Stenographischer Bericht
über die
VIII. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 9. Dez. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, Hofrath Fried, Kmoch und Statthaltereirrath G. Töply.
Stenografická zpráva
o
VIII. sezení V. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 9. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a místodrž. rada G. Töply.
Inhalt:
Regierungsvorlage Betreffend die Aenderung des Bezirksvertretungsgesetzes. Prasidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes betreffend die Errichtung einer neuen Irrensiechenanstalt in Wopořan, L. =Z. 179, Dr. =Nr. XXXVIII.
2. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Abänderung der Gemeindeordnung für Prag vom 27. April 1850 Nr. 85 L. =G. =B., L. =Z. 163, Dr. =Nr. XXVIII.
3. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes über das Ansuchen des Stadtrathes von Reichenberg um Abänderung der Gemeindeordnung für die Stadt Reichenberg, vom 15. Dezember 1850 Nr. 202 L. =G. = und R. =Bl. L. =Z. 178, Dr. =Nr. XXXVII.
4. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes, mit welchem der in ber vorjährigen Landtagssession unerledigt gebliebene Bericht der Schulkommission vom 23. Jänner 1887 Nr. 388 betreffend die Frage der Regelung der Lehrergehalte an den Volksschulen, neuerlich vorgelegt wird, L. =Z. 183, Dr. -Nr. XL.
5. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Ed. Grégr und Genossen betreffend die Verordnung
Obsah:
Vládní předloha týkající se změnění zákona o okresním zastupitelstvu. Presidiální sdělení.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy zemského výboru o zřízení nového ústavu pro choré pomatence v Opořanech, č. sn. 179, č. t. XXXVIII.
2. První čtení zprávy výboru zemského o žádosti rady král. hl. města Prahy za změnu obecního řádu pro Prahu ze dne 27. dubna 1850 č. 85. z. z., č. sn. 163, č. t. XXVIII.
3. První čtení zprávy zemského výboru o žádosti městské rady v Liberci za změnu obecního řádu pro město Liberec ze dne 15. pros. 1850 č. 202. zemského a vládního věstníku, č. sn. 178, č. t. XXXVII.
4. První čtení zprávy zemského výboru, kterou předkládá se opět zpráva školské komise v příčině otázky upravení služného učitelů na obecných školách, která v posledním zasedání sněmovním zůstala nevyřízena, č. sn. 183, čís. t. XL.
5. První čtení návrhu poslance Dr. Edv. Grégra a soudruhů v příčině nařízení ministra
des Unterrichtsministers, mit welcher die böhmischen Realschulen in Leitomischl, Pilsen, Tabor und Kuttenberg aufgehoben werden, L. =Z. 154, =Nr. XXV.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde der königl. Leibgedingstadt Königgrätz um Bewilligung zur Einhebung einer 3perct. Miethzinsabgabe zu Gemeindezwecken, L. =Z. 172, Dr. =Nr. XXXIII.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Insassen von Sichrau um Ausscheidung der Ortschaft Sichrau aus dem Verbande der Stadtgemeinde Eipel und Konstituirung der ersteren als selbstandige Gemeinde, ungedr. L. =Z. 181.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 15 Min.
vyučování, jímžto se zrušují české školy reální v Litomyšli, Plzni, Táboře a Hoře Kutné, č. sn. 154, č. t. XXV.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce král. věnného města Hradce Králové, aby jí bylo povoleno vybírati k. účelům obecním 3proc. dávku z nájemného, č. sn. 172, č. t. XXIII.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti několika občanů ze Sychrova za vyloučení osady Sychrova z městské obce Úpice a za ustavení této osady jako samostatné obce, netišt. č. sn. 181.
Sezeni počalo o 11. hod. 15 min.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
C. k. místodržitelské praesidium zaslalo mně vládni předlohu o změně čl. 54 zákona o okresním zastupitelstvu.
Von Seiten des k. k. Statthaltereipräsidiums ist mir eine Regierungsvorlage betreffend Aenderung des § 54 des Bezirksvertretungsgesetzes übermittelt worden,
Ich ersuche, die betreffende Zuschrift zu verlesen.
Žádám, by dotyčný dopis byl přečtěn.
Sněm. sekr. Höhm (čte): Praesidium c. k. místodržitelství. Čís. 9537. Vaše Jasnosti! V základě uděleného Nejvyššího zmocnění nařídil mi pan c. k. předseda ministerstva jakožto správce ministeria záležitostí vnitřních vynesením ode dne 1. prosince 1887, čís. 4504 m. v., abych připojenou osnovu zákona, kterým se mění § 54. zákona o zastupitelstvu okresním, daného dne 25. července 1864. zákonů a nařízení pro království České čís. 27., podal jakožto předlohu vládní ve sl. sněmu k ústavnímu projednání.
Následkem toho dovoluji si, žádati Vaši Jasnosť vzhledem k přípisu zdejšímu ode dne 21. června t. r. čís. 4617 praes., abyste sobě neobtěžoval, učiniti laskavě opatření, by tato osnova zákona ve slav. sněmu ústavně projednána byla.
