Stenographischer Bericht
über die
VI. Sitzung der V. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 5. Dez. 1887.
V o r s i tz e n d e r: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus und Hofrath Fried. Kmoch.
Stenografická zpráva
o
VI. sezení V. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 5. prosince 1887.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a poslanci v počtu k platnému usnášeni se dostatečném.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a dvorní rada Bedřich Kmoch.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über den bisherigen Stand der mit der k. k. Regierung geführten Verhandlungen in Betreff der Beitragsleistung des Staates zu dem mit der Organisirung des psychiatrischen Unterrichtes an der Irrenanstalt in Prag verbundenen Aufwande, L. =Z. 164, Dr. =Nr. XXIX.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Vorstandes der Ortschaft Bezdějov (Bezirk Raudnitz) um Ausscheidung dieser Ortschaft aus der Gemeinde Raudnitz und Konstituirung derselben als eine selbstandige Gemeinde, ungedr. L. =Z. 170.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Insassen von Radischen um Ausscheidung der Ortschaft Radischen aus der Gemeinde Pflanzen und um Konstituirung derselben als eine selbstständige Gemeinde, ungedr. L. =Z. 169.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturs= Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend den Erfolg der eingebrachten Vorstellung wegen beabsichtigter Reduzirung der den landwirthschaftlichen Lehranstalten im Königreiche Böhmen bisher bewilligten Staatssubventionen, ungedr. L. =Z. 156.
Obsah:
Presidialní sdělení.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemského o nynějším vyjednávání s c. k. vládou v příčině přispívání státu k nákladům spojeným se zařízením vyučování psychyatrického v Pražském ústavu pro choromyslné, č. sn. 164, č. tisku XXIX.
2. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti představenstva osady Bezděkova (okresu Roudnického), aby osada tato vyloučena byla z obce Roudnické a aby ustavena byla za samostatnou obec, netišt. č. sn. 170.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osadníků Hradišťských za vyloučení osady Hradiště z obvodu obce Blanska a za ustavení osady Hradiště za obec samostatnou, netišt. č. sn. 169.
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině účinku podaného ohrazení stran obmýšlené redukce státních subvencí posud hospodářským ústavům království českého povolených, netišt. č. sn. 156.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur= Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Verlegung des pomologischen Landesinstitutes in Traja auf einen günstiger situirten Ort, ungedr. L. = Z. 157.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur= Commission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die ambulatorische Abhaltung des Taborer Wie-
senbaukurses an den landwirthschaftlichen Lehranstalten Böhmens, ungedr. L. =Z. 168.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions=Commission über die Petitionen der Bezirksausschüße in Kuttenberg, Strakonitz, Wittingau, Neupaka, Hořowic, Poděbrad und Beneschau um Ergänzung des Reichsgesetzes vom 25. Mai 1883 in dem Sinne, daß die Uibereinstimmung des Katasters mit dem Grundbuche von Amtswegen hergestellt werde, ungedr. L. =Z. 167.
Antrag des Abg. Prof. Tilšer und Genossen.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 15 Min.
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského ve příčině přeložení zemského pomologického ústavu v Troji na místo příhodnější, netišt. č. sn. 157.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině střídavého odbývání lukařského běhu Táborského na hospodářských školách v Čechách, netišt. č. sn. 158.
7. Druhé čtení zprávy komise petiční o peticích okresních výborů v Hoře Kutné, Strakonicích, Třeboni, Nové Pace, Hořovicích, Poděbradech a v Benešově v příčině doplnění zákona říšského ze dne 25. května 1883, aby cestou úřední zjednána byla shoda mezi katastrem a knihou pozemkovou, netišt. č. sn. 167.
Návrh posl. prof. Tilšera a soudr.
Sezeni počalo o 11. hod. 15 min.
Nejv. maršálek zemský. (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokol 4. sezení sněmovního ze dne 1. prosince 1887 byl po čas předepsaný k nahlédnutí vyložen.
Das Geschäftsprotokoll der 4. Landtagssitzung v. 1. December ist in der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht anfgelegen gewesen.
Činím dotaz, zda-li někdo stran znění tohoto protokolu činí námitku.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut des Protokolls eine Einwendung erhebt; nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich das Protokoll für agnoscirt.
Prohlašuji tento protokol za schválen.
Žádám by sl. sněmu bylo sděleno,
které zprávy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
č. 147. č. t. 22. Zpráva zemského výboru o stavu národních škol v království Českém roku 1887.
č. 173. č. t. 34. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské rady v Liberci za vymožení zemského zákona, kterým má býti městské obci Liberci povoleno odprodati čásť pozemku č. p. 1491-I ve výměře 2004 1/2 čtver. sáhů.
č. 174. č. t. 35. Návrh poslance Jana Sedláka a 34 soudruhů v příčinč krise zemědělské.
č. 175. č. t. 36. Návrh poslance Teklého a 6 soudruhů v příčině krise zemědělské; a stenografická zpráva o 5. sezení.
Mezi sezením rozdá se ještě:
č. 172. č. t. 33. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecni o žádosti obce král. věnného města Hradce Králové, aby jí bylo povoleno vybírati k účelům obecním 3prct. dávku z nájemného.
