Avšak zavládali ve vysokých kruzích správy říše naší opravdová obava proti učenému domnělému proletariatu našeho národa, tož prosím, kam se chceme podíti s tímto neučeným proletariatem. (Výborně!) kterého každoročně přibývá, přibývá měrou skutečne úžasnou.
Roku 1885 bylo prodáno v exekucích 3368 usedlostí; kdybych počítal na jednu rodinu - zajisté ne mnoho - než tři členy, otce, matku a jedno dítě. jest to přes 10. 000 lidi ožebračených! Ti lidé, ačkoli z nich mnozí, přece ne všichni, jdou do Ameriky, máme zde jako žebráky na krku. To jsou povážlivé zjevy; ale prosím, táži se, jsou-li tyto poměry zdravé, můželi obstáti stavající společenský řád a pořádek, když celý stav vážný a vážený hroutí se do propasti, když kmen říše a země jest takořka rozštěpen a když národ, po celá století věrně při říši a v zemi vytrvavší, takovým povážlivým způsobem ochuraví ?
Táži se dále ctěných pánů soudruhů, jako zástupců lidu českého, jsou-li to lidé naši, lidé vlasti a říše milovní, jako jsme my až dosud byli již proto, poněvadž půda ta láskou předků našich upravena a potem naší vlastní práce hojně přesycena jest; jsou-li to lidé naši, kteří tuto půdu s láskou vzdělávati budou a kteří prospěchy své ve prospěch této vlasti obrací, aneb jsou-li to lidé cizí, nám i zemí i rodem cizí, kteří mezi nás zavedli obchod podle pojmu mezi námi dosud neznámý, obchod to pozemkový, o jehož značné prospěchy nedělí se
mezi námi, neb někde v říši naší, nýbrž bůh ví v jakých cizozemských bankách. (Výborně, tak jest!)
Jaká tu tedy pomoc? Žádná jiná než starati se o to, aby zemědělstvo bylo této hrozné tísně zadluženosti zbaveno jakoukoli cestou, ať již všeobecným vyvazením dluhů aneb, ať jest to takovou cestou, jakou navrhuje známý bývalý ministr rakouský a učenec dr. Schäffle.
Jsou všem ještě mnohé jiné prostředky, které by mohly částečnou odpomoc zjednat, prostředky, řekl bych, více administrativní, a dovoluji si tu připomenouti nařízení J. Ex. pana místodržitele v příčině onoho parcelování, jež vděčně uznávám a prosím jen, aby veškerým úřadům znovu na paměť uvedeno bylo, aby toho přísně bylo dbáno všude tam, kde jest toho třeba a to jest skoro po celých Čechách. (Výborně!)
Dále bych měl prosbu, aby finanční úřadové při výkonech svých exekuci hleděli, pokud možno vyhověti, aby hleděli nepřicházeti s těmito exekucemi v nevhod na rolníka, na příklad přede žněmi anebo ve žních, kdy nemůže platiti, aby nebyly přísnějšími, nežli zákon sám, aby šetřily lhůt, aby nezabavovaly fundus instruktus, jak se na mnoze děje, aby konečně onen nešťastný passus, který zde ve všech blanketech se nalézá, vynechali z výměru exekučního, onen passus, kde praví, nebudeli do určité hodiny zaplaceno, budou všechny zabavené předměty pod veškerou cenou prodány. Unter jedem Preis. To přece není možné, lid to straší. Vede to ke stížnostem, které stojí mnoho peněz a těch není nazbyt. Jest známý výrok francouzského státníka Saye, který pravil, že prý vymahatelé poplatků a dani dle starého řádu řídí se pravidlem: Sedlák musí být chudý, aby nebyl lenivý.
Následek ale takovéto akce byl ten, že zůstávala role nevzdělána, že lid raději ze statků utíkal, že nastoupil hlad a mor. (Výborně!)
Oas pokročil a nutí mne k ukončení.
Myslím, že se mně aspoň z části podařilo, pokud to při odůvodnění návrhu jde, dokázati těžký stav zemědělstva vůbec, zvláště pak zemědělstva českého, i že jest třeba přikloniti se k potřebám tohoto stavu s takovou láskou, s takovou obětavostí a obratností, jako když jde o zachránění vlasti před vážnými nehodami.
Myslím, že máme odůvodněné nároky
na takovou laskavosť při vyřízení našich potřeb, poněvadž jsme potomky toho lidu, který v zemi této po tisíciletí již jest usedlým, který v zemi této zůstal nejen v dobách, když měl plnou moc a slávu, lesk a bohatství, ale také v dobách, když byla plna bídy, nářku a muk, který v této zemi setrval i v dobách, když jiní odtud byli vyháněni aneb nuceni utíkati, který v této zemi v těchto dobách byl ponechán snad pro svou domnělou nepatrnosť, ale jemuž za to patří zásluha, že zachoval jazyk mateřský, že zachoval mrav a tím celou naši národnosť. (Výborně!)
Jsme potomky toho lidu, který, myslím, může vznésti k slavnému sněmu prosbu, aby nyní nejednal snad naopak, aby lid ten pro svou domnělou nepatrnosť nebyl ze země této vypuzen žebrotou. Domluvil jsem. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo ve formálním řízení ?
