Stenografická zpráva

o

VIL sezení V. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 6. prosince 1887.

Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a dvorní rada Bedřich Kmoch.

Stenographischer Bericht

über die VII. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 6. Dez. 1887.

V o r s i tz e n d e r: Se Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall Stellvertreter Dr. Heinrich Sole und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel lenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und Hofrath Fried, Kmoch).

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:

1.   První čtení zprávy zemského výboru o stavu národních škol "v království českém r 1887, č. sn. 147, č. t. XXII.

2.    Druhé čtení zprávy komise petiční o petici okresní záložny hospodářské v Mladé Boleslavi za doplnění zákona ze dne 2. února 1885 č. 9. zemsk. z.; č. sn. 168, č. t. XXXI.

3.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského v příčině žádosti obce Chotikovské za vyloučení z obvodu okresu Touškovského a přidělení k obvodu okresu Plzeňského, č. sn. 171, č. t. XXXII.

4.    Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské rady v Liberci za vymožení zemského zákona, kterým má býti městské obci Liberci povoleno odprodati část pozemku č. p. 1491-I. ve výměře 2004 1/2 čtv. sáhů, č. sn. 173, č. t. XXXIV.

Sezeni počalo o 11. hod. 30 min.

Inhalt:

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung.

1.    Erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1887, L. Z. 147, Dr. Nr. XXII.

2.   Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskom mission über die Petition ber landwirthschaftlichen Bezirks vorschußkassa in Jungbunzlau um Ergänzung des Gesetzes v. 2. Feber 1885, Z. 9. L. G. Bl., L. Z. 168, Dr. Nr. XXXI.

3.     Zweite Lesung des Berichtes der Commiffion für Bezirks und Gemeinde-Angelegenheiten betreffend den Bericht des Landesausschußes über das Ansuchen der Gemeinde Kottiken um Ausscheidung aus dem Tusch kauer und Zuweisung zu dem Pilsner Gerichtssprengel, Dr)r Nr. XXXII.

4.    Zweite Lesung des Berichten der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Ge such des Stadtrathes in Reichenberg um Erwirkung eines Landesgesetzes, womit ber Stadt Reichenberg die Bewwilligung zum Abverkaufe eines Theiles vom Grund stücke Nr. Parz. 1491-I. im Auamaße von 2004 1/2 Quadr. Kl. ertheilt würbe, L. Z. 173, Dr. Nr. XXXIV.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Min.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi. Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Sněm. tajemník Höhm: Tiskem bylo rozdáno:

č. 163. č. t. XXVIII. Zpráva výboru zemského o žádosti rady královského hlavního města Prahy za změnu obecního řádu pro Prahu ze dne 27. dubna 1850 č. 85. z. z.

č. 178. č. t. XXXVII. Zpráva zemského výboru o žádosti městské rady v Liberci za změnu obecního řádu pro město Liberec ze dne 15. prosince 1850 č. 202. zem. a vlád. věstníka.

č. 179. č. t. XXXVIII. Zpráva zemského výboru o zřízení nového ústavu pro choré pomatence v Opořanech.

č. 182. č. t. XXXIX. Návrh poslance prof. Frant. Tilšra a 7 soudruhů v příčině zřízení odboru pro zemědělské inženýrství při c. k. české vysoké škole technické v Praze.

č. 183. č. t. XL. Zpráva zemského výboru, kterou předkládá se opět zpráva Školské komise ze dne 23. ledna 1887 č. 388. v příčině otázky upraveni služného učitelů na obecných školách, která v posledním zasedání sněmovním zůstala nevyřízena.

Stenografická zpráva o 6. sezení.

In Drucke wurden vertheilt:

Nr. 163. Dr. =N. XXVIII. Bericht des L. =

Ausschußes über das Gesuch des Stadtrathes der kgl. Hauptstadt Prag um Abänderung der Gemeindeordnung für Prag vom 27. April 1850 Nr. 85. L. =G. =Bl.

Nr. 178. Dr. =N. XXXVII. Bericht des L. = Ausschußes über das Ansuchen des Stadtrathes von Reichenberg um Abänderung der Gemeindeordnung für die Stadt Reichenberg vom 15. Dezember 1850 Nr. 202 L. =G. und R. =Bl.

Nr. 179. Dr. XXXVIII. Bericht des

Landesausschußes betreffend die Errichtung einer neuen Irren=Siechenanstalt in Opořan.

Nr. 182. Dr. XXXIX. Antrag des Abg. Pros. Franz Tilšer und 7 Genossen betreffend die Errichtung einer landesculturtechnischen Fachabtheilung an der k. k. böhmischen polytechnischen Hochschule in Prag.

Nr. 183. Dr. XL. Bericht des Landes-

ausschußes, mit welchem der in der vorjährigen Landtagssession unerledigt gebliebene Bericht der Schulkommission vom 23. Janner 1 887 Z. 388 betreffend die Frage der Regelung der Lehrergehalte an den Volksschulen neuerlich vorgelegt wird.

Dann der stenographische Bericht der 6. Sitzung.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy výboru zemského byly přikázány komisím ex praesidio.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Berichte des Landesausschußes den Commissionen ex praesidio zugewiesen worden sind.

Sněm. sekretář Höhm: Ex praesidio bylo přikázáno a sice komissi školské.

č. sn. 180. Zpráva zemského výboru o petici výboru učitelské besedy Budče na Smíchově za změnu zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86. z. z. v tom smyslu, aby léta přetržené služby za příčinou dalšího vzdělání byla spočítána do pense.

