Stenografická zpráva
o
XIX. sezení IV. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 18. ledna 1887.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. místodrž. radové Kmoch a Mattas.
Stenographischer Bericht
über die
XIX. (Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 18. Jän. 1887.
Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesende: die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei=Räthe Kmoch und Mattas.
Obsah:
Sdělení předsednictva.
Denní pořádek.
1. První čtení návrhu posl. Dr. Riegra a 80 soudruhů v příčině zřízení zemské banky č. s. 317 č. t. XCVIII.
2. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o předloze zemského vyboru v příčině zalesňování holých strání, č s. 309 č. t. XCIII.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslance Tausche a 51 soudruhů a pak o petici okresního výboru v Sobotce, (č. 112 pet. ) v příčině provedení říšského zákona ze dne 7. června 1883 o scelování pozemků zákony zemskými, č. sn. 260 č. t. LXXVI.
4. Druhé čtení zprávy komise zemědělské o zprávě zemského výboru o petici hospodářskolesnického spolku v Liberci v příčině zřízení, pokud se týče podporování zimní školy hospodářské v Liberci, č. s. 315 č. t. XCVI.
5. Druhé čtení zprávy komise pro věci hypoteční banky království Českého o účtech závěrečných banky této za rok 1885, č. sněm 301. č. t. XCII.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Rieger und 80 Genossen betreffs Errichtung einer Landesbank. L. =Z. 317 Dr. XCVIII.
2. Zweite Lesung des Berichtes ger Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Aufforstung kahler Lehnen, L. =Z. 309. Dr. XCIII.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag des Abgeordneten Tausche und 51 Genossen, dann über die Petition der Bezirksausschusses in Sobotka (Nr. 112 Pet. ) betreffend die Durchführung des Reichskommassationsgesetzes vom 7. Juni 1883 durch entsprechende Landesgesetze, L. =Z. 260. Druck LXXVI.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses betreffend die Petition des land= und forstwirthsch. Vereines in Reichenberg um Errichtung beziehungsweise Subventionirung einer landwirthschaftlichen Winterschule in Reichenberg, L. =Z. 315 Dr. XCVI.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank des Kö-
6. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině petice "Jednoty pro zvelebení umění hudebního v Čechách" za zvýšení subvence zemské, č. s. 316 č. t. XCVII.
7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici sluhů zemských úřadů za upravení výslužného pro ně, pak požitků k opatření jich vdov a sirotků, č. s. 312. č. t. XCIV.
8. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové v příčině povolení náhrady 2600 zl. podnikatelstvu král. českého divadla zemského za přerušení her v tomto divadle v čase ode dne 19. do 31. července 1886, kdy prováděny byly nutné opravy, net. č. s. 256.
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského ohledně náhrady ředitelstvu král. zemského německého divadla následkem uzavření divadla po dobu 16 dnů, t. j. od 16. do 31. července 1886, netišť. č. s. 318.
10. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Rodinova v okresu Kamenickém n. L. za povolení k vybírání poplatku domovského, net. č. s. 293.
11. Druhé čtení zprávy komise petiční o peticích obce Mokřan a více jiných obcí okresu Jilovského, pak Dr. Alberta rytíře Krobshofera za změnu zákona o myslivosti, net. č. sn. 311.
12. Druhé čtení zprávy komise petiční o peticích několika obcí okresu Semilského a Železno-brodského v příčině stavby silnice ze Semil do Železného Brodu, net. č. sn. 310.
13. Druhé čtení zprávy komise školské o petici místní školní rady v Berouně za změnu § 10. zemského zákona ze dne 19. prosince 1875, net. č. sn. 282.
Sezení počalo o 11. hod. 20 min. dopoledne.
nigreiches Böhmen über den Rechnungsabschluß pro 1885. L. =Z. 301. Dr. XCII.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht betreffend die Petition des Vereines zur Beförderung der Tonknnst in Böhmen um Erhöhung der Landessubvention, L. =Z. 316 Dr. XCVII.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition der bei den Landesämtern bestellten Diener um Regelung ihrer Pensionen und der Versorgungsgenüsse ihrer Witwen und Waisen, Ldtg. =Z. 312 Dr. XCIV.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Bewilligung eines Ersatzes von 2600 fl. an die Unternehmung des königl. böhm. Landestheaters, anläßlich der wegen durchg führten nothwendigen Herstellungen stattgefundenen Unterbrechung der Vorstellungen in diesem Theater in der Zeit vom 19. bis 31. Juli 1886, ungedr. L. =Z. 256.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der der Direktion des königl. deutschen Landestheaters, anläßlich der Schließung dieses Theaters auf 16 Tage, d. i. vom 16. bis 31. Juli zu gewährenden Entschädigung, ungedr. L. =Z. 318.
10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Rodinov, Bezirk Kamenic a. L. um Bewilligung zur Einhebung von Heimathstaxen, ungedr. L. =Z. 293.
11. Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petitionen der Gemeinde Mokřan, sowie anderer mehrerer Gemeinden des Euler Bezirkes, dann des Dr. Albert Ritter von Krobshofer um Abänderung des Jagdgesetzes, unged. L. =Z. 311.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Petitionskommission über die Petitionen mehrerer Gemeinden des Semiler und Eisenbroder Bezirkes in Angelegenheit des Straßenbaues Semil-Eisenbrod, ungedr. L. =Z. 310.
13. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Beraun um Abänderung des § 10 des Landesgesetzes vom 19. Dezember 1875, Ungedr. L. =Z. 282.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 Min. Vorm.
Oberstlandmarschall (läutet): Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Das Geschäftsprotokoll der 16. Sitzung vom 14. Jänner ist während der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Jednací protokol 16. sezení ze dne 14. ledna byl po dobu předepsanou k nahlédnutí vyložen.
Činím dotaz, zda-li někdo proti znění tohoto protokolu má námitku.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Inhalt dieses Protokolles eine Einwendung erhebt.
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich dieses Protokoll für agnosciert.
Prohlašuji tento protokol za schváleny.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněm. sekr. Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
č. sn. 314, č. t. XCV. Zpráva komise petiční o petici okresního výboru v Sobotce za zrušení mýt na všech silnicích okresních a zemských, jakož také na silnicích říšských,
č. sn. 321, č. t. XCIX. Zpráva komise pro záležitost daně cukerní.
Pak stenografická zpráva o 18. sezení.
In Drucke wurden vertheilt:
L. =Z. 314, Dr. =N. XCV. Bericht der Petitions=Kommission über die Petition des Bezirksausschusses in Sobotka (Pet. =Z. 113) um Auflassung der Mauthen an allen Bezirks= und Landesstraßen, sowie auch an Aerarialstraßen.
L. =Z. 321, Dr. =N. XCIX. Bericht der Kommission für die Angelegenheit der Zuckerbesteuerung;
dann der stenographische Bericht der 18. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám by bylo sl. sněmu sděleno, které zprávy zemského výboru byly ex praesidio přikázány komisím.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte ex praesidio den Kommissionen zugewiesen worden sind.
Sněm. sekr. Höhm: Ex praesidio bylo přikázáno a sice:
Komisi pro okresní a obecní záležitosti č. sň. 323. Zpráva zemského výboru o petici města Vlachova Březí za zřízení okresního soudu, berního úřadu a okresního zastup. ve Vlachově Březí.
Ex praesidio wurde zugewiesen und zwar der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten:
L. =Z. 323. Bericht des Landesausschußes über die Petition der Stadtgemeinde Wällischbirken um Errichtung eines Bezirksgerichtes, Steueramtes und der Bezirksvertretung in Wällischbirken.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Žádám by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly:
Sněm. aktuar Tobiš: Petice došlé do 17. ledna 1887:
Z. 606 Herr Abg. P. Huspeka mit Petition des Ortsschulrathes in Kogerau um Versetzung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
č. 607. Posl. p. Dr. Peták s peticí místní školní rady v Hluboké za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,
č. 608. Posl. p. Feršmann s pet. sboru učitelského v Divišově v téže záležitosti,
Z. 609. Herr Abg. Dr. Rieger mit Petition der Gemeinde und des Ortsschulrathes in Přestawlk um Versetzung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
č. 610. Posl. p. Zabranský s peticí místní školní rady a sboru učitelského v Butovicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,
č. 611. Posl. p. Vorel s peticí starousedlých majitelů usedlostí v Radouši za uklízení sporu kuratora obce Radouše se žádateli v příčině knihovního výmazu práv požitečných na obecní jmění v Radouši,
č. 612. Posl. p. JUC. Sedlák s peticí místní školní rady ve Švihově za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,
č. 613. Posl. p. Msgr. Rodler s peticí místní školní rady v Hosíně v téže záležitosti,
č. 614. Posl. p. Tonner s pet. správy školy ve Velkém Zdíkově v téže záležitosti,
č. 615. Posl. p. Dr. Strobach s petici místní školní rady v Rynárci v téže záležitosti.
Oberstlandmarschall: Die am gestrigen Tage in der Kurie der Städte und Induslrialorte vorgenommene Wahl von 5 Mitgliedern der Petitionskommission hatte folgendes Ergebnis:
Es wurden 27 Stimmzettel abgegeben und es erscheinen gewählt die Herren Abgeordneten Dr. Svátek, Dr. Peták, Macků, Mixa und Munzar, jeder mit 27 Stimmen.
Včerejšího dne vykonala kurie měst a míst průmyslových volbu 5 členů komise petiční, jejíž výsledek tímto sděliti sobě dovoluji.
Bylo odevzdáno 27 lístků hlasovacích a byli zvoleni pp. poslancové dr. Svátek, dr. Peták, Macků, Mixa a Munzar, z nichž každý obdržel 27 hlasů.
Konstatuji způsobilost sl. sněmu k uzavírání.
Ich konstatire die Beschlußfähigkeit des hohen Hanfes.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr.. Rieger betreffs Errichtung einer Landesbank.
Prvním předmětem denního pořádku
jest první čtení návrhu poslance dr.
Biegra v příčině zřízení zemské banky.
Dávám slovo panu navrhovateli k o-
důvodnění jeho návrhu.
