Stenografická zprava
o
XI. sezení V. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 15. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. o. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a dvorní rada Bedřich Kmoch.
Stenographischer Bericht
über die
XI. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 15. Dez. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und Hofrath Fried. Kmoch.
Obsah:
Přípis presidia c. k. místodržitelství s 3 osnovami zákonů týkajících se hospodářských a lesnických záležitostí.
Presidiální sdělení.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy zemského výboru v příčině změny ustanovení zákona ze dne 6. prosince 1882 č. 76. z. z., jenž se týče vybírání školného na školách obecných, č. sn. 210, č. t. LVI.
2. První čtení návrhu poslance Jana Sedláka a soudruhů v příčině krise zemědělské, č. sn. 174, č. t. XXXV.
3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o podporování pokračovacích škol průmyslových a obchodních, č. sn. 204, č. t. LII.
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Pořešína za vyloučení z okresu Sedlčanského a přidělení k okresu Milevskému, č. sn. 205, č. t. LIII.
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osadního zastupitelstva v Chocnějovicích (okresu MnichovoHradištského) za vyloučení z obce Mohelnické
Inhalt:
Zuschrift des k. k. Statthaltereipräsidiums mit drei Gesetzentwürfen betreffend land= und forstwirthschaftliche Angelegenheiten.
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Landesausschußesberichtes betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 6. Dezember 1882 Z. 76 L. =G. =Bl. über die Einhebung des Schulgeldes an Volksschulen, L. =Z. 210, Dr. -Nr. LVI.
2. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Johann Sedlák und 34 Genossen in Angelegenheit der landwirthschaftlichen Krisis, L. =Z. 174, Dr. =Nr. XXXV.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Subventionirung der gewerblichen und kaufmännischen Fortbildungsschulen, L. =Z. 204, Dr. -Nr. LII.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Pořešin um Ausscheidung aus dem Selčaner Bezirke und Zutheilung zum Bezirke Mühlhausen, L. =Z. 205, Dr. =Nr. LIII.
5. Bericht der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaftsvertretung in Kocňovic (Bezirk Münchengrätz) um Auscheidung aus der Gemeinde Mohelnic und um Konsti-
a za ustavení jako samostatné obce, netišt. č. sn. 207.
Návrh posl. dr. Herolda a soudr. týkající se změny volebního řádu do sněmu.
Sezení počalo o 11. hod. 15 min.
tuirung als eine selbstständige Gemeinde, ungebr. Lbtg. Z. 207.
Antrag des Abg. Dr. Herold und Genossen betrefenb die Abänderung der Landtagswahlordnung.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 15 Min.
Oberstlandmarschall: (läutet): Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Die Geschäftsprotolle der 7. 8. und 9. Landtagssitzung vom 6. 9. und 10. Dezember d. J. sind durch die vorgeschriebene Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Jednací protokoly o 7., 8. a 9. sezení sněmu ze dne 10. prosince byly po dobu předepsanou k nahlédnutí vyloženy. Činím dotaz, zdali někdo proti těmto protokolům má námitku?
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut der Protokolle etwas einzuwenden hat.
Nachdem dieses nicht der Fall ist, erkläre ich dieselben für agnosziert.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny. Došel mne se strany c. k. místodržitelství přípis s vládními předlohami.
Es ist mir von Seiten des k. k. Statthaltereipräsidiums eine Zuschrift übermittelt worden, welcher Regierungsvorlagen an den Landtag beigelegt sind.
Ich ersuche diese Zuschrift zu verlesen.
Žádám, by tento přípis byl přečten.
Sněm. sekr. Höhm: (čte). Praesidium c. k. místodržitelství. Čís. 9538. Vaše Jasnosti! Jeho císařské a královské Veličenství ráčilo nejvyšším rozhodnutím daným dne 29. listopadu t. r. pana c. k. ministra orby zmocniti, aby v opisu připojené osnovy zákona, jež se týkají
1. scelování pozemků hospodářských,
2. dělení společných pozemků a upravení společných a správních práv k nim se vztahujících,
3. složení zemské komise pro záležitosti očišťování lesů od cizích zákličků a zaokrouhlování hranic lesních ve sněmu království Českého, podal k ústavnímu projednání.
V základě vynesení pana ministra orby ode dne 1. prosince 1887 č. 16. 566 kladu sobě za čest, žádati Vaši Jasnost, abyste Sobě neobtěžoval učiniti opatření, by tyto
osnovy zákonů ústavně byly projednány.
Račte, Vaše Jasnosti, přijati výraz mé obzvláštní úcty.
V Praze, dne 13. pros. 1887.
Kraus p. p.
K. k. Statthaltereipräsidium Z. 9538.
Euer Durchlaucht! Seine k. k. apostolische Majestät haben mit Allerhöchster Entschließung vom 29. November l. J. den Herrn k. k. Ackerbauminister allergnädigst zu ermächtigen geruht, die in Abschrift angeschlossenen Gesetzentwürfe betreffend
1. die Zusammenlegung landwirthschaftlicher Grundstücke
2. Die Theilung gemeinschaftlicher Grundstücke und die Regelung der hierauf bezüglichen gemeinschaftlichen Benützungs- und Vermaltungsrechte,
3. Die Zusammensetzung der Landeskommission für die Angelegenheiten der Bereinigung Des Waldlandes von fremden Enclaven und der Arrondierung der Waldgräuzen im Landtage des Königreiches Böhmen zu Verfassungsmäßigen Behandlung einzubringen. Im Grunde des Erlasses des Hrn. Ackerbauministers vom 1. Dezember 1887 Z. 16566 beehre ich mich. Euer Durchlaucht zu ersuchen, diese Gesetzentwürfe der verfassungsmäßigen Vehandlung gefälligst zuführen zu wollen.