Im Druck wurden vertheilt:
L. =Z. 147, Dr. XXII. Bericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1887.
L. =Z. 173, Dr. XXXIV. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes in Reichenberg um Erwirkung eines Landesgesetzes, womit der Stadt Reichenberg die Bewilligung zum Abverkaufe eines Theiles vom Grundstücke Nr. Parz. 1491-I. im Ausmaße von 2004 1/2 Q. -Kl. ertheilt würde.
L. =Z. 174, Dr. XXXV. Antrag des Abg. Johann Sedlák und 34 Genossen in Angelegenheit der landwirthschaftl. Krisis.
L. =Z. 175, Dr. XXXVI Antrag des Abg. Teklý und 6 Genossen betreffend die landwirthschaftliche Krisis.
Dann der stenografische Bericht der 5. Sitzung.
Während der Sitzung wird vertheilt: L. =Z. 172, Dr. XXXIII. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde der königl. Leibgedingstadt Königgrätz um Bewilligung zur Einhebung einer 30pZt. Miethzinsabgabe zu Gemeindezwecken.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Berichte des Landesausschußes den Kommissionen ex praesidio zugewiesen worden sind.
Žádám by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio přikázány komisím.
Landtagssekretär Höhm: Ex praesidio wurden zugewiesen, und zw. der Budgetkommission:
L. =Z. 176. Bericht des Landesausschußes über die Petition des Stadtrathes in Schüttenhofen um Abschreibung der hinter der Stadtgemeinde Schüttenhofen aushaftenden Schulgeldrückstande im Betrage von 1087 fl. 99 1/2 kr.
L. =Z. 177. Bericht des Landesausschußes mit dem Gesuche des Rechnungsoffizials Josef Křiž um ausnahmsweisen Zuspruch der ersten Quinquennalzulage.
Z praesidia byly přikázány, a to:
Komissi rozpočtové:
č. 176. Zpráva zemského výboru o petici městské rady v Sušici za odepsání školních nedoplatků váznoucích za městskou obcí sušickou v částce 1087 zl. 99 1/2 kr.
č. 177. Zpráva zemského výboru o žádosti účetního officiala Josefa Kříže za výnimečné povolení 1. pětiletého přídavku.
Nejv. maršálek zemský. Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt sind.
Sněm. aktuar Baretta: Petice došlé dne 3. a 4. prosince 1887.
Posl. p. Duben podává petici jednoty učitel. v Sušici za upraveni právních poměrů učitelů.
Posl. p. Dr. Engel petici jednoty učitelské v Černém Kostelci, za totéž
Posl. p. Dr. Enpel petici jednoty učitelské "Budeč" v Benešově, totéž
Posl. p. Gartl petici místní škol. rady ve Světlé za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. p. dr. Svátek petici učitelstva předměstí pražských za udělení přídavku.
Posl. p. Faber zastup. obce Pořešínské v příčině vyloučení této obce z okr. Sedlčanského a přidělení k okr. Milevskému.
Posl. p. Wytwar s peticí kuratoria české vyšší obchod. školy v Plzni za udělení podpory pro tuto Školu.
Abg. Herr Habert mit der Petition der Gemeindevertretung in Wettern um Ueberweisung der Zahlung der Einkommensteuer der Selluloidfabrik der Firma Spiro u. Söhne von Krumau in die Gem. Wettern.
Posl. p. Macháček s peticí okr. výb. v Sedlčanech za opatření, aby říš. zák. ze dne 23. května 1883 (přehled katastru o dani pozemkové) doplněn byl.
Posl. p. Zabranský s petici okr. zastup. v Berouně totéž.
Abg. Dr. Žalud mit der Petition des Josef Mahler und Genossen in Prag um Aufhebung der Kundmachung des Prager Magistrates vom 7. Juni 1884 Z. 60999 betreffend das Aushängen von Waaren und Kleidungsstücken außerhalb des Ladens.
Posl. pan dr. Šolc s peticí rady král. hlav. města Prahy za vymožení zákona zem., kterýmž by povoleno bylo obci Pražské učiniti výpůjčku jednoho milionu zlatých r. m.
Posl. pan dr. Šolc s peticí rady král. hl. města Prahy za vydání zákona zem., kterýmž by se obci Pražské povolilo odprodati plochu ve výměře 982 m2 neb 273. 08 čtv. sáhů od č. p. 1264-II. na Novém Městě v Praze.
Posl. pan dr. Šolc s peticí rady král. hl. města Prahy za vydání zák. z., kterým by se zcizení plochy ve výměře 178. 39m2 neb 49. 6 čtv. sáhů od ulice Vyšehradské ku staveništím č. p. 432-II. na Novém Městě v Praze schválilo.
Posl. p. Morávek s petici obec. zastup. v Lánech na Důlku za rychlé provedení regulace Labe u této obce.
Posl. p. dr. Grégr s peticí okr. výb. v Skutči za změnu zákona zem., jenž se týče zřízeni okres. záložen hospod.
Posl. p. Macháček s peticí okr. zastup. v Sedlčanech za vymožení zákona, kterým by se vstoupení do stavu manželského obmezilo.
