejvyššího rozkazu, jenž
mne právě došel prostřednictvím císařské kabinetní kanceláře, kladu sobě za česť žádati Vaší Jasnosti, abyste sobě neobtěžoval oznámiti laskavě sněmu království českého Nejvyšší dík za nejpokornější blahopřání, přednesená Jeho cís. a král. apoštolskému Veličenství za příčinou Nejvyšších jmenin.
Euer Durchlaucht ! In Folge eines mir soeben im Wege kaiserlicher Kabinetskanzlei zugekommenen Allerhöchsten Auftrages beehre ich mich. Euer Durchlaucht zu ersuchen, dem Landtage des Königreiches Böhmen für die Seiner k. und k. Apostolischen Majestät anlässlich des Allerhöchsten Namensfestes dargebrachten allerunterthänigsten Glückwünsche den Allerhöchsten Dank gefälligst bekannt geben zu wollen.
Jednací protokol 10. sezení ze dne 1. října t. r. byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der 10. Sitzung vom 1. Oktober d. J. ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.
Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu má námitku ?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji tento protokol za schválený.
Ich erkläre, dieses Protokoll für agnoscirt. -
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm. Tiskem bylo rozdáno (čte):
Čís. sn. 25, č. t. LXXX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obecního zastupitelstva města Žižkova za zřízení c. k. okresního soudu v Žižkově.
Č. sn. 207, č. t. LXXXI. Zpráva komise pro záležitosti pracoven donucovacích v příčině polepšovny v Kostomlatech a donucovacích pracoven v Praze a v Pardubicích.
Č. sn. 210, č. t. LXXXIV. Zpráva výboru zemského o žádostech učitelstva v Pražských předměstích a místech sousedních, pak v Marianských lázních a Teplicích za zvýšení platů.
Č. sn. 212, č. t. LXXXV. Zpráva komise rozpočtové o zprávě výboru zemského č. 177 sněm. s novelou k zemskému zákonu ze dne 7. června 1888 č. 45. z. z. v příčině prodloužení stavební doby k upravení t. zv. Saubachu do konce r. 1889.
Č. sn. 213, č. t. LXXXVI. Zpráva komise rozpočtové o zprávě výboru zemského, kterou se předkládá osnova zákona v příčině úpravy řeky Chrudimky s přítokem Novohradkou.
Č. sn. 214, č. t. LXXXVII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlav. města Prahy za zákonné povolení k uzavření konvertační výpůjčky 811. 700 zl. r. m. a ku prodloužení splácení dosavadních výpůjček obecních v sumě 8, 850. 000 zl. r. m. o dalších 8 roků.
Č. sn. 215, č. t. LXXXVIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní, jež týká se vyjednávání zemského výboru s c. k. vládou za tím účelem, aby stranám bylo dovoleno činiti sobě výpisky a opisy z operátů katascrálních.
Č. sn. 216, č. t. LXXXIX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osad Nové Vsi a Horní Nové Vsi za vyloučení z obcí Brlohu a Janova Údolí a spojení v jedinou obec samostatnou.
Č. sn. 217. č. t. LXC. Návrh poslance dr. Palackého a soudruhů v příčině opravy práva domovského a předlohy nového zákona chudinského.
Č. sn. 209, č. t. LXXXIII. Zpráva komise pro stavební řád v příčině osnovy stavebního řádu pro království české, vyjímajíc obce, pro které platí stavební řád ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z.
Stenografická zpráva o 12. sezení. Jednací protokol 9. sezení, pozorování vodoměrná v roce 1887.
Im Drucke wurde vertheilt:
Ldtg. =Z. 205, Dr. =Nr. LXXX. Bericht der Kommission für Bezirk= und Gemeinde= Angelegenheiten über die Petition der Gemeinde Vertretung der Stadt Žižkow um Errichtung eines k. k. Bezirksgerichtes in Žižkow.
Ldtg. =Z. 207, Dr. =Nro. LXXXI. Bericht der Kommission für die Angelegenheiten der Zwangsarbeitshauser betreffend die Besserungs= Anstalt in Kostenblatt und die Zwangsarbeitshäuser in Prag und Pardubitz.
L. =Z. 210. Dr. Nr. LXXXIV. Bericht des Landesausschußes über die Petitionen der
Lehrpersonen in den Prager Vorstädten und den angrenzenden Gemeinden, dann in Marienbad und Teplitz um Erhöhung ihrer Gehalte.
L. =Z. 212. Dr. =Nr. LXXXV. Bericht der Budget=Kommission über den Bericht des Landesausschußes Nr. 177 Ldtg. mit Novelle zum Landesgesetze vom 7. Juni 1888 Nr. 45 L. =G. =Bl. betreffend die Verlängerung der Bauzeit zur Regulirung des Saubaches bis Ende 1889.
L. =Z. 213. Dr. =Nr. LXXXVI. Bericht der Budgetkommission über den Bericht des Landesausschußes mit dem Entwurfe eines Gesetzes betreffend die Regulirung des Chrudimkaflusses mit dem Zufluße Novohradka.