Račtež, Vaše Jasnosti, přijati výraz mé: obzvláštní úcty.
V Praze, dne 6. prosince 1887.
Kraus, p. p.
K. k. Statthalterei=Präsidium. Nr. 9537. Euer Durchlaucht! Im Grunde erhaltener Allerhöchster Ermächtigung hat der Herr k. k. Ministerpräsident als Leiter des Ministeriums des Innern mich mit dem Erlasse vom 1. Dezember 1887 Z. 4504 M. J. beauftragt, den beiliegenden Gesetzentwurf, womit der § 54. des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Gesetz= und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen Nr. 27, abgeändert wird, abgeändert wird, als Regierungsvorlage im hohen Landtage zur verfassungsmäßigen Behandlung einzubringen.
In Folge dessen erlaube ich mir, Euer Durchlaucht unter Beziehung aus die hierortige Zuschrift vom 21. Juni l, J. Z. 4617 praes. zu ersuchen, diesen Gesetzentwurf der verfassungsmäßigen Behandlung im Landtage gefälligst zuführen zu wollen.
Genehmigen Euer Durchlaucht den Ausdruck meiner besonderen Hochachtung.
Prag, am 6. Dezember 1887.
Kraus FML.
Nejv. maršálek zemský: Podotýkám, že jelikož tato předloha mne došla již dříve, jsem ji dal hned do tisku a že jest dnes již vyložena a naložím s ní dále dle jednacího řádu.
Ich erlaube mir zu bemerken, daß nachdem diese Vorlage mir bereits früher zugekommen ist, ich dieselbe in Druck legen ließ, und dieselbe bereits heute im Drucke vertheilt aufliegt; ich werde dieselbe der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které spisy byli tiskem rozdány.
Ldtg. -Sekr. Höhm: Im Drucke wurden vertheilt:
L. -Z. 189, Dr. XLI. Bericht der Kommiffion für Bezirks- und Berneindeangelegenheiten über das Gesuch einiger Insassen von Weselka (Bezirk Königsaal) um Ausscheidung der Ortschaft Weselka aus der Gemeinde MniSek und Zutheilung derselben zur Gemeinde Lišnic.
L.. 3. 190, Druck XLII. Bericht der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes pro 1886.
L. -Z. 191, Druck XLIII. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Smichow um Abänderung des Gesetzes vom 9. Dezember 1882 L. -G. -Bl. Nr. 75 womit derselben die Einhebung einer besonderen Kanaleinmündungsgebühr bewilligt wurde.
L-Z. 193, Dr. XLV. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Aenderung der §§ 29, 30. und 33. des Bezirksvertretungsgesetzes v. 25. Juli 1864 Z. 27. L. -V. -Bl.
L. -Z. 194, Druck XLVI. Bericht des Landesausschußes über den Beschluß des hohen Landtages betreffend die Regulirung des Botičbaches.
L-Z. 197, Dr. XLVIII. Bericht des Landesausschußes über den Verlauf der mit der hohen Regierung gepflogenen Verhandlung wegen Auflassung von Mauthen an Aererialstrassen und in Angelegenheit der Auflassung der Mauthen an allen übrigen öffentlichen Straffen.
L. -Z. 198, Druck XLIX. Bericht des Landesausschußes mit Anträgen wegen provisorischen Aussschreibung des Landeszuschlages für das I. Quartal 1888.
L. -3. 199, Dr. L. Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurfe, womit der § 54. des Bezirksvertretungsgesetzes vom 25. Juli 1864, Gesetz- und Verordnungsblatt für das Königreich Böhmen Nr. 27., abgeändert wird.
Der stenogr. Bericht der 7. Sitzung und
das Geschäftsprotokoll der zweiten Sitzung.
Tiskem bylo rozdáno:
č. sn. 189, č. t. XLI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti několika občanů z Veselky (okresu Zbraslavského), aby osada Veselka byla vyloučena z obce Mníšku a připojila se k obci Líšnici,
č. sn. 190, č. t. XLII. Zpráva komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvažovacího za rok 1886,
č. sn. 191, č. t. XLIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti města obce Smíchova, aby změněn byl zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. č. 75., kterým bylo povoleno této obci, aby vybírala zvláštní dávku za vpouštěni stok domovních do stok obecních,
č. sn. 193, č. t. XLV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní v příčině změnění §§ 29., 30. a 33. zákona o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27. zákonů a nařízení pro království České,
č. sn. 194, č. t. XLVI. Zpráva výboru zemského o usnesení sl. sněmu v příčině upravení potoka Botiče,
č. sn. 197, č. t. XLVIII. Zpráva zemského výboru o průběhu vyjednávání s vys. vládou ohledně zrušení myt na silnicích erárnich, pak v příčině zrušení mýt na ostatních silnicích veřejných,
č. sn. 198, č. t. XLIX. Zpráva výboru zemského s návrhy ohledně prozatimního ustanovení přirážky zemské pro první čtvrtletí roku 1888,
č. sn. 199, č. t. L. Vládní předloha s osnovou zákona, kterým se mění § 54. zákona, o okresním zastupitelstvu, daného dne 25. července 1864, zákonů a nařízení pro království České č. 27,
stenografická zpráva o VII. sezení a jednací protokol o II. sezení.
