Chceme-li, aby učitelstvo na této výši se octlo, pak musíme dbáti o to, aby byl učilel ve své existenci hmotně zabezpečen.

Musí-li se učitel honiti za kouskem chleba, po vedlejším výdělku, pak nezaujímá také v obci, v které působí, postavení takové, jaké zaujímati musí, nemá-li také utrpěti vážnosť školy atd.

Kromě toho musím také na tom trvati, že otázka tato, vrcholící V žádáni za zrušení čtvrté třídy škol obecných, není pouze otázkou učitelskou, jak tvrdil p. dr. Palacký. Otázka ta jest také důležitou otázkou venkovských obci. Venkovské obce posud musejí přispívati nejvíce na vydržování škol obecných a o jejich školy jest dosud nejméně postaráno. Téměř veškeré jednotřídní školy jsou ve venkovských obcích, po výtce v nejnepřístupnějších krajinách a jest známo, že ku školám těmto, jež jsou na nepatrné výminky v poslední třídě diétní, bývají učitelé mnohdy i z trestu přesazováni, aneb že o místa taková žádají obyčejně toliko učitelé

z nouze, když nemohli dosáhnouti míst výnosnějších.

Učitelové při těchto školách bývají, jak přirozeno, také hmotně odvislí a nesamostatní.

Ani pan dr. Palacký nedokázal, a on dovedl mnoho dokázati, že by mohl býti učitel se 350 neb 400 zl. slušně živ. Z toho ze všeho vychází, že by upravením platů učitelských, zrušením čtvrté třídy, byla alespoň částečně křivda nesnesitelná, jež nyní venkovské obce ve školství snáší, napravena. Pan Dr. Palacký tvrdil s velkým důrazem, že jest přítelem škol a apeloval na tomto slavném sněmu: Chraňte nás před školským krachem ! Při tomto apelu, o němž by bylo lze dlouho mluviti a uvažovati, nemohu se déle zdržovati. Trvám na tom, že cesta, kterou pan dr. Palacký k nápravě obecného školství naznačil, nevede ku zdárné reformě našeho školství a jsem přesvědčen, že by tato cesta vedla ku zhoršení našeho národního školství a proto končím prosbou, aby bůh chránil naše školství před takovými přáteli, jako jest pan dr. Palacký ! (Hlučná pochvala. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více zapsán k slovu.

Žádá ještě někdo za slovo k tomuto odstavci ?

Verlangt noch Jemand zu diesem Absatze das Wort?

Pan Dimmer má slovo.

Pan posl. Dimmer. Slavný sněme! Nemíním dlouho obtěžovati slavný sněm, poněvadž na denním pořádku jest rozpočet, tedy předmět velmi důležitý. Chci jen poukázati na ty opatrovny, o kterých se zmínil p. Dr. Herold. Školy ty mají takřka výhradně účel humánní, a jak jest známo, jsou Smíchov a Karlín města průmyslová, ve kterých žije ne sta, ale tisice rodin dělnických, a školy ty jsou výhradně naplněny dítkami těchto rodin. Rodičové mohou jíti po práci, nemusí se starati o dítky a to jest zajisté účel velmi humánní a užitečný. Kdyby ta subvence, kterou dostává škola na Smíchově a v Karlině, měla býti odňata, myslím, že pak tyto školy musily by zahynouti. Co se týče specielně Smíchova obnáší školní náklad bez toho již 22. 000 zl., dále platí Smíchov přes 14. 000 zl. školního paušálu, školní plat ob-

náší asi 4000 zl. Jest tam asi 4000 školních dítek, z těch osvobozeno jest přes 70 prct., tedy 10. 000 zl. se nedostává, to jest 32. 000 zl. Mimo to vydržuje Smíchov několik opatroven, tedy opět pro dítky dělnické třídy v nejútlejším staří; dále vydržuje průmyslovou školu opakovací a přispívá na státní reálné gymnasium. Kdyby tedy k tomu došlo, že by měla býti odňata ta subvence, pochybuji, že Smíchov by se odhodlal Školy ty na vlastní náklad vydržovati, tím méně, poněvadž není k tomu povinen a přimlouvám se vřele za to, aby subvence pro Smíchovské opatrovny a mateřské školy byla i na dále ponechána.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Povinnosť moje co zpravodaje budžetní komise není jiná, než abych zastával návrhy této komise. Proti návrhům samým však v obšírné této debatě nebylo povzneseno slova. Není se diviti, že při takovéto položce, při položce největšího rozpočtu, který sám o sobě obnáší více než 3 a půl milionů zlatých, obírá se důkladně věc se stanoviska finančního. Že v té příčině přišla také otázka organisační do proudu, nelze se diviti a já kdybych mohl své podivení vysloviti, bylo by to jenom, to že jednotlivým náhledům i když je za správné neuznávám, z některých stran přílišná váha se přikládá. Avšak, pánové zdá se mi, že právě jako při rozpočtu vůbec i při každé jeho položce, zejména při tak velkých položkách nikdy nesmíme zapomínati, že každým větším vložením do rozpočtu ukládáme větši břemena na poplatníky. Nesmíme zapomínati a to jest skutečně pozoruhodno, že čistý náklad na národní školství vyžaduje od našeho poplatnictva téměř plných 17 proct. přirážky zemské, kdežto veškerý ostatní náklad zemský činí asi 14 a půl proct. pouze.