Ex praesidio wurden zugewiesen u. zw. der Schulkommission:

L. =Z. 180. Bericht des Landesausschußes über die Petition des Lehrervereines Budeč in Smichow um Abänderung des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 Z. 86 L. =G. =Bl. betreffs der Einrechnung der behufs weiterer Ausbildung unterbroch enen Dienstjahre in die Pension.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelaufen sind.

Sněm. aktuár Baretta: Petice došlé 5. prosince 1887:

Posl. p. dr. Machek s pet. okres. výb. v Chrudimi, aby zákon zem. ze dne 11. května 1869 č. 87. opět v platnosť uveden byl. (další vyvazení pozemků. )

Posl. p. Šabata s pet. místní školní rady v Malé Lhotě za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.

Posl. p. dr. Jeřábek Frant. s pet. učitelstva v Sobotce za upravení právních poměrů učitelů.

Posl. p. Duben s pet. okr. zastup. v Sušici za snížení povinné návštěvy školní na 7 roků.

Posl. p. Hartl s pet. místní škol, rady v Dolních Pasekách za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.

Posl. p. Dr. Zátka s pet. sboru učitel. matiční školy v Rudolfově za změnu zákona školního, aby učitelům škol soukromých umožněno bylo do veřejného fondu pensijního pro učitele vstoupiti.

Posl. p. Mašek s pet. správy Školy v Lhotě Bradlecké za upravení právních poměrů učitelů.

Posl. p. Mašek s pet. okres. výboru v Libáni za snížení povinné návštěvy školní na 7 roků.

Posl. p. Mašek s peticí okr. výb. v Libáni, aby zákon zem. ze dne 11. května 1869 č. 87. opět v platnost uveden byl.

Abg. H. Habert mit der Petition der Bezirksvertretung in Oberplan nebst noch weiteren Beitrittserklärungen von 17. Bezirks=Vertr. um Erwirkung eines Gesetzes zur Beschränkung der Ehefreiheit.

Abg. Herr Rodler mit der Petition der Gemeindevertretung in Wiedlitz um Ausscheidung dieser Gemeinde aus dem Gerichtsbezirke Pfraumberg und deren Zuweisung zum Gerichtsbezirke Hostau.

Abg. H. Rodler mit der Petition in Liebeswar in derselben Angelegenheit.

Posl. p. Šabata s peticí, katol. hospod. spolku "Lípa" v Chlenech za prohlášení řek Divoké a Tiché Orlice, pokud splavné jsou, za řeky zemské.

Posl. p. dr. Engel s peticí živnostníků v Nymburce za zrušení školného a upravení zákona domovského.

Posl. p. Tilšer s peticí hospod. spolku v Českém Brodě v příčině zprostění pokud se týče úlev pro chovance hospod. ústavů ohledně činné vojenské služby.

Posl. p. Hevera s peticí obec. zastup. v Kuklenách za udělení subvence neb půjčky k stavbě budovy pro tamní Školu hospodyňskou.

Posl. p. Macháček s peticí místní škol. rady v Nechvalovicích za konečné rozhodnutí v příčině školních přebytků pokladny c. kr. okr. rady školní v Sedlčanech.

Posl. p. Fáček s peticí obce PluhovZďár za vyloučení téže z obvodu okresu soudního ve Veselí a přidělení té samé k obvodu okr. soudu v Jindř. Hradci.

Posl. pan dr. Peták s peticí Frant. Pražského a soudr. v Nýřanech za udělení subvence pro tamní českou opatrovnu.

Posl. pan Černý Jan s peticí Josefa

Svobody, děkana v Turnově s více osadníky obce Nudvojovické za udělení příspěvku na opravení starobylého kostela Nudvojovického.

Posl. p. Vepřík s peticí hospod. spolku ve Všelisích za zřízení pojišťovny zemské.

Oberstlandmarschall: Dem Herrn Abg. Graf Karl Schönborn habe ich für die heutige Sitzung Urlaub gegeben.

Panu poslanci hraběti Karlu Schönbornovi dal jsem dovolenou pro dnešní schůzi.

Konstatuji, že sl. sněm je způsobilý k uzavíráni.

Ich constatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Přejdeme k dennímu pořádku.

První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o stavu národního Školství v království Českém roku 1887.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen.

Zpravodajem. jest pan professor Dr. Kvíčala.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj přís. zem. v. Dr. Kvíčala: Slavný sněme! Zemský výbor předkládá obšírnou zprávu o stavu národního školství v království Českém v roce 1887.

Tato zpráva bývá předmětem důkladného uvažování dvou komisí sněmovních, komise rozpočtové a komise školské; a kromě toho bývá také předmětem důkladného zkoumání a uvažování všech pánů poslanců.

Obmezím se dnes při prvním čtení jenom na vytknuti některých důležitějších věcí, na kteréž bych rád hned při tomto prvním čtení pozornosť sl. sněmu obrátil.

Především podotýkám, že zemský výbor hodlá, počínaje příštím rokem, při statistických výkazech vzíti za základ ne jak to dosud bývalo rok sluneční, nýbrž rok školský, tak že by od příštího roku počínaje při tabulkách 3, 4, 5, 6, 8 a 9 za základ vzat byl stav koncem uplynulého roku školního.

Iniciativu k této změně, kterou zem-

ský výbor pokládá za vhodnou, podala jedna okresní Školní rada, totiž chrudimská.

