Stenographischer Bericht
über die
XXIV. Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 25. Jän. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesende: die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei=Räthe Kmoch und Töply.
Stenografická, zpráva
o
XXIV. sezení IV. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 25. ledna 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. místodrž. radové Kmoch a Töply.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Dritte Lesung des Berichtes der Bubgetkommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1887, L. =Z. 322. Dr. C.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Gesuche um Aufhebung des Schulgelbes, L. =Z. 336. Dr. CXXII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petitionen um Abänderung des Landesgesetzes vom 24. Feber 1873 (L. G. B. für 1883 Nr. 17. ) betreffend die Schulaufsicht, L. =Z. 345. Dr. CXI.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Gesuche der evangelischen Gemeinden betreffend die von ihnen erhaltenen confessionellen Privatschulen, L. =Z. 340. Dr. CVIII.
5. Zweite Lesung des Berichtes ber Schulkommission über die Vorlage des Landesausschußes betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1886, L. =Z. 352. Dr. CXVI.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den vom Landesausschusse vorgelegten Gesetzentwurf betreffend die Licenzirung von Zuchtstieren, L. =Z. 369. Dr. CXXIV.
Obsah:
Oznámení předsednictva.
Denní pořádek.
1. Třetí čtení zprávy komise rozpočtové o zemském rozpočtu na rok 1887 č. s. 322. t. C.
2. Drahé čtení zprávy komise školské o žádostech za zrušení školního platu, č. s. 366. č. t. CXXII.
3. Druhé čtení zprávy komise školské o peticích za změnu zákona zemského ze dne 24. února 1873 (č. 17. z. z. ) a dohlídce ku školám, č. s. 345. č. t. CXI.
4. Druhé čtení zprávy komise školské o žádostech evangelických obcí stran soukromých škol konfesionalních jimi vydržovaných, č. s. 340. tisk CVIII.
5 Druhé čtení zprávy komise školské o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království Českém roku 1886, č. s. 352. tisk CXVI.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o osnově zákona předložené zemským výborem, jež se týče licentování plemenných býků, č. s. 369. č. t. CXXIV.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses L. =Z. 91 betreffend die Reguliruug des Saubaches durch die Wassergenossenschaft Saaz=Stankovic, L. =Z. 365. Dr. CXXI.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition des Bezirksvereines für Land= und Forstwirtschaft und Flachsbau in Trautenau um Errichtung, beziehungsweise Subventionirung einer Acker= und Flachsbauschule in Trautenau, L. =Z. 385. Dr. CXXIX.
9. Zweite Lesung des Berichtes betreffend die Regulirung des Botičbaches und der Zuftüsse desselben als Landesunternehmen, L. =Z. 375. Dr. CXXVI.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht bes Landesausschusses betreffend das Gesuch des Stadtrathes der kön. Hauptstadt Prag um Abänderung bes § 2. des Gesetzes vom 5. Dezember 1874 Z. 92. L. G. B. betreffend die Anlegung und die innere Einrichtung ber Grundbücher im Königreiche Böhmen, L. =Z. 376. Dr. CXXVII.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 16 Min. Vorm.
7. Druhé čtení zprávy komise zemědělské ku zprávě zemského výboru č. 91. sn., ježto se týče upravení tak zv. "Saubachu" družstvem Žatecko-Staňkovickým, č. s. 365. č t. CXXI.
8. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici okresního spolku hospodářsko-lesnického a lnářského v Trutnově za zřízení, vlastně podporování rolnické a lnářské školy k Trutnově, č. s. 385. č. tisk CXXIX.
9. Druhé čtení z právy komise zemědělské v příčině regulování Botiče a přítoků jeho jakožto podniku zemského, č. s. 375. č. tisku
CXXVI.
10. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o zprávě výboru zemského v příčině žádosti rady král. hlav. města Prahy za změnu § 2. z. z. ze dne 5. prosince 1874 č. 92 z. z. o zřízení a vnitřním upravení knih pozemkových v království českém, č. sn. 376. 6. t. CXXVII.
Sezení počalo o 11. hod. 15 min. dopoledne.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Das Geschäftsprotokoll der 21. Sitzung vom 21. Jänner ist wahrend der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Jednací protokol 21. sezení ze dne 21. ledna byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen. Činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu má námitku.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand bezüglich des Wortlautes dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich dieses Protokoll für agnoscirt.
Prohlašuji tento protokol za schválený. Žádám, by bylo slav. sněmu sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm sekr. Höhm (čte): Tiskem byly rozdáno:
Čís. 392. sněm. číslo tisk. CXXXIII. Zpráva komise pro upravení chorobnictví v království českém.
Číslo 406 sněm. číslo tisk. CXXXV. Zpráva komise petiční o žádosti spolku če-
ských lékařů v Praze, aby osnova zákona "o upravení zdravotní služby v obcích království Českého" v její nynějším znění za předmět sněmovního projednání vzata nebyla.
Mezi sezením rozdá se stenografická zpráva o 22. sezeni.
Mezi sezením dne 24. ledna bylo dodatečně tiskem rozdáno číslo sněm. 375. č. tisku CXXVI. Zpráva komise zemědělské v příčině regulování Botiče a přítoků jeho jakožto podniku zemského.
Číslo sněm. 377, číslo tisk. CXXVIII. Zpráva komise rozpočtové o nynějším stavu záležitosti týkajíci se zařízení psychiatrického vyučování v Pražském blázinci zemském.