I ten kdo nejvíce zajisté jest pro šíření se obecného vzdělání, bude museti vždycky, když jemu náleží, aby měl vliv

na vložené částky, které to školství vyžaduje, uvážiti, zdali naše poplatnictvo také na dále bude moci snášeti náklad nejen se školstvím spojený, nýbrž vůbec náklad, který zákonodárství zemskému ukládá a pánové za naší doby, když stále a stále si stěžujeme na národo-hospodářský úpadek, na krisi hospodářskou ve které se nacházíme, zajisté i tomuto slavnému sněmu sluší uvážiti nejen náklad na šíření národní vzdělanosti, nýbrž nemá-li se s toutéžpozorností zkoumati ukládání takovýchto nových břemen.

Zajisté nežádá slavný sněm zatlačení obecného vzdělání země, ale mám také za to, že má slavný sněm povinnost, aby zkoumal, zdali šíření obecného vzdělání nedá se v náležitém poměru upraviti s nákladem, který se ukládá každému jednotlivému poplatníku, a má povinnost, aby dobře uvažoval, že břemena, která se ukládají, nekladou se jen tomu bohatému, který je snadno snese, nýbrž i tomu chudému, který musí zápasiti o vezdejší svůj chléb den co den. (Výborně!)

Jsem přesvědčen, že nikdo v tomto slavném sněmu nechová takový úmysl, aby jakoukoliv reorganisací školství, jak jsem pravil, vzdělání obecné bylo uvedeno na nižší niveau, nežli na kterém se nachází, ale tomu, kdo zkoumá školství národní, kdo v životě veřejném působí, kdo přikládá svou ruku k tomuto dílu, tomu zajisté neušlo, že vzdor všem krásným úmyslům, které jsou snad přiloženy k zákonodárství o školství národním, jest tam mnoho chatrného, mnoho zbytečného, že opravou tohoto zákonodárství by se nějaká řádná úspora dala docíliti. My stojíme, pánové, již mnoho let před otázkou veledůležitou a myslím, že již za krátký čas bude se museti definitivně rozřešiti. To jest úplná reforma zákonodárství o školách obecných.

Naše zákonodárství stojí dle mého přesvědčení na nepravém základu, ono stojí na přílišné centralisaci. Zástupcové našeho lidu, jak v této slavné sněmovně, tak i jinde budou především museti přiložiti ruku k dílu, aby zákonodárství říšské stanovilo, co dle ústavy vlastně má a smí stanoviti, pouze zásady o národním školství, a to ostatní že náleží autonomii zemské.

A kdyby slavný sněm na základě takovýchto zásad dnes neb později přikročil k reformě národního školství, jsem pře-

svědčen, že to nebude na úkor obecnému vzdělání, ale se vší možnou šetrností, se vším možným ohledem k břemenům, které se lidu ukládají, bude si počínati.

Jsem přesvědčen, že také mnoho dobrého v tom ohledu se stane, aby spory národní, které dnes tak drastickým způsobem byly líčeny, konečně přišly ke kýženému, od nás všech žádanému ukončení.

Prosím, aby slavný sněm přijal, co budžetní komise navrhuje.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasovaní jest kap. VILI, tit. 1. potřeby, pak kap. VIII. tit. 1. úhrady, pak čl. 10 odděl. 1, a 2. "Vyřízení" a pak petice od o. 9 až k č. 16. včetně.

Gegenstand der Abstimmung ist das Kap. VIII. Titel I. des Erfordernißes und Kap. VIII. der Bedeckung, dann Art. 10. Nr. 1. und 2. der Erledigung und die Petitionen von Nr. 9 bis incl. 16.

Žádám pp., kteří tyto posice přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche vie Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Kapitola VIII. tit. 2, Vychovatelny 5000 zl., tit. 3. reálné školy 28. 000 zl., tit. 4. ústavy cvičné 5784 zl.

V úhradě: Kapitola VIII. tit. 2. ústavy cvičné 170 zl.

Článek 10.

3.    Vychovatelně pražské v Libni povoluje se subvence 3000 zl. a okresní vychovatelně v Král. Vinohradech subvence 2000 zl. oběma na rok 1887 s tou podmínkou, aby do těchto ústavů přijímány byly také zpustlé školní děti jinam příslušné.

4.   K snadnějšímu vydržování reálných škol povolují se roční zemské subvence

městu Litoměřicům..     5000 zl.

městu České Lípě..     5000 zl.

městu Rakovníku..     5000 zl. spolku "Matice školské"

v Budějovicích...     3000 zl,

kr. hlavn. městu Praze    5600 zl.

na dobu tří let (1887, 1888,   1889) pokud

by školy ty dříve nebyly převzaty ve správu státní a s dodatkem, že vyplacení subvence na rok 1887 činí se závislým od průkazu, že školné na těchto ústavech od nejbližšího semestru bude úplně na rovno postaveno školnému na státních ústavech ve smyslu minist. nařízení ze dne 12. června 1886.

5. Služné učitelů na cvičných ústavech v pensi vpočítatelné dnem 1. ledna 1887 upravuje se takto:

pro řiditele zemské jízdárny 600 zl. ,, adjunkta "             " 300 "

" učitele šermu.... 400 " "         " tance.... 300 "

"         " tělocviku... 550 "

Zároveň se vypouští drahotní příspěvky, jež dosud užívali učitelové šermu, tance a tělocviku.

6. Výbor zemský se zmocňuje, aby jistý počet až do polovice nadačních míst pro učení v plování udělil nové plovárně na Žofině.