Posl. p. Macháček s peticí okr. zastup.
v Sedlčanech za snížení povinné návštěvy školní na 7 roků.
Posl. pan Morávek s peticí okr. výb. v Přelouči totéž.
Posl. p. Rodler s peticí učitelů obecné školy v Libniči za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Posl. pan Zeithammer s peticí místní školní rady obce Nuslí-Pankráce za zvýšení služného tamního učitelstva.
Nejv. maršálek zem.: Panu poslanci dr. Porákovi jsem udělil dovolenou na 3 dny.
Dem Herrn Abg. Dr. Porák habe ich einen 3=tägigen Urlaub bewilligt.
Dem Hrn. Abgeordneten Ritter von Stangler habe ich einen 8=tägigen Urlaub bewilligt.
Panu posl. rytíři Stanglerovi jsem povolil dovolenou na 8 dní.
Pan posl. hrabě Karel Ervín Nostitz se omluvil pro churavosť ze dnešního sezení.
Der Herr Abg. Graf Karl Erwein Nostitz hat sich wegen Unwohlseins von der heutigen Sitzung entschuldigt.
Prohlašuji, že sl. sněm je způsobilý k uzavírání.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského o nynějším vyjednávání s c. k. vládou v příčině přispívání státu k nákladům spojeným se zařízením vyučování psychiatrického v Pražském ústavu pro choromyslné.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über den bisherigen Stand der mit der k. k. Regierung geführten Verhandlungen in Setreff der Beitragsleistung des Staates zu dem mit der Organisirung des psychiatrischen Unterrichtes an der Irrenanstalt in Prag verbundenen Aufwande.
Zpravodajem jest pan přísedící zemského výboru prof. Bráf. Dávám slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj přís. zem. výboru dr. Bráf: Slavný sněme! Podobně jako se zřízením
dvou oddělení nalezince, tak i se zřízením psychiatrických klinik při blázinci Pražském vzešla potřeba upraviti otázku finanční s tímto upravením souvisící mezi c. k. vládou a správou zemskou. I tu pak, jak zpráva slavnému sněmu předložená vykazuje, běželo o čtvero rozdílných otázek, především o příspěvek státní k nákladům na vyučování psychiatrie, pak o poměr přednostů klinik k ústavu a zemi, dále o poměr assistentů klinických a konečně o záležitosti zřízení zvláštní kliniční budovy, ježto byl slavný sněm dal rozkaz výboru zemskému, aby v úvahu vzal opatření dvou pozemků a sice čísla 461 a č. 463. v druhé čtvrti Pražské pro eventuelní zřízení těchto klinik.
Jak vysvítá ze zprávy, tedy v příčině první otázky, totiž nákladu, který vzešel zřízením klinik psychiatrických, celkem zemský výbor ve vyjednávání zavedeném vyslovil zásadu, že by se měly převzíti c. k. vládou všecky náklady na zřízení a vydržování klinik psychiatrických, které by jinak nebyly vzešly, kdyby klinik při ústavu nebylo, tedy podobný princip jako při rozdělení nalezince. Podrobněji provedena jest tato myšlénka ve zprávě podané a konkrétní její provedení účetní může ovšem teprv nastati, až budou všechny příslušné účty sestaveny, a až na základě jich bude možno při každé jednotlivé položce ustanoviti, zdali jest způsobena skutečně zřízením a existencí klinik čili nic.
V příčině druhé otázky zemský výbor trval při mínění, které bylo vysloveno v anketním řízení znalců, že nemá se spojovati úřad primárního lékaře s úřadem profesora psychiatrie, a ježto na německé universitě profesor psychiatrie jest jmenován, na české pak prozatím se funkce ty suplují, tedy ovšem jen na ten čas jest zástupce psychiatrie na universitě české zároveň přednostou kliniky, ježto byl právě přednostou jedné z klinik, kterému supplování stolice psychiatrické na universitě české bylo uloženo.
V příčině třetí otázky, totiž poměru assistentů, tedy zemský výbor uvolil se, že kromě emolumentů naturálních, kterých dříve již asistentům se dostávalo, má ještě býti assistentům dána strava dle třídy první, ježto oni také mnohé funkce v interesu ústavu vykonávají.
Pokud pak běží o otázka čtvrtou, tu rozbilo se příslušné vyjednávání na tom, že pozemky řečené jednak by byly velmi nákladné, s druhé strany však c. k. vláda prohlásila se býti ochotnou k příspěvkům na vystavění nových klinik jenom měrou velmi obmezenou, totiž takovou asi, co by vyžadovalo vystavění druhých poschodí na pobočním křídle nynějšího tak zvaného nového domu blázince pražského.
Hledě k tomuto malému příspěvku, na který by tu byla naděje, ovšem musil se zemský výbor usnésti, že na ten čas na zakoupení pozemků řečených pomýšleti nelze a byl v tom směru také příslušný výnos sdělen zastupitelstvu král. hlav. města Prahy.
