Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo v generální debatě?
Verlangt noch Jemand das Wort in der Generaldebatte?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji debatu za ukončenou.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj posl. Kořán: Slavný sněme ! Školská komise sněmovní nepokládala se za orgán, který by měl řešiti otázky finanční. Kdyby školská komise sněmovní byla se postavila na stanovisko fiskální, byla by musela uvážiti, jestli jest možno poplatníkům zaplatiti to břemeno nové, které by, jak zemský výbor vypočetl, vzrostlo až skoro na 8 proc; ona by byla musela uvážiti, zdali toto nové břemeno může uvaliti na poplatníky a to školní komise za nynější trudné doby, kde srádá me všichni, kde poplatníci cítí tu novou přirážku tím krutěji, kde by poplatnictvo tuto svízel nebylo přijalo s velikou radostí, s velikým jásotem, tu komise školská nebyla by mohla jinak učiniti než o žádostech, které byly podány, navrhnouti, aby se přešlo o nich k dennímu pořádku. Tehdáž by byla stála komise na stanovisku čistě fiskálním, avšak komise školská byla si vědoma úkolu, že jí především náleží, aby měla na zřeteli povznesení školství našeho.
Komise školská toto stanovisko pevně třímá, ona s tohoto stanoviska na otázku tu pohlíží, a jestliže se postavila na toto stanovisko, aby učinila pro školství, co jest na tuto dobu možno dobrého, co by mohlo prospěti k povznesení školství, tedy musela uvážiti otázku, jakým způsobem mohlo by se občanstvu tomu, kterému jest školné břemenem, jak by zejména rodičům, kteří mají dítky školou povinné, mohlo dostati se ulehčení a sice ulehčení vydatného.
Komise se tázala v první řádě, jak to ponesou ti rodičové chudí, kteří mají děti Školou povinné a tu bylo, mohu to konstatovati s velikým potěšením, se všech stran k tomu poukázáno, že komise respektovala a ocenila důvody, které byly proneseny pro polehčení rodičům chudým.
Vždyť k tomu ukázal p. řečník Effmert, dovodil to velmi výmluvně pan Dr. Grégr. Komise uznala důvody, které se ujímají chudého lidu, že jest mu každý krejcar břemenem. Komise věděla, že v mnohých případech exekucí se musí dolé-
hati na ubohého poplatníka, že nejhorší břemeno mu vzchází tím, že musí dítky své do školy posýlati, a že musí za ně platiti školné.
Ale také zde musí se počítati s okolnostmi skutečnými, s poměry danými, a tu musím přihlédnouti k tomu, co někteří řečníci přede mnou byli prohlásili, zdali poměry, jak oni je líčili, se skutečností se shodují, zdali ze skutečnosti byly čerpány.
Já mám za to, že tvoří přece jen výmínku případy uvedené. Bylo k tomu ukázáno, že sebe menší břemeno, které se uvaluje školou na rodiče, kteří mají dítky, jest tím nesnesitelné. P. Dr. Mattuš předemnou tak velice a tak pěkně věc probral, že mně v té příčině nezbývá, nežli paběrkovati.
Pan Dr. Mattuš řekl, neklamte se žádnými illusemi, ti, kteří se domníváte, že, když školné bude zrušeno, lid chudší bude zbaven břemena To bude roztříděno na daň a kdokoli daň platí, bude tím více cítiti, až bude břemeno sáhající do 8 proc. uvaleno nejen na rodiče, kteří mají dítky, nýbrž na všechny chudší lidi, kteří daň platí a ti všichni ponesou tu daň ne pouze na dobu 8 let, po kterou dítky jsou školou povinny, nýbrž snad na všecku další budoucnosť.
To pánové, nesmíme tak lehce vážiti, mámelí uvaliti břemeno 8 proc. na poplatnictvo. Komise školská měla na zřeteli při svých návrzích, aby obcím, ktoré jsou povinny paušál odváděti, byla skutečně možnost poskytnuta osvobozovati. Musím vysloviti své politování nad tím, s jakou rozhodností byly odsouzeny obce, že prý ne. osvobozují podle potřeby, že si nepočínají liberálně.
Pánové, to jest výminka, jestli že byly vyhledány obce, které neosvobozují dosti liberálně. Pro takové se zákon nedělá. Zákon dělá se pro většinu, která zákona chce užíti s intencí dobrou, s intencí spravedlivou.
Jestliže v jednotlivých obcích představenstvo nemilosrdně vymáhá školné, aby z paušálu přebytek obci zbyl, to není pravda, že by to bylo pravidlem, to není také intence zákona a nemůže býti rozhodujícím ve slavném sněmu, když se jedná o zlepšení. Nač byly ty slevy povoleny ? Slevy byly povoleny hlavně z toho náhledu, že se osvobozují dítky, jichž rodiče [jinam přísluší.
Zákon navržený směřuje k tomu, aby se mohla povoliti sleva i za dítky do té obce přislušící.
Jestliže ty paušály, ty slevy půjdou až do 50 proc., tedy všem obcím bude poskytnuta možnosť, aby poskytovaly slevy rodičům chudým, kteří jsou tam domovem příslušni.
Pánové, jestli kde, tedy zejména v obcích, kde rychle vzrůstá a přibývá mnoho lidí bude nový zákon dobrodiním.