Číslo sněm. 385 číslo tisk. CXXIX. Zpráva komise zemědělské o zprávě zem. výboru v příčině žádosti spolku okresního hospodářsko-lesnického a lnářského na Trutnově za zřízení, vlastně podporování rolnické a lnářské školy v Trutnově.
Cís. sněm., 386 č. tisku CXXX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Řeže za vyloučeni ze soudního okresu Jesenického a za přidělení k soudnímu okresu Rakovnickému.
Im Drucke wurden vertheilt:
L. Z. 392, Dr. -Nr. CXXXIII. Bericht der Kommission für die Regelung der Siechenpflege in Königreiche Böhmen.
L. -3. 406. Dr. -Nr. CXXXV. Bericht der Petitionskommission über das Gesuch des Vereines böhmischer Aerzte in Prag, damit der Gesetzentwurf über die Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden des Königreiches Böhmen in Seinem jetzigen Wortlaute nicht in Verhandlung genommen werde.
Während der Sitzung gelangt zur Vertheilung der Stenografische Bericht der 22. Sitzung.
Während der Sitzung vom 24. Jänner wurden nachträglich im Drucke verteilt:
L. -Z. 375. Dr. -Nr. CXXVI. Bericht der Landeskulturkonimission betreffend die Regulirung des Botičbaches und der Zuflüße desselben als Landesunternehmen.
L. -Z. 377. Dr. -Nr. CXXVIII. Bericht des Budget-Konimission über den gegenwärtigen Stand der Angelegenheit betreffend die Einrichtung des psychiatrischen Unterrichtes in der Prager Landesirrenanstalt.
L. Z. 385. Dr. -Nr. CXXIX. Bericht der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Petition des Bezirksvereines für Land-Forstwirthschaft und Flachsbau in Trautenau um Errichtung, beziehungsweise Subventionirung einer Acker- u. Flachsbauschule in Trautenau.
L. -Z. 386 Dr. -Nr. CXXX. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Röscha um Ausscheidung aus dem Bezirke Jechnitz und Zuteilung zu dem Gerichtsbezirke Rakonic.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio komissím přikázány.
Ich ersuche dem hohen Haufe mit zutheilen, welche Landesausschußbevichte ex praesidio den Commissionen zugewiesen worden sind.
Sněm. sekr. Höhm: Z praesidia bylo přikázáno a sice komisi školské č. sn. 389. Zpráva zemského výboru, kterouž se předkládá několik žádostí v cestě c. k. zemské školní rady došlých týkající se zrušení IV. třídy služného učitelů.
Ex praesidio wurde vertheilt und zwar der Schutkommission:
Z. 389. Bericht des Landesausschußes,
womit mehrere an ihn im Wege des k. k. Landesschulrathes gelangte Ansuchen um Aufhebung der II. Lehrergehaltsklasse dem hohen Landtage vorgelegt werden.
Nejv. maršálek z.: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Petitionen eingelangt find;
Sn. akt. Tobiš: Petice ze dne 24. ledna 1887.
č. 642. Posl. p. dr. Grégr s pet. místní školní rady v Chouni za vřadění tamní obce do vyšší třídy služného učitelů.
č. 643. p. posl. Adámek s pet. živnostenského spolku v Luži za uzákonění nuceného pojišťování samostatných řemeslníků.
Z. 644. Abg. Dr. Steidl mit der Petition des Brandschadenversicherungsvereines in Rothenbaum um Enthebung dieses Vereines von der Zahlung des 2 pEt. Beitrages zu den Kosten der Feuerwehren.
č. 645. p. posl. Tůma s petici učitelské jednoty v Lomnici v Jičínsku za zrušení 4. tř. služného učitelů.
č. 646. p. posl. dr. Žalud s peticí Jošéfovského občanského klubu v Praze za změnu návrhu II. čís. sn. 348, která jedná o osvobození novostaveb a přestaveb v Praze od zemských a obecních dávek z ohledů assanačních.
č. 647. p. posl. Šindler s pet. místní Školní rady v Malči za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů.
č. 648. p. posl. Rrodler s peticí městské rady ve Vlachově Březí za udělení podpory pro tamní odbornou školu pro průmysl dřevařský.
Nejv. maršálek zem.: Konstatuji způsobilost sl. sněmu k uzavírání.
Ich konsiatire die Beschlusfähigkeit des h). Landtages.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest třetí čteni zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1887.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die dritte Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1887,
Dávám slovo zpravodaji p. dru. Mattušovi.
Zpravodaj dr. Mattuš: Vyřízení rozpočtu zemského na r. 1887, jak bylo sl. sněmem přijato v druhém čtení, zní následovně: (viz přílohu).
Landtagssekretär Höhm (liest die Erledidigung aus dem Berichte) (S. Beilage. )
Nejv. maršálek zem.: Předložím nyní sl. sněmu otázku, zda-li zemský rozpočet, jak byl upraven na základě druhého čtení, v třesím čtení přijímá.
Ich werde nunmehr dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob dasselbe den Landesvoranschlag für das Jahr 1877, sowie derselbe in der zweiten Lesung festgestellt worden ist, in dritter Lesung annimmt.