K této zprávě jest mi nyní podotknouti, že zatím došla další nota c. kr. vlády, v kteréžto notě zejména v otázce druhé, která zde byla uvedena, totiž o poměru přednostů klinik a pak dále v otázce čtvrté ve příčině zřízení zvláštní budovy klinické. Jeho Exc. pan místodržitel sděluje zvláštní prohlášení J. Exc. pana ministra vyučování.
Tato nota došla, když zpráva zemského výboru již byla v tisku a zemský výbor bude míti teprvé v budoucí době příležitosť příslušné návrhy nějaké učiniti a proto obmezuje se na to, že o tom, že nota tato došla, prozatím slavnému sněmu podáváme vědomosti a navrhuji ve smyslu návrhu podaného ve zprávě tištěné.
Slavný sněme, račiž přítomnou zprávu tištěnou na vědomosť vzíti a schváliti.
V příčině formální navrhuje se, aby návrh byl odkázán komisi rozpočtové.
Der hohe Landtag wolle diesen Bericht genehmigend zur Kenntnis nehmen. In formaler Beziehung wird die Zuweisung dieses Berichtes an die Budgetkommission beantragt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Pan poslanec dr. Trojan má slovo.
Poslanec dr. Trojan: Pan referent praví, že došla nějaká nota od místodržitelství, ale neudal nám obsah a máme to celé vzíti k vědomosti?
Žádám, by byl sdělen obsah noty, která později došla, než se zpráva udělala.
Nejv. maršálek zemský: Prosím, pan zpravodaj má slovo.
Zpravodaj přís. zem. výboru dr. Bráf: Dovoluji si k tomu, co bylo dříve řečeno podotknouti tolik, že ve zprávě zemského výboru výslovně se podotýká, že na proposici zemského výboru odpověď nedošla.
Návrh, který podává zemský výbor, týče se právě jenom toho stanoviska, které v celém vyjednávání byl zemský výbor zaujal a tedy návrh, aby slavný sněm zprávu příslušnou na vědomosť vzal, neznamená právě nic jiného, nežli aby slav. sněm ráčil schváliti to stanovisko, které v dosavadních vyjednávaních zems. výbor zaujal.
Přijmutím tohoto návrhu nikterak se nepraejudikuje dalším usnešením, která se příslušné zprávy budou týkat. To jsem podotkl, že zemský výbor, protože zpráva tato došla teprve v době nejposlednější, neměl příležitosť, aby sám v příčině té příslušná usnešení učinil.
Bude to ovšem otázkou dalšího jednání, jakým způsobem se zprávou touto a tištěnou notou se naloží.
V přítomné chvíli tuším, že není nikterak nutno, aby nota tato byla čtena, k tomu bude příležitosť až v době pozdější.
Nejv. maršálek zemský: Podotýkám, že se dnešního dne toliko jedná o formální nakládání s touto zprávou, totiž o přikázání některé komisi k předběžné poradě.
Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung Über. Der Landesausschuß beantragt, seinen Bericht der Budgetkommission zuzuweisen.
Zems. výbor navrhuje, by jeho zpráva byla přikázána komisi rozpočtové.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Vorstandes der Ortschaft Bezděkov um Ausscheidung aus der Gemeinde Raudnitz
und Constituirung als selbständige Gemeinde.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti přeď stavenstva osady Bezděkova (okresu Roudnického), aby osada tato vyloučena byla z obce Roudnické a aby ustavena byla za samostatnou obec. Zpravodajem p. dr. Krofta. Dávám p. zpravodaji slovo.
Zpravodaj dr. Krofta: Slavný sněme! Zastupitelstvo osady Bezděkova usneslo se již dne 6. června 1881 na tom, aby tato osada byla z dosavadního svazku s obcí roudnickou vyloučena a aby prohlášena byla za samostatnou obec. U provedení tohoto usnesení podalo zmíněné zastupitelstvo na příslušném místě žádost, ve které uvádí tyto důvody, pro vyloučení ze svazku s obcí roudnickou a sice:
1. že osada Bezděkov Starý a Nový Bezděkov vykazují všech podmínek, jak co do počtu obyvatelstva, tak i co do majetku a poplatní sily, aby mohla samostatně spravovati obecní své záležitosti;
2. že k uvarování výtržností jest v této velkým počtem dělníků obydlené osadě zvláštních policejních opatření zapotřebí, zejména samostatného vykonáváni policie místní;
3. že obecní zastupitelstvo roudnické nečiní ničeho pro osadu Bezděkov v oboru školství, zdravotním, v oboru osvětlení a čistění ulic, ač odvádí tato osada každoročně značné přirážky do obecní pokladny;
4. že zastoupena osada Bezděkov jen jediným zástupcem v obecním výboru roudnickém.
Obecní zastupitelstvo Roudnické zaujalo usnesením svým ze dne 16. srpna 1882 proti této žádosti stanovisko zcela odmítavé, prohlašujíc, že zamítá každé další jednání o této žádosti, poněvadž nemá osada Bezděkov zcela žádného katastru, a poněvadž obec Roudnická neodstoupí od svého katastru žádné části pozemku za tím účelem, aby se mohl zříditi nový, zvláštní katastr pro osadu Bezděkov.