Nejv. maršálek zemský: Prosím, by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio komisím přikázány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Gegenstände ex praesidio den Commissionen zugewiesen worden sind.
Sněm. sekr. Höhm: Ex praesidio byly přikázány a sice komisi rozpočtové:
č. 184. Zpráva výboru zems. o petici okresního výboru v Mimoni za povolení lhůty ku splacení zálohy ku stavbě silnic,
č. 196. Zpráva zemského výboru o petici družstva k zařízení lokální drány z Vodňan do Prachatic za udělení zemské podpory.
Komisi pro obecní a okresní záležitosti:
č. 185. Zpráva zems. výboru o petici spojené obce Jílem-Jilemnice za povolení k vybírání jistých poplatků pro fond chudých,
č. 187. Zpráva zemského výboru o žádosti rady král. hl. města Prahy za svolení ku prodeji třetího staveniště bývalých kasáren Jezdeckých čís. kat. 1457-4 na novém městě v Praze.
Ex praesidio wurden zugewiesen und zw.: der Budgetkommission:
Z. 184.. Bericht des Landesausschußes Niemes um Zufristung der Rückzahlung eines Strassenbauvorschußes.
Z. 196. Bericht des Landesausschußes betreffend die Petition des Consortiums für die Errichtung einer Lokalbahn von Wodnian nach Pprachatitz um Bewährung einer Landessubvention.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Z. 185, Bericht des Landesausschußes über die Petition der Gemeinde Jilem-Starkenbach um Bewilligung zur Einhebung gewisser Gebühren für den Armenfond.
Z. 187. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Abverkaufe des dritten Bauplatzes der ehemaligen Reiterkaserne Kat. =Nr. 1457-4 auf der Neustadt Prag,
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelausen sind.
Sněm. aktuar Baretta (čte): Petice došlé dne 6. a 7. prosince r. 1887:
Abg. Frh. von Zessner mit der Petition des Kuratoriums der landw. Lehranstalt in Kaaden um Erhöhung der Subvention für diese Anstalt.
Posl. p. Adámek s peticí městské rady ve Vamperku za podporu ku zřízení školy krajkářské ve Vamberku.
Posl. p. Zeithammer s peticí okres. výboru v Hradci Králové za prohlášení řeky Orlice za řeku zemskou.
Posl. p. Kubíček s peticí okr. výboru v Strakonicích, kterou se předkládá souhlas více okr. výborů k podané petici za zřízení zemské pojištovny.
Posl. p. Mixa s peticí učit. jednoty
"Budeč" v Dobříši za upravení právních poměrů učitelů.
Posl. p. dr. Grégr s peticí učit. jednoty v Strakonicích v téže záležitosti.
Posl. p. Schwarz Frant. s pet. obec. úřadu ve Vranově u Stříbra za uzákonění návrhu Kvíčalova.
Posl. p. Vepřík s peticí okr. výboru v Mnich. Hradišti v příčině upravení služby zdravotní v obcích království českého.
Abg. H. Dr. Grégr mit der Petition des Alois Gogela, Lackierers in Smichow um nachträgliche Auszahlung eines Betrages für geleistete Mehrarbeiten beim Baue der Irrenananstalt in Dobřan.
Posl. p. dr. Grégr s pet. občanů obce Svítkovské za upravení břehů Labských u této obce.
Posl. p. Vepřík s peticí okr. výboru v Mnich. Hradišti za změnu zákona ze dne 30. dubna 1870 č. 39 z. z., jenž jedná o ochraně několika druhů zvířat zeměvzdělání užitečných.
Týž p. posl. s peticí okr. hospod. záložny v Katusicích za doplnění zákona zemského, který jedná o zřízení okr. záložen hospodářských.
Posl. p. Vraný s peticí hosp. spolku ve Vlkavě v příčině zmírnění škodlivých následků povstalých zvýšením cla z obili v říši Německé.
Posl. p. Mašek s peticí župní hasičské jednoty v Jičíně za vydání zákona, kterým by se upravila otázka přípřeží požárních.
Nejv. maršálek zemský: Přikázal jsem tyto petice dotyčným komisím.
Ich habe diese Petitionen den betreffenden Commissionen zugewiesen.
Panu poslanci Kučerovi jsem udělil k jeho žádosti dovolenou na 4 dni.
Dem Herrn Abg. Kučera habe ich aus sein Ansuchen einen viertägigen Urlaub bewilligt.
Pan posl. hrabě Lažanský se omluvil pro churavosť na 2 dny.
Der Herr Abg. Graf Lažansky hat sich wegen Unwohlseins für zwei Tage entschuldigt.