Takovou byla obec Vršovická, jak pan dr. Herold přisvědčí; neboť v obci Vršovické nemohl se vzíti ohled na domácí příslušníky a proto obec musila mnoho platiti za lidi chudé, jichž dítky byly osvobozeny. Jestliže zákonem tímto se otázka rozřeší, pak i takovým obcím, které rychle vzrůstají, dostane se možnosti aby mohly osvobozovati dítky vůbec, i dítky domácí.
To se týká rodičů.
Při řešení této otázky musela školská komise počítati se stížnostmi, které byly přednešeny od představenstev a není jich málo. Představení si dosud stěžují, že majíce srdce k ubohému lidu nemohou exekuce prováděti. Tedy i představeným bude poskytnuta možnost, aby liberálně mohli v místní školní radě na to nalehati, a k tomu pracovati, aby se liberálně osvobozovalo, aby se toho dobrodiní dostalo vrstvám co nejširším.
Co se týče obcí, i to tedy padá na váhu, jakým způsobem mohou obce nésti břemena a jakým způsobem mohou uvaliti je na poplatnictvo. Všichni ti velectění páni řečníci, poukazovali na to, že obce, jakmile nevybírají školné od rodičů, kteří mají dítky školou povinné, musely rozvrhnouti to na poplatníky; a tu pánové zajisté mohou tak učiniti na základě § 19. zákona z roku 1873. Já, pánové, mohu ukázati k tomu, že touto dobou existuje asi 2000 obcí, které mohou dobře platiti školné za děti rodičů chudých, poněvadž mají malé přirážky. Těm obcím by to nebylo takovým břemenem, jestliže by to chtěly provésti, možnosti k tomu mají a sice na základě § 19. zákona z roku 1873. Tam se totiž dovoluje, že každá obec školné může rozvrhnouti na poplatníky. Mohlo by se ovšem namítnouti a to by učinil především p. Dr. Ed. Grégr; ten by mi namítal: "Ty máš v obci takové vyrilisty", jestli že by se chtělo rozvrhnouti školné na poplatníky, tu virilisté nedají svo-
lení, poněvadž zákon jim to právo poskytuje.
To uznávám, avšak v největších obcích, v městech, kterým to působí právě největší břemena, tam virilistů není.
Takové obce mohou bez prodlení rozděliti toto školné na poplatníky.
Avšak vedle toho v § 19. jest ještě jiné moudré ustanovení a sice toho druhu, že školné může býti rozvrženo na ty, kdo mají dítky školou povinné podle třídy jmění a to se tedy, pánové, může státi, ti, jenž jsou bohatí, nechť platí více, a kdož jsou chudí, nechť platí částku nejmenší, když už nemohou býti osvobozeni.
Tedy jestli že s této stránky pohlížime na zákon, jest nemálo praktický a poskytuje v mnohém ohledu takové dobrodiní, že můžeme jej vzíti za základ částečného upravení této otázky.
Jedna podstatná námitka byla účině na od p. Dr. Mattuše a ta jest, že neznáme finančního effektu. Já jsem to do zprávy nechtěl pojmouti, poněvadž p. prof. Kvíčala, velectěný referent zemského výboru, podal nám zprávu v komisi soukromnou, avšak zde, když o tom mluvíme, mohu podati v té příčině zprávu. Pan prof. Kvíčala na dotazy velice konkretní, na otázky, které se týkaly všech fásí a všech stupnic těch slev z paušálu, dal nám odpověď takovou, že by, kdyby se osvobozovalo asi v tom poměru, jako nyní, mohl vzrůsti deficit asi na 220. 000 zl. a to to pánové není ani 1 proc. přirážky. A toto vyjádření pana prof. Kvíčaly bylo slavné komisi podnětem, to bylo měřítkem, že se mohla odvážiti ke zvýšení té slevy až do 50 proc.
Jestliže při tom všem dobrodiní, které ze zákona toho mohlo by vzejíti rodičům skutečně chudým představenými, kteří by mohli působiti tak liberálně až do nejvyšší míry, jestli že by při takovém finančním effektu, který nesahá ani do 1 proc. přirážky zemské, by se docílilo těch úspor pre obce a úlev pro rodiče, mám za to, že slávný sněm vezme předloženou osnovu zákona za základ rokování podrobného a přistoupí k další poradě.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Na konci rokování povšechného sluší sl. sněmu předložiti otázku, zdali přijímá
návrh komise za základ rokování podrobného. Pakli však byl podán odročující návrh, musí býti o tomto návrhu hlasováno dříve.
Jelikož návrh pana Dr. Mattuše jest návrhem odročujícím, tedy dám hlasovati napřed o návrhu p. Dr. Mattuše, bude-li tento přijat, tedy odpadává pro dnešek další jednání o návrhu komise; pakli by návrh pana Dr. Mattuše nebyl přijat tedy předložím sl. sněmu otázku, zdali přijímá návrh komise za základ rokování podrobného.
Am Schluße der Generaldebatte habe ich dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob dasselbe die Anträge der Kommission als Grundlage der Spezialdebatte annimmt; wenn jedoch ein aufschiebender Antrag gestellt worden ist, so muß über diesen früher abgestimmt werden Nachdem der Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš ein Vertagender Antrag ist, so werde ich zuerst über den Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš abstimmen lassen; sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die weitere Verhandlung des Gegenstandes am heutigen Tage; sollte der Antrag des Herrn Abg Dr. Mattuš nicht angenommen werden, so werde ich die Frage bezüglich des Eingehens in die Spezialdebatte dem hohen Hause vorlegen.