Genehmigen Euer Durchlaucht den Ausdruck meiner besonderen HochachtungPrag, am 13. Dezember 1887.
Kraus, FML.
Oberstlandmarschall: Ich habe die Drucklegung dieser Regierungsvorlagen veranlaßt und werde dieselben der geschäftsordnungsmäßigen Vehandlung unterziehen.
Zařídil jsem, by tyto předlohy vládní byly dány do tisku a naložím s nimi dle jednacího řádu.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy tiskem byly rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: (čte). Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 195, č. t. XLVII. Zpráva komise pro stavební řád pro království České, vyjímajíc královské hlavní město Prahu s předměstími dle zákona ze dne 10. dubna 1886 a obce, pro které již zvláštní stavební řád platí anebo později bude vydán,
č. sn. 217, č. t. LVIII. Zpráva zemského výboru o podporování evangelických škol soukromých právem veřejnosti nadaných,
č. sn. 218, č. t. LIX. Zpráva komise zemědělské ku zprávě zemského výboru týkající se reorganisace vyšších hospodářských ústavů zemských v Děčíno-Libverdě a v Táboře dle normálních stanov pro vyšší hospodářské ústavy slavným sněmem schválených,
č. sn. 219, č. t. LX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti rady král. hlavního města Prahy za povolení k odprodeji plochy stavební ve výměře 982 m2 = 273. 08 čtvr. sáhů od pozemkové parcely č. 351 patřící k č. p. 1264 na Novém Městě v Praze,
č. sn. 228, č. t. LXII. Zpráva rozpočtové komise o zprávě zemského výboru o uhražování nákladu na stavbu nového musea království Českého,
č. sn. 233, č. t. LXVII. Zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o pokroku stavby nového musea království Českého.
Stenografická zpráva o 10. sezení a jednací protokoly o 4. a 5. sezení, pak statistický přehled o přirážkách k přímým daním a příjmů a vydáni obcí a okresů království českého v roce 1885.
Im Druck wurden vertheilt:
L. =Z. 195, Dr. XLVII Bericht der Commission für die Bauordnung für das Königreich Böhmen mit Ausschluß der königl. Hauptstadt Prag sammt den in dem Gesetze vom 10. April 1886 angeführten Vororten sowie mit Ausschluß derjenigen Gemeinden, für welche eine eigene Bauordnung bereits besteht, oder spater erlassen wird.
L. =Z. 217, Dr. LVIII. Bericht des Landesausschußes über die Subventionirung der evangelischen mit Oeffentlichkeitsrecht versehenen Privatschulen.
L. =Z. 218, Dr. LIX. Bericht der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Reorganisirung der höheren
landwirthschaftlichen Landes=Lehranstalten in Tetschen=Liebwerd und Tabor nach dem vom hohen Landtage genehmigten Normalstatute für höhere landwirthschaftliche Lehranstalten.
L. =Z. 219, LX. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Abverkanfe einer Baufläche im Ausmaße von 982 O. = M. 27308 O. =Kl. von der zu NC, 1264 auf der Neustadt Prag gehörigen Grundparzelle Nr. 351.
L. =Z. 228, Dr. LXII. Bericht der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Bedeckung des Bauanfwandes für das neue Museum des Königreiches Böhmen.
L. =Z. 233, Dr. LXVII. Bericht der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend den Fortschritt des Baues des neuen Museums des Königreiches Böhmen.
Der stenografische Bericht über die 10. Sitzung, das Geschäftsprotokoll der 4. und 5. Sitzung, dann die statistische Uebersicht der Umlagen für die directen Steuern, dann über die Einnahmen und Ausgaben der Gemeinden und Bezirke des Königreiches Böhmen für das Jahr 1885.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly komisím přikázány ex praesidio.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Berichte des Landesausschußes den Commissionen ex praesidio zugewiesen worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: Ex praesidio byly přikázány komisi rozpočtové:
č. 223. Zpráva zemského výboru v příčině dotace, která do rozpočtu zemského pro rok 1885 k vypracování projektů a rozpočtů na regulováni Labe a Ohře vřaděna byla a dnem 30. června 1888 propadá,
č. 225. Zpráva výboru zemského o žádosti města Bečova za udělení opětné subvence zemské pro hudební školu tam zřízenou.
Komisi pro okresní a obecni záležitosti:
č. 224. Zpráva zemského výboru o žádosti obce Třebešické za povolení k vybírání poplatků z vepřového dobytka do obce přihnaného, pak
č. 226. Zpráva výboru zemského o žádosti občanů Veleslavínských za vyloučení osady Veleslávínské se svazku politické obce Vokovicko-Veleslavínské a ustavení jako samostatné obce.
Ex praesidio wurden zugewiesen: Der Budgetkommission:
L. Z. 223. Bericht des Landesausschußes in Angelegenheit der im Landesvoranschlage pro 1885 für die Anfertigung der Projekte und Kostenanschläge zur Regulirung der Elbe und Eger eingesetzten, am 30. Juni 1888 verfallenden Dotation.