Wünscht Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Jelikož tomu tak není přejdeme k hlasování.
Návrh pana poslance Sedláka zní: Komise sněmovní pro zemědělství se vyzývá, aby vzhledem k nynější tísni stavu rolnického uvážila a sněmu přiměřené návrhy podala, kterak by se zájmy téhož stavu vzhledem nových cel obilních v říši německé a nepříznivých tarifů železničních hájiti daly, a kterak by se vůbec dalšímu úpadku jeho zabránilo.
Der Antrag des H. Abgeordneten Sedlák lautet:
Die Landtagskommission für Landeskulturangelegenheiten wird aufgefordert, mit Rucksicht auf die heutige Nothlage der Landwirthe zu erwägen und dem Landtage geeignete Anträge zu stellen, in welcher Weise die Interessen dieses Standes gegenüber den neuen Getreidezöllen in Deutschland und den ungünstigen Eisenbahntarifen gewahrt und überhaupt dem weiteren Verfalle desselben Einhalt gethan werden könnte.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die. Herren, welche diesem Antrage zustimmen die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen. Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Subventionirung der gewerblichen und kaufmännischen Fortbildungsschulen.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o podporování pokračovacích skol průmyslových a obchodních. Zpravodajem je p. posl. Adámek. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Adámek: Slavný sněme! V předloze zemského výboru o rozdělení subvencí pokračovacím školám průmyslovým a kupeckým v r. 1887, jakož i ve zprávě rozpočtové komise o této předloze jest předmět, o nějž jde, tak zevrubně a všestranně vyčerpán, že mi jest dnes obě tyto zprávy, které byly slavnému sněmu tiskem rozdány, toliko nemnohými dodatky doplniti.
Ze zprávy zemského výboru vychází, že také v běžícím roce bylo docíleno v oboru pokračovacího školství velice potěšného pokroku; pokrok tento jest důkazem, že hmotné oběti, jež také země ku podporování těchto škol přináší, jsou zajisté velice produktivní.
V běžícím roce byly uděleny z dotace zemské podpory 125 pokračovacím školám. Z těchto škol podalo zemskému výboru zprávy 115 ústavů. Při těchto 115 školách bylo 395 tříd a oddělení; je navštěvovalo 14. 871 žáků. Veškerý náklad na tyto školy činí 184. 327 zl. 01 kr.
Připadá tedy průměrně na jednu třídu neb odděleni 466 zl. 63 kr., na jednoho žáka 12 zl. 39 kr., ze zemské subvence připadá průměrně na jednu třídu 75 zl. 98 kr. a na jednoho žáka 2 zl. 2 kr.
Prosím, aby těmito čísly byla opravena na počátku 8. stránky tisknuté zprávy výboru rozpočtového omylem uvedená čísla nesprávná.
Největší důležitosti mezi všemi pokračovacími Školami v království českém jsou zajisté pokračovaci školy Pražské, při nichž je 55 tříd s 2630 žáky. Žactvo toto je ohromnou většinou přespolní a jen nepatrná čásť je příslušníků Pražských.
Náklad na tyto školy činí 18. 354 zl. Rozpočtová komise, hledíc k veliké obecné důležitosti těchto pokračovacích škol Pražských při vyřizovaní dotčené petice vý-
boru pokračovacích škol těchto za zvýšení subvence, usnesla se na tom, aby zemský výbor při rozdělování dotace zemské k těmto školám příštím rokem zvláštní zřetel vzal.
Při rozdělování subvence pokračovacím školám také letos spravoval se zemský výbor zásadami, jež byly slavným sněmem opětně schváleny, totiž hleděl především k povšechnému nákladu na tyto školy, pak ke schodku nákladu a úhrady, a přihlížel také k důležitosti těchto škol, totiž k počtu tříd a oddělení i počtu žactva je navštěvujícího, a konečně zvláštní zřetel obracel také k tomu, aby udílením subvencí zemských byly zachovány školy již stávající pro budoucnost
Na podporování pokračovacích škol průmyslových a kupeckých v roku 1883 udělil stát 10. 462 zl., země 1000 zlatých a obce 14. 417 zl. atd. Na r. 1888 jsou tyto subvence rozpočteny v rozpočtu státním na 39. 910 zl., v rozpočtu zemském na 40. 000 zl.; vzrostly tedy tyto náklady v letech 1883-1888, a sice subvence státní o 380 proc., oproti tomu však subvence zemská pokračovacím školám o 4000 proc.
V roce 1887 udělila země 125 pokračovacím školám subvence; z těchto 125 škol obdrželo však subvenci státní toliko 86 ústavů a 34 škol pokračovacích vůbec státem podporováno nebylo. (Slyšte!)
Dle statistických výkazů, jež podalo 115 pokračovacích škol výboru zemskému, činí veškerý náklad na tyto školy 184. 327 zlatých 01 kr.; k uhrazení tohoto nákladu přispěly kromě země a státu okresy 10. 220 zl., obce 22 805 zl, obchodní komory 11. 170 zl. atd. Pražská komora udělila 39 pokračovacím školám subvenci 3960 zl. Subvence tato činí téměř 5 proc. veškerých příjmů této komory a jest důkazem, jak velkou váhu i také tato důležitá korporace, toto důležité zastupitelstvo zájmů národohospodářských na vývoj tohoto školství v království českém klade.