Wird gegen diese Reihenfolge der Abstimmung eine Einwendung erhoben.
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?
Posl. Mixa: Prosím za slovo k formálnímu návrhu.
Slavný sněme ! Jest to velice důležitá věc o tomto návrhu hlasovati a sahá to v politický život našich voličů (Oho!) a žádám by se o tomto návrhu hlasovalo dle jmen.
Nejv. maršálek zemský: O kterém návrhu?
Posl. Mixa: O návrhu p. Dr. Mattuše.
Nejv. maršálek zemský: Činí se návrh, aby se hlasovalo dle jmen; žádám pány, kteří podporují návrh na hlasování podle jmen, by vyzdvihli ruku.
Račte, pánové, kteří jste pro to, vyzdvihnouti ruku, já budu počítati. Jest předepsáno, by žádalo 50 členů za hlasování dle jmen.
Návrh tedy není dostatečně podporován.
Návrh p. Dr. Mattuše zní:
Osnova zemského zákona, jímž mění se některé články zemského zákona, daného dne 6. prosince 1882 č. 76 z. z. odkazuje se výboru zemskému, aby obsah její znova uvážil, zejména co do výsledků finančních a řídě se zásadou, že se nynější srážka úhrnečného školného na základě zkušenosti a potřeby přiměřeně zvýšiti má, po případě přepracovanou v příštím zasedání sněmu opět předložil.
Der Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš lautet:
Der Gesetzentwurf, mit welchem einige Paragrafe des Landesgesetzes vom 6. Dezbr. 1882 Nr. 76 L. -G. -Bl. abgeändert werden, wird dem Landesausschusse mit dem Austrage zugewiesen, den Inhalt desselben neuerdings in Erwägung zu ziehen und zwar insbesondere mit Bezug auf den financiellen Effekt und unter Festhaltung des Grundsatzes, daß der jetzige Nachlaß vom Schulgeldpauschale auf Grundlage der gewonnenen Erfahrungen und des diesfälligen Bedarfes entsprechend erhöht werden soll, eventuell den umgearbeiteten Gesetzentmurf in der nächsten Landtagssession wieder vorzulegen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Tím odpadá další jednáni o návrzích komise.
Jelikož denní pořádek má ještě mnoho čísel, odročím nyní schůzi na čtvrt hod.
Ich werde nunmehr die Sitzung auf eine Viertelstunde vertagen.
Schůze přerušena v 1 h. 40 min.
(Unterbrechung der Sitzung um 1 Uhr 40 Min. )
Schůze opět zahájena ve 2 h. 15 m.
(Wiederaufnahme der Sitzung um 2 Uhr 15 Min. )
Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji opět schůzi.
Ich eröffne wieder die Sitzung.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o
peticích za změnu zákona zemského ze dne 24. února 1873 o dohlídce ku školám.
Zpravodajem jest p. Dr. Jireček; dávám jemu slovo.
Zpravodaj Dr. Jireček: Slavný sněme! Došly dvě petice z okruhu Pražského, jedna petice městského zastupitelstva za vymožení zákona, kterým by městské obci zastoupení v zemské školní radě dvěma členy, volenými městským zastupitelstvem bylo přirčeno, a druhá petice spolku "Jednota občanů Pražských" za změnu § 40. zemského zákona o dohlídce ke školám ze dne 24. února 1878, zejména, aby podle ustanovení § 13. říš. zák. ze dne 25. května 1868 městské obci Pražské zastoupení v zemské školní radě bylo přiznáno.
Věc tato jest asi následující povahy:
Zákonem říšským od 25. května 1868, § 13., bylo vysloveno, že zevrubné ustanovení o sestavení a zřízení zemské školní rady zůstavuje se zákonodárství zemskému; tamtéž zůstaveno zákonu zemskému, aby ustanovil, zdali a pokud výminečně poslanci znamenitějších obcí - "von bedeutenden Gemeinden" - do zemské rady vstoupiti mají.
V jiných zemích se uchopili této zvůle, a zejména hlavní a residenční město Vídeň má v zemské školní radě Dolnorakouskó tři členy; v Haliči zasedají v zemské školní radě zástupcové města Krakova a města Lvova; nic jinak v Linci, v Salcpurku, ve Hradci Štýrském, v Brně, v Celovci, v Opavě a v Černovicích jest v zemské školní radě po 1 zastupiteli obcí tamějších.
Proč se v Čechách totéž nestalo, toho příčina zda se mi, dostatečně je známá, a není snad nutné, abych k ní se vracel.
Nicméně se nedá upříti, že, když v tak rozsáhlé míře, jako ve Vídni anebo v Haliči jsou zastupitelové předních městských obcí v zemské školní radě, se konečně toto právo nemůže odejímati ani král. hl. městu Praze.
Toť myslím, pro nás jest dostatečným důvodem, abychom příznivě se vyjádřili o podaných peticích.
Dále došla petice od spolku "Beseda lidu" v Budějovicích, kde se rozepisují petenti několikerým směrem o nedostatcích zákonů školských, jmenovitě pak stěžují si na vady zákona o dozoru školním a na
nedostatečnosť a vadnosť zákona o zřizování a vydržování škol obecných.