L. =Z. 214. Dr. =Nr. LXXXVII. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der königlichen Hauptstadt Prag um gesetzmäßige Bewilligung zur Ausnahme eines Convertirungsanlehens von 811. 700 fl. ö. W. und zur Verlängerung der Rückzahlungsraten für die bisherigen Gemeindeanlehen im Gesammtbetrage von 8, 850. 000 fl. ö. W. auf weitere acht Jahre.
L. =Z. 215. Dr. =Nr. LXXXVIII. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die mit der k. k. Regierung gepflogenen Verhandlungen, dass den Parteien gestattet werde, aus den Katastraloperaten Auszüge und Abschriften anzufertigen.
L. =Z. 216. Dr. =Nr. LXXXIX. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaften Neudorf und Ober=Neudorf um Ausscheidung aus den Gemeinden Berlau und Johannesthal und um Vereinigung zu einer selbstständigen Gemeinde.
L. =Z. 217. Dr. =Nr. XC. Antrag des Abgeordneten Dr. Palacký und Genossen betreffend die Reform des Heimatsrechtes und die Vorlage eines neuen Armengesetzes.
L. =Z. 209. Dr. =Nr. LXXXIII. Bericht der Kommission für die Bauordnung betreffend den Entwurf der Bauordnung für das Konigreich Böhmen mit Ausschluß jener Gemeinden, für welche die Bauordnung vom 10. April 1886 Nr. 40 L. =G. =Bl. gilt.
Der stenografische Bericht der 12. Sitzung, das Geschäftsprotokoll der 9. Sitzung, hydrometrische Beobachtungen im Jahre 1887.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind.
Sněmovní aktuár Haubner (čte): Petice došlé dne 3. a 3. října 1888:
Die am 3. und 4. Oktober eingelangten Petitionen.
Posl. p. dr. Porák s peticí městské rady v Týně n. Vltavou za udělení zemské podpory a půjčky tamním občanům následkem živelních pohrom.
Posl. p. dr. Bráf s peticí představenstva obce Žeretické za zřízení samostatné školy tamtéž na místě dosavadní školní expositury.
Posl. p. Bondy s peticí spolku mlynářů česko-moravských v Praze za rozšíření nemovitostního úvěru přístí zemské banky na mlýnské reality.
Posl. p. Tonner s peticí okresní záložny hospodářské v Brandýse n. L. za doplnění zákona o hospod. záložnách ustanovením v příčině ověřování podpisů členů ředitelstva.
Posl. p. dr. Radimský s peticí městské rady v Poděbradech za povoleni zálohy z prostředků zemských pro tamní hospodáře následkem živelních pohrom poškozených.
Posl. p. dr. Zátka s petici hospodářů v Plavé a ve Vidově, aby hospodářům z Budějovic a okolí živelní pohromou poškozeným poskytnuta byla z prostředků zemských půjčka.
Posl. p. Kořán s peticemi katolického kněžstva střídnictví Blatenského a Nepomuckého za vymožení upravení říšského zákona ze dne 17. června 1888 o odměně za náboženské vyučování na školách národních.
Posl. p. Teklý s peticí obec výboru v Černochově v příčině upravení platů učitelských.
Posl. p. dr. Kaizl s peticí okr. výboru v Dobříši v příčině reformy finanční správy zemské.
Posl. p. dr. Trojan s peticí obecního představenstva v Mšeci za vydání zákona zemského o vybírání obecní dávky z vepřového dobytka do obce přihnaného.
Abg. H. Dr. Žalud mit Petition des Gemeindevorstehers und Genossen in Markersdorf um Wiedervereinigung des mit dem Beschluße des Landesausschußes abgetretenen Markersdorfer Gebietstheiles mit Markersdorf.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly z presidia přikázány komisím.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte ex praesidio den Kommissionen zugewiesen wurden.
Sněmovní sekretář Höhm: Z praesidia bylo přikázáno a to komisi pro záležitosti obecní a okresní:
č. sn. 220. Zpráva výboru zemského, kterouž se předkládá v posledním zasedání sněmu nevyřízená zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Ždáru Pluhového za vyloučení ze soudního okresu Veselského a přidělení k soudnímu okresu Jindřicho-Hradeckému.
Komisi školské a komisi rozpočtové:
č. sn. 210. Zpráva výboru zemského o žádostech učitelstva v pražských předměstích a místech sousedních, pak v Marianských lázních a Teplicích za zvýšení platů.
Ex praesidio wurden zugewiesen:
Der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten.
Z. 220. Bericht des Landesausschußes mit dem in der letzten Landtagssession nicht erledigten Berichte der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Pluhow=Ždár um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Weseli und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Neuhaus.
Der Schul= und Budgetkommission.
Z. 210. Bericht des Landesausschußes über die Petitionen der Lehrpersonen in den Prager Vorstädten und den angrenzenden Gemeinden, dann in Marienbad und Teplitz um Erhöhung ihrer Gehalte.