Poslanec Dr. Rieger: Slavný sněme ! Myslím, že mi nebude třeba mnoho šířiti slov o návrhu, kterýž předkládám sl. sněmu, neboť doufám, že se potkává se sympatiemi ze všech stran. Já se pamatuji ještě na tu dobu, kde jsme se zasazovali o zřízení hypoteční banky království Českého. Tenkráte podniknutí to potkávalo se s mnohým odporem a s mnohou nedůvěrou. Jeden z vynikajících bankéřů té doby, s kterým jsem byl v přátelském poměru, mně pravil, že je to přímo nesmysl, domýšleti se, že by se mohla zříditi banka bez složení kapitálu, a ejhle, přece jsme do toho, abych tak řekl, trefili a zřídili jsme banku hypoteční bez peněz, o které všichni víme, kterak po všechnu tu dobu prosperovala, a kterak se ukázala blahodějnou pro hypotskami kredit v celé zemi. Můžeme ukázati v té věci s chloubou k tomu, že příklad náš došel následování ve všech zemích rakouských a ještě po dnes jsou některé země, které příkladu našeho chtějí následovati. Jest též pánové všem vůbec známo, že tímto důležitým
podnikem snížili jsme úrokovou míru pro hypotekárni úvěr velice, můžeme říci o 2. proc. nejméně. Neboť tehdáž nebylo skoro velkostatkáře a vůbec žádného statkáře a, kam se děje, malostatkáře - tam byly poměry ještě horší - který by byl dostal kredit snadno pod 6 proc. kdežto nyní je snížen úvěr ten na 4 procenta. Pánové, snad i při tomto podniku, kterýž
navrhujeme, budou na mnohých stranách pochybnosti, ale já mám tu pevnou důvěru, že tento podnik se zdaří, že bude blahodějným pro vlast naši, a že i tento podnik najde následování v jiných zemích rakouských.
Pravil jsem, že zřízením hypoteční banky byl snížen úvěr a úroková měna pro hypotéky znamenitě a ve prospěch hospodářů našich. Avšak schází nám ještě ústav pro úvěr mobilní. Ne každý může hned; aniž se to ukazuje výhodným, kdykoli potřebuje peněz, vložiti je na svou hypotéku, poněvadž potřeba jeho obsahuje jenom jistou dobu, přes kterou jemu není potřeba překračovati a že, kam se děje, dobývání takového hypotečního úvěru jest spojeno se všelikými výdaji a taxami.
Při kreditu mobilním, v tom ohledu, myslím, jsou ještě ve vlasti naší veliké nedostatky.
My potřebujeme především ústavu, který by vynikal nad jiné pevností, bezpečností, o který by se všecky jiné ústavy kreditní mohly opírati, u kterého by v každé kritické době došly podpory.
Takovým ústavem ovšem především může býti ústav, který by byl založen pod ochranou, pod ingerencí a jistou zárukou země. Ovšem, pravím, pod zárukou země, ale v mezích přísně vyměřených, které by nebylo možná překračovat. - My nechceme, aby to byl ústav, který by se pouštěl do všelijakých obchodů, s kterými jest spojeno risiko: chceme naopak, aby se ústav ten všelikým takovým obchodům, jako též na p. akceptacím, vyhýbal, aby k nim ani práva neměl, ale za to bude takový ústav tím bezpečnější, tím spolehlivější. A každý, kdo by takovému ústavu, při němž jsou spekulace a risiko vyloučeny, svěřil peníze své, bude věděti, že tam o ně přijíti nemůže. Když tedy za takovým ústavem pro všecky případy ještě a pro všecky možné nehody stojí záruka země a před touto zárukou země ještě reservní fond, myslím, pánové, že v každém případě takový ústav bude bezpečnou podporou pro obchod peněžní, pro celý ruch kreditní v zemi.
A to jest věc, které velmi potřebujeme.
Nabyli jsme, pánové toho zkušenosť v nedávných dobách, kde jeden ústav zdejší přišel do kalamity veliké, tak že stál na bakrotu.
Já, pánové, měl jsem příležitosť poněkud se touto záležitostí zanášeti, a mám posud to přesvědčení, že, kdyby byl býval tehdáž ústav v zemi dosti mocný, dosti spolehlivý a bezpečný, který by byl mohl zakročiti v té době svou pomocí, byla by likvidace toho ústavu se provedla beze vší škody účastníků, ba i akcionářů, a možná, že by ten ústav posud ještě existoval. (Výborně)
Jestliže se to nestalo, jestliže ten ústav musil zahynouti, příčina toho byla hlavně v tom, že odjinud pomoc nebyla dána, nebyla k tomu ochota a zde takového ústavu nebylo
Víme, pánové, jak tenkráte zde, na zdejším trhu peněžním věci stály nebezpečně. Všecky zdejší banky třásly se, takřka všecky cítily, že se jedná jim o život, a když uvážíme, jaké množství peněz cizích, zvláště na pokladniční poukázky ve všech zdejších bankách vězí, nepoměrně více než základní kapitál jejich dovoluje, tu vidíme, že není zde nouze o peníze, ale nouze o ústav, který by ve všech poměrech dával úplnou záruku bezpečnosti. (Výborně!)
A, pánové, to jest to, čeho především tímto ústavem docíliti si přejeme.
Druhá věc jest, že si přejeme, aby ústav činnost svou rozvětvil stejnoměrně po všech krajinách bez rozdílu poměrů a národnosti.