V r. 1887 přispěl stát na vydržování škol pokračovacích v království Českém sotva 22 proc.; ostatní náklad téměř 79 proc. byl uhražen zemí, obchodními, komorami, okresy, obcemi a jinými interesenty. Také z těchto fakt vychází na jevo, že i naší správou vyučovací přese všecko tvrzeni opačné orgánů této správě blízko stojících tomuto důležitému odvětví našeho veřejného vyučováni, jež jest přiro-
zeným základem odborného školství, dosud náležitá a přiměřená péče věnována není. - Potěšný pokrok našich pokračovacích škol arci není také beze stínů. Především jeví se nedostatek důkladně a odborně vzdělaných, zvláště technických, sil učitelských. Kde jsou školy tyto spojeny s měšťanskými školami, tu jest arci pomoc na snadě; jinde bude potřebí pomáhati především vysýláním učitelů škol obecných na feriální kursy při státních průmyslových školách, které se velmi dobře osvědčily.
Dále touží se právem na to, že správa vyučovací také české pokračovací školy poděluje především toliko německými učebnými pomůckami. Říká se arci, že pomůcek podobných v jazyku českém vydaných jest málo; jest jich především proto málo, poněvadž se o jejich vydání téměř nikdo nestará a kde jsou, pak si jich opět nikdo nevšímá.
Vzpomínám jenom jediné vynikající publikace v oboru tomto, která nepovšimnuta zůstává správou našeho vyučování, totiž Koulových památek uměleckého průmyslu v Cechách. Arci stesky tyto jenom jsou následkem všemohoucnosti jistých klik vídeňských, které i v těchto oborech rozhodují, a bláhové by bylo domnění, že v těchto kruzích úzce uzavřených k výkonům české práce, k literáním publikacím českým náležitý zřetel bude kdy vzat, Přátelé pokračovacích škol touží také na nedostatečnosť dosavadního jednostranného dozoru k těmto školám atd. Stesky tyto, které zajisté, čím více bude pokračovacích škol přibývati, tím více se budou množiti, jsou následkem dosavadní správy těchto škol totiž následkem dosavadního úzkoprsého uniformování a centralisování tohoto školství a nepominou dříve, pokud pokračovací školy nebudou definitivně zřize ny a organisovány v duchu autonomie zákona zemského, po jehož vydání posud marně po tak drahná léta toužíme. (Tak jest!)
Zemský výbor předložil opětně letos sl. sněmu osnovu tohoto zákona a jest zajisté odůvodněna naděje, že sl. sněm konečně tento zákon vyřídí a že tím vymaněny budou školy pokračovací z dosavadních záhubných poměrů provisorních. Nejdůležitějším důvodem pro vydání takového zákona jest zajisté, že školy pokračo-
vací nemohou se zakotviti a náležitě ustáliti, dokud ve své existenci budou ohrožovány buď odepřením subvence zemské neb státní a dokud vůbec poměry konkurenční k vydržování těchto škol zákonem platně upraveny nebudou (Výborně!). Shledávajíce v autonomním zřízení pokračovacích škol hlavní záruku tohoto království, musíme také pečovati o to, aby dokud i v nynějších poměrech jest možná, správa těchto škol proniknuta byla tímtéž duchem autonomním. Proto také vyslovuje rozpočtová komise přání, aby se výbor zemský při-správě těchto škol pokud se jeho týče, tak zvláště při volbě důvěrníků svých ve výborech škol pokračovacích, jakož i při jednání o vyplácení subvence těmto školám spravoval především radou a zprávami autonomních orgánů, totiž výborů okresních.
Zemský výbor položil již po přání sl. sněmem vysloveném základ statistiky pokračovacích škol průmyslových a kupeckých a s potěšením lze konstatovati, že zemský výbor i na dále ochoten jest statistiku tuto doplňovati, především statistikou stáří, povolání, pokroky žactva, jakož i statistické návštěvy těchto škol, takže svým časem statistika tato bude netoliko správným měřítkem posouzení vývoje těchto škol, v ní bude snešen také důležitý a hojný materiál k provádění náležitých reform tohoto odvětví našeho veřejného školství. Náklad na pokračovací školy arciť co rok vzrůstá a bude i na dále a to po dráhná léta vzrůstati. Připomínám, že jest v království Českém 137 měšťanských a 402 více než 5třídních škol, při nichž buď vůbec měla neb mohla býti zřízena pokračovací škola průmyslová neb kupecká. Dále zajisté právem touží se na dosavadní nedostatek kupeckých pokračovacích škol, vždyť země v běžícím roce podporuje toliko 7pokračovacích škol kupeckých úhrnem 900 zlatými, a z těchto ústavů dostává jediný od státu celkem subvence toliko 100 zl.
Dosavadní dotace 30. 000 zl. po zevrubné zprávě zem. výb. nestačí ani k náležitému a přiměřenému podporování již stávajících pokračovacích škol, vždyť sám zemský výb. ve své zprávě dovozuje, že 20 a to důležitým pokračovacím školám toliko skrovnou podporu mohl poskytnouti
z úspor, jichž bylo při jiných školách dosaženo.