Otázka jest na jevě, toť upříti se nedá, a každý znatel rozvoje, jejž vzalo školství v království Českém, musí přiznati, že od r. 1870, od kterého právě novověké zákonodárství se datuje, musily se shledati v zákonech mezery, vady, a že jest žádoucno, aby se v té věci nyní již učinilo nějaké opatření Leckterá věc, která jest nyní velmi pilná, neměla dříve té váhy; doufám, že dojdu souhlasu při slavném sněme, když vyslovím důvodným požadavkem, aby revise všech těch zákonů se předsevzala; ležíť to zajisté v interesu a zájmu školství samého.
Školská komise ve všech sneseních, které v posledních dobách učinila a slav. sněmu odporoučela, vyslovuje se v tom smyslu, aby se školské zákonodárství podrobilo takové revisí. V tomto jednotlivém případě navrhuje se sl. sněmu toto vyřízení:
Petice tyto postupují se výboru zemskému k důkladnému prozkoumáni s tím nařízením, aby přiměřené změny zákona o dohlídce ke školám v zasedání nejblíže příštím navrhl a při tom na základě druhého odstavce § 13. říšského zákona ze dne 25. května 1868 č. 48. ř. z. pro zastoupení obce Pražské v zemská školní radě opatření učinil.
Tímto snešením učiní se věci zadost, a ovšem nepochybuji, že i otázka revise zákona o zřizování a vydržování škol obecných při tom od zemského výboru nebude opominuta.
Die Schulkommission beantragt die folgende Erledigung.
Der hohe Landtag wolle beschließen: "Diese Petitionen werden dem Landesausschusse zur eingehenden Prüfung mit dem Auftrage zugewiesen, entsprechende Aenderun gen des Landesschulauffichts-Gesetzes in der nächsten Landtagssession zu beantragen und dabei auf Grund des zweiten Absatzes des § 13 des Reichsgesetzes vom 25. Mai 1868, Z. 48 R. -G -Bl, für eine Vertretung der Stattgemeinde Prag in dem Landesschulrathe Versorge zu treffen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasovaní jest tištěný na vrh komise.
Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Antrag der Kommission.
Ich ersuche die Herren, welche zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o žádostech evangelických obcí stran soukromých škol konfessionálních, jimi vydržovaných.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Gesuche der evangelischen Gemeinden betreffend die von ihnen erhaltenen konfessionellen privatschulen.
Zpravodajem jest poslanec pan Dr. Čelakovský.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Dr. Čelakovský: Slavný sněme ! V posledních letech docházely sl. sněmu přečetné žádostí evange lických obcí, ve kterých se pozornost sl sněmu obrací k poměrům těchto škol, jaké nastaly novějším zákonodárstvím školským a k zvláštním poměrům, na jichž základech tyto školy zřízeny byly a do nynější doby se jaksi dostaly.
Petenti ukazujíce k tomu, že jejich školy jsou založeny na tak zvaném protestantském patentu z roku 1861, že tyto školy byly jako veřejné školy uznávány a že i dnes k těmto školám povinni jsou příslušníci vyznání evangelického přispívati, nesou to těžce, že tito vydržovatelé škol jsou nuceni na veřejné školy, které považují zvláště za školy pro druhou konfessi zřízené, přispívati a zároveň i přispí/ati na své zvláštní soukromé školy.
Oni žádají, aby z tohoto přispívání vyjmuti byli, aby zákonným ustanovením bylo ustanoveno, že tito vydržovatelé soukromých škol s právem veřejnosti osvobozeni jsou od přispívání na školy veřejné a sice, aby byli osvobozeni od příspěvků, jak na platy učitelské škol veřejných tak i na věcné potřeby a na stavby škol veřejných.
V tom případě, že by sl. sněmu se nevidělo těmto požadavkům vyhověti, činí další požadavek, aby jim byly povoleny paušální summy, kterými by jaksi ona nesrovnalosť byla vyrovnána.
Školská komise vzala ve zralé uvážení všechny tyto žádosti, které jak řečeno, již od přemnohých let sl. sněmu předloženy byly, anižby byly ale sl. v sněmu přišly k rozhodnuti a seznala, že jí nelze, pokud se prvního požadavku týče, aby vydržovatelé soukromých Škol byly osvobozeni od přispívání na školy veřejné, odporučiti sl. sněmu vyloučení takovýchto požadavků z mnohých důvodů, které jsou ve zprávě obšírně vyloženy a zákonnými doklady opatřeny.
Naproti tomu uznala komise školská, že skutečně stav těchto škol a sice ten stav, který nutí jich vydržovatelé, aby dle patentu protestantského z r. 1861 povinni byli vydržovati své vlastní školy, přispívati na ně, a dle našich zákonů zemských vydržovati též veřejné školy, jest pro vydržovatelé těchto škol neobyčejný, abnormální a že při této okolnosti vede k tomu, aby žádosti jejich, pokud se podpor týkají, jako uvážení hodné, uvedeny byly.
Komise proto musila se zabývati tou otázkou, zda-li vůbec ze zemského fondu mohou se povolovati soukromým školám takovéto podpory a dále tou otázkou, zda se mají takové podpory vůbec povolovati.
Pokud se týče první otázky, zda-li se mohou podporovati, tedy arci jest rozhodující po náhledu školské komise zřízení zemské, které dopřává sl. sněmu autonomii, samosprávu v nakládání se jměním zemským a tudiž také zajisté mu to právo dává, aby žádným zákonem nemohl býti v tom zkracován, jisté podpory, jak se to v dřívějších létech dělo, rovněž udělovati, a rovněž nedá se žádná námitka zákonní a podstatná uvésti, která by toto právo zemským zřízením slavn. sněmu přiznané mohla vyvrátiti a zneuznávati.