Když pak zemský výbor všech okres. rad se tázal, zdaliž by se měla tato změna zavésti, byl výsledek tento; Vyslovilo celkem své mínění 94 okresních školních rad, 51 českých a 43 německé ve prospěch tohoto návrhu a pouze 13 školních rad a sice 8 českých a 5 německých vyslovily se proti tomuto návrhu. Dále pak zemská účtárna dokázala, že tato změna vskutku je velice praktická a žádoucná a proto míním, že se potká to se všeobecným souhlasem, když od příštího roku počínajíc ve zprávě zemského výboru o stavu národních škol v království Českém tato změna bude provedena. Co se počtu školních obcí týká, bylo dle této zprávy ve venkovských školních okresích celkem 4279 školních obcí a k tomu přicházejí 3 městské škol. okresy, které tvoří pro sebe školní obec, to jest Praha, Králové Hradec a Liberec, celkem tedy 4282 školní obce a 78 expositur. Naproti temu dle loňské zprávy bylo školních obcí 4271 a 65 expositur. Co se počtu škol týká, jest nyní škol 4787, takže přírůstek zde jest o 105 škol a sice 2629 v českých školních okresích a 2110 v německých školních okresích a jest tedy přírůstek 48 škol v německých školních okresích.

Měšťanských škol jest pak 140, rozmnožil se tedy počet o 3 naproti loňskému roku. Pozorujeme-li počet škol vzhledem k jazyku vyučovdcímu, jeví se tento výsledek i českých škol jest vykázáno v této zprávě 2647, přírůstek tedy 42, ale třid českých škol 7772, to činí přírůstek 265. Co se německých škol týká, škol totiž s německým vyučovacím jazykem, jest počet vykázán 2140, přírůstek 63, tříd 5372, to jest přírůstek 136.

Co se tohoto rozmnožení škol s českým a německým vyučovacím jazykem týká, upozorňuji na výklad, kterýž ve zprávě zemského výboru obsažen jest na str. VII. a VIII. a podotýkám, že při tomto rozmnožování škol podle jazyka vyučovacího musí zde v úvahu vzaty býti dva momenty: rozmnožení nastalo buď zřízením zcela nových škol a expositur a nebo rozdělením škol dříve smíšených podle pohlaví. Podotýkám při tom, což známo jest, že podle zákona v jistých případech mají Školy smíšené podle pohlaví býti rozděleny na školy chlapecké a na školy dívčí a to bylo

provedeno v posledních létech od školních úřadů, a jest tento výsledek nyní v tabulkách vykázán.

Co se týká nově zřtzených škol, přibylo českých celkem 17 a sice 16 v českých venkovských školních okresích a jedna dvoutřídní v Čouši v německém šk. okresu mosteckém, celkem přibylo 17 samostatných škol.

Německé samostatné školy přibyly 4, jak je na str. 4. vyloženo a expositur celkem 13.

Zemský výbor dále vykládá a sice na str. 3. své zprávy příčinu, ze které nemohl posud předsevzíti vřadění školních obcí do vyšších tříd služného učitelstva.

Byl rozkaz dán následkem četných petic za vřadění do vyšší třídy služného v 12. sezení ze dne 7. ledna 1887, aby zemský výbor dle možnosti vřadil školní obce dne 1. ledna 1887 počínaje do vyšší třídy služného.

Zemský výbor míní, že svou zprávou důkladně odůvodnil, proč nemohlo toto nařízení býti vykonáno. Nemohlo býti vykonáno proto, krátce řečeno, poněvadž současně letos muselo býti jednáno o revisi tříd, kterážto revise jest zemským zákonem z r. 1875 nařízena a má se v každém desítiletí odbývati. Tato revise má 1. ledna 1888 nabýti platnosti. Nebylo tedy možno vřaditi nyní některé školní obce do vyšší třídy služného bez ohledu na tuto všeobecnou revisi, poněvadž by se mohlo státi, že by leckteré školní obce při částečném vřadění do vyšší třídy služného byly došly ohledu snad přílišného na újmu těch výsledků, kteréž při všeobecné revisi musí se provésti.

Co se pak této všeobecné revise týká, byl teprve předvčírem od zemské školní rady dotyčný spis jednací zemskému výboru doručen a musí arciť ještě během měsíce prosince tato všeobecná revise od zemského výboru býti provedene.

Dále dovoluji si upozorniti na to, co obsaženo na str. 9. a 10. této zprávy.

Zemský výbor vyhověl nařízení, které slavný sněm učinil v sezení XXIV. dne 25. ledna 1887 a uvádí v této zprávě, na kolika dvou- i vícetřídních školách vyučuje se druhému zemskému jazyku, jakožto předmětu nepovinnému.

Co se počtu dětí týká, rozmnožil se počet dětí nalezajících se ve věku školou povinném, a taktéž počet dětí školu sku-

tečně navštěvujících značnou měrou. Jest dětí školou povinných a sepsaných 993. 361, a sice dětí v českých venkovských školních okresích 610, 806, v německých venkovských okresích školních 355. 033 a v městských školních okresích 27. 522 počet dětí pak skutečně školou povinných jesl celkem 924. 525. Při tom podotýkám, že zemský výbor také v této zprávě podle přání, kteréž bylo projeveno před 2 roky, jakož i v loňské zprávě, přihlížel k mateřskému jazyku u dětí školou povinných a školu navštěvujících.

Dotyčná dáta nalézají se v příslušných tabulkách.

Počet učitelských sil systemisovaných rozmnožil se také zase podle této zprávy značnou měrou.