Tentýž důvod rozhodným byl při okresním zastupitelstvu Roudnickém, když toto se usneslo dne 5. ledna 1886 většinou hlasů, aby žádosť osady Bezděkova byla zamítnuta.
Proti tomu usnesení podala menšina členů okresního zastupitelstva, totiž zá-
stupcové, zvolení z venkovských obcí zvláštní ohražení, ve kterém snaží se podati důkaz, že má osada Bezděkov samostatný svůj katastr.
Rovněž tak jako u samosprávných úřadů, dostalo se žádosti osady Bezděkova i u úřadů zeměpanských přijetí nepříznivého. Dle prohlášení c. k. archivu map katastrálních ze dne 20. září 1886 brání katastrální překážky tomu, aby osada Bezděkov byla vyloučena z obvodu obce roudnické, neboť kdyby ohraničeny byly obec Bezděkov a obec roudnická dle návrhu žádosti občanů bezděkovských, nebylo by ani území prvnější, ani území poslednější obce uzavřeným topografickým celkem, jakého vyžadují předpisy katastrální.
K tomu připojuje c. k. archiv map katastrálních své mínění, že bylo by lze žádosti osady Bezděkovské vyhověti jenom zemským zákonem, poněvadž obecní zastupitelstvo roudnické nedalo souhlas k žádanému vyloučení.
Dle zprávy o. k. okresního soudu v Roudnici ze dne 28. listopadu 1886 předpokládalo by vyloučení osady Bezděkova z obce roudnické úplné přepracování knih pozemkových.
Nejrozhodněji vyslovilo se proti žádosti osady Bezděkova c. k. okresní hejtmanství v Roudnici ve své zprávě ze dne 12. července 1886; dle této zprávy zmenšila by se potřeba obce roudnické v případě vyloučení Bezděkova jen o nepatrnou čásť, kteráž nebyla by však v žádném poměru ke zvýšené potřebě osady Bezděkova, kdyby tato poslednější měla konati obecní úkoly alespoň v tom způsobu, jak vykonávají se za nynějšího obecního svazku na území Bezděkovském.
Rozdělení poměrů příslušenských mezi obyvateli Bezděkovskými a Roudnickými jest dle náhledu okres. hejtmanství absolutně nemožné; rozdělení společných poměrů majetkových velmi obtížné a z ohledů veřejných sluší dle téže zprávy prohlásiti vyloučení osady Bezděkovské za zcela neprospěšné, tak že nelze je připustiti: neboť není Bezděkov odloučen od města Roudnice nýbrž souvisí takovým způsobem s tímto městem, že by v případném vyloučení Bezděkova náležela jedna strana městského náměstí do Bezděkova a druhá do Roudnice. Prospěšné bylo by toto odloučení jenom pro jednotlivé poplatníky Bezděkovské,
poněvadž by 4/5 všech obecních břemen uhražovaly velkostatek u továrny v obvodu Bezděkova se nacházející, tak že by se příspěvky ostatních poplatníků zmenšily.
Přípisem ze dne 28. října 1887 oznámilo o. k. místodržitelství zemskému výboru, že nemůže přihlížejíc ku katastrálním a knihovním překážkám a k ohledům veřejným přisvědčiti k rozdělení obce Roudnické. -
Zemský výbor, maje zření k souhlasným projevům všech úřadů, jež měly příležitosti o žádosti osady Bezděkovské se vysloviti, prohlásil se taktéž proti tomu, aby osada Bezděkovská z obce Roudnické vyloučena a za samostatnou obec ustavena byla.
Zemský výbor uvádí totiž především, že důvody, z kterých žádá představenstvo osady Bezděkovské za vyloučení Bezdě kova z obce Roudnické, nikterak nepostačují k tomu, aby ospravedlnily rozloučení dosavadního svazku obecního, jelikož lze všem stížnostem v Žádosti dotýčné uvedeným, pokud jsou oprávněny, platnost zjednati dovoláním se instancí samosprávných, aniž by bylo zapotřebí, uchýliti se k prostředkům nejkrajnějším, totiž k rozpoutání dosavadního svazku obecního.
Mimo to prohlašuje zemský výbor rozvedení obce Roudnické ve dvě obce samostatné za škodlivé nejen pro Roudnici, nýbrž i pro Bezděkov.
V ohledu tom uvádí zcela správně zemský výbor, že potřeba opatřování úkolů samosprávě obecní svěřených dle stejných zásad v celém území obecním jest tím naléhavější čím více obec se rozvinuje a že každé uchýlení se od těchto zásad mohlo by míti následek ten, že opatření v oboru veřejné správy na jednom místě obce předsevzatá mohla by býti na odpor opatřením na místě jiném učiněným a takto jedno opatření druhému býti na překážku anebo docela je paralysovati.
