Tyto stísněné poměry mohou ještě velmi dlouho potrvati a nikdo nemůže předvídati, kdy bude možno doufati ve změnu těchto poměrů.

Při těchto velmi trudných poměrech, kteréž všeobecně cítíme, ba i v městech, která nejsou přímo v tom zahrnuta, není žádné jiné pomoci, než právě, poněvadž se příjmy ne mohou zvětšiti, aby vydání se zmenšila, a především, aby se šetřilo, ano skrblilo co možná nejvíce.

Každý, kdo zná krisi a bohužel my jsme měli v Čechách příležitosť poznat, co jest krise a její následky, třebas na své útraty, ví, že jest třeba především největší opatrnosti, největší spořivosti a že co možná není dobře, aby bylo ulehčeno dělání dluhů, nýbrž aby co možná bylo stísněno.

Myslím, že by byl krok, který navrhuje ctěný pan referent minority, nebezpečný, poněvadž by mohl leckdes vzbuditi důminku, že by se mohlo ještě dále jíti v zadlužení rolnickém, což považuji za nemožné a za zhoubné a proto nebezpečné nejen stavu rolnickému, nýbrž celému našemu národu, poněvadž náš národ má právě za jádro rolnický stav, a poněvadž zadlužením, kdyby dále rostlo, mohla by povstati nejen krise národohospodářská nýbrž také národní.

My nejsme jisti, že, kdyby přišly živnosti následkem prodlužení na buben, kdo by je více koupil. Více nechci říci.

Tedy, pánové, vidíme-li ve všech ústavech peněžních, že rolník s velkou obtíží shání úrok, není na čase kterýmkoli způsobem říci a někoho v tom potvrditi, že by dělání dalších dluhů bylo možno.

Ještě na něco si dovoluji upozorniti. Kdo, jako já, v městech prodělal krise takové, ví, že mají záložny, spořitelny a podobné ještě jedno velké nebezpečenství, to jest paniku anebo jak Amerikáni říkají, slovem drain, totiž z maličkostí anebo nahodilé překážky povstane okamžitá nedů věra, i stává se srovna shon obecenstva, které chce vklady nazpátek.

Měli jsme v Praze příklad, kde velmi stará, bohatá záložna měla starou tabuli, sundala ji a dala ji k lakýrníkovi. Následkem toho byla celá ulice přecpána lidmi, kteří chtěli nazpátek své vklady; 360. 000 zl. muselo býti ve třech dnech vráceno vkladatelům.

To všechno pro jednu tabuli.

Měli jsme jiný přiklad, který byl mnohem názornější.

Co by si v takové krisi počala hospodářská záložna ?

Pánové, jediný ústav, který by mohl pomoci, byla by národní banka vídeňská. To přece ctěný pan řečník možná zná z prakse, zdali lze očekávati, že by zde něco udělala, co neudělala pro Vídeň roku 1873 a k čemu musela býti teprv vládou nucena.

Z té strany není k očekávání ničeho.

Spíše třeba omezovat vydání, snížení daní, snížení přirážek, snížení břemen nesnesitelných, které obce tíží, zejména stavbami.

V tom smyslu jsem vloni prosil, aby sněm a zemská školní rada nenaléhaly na rolnický stav stavbami, které se dají trochu odložiti, pověvadž se stavbami stavu rolnickému, když 200 až 300 proc. musí klopiti, vydáni zvětšuje.

Jest to velmi smutným stavem, že máme obce, které uzavírají ještě větší přirážky zuboženému lidu tomu, který nemůže nic podniknout proti tomu, a každý návrh, který čelí ku zmírnění, budu s celou duší podporovati.

Ale v okresích i obcích by se mohlo velmi mnoho spořit. Dále bych spíše pomýšlel na návrhy, které by, když už by dluhy musely býti, by aspoň se staly snesitelnějšími a na návrhy, které by byly racionelnějšími, abychom raději těch byli pamětlivi; neb dnes, pánové, hypoteční banka - to jsou nejdražší peníze, co máme v Čechách. Svým časem o té věci si promluvím.

Pánové, to není všecko. Musí tu přijíti samopomoc, svépomoc od lidu samotného. Lid sám musí poznati, že on sám si musí pomoci, buďto, jako to učinil amerikánský rolník, který svou pružností a podnikavostí najednou přešel k chovu dobytka, buďto jako belgický rolník, který překročil krisi tím, že hospodařil intensivněji a použil lidských odpadků, buďto jiným způsobem, jako ku př. v Uhrách, kde chování dobytka, vinařství atd. pomohlo.

Ale v té cestě, aby se mu řeklo: udělej ještě trochu více dluhů, to býti nemůže, ta cesta myslím, že vede do záhuby. Proto jsem si dovolil veřejně vysloviti své mínění: Až sem a ne dále se zadlužením českého rolnictva !

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo panu dru. Trojanovi.

Posl. dr. Trojan: Já se přiznávám, že mám trochu jiné mínění, než můj předchůdce v řečnění. Mne vede zrovna ohled a jaksi povinný ohled v šetření rolníka k tomu, že prohlašuji, že nemohu a nebudu hlasovati pro návrh menšiny. Poslední p. řečník sice přišel k tomu samému výsledku, ke kterému já chci dojíti, totiž že rolník ve svém stísněném stavu nyní

potřebuje také laciných peněz. Ale on mu je také nechce půjčiti, on mu chce vytknouti a vytýká: až potud a nic dále. Kdo ale více potřebuje, nevím jak si má pomoci, když výtěžek z hospodářství nestačí k výživě jeho a k vykonávání jeho povinností, tedy všelikých těch břemen veřejných i soukromých. Tu on mu nechce dáti pomoci.