Žádám pány, kteří této otázce přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Frage bejahen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Gesuche um Aufhebung des Schulgeldes.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školní o žádostech za zrušeni Školního platu. Zpravodajem jest p. posl. Kořán. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Kořán: Slavný sněme! Zemský výbor v zasedání r. 1885 předložil slavnému sněmu velice důkladné a obšírné vylíčeni otázky, která se týká zrušení školního platu. Zpráva, kterou zemský výbor předložil slavnému sněmu, zakládala se na velice bedlivém a zevrubném vyšetření, které bylo provedeno jednak skrze okresní školní radu, jednak skrze okresní výbory. Na základě tohoto vyšetření zemský výbor uvažuje všecky okolnosti, uvažuje, kolik by připadlo ve případech jednotlivých na školní okresy a kolik by připadlo na fond zemský, kdyby bylo školné zrušeno, dospěl k tomu přesvědčení, že nelze odporučiti slavnému sněmu, aby školné bylo zrušeno. Avšak od té doby, co tato zpráva byla podána,
došla slavného sněmu celá řada petic, jež se domáhají zrušeni školného; tak bylo v loni a také v letošním zasedání bylo mnoho peticí podáno.
Komisi školské bylo uloženo, aby znovu tyto věci uvažovala a školská komise po důkladném uvažování dospěla k náhledům a návrhům, které jsou slavn. sněmu předloženy. Dovoluji si žádati sl. sněm, aby vzal tyto věci v poradu a vyhražuji si závěrečné slovo v případě rokování, abych blíže věc o této promluvil.
Nejvyšší maršálek zemský: Jelikož komise navrhuje - zákon a návrhy komise pozůstávají z více článků, zahajuji debatu povšechnou o návrzích komise.
Nachdem die Anträge der Kommission aus mehren Theilen bestehen, eröffne ich die Generaldebatte über die Anträge der Commission.
V rokovaní povšechném se přihlásili k slovu.
In der Generaldebatte haben sich zum Worte gemeldet und zwar:
contra: pp. posl Effmert a dr. Mattuš.
Dávám slovo p. posl. Effmertovi.
Poslanec Effmert: Velice lituji, že tak důležitá, tak vážná, tak spásonosná předloha teprvé včerejšího dne rozdána byla a tudíž ani dostatečného času jsem nenabyl, abych se mohl náležitě připraviti, pročež appeluji na slavného sněmu shovívavosť a doufám pevně, co má nedovednost, co má skromná výmluvnosť nedokáže, že to vřelý a právní cit velectěných pánův poslancův doplní.
Slavný sněme! Pohlížeje bedlivě, přísně a se vší pozornosti ku právě předložené zprávě komise školní o zrušení školního platu, nabyl jsem z toho přesvědčení, že i sl. komise se sama k tomu návrhu přidává a že za dobré, prospěšné, dobromyslné a blahedějné uznává zrušení školního platu.
Neb již v úvodu přidává se k těm o nesčetným peticím a v úvodu již praví:
"V žádostech, které podány byly sl. sněmu v příčině zrušení školního platu, uvádějí se důvody velmi platné a zvláště
pro zrušení jsou to důvody jednak povahy hmotné, jednak rázu mravního. "
Dále pronáší slavná komise souhlas s těmi četnými žádostmi, jak ten ubohý nádenník, dělník a vůbec chudý lid jest
stížen tímto školním platem, kterého nikdy dostihnouti nemůže.
Já mluvím, pánové, ze skušenosti. Již dlouhá léta zasedám ve školní radě, a zároveň jsem školním dozorcem.
Mám to nejlepší přesvědčení, vím ty četné stížnosti lidu potřebného, lidu chudého, lidu zajisté vší útrpnosti zasluhujícího.
Máme příklady zjevné, že jsou rodičové, jež mají 6, 8-10 dítek a z těchto 4, častokrát i 5 do školy posílají. Nyní, jak se praktikuje to osvobozování o 1 školního platu ? To se praktikuje tak, že, když se místní Školní rada sejde, řekne se: "Všem nemůžeme plat odpustiti, alespoň za 2 dítky školní plat odpustíme, a za 3 musí se platiti, aneb i když 2 děti chodí do Školy, musí aspoň jedno platiti.
To pánové, trvám na tom, jest docela nehumanní, obzvláště za nynějšího času Ono se řekne, jak i tady právě některý pán pronesl, že nemusí platit; ale já dokládám, že mnoho zkušeností o tom mám, že když takový ubohý člověk neplatil, byl stíhán exekuci, že mu bylo vše, co má, zabaveno, a zvláště to musím připomenouti, co pan posl. Vašatý zde včera byl, vyslovil, i poslední peřinu a poslední kabát se fenduje. Jen milosrdenství těch kteří jsou při tom exekučním prodeji přítomni, způsobí, že takový poslední majetek se nekoupí. Co z toho plyne? Že ta exekuce a to dohánění k platu marné bylo a školní kasa ničeho neobdrží a nemůže obdržeti, neb kde nic není, tam se nic nemůže vzíti. A také já se shoduji s těmi četnými žádostmi a se sl. školskou komisí, která praví a ukazuje k tomu, že Školné platiti jest mnohdy chudému lidu, který ani domku ani majetku nemaje, jen prací nádennickou se živi, nemožno.
Také se na to váha klade, že takových chudých a nemajetných lidí, děti školou povinné majících, jest veliká většina, a že tedy školné jest pro většinu lidu velkým, ano namnoze i nesnesitelným břemenem.