Nebylo by tedy záhadno, aby Roudnice a Bezděkov, jež jsou dohromady jediným, úplně souvislým městem, spravovány byly současně 2 co do své pravomoci sobě rovnými orgány, z nichž jeden spravoval by záležitosti obecní se zřetelem na povahu obce Roudnické, jakožto města, kdežto druhý vykonával by samostatnou působnosť ve svém obvodu v tom způsobu, jak vykonává se v obcích venkovských. -
Při této příležitosti vyslovil zemský výbor svůj náhled o dvou otázkách zásadních, které sice v tomto případě bezprostředního praktického účinku nemají, které však při rozhodování o tom, můželi se vyloučení té které osady z dosavadního svazku obecního státi, na zřeteli sluší míti. -
První otázka týká se toho, je-li k vyloučení osady z dosavadního svazku obecního a ustavení se ve zvláštní obec zapotřebí, aby dotyčná osada měla samostatný katastr.
V ohledu tom vyslovuje se zemský výbor proti náhledu obecního a okresního zastupitelstva Roudnického a c. k. archivu map katastrálních v ten rozum, že toho zapotřebí není a že by nedostatek samostatného katastru nemohl překážeti tomu, aby dotyčná osada stala se samostatnou obci. Tomu náhledu, s kterým se komise pro okresní a obecní záležitosti srovnává, nasvědčuje i dosavadní praxe, neboť případy takové, že vylučují se osady z obecního obvodu dosavadního, nemající samostatného katastru, a že stanou se současně politicky i katastrálně samostatný, vyskytují se co rok při rozhodováni sl. sněmu o rozloučeni obcí. I v tomto případu nebyl by nedostatek ten na překážku žádosti osady Bezděkovské, kdyby veřejné důvody nebyly na překážku.
Druhá zásadní otázka týká se toho, zdali jest k vyloučení té které osady z dosavadního svazku obecního zapotřebí zákona zemského, když dosavadní obec s vyloučením nesouhlasí; c. k. archiv map katastrálních vyslovil se v ten rozum, že v tomto případě zapotřebí jest zemského zákona. Zemský výbor nesouhlasí s tímto náhledem, jelikož prý jest na prosto v odporu s jasným sněním § 3. obecního zřízení, pokud se týče zákona ze dne 26. listopadu 1874 č. 87 z. z. Komise pro záležitosti okresní a obecní, ač otázku tuto podrobila důkladné debatě, v níž pronešeny byly různé náhledy o této věci, nepokládala tento okamžik a tento případ za vhodný, aby své mínění o záležitosti takové váhy a důležitosti nejen se stanoviska theoretického, nýbrž i praktického pronesla, ponechávajíc sobě učiniti tak při příležitosti vhodnější. Zároveň prohlašuje však komise výslovně, že tím, že ve věci souhlasí se zemským výborem, neprojevuje nikterak svůj souhlas s náhledem, který
zemský výbor vyslovil v otázce, o kterou tu jde. Ostatně ale, co věci se týče, souhlasí komise úplně s návrhem zemského výboru, jenž zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti, že o žádosti představenstva osady Bezděkova (okresu Roudnického), aby osada tato vyloučena byla z obce Roudnické a aby ustavena byla za samostatnou obec, přechází se k dennímu pořádku.
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch des Vorstandes der Ortschaft Bezděkov Bezirk Raudnitz um Ausscheidung dieser Ortschaft aus der Gemeinde Raudnitz und Constituirung derselben als selbständige Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo za slovo ?
Verlangt jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Pan zpravodaj navrhuje, by sl. sněm přešel o žádosti obce Bezděkova k dennímu pořádku.
Der Herr Berichterstatter beantragt, das hohe Haus wolle über das Gesuch der Ortschaft Bezděkov zur Tagesordnung übergehen.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osadníků Hradištských za vyloučení osady Hradiště z obvodu obce Blánska a za ustavení osady Hradiště za obec samostatnou.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Insassen von Radischen um Ausscheidung der Ortschaft Radischen aus der Gemeinde Pflanzen und um Constituirung derselben als selbständige Gemeinde.
Zpravodajem jest p. Dr. Sedláček; dávám jemu slovo.
Zpravodaj Dr. Sedláček.
Slavný sněme ! Osady Hradiště a Blan-
sko v okresu Kaplickém společně tvoří místní a zároveň katastrální obec pod jménem Blánsko, Občané v Hradišti žádají za vyloučení z tohoto svazku obecního, připomínajíce své povinnosti ku dosavadní obci na vydržování obecních potřeb a ústavů, jež jim pro vzdálenosť Hradiště od Blánska neslouží, jakož zejména platí prý o silnici vedoucí z Blánska do Besenic a mlýnského mostu přes Černou Úpu, jehož osadníci z Hradiště vůbec užívati nemohou. Žadatelé poukazují na způsobilost osady Blánska, podle její rozsáhlosti a dle její berní síly ku tvoření obce samostatné, dokládajíce také, že osady Hradiště a Blánsko nemají žádného společného jmění.