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji sněm za způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského o výsledku dále konaného jednání v příčině zřízení akademie hraběte Straky.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über das Resultat der wegen Errichtung der gräflich Straka'schen Akademie weiter gepflogenen Verhandlungen.
Zpravodajem jest pan hrabě Schönborn. Dávám mu slovo.
Přísedící zemského výboru hr. Schönborn: Slavný sněme ! Již několikrát zabýval se slavný sněm otázkou zřízení akademie hraběte Straky a sice zabýval se ji v tom směru, že na to naléhal, aby slavnému sněmu i zemskému výboru zachovan byl jistý vliv na zřízení akademie a na vedení její.
S ochotou díku hodnou slavná vláda v posledním čase přistoupila k některým a sice nejdůležitějším požadavkům, které ze zmocnění slavného sněmu zemský výbor vládě podával. Zemský výbor jest toho mínění, že by nyní již slavný sněm měl projeviti ochotu ku shodě vyžádané a neměl by více činiti námitek proti statutu, jenž až na dvě věci ujednán byl.
Výsledek jednáni, které se konalo se slavnou vládou, jest obsažen ve zprávě, která byla podána slavnému sněmu, a nemyslím, že bude nutno, abych zprávu tu předčítal, jelikož se nachází v rukou ctěných pánů poslanců. Obmezuji se tedy na to, abych přečetl meritorní návrhy; zemský výbor totiž navrhuje:
Slavný sněme račiž:
1. zemský výbor zmocniti, aby dal svolení k tomu, by stanovy akademie hraběte Straky, jak byly na základě dosavadního jednání vypracovány, byly předloženy Jeho c. k Apoštolskému Veličenstvu k nejvyššímu schválení.
2. zemskému výboru uložiti, aby jakmile dojde statut nejvyššího schválení, provedl vše, co spadá v obor jeho působnosti, za tím účelem, by akademie hraběte Straky byla brzy uskutečněna.
V ohledu formálním činí se návrh, aby zpráva tato byla přikázána komisi sestávající z 9 členů volených z celého sněmu po 3 sněmovními kuriemi k prozkoumání a k podání návrhu.
In formaler Beziehung erlaubt sich der Landesausschuß den Antrag zu stellen, der Bericht möge einer Kommission zugewiesen werden, welche aus 9 Mitgliedern zu bestehen hätte und zu je 3 Mitgliedern von den Curien aus dem ganzen Hause zu wählen wäre.
Nejvyšší maršálek zemský: K této věci se přihlásil ve formálním ohledu pan posl. dr. Mattuš; dávám jemu slovo v ohledu formálním.
Poslanec dr. Mattuš: Slavný sněme ! Záležitosť, která nyní se nachází na denním požádku v prvním čtení, zajímá sl. sněm již po několik let, a tuším, že všichni my toužíme stejně, aby věc ta, která jest velice důležita, ku které jsme zajisté přilnuli všichni tou láskou, jakou zakladatel této nadace sám se nesl svému národu českému, provedla se nyní již co nejdříve. Jak z obsahu zprávy výboru zemského vysvítá, jednalo se dosti důležité obšírné jednáni mezi výborem zemským, který zastupoval zásady a požadavky slavného sněmu a mezi slavnou vládou.
Nyní se podávají výsledky tohoto jednání slavnému sněmu. Máme před sebou jistý kompromis, poněvadž slavná vláda přistoupila na. některé požadavky a sice na velmi důležité, kdežto na druhé straně nehodlá ustoupiti od jistých požadavků, které já považuji za méně důležité.
Zemský výbor činí návrh, aby se vyjednáni to schválilo a mám za to, že nezbude ani komisi, kterou bychom hned zvolili po návrhu zemského výboru, nežli prozkoumati věc ještě jednou, jak jest, ale přijíti s totožnými návrhy opět k slavnýmu sněmu. By se věc ta provedla, myslím, že bude prospešno, abychom ještě dnes vešli v druhé jednání obejitím volby komise a dovoluji si učiniti návrh, aby slavný sněm se usnésti ráčil, že o návrzích zemského výboru vejíti se má ihned v druhé čtení.
Oberstlandmarschall: Ter Abgeordnete Hr. Dr. Mattuš stellt den formellen Antrag, dass sofort in die zweite Lesung des Gegenstandes eingetreten werde.
Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.
Učiním dotaz na podporu. Žádám pány, kteří podporují návrh formální, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Návrh jest dostatečně podporovén. Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort ?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji rokováni za ukončeno.
Ich erkläre die formelle Debatte für geschlossen.
Žádá sobě pan zpravodaj slova ve formálním ohledu.
Zprovodaj přísedící zemsk. výb. hr.
Schönborn: Já sice nemám mandátu zemského výboru, který se usnesl na návrhu, jejž jsem jménem jeho učinil, abych přistoupil k návrhu pana poslance dr. Mattuše. Se svého osobního stanoviska nemám pranic proti tomu, aby se ihned přistoupilo k druhému čtení.