Otázku druhou, mají-li nějaké podpory býti povoleny, zodpověděla školská komise kladně a sice v uvážení mnohých důvodů, které rovněž ve zprávě komise jsou vyloženy, těch důvodů, že soukromé školy, které jinak bez toho všem zákonům vyhověti musí a které mají dostatečný počet žáků a způsobují úspory veřejným školám, úspory v nákladu na veřejné školy; dále z toho důvodu, že i soukromé školství
jest výrazem jisté snahy po zdokonalování obecného vzdělání, kterážto snaha zasluhuje zajisté, aby byla schválena a nikoliv, aby se ji zákonodárství a administrativa v cestu stavěly.
Komise shledávajíc ze všech těchto důvodů, že by vzhledem k úspoře, která trváním soukromých škol se způsobuje fondům veřejným, dalo se najíti měřítko, dle kterého by bylo možno ze zemského fondu vyměřiti subvence soukromým školám s právem veřejnosti, které nahražuji tedy do jisté míry aspoň některou třídu veřejné školy a které arci mají dostatečný počet žáků a vyhovují v každém ohledu požadavkům našich zákonů, a že by bylo lze nalézti toto měřítko ve formě povolo váním ročních mimořádných subvencí. které by arci slavný sněm každého roku vždy znova povolovati, jako také ostatní náklad každého roku se povoluje, s to byl, že by povolováním těchto subvencí mohla se tato otázka vyříditi v mezích nynějšího zákonodárství a jakési příkrosti, které se objevily provedením zákona školního, že by se daly touto cestou odstraniti anebo aspoň na jistou menší míru uvésti.
V tomto smyslu a po zralé úvaze všech okolnosti dovoluje si školská komise slavnému sněmu jednomyslně tento návrh činiti:
Slavný sněme račiž usnésti se na tom:
Výboru zemskému přikazují se petice evangelických obcí, jež sněmu zemskému předloženy byly, s tím uloženem, aby při sdělá vání rozpočtu na rok 1888 měl k nim náležité zření a vykonav potřebná šetření ponavrhnul těm obcím, které vydržují soukromé školy evangelické, nadané právem veřejnosti, mimořadné podpory ze zemského fondu v poměru k úsporám, které trváním těchto škol jeví se ve vydání, jež okresní pokladny školní, pokud se týče zemský fond zapravují, a to v nákladu na roční služné učitelstva dotyčné školní obce, při čemž budiž výnos školného a zabezpečený příjem fondů a nadání odečten.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem Landesausschuße werden die in dieser Landtagssession überreichten Petitionen der evangelischen Kultusgemeinden mit dem Auf= trage zugeroiesen sie bei Verfassung des Laudesvoranschlages für das Jahr 1888 zu berücksichtigen und nach durchgeführten Vorerhebungen denjenigen von diesen Gemeinden, wel-
che eine konfessionette Privatschule mit Oeffentlichkeitsrecht erhalten, außerordentliche Subventionen aus dem Landesfonde zu bewilligen im Berhältniße zu dem Ersparnisse, welches durch das Bestehen dieser Schulen den Bezirksschulkassen, beziehungsweise dem Landesfonde im Bestreiten der jährlichen Lehrergehalte der betreffenden Schulgemeinde bewirkt wird, wobei der Ertrag des Schulgeldes und der aus Fonden oder Stiftungen resultirende gesicherte Bezug in Abrechnung zu bringen ist.
Já dovolím si pouze ještě podotknouti sl. sněmu, že návrh tento jednomyslně sl. sněmu celá komise předpokládá.
V komisi školské, jak ani jinak býti nemůže a jak zajisté také ve sl. sněmu jest, v této důležité otázce školské, byla různá stanoviska, avšak komise měla za to, že různým stanoviskům může býti vyhověno aspoň takovým návrhem, který žádnému stanovisku nepraejudikuje, který právních náhledů každého šetří a který nemá jiného účelu než jenom příkrosti, které se v určitých případech objevily a které se nejspíše v jiných případech rovněž objeviti mohou, na menší míru uvésti.
Tento účel má tento návrh, on má za účel protivy mnohé, které v naších obcích se jeví, umírniti, a v tomto smyslu dovoluji si vřele odporučiti slavnému sněmu tento návrh.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se hlásil a sice pro návrh komise pan professor Dr. Kvíčala. Dávám jemu slovo.