Nežli přejdeme k dennímu pořádku, dovoluji si k tomu poukázati, že pan poslanec Wohánka, jehož volba byla verifikována, a který dosud ještě do sněmovny nevstoupil, maje dovolenou, se dnešního dne dostavil a předsevezmu skládání slibu.
Ich erlaube mir vor Uebergang zur Tagesordnung mitzutheilen, daß der Abg. Wohanka, dessen Wahl verificirt worden ist, welcher jedoch bisher mit Urlaub abwesend war, sich im Hause befindet und daß ich insolge dessen die Angelobung vornehmen werde.
Žádám, by byla dotyčná formule přeřtena a žádám pana poslance, by předstoupil a pak na vyvolání svého jména mně podal ruku a vyslovil: "Slibuji. "
Ich ersuche den Herrn Abgeordneten vorzutreten. Die Angelobungsformel wird verlesen werden, und ich ersuche den Herrn Abgeordneten hernach, indem er mir die Hand reicht, die Angelobungsformel auszusprechen.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Učiníte co poslanec slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři Pánu věren a Ho poslušen býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.
Sie werden als Landtagsabgeordneter in die Hand Sr. Durchlaucht des Hern Oberstlandmarschalls an Eides statt geloben Sr. Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung ihrer Pflichten.
Poslanec pan Wohanka: Slibuji.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý k uzavírání.
Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Přejdeme nyní k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest: První čtení zprávy výboru zemského o zřízení nového ústavu pro choré pomatence v Opořanech.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Errichtung einer neuen Irrensiechenanstalt in Wopořan.
Zpravodajem jest pan přísedící zemského výboru professor Bráf. Dávám mu slovo.
Zpravodaj přís. zem. výb. dr. Bráf: Slavný sněme! Zpráva, kterou podal zemský výbor v příčině ústavu pro choré pomatence v Opořanech, jednak ospravedl-
ňuje kroky, které byl učinil zemský výbor zařízením toho ústavu již v roce tomto a jednak podává návrhy, které se týkají dalšího zařízení tohoto ústavu. V první příčině zamýšlel sice slavný sněm svým usnesením lonským, aby teprv budoucího roku, tedy roku 1888, ústav byl zařízen. Avšak veliký přírostek nemocných v domácích ústavech pro choromyslné byl příčinou, že nemohl zemský výbor odložiti zařízení toto až na rok budoucí, nemohl, jestli nechtěl vydati se té bolestné eventualitě, že snad víc než rok bude museti zastaviti všecko přijímání choromyslných, aspoň ve dvou velkých zemských ústavech. Myslím, že slavný sněm tím spíše schválí jednání zemského výboru, když nabude poznání, že tato adaptace zámku Opořanského pro účele ústavu pro choré pomatence, ačkoli se stala v době o rok dříve, přece nebude státi o nic více, leda o sumu úroků z dvouletého nájemného, které bylo placeno napřed. Pokud běží o druhou část našeho návrhu, upozorňuji na to, že toho času toliko ústav Dobřanský ještě může něco přes sto nemocných pojmouti. Pražský ústav, ačkoliv přes sto nemocných odevzdal do Opořan, na ten čas považovati sluší za přeplněný.
Právě proto nezbývá nic jiného, než postarati se hned o rozšíření ústavu Opořanského, nemá-li v polovici budoucího roku nastati to, co nastalo již během letošního roku, ovšem na krátkou dobu, totiž, nemá-li se zastaviti přijímání nemocných do ústavů Pražských.
čině tedy poručeny návrhy výboru zemského, navrhuji jménem výboru zemského toto:
Slavný sněme račiž se usnésti:
1. Zpráva zemského výboru o zřízení nového ústavu pro choré pomatence béře se na vědomí a opatřeni zemským výborem za tím účelem učiněná schvalují se s výhradou dodatečného schválení číselného v závěrkách účetních za r. 1887.
2. Status úřadníků účetních rozmnožuje se o jedno místo oficiála s ročním služným 1000 zl.
3. Na dokončení adaptačních prací v zámku Opořanském, pak na menší stavební úpravny tamtéž a na rozšíření ústavu navrženým adaptováním sýpky povoluje se další úvěr 30. 310 zl., kterýž se vkládá do rozpočtu na rok 1888.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Bericht des Landesausschußes
über die Errichtung der neuen Irren-Siechenanstallt wird zur Kenntniß genommen und die vom Landesausschuße diesfalls getroffenen: Verfügungen genehmigt mit Vorbehalt der nachträglichen ziffermäßigen Genehmigung in den Rechnungsabschlüßen für das Jahr 1887.
2. Der Status der Rechnungsbeamten wird um eine Offizialsstelle mit dem Jahresgehalte von 1000 fl. vermehrt.
3. Behufs Beendigung der Adaptirungsarbeiten im Schloße Opořan, dann für kleinere Bauherstellungen daselbst und für die Erweiterung der Anstalt durch die beantragte Adaptirung des Schüttbodens wird ein weiterer Kredit mit dem Betrage von 30. 310 fl. bewilligt und in den Voranschlag pro 1888 eingestellt.
