Für heute würde ich mir nur erlauben, aus zwei Punkte zu antworten.
Der eine Gegenstand betrifft den Ausspruch des Herrn Abg. Dr. Grégr, daß jede österreichische Regierung auf die Zufriedenheit des böhmischen Volks Werth legen muß.
Nun, meine Herren, in diesem Punkte stimme ich ihm vollkommen bei. (Výborně. ) Ich erkläre aber, daß jede österreichische Regierung ebensolchen Werth legen wird aus die Zufriedenheit aller Volker dieses Reiches. (Bravo! Výborně!) Das ist ihr Programm, das ist ihre Fahne, und der wird sie treu bleiben. (Rufe: Skutky !)
Ein zweites, was ich mir erlaube zu sagen, das ist mit aller Bestimmtheit zu erklären, daß bei den Verfügungen Sr. Excellenz des Unterrichtsministers lediglich didaktisch-politische (Rufe: Oho !) und absolut keine nationalfeindseligen Absichten zugrunde liegen. Das bin ich schuldig, heute bereits zu erklären, und behalte mir, wie gesagt, vor, auch den Nachweis dafür gegenüber den Behauptungen des Herrn Abgeordneten Dr. Grégr zu führen.
Nejv. maršálek zem.: Jelikož se nacházíme při prvním čtení, nemůže pro dnešní den býti debata zahájena, leč v ohledu formálním.
Nachdem wir uns in der ersten Lesung befinden, so kann in Bezug auf den Gegenstand nur in formaler Beziehung eine Debatte stattsinden.
Ich stelle die Frage, ob Jemand das Wort verlangt.
Ciním dotaz, zda někdo žádá za slovo. Jelikož tomu tak není, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Návrh pana poslance dr. Grégra zní: Slavný sněme račiž uložiti komisi školské, aby zkoumala účinky, jaké by mělo zrušení reálných škol českých v Litomyšli, v Plzni, v Táboře a Hoře Kutné na národní a kulturní vývoj národa českého, i aby v tomto směru slav. sněmu přiměřené podala návrhy.
Der Antrag lautet: Der hohe Landtag wolle die Schulkommission beauftragen, die Wirkungen, welche die Aufhebung der böhmischen Realschulen in Leitomischl, Pilsen, Tabor und Kuttenberg für die nationale und kulturelle Entwickelung des böhmischen Volkes zur Folge haben würde, zu prüfen und in dieser Richtung dem hohen Landtage entsprechende Anträge zu stellen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Sčítá hlasy. ) Prosím, račte povstati. Prosím o hlasování opáčné.
Ich ersuche um die Gegenprobe.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
(Bravo. Výborně. Potlesk na galerii. )
Nejv. maršálek zemský zvoní:
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce král. věnného města Hradce Králové, aby jí bylo povoleno vybírati k účelům obecním 3 prc. dávku z nájemného.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde der königl. Leibgedingstadt Königgrätz um Bewilligung zur Einhebung einer 3perct. Miethzinsabgabe zu Gemeindezwecken.
Zpravodajem jest pan poslanec Frant. Schwarz.
Zpravodaj poslanec Schwarz: Slavný sněme ! Hradec Králové náleží k těm obcím této vlasti, které jsouce středisky přirozenými v kraji a majíce pokročilé obyvatelstvo, přetvořují se na města moderní. Tu ovšem je přirozeno, že musí podnikati, taková opatření, která vyžadují velikého hmotného nákladu s jejich strany a že musí pomýšleti na to, kterak by potřebné k tomu prostředky sobě opatřila.
Hradec Králové vše to činí, mimo to pak přistoupila na toto město otázka, aby ujalo se toho, aby hradby pevnostní, které mají býti odklizeny, staly se jeho majetkem. Také z toho ovšem vzejdou tomuto městu nemalé potřeby hmotné.
Jelikož pak město uzavřené nemůže počítati na velikou poplatnou sílu svého občanstva, jest přirozeno, že nemůže se také držeti toho, aby potřeby své ustanovením obecních přirážek opatřilo, musí sáhnout také k prostředkům mimořádným.