To mohou všichni synové této země žádati, aby vlast naše, která stojí tak v popředí ve všem ruchu průmysluém a obchodním, také svým synům dala stejnoměrně podporu. (Výborně !)
Já nechci se pánové pouštěti do kritiky jiných ústavů, ale to zapříti nelze, že posud se to nestalo, že posud tak nebylo, že ústavy peněžní byly rozděleny nestejně, že jmenovitě v některých krajinách naší vlasti filiálky národní banky tak řečené rakousko-uherské docela scházely a jen na některých místech Se nacházely.
Že tato výčitka není neoprávněna, vychází z toho, že chybu tu i sama banka národní uznala, (Tak jest !) a že v poslední době s mnohem větší ochotou zakládala i filiálky a tak řečené mimotní ústavy "Banknebenstel en" mnohem více než se to dělo dříve.
Pánové, aby teď ve všech krajinách člověk, který je hoden úvěru, takový úvěr nalezl všude stejně a bez přílišných nákladů a obtíží, to jest to, co si přejeme.
Já myslím, že taková věc se dá docíliti, když vedle takové zemské banky stojí tu ústavy, které jsou pod jakýmsi dozorem a kontrolou zákonů zemských a zastupitelstev okresních.
To jsou hospodářské záložny. Jsou i jiné ústavy úplně důvěry hodné, menší banky, záložny, které vtom ohledu mohou prostřed kovati takové bance zemské, tak že by ty prostředky peněžité, kterými taková banka může vládnouti, byly učiněny přístupnými všem krajinám země stejně.
S tím ale, pánové, souvisí ještě jeden moment, a to velmi důležitý.
Jak věci stály dříve v našem bankovním a peněžním životě, bylo to tak, že jenom větší obchodník a továrník mohl snadno nabýti úvěru při bance.
S malými směnkami člověk ani k židné bance takové přijíti nemohl a ani si netroufal. To, pánové, jest uznáno, že jest jeden z největších nedostatků národní banky, že ten počet směnek menších - menšího člověka, jak říkáme řemeslníka i hospodáře - jest náramně a nepoměrně malý, kdežto v bance francouzské, která má veliké množství filiálek, jest věc zavedena tak, že směnky s 20 frauky, pánové - tedy asi s 10 zlatými jsou velmi obyčejné.
Směnky s 20, 50 a 100 franky jsou u nás věcí přímo neslýchanou; slyším, že jen jediný takový případ se vyskytnul v bance vídeňské.
Pánové, já z toho nechci dělati výčitku žádnému ústavu, neboť jest to věc přirozená a v jisté míře i oprávněná.
Když ku př. národní banka řekne: to jest věc osobní důvěry, já toho člověka neznám, kterak mu mohu kreditovat, kterak mu mohu eskomptovat jeho směnky: To jest pravda; ale tu pánové to schází, že musí býti prostředník, který toho člověka zná, a který řekne: Já za něj ručím, tomu člověku se může důvěřovat.
Ale pak jest možnosť dána, že takový člověk se svou směnkou na 10, 20, 50 zl. může přijíti k sousednímu ústavu ve svém okresním městě a může tam svou směnku vložiti a prostřednictvím takového ústavu může se dodělati kreditu, který by mu byl inak nepřístupným, aneb kterého by se dodělal jenom tak, kdyby žádal někoho jiného za jeho podpis aneb konečně, kdyby šel k lichváři.
Pánové ! My máme v zémi naší blahodárný ústav, ústav, kterým se můžeme
honositi. V žádné zemi, snad v celé Europě tento ústav nedošel takového rozvinuti blahodějného jako u nás To jsou naše záložny. V těch se pohybuje ročně přeš 100 milionů zlatých jmění; ani lidé mimo vlasť naši neznají ohromnou důležitosť tohoto ústavu. Málo kdo ví, jak mnoho na tom záleží, že ty ústavy existují, že kvetou a že, prosperují, jak mnoho veškeren obchod v zemi, veškerý průmysl z toho má prospěch a především slavná vláda sama, a především slavné finanční ministerstvo, (Tak jest! Výborně. ) které by splakalo nad tím, kdyby těch ústavů v Čechách nebylo, a nesmělo by nás tolik chváliti, jak nás chválí teď, že v žádné zemi rakouské tak správně daně se nescházejí, jako v Čechách. (Veselost Slyšte! Výborně!) Ale pánové, jakkoliv velmi prospěšné jsou tyto ústavy, přece ještě jsou příliš drahé.
V našich záložnách nedostane hospodář úvěru menšího pod 6 proc. (Hlasy: 7 až 8 proc. ) 7 až 8 proc. Když to uvážíme, pak musíme říci, že jest to úvěr velmi drahý především pro hospodáře. V nynější hospodářské tísni můžeme s bezpečností říci, že při vší práci a robote, při vší píli a opatrnosti hospodář náš sotva to přivede na 3 proc. výnosu ze svého hospodářství. (Tak jest!)
A pánové, to jest snadný účet, když mně mé hospodářství nese 3 proc. a já si musím vypůjčiti na 6 až 7 proc., když to, pánové, déle trvá, musím přjíti na mizinu.