L. Z. 225. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Petschauer Stadtgemeinde um Bewährung einer weiteren Landessubvention für die daselbst errichtete Musikschule.
Der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten:
L. Z. 224. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Gemeinde Třebešic um Bewilligung zur Einhebung von Abgaben von dem in die Gemeinde eingetriebenen Borsten vieh.
L. Z. 226. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Veleslaviner Insassen um Ausscheidung der Ortschaft Veleslavin aus dem Verbande der politischen Gemeinde BokoviceVeleslavin und Konstituirung derselben als selbständige Gemeinde.
Nejv. maršálek zem.: Žádám, by slavnému sněmu byly sděleny došlé petice.
Ich ersuche, dem hohen Hause die eingelaufenen Petitionen mitzutheilen.
Sněm. aktuar Baretta (čte): Dne 12., 13. a 14. t. m. došly tyto petice.
Am 12., 13. und 14. Dezember sind nachfolgende Petitionen eingelangt:
Abg. H. Dr. Steidl mit der Petittion des Vereines zur Pflege kranker Studierender in Wien um Gewährung einer Unterstützung aus Landesmitteln.
Posl. p. Böhm s pet. hospod. lesnického spolku v Písku za zvýšení subvence zemské pro rolnickou školu v Písku.
Abg. Herr Habert mit der Petition des B. A. in Preßnitz um Erwirkung eines Gesetzes zur Beschränkung der Ehefreiheit.
Posl. p. Adámek s pet. "jednoty měšťanských škol českých v Praze", aby abiturientům škol měšťanských tytéž výhody přiřknuty byly, kterých požívají žáci nižších škol středních.
Posl. p. dr. Strobach s peticí okr. výb. v Kamenici n. L. za vydání zákona, aby půda skalnatá ale plodná a pastviny vysázeny byly.
Posl. p. Kubíček s peticí okr. výboru v Říčanech za zřízení zemské pojišťovny.
Posl. p. dr. Peták s petici obecního úřadu v Sulislavi, aby zákonem určeno bylo, aby se dítky jen do oněch škol, kde
se jejich mateřským jazykem vyučuje, přijímaly.
Posl. p. Kučera s peticí učit. jednoty "Budeč" v Mělníku za upravení právních poměrů učitelů.
Posl. p. Zabranský s peticí okr. výb. v Zbraslavi za snížení povinné návštěvy školní na 7 let.
Posl. p. hrabě Harrach s peticí místní školní rady a obec. zas tupit. v Mrklově za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. Zabranský s peticí místní školní rady v Zákolanech v téže záležitosti.
Posl. p. Macků s peticí hospod. spolku v Litomyšli za zrušení placeni školného na školách obecných.
Posl. p. Fáček s peticí obecn. úřadu v Kunemíli za vyloučení této obce z obvodu okresního soudu v Ledči a přidělení k okresnímu soudu v Habrech.
Posl. p. dr. Šolc s petici spolku pro zřízení a vydržování dětské nemocnice a chorobnice v Praze za udělení podpory k účelům spolku.
Posl. p. dr. Engel s peticí učitelů IV. třídy služného okresu Počáteckého za zrušení IV. třídy služného učitelů.
Posl. p. Klimeš s peticí ředitelstva vodního družstva pro úpravu řeky Chrudimky v Chrudimi za udělení zemské subvence.
Posl. p. dr. Kvíčala s peticí místní školní rady v Bratrouchově za upravení právních poměrů učitelů.
Posl. p. dr. Trojan s peticí místní školní rady v Slapech za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Nejvyšší maršálek zemský: Prohlašuji slavný sněm za způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Se strany poslance pana hraběte Lva Thuna došla žádosť za dovolenou.
Von Seite des H. Abgeordneten Grafen Leo Thun ist ein Urlaubsgesuch eingelangt, welches ich zu verlesen bitte.
Landtagssekretär Höhm (liest): Hohes Landtagspräsidium! Damit meine vollständige Genesung von schwerer Erkrankung nicht vereitelt werde, ist mir von ärztlicher Seite eine angestrengte geistige Zhätigkeit noch für längere Zeit untersagt. Ich bin dadurch leider
genöthigt, abermals um einen Urlaub von meinen landtäglichen Pflichten und zwar für die Dauer der gegenwärtigen Session zu ersuchen.
Wien, am 11. Dezember 1887.
Graf Leo Thun.
Nejv. maršálek zem.: Hrabě Lev Thun žádá za dovolenou na dobu trváni zasedání sněmovního.
Graf Leo Thun ersucht um Erthelung eines Urlaubes für die Dauer der Landtagssession.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen wollen, die Hand zu erheben.
Zadám pány, kteří ji povoluji, by vyzdvihli ruku !
Dovolená jest povolena.
Der Urlaub ist bewilligt.
Posl. p. hrabe Kounic taktéž zaslal žádosť za dovolenou.
Der Herr Abgeordnete Graf Kounic hat gleichfalls ein Gesuch um Verlängerung des Urlaubs eingesendet.
Žádám, by dopis tento byl přečtěn!