Všech učitelských míst systemisovaných jest podle této zprávy 13. 330, rozmnožil se tedy počet těchto míst naproti předešlému roku o 410.

Co se týče nákladu vzrostl opět náklad řádný na školství měrou značnou a sice podle preliminářů podaných od všech okresních školních rad vypočten jest náklad řádný na rok 1888 sumou 8, 396. 512 zlatých, a sice navrhuje zemský výbor, aby příspěvek zemský k tomuto řádnému nákladu byl ustanoven na rok 1888 sumou 4, 200. 000 zl. K tomu přichází ještě náklad na vyučování náboženství, jejž zemský výbor navrhuje sumou 200. 000 zl., dále dotace k tomu přichází na podporování stavby škol 140. 000 zl., konečně příspěvek k pensijnímu fondu učitelskému, a tento příspěvek navrhuje zemský výbor na rok 1888 sumou 450. 000 zl.

Na str. 23. jedná zemský výbor o výpomocných silách učitelských a o mínění, které c. k. vláda v této příčině projevila.

Zemský výbor podává zprávu, že nyní výpomocných sil pohlaví mužského jest 514 a pohlaví ženského 42.

Rozmnožil se tedy počet výpomocných sil naproti lonskému roku o 87 výpomocných sil mužského a o 19 výpomocných sil pohlaví ženského.

Tento úkaz není potěšitelný a proto učitelská komise ve své zprávě předešlé ze dne 19. ledna 1887 právem podotkla, že rozmnožení počtu výpomocných sil učitelských jest zjevem velmi povážlivým a slavný sněm pak ve svém XXIV. sezení dne 25. ledna r. 1887 usnesl se na této resoluci:

C. k. vláda vyzývá se, aby působila k tomu, by výpomocné síly učitelské zaměstnané na školách obecných byly pokud možno co nejdříve odstraněny.

Tato resoluce byla sdělena c. k. vládě, načež došla od c. k. praesidia místodržitelského notou danou dne 25. června t. r. odpověď, ve kteréž odpovědi se poukazuje k tomu, že vhodným prostředkem k odstranění těchto výpomocných sil učitelských bylo by, kdyby se zemská stipendia, která se v dřívějších letech kandidátům učitelství udělovala, znova zavedla.

Zemský výbor o této záležitosti konal důkladné porady a přišel k tomu přesvědčení, že by tento prostředek nepostačil a že nelze na dlouho po té době, co od slavného sněmu zemská stipendia byla zrušena, navrhnouti zase znovuzřízení těchto stipendií.

Zemský výbor dále věděl, že počet aspoň hlásících se kandidátů na mnohých učitelských ústavech jest značný a že značný počet kandidátů hlásících se nemohl být přijat, poněvadž bylo nařízeno, aby 50 na nejvýš 60 nových kandidátů do ústavů ku vzdělání učitelů se přijímalo a jest zemský výbor toho mínění, že kdyby se paralelky povolovaly na ústavech ku vzdělání učitelů, by nedostatku učitelských sil řádně zkoušených bylo tím řádně odpomoženo a pak že by se počet výpomocných sil, kteréž z nouze působí, velmi ztenčil, a tím že by bylo úplně odpomoženo.

Za tou příčinou dovoluje si zemský výbor slavnému sněmu na konci své zprávy navrhnouti resoluci, kteráž k tomu cíli směřuje.

Co se návštěvy týká, podotýká zemský výbor ve své zprávě, že c. k. zemská školní rada nevyslovila se určitě o tom, zdaliž návštěva školní se zlepšila vzhledem ke školnímu roku předcházejícímu.

Zemský výbor míní, vezme li v úvahu menší počet trestů vězením a na penězích pro nedbalou návštěvu škol, že se jeví jakési zlepšení návštěvy školní také naproti stavu předešlému.

Dále zemský výbor uvádí v této letošní zprávě něco nového, a sice na stránce 32 podává obšírný výklad o školách mateřských, a sice dle přání komise rozpočtové. Komise rozpočtová podotkla ve své zvláštní zprávě o rozpočtu v příčině národního školství na rok 1887, že jest

žádoucno, aby ohledně těch devíti škol mateřských, na které z prostředků zemských povolen jest náklad 13. 010 zl., byly vylíčeny poměry v budoucí zprávě o stavu národního školství zevrubněji nežli se to dosud stalo. Dle toho přání zemský výbor ve své zprávě na stránce 32, 33 a 34 podává důkladný a podrobný výklad o této záležitosti.

Na konci své zprávy navrhuje zemský výbor, aby slavný sněm zprávu tuto na vědomí vzal, a dále aby k tomu svolil, aby také ještě na rok 1888 prodloužila se úmluva, kterouž v r. 1884 učinil zemský výbor s c. k. zemskou školní radou v příčině uhražení nákladů na vyučování náboženství.

Vzhledem k tomu navrhuje pak zemský výbor také tuto resoluci, to jest resoluci druhou:

"C. k. vláda se žádá, aby o to se postarala, by co nejdříve uskutečněn byl zákon, jímž by se upravilo uhražování nákladu na vyučování náboženství na školách obecných. "

Zemský výbor o této věci na str. 36 své zprávy podává výklad obšírnější a vykládá, co učinil zemský výbor, aby bylo tohoto cíle dosaženo, poněvadž nynější stav je, co se týká uhražování nákladu na vyučování náboženství, nejistý a neutěšený, a bylo by žádoucno, aby co nejdříve říšským zákonem v této příčině vydaným tato véc byla upravena.