Nejvyšší maršálek zemský: Dám
tedy hlasovati o návrhu pana posl. dra. Mattuše, by se ihned přistoupilo k druhému čtení.
Ich werde über den formalen Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš abstimmen lassen.
Žádám pány, kteří souhlasí s tím návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Žádá někdo za slovo ve druhém čtení?
Verlangt Jemand in zweiter Lesung das Wort zu dieser Vorlage ?
Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou návrhy zemského výboru, které znějí: Slavný sněme račiž:
1. zemský výbor zmocniti, aby dal svolení k tomu, by stanovy akademie hraběte Straky, jak byly na základě dosavadního jednáni vypracovány, byly předloženy Jeho c. k. Apoštolskému Veličenstvu k nejvyššímu schváleni,
2. zemskému výboru uložiti, aby, jakmile dojde statut nejvyššího schválení, provedl vše, co spadá v obor jeho působnosti, za tím účelem, by akademie hraběte Straky byla brzy uskutečněna.
Der Antrag lautet:
Der hohe Landtag wolle:
1. den Landesausschuß ermächtigen, seine Zustimmung zu ertheilen, dass das Statut für die Graf" Straka'sche Akademie in der durch die bisherigen Verhandlungen vereinbarten Fassung Seiner k. und k. Apostolischen Majestät zur Allerhöchsten Genehmigung unterbreitet werde;
2. den Landesausschuß beauftragen, sobald das Statut die Allerhöchste Genehmigung erlangt haben wird, alle in seinen Wirkungskreis fallenden Veranstaltungen zum baldigen Inslebentreten der Gras Straka'schen Akademie zu treffen.
Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Anträgen zustimmen, die Hand zu erheben. Die Anträge sind angenommen.
Návrhy jsou přijaty.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dra. Žáka, dr. Talíře, Hevery a dra. Naxery a soudruhů v příčině usnadnění berně záložnám.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Žák, Taliř, Hevera, Dr. Naxera und Genossen, betreffend die Erleichterung der Steuerpflicht der Vorschußkassen.
Odůvodnění jakožto navrhovatel převzal pan posl. dr. Naxera.
Der Abg. Herr Dr. Naxera hat die Begründung des Antrages als Antragsteller übernommen.
Dávám slovo panu poslanci dru. Naxerovi.
Poslanec dr. Naxera: Jelikož navrhovatel podepsaný, pan dr. Žák, pro nahodilé překážky nemohl převzíti odůvodnění návrhu, žádal mne, abych společný návrh náš odůvodnil.
Netřeba v této sl. sněmovně šířiti slov o tom, kterak důležitý a národohospodářský činitel jsou záložny v hospodářském životě království českého, kterak mají za účel zjednati kruhům živnostenským a hospodářským laciný úvěr, kterak nemají za účel ničiti dlužníky, ale zachovati je co schopné poplatníky.
Poznání této pravdy vedlo k tomu, aby se těmto moderním institucím dostalo upravení právních poměrů jejich. První pokus děl se v lůně tohoto slav. sněmu již r. 1867, avšak doděláno se bylo konečného úspěchu teprv zákonem říšským z r. 1873, kterýmž upraveny byly právní poměry záložen našich. Avšak tímto zákonem nebylo vyhověno všem potřebám a zejména nebylo vyhověno potřebám těm, ku kterým ukázala komise zřízená na říšské radě při sdělání zákona z roku 1873, totiž aby upravena byla zároveň otázka, v jaké míře a zdali záložny mají platiti daň. Otázka ta jest pro vývoj záložen důležita, jelikož daň, kteráž se záložnám vyměřovala, je přímo v existenci ohrožovala.
Postup, jakým se finanční správa při vyměřování daně při záložnách brala, byl asi tento:
Záložny byly vřaděny při vyměřování daně z příjmů do první třídy, jako banky a jiné peněžní ústavy.
Podle této třídy jsou podrobeny dani ony podniky peněžní, které jsou podrobeny dani ze živnosti. Živnostní daň platí však podle patentu z r. 1812 jen takové podniky, které směřují k výdělku. Podle učení nejčelnějších autorit právnických, ukazuji v tom ohledu k učení slavné autority naší, dvorního rady dr. Randy, nejsou však záložny, které činnosť svou obmezují na členy své takovými podniky výdělkářskými, neboť zajisté při záložnách, které obmezují činnosť svou na členy a půjčují jen členům svým, nemůže tvrzeno býti, že členové na sobě sami vydělávají.
Přes vše to zachovávána praxe, kterou jsem naznačil a dostalo se praxi té sankce nařízením finančního ministerstva ze dne 19. prosince 1867 čís. 29. 484, kterýmž vyloženo bylo určitě, že povinny jsou platiti daň živnostenskou a daň z příjmů jako jiné výdělečné peněžní ústavy.