K tomu dovoluji si dodati, že k zvláštní zprávě zemského výboru a k petici spolku "Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek v Praze" budgetní komise se usnesla slavnému sněmu navrhnouti, aby se tomu spolku povolil za základní příspěvek 1000 zl. na zřízení pracovny v Černovicích a domu Lobečského, kteráž částka se vyplatí, až spolek výboru zemskému podá doklady o řádném povolení ku zřízení ústavu. Příčiny, proč budgetní komise i zemský výbor k tomuto návrhu přistupují, json tytéž, pro. kteréž vychovatelně ve Vinohradech a Libni byla vložena subvence do rozpočtu zemského. Tím by se titul "Vychovatelny" zvýšil na 6000 zl.

Landtagssekr. Höhm:

Kap. VIII. Titel 2. Erziehungsanstalten.. 5. 000 fl.

" 3. Realschulen.....28. 000,,

,, 4. Exercitienanstalten.. 5. 784 "

Bedeckung. Kap. VIII. Titel 2. Exercitienanstalten.. 170 "

Art. X. der Erledigung. 3. Der Prager Erziehungsanstalt in Lieben wird eine Subvention von 3000 fl. und

der Bezirkserziehungsanstalt in den kgl. Weinbergen eine Subvention von 2000 fl., beiden für das Jahr 1887 unter der Bedingung ertheilt, daß in diese Anstalten auch anderwärts zuständige Verwahrloste Schulkinder aufgenommen werden.

4. Zur leichteren Erhaltung der Realschulen werden folgende Landessubventionen bewilligt:

der Stadt Leitmeritz jährlich... fl. 5000 der Stadt Böhm. =Leipa "... " 5000 der Stadt Rakonitz "... " 5000 dein Bereine "Matice školská" in

Budweis.........,, 3000

der kgl. Hauptstadt Prag.... " 5000 und zwar auf die Dauer von 3 Jahren (1887, 1888, 1889), insofern diese Schulen nicht früher in die Staatsverwaltung übernommen werden Sollten und mit dein Beisatze, daß die Auszahlung der Subvention für das J. 1887 von der Nachweisung abhängig gemacht wird, daß das Schulgeld an diesen Lehranstalten vom nächsten Semester angefangen, vollständig jenem an den Staatsanstalten im Sinne der Ministerialverordnung vom 12. Juni 1886 gleichgestellt wird.

5.   Die in die Pension einrechenbaren Gehalte der Lehrer an den Exercitienanstalten werden mit 1. Jänner 1887. in folgender Weife geregelt:

für den Landesreitschul-Direktor mit. fl. 600 ",, Landesreitschul-Adjunkten mit " 300 " " Landesfechtmeister mit... " 400

,,.,, Tanzlebrer mit....." 300

,,,, Turnlehrer mit......, 550

Gleichzeitig werden die Theuerungszula-

gen, welche bisher die Fecht= Tanz- u. Turn-

lehrer genossen hoben, aufgehoben.

6.    Der Landesausschuß wird ermächtigt, eine die Hälfte der Gesammtzahl nicht übersteigende Anzahl von Stiftungsplätzen für Schwimmunterricht der neuen Schwimmschule auf der Sofieninsel zuzuweisen.

Dem Vereine " Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek v Praze" wird ein Gründungsbeitrag per 1000 fl. zur Einrichtung des Arbeitshauses in Černovic und des Hauses in Lobeč bewilligt und dieser Betrag ausgefolgt werden, sobald dem Landesausschusse der Nachweis über erhaltene ordentliche Bewilligung zur Errichtung der Anstalt wird vorgelegt werden.

Der Gesammtbetrag für die Erziehungsanstalten resultirt Sonach mit der Summe von 6000 fl.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k titulu 2., 3. a 4. ?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tit. 2. 3. a 4. kapitoly VIII. "Potřeba", pak tituly 2. a 3. kapitoly VIII "Úhrada", dále čl. X. odst. 3., 4., 5. a 6. za přijaté i s dodatkem, který právě byl přečtěn.

Ich erkläre für angenommen:

Titel 2, 3, 4 des Kap. VIII. des Erfordernisses, Titel 2 und 3 des Kap. VIII. der Bedeckung, dann Art. X. Post 3, 4, 5, 6 mit dem verlegenen zu Zusatze der Erledigung.

Zpravodaj dr. Mattuš: Tit. 5. K účelům vědeckým 21. 400 zl. Tit. 6. K. účelům živnostenským a průmyslovým 88. 300 zl.

Vyřízení čl. X. odst. 7. K vydržování všeobecné školy řemeslnické v Mladé Boleslavi povoluje se na rok 1887 třetina ročního nákladu částkou 2000 zl.

8. Obci plzeňské k vydržování a rozmnožení sbírek průmyslového oddělení městského musea v Plzni povoluje se roční subvence zemská 4000 zl. na tři léta (1887, 1888, 1889).

Co se týče petic, spadají sem čísla 17-20.

17.   Č. 286, 367, 438 pet. průmyslové jednoty v Žatci, obchodního gremia ve Vodňanech, zástupců pokračovací školy v Lanškrouně za subvence k vydržování tamních pokračovacích Škol odkazuje se výboru zemskému k vyřízení ve vlastní působnosti při rozvrhu dotace k účelu tomu povolené.

18.    Č. 7. pet. městské rady v Kutné Hoře za subvenci řemeslnické či pokračovací školy tam odkazuje se výboru zemskému, aby zjistiv účel petici ve vlastní působnosti vyřídil.