Kromě toho zemský výbor, jak jsem již dříve podotkl, navrhuje sl. sněmu resoluci, kterou c. k. vláda se žádá, aby učinila potřebná opatření, by za účelem rozmnožení návštěvy ústavů pro vzdělávání učitelů tam, kde se toho objevuje nutnost i potřeba, zřizovaly se pobočky.

Ve příčině formální pak navrhuje zemský výbor opět, jako v letech předešlých vždycky, aby tato zpráva byla přikázána dvěma komisím, totiž i komisi rozpočtové i komisi školní k poradě a podání návrhu.

Hoher Landtag! der Landesausschuß legt einen ausführlichen Bericht über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1887 vor und er bemerkt hiebei, daß er den Aufträgen, welche von Seite des hohen Landtages gegeben wurden und den Wünschen, welche in den Commissionen ausgesprochen wurden, nach Möglichkeit nachzukommen trachtete.

Insbesondere erlaube ich mir hervorzuheben, daß jetzt nach dem Austrage, den der hohe Landtag gegeben hat, in diesem Berichte angegeben erscheint, an wie viel zweiklassigen und mehrklassigen Schulen der unobligate Unterricht in der zweiten Landessprache eingeführt ist; ferner erlaube ich mir darauf hinzuweisen, daß über den von der Budgetkommission in ihrem Specialberichte ausgesprochenen Wunsch jetzt aus Seite 32, 33 und 34 eine ausführliche Darlegung der Verhältnisse der Kindergärten, welche aus Landesmitteln subventionirt werden, erscheint.

Der Landesausschuß gelangt dann nach einer ausführlichen Erörterung der bezüglichen Punkte am Schluße seines Berichtes zu folgendem Antrage:

Der hohe Landtag wolle diesen Bericht zur Kenntnis nehmen, die Verlängerung der mit dem k. k. Landesschulrathe getroffenen Vereinbarung vom Jahre 1884 bezüglich der Bestreitung des Aufwandes für den Religionsunterricht auch noch für das Jahr 1888 genehmigen und weiter nachstehende Resolutionen beschließen:

Die k. k. Regierung wird ersucht:

1.   Die erforderlichen Maßnahmen zu treffen, daß zur Hebung der Frequenz an den Lehrerbildungsanstalten, dort wo sich die Nothwendigkeit und das Bedürfnis herausstellt, Parallelklassen errichtet werden:

2.   für das thunlichst baldige Zustandekommen eines Gesetzes betreffs der Regelung der Bestreitung des Aufwandes für den Religionsunterricht an den Volksschulen Sorge zu tragen.

In formeller Beziehung beantragt der Landesausschuß, diesen Bericht der Budget= und der Schulkommission zur Vorberathung und Antragstellung zuzuweisen.

Nejv. maršálek zemský.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Zemský výbor navrhuje, by zpráva byla rozpočtové i školní komisi k poradě a k podáni návrhu přikázána.

Der Landesausschuß beantragt, den Bericht der Budget= und Schulkommission zur Vorberathung und Antragstellung zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petition der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassa in Jungbunzlau um Ergänzung des Gesetzes vom 2. Feber 1885 Z. 9. L. G. Bl.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise petiční o petici okresní záložny hospodářské v Mladé Boleslavi za doplněni zákona ze dne 2. února 1885 č. 9. zemsk. z. Zpravodajem jest p. dr. Naxera; dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj většiny posl. dr. Naxera: Zpráva nalézá se tištěna v rukou pp. poslanců. Bude mi zajisté prominuto čtení zprávy té a ponechávám si další výklad až k závěrečnému slovu.

Návrh majority zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti na tom. O petici okresní záložny hospodářské v Ml. Boleslavi za doplnění zákona ze dne 2. února 1885 č. 9. zem. zák. č. 65 pet. ať se přejde k dennímu pořádku.

Nejv. maršálek zem.: Jelikož při této právě bylo podáno taktéž votum menšiny a jelikož jakožto zpravodaj menšiny je podepsán p. posl. Hevera, tedy přijde nyní také k odůvodnění návrhu menšiny p. poslanec Hevera k slovu.

Bei diesem Gegenstande ist in der Commission eine Minorität zu Tage getreten, welche mit einem eigenen Minoritätsvotum vor das Haus tritt.

Als Berichterstatter der Minorität fungirt der Abgeordnete Hevera, welcher demnach zur Begründung seines Minoritätsvotums das Wort erhält.

Dávám slovo p. posl. Heverovi.

Zpravodaj menšiny posl. Hevera: Sl. sněme! Kdykoliv ozve se z lůna obyvatelstva hlas podstatný, aby v zájmech a jeho potřebách dostalo se mu podpory a ochrany žádoucí, tu neváhá tento sl. sněm, aby hřivnou svou zájmům těm, pokud jen možno, prospěl. Hlasem takovým jest za-

jisté petice okresní záložny hospodářské v Ml. Boleslavi, obsahující prosbu, aby zákon o okresních hospodářských záložnách z r. 1885 změněn byl v dvojím smyslu: aby na základě usnesení valné hromady té které záložny, na základě dobrozdání výboru okresního mohl zemský výbor zdvojnásobniti vklady, jež dle posavadní platnosti zákona znějí na pateronásobný obnos jmění základního, aby tedy dle povolení zemského výboru mohly ty které záložny přijímati vklady desateronásobné.