Tu, pánové, teprvé vidíme, že jest potřeba takového ústavu, který by i zde pomáhal a v těch ohledech tedy byl pevnou oporou a mohl užívati všech těch venkovských ústavů ku sprostředkování. Ale pánové, dovolím si poukázati ještě k jinému oboru. Jest to nejen v naší vlasti, a v naší vlasti snad více než kde, při té ohromné populaci - neboť jak známo mimo Lombardii a Belgii, není v celé Europě země tak silně obydlené jako Cechy, - má-li se těch 5 1/2 milionů lidí na tom kousku země vyživiti, musí intensivně pracovati a to ve všech oborech, a také tedy v rolnictví, a naše rolnictví musí jednou tolik vynášeti, jako v jiných zemích, má-li svou populaci uživiti, ale to může dokázati jen, když bude hospodařiti intensivně, tedy rationelně a když bude míti prostředků k melioracím hospodářským.
A tu jest, pánové, úkol takové banky, aby k takovým melioracím hospodářským povodnění, odvodnění, regulování řek, zakládání družstev vodních, a všem podobným věcem poskytovala kapitálu laciného s malým úrokem a snadno přístupného. Pánové, to může takový ústav zemský. Zapomněl jsem připomenouti jedno, že někdo řekne: "Vy přece nebudete chtít konkurrovati s národní bankou. "
Toho není třeba; možná že když takový ústav budeme míti, že také národní banka k nám bude kulantnější (Tak jest) a že budeme míti peníze ze dvou stran, ale já myslím, že království české jest dosti bohaté, že si pomůže samo. My máme tak veliké množství kapitálů, které hledají přiměřeného umístění, my tu vidíme že ve všech spořitelnách, ve všech záložnách veliké sumy peněz se ukládají a že tu neschází nic než aby byl ústav, který by měl úplnou důvěru, že k takovému ústavu ještě mnoho těch kapitalů přijde, které nyní pro přílišný strach, že by mohla nějaká krise nastati, jen k vůli bezpečnosti leží neužity v kasách.
Ale, pánové, já připomínám, že království české jest ještě bohatý pán a že má kredit posud intaktní.
Pánové, jest málo těch zemí, které by neměly dluhů a my jich, chvála bohu, nemáme. (Výborně). A tento úvěr, tato bezpečnost království českého jest tak ohromný kapitál, že kdybychom jenom, abych tak řekl, 5 proc. tohoto velikého kapitálu přivedli do oběhu a učinili jej plodným a užitečným, již tím dokážeme věcí velikých, (výborně) a o nic jiného, pánové, se nejedná. My si přejeme, aby takový ústav jen v malé míře byl založen na úvěru země, který by se tou stranou a tou měrou učinil plodným a prospěšným.
My ovšem konkurrovati nebudeme s národní bankou, neboť národní banka jest banka cedulová a může důkati peníze; to my nebudome, ani nechceme; ale, pánové, my máme před národní bankou jedno veliké privilegium, privilegium velké a neocenitelné, a to jest to, že nebudeme našemu akcionáři, t. j. království českému platiti žádných dividend, (výborně!) že budeme pracovati zadarmo, budeme pracovati jen tak, abychom při všech obchodech svých neutrpěli škody, abychom chránili své vlastní existence (tak jest!) a aby
ústav byl v každém ohledu solidní, a, pánové, to nemůže žádný ústav, který chce vydělávati, který musí svým akcionářům odváděti dividendu a který se také musí pouštěti do spekulací časem riskovaných, kterých se můžeme a chceme vystříhati.
Já jsem tedy připomněl už, a to se hlavně týká toho momentu, že pro hospodářské podniky meliorační a těm podobné se mohou pak dáti laciněji peníze, než by bylo kdekoli jinde možno a že také v jiných zemích sousedních existuji takové ústavy a sice s prospěchem.
Ještě jedna věc jest to, že takový ústav může snadno a též s malým úrokem dáti úvěr obci, okr. zastupitelstvům a těm podobným veřejným ústavům. Nyní vidíme též to, že naše ústavy podobné, obce, družstva, okresní výborové, jsou přinuceni hledati kredit u některé větší záložny a dílem i mimo vlast naši; ale tu jsou obtíže, takový ústav musí býti více opatrný, než by musil býti takový ústav zemský, neb onen vždycky musí pamatovat na to, aby mohl býti práv svým věřitelům, aby těm, kteří v ústavu tom peníze uložili, mohl podle potřeby zase ty peníze vrátiti. Při takovém ústavu zemském však není potřeba tak velké opatrnosti, poněvadž se ví, že takovému ústavu peníze vypovídati se nebudou, jelikož veřejná důvěra ho kryje, že tam není nebezpečí. Tím způsobem, pánové, mohou si všeliké obce pomoci, poněvadž všeliká zastupitelstva zvlášť co se týče podniku veřejného dobra, komunikace, založení tramwayí, železnic silničních a podobných, o regulaci řek atd. jsem již mluvil.
Ještě je tu jiný ustav, který je velmi důležitý pro naše hospodářství, to jsou tak řečené domy skladní, skladiště, La gerhäuser, se kterými je spojeno vydávání warrantů.