19.   Č. 401. O pet. Fr. Bayera za subvenci k vydávání "Bibliotéky paedagogických klassiků" přechází sněm k dennímu pořádku.

20.   Č. 231. sn. O žádosti organisační

komise mezinárodního kongresu pro hygienu a démografií ve Vídni za mravní a po případě hmotnou podporu účelů kongresových přechází sněm k dennímu pořádku.

Landtagssekretär Höhm (liest); Ersorderniß. Titel 5 "Wissenschaft" 41. 400 fl.

Titel 6 "Gewerbe u. Industrie" 88. 300 fl.

Artikel X. Erledigung: 7. Zur Erhaltung der allgemeinen Handwerkerschule in Jungbunzlau wird für das Jahr 1887 ein Drittheil des jährlichen Aufwandes im Betrage von 2000 fl bewilligt.

8. Der Gemeinde Pilsen wird zur Erhaltung und Vermehrung der Sammlungen der gewerblichen Abteilung des städtischen Museums in Pilsen eine Landessubvention jährlicher 4000 fl. auf drei Jahre (1887, 1888, 1889) bewilligt.

Bezüglich der Petitionen:

17. Z. 286. 367, 438. Die Petitionen des Gewerbevereines in Saaz des Handelsgremiums in Vodňan, der Vertreter der Fortbildungsschule in Landskron um Erhaltung der dortigen Fortbildungsschulen, werden Dem Landesausschuße zur Erledigung im eigenen Wirkungskreise bei der Verkeilung der zu diesem Zwecke bewilligten Dotation zugewiesen.

18.   Z. 7. Die Petition des Stadtrathes in Kuttenberg um Gewährung einer Subvention für die dortige Handwerker- oder Fortbildungsschule wird dem Landesausschuße mit dem Auftrage überwiesen, dieselbe nach Feststellung des Zweckes der Petition im eigenen Wirkungskreise zu erledigen.

19.    Z. 401. Uiber die Petition des Fr. Bayer um Ercheilung einer Unterstützung für die Herausgabe der "Bibliotéka paedagogických klassiků" wird zur Tagesordnung übergangen. "

20. L. -Z. 231. Uiber das Ansuchen des internationalen Kongresses für Hygiene und Demografie in Wien, um moralische und eventuell materielle Unterstützung der Kongreßzwecke wird zur Tagesordnung übergangen.

Nejv. maršálek zemský: K těmto předmětům přihlásili se k slovu:

Zu diesen Gegenständen haben sich zum Worte gemeldet und zwar zum Titel 5 Herr Abgeordneter Dittrich und Herr Ritter v. Wiedersperg; zum Titel 6 Herr Abg. Sedlák.

Ich ertheile zunächst dem Herrn Abgeordneten Dittrich das Wort.

Abgeordneter Dittrich: Die Budgetkommission ist über das Ansuchen des internationalen Congresses für Hygiene und Demographie in Wien um moralische und eventuell materielle Unterstützung der Congreßzwecke in ihrem Antrage zur Tagesordnung übergegangen, entgegengestellt dem Antrage des Landesausschusses, welcher für eine Subvention zu diesem Zwecke einen Betrag von 200 fl. beantragt.

Ich erlaube mir nun den Antrag des Landesausschusses zu vertreten und zu befürworten. Es handelt sich hier abermals um einen Congreß.

Was sind Congresse, wenn man frägt ? Congresse sind im Allgemeinen erweiterte Enqueten. Leider werden sie noch vielseitig mit einem gewissen Mißtrauen angesehen und hauptsächlich für Vergnügungs=Meetinge gehalten und namentlich jene, welche eine wissenschaftliche Nichtung haben.

Diese Anschauung ist aber keineswegs eine gerechtsertigte, besonders vis a vis Congressen, welche einen internationalen Charakter an sich tragen. Daß zugleich bei den Congressen das Nützliche mit dem Angenehmen verbunden wird, das ist, glaube ich, ganz verzeihlich (Heiterkeit), denn man kann doch nicht erwarten, daß Deputirte oder delegirte Mitglieder derartiger großer Versammlungen unter fortwährendem Hochdruck arbeiten sollen, nachdem sie ohnehin nach Schluß dieser Sitzungen, meistens an bedeutender Nervenabspannung leiden, wie es die Erfahrung ergibt.

Die Congreßbeschlüsse als solche bilden jedenfalls Crystalisationspunkte geläuterter Ideen.

Sie werden auch jetzt von den Regierungen nicht mehr ad acta gelegt, wie es früher häufig der Fall war.

Warum sollten das auch die Regierungen? Es wird ihnen dadurch ein billiges Material geschaffen zur weiteren Erörterung, Erwägung und Prüfung. Die Beachtung dieser Congresse gibt sich auch kund dadurch, daß selbst die Mitglieder regierender Familien

Protektorate übernehmen, es gibt sich dadurch seitens der Regierungen diese Beachtung kund, als Regierungen selbst Delegirte entsenden.

Es ist daher der Werth solcher Versammlungen keineswegs zu unterschätzen.

In dem hier bevorstehenden Kongresse handelt es sich um hygienische Zwecke.

Die Hygiene ist unleugbar eine Wissenschaft, welche in allen Kulturstaaten in den letzten Jahren ihre bedeutendsten Fortschritte machte; sowohl Städte als Gemeinden haben getrachtet, sich ihr womöglich zu entziehen; sie sind es aber nicht im Stande mehr, denn diese Wissenschaft dringt unaufhaltsam vorwärts, sie übt ihren Einfluß aus auf die Assanierung der Städte, auf die Reinigung des Bodens und Salubrität der Wohnungen, sie berührt auch die höchst wichtige Lebens= und Genußmittelfrage, die Frage des Trinkwassers u. s. w.