Petice tato byla - jakož rád doznávám - předmětem velmi pečlivé úvahy se strany ctěného p. referenta a byla taktéž všestranně uvážena od komise petiční. V konečném návrhu ovšem nemohl jsem se shodnouti s ctěným panem referentem a bez domýšlivosti řečeno, znaje také poněkud zájmy a poměry okresních hospodářských záložen, viděl jsem toho potřebu použiti řádu jednacího a podati votum menšiny.

Votum menšiny nese se, abych tak řekl, směrem velice nevinným. Nežádá nic jiného, než aby petice Mladoboleslavské záložny nebyla odmítnuta, nýbrž aby byla přikázána výboru zemskému, ten aby po bedlivém a zralém uvážení uznal, čeho potřebí vidí se mu za dobré a aby tedy aspoň petice tato byla předmětem úvah dalších.

Když před 6 lety tento slavný sněm v péči o zájmy hospodářské viděl toho potřebu, aby položila se ruka pomocná na úvěr hospodářský a aby již tenkráte roztroušené údy tělesa úvěrního v jednom okresu sloučeny byly v jediné těleso mohutné, totiž hospodářskou záložnu okresní, a když se povolilo tenkráte okresní hospodářské záložně, aby přijímala dvojnásob toho, co jest jejím vlastnictvím, netajil jsem již tenkráte své obavy, že tento základ nebude základem žulovým a že co nejdříve poměry skutečné budou nutiti tento slavný sněm, aby učinil v této věci nápravu.

Stalo se také tak opětně před 2 roky. Taktéž nesen péčí o obecný prospěch a úvěr hospodářský tento slavný sněm změnil zákon od r. 1882 ve směru příznivém a na místě dvojnásobného obnosu vkladů jmění základnímu se rovnajícího, povoleno, že mohou přijímati okresní hospodářské záložny, když k tomu zemský výbor svolí,

obnos pateronásobný. I tenkráte, pokud jsem měl příležitosť, poukazoval jsem k tomu, že nebude ani tato oprava dostatečnou, že nebude zabezpečovati rozvoj bla hodárný těchto záložen a zajisté v době nejblíže příští žádati budou účastníci, aby obvazky, abych tak řekl, tepny životní, byly odstraněny a aby mohli přijímati způsobem takovým vklady peněžité od osob třetích, jak to vidíme u ústavů ostatních. Dospěl sl. sněm tedy nyní k tomu, aby rozhodl, jestliže má se setrvati u tohoto mílníka dosavadního aneb jestli má se naznačiti cesta delší pro rozvoj, blahobyt a zájmy hospodářských záložen potřebná. Já, pokud soud můj o záležitostech veřejných sahá a pokud se ustálil na pozorování, nemohu, budiž mi to prominuto, v postupu jednání moci státní zákonodárné, neviděti jistou nestejnosť, ano, ať dím, nedůslednost, nebo prosím, není to nestejnosť, když na základě zákona ze dne 9. dubna 1873 bez obmezení jakéhokoli povolí se společenstvu, jež se setoupí, aby vypomáhalo úvěru, když vyhoví podmínkám ne příliš těžkým, jež spočívají hlavně v tom, aby spolek byl protokolován čili soudně registrován, když tedy těmto podmínkám vyhoví, tedy nikdo více nestará se o to, do jaké výše peněžité vklady mají se přijímati. A jaký postup byl při zařizování spořitelen ?

Viděli jsme někdy meze, do kterých mají spořitelny přijímati vklady peněžité ?

Tedy neviděli jsme to ani u těch ani u oněch blahodárných ústavů, ale u hospodářských, okresních záložen, majících ihned při svém ustavení značný obnos jmění, majících takový obnos, že kolikráte se číta až do sta tisícův, mají být meze pro vklady ?

Hospodářské záložny okresní jsouce podrobeny dvojímu dozoru se strany autonomních úřadů t. j. okresního výboru a c. k. okresního hejtmanství, majíce v čele v čele svém lidi usedlé, spolehlivé, tyto ústavy nové mají, abych tak řekl, po dosi, po maličkém léku býti uzdravovány neb lépe řečeno, má se vodítko čím dále tím více sesilovati ? K tomu, jak pravím, přířinu marně hledám.

Chce chrániti moc státní neb zákonodárná vkladatele do okresních hospodářských záložen před škodou? Preč to nečiní při společenstvech registrovaných ?

Vždyt tato nejsou omezena pouze na

obyvatelstvo abych tak řekl městské, do těch ukládjí také rolníci !

Jestliže snad by tento postup, tento náhled kruhů vládních měl signaturu tu, že chce chrániti rolnictvo, obyvatelstvo, proč tedy nechrání to obyvatelstvo jiným způsobem? Na to ovšem nemohu jinak odpověděti, než že nevidím potřeby, aby bylo chráněno. Tolik zajisté může se říci, a tento sl. sněm neupře laskavého dosvědčení, že ochrany takové potřebí není.

Veškeré záložny ve vlastech českých i moravských jsou nejenom výtečně vedeny, ony, to můžeme zajisté směle říci, jsou jednou z těch nejskvělejších vymožeností naší nové doby, ony jsou skutečně chloubou naší národo-hospodářskou a neznám skutečně druhé plodné činnosti, která by poskytovala veškerému obyvatelstvu tolik užitku, tolik prospěchu a tolik potěšení !

Jestliže tu i tam vyskytne se bod nějaký temný, ten zajisté ztrácí se proti tomu, co vykonáno bylo od těch, můžeme říci, téměř 800 českých spořitelen, záložen a úvěrních spolků. -

Já tedy, pravím opětně, nenahlížím příčinu příliš veliké péče.