Prof. Dr. Kvíčala: Slavný sněme! Nezamýšlím o věci samé mluviti. Již tím, že jsem se přihlásil pro návrh komise, dávám na jevo, že souhlasím, co se věcné stránky týká s návrhem komise, avšak se stanoviska referenta o školství v zemském výboru jest mně nutno, absolutně nutno zvěděti, co vlastně komise navrhuje. Zda-li navrhuje to, co v českém textu obsaženo jest, či to, co v německém textu jest naznačeno. Jest zde totiž jakýsi rozdíl, myslím, vážný a zemský výbor byl by v nesnázích, kdyby neznal antentickou interpretaci. V českém textu totiž praví se:
"Výboru zemskému přikazují se petice evangelických obcí, jež sňemu zemskému předloženy byly, s tím uložením, aby při sdělávání rozpočtu na rok 1888
měl k nim náležité zření a vykonav potřebná šetření ponavrhnul těm obcím, které vydržují soukromé školy evangelické, nadané právem veřejnosti, mimořádné podpory ze zemského fondu" atd. avšak v německém textu jest slovo bewilligen. Praví se tam:
,, Dem Landesausschuße werden die in dieser Landtagssession überreichten Petitionen der evangelischen Kultusgemeinden mit dem Austrage zugewiesen sie bei Verfassung des Landesvoranschlages für das Jahr 1888 zu berücksichtigen und nach durchgeführten Vorerhebungen denjenigen von diesen Gemeinden, welche eine konfessionelle Privatschule mit Oeffentlichkeitsrecht erhalten, außerordentliche Subventionen aus dem Landesfonde zu bewilligen im Verhältnisse zu dem Ersparnisse, " atd
To jest rozdíl velký, dle českého textu musil by zemský výbor míniti, že mu pouze přísluší právo navrhnout slavnému sněmu podpory, kteréž by se měly uděliti, dle německého textu přisuzuje se zemskému výboru právo ihned povoliti tyto subvence a jenom slavnému sněmu o tom učiniti oznámení. To se děje obyčejně; zemský výbor na příklad rozděluje dotace od vysokého sněmu povolené na podporu staveb škol, a podává o tom arci zprávu slavnému sněmu, kterážto zpráva podléhá kritice pánů poslanců. To jest pravda, ale pak nemohou býti, tyto již rozdělené subvence změněny od sl. sněmu. Rovněž tak jest to při udělování podpor průmyslovým Školám pokračovacím, zemský výbor rozděluje tyto subvence sám, jest to jeho právomocnosť, rovněž tak přísluší zem-
skému výboru, ovšem v souhlasu s c. k. zemskou školní radou vřaďování školních obcí do vyšších tříd služného, což také má finanční effekt a sice větší ještě, než udělení těchto subvenci. Já míním ovšem, že sl. komise školská mínila tento druhý případ, že zemský výbor má povolovati tyto subvence dle kautél, které jsou dosti přísné, vždyť náklad nemohl by valně vzrůsti, poněvadž v návrhu komise jsou kautély obsaženy, kterýmiž je zemský výbor vázán, totiž tyto subvence mohou býti uděleny jen v poměru k úsporám, které trváním těchto škol jeví se ve vydání, jež okresní pokladny školní, pokud se týče zemský fond zapravují, a to v nákladu na roční služné učitelstva dotyčné školní obce, při čemž budiž výnos škol-
ného a zabezpečený příjem fondů a nadání odečten.
Těmito kautelami jest volnost dostatečně vymezena, určena a abych tak řekl obmezena. Já míním, že to přísluší, abych tak řekl exekutivě, rozdělovat tyto subvence a pak o tom arci slavnému sněmu podati zprávu, která ovšem podléhá kritice pánů poslanců, jako vše, co zemský výbor oznamuje sl. sněmu. Avšak tím se kompetence zemského výboru přece nemění. Já bych prosil, aby byla ta věc zjištěna, a aby byly texty oba úplně v souhlas přivedeny; míním tedy, aby v českém textu místo slova "ponavrhl" mělo státi "povoloval", pravím "povoloval", poněvadž si představuji, a to musí býti, že se mohou subvence tyto měniti dle poměrů a potřeby, které nemusí býti každého roku tytéž; nýbrž po nějakém čase mohou býti rozličné, tak že by subvence se mohla zvýšiti neb snížiti.
Nejv. maršálek zem.: Žádá ještě někdo za slovo ?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěreční slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj p. posl. dr. Čelakovský: Musím se přiznati, že se do tištěného textu dostal nemilý omyl, na který p. dr. Kvíčala ráčil právě upozorniti, zajisté jiným spůsobem ani možno není, aby se tyto subvence povolovaly než tím, že zemský výbor učiní potřebné šetření, že vyzve obce, aby předložily své výkazy o stavu svých škol a že na tom základě sl. sněm při sdělání budoucího rozpočtu usnese se na určité sumě, kterou vloží do rozpočtu zemského a pak arci, když by tato suma byla v rozpočtu zemském povolena, bude zemskému výboru náležeti, jako v jiných případech, jako na př. při pokračovacích školách, aby až do výše povolené dotace mohl mimořádné subvence povolovati.
Jestliže takto postup sobě představuji, pak arci musím přiznati, že oba texty se docela nesrovnávají a že jest správný návrh neb mínění přísedícího zem. výboru dra Kvíčaly, aby zde stálo: "potřebná šetření povoloval těm obcím. "
Tedy dovoluji si přistoupiti k tomu návrhu, aby to zněle místo "ponavrhnul"
"povoloval" a pak se oba texty nacházejí v souhlase.
Poněvadž se žádné strany opačný návrh učiněn nebyl, bylo by zbytečné, abych šířil dále slov k odůvodnění návrhu a končím tím, že odporučuji znova tento návrh školské komise a navrhuji též, aby se řeklo místo "ponavrhnul" "povoloval. "
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasovaní jest návrh komise tištěný toliko s tou změnou v českém textu, že na místě slova "ponavrhnul" má státi "povoloval. "
Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Antrag der Kommission, nur mit der erwähnten Aenderung im bötim. Texte.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy školské komise o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království Českém r. 1886.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Vorlage des Landesausschußes betreffend den Zustand des Volsschulmesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1886.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Městecký. Dávám mu slovo.