Přišel taky na hypoteční banku. Pánové, já jsem i v hypoteční bance i v příčině těchto fondů, které byly zřízeny ze všech bývalých sýpek, dokázal ve všech stadiích od prvního počátku za prvních let šedesátých, že jsem byl vždy pamětliv věnování; ohledně sýpek někdy obecných hleděl jsem hned při přetvořování na záložny k účelu a jeho zachování pro majetňíky, jichž práv jsem se vždy zastal, aby ty fondy pomohly svým účastníkům lacinými půjčkami. V tomtéž smyslu jsem hleděl také hypoteční banku k tomu vésti, aby šla dobrým příkladem všem ostatním ústavům v čele a je nutila k snížení úroků. Já nevím, jak k tomu přijde p. dr. Palacký, když praví, že dává banka nejdražší peníze, když stojí její 4 proc. zástavní listy skoro al pari a ona půjčuje na 4 proc. s důležitými výhodami.

Já bych věděl rád, kde je dostane laciněji; ale pánové, já vám musím povědíti k svému žalu, že právě jako zde zvolený člen ředitelství hypoteční banky přicházím k tomu přesvědčení, že nyní z těch někdejších bývalých sýpek zřízené záložny a teď záložny hospodářské okresní od té doby, co přijímají vklady, nesnížily úrok, nýbrž že požadují od svých dlužníků úrok tak velký, že nám přicházejí při cessich hypoteční bance k mému úžasu 6, 7, ano zdá se mi až 8 procentní půjčky (slyšte!) hospodářských záložen.

Já jsem tak přemýšlel a pátral ovšem po tom, jak to přichází? a pánové, zrovna ten prostředek, který minorita navrhuje, totiž zvýšení vkladů, shledávám za původ toho. Pánové! Kdyby nebylo úvěrních ústavů po celé zemi, leč některá záložna tu a tam, neb nějaká spořitelna v rozsáhlých krajinách aneb jediná pro obvody veliké, tak že by lidé nevěděli, kam uložiti peníze; tož bych věřil, že snad jest zapotřebí, aby se usnadnilo také těm hospoářským záložnám co nejvíce přijímání

peněz cizích. Ale my máme v každém téměř okresu záložnu občanskou i spořitelny, tu a tam i několik záložen a spořitelen zároveň. - Co dělají nynější hospodářské záložny, aby dostaly více vkladů? Ony nabízejí vkladatelům větší úrok, a kdo tím trpí? Jejich dlužníci tím, že od nich požaduji se pak také vyšší úroky.

Pánové, je to náš úkol? My jsme zákonodárstvím zde i na říšské radě pečovali oprávní jistotu pro ústavy i každého spravedlivého věřitele, aby dostali své. Ale k tomu aby byl věřitel ponoukán a přiveden, aby mohl hojně vyssáti svého dlužníka, tomu nedáme nikdy své pomoci, k tomu se nepropůjčíme a nesmíme se propůjčiti: naopak, my máme toho dbáti, aby úrok byl všemožně snížen, aby konkurence byla volna. Když jest dost nabídky a jak vidíme, zvyšuje se tato někde tím lákáním vkladů, jako v těch hospodářských záložnách -- mohl bych některé jmenovati - jeví se tu opačné závodění v lákání peněz a zvyšování úroků.

To tedy, pánové, není ve prospěch rolnictva; tyto záložny by tím zvýšením se ještě více nutily, aby dostaly více vkladů snad, řekly by tu a tam, my přidáme ještě 1/2 pct. a 1 pct. a tak by se honily do výšky s jinými ústavy.

Jak pravím, jsem přesvědčen, že některé takové okresní hospodářské záložny beron větší úrok od svých dlužníků než spořitelny, při kterých se ovšem přijímají vklady bez obmezení a neměly by také příčiny, kdyby je ta řevnivosť nelákala, úrok zvýšovati, naopak tou konkurencí měly by snižovati úrok jako my jsme je hypoteční bankou skutečně stlačili. Slyšeli jsme tenkráte, když se tu jednalo o uvedení těch 4 pct., že zastupitelstva městských obcí, které mají spořitelny, se toho bála, že je tuze zmáčkneme a že při takové nabídce půjček neobstojí; nyní se to ukazuje právě zde, že je toho zapotřebí. Pánové, právě v tom má pan zástupce minoritního vota pravdu, že ty hospod. záložny mají větší záruky a sice základním svým jměním, tedy zárukou a dozorem; tedy bez toho již spíše mohou lákati při stejné výši úrokův, které platí ze vkladův, a mohou zároveň lákati těmito vklady. Jak ukazuje zkušenost, nespokojily a nespokojují se tím, a hledí závoditi ve výši úroků ze vkladův, čímž poškozují své dlužníky a sice

tak dalece, že, jak jsem již slyšel, tu a tam některé spořitelny neodvislé, obcemi založené a zaručené cítí se již ohroženými, že budou musit zápůjčky vypovídati svým dlužníkům, aby mohly vypláceti vklady, které se u ní vypovídají a vyzdvihují. Tak bychom přivedli rolníky a venkovské obyvatelstvo do nesnáze dvojí, na jedné straně, že by jim byly vypovídány od spořitelen jistiny jim zapůjčené, na druhé straně, že by tou řevnivostí hnaly se úroky do výšky. Pak by ovšem také hospodářské záložny musely žádati vyšší úrok od svých dlužníkův a tím bychom jim nepomohli.