Ovšem se praví, že úvěru někdy jest zueužíváno. Jest možná, že jest ho zneužíváno v případech jednotlivých, jest možná, že tu i tam jeví se škodlivé výhonky úvěru, avšak to neupře, pánové, nikdo, že úvěrem docílí se věcí skutečně velikých a že zatracovati v celku úvěr, bylo by tolik, jako zatracovati oheň, že pálí, a vodu, že zaplavuje.

Já se tedy nemohu s tím spřáteliti, aby se omezovaly v postupu a rozvoji okresní záložny hospodářské.

Jeden důvod ve zprávě ctěného pana zpravodaje ovšem shledávám a ten jest vyjádřen těmi slovy, že zákon z r. 1885 není dlouho ještě v činnosti, že jest potřeba, aby nabylo se mezi tím zkušenosti, že jest potřeba jaksi čekati, až věci záložen okresních poněkud se vyvinou.

Nedá se upříti, že jistá stabilnosť v zákonodárství jest věc skutečně drahocenná. Jest-li se podaří zákonodárcům ustanoviti zákon takový, jehož opravy nejeví se tak brzy potřeba, skutečně může si gratulovati obyvatelstvo i takový sbor zákonodárný, jestliže takových oprav potřeba není. Avšak tolik se smí říci, že

zákonodárcové jsou lidé smrtelní a že jako každé dílo smrtelníka i jejich dílo je velmi nedokonalé, že jeví se v praktickém životě skutečně veliká potřeba nejednou, aby přiložilo se pomocné ruky k opravám; aby nesnadnosti, jež poskytuje praktický život; byly odstraněny. Tato theorie stabilnosti, abych tak řekl, ve sborech zákonodárných by byla, kdyby se s ní počítalo do budoucnosti, zajisté jenom škodlivou. Neboť jestliže před 20 až 30 neb více léty tato stabilnosť zákonodárná měla velikou cenu, tedy prosím, aby se nezapomnělo, že tenkrát naše poměry, náš život hospodářský, sociální i politický byl v každém ohledu také stabilnější. Ale nyní, kde téměř každý týden přináší změnu v životě sociálním, politickém a hospodářském, tak že to již působí, abych tak řekl, elementární silou vliv na veškeré instituce, v takové době chtíti zachovávati stabilnosť zákonodárství, dle mého soudu by nebylo užitečné.

Nejsou to, pánové, státové poslední, které, když jeví s e vzemi nedostatky zákonu některého, ihned snaží se tu učiniti nápravní aby zákon nedokonalý, škodlivý, byl doplněn a opraven co nejrychleji. U nás skutečně jest chyba dvojí, pokud ustálil se soud můj ve věcech veřejných.

Dvojí jest chybou - ač dím chybou - můžeme říci kletbou, kterou trpí život náš veřejný, a to jest, že není možno, aby ve sborech našich zákonodárných chyby a vady zákona se napravily; (Tak jest. ) a na druhé straně, že zákony dobré, jež máme, nejsou vykonávány.

Já poukazuji na celou řadu hospodářských zákonů, na zákon lesní, na zákon o ochraně polní a jiné zákony. To jest skutečně velikou chybou. Jestliže má se státi náprava u věcech těchto, jest potřeba, aby se s těmito poměry skutečně počítalo.

Velectěný pan zpravodaj praví, že nejeví se u celé řady záložen potřeba, aby přijímaly do desateronásobné části kmenového jmění vklady, že prý pouze u 3. okresních záložen jeví se potřeba toho; u záložny, která o to žádá, totiž mladoboleslavské, dále u záložny velvarské a u záložny nymburské. To, je prosím, již dnes u tří záložen. Ale já jsem přesvědčen, pokud poměry znám, za krátkou dobu u celého tuctu záložen bude se jeviti toho potřeba. A prosím, kam vede železná nutnosť, potřeba něco opatřiti, aby nebylo potřeba dopustiti se nezákonitosti, aby nebylo potřeba překročiti bez povolení úřadů

kompetentních hranice vyměřené na pateronásobný obnos, a na druhé straně, aby nebylo zapotřebí ukazovati dvéře vkladatelům, kteří přinesou vklady tam, a vklady ty by přesahovaly již pateronásobnou čásť. Co děje se tedy v takovém případe?

Již jest, jak pravím, potřebou mysliti na cesty a prostředky takové, aby okresní hospodářské záložny nemusily peníze odmítati k ústavům jiným. Stane se to, prosím, co v zákontié formě učiněno již u okresní záložny ve. Velvařích.

Tato záložna, aby nemusela k tomuto nepříjemnému, jak jsem již pravil, kroku vzíti útočiště, aby nemusila odmítati vklady, vynikající Členové sestavili se ve společenstvo pomocné, dali se registrovati a přijímají vklady dále. Není to, prosím, abych tak řekl, zbytečné, aby tam kde toho jeví se potřeba přijímati vyšší vklady musilo se bráti útočiště ku prostředkům takovým ? Jest pravda, že je záložen pouze několik, ale prosím, poměry hospodářské jsou takové, že tento slavný sněm by neměl odmítati hlasu takového od sebe, kdyby v jediném okresu jevila, se potřeba a nutnosť, aby byl úvěr zveleben, aby potřebám hospodářským poskytnuta byla pomoc.