Pánové, hospodář často přichází nyní do té smutné situace, že nemůže svůj produkt prodat, že kolikráte podle běhu cen tržních, cena tak jest stlačena, že by pracoval s patrnou škodou; jakmile jsou takové skladní domy, může zboží své prozatím složiti, dostane na ně warrant a může pak sobě tím způsobem pomoci na delší dobu k penězům, kolik jeho obchod žádá, jiným spůsobem. Myslím, toto zařízení, které pro nás průmysl hospodářský, zejména cukrovary, lihovary, ba í pro naši obchodní produkci věcí nad míru jest dů-
ležitou, takový ústav že musíme hleděti co nejdříve zřiditi a i tu jest potřebí velkého kapitálu a sice kapitálu na menší úrok. Pánové, v tom návrhu, který jsem učinil, připomíná se jedna věc a to jest tedy kredit, abych řekl - agrikolní nebo hospodářský: já jsem již připomenul, že zejména v tom ohledu takový zemský ústav může působiti prospěšně, co se týče těch všelikých meliorací hospodářských a t. d. Ale ještě jest jedna věc, která mi na srdci leží, a ve které snad moje mínění se rozchází s míněním některých jiných. Já jsem pravil již, že hospodáři naši musejí se nyní obraceti k záložnám, že tam dostávají kredit, poměrně drahý pro své poměry, avšak tu ještě je jeden moment, ku kterému potřeba ukázati; obchodník, fabrikant, má možnost na směnku svou, když takovou v obchodě dostane za zboží, poříditi sobě peníze, jeho směnka se eskomptuje v každé bance, ale žádá se, aby směnka neměla většího průběhu než tři až čtyři měsíce, směnky delší se nepřijímají. Z toho plyne, že ten bankovní kredit směneční jest přístupný hlavně těm, kteří mohou s bezpečností říci, že za tři až 4 měsíce budou moci tu směnku vyba-
viti. Ale pánové, ten poměr není pro hospodáře. Obchodník, ten obrací svůj kapitál několikrát do roka, on může býti jist. poněvadž jest v neustálém obratu, přijímá dnes a zítra vydává, ledy on může si rozpočísti své věci tak, že bude za ty 3 měsíce moci směnku zaplatit Hospodář nemůže to říci s takovou bezpečností a přece potřebuje peněz a potřebuje vlastně lacinějších peněz než obchodník, poněvadž obchodník vydělá více a byl by špatný obchodník, který by nevydělal aspoň 5 až 6 proc., kdežto hospodář muže vydělati jen 3 proc. Pánové, jak se má pomoci zejména tomu hospodáři, o kterého, jak v návrhu svém pravím, není dosti postaráno ? Hospodář nemá tolik obratu svého kapitálu do roka, on ho obrátí jen jednou, on má jen jednu úrodu a on. potřebuje, když nechce udělat půjčku hypothekární, delší dobu kreditu. On potřebuje kreditu k rozličným obchodům, tak dejme tomu, když chce vykrmiti voly, musí je koupiti, musí je několik měsíců krmiti, než je prodá. Tím mine snadno 6 měsíců, a též podobně v jiných věcech. On nemůže s takovou směnkou tříměsíční vyjíti, on musí míti směnku šestiměsíční anebo i delší.
Tu se, pánové, bankovní ústavy zdráhají a říkají, hospodářské směnky jsou nejisté, poněvadž hospodář snad nebude chtíti, snad nebude moci platiti, my bychom ve svém obchodu byli zdržováni, neměli bychom vždycky peníze své v čas ke své svobodné disposici, takové hospodářské směnky nám dělají jen nesnáze. Pak se říká, to jsou jen směnky na oko, směnky k zaopatřování peněz, Geldbeschaffungswechsel, Reitwechsel. Proti všem takovým hospodářským směnkám jest nedůvěra.
Následek toho jest, že hospodář musí se obrátiti k někomu, kdo mu směnku podepíše, k nějakému obchodníka.
Když ten svůj podpis na to dá, pak jest to korrektní směnka obchodní a nikdo nečiní námitek. Ale že takový podpis něco stojí, to jest patrno, tím se hospodaři úvěr zdražuje.
Panové, musím říci, tohle, že směnka nesmí běžeti déle než 3 až 4 měsíce, že musí se na ten den, kdy jest splatná, určitě vyplatiti, jest takové bankovní dogma, že člověk jest pravým kacířem, když v té věci vysloví trochu jiné mínění.
Ale já se přiznám, že jsem trochu kacířem. Já mám to mínění, že kredit záleží na tom, aby ten, kdo si vypůjčí peníze, mohl platiti. To jsou ty dvě podstatné podmínky zdárného kreditu. Když hospodář chce a může platiti, máme tu bezpečnosť, ať platí za 3 nebo za 6 měsíců jen když to zuročí za tu samou dobu; proč by taková směnka nemohla býti přijata, V tom ohledu myslím, pánové, že by takový ústav zařízený pod garancií země, kde by se mohlo půjčovati i hospodářům i na delší dobu, jen když jest potřebná jistota, především pro zvelebení našeho hospodářství, pro jeho oplodnění lacinými kapitály měl neocenitelnou váhu.
Pánové, to jsou hlavní myšlénky, které mne při podání tohoto návrhu vedly; já vyslovuji tedy to přání, aby sl. sněm jednomyslně přijal tento návrh a sice v tom přesvědčeni a v té plné důvěře, že tím vykoná skutek blahodějný k povznešení naší vlasti, jmenovitě hospodářského průmyslu.