Po stránce formální se navrhuje, aby zpráva tato přidělena byla komisi rozpočtové.
Es wird die Zuweisung an die Budgetkommission beantragt.
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k Masování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Zemský výbor navrhuje, by zprava byla přidělena komisi rozpočtové.
Der Landesausschuß beantragt, den. Bericht der Budgetkommission zuzuweisen.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pany, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Abänderung der Gemeindeordnung für Prag.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského o žádosti rady král. hlav. města Prahy za změnu obecního řádu pro Prahu. Zpravodajem jest p. přís. zem. výboru dr. Škarda. Dávám mu slovo.
Přís. z. v. dr. Škarda: Slavný sněme! V několika dnech bude tomu 25 let, kdy
poprvé sněm království českého se radil o obecním zřízení. Bylo to na počátku zasedání v r. 1863, které počalo dne 8. led. a trvalo až do 18. ledna, tedy po takovou dobu, že sněm měl dosti času, aby se zabýval důkladně záležitostmi zemskými. Vyřídil také snem v zasedání tom mnohé velmi důležité zákony, mezi nimi obecní zřízení, které bylo vzato v důkladnou poradu a bylo také předmětem dlouhého rokování v plném slavném sněmu. Nebylo také divu, neboť až do r. 1849 neměli jsme vlastně v král. českém žádné obce v nynějším toho slova smyslu. A zákon z března 1849 byl sice vydán a v některých ustanoveních proveden, ale v život lidu nevešel nikdy, ač trval v platnosti plných 15 let.
Měl zákon ten v čele ovšem zásadu: Svobodná obec jest základem svobodného státu, avšak zásada ta k platnosti nepřišla, neboť sotva zákon ten byl vydán, nebyla více uznávána svoboda obce, nýbrž obce byly zřízeny zvláštními nařízeními, která neměla základu v zákoně.
K tomu ke všemu musel ovšem sněm přihlížeti, když se radil o novém zřízení obecním a když snesl se na zřízení takovém, které v podstatě až dosud je v platnosti. Nebyla sice předloha, jak se byl sněm na ní usnesl v r. 1863 cís. král. vládou předložena k Nejvyšší sankci i bylo se strany vlády žádáno, aby byly učiněny některé změny, které také v roce následujícím skoro vesměs byly slav. sněmem přijaty.
Od té doby, pravím, platí zřízení obecni z 16. dubna 1864 a obce v základě jeho poznenáhla se cvičí a zdokonalují se v samosprávě. Má ovšem zákon ten tuké své vady, které částečně hned původně při úřadě o něm byly známy a které z příčin rozmanitých nebyly odklizeny, jakož i takové vady, které teprvé průběhem let přišly na jevo a které, pokud v praxi možno jest, důsledným rozhodováním poznenáhlu byly aspoň seslabeny. Přes to vše podobá se, že brzy bude zapotřebí, aby sl. sněm zabýval se revisí tohoto obecního řádu a zemský výbor zajisté všechen zřetel tomu bude věnovati, aby, jak možná brzy, s potřebnou předlohou před slav. sněm přišel (Výborně). Nyní jedná se jenom prozatím o obecní zřízení pro dvě města, pro něž obecni zřízení ze dne 16. dubna r. 1864 platnosti nemá, obecní zřízení pro králov-
skou Prahu a pro město Liberec, u nichž posaváde platí obecní řád z r. 1850, tedy z doby, kde byla minění o samosprávě ještě velice nejasná, kde zejména z mnohých stran k samosprávě nechovala se ani ta nejmenší důvěra, kde se myslilo, že největší moudrosť jest v tom, když samospráva obcí obmezuje se co nejvíce. Není divu, že obce ty již po delší dobu se tím zabývaly, aby konečně jejich zastaralé řády byly přiměřeny, jak toho vyžaduje nynější stav zákonodárství, jak toho vyžaduje prospěch obcí těch A skoro současně obě tyto obce skutečně usnesly se na novém zřízení, které předložily zemskému výboru, aby tentýž přimluvil se při sl. sněmu, by týž na nich se usnesl.
Zemský výbor jednaje o obou těch předlohách, zaujal zásadní stanoviště, že by nebylo náležito, aby příliš zasáhal v sebeurčení těch obcí v tom způsobu, aby libovolně snad dle svého vlastního náhledu měnil ustanovení, která ony navrhují k přijetí. Naopak mel za to, že třeba v tom šetřiti práv obce, aby si sama vyměřovala meze své činnosti. S toho stanoviště navrhuje zemský výbor jenom takové změny v předlohách, v kterých měl za to, že buď nejsou v souhlasu s platnými zákony anebo že se příčí poměrům, jaké na základě jiných zákonův se byly vyvinuly.