V tomto případě rozhodlo se městské zastupitelstvo králohradecké, že má býti zaveden poplatek z činže na uhražení po-
třeb obecních. Finanční stav města Králové Hradce jest ve zprávě, kteráž tištěna jest v rukou slav. sněmu náležitě vylíčen, nezbývá mně tedy, než ukázati k tomuto vylíčení a žádati jmenem komise slavný sněm, aby osnovu, kterou komise navrhuje, laskavě v poradu vzíti a příznivě vyříditi ráčil.
Nejv. maršálek zemský: Jelikož zákon, který komise navrhuje, takořka jenom pozůstává z jediné části, tuším, že nebude třeba, aby se zavedlo rokování povšechné, nýbrž že se pojedná celý předmět v jediném jednání.
Nachdem das von der Commissin beantragte Gesetz so zu sagen ein Ganzes bildet, halte ich es nicht für erforderlich, daß eine Generaldebatte und eine Specialdebatte stattfinde, sondern glaube, daß dasselbe in einer einzigen Verhandlungen zur Erledigung gebracht werden kann.
Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort!
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prosím pana zpravodaje, by přečetl zákon, který komise navrhuje, pak přejdeme k hlasování.
Zpravodaj posl. Schwarz: Dovoluji si ještě připomenouti, že vloudily se tiskové chyby do textu zákona a sice v úvodu mají býti začáteční písmena v českém i německém textu "Mi" "Ich" psána velikou písmenou.
Pak v paragrafu 1. v německém textu vynecháno jest slovo "der Gemeinde. " Po těchto opravách zní navrhovaný zákon takto:
Zákon daný dne.... kterým zmocňuje se obec Hradce Králové, aby vybírala 3prc. dávku z nájemného.
K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi takto:
§ 1.
Obyvatelé král. věnného města Hradce Králové jsou povinni platiti obci 3 kr. z každého zlatého ročního nájemného, které bylo z nemovitosti v této obci ležící přiznáno a úředně uznáno. § 2.
Vlastník té které nemovitostí vybírá a odvádí tuto dávku obci ve lhůtách čtvrtletních napřed jdoucích.
§ 3. Od placení dávky z nájemného osvo-
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Letzter Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Infassen von Sichrau um Ausscheidung der Ortschaft Sichrau aus dem Verbande der Stadtgemeinde Eipel und Constituirung der ersteren als selbständige Gemeinde.
Posledním předmětem denního pořádku jest druhé čteni zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti několika občanů ze Sychrova za vyloučení osady Sychrova z městské obce Úpice a za ustavení této osady jako samostatné obce. Dávám slovo panu zpravodaji poslanci dr. Žaludovi.
Zpravodaj poslanec dr. Žalud: Slavný sněme ! Pět občanů z osady Sychrova, náležejících do svazku městské obce Úpice, podalo okresnímu výboru žádosť, aby osada Sychrov vyloučena byla z obvodu obce Úpice a aby ustanovena byla jako samostatná obec. K odůvodnění této žádosti uvádějí tito občané ve svém podání, že jest osada Sychrov osminu míle od Úpice vzdálena, že jest spojení s obcí Úpickou velmi obtížné, že nemůže následkem toho městská rada v Úpici dohlížeti na osadu Sychrov tak, jak vyžaduje toho potřeba, že důležité cirkuláře a jiná úřední nařízení neprohlašují se dostatečně, že dle skušenosti při jednání o společných záležitostech obecních není osada Sychrov dostatečně zastoupena, že při volbách do obecního zastupitelstva nebere se na Sychrov slušný ohled, že nelze zájmy vesnické obce Sychrova uvésti v souhlas se zájmy městské obce Úpice a že sloučení takových obcí jest nepřirozené a záhubné.
Dále poukazuje se v žádosti občanů ze Sychrova k tomu, že čítá osada Sychrov 26 domů a jednu továrnu, v nichž bydlí 345 duší, že odvádí se z osady té ročně 1838 zlatých 58 a půl kr. daní a že jest tudíž osada Sychrov na základě počtu domů a obyvatelstva i na základě berní schopnosti tamnějšího poplatnictva úplně s to, aby spravovala jako samostatná obec své záležitosti samostatně; konečně prohlašují tito občané, že nečiní poplatnictvo žádných nároků na společné jmění obce
Úpické, nepřijímajíce za to nižádných společných břemen.