Starostenstvo obce Blánska odporuje žádosti občanů Hradištských uvádějíc, že žádost této vyvolána jest pouze snahou, aby občané tito zbavili se povinnosti ku poměrnému přispívání na společné potřeby obecní, že ani Blánsko ani Hradiště nemohou se udržeti jako obce samostatné, neboť by pak každé z osad těchto vzešla povinnosť k uhražování potřeb, jež se uhražují společným nákladem obou těchto osad. Okresní zastupitelstvo Kaplické přisvědčuje žádanému rozložení těchto osad uvádějíc, že dosavadní složení těchto osad příčinou jest ke vzájemným sporům, které by rozložením pominuly a dokládá možnost rozložení tohoto obvodu obecního zejména také výkazy o způsobilosti těchto obou osad k utvoření obcí samostatných vzhledem na jejich zvláštní jmění, pak vzhledem na rozloženou správu ústavu chudých a vzhledem na ustálené poměry domovské příslušnosti v obou těchto osadách. -
Ve smyslu takovém vyslovuje se také okresní hejtmanství v Kaplici v původní své zprávě, ve zprávě pak další podle podrobného vyšetření poměrů obou těchto osad uvádí, že z ohledů veřejných rozložení toto se sice odporučuje, že však není nutné. - Dle vyjádření archivu map katastrálních dá se rozloženi obce Blánska technicky snadno provésti, rovněž pak c. k. vrchní soud zemský se vyjádřil, že proti rozloučení tomu z ohledu na knihy pozemkové závady není, ač pro obě osady tyto jest společná kniha pozemková, avšak vyhražuje při tom zachování výnosu c. k. ministerstva financí ze dne 7. března 1884 č. 4015 a v této příčině poukazuje také c. k. finanční ředitelstvo zemské k tomu, že by katastrální obec Blánsko chovati
měla jméno Blansko, první díl, nová pak obec z osady Hradiště utvořená že by obdržeti měla jméno Blansko, díl druhý.
Na základě těchto vyjádření vyslovilo c. k. ministerstvo svůj souhlas s tím, aby osada Hradiště byla z obce Blánska vyloučena a za samostatnou obec ustavena.
Výbor zemský však přes souhlas tento ve své zprávě dokládá, že se nemůže vysloviti pro žádané toto rozloučení ve smyslu zákona ze dne 26. listopadu 1874 a přimlouvá se u slav. sněmu za zamítnutí této žádosti, poněvadž nejsou v případě tomto podmínky, z nichž se dle čl. 3. ob. zřízení přiznává rozloučení dosavadního svazku obecního.
Náhled tento výbor zemský vyvádí nejprve z toho, že tvrzení osadníků Hradišťských k odůvodnění žádosti přivedené ohledně silnice a mostu v tamnější obci není podstatné, ač jinak osadníci tito mají ochranu v ustanoveních čl. 78, 82 a 99 obecního zřízeni, aby bylo zamoženo každé nespravedlivé přesunutí výloh vedených jen v zájmu osadníků Blanských na osadníky v Hradišti; nehledíc však k tomuto nedostatečnému odůvodnění žádosti občanů v Hradišti, sluší hlavni zřetel vésti k tomu, že poměry týkající se domů, obyvatelstva a berní síly osady Hradiště nedávají záruky ku plnění veškerých povinností na obec samostatnou naléhajících; osada Hradiště má 31 domů a 158 obyvatelů, z těch jest 25 oprávněných k volbě. Osada tato platí na daních 579 zl. 90 kr. ročně i vykazuje obecní jmění na 2250 zl, tak že jsou tu podmínky pro správu tohoto jmění vlastním výborem, voleným ze středu místního občanstva. Avšak prostředky osady této nestačily by ani ku sebe skrovnějšímu plnění ostatních povinností z ohledů veřejných samostatným obcím přikázaných za účelem bezpečnosti osoby a majetku, vydržování prostředků dopravních, obstarávání policie potravní, zdravotní, čelední, dělnické, mravní, stavební, požární a pod. Provádění těchto úkolů jsou tím dokonalejší, čím více prostředků se obci poskytuje větším počtem obyvatelstva, domů, a vůbec zvýšením poplatní síly obyvatelstva, kdežto opačný směr opatřením takovým nesvědčí. Hledíc ku takovýmto zájmům veřejným, nelze pravidlem doporučovati další děleni dosavadních obcí, nýbrž sluší žádosti za rozloučení obcí jen tenkráte vyhověti, když jednak jest prokázána nutnosť takového roz-
loučení, jednak také, když příjmy obcí nových dávají záruky pro plnění pravidelných úkolů obecního hospodářství; a když jen ve zvláštních případech se musí potřebný náklad rozvrhovati na poplatctvo dle poměrů daně, v těch pak případech, kde již k uhražení pravidelných výdajů obecních vybírati se musí obecní přirážka, nelze rozloučení obcí doporučovati. Výbor zemský se stanoviska toho vycházeje rozhodně se vyslovuje proti tomu, aby obec Blánsko rozloučena byla ve dvě obce. Komise pro okresní a obecní záležitosti přiznávajíc se k názorům těmto a hledíc ku poměrům v této obci, že již za dosavadního svazku obecního tutéž kuhražení pravidelných obecních potřeb stávají obecní přirážky v minulých létech ve výši 9 až 11 proc., hledíc pak k tomu, že ve případě rozloučení obce Blánska ve dvě obce, byla by potřeba obou obci mnohem větši než potřeba obce staré, že takto podplatnici byli by potom zajisté mnohem více stížení než při obci dosavadní, hledíc posléze k tomu, že by dvě takové obce ve případech mimořádných obě byly málomocny a nezpůsobily k plnění obecních povinností, hledíc ještě k tomu, že žárlivosť mezi občany obou dosavadních osad Blánska a Hradiště překonati se dá opatřením ve smyslu ustanovení 8. hlavy řádu obecního, aby osady tyto spravovaly samostatně své jmění při dosavadním svazku obecním a hledíc posléze k tomu, že takto pro rozloužení obce Blánska žádné nutné či podstné příčiny není, předkládá návrh: Slavný sněme, račiž o žádosti osadníků hradištskýoh za vyloučeni osady Hradiště z obvodu obce Blánska a ustavení osady Hradiště za obec samostatnou - přejíti ku dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten stellt nachstehenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Insassen von Radischen um Ausscheidung der Ortschaft Radischen aus der Gemeinde Pflanzen und um Constituirung derselben zu einer selbständigen Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby se přešlo o žádosti k dennímu pořádku.