Teprv za nynější vlády stala se náprava ve věci té, a sice zákonem z r. 1880. Tím dostalo se záložnám výhod, které nejlépe naznačeny jsou číslicemi těmito:
Dle statistiky záložen Česko-Moravských z r. 1887 platily záložny v r. 1887 při 8 a půl milionech zl. vlastního a 733/4 milionech zl. cizího jmění, celkem při 82 1/4 milionech zl. provozovacího kapitálu 264. 686 zl. daně a 57. 949 zl. poplatků, celkem 322. 635 zl., kdežto za r. 1886, tedy po vydání zákona z roku 1880 při 12 3/4 mil. zl. vlastního a 1111/4 mil. zl. cizího jmění, tudíž při 124 mil. zl. provozovacího kapitálu na daních a poplatcích v celku 310. 180 zl. odváděly.
Poněvadž poplatky průměrně asi jednu třetinu tohoto obnosu obnášejí, vybývá na na daně 206. 787 zl., platí tedy záložny nyní, ačkoliv jmění o celou třetinu vzrostlo, na daních o 60. 000 zl. méně než r. 1887. Však finanční správa hleděla nalézti všelikých cest, aby záložnám nedostalo se výhod zákonem z r. 1880 učiněných, nýbrž aby na ně uvalena byla daň podle způsobu starého, a tu používala rozličných výkladů při vyměřování daně. Ta snaha vedla ji na příklad k tomu výkladu, že u záložen, které přebytečnou hotovosť u
jiných peněžných ústavů ukládají, zákona z r. 1880 upotřobiti nelze, poněvadž ukládání to za půjčku nečlenům považovati sluší. Snaha ta vedla k dalšímu výkladu, že úroky z volných vkladů členů nepatří mezi passivní úroky v § 2. lit. d) zákona z r. 1880 uvedené, nýbrž že stejné povahy jsou s úroky z jmění členského čili ze závodních podílů, které do základu daně počítati sluší. Takovým výkladům, které se patrně s duchem zákona z r. 1880 nesrovnávaly, byla učiněna mez zvláštním deklaratoriem, novellou ze dne 14. dubna r. 1885, kde v článku prvním paragrafu prvního ustanoveno, že ustanovení zákona toho vztahuje se k záložnám jen těm, které půjčují svým členům i tenkráte, když hotovosť pokladniční ukládají u podniků a ústavů, které zavázány jsou účty veřejné skládati.
Druhému výkladu byla položena mez ustanovením článku drahého alinea II. lit. d), kdež ustanoveno, že úroky z cizích kapitálů v závodě užívaných, vyjma kapitály uvedené v § 2. odstavci 3. c), které půjčeny byly společenstvu od členů neb nečlenů, do základu pro vyměření daně zvláště nemají býti pojaty.
Než i po tomto zákoně vynalézavosť finanční správy vyhledávala nových a nových cest, kterak by záložnám podle starého způsobu přitižiti mohla. A já si dovoluji v té příčině jeden velice zajímavý a poučný příklad uvésti, který se týká záložny Chroustovské u Králové Městce. Jest to záložna malá, rolnická, spravuje celkem 100 000 zl. a půjčuje pouze členům svým, takže se jí daň vyměřovala na základě zákona z r. 1880, po případě na základě zákona z r. 1885.
R. 1885 však shledala finanční správa jakýsi haček ve stanovách této záložny. Záložna má jeden nešťastný paragraf ve svých stanovách, že sice půjčuje členům svým, že však jest zůstaveno valné hromadě ustanoviti, že se může půjčovati také nečlenům.
Ačkoliv ale podle instrukce, které se nám dostalo, takové usnešení se nikdy nestalo, ačkoliv fakticky bylo půjčováno jenom členům a ne nečlenům, přece finanční správa za rok 1880 vyměřila záložně té daň živnostní podle starého způsobu.
Ta živnostní daň byla nepatrná, obnášela 10 zl. 50 kr., daň z příjmů nebyla vyměřena. Záložna ovšem myslila, že jest
to pro ni s prospěchem, když má jen tak malou daň a neučinila žádných kroků v té věci. A ejhle I To pravé překvapení v té věci přišlo.
Třetím rokem na to byla vyměřena daň z příjmu, a jakým způsobem se to stalo, to ukazují tyto číslice.
Bilanční zisk byl nepatrný, několik set zlatých. Když se k bilančnímu zisku této záložny připočetl úrok ze záložních podílů a z reservního fondu, obnášel čistý výnos z roku 1884 1300 zl., z roku 1885 1000 zl. a z roku 1886 700 zl., tedy za veškerá léta 3000 zl. Daň byla vyměřena roku 1885 ze 7826 zl., r. 1886 ze 6820 zl., r. 1887 ze 6208 zl., tedy takřka z celého hrubého příjmu, a obnášela daň s veškerými přirážkami na rok 1885 1231 zl. 08 kr., na r. 1886 1150 zl. 11 kr., na r. 1887 973 zl. 31 kr. Veškerá daň za 3 léta obnášela 3364 zl., kdežto, jak jsem uvedl, čistý výnos, počítaje v to úroky ze záložních podílů a z reservních fondů, obnašel jenom 3000 zl.