Já tedy také minim, poněvadž zákon jest teprve nedávno vydán - jest to asi dvě léta, - že jest již to velká výhoda, že se těm, kteří jindy nesměli přijímati peněz cizích, povolilo až do pětinásobného jmění základního neb kmenového, přijímati vklady; že jest to již velká výhoda, a jakási konkurence, - ale já bych si jen přál, aby byla konkurence ve prospěch dlužníků, těch, kteří potřebuji pomoci. Neboť, pánové, o zvýšení úroku kapitalistů, kteří vkládají a kteří mají přebytky, nemáme se starati. Rád připouštím, že máme jejich právo hájiti, aby nebylo poškozené, ale abychom jim pomáhali k zvýšení příjmů, a tím tlačili rolníky, kteří hledají pomoci, jejichž důchody nestačí bez dluhů, to by bylo špatné národní hospodářství. A proto myslím, že bude lépe, když to prozatím zůstane tak, jak to jest, abychom také na správce - účastníky hospodářských záložen nedopouštěli ještě větších starostí a odpovědností, než dosud.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo ještě za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort? Nachdem Niemand mehr das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za ukončenu a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji menšiny.

Zpravodaj menšiny posl. Hevera: Sl. sněme! Ovládá mne pocit, jak pozoruji, oprávněný, že zápasím za věc pravou bez výsledku a bez naděje, ale tak jako věrný vojín, když jednou prápor vztýčil, jest povinen za tím práporem vytrvati, bojovati, zápasiti a třeba klesnouti. (Tak jest! Veselost. ) také já zajisté si z toho nic nebudu dělati, ač toho budu litovati pro věc

dobrou, když takovým spůsobem podobný osud naleznu.

Velectěný p. dr. Palacký, jakožto mluvčí mohutné a ctěné strany v tomto sl. sněmu projevil náhledy, které abych tak řekl, zpečetily již ortel nad mým návrhem. Věc však vyžaduje toho, abych aspoň k některým jeho větám a vyjádřením se obrátil.

Ovšem, že na prvním místě ctěný p. posl. dr. Palacký mluvil o hrozném slovu "dynamit". Zajisté, hrozné slovo a já jsem měl již také ve svém životě několik patron dynamitových v rukou, ovšem že ne snad na zničení života a jmění, ale k účelům prospěšným a dynamit, prosím, jest také k prospěšným účelům. Jestliže používám dynamitu k trhání skal, zaáovnávání roklí, jestliže ho používám k účelům užitečným, abych jím razil dráhy potřebné a prospěšné, tedy zajisté dynamit má účel velmi dobrý.

Já bych si přál aby tato má dynamitová patrona předsudky - prosím za odpuštění - jsouli nějaké, roztrhala ku prospěchu obecnímu. Co se týče ostatních věcí od velectěného pana řečníka dra. Palackého pronešených, tož, pokud jsem ho mohl sledovati mluvil on o nízkých cenách a naznačoval, jakým způsobem se má zlepšovati hospodářství, věci to které zajisté provázíme všichni přáním co nejvřelejším a nejlepším. On pravil také, ten můj návrh že by byl nebezpečný, poněvadž by se dělaly dluhy.

Pánové, já bych byl první, kdybych znal ten kouzelný prostředek, abych zastavil možnost dělání dluhů. Pak skutečně vykonáme reformu hospodářskou čili agrární způsobem radikálním. Jestliže ale velect. p. dr. Palacký myslí, že zastavíme dělání dluhů, když podvážeme životní tepny hospodářských záložen, tedy prosím, se velice mýli.

Jestliže rolník nedostane při hospodářských záložnách, jež znají, jeho poměry, kde může téměř jeho ledví se vyšetřiti, peníze železnou nutností potřebné, ke komu prosím půjde? On se pokusí, aby ještě učinil několik kroků u ústavů solidních. Ty jsou zajisté na snadě. Ale jestliže u těchto ústavů solidních není tou měrou znám, jako u svých soudruhů, kam prosím půjde?

Železná nutnost života jest tak veliká,

že nezná žádného pardonu, on potřebuje peněz, on je musí míti, a co se. stává potom, to jest známo.

Tedy, jestliže myslí velectěný pan dr. Palacký, že zastaví proud té velké potřeby, jestliže odčiní tu, bohužel velkou nutnosť dlužení se, já jej při tom souhlasem provázeti nemohu.

Co se týče krise národní a národohospodářské, nu, jestliže tedy ta krise by měla povstati jen u okresních hospodářských záložen, ovšem by jeho námitky byly oprávněny. Avšak on právě řekl, že pro jistou tabuli, pro její lakování, povstala krise u velmi starého a, jak je rád doznávám, velmi solidního ústavu v přímém sousedství Prahy. Tedy i tím, co on mysli, neodčiníme snad krise vůbec, proti tomu není hned prostředků na snadě.

Že není nyní věc na čase, to zajisté nemohu provázeti svým souhlasem, poněvadž nevidím právě toho potřebu, nutnost, abychom zastavili proud, jenž se vyvinuje v kruzích hospodářských záložen, tímto omezením.