Die Commission beantragt, über das Gesuchen der Gemeinde Radischen zur Tagesordnung überzugehen.
Ich ersuche die Herren, welche einverstanden sind, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Es ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschußes betreffend den Erfolg der eingebrachten Vorstellung wegen beabsichtigter Reduzirung der den landwirthschaftlichen Lehranstalten im Königreiche Böhmen bisher bewilligten Staats= Subventionen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině účinku podaného ohražení stran obmýšlené redukce státních subvencí posud hospodářským ústavům království Česk. povolených. Zpravodajem jest p. posl. Fišera. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Fišera: Slavný sněme! Vedle usnešení sněmovního, že dne 25. listopadu roku letošního byla komisi zemědělské k dalšímu řízení přikázána zpráva zemského výboru č. 42 sněm. o výsledku ohrazení podaného proti zamýšlené redukci státních subvencí dosud hospodářským ústavům království Českého poskytovaným.
Povědomo totiž z loňského jednání sněmovního vynesení c. k. ministerstva orby, přípisem c. k. místodržitelství ze dne 14. října 1886 č. 83565 sdělené, kteréž bolestné sklamání, ano opravdové ustrnutí spůsobilo, že vzhledem na finance státní nebude lze subvence státní našim hospodářským školám v úhrnem obnosu 11. 500 zl. pro celé království České v této výši ponechati, ba že nezbytná tu srážka 12 až 14 perc. a že zůstavuje výboru zemskému, aby podrobný rozvrh obnosu pak vybývajíciho na jednotlivé ústavy předsevzal a tudíž s kvótou tou jakožto paušální dle svého uznání naložil. Jakkoli sice zemský výbor touto methodou úspornou nikoli uspokojen přípisem svým ze dne 27. října
r. min. pod č. 40086 odůvodněný podal rozklad c. k. ministerstvu orby trvaje na tom, aby ústavům hospodářským subvence státní v posavadním výměru nezkrácené poskytovány byly, než přece se vidělo sl. sněmu, aby váhou svého hlasu o spravedlivý požadavek království Českého se zastal a proti jakýmkoli pokusům zkrácení jeho se ohradil. Zníť resoluce ve směru tom slav. sněmem přijatá v seděni dne 7. ledna 1887 odbývaném takto:
Uvažuje, že hospodářské školství v Čechách teprv rozvíjeti se počíná a potřebám hospodářského obyvatelstva země ještě daleko nestačí, vyslovil sněm své živé politování nad tím, že pan ministr orby ztenčiti hodlá státní podpory hospodářským školám v Čechách posud poskytované a ukládá výboru zemskému, aby jménem sněmu c. k. ministerstvu orby proti zmíněnému snížení státní subvence podal důkladné přestavení a vyslovil žádosť, aby budoucně z prostředků státních se udělovaly hospodářským školám v Čechách ony subvence, kteréž nezbytny jsou k jejich zdárnému vývoji.
Než ohlas této resoluce došel i v poslanecké sněmovně vídeňské uvážení při rokování o rozpočtu státním, kdež s důrazem poukázáno k tomu, kterak by i sebe nepatrnější srážky na beztoho praskrovných subvencích pro hospodářské školy naše celé bytí ústavů těchto ohrožovaly a tím zajisté nejčelnější podmínku řádného povznešení výrobnosti zemědělské a spolu poplatnosti rolnické vylučovaly.
V dotčené zprávě své uvádí zemský výbor dále, že došlo jej v lednu r. 1887 z c. k. hlavní pokladny zemské 2500 zl. jakožto záloha na státní subvence pro rok 1887 na jednotlivé školy hospodářské v království Českém vypadající, načež že přípisem c. k. místodržitelství ze dne 21. června t. r. č. 52. 418 zůstatek zmíněných subvencí státních tou poukázán byl měrou, tak že celkový úhrn jejich obsahuje i letos 11. 500 zl., sumu to, tak jak v letech minulých povolena byla. Z okolnosti této soudí proto zemský výbor, že ohražení jeho ze dne 27. října 1886 pod č. 40. 084 z vlastní působnosti c. k. ministru orby předložené s účinkem se potkalo a že on tudíž sešel z toho opětné ochražení ve smyslu resoluce sl. sněmu c. k. vládě podati.