A proto, pánové, doufám pevně, že v tomto slavném sněmu ani jediného poslance nebude, který by chtěl, aby tento nuzný a chudý lid i dále školné platil (Výborně! Výborně!), a doufám pevně, že i v této zásadě pp. poslanci s dobrotivým srdcem a s ouplnou láskou k tomu přilnou, aby školné zrušeno bylo. (Výborně!).
I dále slavná komise uvážila, jakých přetěžkých nesnází to působí úřadům autonomním, tedy v tom případu i místní školní radě i úřadům městským i obecním, kteří to mohou dokázati, hdyž se marně domáhají školního platu.
Co to působí namáhání, jak se stěžuje agenda úřadů; co jest tu dopisů a vymáhání z té neb oné obce, píše se pořád a přece se školní plat vynutiti a docíliti nemůže.
A proto také slavná školská komise i v tomto případu se shoduje a na to poukazuje, že nemůže se nedbati stesků v žádostech projevených a dokazujících, že i po vydání zákona ze dne 6. prosince 1882, kterým regres byl zrušen, povinné paušalování školného zavedeno a slevy z paušálu až do 25 proc umožněny, vybírání školného vždy jest ještě velikým břemenem pro starosty obecní, zvláště když tito znajíce mnohdy poměry toho, kdo školné má zaplatiti, nuceni jsou i od exekucí a zabaveni svrchkův upustiti, aby občana takového neuvedli do bídy neb nepřivedli úplně na mizinu.
A tu, pánové, doufám pevně a dovolávám se tu právního citu slavného tohoto sněmu, že většina, a nechci říci většina, že úplně celá slavná sněmovna v tomto
případě jednomyslně tyto snahy blahoárné podporovati bude, uvažujíc, že to jest i naší křesťanskou povinností, že jest to nyní heslem zvláště naší doby, abychom dobré skutky a dobročinnosť prokazovali, že jest to ten mohutný a vznešený prapor té pravé humanity, abychom pod tímto praporem seřaděni šíření se nespokojenosti, vzpoury, socialismu, a i jiným podobným děsným ústrachům zabrániti mohli; neb když jest spokojen lid všeobecně, tu jest také mír a blaho v zemi naší.
Dále poukazuje v tomto případě slav. školská komise, že ještě větší - a zvláště z ohledu mravního na to váhu klade a praví: "ještě větší však váhu škol. komise klade na stránku mravní"; tato mravní stránka jest hlavním měřítkem školské komisi, aby přispěla k odstraněni největších a hlavních překážek bránících vývoji školství, aby zejména postarala se, by placením školného nechuť a nelaskavosť lidu ke škole se neživila, by naopak škola stala se milým útulkem mládeže školní od rodičů do ní přiváděné k nabytí potřebného vychování a vzdělání, pro život praktický.
A to, pánové, mi nepopře nikdo, že taková nechuť jest potom u rodičů, i mohl bych příklady přivésti, že chuť ta přestává mnohdy býti u rodičů chutí radostnou, a že neradi posýlají dítky do školy, kterých doma často potřebují a ještě z nich platiti musí, zvláště když podle nynějšího období 8letého choditi povinnost mají.
Pánové, až do toho bodu se slavná školská komise stále zanáší tou myšlénkou a pořáde horuje a proplétá se to jako červená nit, že všude s těmi peticemi za zrušení školního platu souhlasí, až konečně vysloví se, že by to mnoho peněz stálo a uvádí zde i ciferně, že na druhé straně školská komise musela si položiti otázku, kterak uhradí příjem ze školného, který podle zprávy zemského výboru roku 1885 sl. sněmu podané přes 1, 600 000 zl. vynáší a k jeho nahražení, kdyby bylo zrušeno, bylo by potřebí přirážky zemské skoro 8procetní a konečně se schyluje k tomu, aby přece něco v tomto případu učinila, že navrhuje, aby se polovice školného, totiž až do 50 procent slevilo.
Já, pánové, trvám v tom pevném přesvědčení, že jedna bolesť jest vždycky jen jednou bolestí a jeden řez že jen jednou bolí a když sl. sněm uzná snad potřebu, aby se 50 proc. slevilo, nadejde opět ta doba, a opět přijdou přečetné žádosti a musí přijíti, poněvadž se poměry našeho chudého lidu nezlepšily, bohužel, snad i také v brzku nezlepší. A přijdou opět žádosti a sl. sněm přijde do té nepříležitosti aby se o té otázce znova radil a to jest ten druhý řez, a ten se konečně povoliti bude museti.
Já při tom vzpomínám na jednoho občana, který chtěl míti ze zvířátka moderní zvířátko, a aby je to moc nebolelo, uřízl mu ouška na dvakrát.
To mi přichází zrovna tak. My chceme dvakrát tudíž s dvěma bolestmi povolovati. Já pravím, jedna bolesť jest jediná bolesť a ta se zacelí a pak se uvolní. Konečně, kdyby se mi tady odůvodňovalo, aneb kdyby se mi řeklo, že tím poplatníci náramně utrpí, to jest jen tak zdánlivé.
Nebo kdo bude platiti nyní, když bude školní plat zrušen?
Budou platiti školní plat zajisté ti nejbohatší, zámožní stavové. A, pánové, těm to nikdy neuškodí.