Co se týče přirážek, aby nebyly velké, že potřebí jest snížení daně, zajisté je věc dobrá, tvrzení toto budeme provázeti taktéž všichni souhlasem, aby nerostly veřejné dávky do výšky, poněvadž ty nynější nejsou již k snesení, avšak on dodal ihned, že bude musiti hlasovati pro přirážky vyšší. Tedy to se mi nezdá býti žádným důvodem.

Velectěný p. dr. Palacký pravil něco o svépomoci. On horoval několika jen slovy pro tuto svépomoc. Kde prosím má býti lépe svépomoc ku platnosti uvedena, než jestliže povznášíme záložny hospodářské, které jsou nejlepším výrazem svépomoci a samosprávy ? To já nenahlížím.

Praví se stále, tento slavný sněm nemůže prospěti takovým zájmům, jež vyžadují hmotné podpory. Já zajisté uznávám vážný stav nejen financí říšských vůbec, ale i zemských zvláště, ale na druhé straně, prosím, jestliže poměry finanční jsou tak kritické, tak nepříznivé, zajisté je dvojnásobnou mravnou povinností sborů zákonodárních, aby podpory poskytly úsilím mravním, které nic nestojí. A zajisté okresní hospodářské záložny nežádají o příspěvek peněžitý. Ony jenom žádají, aby umožnil se jim rozvoj, aby prospělo se, pokud to ku prospěchu je vůbec možno.

Co se týče pomoci od banky rakousko-

uherské, pravil pan dr. Palacký velmi pessimisticky, že to není možno; já pravím, že by to bylo možno, neb banka je založena za účelem spekulačním, a jak přední representanti této první říšské banky pravili: My zajisté zásadně nevylučujeme nikoho z úvěru; kdo nám platí úroky, kdo nám splatí půjčku, tomu půjčíme. A zajisté okresní hospodářské záložny by byly s to nejen platiti úroky nízké, ony by byly s to splatiti také kapitál.

Zde jest možnost na snadě a sice na základě čl. 60. statutu rak. -uherské banky letos schváleného, aby eskomptovala směnky tak zvané hospodářské čili záloženské. Velectěný pan dr. Trojan zejména k této kapitole velice horlivě se obrátil, a já zajisté bych nijakým způsobem nechtěl tvrzení jeho tou měrou vyvracovati, že by bylo snad tuze bezpodstatné. Avšak dvě věci musím poněkud objasniti. Co se týče úroků ze strany hospodářských záložen, tedy se nesmí zapomínati, že, jestli přijímají úrok vyšší od svých dlužníků, tedy, že týmž dlužníkům čili svým členům tyto přebytky, které povstanou mezi úrokem vkládajících a platících, a které tvoří vedla základního jmění užitek, zase svým členům částečně ten užitek splácejí.

Co se týče výše úroků, tak zajisté laskavostí jednoho z pánů sousedů sněmovních zde na pravo jsem upozorněn, že výška tato, jest ustanovena jednacím řádem a že nesmí býti nikdy vyšší. To prosím jest taktéž velmi dobrý ventil proti škodlivému rozvoji těchto záložen. A jestliže úrok zdá se býti velkým, jestli na mnoze je to pravda, pak budiž mně dovoleno, abych uvedl úroky, jež jeví se někde v částkách menších. Záložny některé měly sazbu úrokovou 6 proc. některé měly 4 proc. některé 7 proc. Jest pravda, že ten úrok 7 proc. jest velký, i 6 proc. jest velký, ano pánové, já bych neodepřel svého souhlasu tvrzení, kdyby se řeklo, že naše hospodářské poměry nesnesou ani úrok 4 proc. Ale přece jest úrok 4-5 proc. nižší než 1 proc. (To je jisté. ) V tom ohledu zajisté nebude nikdo odepírati, že mohou právě okresní hospodářské záložny nad míru prospěšně působiti.

Budiž mi dovoleno ještě poukázat k částkám, které poskytují, což jest nezvratným důkazem, jak prospěšně záložny ty pro zájmy hospodářské působí.

Dle statistiky velmi pečlivě sestavené

ústředním spolkem záložen českomoravských jeví se roku 1886 půjčky poskytnuté z okresních hospodářských záložen následujícím způsobem: Poskytnuto bylo tohoto roku do 50 zl. půjček 2776, od 50-100 zl. 3823, od 100-500 zl. 5995, od 500-1000 zl. 1092 a několik půjček ještě vyšších.