Die Regierung würdigt ihre Tendenz, indem sie sie selbst befürwortet und Aufträge in dieser Richtung erläßt.

Allerdings find die Erfolge nicht immer rasch zu erwarten, aber die Erfahrung bestätigt doch, daß die Erreichung mancher derartiger Wünsche, ausgesprochener Resolutionen und Anträge seitens der Kongresse ihre Erfüllung finden.

Es möge mir gestattet sein, in Kürze eine Reihe von Kongressen meines Faches zu erwähnen, und zugleich die Erfolge derselben.

Es ist dies namentlich eine Reihe von Kongressen, welche meinen eigenen Stand betreffen, nämlich die Pharmacie.

Es haben sich im Jahre 1865 thatkräftige und intelligente Männer meines Faches aus verschiedenen Ländern Europas zusammengefunden und haben den Entschluß gefaßt, endlich einmal zur Regelung und Besprechung dieser Fragen, die in vielen Staaten brach lagen, einen internationalen Congreß für Pharmacie zusammenzurufen.

Das geschah im Jahre 1865.

Er wurde in Braunschweig zusammenberufen und meiner Wenigkeit ward die Ehre zu Theil, denselben als Präsident zu eröffnen.

Es wurden da verschiedene Fragen vorgelegt, eingehend berathen, und der Kongreß wandte sich in erster Reihe auf Deutschland. In Deutschland mit seinen so und so viel dreißig Ländern und Ländchen hatte vielleicht die Hälfte dieser Anzahl, jedes Land seine

Selbständige Pharmacopäe, d. i. einer Arzneicodex, ein Arzneibuch, wo gesetzliche Borschriften enthalten sind. Nun hatte man 15-16 solcher Codexe, aber keinen einheitlichen. Also wir lenlten unsere Aufmerksamkeit darauf, für ganz Deutschland einen einheitlichen Medicinalcodex zu schnffen. Es wurde diesem ersteu kongresse ein Elaborat vorgelegt, welches von österreichischen und von deutschen Fachmännern ausgearbeitet wurde.

Der Kongreß nahm dieses Elaborat an, und siehe da - in 4-5 Jahren darauf hatte Deutschland einen einheitlichen Arzneicodex, also können wir faktisch sagen, daß das Berdienst dieser Einigung Deutschlands auf dem Felde der Pharmacie diesem Kongresse gebühre und wir haben diese ganzen Staaten in dieser Richtung unter einen Hut gebracht.

Diesem Kongresse folgten 5 Weitere. Dieser Erfolg, der jedenfalls nicht zu unterschätzen ist, hat uns ermuthigt, und wir giengen weiter und dachten: Konnten wir nicht da dasselbe auch für die ganze Welt Schaffen, für alle Culturstaaten, alle Welttheile?" Es folgten hieraf 5 Kongresse, wo diese Frage schon festere Formen annahm, es folgten die Kongresse von Paris, Wien, Petersburg, London. Brüssel.

Ich hatte Gelegenheit, allen diesen Kongressen beizuwohnen und den weiteren Verlauf dieser Verhandlungen zu beobachten.

In London wurde nun eine internationale Kommission zufammenberufeu, welche sich mit der Ausarbeitung eines internationalen Codex zu befassen hatte

Dieser Codex wurde in Brüssel vorgelegt, wurde dort im Prinzipe, im Großen und Ganzen genehmigt und es erschien nur wünschenswerth, einzelne Aenderungen und Korrekturen vorzunehmen.

Dieser Kongreß wurde damals im Jahre 1885 unter dem Protektorate des Königs abgehalten.

Nun ist das Wichtigste dabei: wir haben uns auf den Standpunkt gestellt: ein vereinfachter Kodex ist notwendig, damit in der ganzen Welt, in allen Kulturstaaten der Welt die Zusammensetzung von Arzneimitteln - ich betone dies namentlich - welche theils heftig, theils giftig wirkende Substanzen enthalten, in einem und demselben Verhältnisse bestimmt werde

Diese Idee wurde sowohl vom ärztlichen Stande, als auch von den Regierungen mit Freuden begrüßt und so konnten wir muthig weiter schreiten.

Auch Oesterreich sandte seine Fachvertreter zu dem Kongresse nach Brüffel und es ist auch zu erwähnen, daß die Engländer, die so zähe an ihren altgewohnten Einrichtungen hängen, sich bequemt haben und zu diesem Zwecke das Fahrenheitthermoter aufgaben und die Centesimal-Thermometerskala annahmen und sich zum Metermaße und Gewichte bequemten.

Es erübrigt also nun, daß dieser Entwurf nun im kommenden Jahre im 7. Kongres zu Mailand der definitiven Prüfung und Genehmigung unterzogen werde, worauf die nöthigen Schritte an die Regierungen, eventuell auch im diplomatischen Wege ersolgen würden.,

Es zeigt also dieser Verlauf, daß man durch Kongresse manches erreichen kann, Wenn dies auch nicht sogleich geschieht, und dieses Veispiel, welches ich hier von meinem Stande angeführt habe, läßt sich auch auf andere Verhältnisse anwenden: Es zeigte sich die Nützlichkeit Solcher Kongresse an den Telegraphen-, Post- und Statistischen Kongressen: ja greift denn die Diplomatie nicht auch zu solchen Mitteln, um bestehende Differenzen und Dissonanzen zu ebnen? Sie sieht sich auch dazu genöthigt.