Mohl bych říci, pánové, že jestli se nám věc zdaří, jak ji dnes máme ve svých myšlénkách, že nám pak budoucí pokolení budou blahořečiti. Ale nechci toho používati. Člověk ve své přirozenosti jest tvor nevděčný, snad na to nikdo nebude pa-
matovati, když to uděláme. Ale pánové, ne vděk jiných, ale vlastní svědomí, že jsme něco dobrého způsobili, to jest největší útěchou. To pánové chtěl jsem říci. (Výborně!)
Co se týče formální stránky, dovolím si navrhnouti, aby věc byla odkázána budžetní komisi a to. z té příčiny, abychom se teprve volbou nové komise nezdržovali, poněvadž se beztoho jen jedná o předběžnou resoluci, poněvadž věc musí býti odkázána, ač jestli slavný sněm ji přijme, zemskému výboru k vypracování; až by nám v budoucím zasedaní předložil návrh, budeme míti času zkoušeti ji na všechny strany a povolati k tomu znalce ze svého středu. Myslím, že to na ten čas stačí. (Výborně! potlesk)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Pan posl, dr. Rieger navrhuje, by jeho návrh byl odkázán výboru budžetnímu.
Herr Abgeordneter Dr. Rieger stellt in formaler Beziehung den Antrag, seinen Antrag der Budgetkommission zuzuweisen.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy zemědělské komise o předloze zems. výboru v příčině zalesňování holých strání.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses betreffend die Aufforstung kahler Lehnen. Berichsterstatter ist Graf Buquoy; ich ertheile demselben das Wort.
Berichterstatter Graf Buquoy: Der gedruckte Bericht befindet sich bereits seit mehr als 24 Stunden in den Händen der Herren, und ich glaube daher von der Verlesung desselben Umgang nehmen zu können und mich beschränken zu sollen auf die Verlesung der Anträge der Landeskulturkommission.
Die Landeskulturkommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen: I. Indem der Landtag den Bericht des
Landesausschusses Nr. 150 1886 betreffend die Aufforstung kahler Lehnen zur Kenntnis nimmt, wird der Landesausschuß aufgefordert, ungesäumt die einleitenden Schritte zu machen, zur Aufforstung kahler Lehnen und Verbauung von Wildbächern an jenen Orten, wo sich ein dringendes Bedürfniß hiezu jetzt schon zeigt, und auf Grund des Reichsgesetzes vom 30. Juni 1884 Nr. 117. R. =G. =Bl. die nöthigen Vorarbeiten einzuleiten.
II. Die k. k. Regierung wird ersucht, die Erlassung eines zeitgemäßen, dem heutigen Stande der Forstkultur entsprechenden Reichs= Forstgesetzes, welches lediglich die principiellen Bestimmungen enthalten würde und gemäß welchem es den Landesgesetzgebungen überlassen bliebe, hiernach in den einzelnen Königreichen und Ländern ein passendes Landesforstgesetz zu beschließen, nunmehr ungesäumt zu veranlassen.
Sněm. sekr. Höhm (čte): Slavný sněme račiž se usnésti:
I. Bera zprávu zemského výboru číslo 150/1886 v příčině zalesňování holých strání na vědomí, vyzývá sněm zemský výbor, aby bez prodlení se zalesňováním holých stráni a zastavováním bystřin, kde toho již nyní pilná potřeba káže, započal, a na základě říšského zákona ze dne 30. června 1884 č. 117 ř. z. potřebné práce přípravné zahájil.
II. C. k. vláda se žádá, aby s všemožným urychlením k tomu účinkovala, aby byl vydán říšský zákon lesní poměrům časovým a nynějšímu stavu lesního hospodářství odpovídající, kterýž by obsahoval toliko zásadná ustanovení a podle něhož by bylo zůstaveno zákonodárstvím zemským, dle těchto ustanovení v jednotlivých královstvích a zemích se usnésti na vhodném zemském zákoně lesním.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto předmětu se přihlásil k slovu a sice pro návrh komise p. poslanec dr. Palacký. Dávám jemu slovo.
Posl. dr. Palacký: Nehodlám vystoupiti proti návrhu komise, poněvadž uznávám, že usnešení zemědělské komise bylo předčasné, ale obracím se proti zprávě a vlastně proti podkladu celé té zprávy, totiž spůsobu, jak zemský výbor nakládá s usnešením enkety. Jest tam totiž ad 2 ad 3 krátká zpráva o otázce vodní a my-
slím, že kdyby se to tak nechalo, že se tu nedá nic dělat; myslím, že by tím celá ta věc byla nejenom pohřbena, ale i zkažena.