Obecní zastupitelstvo Úpické prohlásilo se ve schůzi konané dne 26. července 1883 jednohlasně proti této žádosti, majíc na zřeteli tyto důvody:
1. že osada sychrovská zahrnujíc jen 26 domovních čísel, jichž majitelé po velké většině přináležejí chudé třídě, nemá potřebných prostředků k vedení spravování a udržování samostatné ulice;
2. že vynaložila obec úpická značnou čásť jmění obci úpické náležejícího k takovým účelům, z nichž má i Sychrov prospěch, pročež musela by osada Sychrov v případě odloučeni nahraditi přiměřenou čásť těchto obětí Úpici, čemuž však tato osada, nemajíc pražádného majetku, není schopna;
3. že občané sychrovští uznávajíce škodlivost vyloučení osady sychrovské z dosavadního svazku obecního nepřejí si tohoto vyloučení, že však byli tito občané po většině tovární dělníci, od majitele a ředitele továrny takřka donuceni podepsati žádosť za vyloučení Sychrova z obce Úpické a konečně:
4. že má býti spíše slučování než rozlučování obcí podporováno.
Okresní zastupitelstvo usneslo se dne 16. října 1884 podati ve smyslu § 98. ob. zř. ve věci této dobré zdání toho způsobu, že by bylo záhodno ponechati sice osadu Sychrovskou co do politické zprávy ve svazku obce Úpické, přenechati jí však samostatnou správu majetkovou.
C. k. okresní hejtmanství v Trutnově jest dle zprávy ze dne 18. října 1885 čís. 13092 proti tomu, aby bylo žádosti občanů Sychrovských vyhověno, poukazujíc k tomu, že z vyloučení osady Sychrova měla by obec Úpice škodu, ztrácejíc značný berní předmět, že ale osada Sychrovská neměla by z vyloučení toho žádného zvláštního prospěchu jsouc při naprostém nedostatku nějakého majetku odkázána výhradně na přirážky k daním, jichž výtěžek závisel by od toho, jak by se přádelně v Sychrově, jako největšímu poplatníku, dařilo.
Dle přípisu c. k. finančního zemského ředitelství ze dne 6. pros. 1885, č. 82. 352 a c k. vrchního zemského soudu ze dne 26. ledna 1886 č. 2942 není proti žádanému vyloučení osady Sychrovské ani
z katastralních ani z knihovních ohledů námitek.
Majíc na zřeteli posléze uvedené přípisy c. k. finančního zemského ředitelství a c. k. vrchního zemského soudu a poukazujíc k výši daní i k počtu obyvatelstva v Sychrově vyslovilo c. k. místodržitelství přípisem ze dne 27. listopadu
1886 č. 79. 051 svůj souh1as, aby osada Sychrov byla z obce Upické vyloučena a stala se obcí samostatnou. Dříve než zemský výbor se rozhodl, jaké stanovisko má v záležitosti této zaujati, pokládal za nutné zjistiti pravou vůli obyvatelstva Sychrovského. Z vyšetřování za tímto účelem k nařízení zemského výboru dne 19. ledna
1887 provedeného a z výslechu všech voličů Sychrovských vyšlo na jevo, že přejí si vyloučení osady Sychrovské z obce Úpické, toliko jediný občan Sychrovský, totiž spolumajitel a ředitel tamní přádelny, že pět volčů a mezi nimi i dva z těch, kteří podepsali žádost za vyloučení prohlásili se výslovně proti každé změně obvodu obecního a že všem ostatním voličům jest lhostejno, stane li se osada Sychrovská samostatnou obcí anebo zůstane-li ve svazku obce Úpické. Zemský výbor zjistiv právě uvedené okolnosti ve zprávě své ze dne 29. září 1887 č. 33. 523 (čís. sněm. 144 z r. 1887) navrhuje, aby o žádosti několika občanů ze Sychrova za vyloučení osady Sychrova z městké obce Úpice a za ustavení této osady jako samostatné obce přešlo se k dennímu pořádku a odůvodňuje tento návrh takto:
1. Nejdříve sluší na to upozorniti, že všechny ty stížnosti na obecní správu, které dle původní žádosti přiměly občany Sychrovské, aby žádali za vyloučení osady Sychrova z dosavadního svazku obecního, nejsou ani tak závažnými, aby ospravedlnily zrušení dosavadního obecního útvaru, ani takového rázu, aby nebylo lze instančním pořadím samosprávných úřadů odstraniti příčiny stížností těch.