Der gegenwärtige hygienische Congreß, der in Wien tagen soll, steht unter dem Protektorate des durchlauchtigsten Kronprinzen: ich glaube, wir sollten dem an uns ergangenen Rufe folgen, nachdem auch von anderen Ländern, so von Niederösterreich die Bereitwilligkeit dazu bereits ausgesprochen ist, und selbst die Hauptstadt Prag angedeutet hat, daß Sie sich sowohl durch Delegirte, als auch durch eine Subvention betheiligen werde.

Ich werde also für den Antrag des Landesausschusses stimmen und empfehle denselben dem h. Landtage.

já budu hlasovati pro návrh zemského výboru a odporučuji ten návrh také slav. sněmu ku přijetí.

Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir die Anfrage, ob der Herr Abgeordnete einen Antrag einbringt, dann der Antrag des Landesausschusses wird nicht zur Abstimmung gelangen.

Abg. Dittrich. Ich nehme diesen Antrag als den meinen auf.

Oberstlandmarschall: Dann bitte ich mir den Antrag schriftlich mitzutheilen.

Dávám nyní slovo p. poslanci z "Wiederspergů.

Poslanec rytíř z Wiederspergů: Slavný sněme! Bude se odbývat sjezd mezinárodní hygienicko-demografický letošního roku a sice od 26. září do 1. října ve Vídni.

Oznámení zní takto:

"Der sechste internationale Kongreß für Hygiene und Demographie wird unter dem Protektorate Seiner k. k. Hoheit des durchlauchtigsten Kronprinzen Erzherzog Rudolf und unter dem Ehrenpräsidium Seiner Excellenz des Herrn Ministerpräsidenten Grafen Taafee - a vice jiných pánů - vom 26. September bis 1. Oktober 1887 in Wien tagen".

Pánové, jsa členem připravovacího komitétu pro záležitosť tuto nemohu opomenouti ji několika slovy zde objasniti.

Přidávám se úplně k návrhu, jejž pan Dittrich učinil, totiž aby návrh zemského výboru byl schválen a v právoplatnost uveden. Mám za to, že by se to s důstojností království českého nechtělo úplně shodovati, kdybychom my zde měli uzavřití, že k účelu, pro který od jiných zemí peněžité části všude věnovány jsou, každou podporu chceme odmítnouti.

Kongres má zajisté svou důležitost a jak pan řečník tak zajímavým způsobem dokázal výsledky takových kongresů, ve mnohých případech bývají dosti značné.

Že, pánové, také mužové, kteří se zabývají ovšem mladou, ale nic méně již veledůležitou vědou hygieny, mají snahu při nynějších lehkých dopravovacích poměrech se scházeti, by se osobně seznámili, toho důkazem jest, že se odbývalo již více takových kongresů a sice v roce 1876 v Bruselu, v roce 1878 v Paříži, v roce 1880 v Turině, v roce 1882 v Ženevě a v roce 1884 v Haagu. Pánové, návštěva těchto kongresů byla dosti značná a račte posouditi, že věc považována v celém světě za dosti důležitou, neboť se súčastnilo v Bruselu r. 1876 877 přítomných a sice z Belgie 481, z Německa 115, z Francie 123, z Ruska 20, z Uher 2 a z Rakouska 11 členů.

V Paříži byl odbýván kongres r. 1878 a bylo 950 přítomných a sice z Belgie

208, z Německa 30, z Francie 438, z Ruska 25 a t. d.

Z Turína nejsou udána bližší data přítomných, ale v Ženevě bylo roku 1882 528 přítomných a v Haagu roku 1884 jich bylo 336.

číslice tyto zajisté svědčí o tom, že účastenství ve věci té jest dosti značné.

Pánové, při sjezdu v Haagu byla zvolena Vídeň co místo pro příští tento sjezd a ve Vídni měl se odbývati sjezd již lonského roku, ale pro všeliké obtíže a překážky usnesla se společnost rakouská pro hygienu, aby sjezd teprvé během letošního roku odbýván byl. Sestoupil se připravující komitét a ten se obrátil na veškeré municipie hlavních a některých větších měst, pak na spolky a jednoty veškeré, kterýchž účel jest v jakémsi styku s hygienou, se statistikou a jinými záměry, které by účely kongresu mohly podporovati. Pak se obrátil na veškeré zemské výbory a to s prosbou ne pouze o materielní, nýbrž zvláště také o morální podporu a sice tím, aby vyslali zástupce k sjezdu samému a pak aby poskytnutím dat statistických, které na nich žádány budou, také podporovaly vědecké stránky a účely této záležitosti. Zemský výbor navrhuje ve svém rozpočtu 500 zl., ale komise se viděla pohnutu, aby bezpochyby ze závažných příčin tuto položku škrtla, a odporučila přechod k den pořádku. Pánové, účel sjezdu byl již vylíčen částečně panem předřečníkem, ale dovolím si několika slovy na hygienické výsledky a důležitost této vědy poukázati. Věda tato jest velmi mladá, ale nicméně již získala velké důležitosti a prokázala se také prakticky velmi důležitou. Nechci šířiti zde slov a zneužívati v této pokročilé době ještě času slavného sněmu, a obmezím se poukázati jen na nejbližší okolí a vyvolím si zdejší porodnici, pánové, co příklad, čeho hygienicky dosáhnuti lze.