Zpravodaj dr. Městečky: Sl. sněme ! Myslím, že mi bude dovoleno, když se omezím jen na přečtění závěrečních návrhů Školní komise.
Tyto zní:
Slavný sněme račiž se usnésti:
1. Zpráva zemského výboru o stavu národních škol v království českém v roce 1886. béře se na vědomí a schvaluje se.
2. C, k. vláda se vyzývá, by působila k tomu, aby výpomocné síly při školách národních působící, pokud možno co nejdříve byly odstraněny.
3. Zemský výbor se vyzývá, aby v
budoucí zprávě o stavu národního školství uvedl určitá dáta, na kolika dvou-, troj- a vícetřídních školách vyučuje se druhému zemskému jazyku.
Der hohe Landtag wolle beschließen!
1. Der Bericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1886 wird genehmigend zur Kenntniß genommen.
2 Die k. k. Regierung wird aufgefordert dahin zu wirken, daß die in den Volksschulen beschädigten Aushilfskräste, soweit möglich ehestens entfernt werden.
3. Der Landesausschuß wird aufgefordert im künftigen Berichte über den Zustand des Volksschulwesens bestimmte Daten anzuführen, an wie vielen zweii-, drei- und mehrklassigen Schulen der Unterricht in der zweiten Landesspräche ertheilt wird.
Nejv. maršálek zem.: K tomuto předmětu přihlásil se k slovu a sice pro pan poslanec Jan Černý: dávám jemu slova.
Poslanec Jan Černý: Slavný sněme ! Za posledních let v každém zasedáni tohoto sněmu, a letos opět slyšeli jsme hlasy varující proti povoleni zvýšení nákladu a sice z toho důvodu, poněvadž náklad zemský na národní školy už beztoho jest již příliš veliký. Nebudu se příliš šířiti o tom, jestli tento náklad skutečně tak přílišný, ale jest trpko a dlužno vyznati to veřejně, že školství české zejména v tomto království vzdor tak velikému nákladu, jejž země poskytuje, není tou měrou opatřeno, jak by příslušelo. Kdybych měl všecko vy kládati, co jsem tak jakožto ochotník měl
příležitosť prohlédnouti, byla by to příliš dlouhá historie a na sklonku tohoto zasedání sněmovního nezdá se mně, ani abych skrovnou částí toho slavný sněm obtěžoval, ale nemohu aspoň nepoukázati na některé příklady jednotlivé z mnohých. Stalo se, že před lety asi 2 neb 3 občané v českém Krumlově požádali zemskou školní radu za povolení školy veřejné české. A tato u zemské školní rady byla povolena, a sice podle vypočteného průměru podle dát tehdáž předložených na 2 třídy školní Tento výnos zemské školní rady byl od ministerstva potvrzen, ale nežli se to stalo a nežli byl vyřízen rekurs podaný od obce Českého Krumlova k správnímu soudu, uplynulo více než 2 léta tak, že od
té doby žactva českého v Českém Krumlově, které pro českou školu se hlásí daleko přibylo, ale správní soud podle dat tehdáž předložených nalezl, že v Českém Krumlově má býti škola toliko jednotřídní, kdežto podle nálezu zemské školní rady a podle potvrzení ministerstva vyučování byla nařizena škola 2třídní, pro kterou obec Krumlovská také 2 světnice opatřila. Když pak přišel nález správního soudu, tu jednu z těch připravených světnic dala obec zavříti a těch všech ke škole přihlášených dětí, jichž bylo o mnohem více než 200 a sice zevrubně číslo 247 bylo vtěsnáno do té jedné světnice školní české školy veřejné v Krumlově.
Stalo se, že okresní školní rada učinila opatření, které aspoň v těch poměrech bylo možno, že totiž opatřila aspoň druhou světnici školní, tak že potom děti byly rozděleny ve dvou školních světnicích. V jedné bylo asi 100 a ve druhé asi 140 dětí. Ale není na tom dosti, že děti v českém Krumlově byly vtěstnány jen do dvou školních světnic, kteréž pro ten počet nikterak nestačily, ale musí se k tomu doložiti, že v českém Krumlově byla soukromá škola 5třídní.
Z této soukromé školy pětítřídní téměř všechny děti, vyjma asi 5 neb 7 přihlásily se do té školy veřejné, tedy děti, které už chodily do 5., 4., 3. třídy. Tyto všecky měly býti vtěsnány do 1třídní školy, tedy děti rozdílné věkem a rozdílné v dospělosti školní. Zemská školní rada vidouc tyto nesnáze, učinila opatření aspoň takové, že nařídila, aby při té škole pořídily se tři pararelky, tak že tam skutečně děti byly rozděleny ve 4 světnice se čtyřmi učitelskými silami, nepočítaje 2 katechety a jednu industriální učitelku. Jest to skutečně snad jediný případ v celé Cislajtanii, kde by byla jednotřídní škola, která by měla 7 vyučovacích sil, 4 řádné učitele, 2 katechety a jednu industriální učitelku, a tímto opatřením mám za to, není dostatečně pomoženo, poněvadž vyučovací plán pro školy 1třídní jak proti právu v českém Krumlově existuje je docela jiný, nežli pro školy 4 a 5třídní, jak skutečně v Českém Krumlově podle počtu žáků existovati by měla; jsou jiné čítanky, slabikáře, a děti, které už chodily do 5. třídní české školy soukromé a nyní jsou v jednotřídní škole veřejné, ty se
mají učiti podle čítanek jak jsou předepsány pro děti, ve škole jednotřídní, kde chodí jen 40 dítek školou povinných. Takových příkladů podobných mohl bych uvésti slavnému sněmu jak z jihu tak severu, jak se západu tak z východu království českého výpočet velmi znamenitý. Obmezím se jen na některé předměty a sice na ty, které jsou dobou nám nejbližší.