Mají-li občané Sychrovští za to, že jest dozor vykonávaný městskou radou Upickou v území osady Sychrova nedostatečný, že neprohlašují se úřední nařízení způsobem řádným a pod., mají toho na vůli, žádati za odstranění takových nepřístojností u okresního výboru, nikterak však neodůvodňují takové jednotlivé, dosud neprokázané, nýbrž jen tvrzené ne-
přístojnosti vyloučení osady Sychrovské z obce Úpické.
2. Žádané vyloučení osady Sychrovské není přáním obyvatelstva tamního, nýbrž toliko přáním jediného poplatníka a okolnost, že jest tento poplatník největším poplatníkem, není dostatečným důvodem, aby nebyl vzat zřetel ku přání jiných pěti, třeba menších poplatníků Sychrovských, aby dosavadní svazek obecní byl zachován.
3. Osada Sychrov není způsobilá státi se samostatnou obcí, ježto schází jí prostředky, aby mohla vykonávati povinnosti na samostatné obce vznesené.
Nemajíc pražádného majetku musila by osada sychrovská v případě samostatnosti uhražovati všecka obecní vydání přirážkami k daním a jakkoliv zdá se na první pohled, že výše daní odváděných z osady této, v r. 1883 1833 zl. 58 kr. v r. 1886 2868 zl. 38 kr., poskytuje dostatečných záruk pro finanční schopnosť této osady k plnění úkolů samostatných obcí, nelze přehlédnouti, že největší část z této daně připadá na jediného poplatníka, na tamní přádelnu (v r. 1883 1446 zl. 07 kr. v r. 1886 2515 zl. 80 kr. ) kdežto ostatní poplatníci odvádějí dohromady jenom velmi nepatrnou čásť celkové daně (v r. 1883 392 zl. 51 kr., v roce 1886 352 zl. 58 kr. )
Kdyby za takových berních poměrů v osadě sychrovské přestala továrna ať jichž z příčin jakýchkoliv, buď vůbec pracovati anebo kdyby obmezila práci v značnější míře, uvaleno by bylo na obec Sychrovskou takové břemeno chudinské, jakému nemohla by vyhověti ani obec bohatšími prostředky vládnoucí.
4. I kdyby nebyly tyto právě uvedené námitky rozhodnými, sluší míti na mysli, že nestalo se v tomto případě mezi Úpicí a Sychrovem dohodnutí o rozdělení společných břemen, kteréž dle § 3. ob. zř. každému rozdělení obce musí předcházeti.
Dohodnutí toto stalo se v tomto případě nemožným, protože osada Sychrov vzpírá se převzíti část břemen obce Úpické na se, až tento požadavek obce Úpické jest úplně ospravedlněn tím, že břemena ta vzala svůj svůj původ v takových zařízeních, z nichž má i osada Sychrovská prospěch.
5. Konečně sluší v tomto případě uvážiti, že ztrátou berního předmětu, jaký representuje osada Sychrovská, by obec Úpická vzala škodu, aniž by se zmenšily
současně se zmenšením jejího území také potřeby obecní.
Obec Upická musila by i po vyloučení Sychrova uskutečniti vlastním nákladem tak mnohá zařízení, z kterýchž by měli nejen občané Upičtí, nýbrž i občané, bydlící v Sychrovu, 0. 6 klm od Úpice vzdáleném stejný prospěch, při čemž by poslednější občané prosti byli povinností přinésti uskutečněni takových zařízeni nějakých obětí.
Komise sněmovní pro okresní a obecní záležitosti, uznávajíc důvody sl. zemského výboru právě uvedené, za správné a souhlasné se skutečným stavem věcí, navrhuje z těchto důvodů.