Pokud se týká zřízení pro obec Pražskou, hlavně 3 změny učinil zem. výbor na osnově sobě předložené. První změna týká se toho, že doplnil osnovu tuto, ustanovením o působnosti c. k. policejního ředitelství, o které působnosti v osnově není žádné zmínky. Působnosť ta vyměřena byla hned r. 1850 nejvyšším rozhodnutím, roku 1868 v únoru byla působnosti ta sice obmezena, ale v tomtéž roce zase byla rozšířena na působnost původní. I podobá se, že poměry nejsou takové, že by se dalo očekávati, že by cís. kr. vláda přivolila k tomu, by v působnosti té se stala nějaká změna. A proto měl zemský výbor za přiměřené, by ustanovení to v osnovu zákona výslovně bylo přijato, aby nebylo žádné pochybnosti, že i při vydání nového řádu obecního i nadále má platnost potud, pokud v náležité cestě zákonité nebude změněno! Pravím, v náležité cestě zákonní a v tom také učinil zemský výbor doplněk v osnově jemu předložené. V posavadním řádu obecním jest ještě ustanovení, že obor působnosti samostatné může dle svého
uznání měniti vláda sama. Výbor zemský však má za to, když ve všech obcích království Českého mimo Prahu a Liberec jesl ustanovení, že působnost samostatná, která obcím zákonem jest vyměřena, zase jenom zákonem může býti změněna, že není žádného důvodu, aby toto bylo u 2 prvních měst království Českého jinak, aby i zde nemělo platnosti to pravidlo zákona, které platí při obcích ostatních.
Dále změnil výbor zemský osnovu jemu předloženou v tom, že docela vypustil ustanovení o okresních sborech, o novém orgánu, který posavad v Pražském zřízení není, který tedy měl býti nově zaveden. Nebudu uváděti důvody, které vedly zemský výbor, aby sbory ty vypustil z osnovy, neboť jsou široce provedeny ve zprávě zemského výboru, která již před několika dny byla sl. sněmu zde. předložena.
Další změnu navrhl zemsky výbor, pokud se týká působnosti vyšších úřadů v oboru samostatné působnosti obcí. Kdokoliv zabývá se záležitostmi obecními ve skutečném životě, tomu bude známo, jaké obtíže činí ustanovení §§ 102. a 103. obecního zřízení, ten bude věděti, mnoho-li stížností se za příčinou nejasnosti těchto ustanovení podává, ten bude věděti, jak často musejí teprve vyšší úřadové rozho dovati, že v jednotlivém případě ten neb onen úřad jest příslušný; neboť na jedné straně přihází se posavad nezřídka, že političtí úřadové zasahují do působnosti, která patří před samosprávné úřady, na druhé straně zase nezřídka se přihází, že úřadové samosprávní rozhodují o záležitostech, které patří před úřady politické neb vůbec správní.
Teprve ve vyšších stolicích musí takové rozhodnutí přivedeno býti na pravou míru.
Já uznávám za svou povinnosť, abych zde veřejně vyslovil uznání našemu nejvyššímu politickému úřadu, že v tom způsobu ve shodě se zemským výborem jedná s takovou ochotností, že zejména v posledních několika letech ani nejmenší příčiny nebylo k nějaké neshodě mezi oběma úřady úřady zemskými. (Výborně. ) Avšak toto souhlasné jednání jest více jenom vyvinuto se stanoviska, praktického bych řekl, z uznání, že tak, jak doslovně jest v posavadním zákoně ustanoveno, vůbec náležitě úřadovati nelze, že třeba zde v praksi dáti výklad extensivní, že slova
nemohou býti vykládána jenom v lichém znění svém. A v tom zajisté se mnou budete souhlasiti, že přece jest lépe se stanoviska zákonodárce, když nespoléhá se jenom na volnou interpelaci, na ochotnosti instancí, nýbrž když se k tomu hledí působiti, aby ustanovení, která posavad k neshodám dávala podnět, byla změněna, aby byla působnost přesně vytčena a aby byly ustanoveny meze, které má na jedné straně úřad samosprávný, na druhé straně úřad politický. Zemský výbor pokusil se učiniti návrh ve zřízení obecním pro kr. hlavní město Prahu, jak by ustanovení to mělo býti stilisováno. Mohu prohlásiti zajisté jménem celého zemského výboru, že očekává, že sl. vláda v tom způsobu ochotně podá ruky, aby toto pochybené ustanovení anebo alespoň neurčité ustanovení bylo jasně upraveno, aby pro budoucnosť v té příčině všecky pochybnosti přestaly. Samosprávní úřadové jsou úřadové veřejní.
Třeba by se zde i onde vytýkalo, že staly se u nich chyby, čehož nelze popírati, přece se musí uznati, že tyto chyby jsou jenom po různu, musí se dále uznati, že chyby nejsou u žádného úřadu vyloučeny.