Pánové ! Tu jest jasno přece, že při takových názorech, při takových výkladech, které přímo odporují znění zákona, a na jisto duchu zákona, naše záložny prospívati nemohou. K tomu pak přidružily se v nejnovější době ještě dva výklady, které jsou právě předmětem našich návrhů, obsažených ad a. ) ad b. )
Finanční správa totiž rozhodla v některých případech, že právě výhody zákona z r. 1880 a 1885 těm záložnám nenáleží, kteréž podle stanov svých nevylučuji nečleny z ručení, tedy možnosť dávají, aby za clena ručil i nečlen.
Pánové! To jest případ, který snad bez výminky platí u všech záložen, že se půjčuje členům, že však může nečlen za člena ručiti; ale aby to se již považovalo za takový případ, že tím vykročila záložna z mezí své působnosti, z mezí těch, že nepůjčuje jen členům, toho výkladu se takové věci dati nemůže.
Ručení, pánové, jest jenom jeden způsob, k zajistění právních závazků.
Naš občanský zákon zná takového zjištěni právních závazků nebo dluhů dvojí způsob, totiž buď zastavu či hypotheku, buď ručení. Člen může záložně dáti za pojištění buď zástavu aneb hypothéku. Ale tu zástavu může dáti za člena také jiná osoba - nečlen. Já myslím, že v tom případě nikomu nenapadne,
že by záložna, když v tom případě, že nečlen dal zástavu neb hypotheku za člena, kterému byla dána půjčka ku ujištění této půjčky, že nikomu na mysl nepřipadne, aby to vykládal tak, že záložna vykročila ze svých mezí, že činnost se neobmezuje na členy, nýbrž i na nečleny, a rovněž tak platí to tam, když nějaká třetí osoba ručí za člena samého. To myslím, že jest ne-li každému finančníku, ale každému právníku jasno.
Druhá věc jest ta, které se dotýkáme v návrhu našem ad b. )
Některé záložny naše mají totiž ve svých stanovách, že mohou s cennými papíry aneb skvosty v zástavu jim danými, když nebyla půjčka splacena, že s takovou zástavou mohou naložiti dle min. nař. ze dne 18. října 1865.
To finanční správa vykládala tak, že to jest již obchodem, a že když záložna obchod takový provozuje, nemá požívati výhod zákona z r. 1880 a 1885.
Nařízením ministerialním z r. 1865 dává se některým peněžným ústavům, jež jsou podrobeny dozoru státu privilegium, že když půjčka dospěje k placení a nebyla zaplacena, mohou zástavu tu, nešetříce procedury exekučním řádem předepsané ihned prodati.
Jiné ústavy, jež nemají tohoto privileje, musí i když mají zástavu v ruce, chtějí-li pohledávání svá vymáhati, je zažalovati, vymoci exekuční právo zástavní, odhad a konečně exekuční prodej. Nařízení z roku 1865 jest privilegium, jest surrogát soudní exekuce. Že však exekuce není obchodním jednáním, to myslím, nenalezne žádného odporu. Při tom však musím připomenouti, že v tom ohledu, co se týče nařízení z roku 1865, při našich záložnách panuje některý blud a omyl, který se také vloudil na mnoze do jejich stanov. Ministeriální nařízení z roku 1865 platí jen pro takové ústavy peněžní, které jsou podrobeny dozoru státnímu. Po mém soudu záložny takové, které jsou zřízeny na základě zákona z roku 1878, nepatří k těm ústavům peněžním, protože podle mého soudu nejsou podrobeny dozoru státnímu.
Dle § 35 mají takové záložny sice místodržitelství předkládati opisy své společenské smlouvy, opisy svých ročních bilanci. To ovšem nemůže býti vykládáno tak, jako že by podléhaly státnímu do-
zoru, rovněž dle § 37. zákona toho, má místodržitelství právo, že může rozpustiti záložny, ale to právo nemůže vykonati, o své újmě, o své vůli, nýbrž jenom na základě předcházejícího trestního nálezu, který vynesením ve smyslu § 88 tohoto zákona vynesen býti musí. Po mém soudu nemůže býti tedy tvrzeno, že záložny, které jsou zřízeny na základě zákona z roku 1873, jsou podrobeny dozoru státnímu. Nejsou-li podrobeny dozoru státnímu, nemohou užívati privilegium minist. nařízením z roku 1865 propůjčeného takovým ústavům, které jsou podrobeny dozoru státnímu.