Zemský výbor vůbec dokázal, že také k účinnému podporování a zakládání nových pokračovacích škol tato dotace nestačí a na to zvláště důraz musím klásti, aby zem. výbor měl náležitých prostředků po ruce, aby zvláště v nynější době přechodní, kdy se živnostenská společenstva teprve tvoří, kde utvořená živnostenská společenstva jsou příliš slába k podnikání úkolu tak důležitého, jenž byl živnostenským řádem na ně vznešen, aby těm společenstvům mohl býti výdatně na pomoc zemskými subvencemi při zakládání a zařizování těchto škol.
Za těchto poměrů arci rozpočtová komise, jakkoliv jest si vědoma velké tíže, která zemskými financemi na poplatnictvo jest uvalena, nemohla jinak než usnésti se na tom, aby sl. sněmu odporučila návrhy, které v té příčině zemský výbor činí, totiž na zvýšení dosavadní subvence ze 30. 000 na 40. 000 zl. ke schválení. Kromě toho navrhuje rozpočtová komise, aby zpráva o dosavadním postupu zemského výboru při udílení subvencí těmto pokračovacím Školám v království Českém byla vzata na uspokojivé vědomí.
Osměluji se tedy jménem rozpočtové komise sl. sněmu odporučiti, aby návrhy tyto laskavým votem svým schválil a tím zemskému výboru ku další blahodárné práci podporu udělil.
Rozpočtová komise navrhuje:
Slavný sněme, račiž zprávu zemského výboru o podporování pokračovacích škol průmyslových a kupeckých v r. 1887 vzíti na uspokojivou vědomosť a račiž na rok 1888 na podporování pokračovacích škol průmyslových a kupeckých 40. 000 zl. povoliti.
Landtags-Aktuar Baretta: Die Budgetkommission stell den Antrag: Der hohe Landtag wolle den Bericht des Landesausschußes über die Gubventionirung der gewerblichen und kaufmännischen Fortbildungschulen im J. 1887 zur befriedigenden Kenntnis nehmen und für das Jahr 1888 zum Zweck der Subventionirung dieser Schulen eine Dotation pr. 40. 000 ft. bewilligen.
Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über. Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Commission, sowie derselbe gedruckt vorliegt.
Předmětem hlasovaní jest návrh komise, tak, jak se vynachází tištěný v dotyčné předloze.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zuatimmen, die Hand zu ergeben.
Návrh jest přijat.
Er ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pořešína za vyloučení z okresu Sedlčanského a přidělení k okresu Milevskému.
Der nachste Gegeustand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeinbeaugetegenfyeiten über das Gesuch der Gemeinde Pořešin um Ausscheidung aus dem Selčaner Bezirke und Zutheilung zum Bezirke Mühlhausen.
Zpravodajem jest pan dr. Černý. Dávám mu slovo.
Zpravodaj dr. Černý: Obec Pořešín v okresu Sedlčanském domáhá se od roku 1882 toho, by byla vyloučena z okresu Sedlčanského a přidělena k okresu Milevskému. Důvodem k žádosti té jest, že vzdálenosť obce Pořešína do Sedlčan obnáší 15km. kdežto do Milevska pouze 9 km. Bylo by tedy vyloučení v prospěchu obyvatelstva. Dříve než se mohlo přistoupiti ku vyhovění této žádosti a věcnému jejímu prozkoumání, musila býti obec Pořešín oddělena a konstituována jako samostatná obec místní, což se již provedlo ve shodě zemského výboru s místodržilelstvím, a lze tedy nyní přistoupiti na druhou část jejich žádosti. Všechny nižší instance, kterým věc byla předložena k dobrému zdání, vyslovily se o tom většinou ovšem nepříznivě, avšak z důvodů, které u vyšších instancí nedostaly souhlasu, tak že vyšší instance, vrchní zemský soud, místodržitelství i zemský výbor souhlasně prohlašují, že není žádné námitky, aby se vyhovělo žádosti obce Pořešína.
K tomuto náhledu přistoupila také komise sněmovní a proto navrhuji, aby
její návrhy, které v té příčině podává, učiněny byly předmětem rokování slavného sněmu.
Nejv. maršálek zem.: Jelikož návrhy komise pozůstávají z více částí, zahajuji debatu povšechnou.
Nachdem die Anträge der Commission aus mehreren Theilen bestehen, eröffne ich die Generaldebatte über die Anträge der Commission.
Verlangt Jemand das Wort in der Generatdebatte?
Žádá někdo za slovo k povšechné debatě?
Jelikož tomu tak není, předložím slav. sněmu otázku, zdali k tomu svoluje, aby návrhy komise byly vzaty za základ rokování podrobného.
Ich werde dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe die Anträge der Commission, zur Grundlage der Spezialdebatte anzunehmen beschließt, und ersuche die Herrn, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Zpravodaj Dr. Černý: Komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se usnésti;
Žádosť místní obce Pořešína za vyloučení ze soudního a politického okresu Sedlčanského a přidělení k soudnímu a politickému okresu Milevskému odevzdává se dle § 2. zákona ze dne 11. června 1868 č. 59. ř. z. sl. c. k. vládě s dobrozdáním, že vyloučením obce Pořešína z okresu soudního a politického Sedlčanského a přidělením k soudnímu a politickému okresu Milevskému vyhoví se, hledíc k poměrům místním, potřebám této obce a že jest tedy žádoucím.