Sněm. sekretář Höhm: (čte): Vaše Jasnosti! Následkem své choroby nesmím ještě asi po 14 dní pokoj opustiti. Žádám proto slušně Vaši Jasnosť za prodloužení mé dovolené do vánočních svátků. Ve Vysoké. Dr. Václav Kounic
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Graf Kounic bittet um Verlängerung seines Urlaubs bis Weihnachten.
Poslanec p. hrabe Kounic žádá, aby jeho dovolená prodloužena byla až do vánoc.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest povoleno.
Ist ist bewilligt.
Ochuravěním se omluvili páni: Svobodný pán Pfeill, dr. Engel, rytíř
Clanner, dr. Zeis, Bedřich Karel hrabě
Kinský.
Wegen Unwohlseins haben sich entschuldigt die Herren Abg. Baron Pfeift, Dr. Engel, Ritter von Clanner, Dr. Zeis Friedrich Karl Graf Kinsky.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehon zur Tagesordnung Über.
Prvním předmětem denního pořádku
jest první čtení zprávy výboru zemského v příčině změny ustanovení zákona ze dne 6: prosince 1882 č. 76. z. z., jenž se týče vybíráni školného na školách obecných.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 6. Dezember 1882 Z. 76 £. G. -Bl. über die Einhebung des Schulgelbes an den Volksschulen.
Zpravodajem jest pan prof. dr. Kvíčala, dávám mu slovo.
Přísedící zem. výboru dr. Kvíčala:
Slavný sněme ! V posledním zasedání sněmovním vypracovala školská komise osnovu zákona, kterouž osnovou zákona ze dne 6. pros. 1882, týkající se paušalování školného, měl býti změněn.
Když pak o tomto návrhu v školské komisi se rokovalo, bylo učiněno od slav. sněmu dle návrhu poslance dra. Mattuše toto usnesení: Osnova zemského zákona, jímž se mění některé paragrafy zemského zákona daného dne 6. prosince 1882 č. 76. zem. zák. odkazuje se výboru zemského, aby obsah její znova uvážil, zejména co do výsledků finančních a řídě se zásadou, že se nynější srážka z úhrnečného školného na základě zkušenosti a potřeby přiměřeně zvýšiti má, po případě přepracovanou v příštím zasedání sněmu opět předložil.
Zemský výbor řídě se tím rozkazem, navrhuje sl. sněmu, aby zjištěn byl finanční výsledek, kterýž by ze zamýšlené změny zákona z r. 1882 nastal.
Výsledek tohoto uvažování jest ten, že kdyby se srážka nejvyšší, kterou by bylo lze povoliti až do 40 prct. vyměřila, kdežto nyní maximum srážky jest 25 prot. činilo by to schodek na školném v částce 59. 385 zl.
Kdyby pak nejvyšší srážka byla ustanovena na 50 prct., arciť značně by se tento schodek školného zvýšil.
Zemský výbor vyložil ve své zprávě, že jest toho mínění, že by postačilo vyměření nejvyšší srážky 40 prct. a míní, že by tímto způsobem mnohým steskům, kteréž ještě nyní stále se vedou, mohlo býti odpomoženo.
Zemský výbor změnil tedy v této věci osnovu vypracovanou od školské komise, kteráž navrhuje jakožto maximum srážky 50 prct.
Také ještě v jiné věci odchýlil se
zemský výbor od osnovy vypracované od Školní komise a sice v této: Školská komise navrhla, aby k povolení slevení nad 15 prct. třeba bylo povolení zemského výboru.
Zemský výbor však uvážil, že nyní zemská Školní rada má právo povolovat srážky až do 20 prct.; nyní kde maximum srážky jest 26 pct., nebylo by záhodno, když se toto maximum srážky až do 40 prct. zvýší, snížiti právo, kteráž by měla zemská školní rada, a vyřknouti, že srážku 15 prct. přesahující zemská školní rada sama o sobě by nemohla povoliti, nýbrž že by k tomu bylo zapotřebí svolení zemského výboru.
Zemský výbor také uvážil, že by přenesmírné a ohromné množství žádostí dotyčných muselo býti vyřizováno od. zemského výboru, kdežto nyní tyto žádosti se vyřizují od zemské školní rady.
To jsou změny, které zemský výbor navrhuje, naproti osnově, vypracované od školské komise. V ostatních věcech souhlasí zemský výbor s osnovou zákona, jak ji školská komise byla navrhla, se srovnává a v příčině formální pak navrhuje zemský výbor, aby zpráva tato byla přikázána komisi Školské, jakož v loňském zasedání se stalo, aby o této záležitosti se radila a dotyčnou osnovu zákona předložila.
Der Landesausschuß beantragt in formaler Beziehung, es möge dieser Bericht, der eine Aenderung des Gesetzes vom 6. Dezember 1882 Zahl 76 L. =G. =Bl. über die Einhebung des Schulgeldes an den Volksschulen betrifft, der Schulkommission zur Vorberathung zugewiesen werden.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Zemský výbor navrhuje, by jeho zprava byla přikázána komisi školské k předběžné poradě.
Der Landesausschuß beantragt, daß sein Bericht der Schulkommission zur Vorberathung zugewiesen werde.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages
des Abgeordneten Johann Sedlák und Genossen in Angelegenheit der landwirthschaftlichen Krisis.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Jana Sedláka a soudruhů v příčině krise zemědělské.