Ale ten chudý, nuzný lid bude úplně
osvobozen, pak vzejde to blahodárné postavení zejména všem školním úřadům, že se ta dalekosáhlá, rozvětvená, agenda tohoto dobývání platu školného zmírní, neb každý z Vás, ctění pánové bude tu zkušenosť mítí, co jest to namáháni, jaký jest to rozvětvený apparát, když se opětně a opětně a až exekucemi má školního platu dobývat a konečně se přece nedostane.
Také by se mi mohla ta otázka předstírat, neb ten důvod předkládat, že i některé vrstvy bohatší dle nového stavu budou s tímto zrušením školního platu zároveň osvobozeni a že platiti nemusí, jako by se mínilo o stavu úřednickém a o stavu učitelském, tu já pevnou naději mám, že tento vznešený a intelligentní stav nebude toho dobrodini jen pro chudý lid určený používat a na ně reflektovat nebude. A protož, pánové, snažně Vás prosím, apeluji z útrob srdce rozechvěného na tento sl. sněm, apelluji na dobrodějnosť, na dobré srdce Vaše a prosím, abyste tento můj návrh, který nejvyššímu panu maršálkovi podám, nejen podporovali, ale i proň hlasovali. Já při této příležitosti nemohu opominouti, abych nerecitoval jeden krásný rým, jeden citát jednoho z našich nejprvnějších bohatýru, našeho nejprvnějšího kavalíra tohoto království českého, Jeho Jasnosti pana Karla knížete ze Švarcenbergů, který tak významnými slovy povinnosti každého z nás naznačil, když do album z r. 1863 tak krásně napsal:
"Buď vždycky pravdivým i zřejmým,
i jemným buď i pevným,
vlasť svou celou znej,
a vždycky jen o ni dbej. "
Já, pánové, dokládám se tím, že svými nepatrnými ale prosebnými slovy zvláště realisuji tuto krásnou, velmi hluboce významnou průpověď Jeho Jasnosti a očekávám pevně, že když jsem byl zřejmým a pravdivým, i Vy pánové, budete jemni a kde se o ten ubohý opuštěný a chudý lid jedná, že i srdce Svá otevřete a pro návrh můj hlasovati budete; a tím také dokážeme, že svou milou vlasť známe a že vyhovíme všem přáním a stížnostem, které jsou zajisté podstatny a proto vznáším sl. sněme, z útrob srdce vřelého a tak jako kdybych i v duchu viděl, že tisícové opuštěných, nuzných chudých rodičů zároveň se mnou a zároveň s dítkami svými k Vám ruce rozpjaté vztahuji a prosí:
"Zrušte, zrušte, ó zrušte školní plat!" (Výborně ! Výborně !)
A tímto, pánové, končím a činím tento návrh:
Slavný sněme království Českého račiž se z důvodů závažných, podstatných a humanních na tom usnésti, aby školní plat úplně zrušen byl a za to potřeba vyplývající zemskou přirážkou se kryla. (Hlučné výborně! výborně ! - Řečníku se mnohostranně gratuluje. )
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Effmert činí návrh:
"Slavný sněme království Českého, račiž se z důvodů závažných, podstatných a humanních na tom usnésti, aby školní plat úplně zrušen byl a za to potřeba vyplývající zemskou přirážkou se kryla. "
Musím upozorniti pana posl. Effmerta, že tento návrh jest návrhem samostatným a že jakožto vedlejší návrh při generální debatě jej nemohu připustiti a ponechávám jemu, by tento návrh podal dle stávajících předpisů jednacího řádu.
Přichází nyní k slovu první pro návrh komise zapsaný řečník, totiž p. dr. Grégr. Dávám jemu slovo.
Posl. dr. Grégr. Slavný sněme ! Skutečně již nevím, kolikrát jsem o této záležitosti ve sl. sněmu tomto mluvil a těší mne, že z tak neočekávané strany se mně dnes dostalo posilnění, totiž od pana řečníka, který právě mluvil přede mnou, od pana posl. Effmerta, který slovy tak vřelými zastával se toho návrhu, kterého jsem se zastával již po tak dlouhou řadu let. On mluvil nejenom ze srdce svého vřelá tato slova, on mluvil zajisté též ze srdce mnohých z nás, ale o tom jsem především přesvědčen, že mluvil také ze srdce našeho českého lidu, (Tak jest !) když na to poukazoval, že již konečně byl by čas, aby toto nesnesitelné a nespravedlivé břemeno - školní plat - sňato bylo z beder našeho českého lidu. (Výborně. ) Já jenom krátce několika slovy chci mluviti k návrhu komise: nemám toho zapotřebí, abych dlouho se o tom šířil, vždyť takřka nelze ani, abych nové ještě přednesl důvody v této věci, vždyť vyčerpány jsou důvody, které mluví pro zrušení školného, již na tomto sněmu i ve veřejnosti i každý z nás zajisté již dávno je v srdci svém přesvěd-