Der hohe Landtag wolle beschließen: 1.
Die Petition der Ortsgemeinde Pořešin um Ausscheidung aus dem Gerichts= und politischen Bezirke Selčan und Zuweisung zum Gerichts= und politischen Bezirke Mühlhausen wird im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 Nr. 49 R. =G. =Bl. mit dem Gutachten an die hohe k. k. Regierung geleitet, daß mit Rücksicht auf die Ortsverhältnisse dieser Gemeinde ihre Ausscheidung aus dem Gerichts= und politischen Bezirke Selčan und Zutheilung zum Gerichts= und politischen Be-
zirke Mühlhausen zweckmäßig und somit wünschenswerth erscheint.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? Ich erkläre diesen Absatz für angenommen.
Prohlašuji, že tento odstavec jest přijat.
Zpravodaj posl. dr. Černý: § 1. navrženého zákona.
Obec Pořešin vylučuje se z obvodu okresního zastupitelstva Sedlčanského a připojuje se k obvodu okresního zastupitelstva Milevského.
§ 1.
Die Gemeinde Pořešin wird aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Selčan ausgeschieden und mit dem Gebiete der Bezirksvertretung Mühlhausen vereinigt.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu § 1 ?
Žádá někdo za slovo k čl. 1. ? Jest přijat.
Er ist angenommen.
Zpravodaj posl. dr. Černý: § 2.
Zákon tento nabude moci toho dne, kterého bude obec ona vyloučena ze soudního a politického okresu Sedlčanského a připojena k soudnímu a politickému okresu Milevskému.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Ausscheidung der genannten Gemeinde aus dem Gerichts= und politischen Bezirke Selčan und bereu Vereinigung mit dem Gerichts= und politischen Bezirke Mühlhausen in Wirksamkeit.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zu § 2?
Žádá někdo za slovo k čl. 2. ? Jest přijat.
Er ist angenommen.
Zpravodaj posl. dr. Černý:
Mému ministru záležitostí vnitřních se ukládá, aby zákon tento provedl.
§ 3.
Mein Minister des Innern ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.
Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo k čl. 3. ?
Verlangt Jemand das Wort zu § 3. ? (Er ist angenommen.
Jest přijat.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Titul zákona:
Zákon daný dne... platný pro král. České v příčině vyloučeni obce Pořešína z obvodu okresního zastupitelstva v Sedlčanech a přidělení k obvodu okresního zastupitelstva v Milevsku.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi vedle § 2. zákona o zastupitelstvu okresním, daného dne 25. července 1864 č. 27 zák. a nařízení pro království České, naříditi takto:
II.
Gesetz vom.... wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Pořešin aus dem Bezirksvertretungsgebiete Selčan und deren Bereinigung mit dem Bezirksvertretungsgebiete Mühlhausen.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich im Grunde des § 2 des Gesetzes über die Bezirksvertretung vom 25. Juli 1864 Nr. 27 des Gesetz- und Berordnungsblattes des Königreiches Böhmen anzuordnen, wie folgt:
Navrhuji, aby v německém textu místo "Lanbesgesetzblatt" se řeklo "Gesetz- und Berordnungsblatt des Königreiches Böhmen. "
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k nadpisu a úvodu?
Verlangt Jemond das Wort zu Titel und Eingang des Gesetzes?
Nachdem dies nicht der Fall ist, ist derfelbe mit der vom Herrn Berichterstatter erwähnten Correctur angenommen.
Tyto části zákona jsou přijaty s opravou, na kterou pan zpravodaj upozornil.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Tím vyřízena jest také petice obce Porešína ze dne 3. prosince 1887 č. 176. pet.
Hiedurch findet auch die Petition der Gemeinde Pořešin vom 7. Dezember 1887, Zahl 176 Pet. ihre Erledigung.
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Tato čásť návrhu jest přijata.
Der Antrag ist a n g e n o m m e n.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Navrhuji, poněvadž nebylo učiněno žádných změn, aby návrhy tyto přijaty byly také ve třetím čtení.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, fogieich die britte Lesung vorzunehmen.
Ich werde zunächst diese Frage zur Ubftimmung bringen.
Dám hlasovati o tom, zda-li sl. sněm k tomu svoluje, by se ihned přistoupilo k třetímu čtení.
Žádám pány, kteří k tomu přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Nyní předložím slav. sněmu otázku, zda-li přijímá ve třetím čtení návrh, na kterém se byl usnesl ve druhém čtení.
Ich werde dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe die in zweiter Lesung angenommenen Anträge auch in britter Lesung annimmt,
Ich ersuche die Herren welche dem Un= trage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří k tomu přisvědčují, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osadního zastupitelstva v Chocnějovicích (okresu Mnichovo-Hradištského) za vyloučení z obce Mohelnické a za ustavení jako samostatné obce.