Ovšem, my máme podle výkazu statistické centrální komise, ještě celou řadu záložen které nejsou založeny na základě zákona z r. 1873. Ty ovšem dlužno posuzovati dle spolčovacího zákona starého. Ty jsou podrobeny dozoru státnímu a pro ně muže platiti ministeriální nařízení z roku 1865. Co se týče věci uvedené ve 3tím
odstavci našeho návrhu, tu poznamenávám, že navrhovatelům není znám praktický případ, že by se bylo stalo, že by finanční správa v tom případě byla zbavila některou záložnu výhod zákona z roku 1880 a 1885, když se záložna tak zachovala, když přebytečné peníze v papírech ukládala, když k placení peněz potřebovala, papíry prodávala, avšak v zasvěcených kruzích panuje obava, že se tak asi brzy stane a ta obava jest, tuším, jest ospravedlněna, neboť když finanční zpráva již tenkrát, když záložny skvosty aneb cenné papíry do zástavy dané prodává, to považuje za obchodní jednání, tak že jest jen malý krůček k tomu, aby uznala i to za obchodní jednání, když záložny přebytečné peníze ukládají způsobem, že kupují papíry a když prodávají papíry, když peníze potřebuji.
Jeví se tedy potřeba, aby i v ohledu tom novellou bylo učiněno opatřeni. Panové, co se týče prvního toho odstavce, tu bych ještě poukázal k těm konsekvencím, které by nastaly, kdyby zjednal si platnosti názor finanční zprávy, že záložna ztrácí výhod zákonem z r. 1885. propůjčených proto, že stanovy záložny nečlena z ručení výslovně nevylučují. Po mém přesvědčení by pak dlužníku bylo stíži jen aneb snad by asi nebylo možno rukojmě si opatřiti.
Rukojmě musil by vzíti na sebe dvojí
rukojemství, jednou by ručil za povinnost dlužníka, a pak, když by musil býti zároveň členem záložny půjčovní a 2. by musil převzíti rukojemství, které mu náleží dle zákona z roku 1873, totiž myslím rukojemství za veškery schodky, které by jednou mohly stihnouti záložnu. To by se asi každý rozmýšlel, aby se za takových poměrů stal rukojmím. Myslím, že by ten, kdo by úvěru potřeboval, nikdy by ho nedosáhl, poněvadž by nedostal potřebného kaventa neb rukojmě a myslím, že by také existence záložny přímo byla ohrožena.
Ještě k jednomu momentu sluší obrátiti pozornost. To stálé kolísání praksis, to stálé měněni zásad při vyměřováni daně záložnám, to zajisté není způsobilé, aby přispělo ke zdárnému vyvinuti našich záložen, naopak ono přispívá k tomu, že poměry záložen našich jsou stále neurovnanější, že záložna neví, na jakém základu bude platiti dnes daň a na jakém základu jí bude vyměřena rokem příštím.
Takové poměry neutěšené jsou zajisté jen na ujmu a na škodu záložnám. Pakli naší finanční správě snad vším právem bývá vytýkáno, že vedena bývá ve všem jen fiskalními důvody a ohledy, že nepřihlíží se k národohospodářským ohledům, to myslím větším ještě právem můžeme činiti výtku tu finanční správě při těch i oněch výkladech, jakých se dopouští vůči záložnám, a jichž účelem jest snaha, aby zjednala vždy průchod a platnosť ohledům fiskálním, kdežto národohospodářské zájmy ohrožuje ano přímo zabíjí. Když pak tak důležitému činiteli, jako jsou záložny v našem hospodářském životě, hrozí taková pohroma, jako jest těmito výklady, tu zajisté jest nejen právem, ale i také povinností slavného sněmu, aby svým závažným hlasem zlo to odčinil, a toho dosáhnouti jest účelem našeho návrhu, který Vám, pánové, odporučuji.
Ve formálním ohledu navrhuji, aby návrh ten přikázán byl komisí pro okresní a obecní záležitosti k předběžné poradě a k podání návrhu. (Výborně, výborně!)
Oberstlandmarschall: Der Antragsteller beantragt, es möge in formaler Beziehung sein Antrag an die Kommission für Bezirksund Gemeinde-Angelegenheiten zur vorläufigen Berathung und Antragstellung verwiesen Werden.
Pan navrhovatel navrhuje, aby návrh byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti. Co se týče návrhu samého, tedy došel již dostatečné podpory, co se formálního nakládáni však týče, tento návrh byl podán jen v dnešním sezení.
Učiním tedy dotaz na podporu o tomto formálním návrhu.
Ich werde, nachdem der meritorische Theil des Antrages bereits hinlänglich vor dessen Drucklegung unterstützt worden ist und von Seiten des Herrn Antragstellers heute ein formaler Antrag hinzugefügt wurde und da über diesen formalen Antrag noch nicht die Unterstützungsfrage gestellt wurde, zunächst die Unterstützungsfrage in Bezug auf den formalen Antrag des Herrn Antragstellers stellen.
Ich ersuche die Herren, welche den formalen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří formální navrh ten podporují, by pozdvihli ruku.
Návrh jest dodatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Záda někdo ve formálním ohledu za slovo ?
Verlangt Jemand in formaler Beziehung das Wort ?