Prosím, to jest nejlepší důkaz, že vlastně okresní hospodářské záložny slouží a snaží se sloužiti tomu jádru rolnictva, které chce zajisté nejen tento slavný sněm, ale i všecka moc státní i zákonodárná zachovati při životní síle, a slyšeli jsme v jiném sboru zákonodárném z autoritativní strany s velmi vážnou tváří pronešené slovo, že vláda pečuje všemožným způsobem, aby veškerých cest, veškerých prostředků použito bylo k zachránění rolníka. Co se týče dávání úvěru na hypotheky, tedy zajisté není nejmenší pochyby, že bezpečnosť při okresních hospodářských záložnách bude zachována a že čím více jak jsem již dříve byl podotkl, kapitálu hypotečního bude taková záložna míti, tak na druhé straně poskytuje svým vkladatelům bezpečnosť. Já tedy marně pátrám po příčinách, které takovýmto způsobem vedly k tomu, aby rozhodně se žádosť zamítla. Já poukazuji na jeden moment, který v posledním okamžení by se laskavé pozornosti měl těšiti, že nejedná se, aby šmahem povoleno bylo právo od mladoboleslavské záložny žádané - všem záložnám hospodářským najednou. Jedná se o to, aby žádosti záložny mladoboleslavské bylo blahodárně použito tam, kde se jeví požadavek, na základě usnečení valné hromady, na základě dobrého zdání okresního výboru a svolení výboru zemského a místodržitelství, které má při tom účastenství jako státní moc, tak že teprve tenkráte výjimkou, jestli jsou všechny bezpečnostní prostředky a cesty na snadě, mělo by se uděliti povolení. To prosím není vydávání v šanc úvěru, to není nešetření zájmů, já opakuji a prosím, aby se to laskavě uvážilo, aby se nedal podnět k trpkému pocitu, já jej silou vnitřní zadržoval, ale jsem to povinen tomuto sl. sněmu říci, aby se nedávala příčina trpkému pocitu obyvatelstva venkovského jako by ono při každé příležitosti mělo býti dáváno v kuratelu. Nepřejí si toho, aby někdy v našem obyvatelstvu se řeklo: "Tito mají právo, ale tam ti rolnici, ti nemají právo!" Já to jen

z povinnosti tomuto slavnému sněmu patřící uvádím a bojím se, pokud poměry znám, že skutečně to dá podnět k pocitu trpkému a v této době takové pocity cítiti nechat, to není snad dobré. Budiž mi prominuto, jestli jsem se v této věci poněkud déle zdržel, činil jsem to ze svého vnitřního přesvědčení, že je potřebí, aby se sl. sněm touto věcí aspoň tou měrou obíral, aby přikázal svému orgánu zajisté svědomitému a pečlivému, totiž zemskému výboru, další o tom úvahy.

Obyvatelstvo rolnické v těžké době obrací se svými orgány k tomuto slavnému sněmu a prosím, aby ráčil sl. sněm rozhodnouti. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji komise.

Zpravodaj komise dr. Naxera: Já nechci velect. pana zpravodaje menšiny následovati na pole ono jakéhosi velikého stylu, kterým hájil zejména v odůvodňovací řeči návrh menšiny.

Nechci pracovati také ani dynamitovými patronami, a myslím, že konkrétními případy a ciframi důkladně přispěji k rozřešení otázky, o kterouž jde, a k obhájení návrhu většiny.

Zákon, pánové, jenž se týče okr. založen hospodářských, byl zřízen na základě zákona z roku 1882.

Však již roku 1885 byl změněn v podstatných kusech a zejména byla změněna ustanovení §§ 13. a 18. Podle dřívějšího zákona bylo záložnám povoleno, že smějí cizí vklady přijímati až do dvojnásobné výše kmenového jmění svého. Podle zákona z roku 1885 byl pak § ten opraven v ten způsob, že záložnám povoleno bráti cizí vklady do pateronásobné výše vlastního jmění.

Dle § 18. starého zákona nebylo záložnám hospodářským povoleno dávati půjčky na hypotéky, dle obnoveného zákona z r. 1885 bylo změněno ustanovení to v ten smysl, že záložnám povoleno dávati úvěr na hypotéky až do výše kmenového jmění.

Právě tato dvě ustanovení, o kterých jsem se zmínil, mají se podle žádosti okresní záložny Mladoboleslavské opět měniti, a sice v ten způsob, že má býti dovoleno záložnám bráti cizí vklady až do

desateronásobné výše a že má býti dovoleno dávati půjčky na hypotéky do 50 až 60 prct. nejen vlastního jmění, nýbrž i cizích vkladů a půjčených peněz.

Komisi zdálo se, že by nebylo záhodno přistoupiti na návrh ten, a sice byly důvody vyloženy ve zprávě té.

Ukázáno hlavně k tomu, že zákon ten jest v platnosti teprve třetím rokem, že zkušenosti nabyté nepostačují, aby se mohlo souditi o účincích zákona toho v řečeném směru.

Pokud pak lze stopovati účinek zákoná změněného již teď, pokud účinek trvá po dvě a půl leta, jeví se tyto číslice, a já připomínám, že tyto číslice zakládají se na statistice, která jest vydána péčí jednoty záložen pro království České, Moravu a Slezsko.

Vlastní jmění veškerých okresních hospodářských záložen obnáší asi 5 milionů zlatých, vklady cizí, které záložny tyto na základě zákona z roku 1885 vybraly, obnáší 5, 300. 000 zl.

Podle zákona jest dovolený poměr, ve kterém má býti vlastní jmění ke jmění cizímu jako 1: 5, ve skutečnosti má se ale ten poměr jako 1: 1, tedy dávno nebylo dosáhnuto té výše, která zákonem povolena jest.

Co se pak týče půjček na hypotéky, má se věc takto:

Na hypotéky bylo půjčeno dosud asi 2, 300. 000; půjčeno však může býti podle zákona až do výše vlastního jmění, tedy asi 5, 000. 000, zbývá tedy ještě 3, 000. 000 zlatých, které mohou záložny na hypotéky půjčiti.