Der letzte Gegeustand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des. Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemetnbeangelegenljeitett über das Gesuch der Ortschaftsvertretung in Kocnowic (Bezirk Münchengrätz) um Ausscheidung aus der Gemeinde Mohelnic und um Constituirung aks selbständige Gemeinde.
Zpravodajem jest pan dr. Svatek. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Svatek: Slavný sněme! Osada chocnějovická byla spojena r. 1849
s osadou Mohelnicí v jednu obec. Již roku 1868 žádala osada Chocnějovická za vyloučení z obce Mohelnické a usamostatnění ve vlastní samostatnou obec. Zemský sněm roku 1868 o žádosti této přešel k dennímu pořádku z důvodů těch, že obec tato nemá postačitelného jmění a příjmů, aby mohla za samostatnou obec prohlášena býti. Nyní opět domáhá se obec tato, aby vyloučena byla z Mohelnice a uvádí, co uvedla dříve roku 1868, že má postačitelné jmění a příjmy, aby mohla obor samostatný i přenešený působnosti vykonávati. Výbor obce Mohelnice odpírá žádosti této a dovolává se toho, že obec Chocnějovická nemá potřebného jmění a že cesta z Chocnějovic do Mohelnice není tak daleká, aby nemohla s obci touto tvořiti obec jedinou.
Výbor okresní, jakož i okresní hejtmanství Mnichovo-Hradištské uvádí taktéž, že potřeba vyloučení této osady z obce není tak nutná, že také ublížilo by oběma obcím, poněvadž obce obě nemají takového jmění, aby přirážky obecní, kteréž jsou značné již tohoto roku a sice na 18 0/0, se mohly zdvojnásobiti, poněvadž by pak každá obec musila znova je rozvrhovati.
Osada Chocnějovická má ročních příjmů toliko 100 zl. a kdyby osamostatněna byla, musely by přirážky její z 18 0/0 zvýšeny býti nejméně o 20-22 0/0. Výbor okresní v Mnichově Hradišti uvádí za hlavní důvod žádosti obce Chocnějovické za vyloučení toliko osobní spory mezi představeným osady Chocnějovické a představeným obce Mohelnické.
To však nezdálo se býti výboru zemskému důvodem nějakým, poněvadž každá volba jiného nového zastupitelstva může přivésti opětně svornosť do obou obcí těchto. Z důvodů, jež roku 1868 uvedeny jsou, že osada Chocnějovická nemá postačitelného jmění k vedení záležitosti obce samostatné v přenešené i samostatné působností její, odmítá vyhovění žádosti osady Chocnějovické a navrhl, aby žádosti obci této vyhověno nebylo. Komise srovnávajíc se návrhem výboru zems., usnesla se navrhnouti slav. sněmu, aby o žádosti osady Chocnějovické přešlo se k dennímu pořádku.
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby sl. sněm přešel o petici k dennímu pořádku.
Die Commission beantragt, der hohe Landtag wolle über die Petition zur Tages Ordnung übergeben.
Ich. ersuche die Herren, welche diesem An trage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Es ist angenommen.
Tím jest denní pořádek vyčerpán.
Hiemit ist die Tagesordnung erschöpft.
Poslanec pan generální vikář Hora požádal mne za slovo, jakožto předseda školské komise, by jménem jejím podal návrh formální.
Der Herr Abg. Generalvikar Hora hat sich das Wort erbeten um Namens der Schulkommission einen formalen Antrag zu stellen.
Dávám jemu slovo.
Posl. generální vikář Hora: Slavný sněme! Jménem školské komise dovoluji si učiniti návrh:
Slavný sněme, račiž povoliti, aby řečená komise vedle jednacího řádu § 49, odstavec d. u věcech menší důležitosti návrhy a zprávy své sl. sněmu podávati směla, aniž by třeba bylo je dříve do tisku dávati.
Der hohe Landtag wolle die Schulkom mission ermächtigen, ihre Anträge und Berichte in minder wichtigen Angelegenheiten dem hohen Hause mit Umgangnahme von der Drucklegung vorlegen zu dürfen.
Oberstlandmarschall: Es wird nicht notwendig sein, daß ich den Antrag wiederhole.
Nebude třeba, abych návrh tento opakoval a žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erbeben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
P. poslanec dr. Herold a soudruzi mi odevzdali návrh, který žádám, aby byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance dra. Herolda a soudruhů v příčině změny některých ustanovení volebního řádu do obecních zastupitelstev. Slavný sněme, račiž se usnésti: I. § 1., 5., 8., 9., 13., 15., 18., 19., 24.
a 27. řádu volení v obcích království Českého dle zákona ze dne 16. dubna 1864 pozbývají své platnosti v nynějším znění a mají na příště zníti takto:
§ 1.