čen o tom, že to káže nejen humanita, že to káže nejen prospěch našeho lidu, že to káže především ale národní prospěch, vzdělanosť, pokrok a osvěta, aby konečně školné bylo zrušeno. Vždyť komise sama přijala veškeré důvody, které pro zrušení školného byly předneseny, za své, komise sama uznává, že jest školní plat břemenem nespravedlivým, které tíží velkou čásť našeho lidu českého, že jest to břemeno, následkem kterého upadá škola obecná v nevážnosť, že ten plat školní podkopává lásku nejen ke škole veřejné, nýbrž i lásku samých rodičů k dětem. (Slyšte!) A to jest přirozeno a pochopitelno pro toho, kdo ví, s jakou nesnází kolikrát, s jakým namáháním musí chudý člověk to školné sháněti, kdo to ví, jak krutě často školné se vymáhá, a školská komise sama nám o tom podává drastické doklady. Vždyť udává, že vymáhá se školní plat exekucemi, že se bere poslední peřina chudému člověku, že se prodává jediný jeho majetek, jeho domek, a i stojí ve zprávě komise školské, že jsou případy, kde prodal se chalupníkovi poslední kousek pozemku i s domkem a celá rodina připadla pak jako břemeno obci samé. To jsou věci, které se nedají popírati. Školská komise, která se skládá z mužů rozličných stran, nemohla by to tvrditi, kdyby se to nezakládalo na pravdě. Když to vše komise školní praví a dotvrzuje, nuže co bychom měli očekávati jiného, než že školská komise konečně přišla k úsudku a závěrku, že školné zrušeno býti má. To by bylo zajisté logické a člověk myslící nemohl očekávati, že by školská komise mohla dojíti k jinému návrhu. Avšak školská komise k tomuto návrhu nedošla, školská komise, jak to obyčejně a vždycky bývalo, zastavila se opět u otázky finanční. Ona praví: Bylo by žádoucno a spravedlivo, aby plat školní zrušen byl, jen kdyby to nestálo peníze; ale tu je ten háček, musili bychom zvýšiti zemské přirážky o 6 až 8 proc. a to nemůže býti. Proč to nemůže býti ? A tu se zase opakují staré ty důvody, že časy jsou velmi zlé, hospodářství je v úpadku a poplatník jest již přetížen daněmi a přirážkami atd.
Nu pánové, jest pravda, časy jsou zlé, poplatník jest přetížen daněmi a proto bychom měli očekávati, že právě lid český to bude, který nejvíce se prohlásí proti zrušení školného a že předstoupí a řekne:
Neuvalujte následkem zrušení školného nová břemena na bedra naše, nemohli by chom to už unésti.
Prosím sl. komisi, ať nám řekne, jestli lid český sám ze svého středu někde takové dal projevy, jestli proti tomu se vzpouzel, aby školné bylo zrušeno. Zde jsou poslanci z venkova, kteří zastupují český lid, ať povstanou a řeknou: Já prohlašuji jménem svých voličů, lidu Českého, že lid si nepřeje, aby školné bylo zrušeno. Vy tak činiti nemůžete, poněvadž víte, že si toho lid nepřeje. Ba právě naopak, přes veškerá ta nová břemena, která by povstala a na jeho bedra byla uvalena, přeje si lid český, aby Školné zrušeno bylo. Vždyť, pánové, to víme, že ohromná většina okresních zastupitelstev se ve smyslu tom vyslovila a jen malá čásť okresních zastupitelstev, tuším asi 42 neb 47, jaksi vyhýbavě se pronesla v opáčném smyslu.
Avšak tu bychom musíli napřed se podívati, jaké bylo složení těchto okresních zastupitelstev a já domnívám se, že v každém takovém okr. zastupitelstvu, které se vyslovilo proti zrušení školného, tam převládal vliv velkostatkářský aneb továrnický, kde ale toho nebylo, kde okresní zastupitelstvo dalo jedině výraz vůli a náhledu a nezfalšovanému mínění našeho lidu, tu se všude vyslovilo pro zrušení školného.
Dále to velké číslo petic, ty tisíce petic, které přišly na sněm, od obcí, jak jednotlivých korporací, ty všechny přejí si po tolik let již zrušení školného. Tedy, pánové, nemůže se říci, že ten lid toho nechce, že lid se bojí toho přetíženi? Naopak, každý Vám řekne, já rád těch 8 perc. přirážky dám, může se říci, že nás, každý sedlák řekne: Já rád připlatím, jen když budeme zbaveni tohoto školného. Co jest tedy příčinou toho, že se všeobecnému a mnohaletému přáni lidu českého nevyhovuje? Jediná překážka toho jest, kurie velkostatkářů.
Já nechci kurii velkostatkářů nikterak urážeti, vždyť já to pochopuji, že kurie velkostatkářů, skládající se z největších poplatníků v zemi, ovšem především pocítí břemeno dosti značně. Ale prosím, pánové, vždyť kurie velkostatkářská má na vzdělanosti našeho lidu, na tom, aby škole naší se dařilo, rovněž tak důležité interesy, jako každý jiný z nás, a zajisté kurie velkostatkářů, která se skládá ze
Šlechty našeho národa, z historické naši šlechty, která vždycky kráčela po staletí v čele vzdělanosti a osvěty našeho národa, ta kurie přece dnes nemůže jiné zaujmouti stanovisko, než pomáhati v každém směru a při každé příležitosti, když se jedná o povzneseni našeho školství, o povznesení našeho lidu, o povznesení vzdělanosti národa. Dělá to v našem lidu zlou krev a každý to ví, že jest to jen kurie velkostatkářská, která tomu vadí, že školné již dávno nebylo zrušeno. Já nechci appelovat na Váš cit, pánové velkostatkáři a na Vaši humanitu. Ve věcech peněžitých, jak se říká, přestává cit.