Já si nemohu myslet, že bychom mohli v tom smyslu buďto, co se týče závodňování anebo upravení řek, v té otázce udělati kroku, kdybychom nepopadli věc tu za pravý konec, totiž za zachování eventuelně za rozmnožení ne rybníků, jak je tam falešně udáno, nýbrž vododrží, stávek (Stauwässer). Proč? Rybník je nádržka vodní, které se užívá k chovu ryb, to nemá žádné souvislosti s touto otázkou. Příčiny, proč tak myslím, a prostudování této otázky odporučuji jak zemskému výboru tak zemědělské radě, a vysoké vládě, jsou následující: Zákonem z roku 1884 uznáno a schváleno, nejen od říšské rady, nýbrž i od vlády, že je zapotřebí utvořiti takovéto stávky, stojí tam pod jménem "Thalsperren" totiž, že je zapotřebí utvořiti zásobište, kde by se voda hromadila za času deště a z kterých by pomalu odtékala v době souše. Tam stojí Wildbach "bystřice, " poněvadž ten zákon byl vlastně zřizen pro Tyrolsko, avšak, pánové, když přihlédneme k tomu, bohužel jsou všecky naše řeky bystřice, ony se nadýmají po velkém dešti a vysýchají až na nepatrný počet v souši.
Na příklad, abych některá čísla uvedl, francouzská vláda uznala řeku Val co takovou bystřinu, která má 47 kubických metrů za sekundu. Já děkuji dále laskavosti technického departamentu zemského výboru, že mohu říci čísla a. to první o množství vody v Labi.
Množství vody řeky Labe je u Králové Hradce 15 kub. m. a u Mělníka 34 kub. m., tedy daleko pod touto řekou, kterou uznala francouzská vláda za bystřici a u Prahy, ačkoliv tu působí jezy a stávky, neobnáší více než 53 kub. m. a jak toto množství se scvrká, to bylo před nedávnem viděti, že skutečně řečiště skoro vyschlo mezi Štvanicí a Bubny, mohl se tam člověk přebroditi, aniž by se mnoho zamazal. Pánové, to je veliké zlo, které povstalo nejenom odlesňováním, které povstalo tím, že řeky naše prohlubují svá koryta, ale které povstalo také tím, že se regulování dosud tím spůsobem dělo, že se jezy nejenom strhovaly a víc se nikdo o to nestaral.
Tím ztratily řeky naše všechnu moc a způsobilost vyčistiti své koryto, a tak nastaly poměry takové, jaké můžete viděti severně od Prahy na střední Vltavě. Náprava se může státi jen vododržemi nebo stávkami, které vodu v sobě hromadí, když prší a v suchu ji podrží, jak je to ve všech ostatních zemích, a kde jich není tam právě máme alternativu mezi povodní a souší. Ale zejmena odporučuji to také z jiného stanoviska, nejenom hospodářského, jak je to velice důležito, neboť luka v Čechách, v posledních 30 letech šla nejenom extensivně nazpátek, ubyloť jich mnoho čtverečných mil, nýbrž také intensivně, ztratila na své hodnotě, a množství luk které byly třísečné staly se jednosečnými a které byly v první třídě, přišly až do osmé, jak mohu dokázati na všelijakých místech. Hlavně ale za příčinou zdravotní; řeky naše nejsou více s to, dostáti svému úkolu, který mají od přírody, a který jest úkolem také hygienickým, úkolem zdravotním.
Jest příliš málo vody v nich, než aby tomu dostály. Již se to cítí zde v Praze, že voda, která přichází shora, není čistá tak, jak by měla býti.
Kdyby se měly činit větší požadavky, kdyby se mělo hledět k lepšímu zásobování Prahy vodou říčnou, - pak by to množství vody nestačilo, a nastal by onen smutný stav, který máme dnes ku př. ve Vídni, kde purkmistr, ačkoliv tam stal vodovod asi 30 millionů, ačkoli mají Pötschach, Schwarzach a Dunaj, přece ohlásiti musel: Spořte vodou, nemáme dostatek vody; - dle novin.
Neračte zapomínat, že má Vídeň veletok Dunaj, který má 9000 kub. m. a Praha říčku, která má 53 kub. metrů a račte si pomyslit, že Dana jjest 180krát větší a že Praha má jenom 3krát méně obyvatelstva než Vídeň.
Z těchto důvodů, pánové, odporučuji studium této otázky zemskému výboru, zemědělské radě a slavné vládě a nečiním zrovna návrhu zvláštního, doufám však, že tyto úřady samy nám budoucího roku předloží, co v té věci činiti třeba jest. (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji rokování za ukončené.
Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort.
Berichterstattet Graf Buquoy: Hoher Landtag! Obwohl der Herr Vorredner direkt gegen die Anträge der Kommission nichts vorgebracht hat, so muß ich mir doch erlauben, auf einen Punkt seiner Ausführungen zurückzukommen u. zw. ist es das, daß er auf Grund des Landesausschußberichtes dem Landesausschusse den Borwurf gemacht hat, daß auf die Thalsperren u. s. w., wie sie nach dem EnqueteBeschluß zur Verhandlung kamen, nicht gebührend Rücksicht genommen wurde.
In dieser Beziehung könnte es den Anschein haben, als ob die Landeskulturkommission, welche diese Sache berathen hat, nicht auch diese wichtige Frage in den Bereich ihrer Berathungen gezogen hätte.
Ich erlaube mir in dieser Beziehung darauf hinzuweisen, daß es ja in dem in dem gedruckten Berichte der Landeskulturkommission vollinhaltlich enthaltenen Enquetebeschluße ausdrucklich heißt: "Die Frage der Thalsperren kann als mit der sub 1. erörterten Ansicht zusammenhängend gleichzeitig gelöst werden. "