Jelikož tomu tak není, dám o formálním návrhu hlasovati, který zni v ten smysl, by byl návrh přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Ich werde über den formalen Antrag abstimmen lassen, welcher dahin geht, dass der Antrag an die Kommission für Bezirksund Gemeinde-Angelegenheiten verwiesen werde.
Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s návrhem tím souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise o rozpočtu zemském.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über den LandesVoranschlag für das Jahr 1887.
Zpravodajem jest pan posl. dr. Zátka. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec dr. Zátka: Slavný sněme! Zpráva komise rozpočtové jest tištěna a nalézá se již více dni v rukou
pánů poslanců a motu tedy zajisté předpokládati svolení slavného sněmu, abych tuto obšírnou zprávu nepředčítal.
Jest upraviti chybu tiskovou, která ruší smysl. Chyba ta nalezá se na str. 34., kde navržen jest od komise rozpočtové resoluce, kterouž se vybízí zemský výbor, aby budoucně již nevřaďoval školy z vyšší třídy do nižší.
Tato záležitosť netýká se zemského výboru, nýbrž zemské Školní rady a má státi zde na stránce 34. v čl. 9. v odst. 4. místo "zemský výbor", "zemská školní rada". Po vytištění zprávy komise rozpočtové byly této komisi ještě rozličné petice přikázány, které se týkají rozpočtu a komise petice tyto vyřídila a dovoluji si jménem jejím prositi za svolení slavného sněmu, abych vyřízení tato na příslušných místech při článcích vyřízení, pod které spadají směl přednésti. Činím konečně jménem komise návrh, aby slavný sněm ráčil vejíti v podrobnou debatu.
Ich habe Namens der Budgetkommission einen Druckfehler zu berichtigen, welcher sich aus Seite 34. des gedruckten Berichtes befindet; die Resolution, welche von Seiten der Kommission beantragt wird und welche dahin geht, den "Landesausschuß" aufzufordern, dass weitere Versetzungen von Schulen aus höheren in niedere Schulgeldklassen in Zukunft unterlassen werden, bezieht sich nach dem Antrage der Budget=Kommission nicht aus den Landesausschuß, sondern auf den "Landesschulrath".
Im Namen der Kommission stelle ich den Antrag, der hohe Landtag wolle in die Spezialberathung über den Landesvoranschlag auf Grund des Berichtes der Budget=Kommission eingehen.
Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož zemský rozpočet pozůstává ze mnoha částí, zavedeme nejdříve debatu generální, tedy rokování povšechné a pak na základě dalších usnešení, debatu podrobnou.
Nachdem der Landesvoranschlag aus einer Reihe von Theilen besteht, so wird zunächst die Generaldebatte über denselben durchgeführt werden und dann nach der vorzunehmenden Beschlußfassung die Spezialdebatte.
V debatě generální se přihlásili k slovu:
In der Generaldebatte haben sich zum Worte gemeldet:
I. Contra: dr. Vašatý a dr. Herold.
II. Pro: Herr Abgeordneter Graf Thun
a Dr. Palacký.
Dávám slovo prvnímu proti zanešenému řečníku panu dr. Vašatému.
Poslanec dr. Vašatý: Slavný sněme ! Neblahou chovaje předtuchu, že tento sl. sněm v nynějším svém složení, poněvadž jsme již při rozpočtu, více v tomto ku konci se skloňujícím zasedacím období se nesejde, chci krátký rozhled do minulého zasedání a sice do obou dvou zasedacích období od početí tak zvané politiky aktivní učiniti.
Politika aktivní, jakož známo, a žádný se mnou v tom nebude rozličného mínění, sklamala naděje naše a zajisté i voličstva.
Nic méně mám za to, že přece jest záhodno, aby ve věci tak důležité byl učiněn rozhled do minulosti, tak aby zkvétla naděje aspoň, že v budoucnosti záležitosti na tomto sněmu povedou se způsobem jiným.
Budiž mi nejprvá dovoleno učiniti krátké porovnání mezi oběma obdobími zasedacími a sice prvním, kde na tomto slavném sněmu měla většinu tak zvaná strana ústavácko-německá a pak mezi druhým obdobím, kde zde vstoupením nynějších konservativních velkostatkářů byla většina změněna a konečně přihlédnouti chci na uplynulá dvě léta, kde tento sl. sněm sestává pouze z nynějších velkostatkářů a poslanců lidu českého. Známo a krátce se toho jen dotknu, že za většiny ústavácko-německé na tomto sl. sněmu rozpočet zemský vyřizován byl pravidelně se stereotypním zpravodajem, panem Wolfrumem, že přirážky tenkráte rok od roku rostly, zvlášte vydáním na na školství právě jako léta pozdější.
Tedy mezi oběma zasedacími obdobími není nižádného rozdílu a také nelze ani v tom rozdílu najíti, že dřívější většina německo-ústavácká na tomto slavn. sněmu rozhodně se opírala zrušeni školného, vědouc, že by kurie velkostatkářská k tomu nedovolila, poněvadž by velkostatkářstvo vůbec musilo více na školství zemské přispívati.