Právo voliti mají: 1. z příslušníků obce:
a) měšťané,
b) duchovní všech vyznání křesťanských v duchovní správě toho místa stále zřízení a rabínové vyznavačů víry židovské.
c) úředníci dvorští, státní a zemští, též úředníci fondů veřejných;
d) důstojníci a zřízenci vojenští s titulem důstojnickým, kteří jsou dáni na stálé odpočinutí, nebo kteří kvitovali, zůstavivše si charakter vojenský;
e) strany vojenské, nemající titulu důstojnického, jak ve službě postavené, tak i na pensi dané; též i úředníci vojenští, ať konají službu nebo jsou na pensi dáni, pokud osoby tyto nenáležejí k některému sboru vojska;
f) doktoři, kteří obdrželi grád akademický na některé zdejší universitě, patroni a magistrové farmační;
g) diplomovaní technikové, kteří obdrželi diplom na některé vysoké škole technické tuzemské;
h) představení, učitelové a podučitelové, stále zřízení na veřejných školách obecních, v obci se nacházejících a ředitelové, professoři a řádní učitelové na vyšších učilištích v obci.
2. Údové obce, kteří jsou státní občané rakouští a jimž ze statku nemovitého, živnosti průmyslné aneb z příjmů, v obci jest daň předepsána.
K údům obce, kteří mají o sobě právo voličské, přičísti náleží také tuzemské korporace, horní nákladnictva, fundace, společnosti na akcie a ústavy, když při nich jest toho, čeho se vyhledává pod číslem 2).
§ 5.
Právo voličské má vůbec každý sám vykonávati. Z toho pravidla jsou následující výnimky:
1. Manželka, která v manželském společenství žije, musí volební právo vykonávati svým manželem, soběprávné osoby ženské ostatní plnomocníkem, který má v obci právo volební; za osoby; které nejsou sobeprávné, přísluší právo voličské vykonávati jich zástupcům právním;
2. důstojníci ve službě postavení a strany: vojenské s titulem důstojnickým,
jenž náleží k občanům v § 17. zříz. obecního jmenovaným, mohou právo voličské vykonávati jedině skrze plnomocníky;
3. ti, kdož za příčinou záležitosti obecních nebo veřejných nejsou v obci přítomni, mohou sobě k vykonávání práva voličského zříditi plnomocníka;
4. rovněž mohou držitelové nemovitosti nějaké v obci aneb živnosti nějaké v obci provozované, kteří mají své řádné bydliště v obci jiné, jen své ustanovené správce nemovitosti, neb zástupce živnosti k vykonáváni práva volebního zmocniti.
§ 8.
Spoludržitelé nemovitosti nějaké, z které se daň platí neb předepsána jest, mají toliko hlas jeden.
Oni mají splnomocniti za sebe k vykonávání práva voličského, ač není-li tu výhod § 5.
Jsou-li manželé ve společenství manželstvém žijící spoludržitelé nemovitosti takové, přísluší muži vykonávati právo voličské.
§ 9.
Toliko soběprávní rakouští občané v obci bydlící mohou co plnomocníci neb zástupcové vykonávati právo voličské jménem jiného, když proti nim není žádné příčiny v § 3. a 4. přivedené, která by je z práva voličského vylučovala.
Plnomocník může toliko jednoho voliče zastupovati a povinen jest předložiti plnomocensví řádné, dle zákona vydané a na určitou osobu vystavené.
§ 13.
Ku potřebě přivoleni obecního výboru má starosta sdělati seznamenání všech občanů, kteří mají právo voliti.
V seznamenání to buďtež napřed položeni občané, kteří dle § 1. sub. 1. a 2. mají právo voliti, v pořádku sestupujícím podle velkosti roční povinnosti v obci předepsaných daní přímých, která na každého vychází, a vedle jména jednoho každého poznamenána budiž výše této předepsané daně, konečně připojeni buďtež z příslušníků obce ti, kteří dle § 1. sub. 1. mají právo voličské, ti, kterým žádná přímá daň v obci předepsána není.
Ku konci přiložena budiž suma daně roční všech těchto voličů.
§ 15.
Místní duchovní správcové, pak ti úředníci dvorní, státní, zemští, pak též úřadníci fondů veřejných, jakož i důstoj-
níci a strany vojenské s charakterem důstojnickým, kteří jsou v osmé neb vyšší třídě dietní, náležejí do prvního sboru voličského.
Ostatní osoby v § 1. sub. 1. lit. b, až h. řádu volení v obcích uvedené, pakli jim přímá daň v obci jest předepsána, buďtež, pokud dle výšky této daně, nenáležejí do prvního sboru voličského, vřaděni do druhého sboru voličského, pakli však žádná daň přímá jim předepsána není, budtež vřadění do třetího sboru voličského. Měšťané, kterým již dle jich osobní vlastnosti § 1. sub. 1. b až h., nebo dle placení daně nenáleží vřadění do prvního nebo druhého sboru voličského, mají právo voliti v třetím sboru voličském i v tomto případu, když žádná daň jim předepsána není.
§ 18.
Představený obce sdělá pro každý sbor voličský o sobě seznamy voličské. Tyto seznamy voličské se nejméně 14 dnů před volbou v obci vyloží, aby každý v ně mohl nahlédnouti a vyhlásí se to návěštím veřejné v obci přibitým s doložením, že ve lhůtě té mohou se námitky proti seznamům řečeným učiniti. Učiní-li se námitky v pravý čas, rozhodne v příčině jich komise, skládající se ze starosty jako předsedícího a ze čtyr údův zastupitelstva obecního od výboru zvolených nejdéle ve třech dnech po podání a učiní ihned opravu, ježto se shledá za příhodnou. O vyřízení tom budiž vyrozuměn žadatel a ten, jehož volební právo provedenou opravou bylo dotknuto.