Dále musím doložiti, že z 81 záložen, které v statistických výkazech těch obsaženy jsou, posavad jeno 47 záložen užívalo toho práva, že braly cizí vklady, tedy něco málo přes polovici, a mezi. těmi bylo mnoho záložen, které braly jen nepatrný počet cizích vkladů a tedy skoro polovice nebrala žádné cizí vklady. Jsou ovšem některé záložny, o kterých pan zpravodaj menšiny se zmínil, které se přiblížily oné výši maximální, do které smí bráti cizí vklady, totiž 5násobné výši vlastního jmění. Avšak dlužno poněkud přihlížeti ke způsobu, jakým dosáhly tyto záložny této výše vkladů.

V tomto ohledu mohu posloužiti zajímavým jedním případem, který se mnou sdělen byl z bezpečného pramene. Případ

tento týká se jedné z oněch záložen, které se právě přiblížily oné maximální výši cizích vkladů. Sídlo okresní záložny této jest, jak obyčejem bývá, v místě okresního soudu, kde se zároveň nalézá ještě jiný ústav peněžní.

Nastala tedy ovšem konkurence mezi okresní záložnou a ústavem peněžním, který již dlouhá léta v městě tom prospíval; konkurence, kdyby byla zdravá, byla by prospěšna, ale stopujme, jak se věci vyvinuly.

Okresní záložna, aby si přilákala vkladatele, zvýšila úrokovou míru vkladů o něco výše, asi o 1 prct.. než starý peněžní ústav dával.

Následkem toho bylo, že mnozí vkladatelé z ústava starého vybírali své vklady a donášeli do záložny a u záložny se ovšem počet cizích vkladatelů zvýšil a zvýšil se do té míry, že nevěděli s penězi kam, že tudiž peníze ukládali do jiných záložen, které dávaly větší úroky, než ona sama.

Pánové, táži se, dodělala se ta záložna onoho účelu, kterýž má míti podle § 10. toho zákona.

Pánové, to jest příklad, ku kterému velectěný pan dr. Trojan ve své řeči poukázal.

Když záložna, která zvyšuje vklady, musí zvýšiti úrokovou míru pro své dlužníky, potom ovšem nedosáhá účelu, který jest vytčen v § 10. který jest,, aby hospodářům, zejména malým statkářům napomáhaly, poskytujíce jim úvěru, zvláště zaopatřujíce levnějšího úvěru osobního.

To jest případ jednotlivý.

Avšak jest to symptomatickým úkazem a ukládá nám zajisté povinnosti, abychom si počínali s veškerou opatrností při změně zákona toho, abychom neexperimentovali stále, abychom dočekali, až zákon se vykrystalisuje, až budou zkušenosti větší.

Mimochodem chci poukázati ještě k tomu, že roku 1884, když se jednalo o změnu zákona, ustanovení § 13, tenkrát vláda se rozhodně postavila proti tomu, aby byla maximální výše až do desateronásobná ustanoven cizích vkladů.

Podle zkušeností krátkých, které v tom máme, nedá se očekávati, že by vláda zaujala dnešního dne ve věci té stavovisko jiné. Dále chci poukázati ještě k té věci.

Pánové, vším právem se stěžuje u nás, že slavnému sněmu království českého jest

vyměřena krátká lhůta, příliš krátká, než aby mohl vyříditi veškeré úkoly, které vyžadují rychlého a pilného vyřízení.

Pánové, když budeme nakládati s tímto návrhem tak, jak si to přeje minorita, co bude následek toho?

Věc bude odkázána zemskému výboru, kterýž jest přetížen velkou měrou pracemi, jak známo.

Výbor zemský bude muset referovati slavnému sněmu a slavný sněm bude se zabývati otázkou při prvním a druhém čteni, myslím, že faktický výsledek nebude asi jinší než ten, když přijmete návrh většiny a stálo by to jenom to, že snad ztrabylo by mnoho vzácného času.

Ku konci se musím obrátiti ještě proti jakémusi výrazu velectěného pana zpravodaje menšiny, který apeloval na slavnou sněmovnu a v apelu tom jaksi projevoval, jako by návrh náš namířen byl proti rolnictvu.

Pánové, musím jménem komise slavně se ohraditi proti tomu, že bychom nebyli šetřili zájmů rolnictva tak, jako pan zpravodaj menšiny.

Zájmů těch, pánové, jsme šetřili a šetřiti zájmů znamená, že se má uvážiti při reformách zákona, jestli ten zákon bude na škodu rolnictví nebo ne.

Pánové, to jsme pilně uvažovali, a protože na ten čas neshledáváme, že jest zapotřebí, aby se ve prospěch našeho rolnictva měnil zákon nyní, nýbrž naopak, jak z vývodů některých řečníků jest vidno, že by tím směrem mohla býti věc na ujmu rolnictvu. Tím jsme nejednali proti rolnictvu, nýbrž myslím, že k prospěchu rolnictva a z těch příčin odporučují návrh komise.

Nejv. maršálek zemský. Žádám pány, by zaujali svá místa, poněvadž přijdeme k hlasování.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen, da wir zur Abstimmung schreiten.

Předmětem hlasování jsou dva návrhy a sice návrh menšiny a návrh většiny. Dám hlasovati o návrhu menšiny komise. Kdyby tento návrh byl přijat, odpadá hlasování o návrhu většiny komise; pakli by návrh ten nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu většiny komise.

Ich werde zunächst über den Antrag der Minorität abstimmen lassen. Sollte derselbe

angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Antrag der Commission.

Sollte der Minoritätsantrag nicht angenommen werden, so werde ich über den Commissionsantrag abstimmen lassen.