Dávám slovo p. navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. JUC. Sedlák: Slavný sněme! Abych návrh podaný odůvodňoval velkou důležitostí stavu zemědělského a zemědělství vůbec, považuji za zbytečné, neboť jest to takřka celkem a všeobecně uznáváno a samo složení našeho slav. sněmu tomu nasvědčuje, čítajíc ve svých řadách tak četné zástupce tohoto stavu.
Jeden moment této důležitosti zemědělství však myslím přece, že sluší i dnes i vždy jindy, kdykoliv se k tomu udá vhodná příležitosť, vytknouti, a to ten, že zemědělství jest zdravým a vydatným základem nejen berní, nýbrž i branné a válečné moci a síly naší říše a že v dobách kritických, jako z let posledních, kde všeobecným kvasením prozrazuje se, že společenský řád a mrav po staletí stávající bude přetvořen, jest naléhavá potřeba toho, aby tyto staré základy stávajícího pořádku společenského byly bedlivě ohledány a zkoušeny na svou pevnosť, nebyly-li vlivem cizím porušeny.
Zemědělství má mnohé stížnosti, jež je skličují a naplňují obavami pro budoucnosť a jež toho vyžadují velice naléhavě, aby všechny sbory povolané, zejména zákonodárné, vážně jimi se zabývaly, poněvadž prostředky, kterých až dosud na pomoc bylo užíváno, zejména slevy daní, bezúročné půjčky při nehodách aneb i ochranná cla nejsou dosti vydatnými, ba i na mnoze bezúčinnými jsou prostředky ku pomoci. A neostýchám se pověděti přesvědčeni své, že nejen není naděje, aby takovýmito prostředky pomoženo bylo, nýbrž, že přímo je vyloučena možnosť, aby jedině takovýmito prostředky k pomoci se dospělo.
Má-li býti pomoc zjednána - a je to dosud, myslím však, že nebude více dlouho možno - musí se státi tak na širokých základech, systémem, obsahujícím co možná veškeré fáse výrobní i obchodní činnosti zemědělské. (Výborně!)
Vlast naše ve středu Evropy skoro
položená a příznivým rozdělením svého vodstva nad jiné země Evropské k tomu způsobilá, aby tudy jako hlavní žilou obchod světový byl veden, má velikou důležitosť v obchodě světovém, jakmile jen budou řeky naše upraveny a spojení s jiným hlavním tokem říše, Dunajem, vykonáno.
Ovšem je mi známo, že budou tu činěny námitky kompetenční, že není rozhodnuto, zdali zemi či říši přísluší takové upravení, zdali to řeky jsou zemské či říšské atd., ale myslím, že tato otázka kompetenční může. se rozhodnouti mezi tím, co dílo bude konáno a že jest lépe ji ponechati, až bude vykonáno. Není to ovšem myšlénka nová; již za doby blahé paměti krále Karla IV., otce vlasti, byla předmětem pilných úvah jeho, a i v době moderní, kdy kanalisaci řek tak veliká pozornosť odevšad se věnuje, vždy širší kruhy obyvatelstva i tohoto království jí se zabývají; mnohem účinnější pak mohlo by toto upravení řek býti u nás, poněvadž bychom zároveň prováděti museli značnou a obsáhlou síť povodňovací resp. odvodňovací, abychom i meliorací zdravou plodnosť půdy této požehnané vlasti naší zvýšili. Proč však přivádím toto upravení řek ve spojení s neblahým stavem zemědělství a ve spojení s obchodem světovým? Pro nic jiného než proto, že tato krise zemědělská jeví se v nezvykle nízkých cenách veškerých výrobků a veškerých plodin zemědělských, ať již prvotních, tedy obilin, či surovin, aneb již výrobků průmyslných, a že neustále klesá pod vlivem konjunktur světového hospodářství a trhu.
O tomto světovém hospodářství praví známý statistik Neumann Spallart, a prosím, aby Jeho Jasnosť mi povoliti ráčila, přečísti několik vět v překladu z přehledu jeho světového hospodářsví.
Neumann-Spallart praví: Teprvé od druhé polovice našeho století vystupují výkony vyššího, všechny kulturní státy světa obsahujícího organismu stále zřejměji na jevo; organismus tento jmenujeme běžným již názvem oproti zvláštním hospodářstvím národním světovým hospodářstvím. Účinky vlivu tohoto hospodářství světového jeví se ovšem úkazy obecně známými, jako jsou: smlouvy obchodní a celní o největších výhodách mezi jednotlivými státy, jednotná míra a váha, unie mincovní, světový spolek poštovní, mezinárodní, te-
legrafní atd. Pravé divy tu ovšem tvoří kosmopolitismus kapitálu obracejícího miliiardy v obchodě světovém. - A není to více nic neobyčejného, když anglický, belgický, francouzský a i jiné kapitály pracují v Německu, Rakousku a Rusku. Ceny obilí stěženého v létech 1878 až do r. 1881 obnášejí ročně až 16. 200 milionů, r. 1884 ale již jenom 13. 570 milionů zlatých, a značná tato diference skoro 1/2 3 až 1/2 4 miliardy zlatých jest jenom zaviněno nízkými cenami obilí. Než účinkuje-li obchod světový a světové hospodářství takovým způsobem na zemědělství, nelze ovšem na druhé straně zase přehlédnouti, že také ze zemědělství obohaceno je lidstvo ne miliony nýbrž miliardami peněz, novými statky, které právě ze zemědělství, ne ovšem ze samých obilin, nýbrž také z průmyslných rostlin bývají přiváděny nově do bohatství lidstva a dovolím si některými číslicemi dle dát Spallartových okázati, k jak velké důležitosti dospěl obchod světový právě výrobky zemědělskými.