Co se týče obav, pánové, že by kdyby právo přijímati vyšší vklady stalo se obecné - objevily se následky škodlivé, je zajisté vyvráceno nejlépe skušéností praktického života a bohu díky, že mohu se na takové odvolati. Hospodářské záložny v Kolíně, Mělníku a Roudnici před 20 roky učinily to, co nyní stalo se zákonem: opatřily si povolení vládní přijímati vklady bez omezení. 20 roků působí tyto záložny ve své krajině, tedy mohu říci, že působily tím ustanovením vesměs velmi prospěšně a blahodárně. Jejich vklady přesahovaly až 30krát kmenové jmění. A vidíme nějaké neštěstí na Kolínsku, Roudnicku a Mělnicku? To jest nám nejlepší důkaz, že to co učinily tyto záložny, že ta cesta, kterou ony proklestily, povede jen k hospodářskému prospěchu všech ostatních záložen. Ale vždyť povolení, jež má býti dosaženo tím spůsobem, není, prosím, tak snadné.

Dříve musí nejen valná hromada se usnésti, ale i okresní výbor, který je zajisté nestranným pozorovatelem poměrů již proto, že zákonem o okres. záložnách hospod. výslovně bylo uvedeno, že nesmí

býti ani starosta okres. hospod. záložny členem okresního výboru, tedy důkaz, že zákonodárce viděl toho potřebu, aby chránila se nestrannosť. Tedy teprv potom, když okr. výbor dá souhlas, zems. výbor může dáti povolení jen těm záložnám, které o to žádají, aby mohly přijímati více než dle dosavadního měřítka, než 5-krát tolik.

To je prosím, pánové, prostředek kontrolní, to je prostředek takový, který nevede k žádným nesnázím. Já tedy opětně musím říci, že marně pátrám po příčinách. Co se týče druhého odstavce obsaženého v petici okres. hospodářské záložny, aby mohly půjčovati 50 neb 60 perc. obsahujících veškeré jmění aktivní t. j. vklady peněžité a jmění kmenové, aby tedy mohly přes polovici tohoto jmění používati k půjčkám hypotekárním, to myslím, že zajisté nepotřebuje vzbuzovati nějaké obavy, ano já myslím, že čím více se půjčuje na uhražený úvěr hypotékární, tím že větši jest bezpečnosť okresních hospodářských záložen, ale na druhé straně také poukazuji k tomu, že v nejmenším nebyl porušen úvěr, nebyly porušeny zájmy vkladatelů, zájmy účastníků neb členů záložen, když okresní záložna kolínská, roudnická, velímská, přes 20 roků pozůstávající, když ty podle toho půjčovaly na úvěr buď více na úvěr osobni, na směnky, neb na úvěr hypotékární, čili na nemovitosti. V tom ohledů zajisté myslím, že o spolehlivosti těch účastníků podle celého systému, který hlahodárně vyvinuje se v těchto ústavech, pro úvěr hospodářský mizí veškeré obavy. Já tedy použil svého práva a pronesl jsem to, co přesvědčeni a denní zkušenosť mně kázaly.

Slavný sněm má rozhodnouti se o věci, a já nepotřebuji opětně poukazovati na nutnosť, převelikou důležitosť a blahodárnosť naších hospodářských záložen a spořitelen vůbec.

Hospodářské záložny, úvěrní spolky, občanské záložny, spořitelny, zkrátka úvěrní ústavy naší samosprávou vedené jsou skutečně těmi železnými svory, které drží naši soustavu socialně-hospodářskou. Sesíliti tyto svory zajisté nebude odpírati tento slavný sněm, nýbrž laskavě poskytne jim své podpory. Odporučuji slav. sněmu návrh minority k přijetí. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji debatu o tomto předmětu.

Ich eröffne die Debatte über diesen Gegenstand.

Es haben sich zu demselben mehrere HH. zum Worte gemeldet.

Přihlásili se ke slovu k tomuto předmětu a sice pro návrh komise páni poslanci dr. Palacký a dr. Trojan.

Proti návrhu komise není nikdo přihlášen.

Dávám tudiž slovo prvnímu řečníku, který je zapsán pro návrh komise, panu dru. Palackému.

Posl. dr. Palacký: Slavné shromáždění! Jsem velmi povděčen ctěnému poslanci panu Heverovi, že otázku tak důležitou uvedl svým návrhem, abych tak řekl, v celé jednání plného sněmu, že jest možno o této velmi palčivé, a, abych tak řekl, životní otázce rolnictva zřejmě mluviti.

Lituji, že hned z počátku musím se rozcházeti v náhledech svých s panem řečníkem, poněvadž nevidím v tom návrhu takovou nevinnu, nýbrž považuji jej spíše za velmi nebezpečný, za dynamit, který by naše hospodářské záložny mohl vyhoditi do povětří, a proto dovolím si odůvodniti to následovně.

Jest to hlavně otázka principielní, má-li se rolnický lid náš, který bohužel, jak jest známo, jest velmi zadlužen, ještě dále dlužiti, má-li se tomu býti nápomocno, aneb máme-li se veřejně postaviti na odpor této krisi, která panuje teď po celé Evropě, kterou cítí rolnický stav. V této krisi není žádné jiné pomoci, než spořivosť, protože krisis tato povstala jednoduše přílišnou výrobou a zlepšenou dopravou, tedy větší nabídkou rolnických plodin. Krise tato nemůže se skončiti, než dvojím způsobem, a sice že by spotřeba rostla, což není k očekáváni v nejbližší době, což bude potřebovati velmi dlouhého času, aneb že by výroby ubylo, což také není k očekávání.