Wird gegen diese Reihenfolge der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Činí se námitka proti tomuto pořádku hlasování ? Zachovám se tedy podle toho a sice na prvním místě dám hlasovati o návrhu menšiny.

Návrh menšiny zní:

Petice okresní záložny v Mladé Boleslavi přikazuje se výboru zemskému, aby po uvážení její věc vzal v úvahu a po případě sněmu zprávu podal.

Der Minoritätsantrag lautet:

Die Petition der Bezirksvorschußkassa in Jungbunzlau wird dem Landesausschuße zur Erwägung und eventuellen Berichterstattung abgetreten.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o návrhu většiny komise.

Ich werde nunmehr den Majoritätsantrag zur Abstimmung bringen.

Derselbe lautet: Ueber die Petition der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa in Jungbunzlau um Ergänzung des Gesetzes vom 2. Feber 1885 Z. 9 L. =G. =Bl. wird zur Tagesordnung übergegangen.

Návrh komise zní:

Přes petici okresní záložny hospodářské v Mladé Boleslavi za doplnění zákona ze dne 2. února 1885 ať se přejde k dennímu pořádku.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti obce Chotikovské za vyloučení z obvodu okresu Touškovského a přidělení k obvodu okresu Plzeňského.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend den Bericht des Landesausschußes über das Ansuchen der Gemeinde Kottiken um Ausscheidung aus dem Tuschkauer und Zuweisung zu dem Pilsner Gerichtssprengel; Berichterstatter ist Herr Dr. Palacký.

Dávám p. zpravodaji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Palacký: Návrh, který jest podkladem zprávy, totiž návrh lonský komise slavného sněmu, nachází se od počátku tohoto sněmu od 24. listopadu pod č. 2 v rukou všech pánů poslanců a myslím tedy, že nebude zapotřebí, abych jej opakoval.

Es ist ein altes Wort: Man sott keine offenen Thüren einrennen. Nachdem der Geanstand seit Beginn des Landtages hierdurch den Druck Nr. 2 bekannt ist. so glaube ich, daß in diesem hohen Hause sich Niemand finden wird, der dem Wunsche, welchen die Gemeinde seit 19 Jahren wiederholt vorgetragen hat, und der von sammtlichen Behörden beinahe ausnahmlos unterstützt worden ist und sich in voller Uebereinstimmung mit dem Landtagsbeschluß vom Jahre 1884 befindet, entgegentreten würde.

Ich behalte mir vor, wenn dies dennoch geschehen sollte, die Antrage der Commission zu vertreten und empfehle die Annahme derselben.

Oberstlandmarschall: Nachdem die Anträge der Commission aus mehreren Theilen bestehen, eröffne ich zunächst die Generaldebatte über dieselben.

Zahajuji debatu jenerální o návrhu komise.

Žádá někdo v jenerální debatě za slovo ?

Verlangt Jemand in der Generaldebatte das Wort ?

Es ist nicht der Fall.

Ich werde dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob es die Anträge der Commission zur Grundlage der Specialdebatte annehmen will. -

Předložím slavnému sněmu otázku, zdali přijímá návrhy komise za základ debaty podrobné a žádám pány, kteří přisvědčují této otázce, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.

Die Frage ist bejaht.

Sl. sněm k otázce té přisvědčil.

Berichterstatter Dr. Palacký: Die Commission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Petition der Gemeinde Kottiken um Ausscheidung aus dem Gerichts bezirke Tuschkau und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Pilsen wird nach § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 Z. 59 R. -G. -B. der hohen Regierung mit dem Gutachten übermittelt, daß die Ausscheidung der Gemeinde Kottiken aus dem Gerichtsbezirke Tuschkau und die Zutheilung derselben zum Gerichtsbezirke Pilsen mit Rücksicht auf die Lage und Verkehrsverhaltnisse ihrem factischen Vedürfniße gemäß und daher wünschenswerth sei.

Komise tedy navrhuje. Slavný sněme račiž uzavříti:

I.

Petice obce Chotíkova za vyloučení ze soudního okresu Touškovského a přiděleni k soudnímu okresu Plzeňskému budiž dle § 2. zákona ze dne 11. června 1868 č. 59. r. z. odevzdána c. k. vládě s dobrozdáním, že vyloučením obce Chotíkova ze soudního okresu Touškovského a přidělením k soudnímu okresu Plzeňskému vzhledem k poloze a obchodním poměrům vyhoví se skutečně potřebě její a že jest to tedy věcí žádoucí.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuju odstavec tento za přijatý.

Ich erkläre diesen Absatz für angenommen.

Berichterstatter Dr. Palacký (liest): Gesetz vom... wirksam für das Königreich Böhmen, womit die Gemeinde Kottiken aus dem Bezirksvertretungsgebiete Tuschkau ausgeschieden und dem Bezirksvertretungs-Gebiete Pilsen zugewiesen wird.

Uiber Antrag des Landtages Meines Kömgreiches Böhmen finde ich im Grunde des § 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1854 Nr. 27 des Gesetz- und Verordnungsblattes für das Königreich Böhmen anzuordnen, wie folgt:

Zákon daný dne...

platný pro království České, jímžto se

obec Chotíkov vylučuje z obvodu okres-

ního zastupitelství Touškovského a přiděluje k obvodu okresního zastupitelstva Plzeňského.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě § 2. a 5. zákona o okresních zastupitelstvech daného dne 23. července 1864 č. 27. zákonů a nařízení pro království České naříditi takto:

Hier sind zwei Druckfehler zu verbessern im deutschen Texte ist das Wort "nachstehend" als sinnstörende Tautoligie auszulassen, und

im böhmischen Texte soll es statt

"o obecních

zastupitelstvech"

heißen

"o okresních zastu-

pitelstvech".