V předešlém století páčil Turgot obrat obilin na 10-11 milionů hektolitrů, nyní obnáší tento obrat 550 milionů hektolitrů, tedy 55krát tolik.
Jest zrovna neslýcháno, jak některé země úžasně rychle přišly tu k nevídané platnosti a váze. Tak na př. Rusko vyváželo počátkem tohoto stoleti za 3 1/2 mil. zl. v prostředku asi století již za 10-11 1/2 mil. zlatých, touto dobou pak vyváží ročně obilí, které se pohybuje v ceně mezi 50 až 89 miliony zl. Americké státy, na jichž konkurenci všeobecně se stěžuje v Evropě, nebyly takřka v letech čtyřicátých ani uvedeny mezi státy vývozními, poněvadž vyvážely pouze asi 5 milionů hl. v ceně 20, 000000 zl, kdežto nyní vyvážejí přes 100 milionů hl. v ceně více než 290 mil. zlatých. A jak nejnovější, nejmladší konkurent na tomto trhu světovém se objevuje ? Jest to známo, že britská Indie Východní přivážela v letech sedmdesátých, v r. 1871-1872, obilí za 167. 000 lib. šterl. v letech osmdesátých, totiž v r. 1882-1883 již za 8, 895. 000 liber šterl., to jest na našich penězích více než 80 mil. zl., a roku 1884-1885 asi za 6 mil. lib. šterl., zkrátka, v těchto dobách průměrně proti dřívějším letům sedmdesátým o 50 krát více než v letech sedmdesátých, tak že ta krátká doba 10-12 let zvýšila vývoz padesát-
kráte. Jak jeví se obchod obilní v obchodě světovém co do vývozu? Od roku 1869 učinila organisace tohoto světového obchodu tak ohromné pokroky, že dají se nejjasněji vyjádřiti těmi ohromnými ciframi, v kterých se pohybují. Tak činil na př. obrat obchodu vývozního obilím r. 1882 3125 mil. zl., r. 1883 3009 mil. zl. a r. 1884 2900 mil. zl., tedy průměrně ročně okrouhle 3000 mil. zl. Když pak s tímto ohromným pohybem obilním srovnáme výrobu obilní našeho království, co tu shledáváme ?
Cena veškerých plodin r. 1884 v Čechách sklizených, obnášela 162. 1 mil. zl., r. 1885 135 mil. zl., a r. 1886 138. 9 mil. zl.
Tato výroba jest vzhledem k tomu, co z ní po srážce konsumu vlastního můžeme vyvážeti, tak nepatrným činitelem na trhu světovém, že nemá na utváření cen na tomto trhu pražádného vlivu, že nemá žádného významu, a kdybychom my s vývozem z Čech z tohoto trhu světového zmizeli, ani bychom skoro nebyli tam pohřešováni, ale naopak musíme opět přiznati, že vliv trhu světového má takovou ohromnou váhu a takový ohromný vliv, co se týče utváření cen u nás, že nemůžeme žádným úsilím tyto ceny změniti, nezmění-li se ceny také na tomto trhu světovém.
To jest taková pravda nezvratitelná, jako že 2krát 2 jsou 4, a neostýchám se pověděti tuto, ať jest to komu vhod či nic, již z toho důvodu, abychom postavili se proti těm utěšovatelům zemědělstva, kteří na rozhodujících místech odbývají je s žádostmi jeho: "Však bude zase lépe, ceny se zase polepší. " Neboť to není pravda, v tomto směru nebude lépe, ceny se tak snadno nepolepší. (Pravda. Tak jest!)
Neboť ceny ty neděláme my v Čechách, ba neděláme je v Rakousku ani v Evropě, nýbrž dělají nám je daleké krajiny zámořské, dělají nám je daleké krajiny východní. A následkem tak výtečných a laciných dopravních prostředků stává se, že ovšem nemůžeme konkurovati, že zájmy všech národů takřka stávají se v této věci solidárními a že boj jednotlivého národa, jednotlivé říše proti té ohromné přesile byl by bojem marným.
Další utěšovatelé praví, Amerika prý vyrábí až dosud až příliš extensivně a následkem toho že jest možno, aby ohromná suma laciného obilí vržena na trh světový byla.
Avšak musí prý nastati, a sice brzy, doba, kdy toto extensivní vyrábění přestane, kdy následkem intensivní výroby se zvýší výlohy výrobků jednotlivých a že pak následkem toho nastanou samy sebou vyšší ceny.