Ale, pánové, s praktického stanoviska kdybyste ráčili to uvážiti, zajisté to, co získáte ve všeobecné vážností, co získáte v lásce u našeho lidu, když konečně nebudete se stavěti na překážku zrušení školného, to bude více vážiti než těch několik procent daně, které budete museti platit. Ale to všechno neplatí nic, já nemám naděje, že by hlas můj v té věci prorazil a komise sama zajisté neměla také naděje, že by mohla dosáhnout většiny v nynějším složení sněmu pro návrh na úplné zrušení školného. Tedy v této situaci nevěděla skutečně komise jiné cesty, než že si pomyslela: Když nemohu všeho dosáhnouti, budu hleděti alespoň něčeho dosáhnouti, budu hleděti alespoň, aby se věc ulehčila, aby se poněkud břemena ulehčila našeho lidu a učinila návrh, aby se srážka paušální z 25 perc. zvýšila na 50 perc. A tu poukazuje komise školní k tomu, že její zkušenosť učí, že následkem zrušeni regressův a následkem 25 perc. paušální srážky velikých a značných výhod docílilo se.
Ale pánové, v čem spočívá to dobrodiní, které se stalo našemu lidu následkem zrušení regressu a že byla paušální srážka vyměřena na 25 perc. ? Následkem toho jest osvobozeno 19 pere. děti od placeni školného. Ale co jest to 19 perc. dětí? Vždyt komise sama praví, že většina dětí v našich školách obecných jsou děti rodičů chudých. Ano, dvě třetiny dětí ve školách obecných patří rodičům chudým, takovým rodičům, jimž zajisté to placení školného jest velkou obtíží, těch 19 perc. jest tedy jen minimální počet v tom velikém počtu. Když ale bude srážka paušální obnášeti 50 perc., tedy to nebude dělati ještě ani jednu třetinu chudých dětí, které
budou následkem toho osvobozeny od placení školního platu, a vždy ještě zbyde jedna třetina chudých dětí, které osvobozeny nebudou. Bude to tedy ovšem poněkud jaksi úleva, ale v porovnání k celku úleva nepatrná, a všecky ty nesnáze a všecky ty neřesti, které z toho školného pocházejí, zůstanou i příště.
S toho stanoviska nemohl bych ovšem si přáti, než aby se slavný sněm usnesl na tom, aby konečně školní plat byl zrušen. Říkávalo se nám v dřívějších letech, teď nemůžeme zrušit školné, počkáme, až bude nějaká úleva v daních neb přirážek zemských, a poukazovalo se k době, až přestane přirážka na vyvažovací fond, kteráž dělá 4 perc. Co prý platíme nyní na vyvažovací fond, toho budeme moci použiti k zrušení školného. Ale o tom se už ani nemluví, ba naopak čeká se z mnohých stran na toto zrušení přirážky na vyvažovací fond a ustanovujou už peníze tyto na rozličné účely jiné, tak že i tato naděje se zmařila.
Já tedy pánové, pravím, byl bych štastným, kdybych měl naději, že projde návrh p. Effinerta, pro který v první řadě bych hlasoval. Neprojdeli návrh pana poslance Effmerta, pak budeme hlasovati pro návrh komise, ne snad proto, že bychom hlasujíce pro návrh komise, jaksi se vzdali svého stanoviska dřívějšího, ba na opak, my se toho stanoviska nevzdáme. My i příště domáhati se nezvratně budeme úplného zrušení školného. Od snahy té neodvrátí nás nikdo ani takové nepatrné úlevy, jaké navrhuje komise. My považujeme návrh komise jakožto malou splátku na velký dluh, jako krok k tomu cíli, který nezvratně stojí před našima očima, a který nemůže býti jiný než úplné zrušení školního. To jsem chtěl vysloviti, abych obhájil v té věci naše stanovisko (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Přichází k slovu a sice proti návrhu komise zapsaný řečník p. Dr. Mattuš; dávám mu slovo.