V letech, kde já navštěvoval vysoké školy zdejší, byla ztráta šestinedělek ročně mezi 30-40 proc. a někdy ještě větší procento. Nyní pánové sklesla tato číslice na úmrtnost 3-4 pro mille a pánové, to jen lepšími hygienickými přípravami a antiseptickým ošetřováním se tedy mortalita o 90 procent zmenšila. Toto, pánové, jest zajisté křiklavý výsledek, není k tomu více třeba líčiti slov.

Menší ovšem, ale také dosti patrný výsledek byl dosažen zavedením zdravotnického zákona na Moravě; dle zpráv mně podaných obnášela na Moravě roční mortalita na nakažlivé nemoce 15. 000 do roka. Po dobu tříletí, co tento zákon v působnosť jest uveden, klesla na 12000 tedy o 3000 každoročně, a tak za 3 leta o 9000, které hygienickým opatřením byly zachovány při životu.

Pánové, číslice dosti hlasně mluví a není tedy třeba zde na to ukazovati dále, jak důležitá jest věda tato a že sjezd, na kterém se zástupcové vědy té z celého světa z Francie, Anglie, Vlašska přihlásili a scházeti se budou, také praktické výsledky míli bude, mám za jisté.

Takový sjezd podporovati dozajista leží také v zájmech našich a budeme také bráti podíl na výsledcích, které se časem této věci dostanou. Dovoluji si tedy odporučiti zde, abychom se přidali k návrhu pana Dittricha a aby se restituoval návrh zemského výboru a jim navržená částka se věnovala podniku, v jehož čele stojí syn Jeho Veličenstva císaře pána, Jeho císařská Výsosť korunní princ, aby se tato věc podporovala všemožně dle prostředků našich.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Dittrich podal svůj návrh, který zní následovně:

K účelům mezinárodního kongressu pro hygienu a demografii ve Vídni povoluje se subvence 500 zl.

Der Herr Abgeordnete Dittrich hat den nachfolgenden Antrag eingebracht:

Zu den Zwecken des internationalen Kongresses für Hygiene und Demographie in Wien wird die Subvention von 500 fl. beantragt.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erbeben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Dávám nyní slovo panu poslanci Sedlákovi.

Poslanec Sedlák. Slavný sněme! Rozpočet náš vykazuje při průmyslovém škol ství položku 88. 300 zl., z nichž školám průmyslovým, tedy k účelům vyučovacím

věnováno 33 300 zl. a průmyslovým museím loňského roku 28. 000 zl., letos pak na podpory 16. 000 zl. Podporujeme tato musea patrně k tomu účelu, aby předváděla vzory pro výrobu živnostenskou, aby následkem toho výroba tato se zlepšovala a aby tak cestou nepřímou se zvýšoval vývoz zboží těchto druhů za hranice naší říše, a abychom takto pomáhali národnímu blahobytu.

Těchto účelů dá se docíliti cestou poněkud přímější, kdyby při těchto průmyslových školách byly zařízeny podobné ústavy, jakéž za tímto účelem zařízeny jsou v mnohých jiných zemích, abych příliš dlouho o té věci nemluvil na příklad v Amsterodamě, v Stuttgartu, v Bremách a v Berlíně a jinde. Činil bych tedy návrh na resoluci, aby zemskému výboru bylo uloženo, aby se správami stávajících již v zemí průmyslových museí vstoupil v jednání a aby takto vyšetřil, zdali by a jak při těchto museích buď dotýčné správy neb jiní podporovatelé neb interessenti nechtěli zříditi v zemi podobné sklady vzorků zboží vývozného. Návrh můj stylisticky zní následovně:

Zemskému výboru se ukládá, aby vejda v jednání se správami průmyslových museí v Čechách tou dobou zřízených vyšetřoval, zdali by vůbec a jak při nich zřízeny býti mohly sklady vzorků zboží vývozného, a aby o tom sněmu učinil zprávu.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují návrh pana posl. Sedláka, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo?

Jelikož nikdo slova nežádá, prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj Dr. Mattuš. Slavnému sněmu byly podány dva návrhy, jeden směřuje k tomu, aby se k účelům mezinárodního kongresu pro hygienu a demografii ve Vídni povolila suma 500 zl., to jest tedy návrh, který výbor zemský slavnému sněmu podal, a který byl odkázán budžetní komisi. Budžetní komise nepřistoupila k tomuto návrhu, majíc za to, že pro všelijaké kongresy a výstavy, které se v zemi samé pořádají, v našem roz-

počtu vlastně ničeho se nenachází, že je to tedy kongres mimo zemi a z té příčiny hlavně odmítla budžetní komise, aby k tomuto návrhu zemského výboru při

stoupila, avšak z rozpravy, kteráž o této věci ve slavném sněmu se provedla a zejména proto, že návrh ten tak vroucně je podporován od znalců té věci, nabyl jsem tím přesvědčení, že i členové slavného sněmu se ho súčastní a že dle toho, co bylo pověděno, i jinými kruhy z naší země bude hojně obeslán.

Myslím, že snad nejednám proti intencím budžetní komise, když nepostavím se přímo proti tomuto návrhu a ponechám slavnému sněmu, zdali by přistoupiti k tomuto návrhu pana poslance Dittricha nemínil. Co se týče druhého návrhu, který byl podán panem posl. Sedlákem a jedná o museích a o tom, jak by se jaksi jejich působnost mohla rozšířiti, tuť arci jsou tyto nové důvody dosti závažné, které již z předu zasluhuji jakéhosi předběžného prozkoumání. Tak jako při předešlých resolucích, dovoluji si i zde učiniti návrh, aby dříve tato resoluce byla odkázána budžetní komisí k předběžnému prozkoumání a podání zprávy.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest kap. VIII., tit. 5 a 6. Potřeby pak, čl. X. odst. 7. a 8 Vyřízení pak petice čís. 17, 18 a 19.