Kdybych všemu tomu mohl dáti, nemohu dáti za pravdu tomu, že tato změna nastane brzy, neboť v Americe jest dosud ještě jednou tolik půdy rolnicky, zemědělsky nevzděláno a neupotřebeno, jako jest jí již vzděláno. Každého roku asi 8 mil. akrů té půdy nově se vzdělává a kdyby Amerika, jak se praví, své extensivní hospodářství napravila a vyráběla intensivně, zaplaví nás ohromnými sumami své výroby. (Tak jest!) Až posud má se poměr výnosnosti její půdy ku poměru výnosnosti naší půdy jako 1: 2 a nějakému zlomku. Jest tedy patrno, že, kdyby intensivněji vyráběla, bude moci házeti na trh náš ještě jednou tolik výrobků svých. Avšak při tom nesmí býti zapomenuto, že Amerika není jediným tím vývozným státem, není jediným státem, se kterým konkurujeme na svých trzích, nýbrž že jsou to vedle Australie také Rusko a že my sami, Rakousko-Uhersko, značné množství obilí vyrábíme; neb před chvílí vzpomenul jsem také ovšem Britské Indie východní, která za nynější doby již jest vážným činitelem.
Tedy takto nelze pravdivé útěchy dáti těm, kdož následky konkurence na světovém trhu nesou tak těžce.
Nuž, vůči tomuto obecně uznanému zlému stavu volá se po oprávněných prostředcích různého druhu, ovšem jak v dobách nebezpečí již obyčejně bývá. Praví se: Zřizujme skladiště obilní swardranty. Nyní o věci již se pojednává. Praví se, vložme cla na obilí, zvláště ochranná cla doma, i k prohibitivním clům někteří radí.
Avšak nevím a nápadno jest mi pro mou osobu, že připadá se na prostředky pomocné, které stíhají obilí již co hotový výrobek, co výrobek, který se již nalézá na trhu a který není již v rukou producenta; taková skladiště mají upraviti pouze trh, aby nás vymanila konečně z těch rukou nekonečných překupníků, a cla stíhají výrobky zemědělské v době, kdy již dávno jsou z rukou producentových, v době, kdy mají opustiti hranice své říše, říše totiž, ve které byly vyrobeny. A než vrátí se prospěch z takových cel nazpátek do rukou producentových, tu velmi málo
z takového prospěchu vybylo. (Výborně. ) - Soudím tedy, že c1a nejsou takovým ochranným prostředkem absolutním, aby zjednala zejména trvalé, příznivé polepšení cen, avšak při zvláštních poměrech naší říše, při jejím rozdělení na dvě polovice musíme ovšem také uvážiti zvláštní její položení; kdo může ukládati cla a proti komu ?
Jest známo, že Rakousko-Uhersko na základě stávajících smluv může cla ukládati jenom co říše celistvá, ne jedna čásť říše proti druhé, že ale cla taková ukládati může jenom za souhlasu obou polovic říše a tu jest na pováženou: Polovice uherská jest říší absolutně vývozní, kdežto polovice naší říše, polovice to říše zemí a království v říšské radě zastoupených, po většině jest pasivní a sama potřebuje přívozu, vyjímaje ovšem země koruny české !
A to, myslím, že je snadno pochopitelno, že Uhersko nesvolí na tak dlouho k žádnému clu, dokud bude chtíti vyvážeti, poněvadž by tím se vyvolala retorse.
Abych ukázal, jak jeví se vývoz Rakousko-Uherska, uvedu některá čísla, zase jenom v cenách obilí vývozních a dovozních, poněvadž tu jeví se změny co nejnápadněji. V posledních 5 letech do roku 1884 bylo přiveženo:
E. 1880 obilí, luštěnin, mlýnských výrobků, celkem za 78, 556. 090 zl. a vyvezeno za 106, 913. 000 zl., tedy difference mezi vyveženým a přiveženým obnášela 28 milionů ve prospěch našeho vývozu. E. 1881 obnášela tato diference již 47, 000. 000 zl. zase ve prospěch našeho vývozu.
E. 1882. .......103, 000. 000
E. 1883........83, 000. 000
E. 1884........54. 000. 000
Z toho je viděti, že přece jenom vyvážíme a že nemůžeme ukládati cla na ten produkt své práce, který vyvážíme. Spočítáme-li differenci mezi vývozem a dovozem od roku 1875, jeví se, že RakouskoUhersko obilí a mouky celkem za 754 milionů zl. více vyvezlo než dovezlo.
Kdybychom tedy se k tomu odhodlali, že bychom platili premii vývozní na obilí, ačkoliv myslím, že to nikomu ani nenapadne, tedy přece bychom musili pečovati o to, aby tato premie vyvolala retorsu, vyvolala clo, a poněvadž premie vývozní platí se z kapsy poplatníka, nebyl by tedy z toho žádný prospěch u těch, kteří vyrábějí. To jsou tedy klamná učení a mylná hesla, a myslím, že jest třeba před nimi varovati.
Ola nejsou způsobilými pomůckami, aby vůči nesmírné expansivnosti světového trhu něco pomohla, a také skutečně, jakkoliv v sousední říši německé byly opravdu kroky učiněny, aby tam k platnosti přišlo značné zvýšeni cla, přece se to celkem nepodařilo a jakkoliv jsou cla tato podle nejnovějšíoh zpráv dosti vysoká, myslím, že podle těch zjevů, které se objevily při rokování o těchto clech v parlamentu této sousední říše, nebudou míti tato cla příliš dlouhého trvání, a sama sebou pominou. Že ovšem budou působiti škodlivě na náš vývoz, toho nelze zapříti, a že snad přijde říše naše a správa její do toho položení, že bude museti odpovědíti nějakou retorsí, o tom, myslím, nebude žádné pochybnosti. Praví se dále, ovšem myslím, že snad z více důvodů politických nežli hospodáěských, že by pomoci mohla celní unie s touto říši německou.