Z rozhodnutí reklamační komise lze se odvolati k politickému úřadu okresnímu, kteréžto odvolání má se nejdéle ve třech dnech po provedené opravě neb po vyrozumění o ní komisi podati, tato pak má je ne prodleně politickému úřadu okresnímu předložiti.
Z nálezu politického úřadu okresního lze se odvolati do 3 dnů k místodržitelství.
O odvolání tom musí političtí úřadové rozhodnouti a rozhodnutí to vydati nejdéle do 14 dnu ode dne podáni.
Osm dní před volbou není dovoleno již žádné změny v seznamech voličských činiti, ač bylo-li odvolání místa dáno.
§ 19.
Nejméně osm dni dříve, nežli se volba
počne, má to starosta návěštím veřejně vyvěšeným oznámiti, připomíná, kde konečně upravené seznamy volební lze nahlédnouti a ve kterých místech i které dny a kterou hodinu jedenkaždý sbor voličský má se sejíti a kolik zástupců obecných má voliti. Zároveň pak má to starosta oznámiti politickému úřadu okresnímu.
§ 24.
Hlasovaní se počne v jednom každém sboru voličském tím, že odevzdají hlasovací lístky svoje údové komise volební, kteří mají právo v tom sboru voliti.
Potom vyvolává jeden úd komise voliče v tom pořádku, v kterém jsou jména jejich v seznamu voličů zapsána, aby podávali hlasovací lístky. Volič, který by přišel do shromáždení, kdež bylo jméno jeho již vyvoláno, může teprv hlasovací lístek odevzdati, když jest celý seznam voličů přečten při druhém čtení.
§ 27.
Když všichni voličové, kteri při prvním čtení seznamu voličského z jednoho každého sboru přítomni byli, dali hlasy své, přečte se seznam voličský po druhé za tou příčinou, aby mohli hlasovati voličové, kteří by byli později přišli (§ 24. ) načež prohlásí předsedící komise hlasování za skončené.
Komise ihned porovná počet lístků hlasovacích s počtem těch, kdož hlasovali, pak spočítá hlasy, kteréž zapíše do seznamu hlasovacího a seznamu protějšího a všichni údové komise se v obou těchto seznamech podepíší.
Za druhé: Ve formálním ohledu budiž návrh ten přikázán komisi pro záležitosti obecní a okresní.
Dr. Herold, Prof. Tilšer,. Karel Tůma,
Dr. Vašatý, Dr. Grégr, Vilém Teklý,
Václav Kučera, Dr. Engel, Prof. Čela-
kovský.
Nejv. maršálek zemský: Jelikož návrh tento není dostatečným počtem poslanců podporován, předložím otázku na podporu.
Nachdem dieser Antrag nicht hinreichend unterstützt ist, werde ich an das hohe Haus die Unterstützungsfrage stellen.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, Welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Návrh není dostatečně podporován.
Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt.
Příští schůze se odbývá v sobotu, dne 17. prosince v 11 hodin.
Die nächste Sitzung findet am Samstag den 17. Dezember um 11 Uhr Vorm. statt.
Die Tagesordnung ist folgende:
1. Bericht über die Wahl eines Abgeordneten aus der Curie des nichtsideikommissarischen Großgrundlesitzes.
2. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über die Subventionirung der evangelischen mit Oeffentlich= keitsrecht versehenen Privatschulen, Dr. =Nr. LVIII.
3. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Teklý und Genossen betreffend die landwirthschaftliche Krisis, Dr. =Nr. XXXVI.
4. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Prof. Franz Tilšer und Genossen betreffend die Errichtung einer landeskulturtechnischen Fachabtheilung an der k. k. böhmischen polytechnischen Hochschule in Prag, Dr. =Nr. XXXIX.
Zweite Lesung einiger Commissionsberichte u. zw.:
5. der Landeskultur=Commission aber den Landesansschußbericht betreffend die Reorganisiirung der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalten in Tetschen= Liebwerd und Tabor, Dr. =Nr. LIX
6. der Bubget=Kommission über den Landesausschußbericht betreffend die Bedeckung des Bau=Aufwandes für das neue Museum, Dr. =Nr. LXII.
7. der Budget=Kommission über den Landesausschußbericht betreffend den Fortschritt des Baues des neuen Museums, Dr. =Nr. LXVII.
8. der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag. um Bewilligung zur Veräußerung einer Fläche von 496 Quadr. =Klafter von der Vyšehrader Gasse zu den Bauplätzen NC. 432-II. in Prag, Dr. = Nr. LI.
9. der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Abverkaufe einer Baufläche im Ausmaße von 932 Quadr. =M. von der zu NC. 1264 auf der Neustadt Prag gehörigen Grundparzelle Nr. 351., Dr. =Nr. LX.
10. der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelenheiten über die Petition der Gemeindevertretung von Wiedlitz um Ausscheidung aus dem politischen Bezirke Tach an und Gerichtsbezirke Pfraumberg, und um Zuweisung zum politischen Bezirke Bischofteinitz und Gerichtsbezirke Hostau.