Pánové, Vy zajisté budete věděti, jak často se stane, že c. k. nejvyšší soud mnohdy zruší usnešení a rozhodnutí nižších soudních stolic, pro zmatek, který jest v nich. - Vám bude známo, jak velice často c. k. správní soud zruší usnešení a rozhodnutí ministerstva pro zmatek a nepříslušnosť (tak jest). Pánové, ty úřady řídí osoby k tomu cvičené, osoby k tomu studované, osoby, které mají v tom své povolání a přece tyto osoby chybují ve svém úřadováni. Jaký tedy div, že úřadové samosprávní, které nejsou vedeny osobami studovanými, které nejsou vedeny osobami, jejichž povoláním jest, aby tyto úřady řídily, někdy pochybí. Řekne se mi snad: aj, což ty neshody, ty pochyby u úřadů jiných jsou řídké, kdežto u obecních jsou četnější; ale při tom nesmí býti zapomenuto, že v království českém všech úřadů veřejných není ani tolik set, kolik jest tisíc úřadů samosprávných v tomto království. A tu rozumí se samo sebou, kde jest úřadů samosprávných více než desetkrát tolik jako ostatních úřadů, že tyto poklesky při úřadech samosprávných častěji se stanou. Kdokoliv bedlivě pozoruje úřadování našich úřadů samospráv-
ných, musí uznati, že samospráva třebas poznenáhla přece jde skutečně stále k lepšímu. To děje se za poměrů, kde ten obecní starosta má na pomůcku vlastně jen obecní řád, který ve mnohých ustanoveních jest dosti nejasný, to děje se za poměrů, kde často muž, který posavad s úřadováním neměl co dělati, má se vyznati v tom celém množství zákonů, které jednají o kompetenci obecní, zejména v oboru působnosti přenešené.
Tu není tedy divu, že v takových poměrech někdy se klesne, ale opakuji ještě jednou, že nelze neuznati, že samospráva od roku k roku se lepší a rozvinuje.
Ustanovení zákona obecního v § 102. a 103., podobá se mi, mají základ v nedůvěře c. k. vlády k samosprávným úřadům. Mám za to, že ta nedůvěra není oprávněna, že naopak samospráva, čím více se ji bude důvěřovati, tím více ponese dobré ovoce svého zřízeni. (Výborně. )
Zemský výbor tedy pokusil se o to, jak by tato kompetence byla upravena.
Záleží na sl. sněmu, aby on v tom položil závažný svůj hlas, i lze očekávati, že sl. vláda, když uvidí, že celý sl. sněm v tom souhlasí, že to uznává, aby poměry tyto, pokud se týká příslušnosti jednotlivých orgánů byly nově upraveny se nebude tomu příčiti, naopak, že bude v tom souhlasiti s usnešením sl. sněmu.
To jsou hlavní změny, které navrhl zemský výbor v osnově jemu předložené městskou radou pražskou a nebude zapotřebí, bych blíže vykládal, jak výbor zemský soudil o jednotlivých ustanoveních této osnovy, poněvadž ve zprávě své takřka o každém paragrafu uvedl, proč souhlasí s nástinem jemu předloženým, aneb proč navrhuje změnu nějakou a dovoluji si tudíž jenom odkázati k této tištěné zprávě, vyslovuje při tom očekávání, že zajisté bude brzy možno sl. sněmu o zákonu tom činiti meritorní usnešení.
Odporučuji tedy návrh zemského výboru sl. sněmu a činím formální návrh, aby zpráva zemského výboru byla odkázána k úradě a k podání návrhu komisi pro obecní a okresní záležitosti. (Výborně! Výborně!)
Ich stelle den formellen Antrag: Es möge der Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Prager Stadtvertretung um Erlassung einer neuen Gemeindeordnung für die-
selbe der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Berathung und Antragstellung zugewiesen werden.
Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za
slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem zemského výboru, by předloha byla přikázána komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Der Herr Berichterstatter hat Namens des Landesausschußes beantragt, die Vorlage an die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu verweisen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über das Ansuchen des Stadtrathes in Reichenberg um Abändederung der Gemeindeordnung für die Stadt Reichenberg vom 15. Dezember 1850.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o žádosti městské rady v Liberci za změnu obecního řádu pro město Liberec ze dne 15. prosince 1850 o. 202 zemského a vládního věstníku.
Berichterstatter ist der Herr Dr. Škarda, ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Zpravodaj přísedící zemského výboru pan dr. Škarda: Slavný sněme! Maje dávati zprávu o žádosti obecního zastupitelstva libereckého taktéž za změnu obecního zřízení pro město to, musel bych opakovati vlastně to, co jsem již pověděl při zprávě o žádosti města pražského.
P1atí tam totéž, jak jsem řekl při Praze.
Zemský výbor zaujal totéž stanovisko, jako při obecním řádu pražském, totiž aby se respektovalo sebeurčení obecního zastupitelstva a navrhuje změny jenom tam, kde za to měl, že příčí se ustanovení osnovy platným zákonům. Zejména o jednom ustanovení musím se zvláště zmíniti
odvolávaje se jinak k tištěné zprávě, totiž o ustanovení tom, že zemský výbor uvedl v osnovu zákona, že také korporace, společnosti a spolky patří mezi společníky obce, které snešením sboru obecních starších v Liberci byly vypuštěny z osnovy zákona z příčiny té, že má každý dle mínění sboru obecních starších vykonávati volbu osobně.