V Mostě existuje soukromá škola česká jen několik let a sice má nyní ne-li přes 600 tedy zajisté na 600 českých dětí školou povinných. Není to však žactvo z jediné školní obce, a zejména ne z jediné obce Mostecké. Mošt vlastně jest rozdělen ve 2 školní obce, samo město a z tohoto města asi 126 dětí školou povinných navštěvuje soukromou Školu a půl třetího sta z Václavského předměstí navštěvuje tuto školu a ostatní z okolních vesnic. Zemská školní rada uznávajíc nezbytnou potřebu a oprávněný požadavek českých rodičů, dávno se na tom ustanovila, aby česká škola veřejná pro Most resp. pro Václavské předměstí byla zřízena. Ministerstvo tento výnos zemské školní rady potvrdilo a správní soud taktéž rozhodl se v té přičině příznivě, ale ačkoliv tyto výnosy již dá no jsou skutečnými, v Mostě posavade školy české veřejné není, není školy specielně na tom Václavském před městí, pro které specielně bylo zemskou školní radou nalezeno zřízení české školy, a pro české děti z města Mostu, jichžto jest asi 126, jenom v soukromé škole české matiční, ty se neučinilo vůbec žádného opatření. Jest to tím více nápadné, když porovnáme, jak pečlivě se starají úřadové školní o druhou národnos v léto zemi.
Mám zejména na zřeteli příklad města Roudnice. Tam trvá německá škola již asi od r. 1880 a sice stala se skutkem, aniž by bylo počato jaké vyjednávání s městskou obcí samou; ta se teprvé dověděla, tak říkajíc o hotovém faktu, tak že v její registratuře ani žádného spisu o tom se nenalézá, poněvadž s ní právě o tom nikterak jednáno nebylo, a co tam se nalézá, jsou jenom opisy, kterých si obec Roudnická vyžádala, když již byla přinucena, nésti veliká břemena školy německé. (Slyšte!) Budiž tomu, že by tam té školy německé bylo skutečně potřebí, žádný muž spravdelivý, ať by byl které-
koliv národnosti, kteréhokoliv vyznání, nemohl by proti tomu dělati námitky. Ale mám zde dle úředního přípisu purkmistrovského úřadu, že ve školním roce 1881 - 82 navštěvovalo 2 třídy školy německé 98 dítek a z těch bylo 85 židovského vyznání, 13 křesťanského vyznání a z těch 13 křesťanů bylo 11 Čechů, kteří ani německy nerozuměli, jak je zde výslovně podotknuto, kromě toho 2 křesťanšti Němci.
Druhého roku byl zase takový počet židovského vyznání a tolik křesťanského, mezi nimi 11 Cechů, kteří německy ani neumějí a 2 křesťanští Němci, tedy zase 2 děti německé prvního i druhého roku.
Následujícího roku 1883-1884 přirostlo tam německých žáků, totiž vzrostl počet ze 2 na patero.
Slavný sněme! Když beze všech námitek, beze vší persekuce, beze vší kyselosti v českých městech, v městech tak ryze českých, jako je Roudnice, vydržuje se škola německá až 2třídní pro 2-5 žáků národnosti německé, a když naopak máme obce v Cechách převahou německé, kde nejeno 2, nejenom 200, nejenom 5 a nejenom 500 dětí školou povinných se nalézá a tyto děti české nemají žádného opatření od úřadů školních, (Slyšte!) aby se nákladem zemským a nákladem obecním, jako to jest vůbec zákonem ustanoveno, jim vyučování jazykem mateřským poskytlo, pak jsou to poměry hrozné! (Slyšte !)
Nebudu obtěžovati slavného sněmu, poněvadž mám za to, že každému vlastenci českému jest velmi dobře povědomo, kolik jest zjištěno obcí městských i venkovských s takovou znamenitou menšinou českého obyvatelstva, kdež není české školy ve řejné, s takovými menšinami, že se mohou vyrovnati nejednomu dosti velikému městu samostatnému ve středních Cechách, a musím k tomu doložiti, že jest to klamné mínění, kteréž se chová zde a onde a také se rozšiřuje i od našich lidí, jakoby to bylo pouze dělnictvo, třída pohyblivá, která jest jednou zde, podruhé tam. Nikoliv! Já jsem měl příležitosť poznati mnohé takové obce a jejich české obyvatelstvo. Jsou tam dělníci, to jest pravda a většinu tvoří obyvatelstvo dělnické; ale proto na Žižkově, na Vinohradech a v jiných obcích českých také se školy německé nezřizují jenom pro německé děti německých velmožů a i kdyby tomu tak bylo, že by to byly děti samých
velmožů německých, pro které české obce musí německé školy zřizovati a vydržovati, tedy zákon říšský a zemský ničeho neví o rozdílu stavu a majetku rodičů, ten jenom zná děti školou povinné a pro tyto jsou nařízeny a vydržovány školy a do těch náleží ti žáci, kteří právě v tom věku od 6 do 14 let se nacházejí. (Výborně !)