Slavný sněme, račiž o žádosti několika občanů ze Sychrova za vyloučení osady Sychrova z městské obce Úpice a za ustavení této osady jako samostatné obce, k dennímu pořádku přejiti.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch einiger Infassen von Sichrau um Ausscheidung der Ortschaft Sichrau aus dem Verbande der Stadtgemeinde Eipel und Constituirung der ersteren als selbständige Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Komise navrhuje, by se přešlo o žádosti k dennímu pořádku.
Die Commission beantragt, über das Ansuchen zur Tagesordnung überzugehen.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Tím jest denní pořádek vyčerpán.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Vor Schluß der Sitzung ertheile ich das Wort dem Hrn. Abgeordneten Grafen Thun, welcher als Obmann der Budgetkommission einen formalen Antrag zu stellen hat.
Abg. Gras Franz Thun: Hoher Landtag!
Auf Grund des § 49 der Geschäftsord-
nung erlaube ich mir als Obmann der Bud-
getkommission den Antrag zu stellen, der hohe Landtag wolle dieser Commission in Fällen der Dringlichkeit oder minderer Wichtigkeit eine Abkürzung der Geschäftsbehandlung in dem Sinne bewilligen, daß von der Drucklegung der Berichte Umgang genommen und dem hohen Haufe mündlich Bericht erstattet werden könne.
Nejv. maršálek zemský. Pan předseda budžetní komise navrhuje, by budžetní komisi bylo povoleno, by v záležitostech méně důležitých neb spěšných podávala ústní zprávy.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Komise rozpočtová koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Die Budgetkommission halt Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Die Landeskulturkommission hält gleichfalls Sitzung heute nach der Landtagssitzung,
Komise pro záležitosti zemědělské taktéž koná schůzi dnes po sezeni sněmu.
Příští sezení se bude odbývati v sobotu dne 10. pros. o 11. hod. Denní pořádek je následující:
1. První čtení vládní předlohy s osnovou zákona, kterým se mění § 54. zákona o okresním zastupitelstvu, č. t. L.
2. První čtení návrhu poslance Dr. Petáka a 74 soudruhů, č. t. XXVI.
3. Zpráva výboru zemského s návrhy ohledně prozatímného ustanovení přirážky zemské pro první čtvrtletí roku 1888, č. t. XLIX.
4. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacíbo za rok 1886 č. t. XLII.
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti několika občanů z Veselky (okresu Zbraslavského) aby osada Veselka byla vyloučena z obce Mníšku a připojila se k obci Líšnici, č. t. XLI.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti města obce Smíchova, aby změněn byl zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. č. 75, kterým bylo povoleno této obci, aby vybírala zvláštní dávku za vpuštění stok domovních do stok obecních, č. t. XLIII.
Die Tagesordnung der nächsten Sitzung
welche morgen den 10. Dez. um 11 Uhr Vorm. stattfindet ist folgende:
1. Erste Lesung der Regierungsvorlage mit dem Gesetz entwurfe, womit der § 54 des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Gesetz= und Verovdnungsblatt für das Königreich Böhmen § 27 abgeändert wirb, Dr. =Nr. L.
2. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Peták und 74 Genossen, Dr. =Nr. XXVI.
3. Bericht des Landesausschußes mit Anträgen wegen provisorischer Ausschreibung des Landeszuschlages für das I. Quartal 1888, Dr. =Nr. XLIX.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über den Rechnungsabschluß des Grund=Entlastungsfondes pro 1886, Dr. =Nr. XLII.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Infassen von Weselka (Bezirk Königsaal) um
Ausscheidung der Ortschaft Weselka aus der Gemeinde Mnišek und Zutheilung derselben zu der Gemeinde Lišnic. Dr. =Nr. XLI.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Smichow um Abänderung des Gesetzes vom 9. Dezember 1882 L. =G. =Bl. Nr. 75 womit derselben die Einhebung einer besonderen Kanal=Einmündungsgebühr bewilligt wurde, Dr. =Nr. XLIII.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
Prohlašuji schůzi za ukončenu.
(Schluß der Sitzung um 1 Uhr 45 Min. Nachm. )
(Schůze skončena o 1. hod. 45 min. odpol. )
V. Vraný verifikator.
Němec, verifikator.
A. J. Effmert, verifikator.