Poněvadž při korporacích a společnostech to prý není možno, nevzal je sbor obecních starších ani mezi společníky ani mezi ty osoby, které mají právo voliti. Zemský výbor tento důvod měl za lichý, neboť společnosti a korporace mají své zákonné zástupce a jestli že se jedná o vykonávání jakéhosi práva, vykonávají je tím svým zástupcem ať už je předsedou nebo jinak se jmenuje. Ostatně celé právo volební a celá organisace sboru zakládána jest na placení daní a bylo by to nápadno, že by korporace, společnosti a spolky, které v obci daně platí a v ní sídlo mají, měly býti vyloučeny z toho práva a neměly by patřiti k společníkům obce, byly by tedy cizinci v té obci. A poněvadž tyto korporace a společnosti sídlo mají v Liberci nemohou býti společníky jiné obce, byly by tudíž vlastně v celém království českém cizinci.
Co se týká ostatních změn, jak jsem již pravil, odvolávám se k tištěné zprávě zemského výboru a odporučuje osnovu města Libereckého dovoluji si učiniti formální návrh, aby slavný sněm ráčil zprávu zemského výboru přikázati komisi pro okresní a obecní záležitosti, by se o ní radila a návrhy své podala.
Ich stelle den formellen Antrag: Der hohe Landtag wolle den Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Gemeindevertretung Reichenberg um Erlassung einer neuen Gemeindeordnung für diese Stadt zur Berathung und Antragstellung der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten zuweisen.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Der Landesausschuß beantragt, die Vorlage ebenfalls an die Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.
Zemský výbor navrhuje, by taktéž tato předloha byla přikázána komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s souhlasí návrhem, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského, kterou předkládá se opět zpráva školské komise v příčině otázky upravení služného učitelů.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes, mit welchem der in der vorjährigen Landtagssession unerledigt gedliebene Bericht der Schulkommission betreffend die Frage der Regelung der Lehrergehalte an den Volksschulen neuerlich vorgelegt wird.
Zpravodajem jest pan posl. Kvíčala. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj přís. zem. výboru Kvíčala:
Slavný sněme ! V loňském zasedání byl podán od poslance dra. Nitsche a soudruhů návrh, aby čtvrtá třída služného učitelstva byla zrušena a aby počet školních obcí, kteréž mohou býti vřaděny do první a druhé třídy služného, byl zvýšen. Tento návrh byl odkázán školské komisi k poradě a k podání návrhu, a školská komise při této příležitosti předložila sama osnovu zákona, kteráž k tomu směřuje, aby učitelé, kteří se v nejnižší třídě služného nalézají, totiž ve čtvrté třídě služného a kteří nejméně deset let nepřetržitě a s dobrým výsledkem působí, mohli obdržeti osobní přídavek sto zlatých a sice až do nejvyššího počtu tří set učitelů.
Zpráva školské komise a osnova zákona nepřišly síce k projednání v plném sněmu, však zemský výbor radiv se o této osnově zákona, uznal za vhodné předložiti ji znova slavnému sněmu.
Dříve však vyžádal si zemský výbor mínění c. k. zemské školní rady o této osnově zákova.
Odpověď, kterou zemská školní rada podala, jest obšírná a velmi důležita a pro důležitosť této odpovědi uznal zemský výbor za vhodné ve zprávě, kterouž slavnému sněmu podal, ji také v plném znění otisknouti.
Zemský výbor podotýká při tom, že uznává důvody, kteréž zemská školní rada proti některým ustanovením této osnovy
zákona od školské komise předložené uvádí, za velmi závažnou.
Zemský výbor uznává, že v skutku velké nesnáze a pochybnosti, o kterých se činí zmínka v přípisu zemské školní rady, mohly by vzniknouti při provádění tohoto zákona.
Tyto nesnáze a obtíže vycházejí z obmezení počtu těch učitelů, kteří by mohli osobní přídavek sto zlatých obdržeti, na tři sta, kdežto těch učitelů, kteří by podle zásady v osnově zákona obsažené měli právo na dosažení tohoto vyššího služného, jest více než jeden tisíc. Jest jich podle vyšetření, které konala zemská školní rada v této příčině, 1064.
Zemský výbor při té příležitosti také podotýká, že zamýšlí ještě v tomto zasedání sněmovním podati slavnému sněmu zprávu o důkladné reformě, která se musí jednou provésti, nemají li ty stížnosti a stesky, kteréž stále a stále se opakují, býti prodlouženy do nekonečna.
V příčině formální pak navrhuje zemský výbor, aby tato zpráva jeho byla zase odkázána k předběžné poradě a podání návrhu školské komisi, jakož aby také školská komise tuto osnovu zákona slavnému sněmu předložila.
In formaler Besiehung stellt der Landesausschuß den Antrag:
Der hohe Landtag wolle diesen Gegenstand abern als der Schulkommission zur Vorberathung und Antragstellung zuweisen.
Nejv maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?