Poslanec Dr. Mattuš: Slavný sněme! Dal jsem se zapsati proti návrhu komise, který je na denním pořádku, ne snad, že bych již proto nesouhlasil se zásadami, které jsou obsaženy v osnově samé, naopak vítám tuto osnovu co skutečný pokrok a kdyby jednotlivosti zákona byly takové,
jak myslím, že by byly nejpřiměřenější, s největší radostí bych se ujal slova, abych pro osnovu samu mluvil a abych také svůj souhlas ve speciální debatě dal na jevo. Jsou však jiná ustanovení v osnově, která se mi zdají na ten čas býti přímo povážlivými, a to jest, proč jsem se dal zapsati proti. Kdybych zde mluvil tím, čím jsem již po mnohá léta - a s jakousi hrdostí na to poukazuji - kdybych zde mluvil 20 starosta obce, zajisté bych snad přiblížil se k stanovisku tomu, které bylo pány řečuíky přede mnou projeveno, to jest pro zrušení školného. Neboť že to zejména starostům obecním znamenitě uleví, že by jim ta nejobtížnější část prací jejich sňata byla s beder, o tom nemůže býti žádné pochybnosti. Avšak zde stojím co poslanec, co zástupce celé země a stojím zde zároveň, ačkoliv jsem již úlohu svou pro letošní rok v dnešním třetím čtení vykonal, stojím zde nicméně co člen budžetní komise a nemohu na to zapomenouti, že první mou povinností co generálního zpravodaje zemského rozpočtu byla ta, abych hleděl v mezech možnosti uhájiti poplatnictvo veškeré země od uložení větších břemen, než která se mu nutně uložiti musí. Nebyl jsem na to otázán a nebyl bych tedy ani povinen, abych z toho skládal účty. Nicméně zřejmě to pravím, ano, já co člen obecního zastupitelstva když se strany zemského výboru bylo předloženo všem školním okresům, aby se o věci té pronesly, hlasoval jsem pro zrušení školného, ovšem ale s modifikací tou, aby si to školné uhradily školní okresy samy. (Výborně!) Pánové, když se jedná o tak důležitý princip, tu nemůže se pouze říci: Zrušme školné! ale musíme dříve princip rozhodnout, kdo má to zrušené školné nahraditi a zde jsou to modality všeliké. Mohlo by se zákonem vysloviti, že jsou to v první řadě obce samy. Druhá modalita je, aby to uhradily školní okresy a teprve ve třetí řadě stojí země. Já co autonomista vždycky bych k tomu hleděl, aby spíše obce a okresy nesly taková břemena, která jim z užívání jich práv náleží. poněvadž jsem pro to, aby zejména v oboru školství národního větší práva než dosud dle zákona náležela obcím, a proto jsem byl vždycky pro to, aby ochotně nesly čásť nákladu, který je s tím spojen, neboť já nerozumím autonomii tak, aby nižší autonomní organy hleděly všecka
břemena uvaliti na orgány vyšší a samy osvojovaly si práva, která jim zákon jen může uděliti. Pánové, není vlastně na denním pořádku otázka, zdali školné se má platiti, nýbrž určitý spůsob, jak by se mohlo uleviti jednak poplatníkům, jednak též orgánům u vybírání a odváděni školního platu.
Avšak bylo se dotknuto té věci a někteří řečníci pro ni mluvili, a tu musím s bolesti na to poukázat, že v samé zprávě školní komise nalézáme důvody, o kterých bych si přál, aby nebyly vysloveny, neboť věru je to k neuvěření pánové, že p. řežník přede mnou se odvolával na autoritu Školské komise. Dotvrdím to tím, že řekl: když to praví školská komise, musí to býti pravda. S bolestí hledím na ten důvod, že prý rodičové stížení školním platem i k nenávisti proti škole i proti vlastním dětem jsou vedeni.
Pánové, může tady býti větší, více zdrcující rozsudek nad autonomii obcí než takovýto výrok. Jest to možná, aby byli v království Českém, v osvícených našich obcích starostové, kteří by tak nedbale vykládali a prováděli zákon, aby poslední peřina chudému prodána byla k vůli školnímu platu, věru, že stydět bychom se museli, kdyby tomu bylo tak. A jestli tomu tak, pak jest špatné provádění zákonů zde a jest ingerence vyšších úřadů zapotřebí, abychom poučovali takové nevědomé starosty, aby činili svou povinnosť; neboť povinností jejich jest, by chudého osvobozovoli (Tak jest!), a to, čeho se nedostává, aby bylo placeno z prostředků obecních. A tam, pánové, kde v obcích naších se
zákon ten provádí tak, jak v moci jeho leží, tam nevidíte ani jedinou exekuci, která by se vedla pro neplacení školního platu. Neb u toho, který nemůže platiti, u kterého to tak daleko dospělo, že se má exekuce provádět, nastává jediná povinnost škrtnout školní plat a tím jest také osvobozen, (Výborně!) a ten, který ty dva zlaté snese, ten, který tedy má takových přijmů, aby ty 4 krejcary týdně měl platit, ten k vůli těm 4 krejcarům by měl býti veden k nenávisti proti vlastním dětem ? Nevěřím tomu.
Jeden z nejdůležitějších důvodů, které se, pro zrušení školného uvádějí, jest, že lid si přeje zrušení školného. - Ovšem, pánové, ale buďme spravedliví a nestranní; když dá se na váhu poplatníkům, zdali si
přejí čili nic, aby zrušeno bylo školné, jakého žádáte od nich rozluštění té otázky, nežli že řeknou: "My si toho nepřejeme" ! Dejte dotaz zdali si přejí zrušení zemských přirážek, dostanete z největší části zase odpověď: "My si přejeme zrušení přirážek. " Kdož by si nepřál, aby měl menší břemeno, než se mu na základě platných zákonů a usnešení ukládají ? Ale to přece jediný a hlavní důvod ve věci tak důležité býti nemůže. Jakmile zákon upraví se tak, že břemeno, které se ukládá poplatníkům, zajisté jest výhodnější, že ten, který ho snésti nemůže, jest sproštěn, pak myslím, že zákon taký nelze nazvati nespravedlivým.
Pan řečník přede mnou obrátil se ke kurii velkostatkářské, vyčítaje jí, že ona jest snad hlavní příčinou toho, že dosud školné není zrušeno. Dle mé zkušenosti ovšem snad to neplatí všude, ale jsem členem také okresního zastupitelstva, kde mají velkostatkáři silné zastoupení; proti tomuto principu nevyslovili se. Myslím, že v tom ohledu konečně břemena, která by zrušením nastala, tížila by ve stejné veliké míře i bohatého i chudého, poněvadž procento, které by se přirazilo, jest rovno na daň velikou i na daň malou. Ale velká otázka, pánové, jest, zdali by ta přirážka, která by se následkem zrušení uložila, netížila více toho chudého poplatníka, než bohatého.