K petici pod čís. 20 navrhuje pan posl. Dittrich, aby částka se povolila, odchyluje se tedy tím od návrhu budgetní komise. Pak podal pan posl. Sedlák ještě návrh na resoluci.

Dám tedy hlasovati o zmíněných peticích návrhu budžetního výboru až k odstavci tomu, který se týče petice pod číslem 20 zapsané.

Zde dám nejprve hlasovati o návrhu p. posl. Dittricha a bude-li tento přijat, odpadne hlasování o návrhu komise stran té petice.

Pakli by návrh p. posl. Dittricha nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise a konečně dám hlasovati o odkázání resoluce panem posl. Sedlákem navržené na budžetní výbor.

Gegenstand der Abstimmung wird zunächst sein: Der Titel 5. und 6. des Cap. VIII. des Erfordernisses, dann der Art. X. Nr. 7 u. 8 der Erledigung, dann die Petitionen welche unter 17, 18 und 19 beigedruckt sind.

Bezüglich der unter Nr. 20 beigedruckten Petition, welche gleichsalls zu diesem Gegenstand gehört, hat der H. Abg. Dittrich einen abändernden Antrag eingebracht und nachdem die Commission bezüglich des Ansuchens des Congresses für Hygiene und Demographie den Uebergang zur Tagesordnung über die Petition beantragt, während der H. Abg. Dittrich die Bewilligung eines Betrages von 500 fl. beantragte, so werde ich zuerst den Antrag des H. Abg. Dittrich als von dem der Kommission abweichenden zur Abstimmung bringen; sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den. Kommissionsantrag bei diesem Punkte.

Sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Kommissionsantrag bezüglich dieser Eingabe abgestimmt werden.

Dann gelangt noch zur Abstimmung die Frage, ob der von dem H. Abg. Sediák vorgeschlagene Resolutionsantrag an die Budgetkommission zu weisen ist.

Dám tedy hlasovati napřed o posicích budgetu, na které jsem prvé ukázal i s peticemi až včetně k petici č. 19.

Ach bringe zunächst zur Abstimmung die früher erwähnten Positionen des Budgets und die Petitionen bis incl. Nr. 19 und ersuche die Herren, welche dieselben nach den Anträgen der Kommission annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám páni kteří tyto posice dle návrhů komise přijímají, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu p. posl. Dittricha který zní: K účelu mezinárodního kongresu pro hygienu a demografii ve Vídni povoluje se subvence 500 zl.

Der Antrag des Herrn Abg. Dittrich lautet:

Zu den Zwecken des internationalen Kongresses für Hygiene und Demographie in Wien wird eine Subvention von 500 fl. bewilligt.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Dám hlasovati o odkázání návrhu p. posl. Sedláka na budžetní komisi. Tento návrh zní: Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby vejda v jednání se správami průmyslových museí v Cechách tou dobou zřízených vyšetřil, zdali by vůbec a jak by při nich zřízeny býti mohly sklady vzorků zboží vývozního a aby o tom slavnému sněmu zprávu podal.

Der Antrag des H. Abg. Sedlák lautet: Hoher Landtag molle beschließen:

Dem Landesausschuße wird aufgetragen nach vorangegangener Verhandlung mit der Leitung der in Böhmen derzeit bestehenden Gewerbemuseen zu erheben, ob und wie bei denselben Exportmusterlager errichtet werden könnten und hierüber dem hohen Landtage Bericht zu erstatten. Ich werde darüber abstimmen lassen, ob dieser Antrag an die Budgetkommission verwiesen werden Soll.

Žádám pány, kteří k tomu přisvědčují by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche zustimmen, die Hand zu erheben. )

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Jelikož čas tak valně pokročil, přikročím k uzavření schůze.

Ich werde zum Schluße der Sitzung schreiten.

Komise rozpočtová koná schůzi v neděli 23. ledna o 10 hod. dop.

Die Budgetkommission hält Sitzung Sonntag den 23. Jänner um 10 Uhr Uhr Vorm.

Die Landes kulturkommission hält Sitzung Montag den 24. Jänner um halb 10 Uhr Vormittags.

Komise pro záležitosti zemědělské koná schůzi v pondělí dne 24. ledna o půl 10. hod. dop.

Komise petiční koná schůzi v pondělí 24. ledna o 10. hod. dop.

Die Petitionskommission hält Sitzung Montag den 24. Jänner um 10 Uhr Vorm.

Dovoluji sobě kommemorovatí, že schůze ustanovená pro rozpočtovou komisi na dnešek po sezení sněmu se odvolává.

Ich erlaube mir zu konstatiren, daß die Sitzung der Budgetkommission, welche für heute nach der Sitzung bestimmt war, abgesagt ist.

Dovoluji sobě dále sděliti, že školská komise zvolila místopředsedu a že volba připadla na pana gen. vikáře Horu.

Ich erlaube mir mitzutheilen, datz die Schulkommission die Wahl ihres Obmannsstellvertreters vorgenommen hat und daß dieselbe auf den Herrn Generalvtkär Hora gefallen ist.