Nu, já myslím, že ne, poněvadž tato říše vede s námi boj hospodářský a ten boj podle toho jak jest započat a jak jest veden musí býti dobojován. Však mohla by přijíti námitka, že žádáme si, aby konkurence na trhu světovém s cizím obilím byla méně nám škodlivou učiněna, a že na druhé straně přece domáháme se toho, aby upraveny byly řeky naše, jak vzhledem na splavnosť, tak i vzhledem na melioraci a že tedy jednak splavností jejich usnadníme přívoz obilí cizího, jednak meliorací zvýšíme výnosnosť své půdy a rozmnožujeme hospodářské plodiny obilní. Avšak tato námitka jest celkem mylná, neboť ty ceny obilní nejsou nízké jenom proto, že se přiváží z ciziny obili k nám do říše, nýbrž proto, že se přiváži vůbec na světový trh a toho nemůžeme nikdy zameziti. A za druhé pak právě značnějšími stížnostmi obracíme ze proti velikým nevýhodám dovozného ve příčině obili a výrobků zemědělských a takovýchto by nebylo při splavnosti řek a při známé láci dopravních cest vodních, poněvadž bychom tu všecko to, co bychom vyváželi z naší země, vyváželi po vodě, kdežto však to, co by přicházelo do naší říše, musilo by proti vodě, a již následkem toho byl by každý dovoz dražší. Ale kdyby se nám dále podařilo strhnouti cestu světového obchodu touto naší zemí, měli bychom z toho i v této příčině značný zisk. Myslím tudiž, že ten zisk, který by z toho povstal, převážil by všecky škody, kterých
by se bylo obávati. Ve příčině železničních tarifů byl učiněn v tomto slavném sněmu zvláštní návrh speciální, ale nechci pana navrhovatele předbíhati v odůvodňování jeho, ačkoli bych tak. učiniti mohl, poněvadž návrh můj v té věci by měl prioritu. Ale obmezuji se poukázati na to, že differenciální tarify snad budou musiti konečně pominouti a že také všecky ty výhody, kteréž velikým vývozníkům a zasílatelům se poskytují, musí přestati.
Jest tedy nutno, abychom se vrátili s touto akcí pomocnou, ne tam, kde již výroba nachází se v rukou obchodnictva, v rukou vývoznictva, tedy cly, abychom vrátili se tam, kde jest toho nejvíce zapotřebí s touto akcí pomocnou, abychom se vrátili k vyrábiteli a to můžeme jen učiniti jednou cestou, že zvýšíme meliorací Výnosnost půdy, a druhou cestou, že učiníme výrobu lacinější tím, když budeme hleděti nějak pomoci ve věcech úvěru. Neboť velikou další stížností zemědělství veškerého jest zvláštní onen a povážlivý již stav zadluženi veškerého zemědělství. (Tak jest !) Neboť od doby, kde byly na rozkaz ministerstva vnitra dluhy hypotekární co do výše vyšetřovány, tedy od r. 1881 ročně těch dluhů přibývalo průměrně asi 23 milionů v Čechách a roku 1885 dokonce již bylo 36 milionů, tedy dvakráte tolik jako dosavadní průměr. (Slyšte!) Pro hlašuji tu zase své přesvědčení, ačkoliv očekávám, že s mnohými pány budu v odporu, že nestačí prohlašovati: Snižme míru úrokovou a bude pomoženo - to není zase pravda, poněvadž, ačkoli uznávám, že rolníku jest snadněji platiti nižší míru úrokovou než vyšší, přece pravda to není, poněvadž myslím, že naše zemědělstvo dosáhlo již toho stadia, kde nebude již vůbec moci platiti žádné úroky. (Tak jest!)
Kdyby tomu mělo býti odporováno, mohl bych dokázati číselně, že výše dluhů hypotekárních v Čechách dosahuje již skoro polovice ceny veškerého majetku zemědělského. A tu každý praktický hospodář mně přisvědčí, že v tomto stadiu výše dluhův a zadlužení není možno s úspěchem hospodařiti dále. Nevyrovnáli výnos hrubý ani náklad na práci a daně, není možno hospodařiti a u nás již tak daleko jsme, připočteme-li ovšem k tomu ještě těžkou onu povinnost úrokovou.
Bývá slyšeti z kruhů, kdež bychom toho nejméně očekávati, z kruhů, jak se
praví, národohospodářsky vzdělaných, námitku, že prý to nic nedělá, když dosavadní majitelé malých hospodářských usedlostí exekucemi bývají z těchto usedlostí vyhnáni, poněvadž prý tyto usedlosti, nejdou samy mimo hranice říše a země, nýbrž tyto usedlosti zde zůstávají a přejmou jen jiného hospodáře. A poněvadž následkem hromadných exekucí laciněji byly koupeny, zvyšuje se renta pozemková a ti noví hospodáři mohou dobře hospodařiti. Bohužel, že takovéto námitky přiváděti se mohou! Než my rolnici jsme již zvykli nositi na trh nejenom plody svého potu, někdy i své životy, a proto není to nic divného, že naskytá se již i tato v pravdě malthusovská theorie a konsekvence Darvinového učení a ničení slabších silnějšími, a že octla se, abych tak řekl, na denním pořádku rokování. (Tak jest!)