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Der Absatz ist angenommen.

Odstavec jest přijat.

Zpravodaj Dr. Palacký.

§ 1.

Obec Chotíkov vylučuje se z obvodu okresního zastupitelstva Touškovského a přikazuje se obvodu okresního zastupitelstva Plzeňského.

§ 1. Die Gemeinde Kottiken wird aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Tuschkau ausgeschieden und dem Bezirksv ertretungs=Gebiete Pilsen zugewiesen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Jest přijato.

Es ist angenommen.

Berichterstatter Dr. Palacký: § 2.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage in Wirksamkeit, mit welchem die genannte Gemeinde aus dem Gerichtsbezirke Tuschkau ausgeschieden und dem Gerichtsbezirke Pilsen zugewiesen wird.

§ 2.

Zákon ten nabude platnosti toho dne, kterého bude jmenovaná obec vyloučena ze soudního okresu Touškovského a přikázána k soudnímu okresu Plzeňskému.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Berichterstatter Dr. Palacký:

§ 3. Mein Minister des Innern ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.

§ 3. Mému ministrovi vnitřních záležitostí se ukládá, by zákon ten uvedl v skutek.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jest přijato.

Es ist a n g e n o m m e n.

Berichterstatter Dr. Palacký:

Nr. III. Hiedurch wird die Petition Nr. 886 vom J. 1886 der 73 Infassen von Kottiken erledigt.

III.

Tím se vyřizuje i petice 73 ohčanů Chotikovských č. 586 r. 1886.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Palacký. Jelikož sněm beze změny kromě chyb tisku přijal tento zákon, dovoluji si navrhnouti k ukrácení věci, by byl tento zákon přijat hned v 3. čtení.

Ich beantrage, sofort die dritte Lesung dieses Gesetzes vorzunehmen.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, sofort die dritte Lesung vorzunehmen.

Pan zpravodaj navrhuje, by se hned přikročilo ke třetímu čtění.

Žádám pány, kteří s tím formálním návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem formalen Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Es ist angenommen.

Jest přijato.

Nyní předložím slav. sněmu otázku, zdali návrhy, na kterých se byl usnesl v druhém čtění, přijímá v třetím čtění, o-

všem s vyhražením oněch tiskových chyb, na které bylo poukázáno.

Ich werde nunmehr dem hohen Hanse die Frage vorlegen, ob dasselbe die Anträge der (Kommission in dritter Lesung annimmt mit Vorbehalt der Druckfehler, auf welche bei der Berhandlung hingewiesen worden ist und ersuche die Herren, welche die Antrage der Kommission in dritter Lesung annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh ve třetím čtení, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Poslední předmět denního pořádku jest druhé čtění zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské rady v Liberci za vymožení zemského zákona, kterým má býti městské obci Liberci povoleno odprodati čásť pozemku č. p. 1491-I. ve výměře 2004 2/2 čtver. sáhů.

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes in Reichenberg um Erwirkung eines Landesgesetzes, womit der Stadt Reichenberg die Bewilligung zum Abverkaufe eines Theiles vom Grundstücke -Nr. Parz. 1491-I. im Ausmaße von 2004 1/2 Quadr. Klaftern ertheilt würde.

Zpravodajem jest p. posl. Šulc. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Šulc. Zpráva, kterou mám česť podati, nalézá se v rukou pánů poslanců tištěna pod. č. XXXIV. a myslím tedy, že mi bude prominuto, nebudu-li ji předčítati a přejdu-li hned k návrhu komise: Slav. sněme, račiž návrh zemského výboru schváliti a usnésti se na osnově zákona:

Zákon daný dne... kterým povoluje se městské obci v Liberci odprodati část pozemku čís. parc. 1491-I v Liberci.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi uděliti městské obci Liberci povolení, aby odprodala od pozemku čísl. parc. 1491-I náležejícího této obci a nacházejícího se v katastrální obci Liberecké část ve výměře 2004 1/2 čtver. sáhů čili 7196-15m² za cenu 9 zl. za každý čtvereční sáh.

Gesetz vom... womit der StadtgemeindeReichenberg die Bewilligung zum Abverkaufeeines Theiles der Grundparcelle Nr. 1491-I. in Reichenberg ertheilt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde ich der StadtgemeindeReichenberg die Bewilligung zu ertheilen, von. dem ihr gehörigen in der Katastralgem. Reichenberg gelegenen Grundstücke Nr. Parc. 1491-I. einen Theil im Ausmaße von 2004 1/2 Q. -Kl. oder 7196-15 m² um den Preis von 9 fl. per l Q. -Klftr. verkaufen zu dürfen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand

das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji návrh komise za přijatý.

Ich erkläre den Antrag der Commission für angenommen.

Die dritte Lesung entfällt, nachdem der Gegenstand nur aus einem einzigen Antrage besteht.

Třetího čtení není zapotřebí, jelikož, návrh komise pozůstává toliko z jednéčásti, a jest tedy dotyčný zákon právoplatně slavným sněmem přijat.