této otázce přední pozornosť sl. zemského výboru a orgánů povolaných k vyřízení této otázky musí zajímati.
Jest to především a) zřízení pokladen nemocničních pro čeleď samu: dále b) pojištění dělníků pro případ nemoce a stáří, c) organisace chorobinců a invalidních domů a d) reforma domovského a chudinského práva. Pokladny pro nemocnou čeleď lze zajisté co nejdříve a jak žádá toho interes zdárného rozvoje této otázky, co první stupeň k rozřešení jejímu zavésti a jest nutno, by pokladny ty po celé vlasti české náležitě býti organisovány. V této příčině můžeme již dovolati se skvělého přikladu, který dalo hlavní město Praha, jež regulativem ze dne 21. května 1886 zavedlo takovouto pokladnu pro čeleď nemocnou v Praze, kteráž, ačkoliv teprv 1. října loňského roku v život vešla, již dnes vykázati se může úspěchy zdárnými. Zde přikročilo hlavní město k praktickému rozřešení této otázky. Jest to otázka jen sekundární, která postupem času musí býti rozřešena, zdali toto pojištění neb toto členství hospodářů pražských má býti nucené, neb zdali má býti ponecháno dobrovolnému rozhodnutí hospodáře samého. Jen, abych znázornil aspoň, jak blahodějně působiti může takový ústav, stačí poukázati k tomu, že ročním příspěvkem 1 zl. za 1 čeledína může si hospodář zabezpečiti opatření a léčení jeho v případě nemoce, které stojí v nemocnici na měsíc
20 až 30 zl., ne-li více.
Takové pojišťovny jsou u nás v Rakousku zařízeny ve Vídni a Štýrském Hradci.
Takováto obecná pojišťovna byla regulativem státním zřízena v Berlíně roku 1883., kterážto pokladna nemocniční má za účel nejenom opatrovat čeleď pro případ nemoci nýbrž také má jemu vyplatiti v čas nemoci rentu, která jest polovicí jich denního důchodu.
Pánové, příspěvek takového hospodáře nebo továrníka obnáší při mužském členu
21 pfeniků denně.
U nás v Čechách dosud není opatrovnických pokladen, až snad na jedinou, pokud se týče zemědělského dělnictva. Druhý a velmi důležitý spůsob rozřešení této velké otázky jest způsob, podle kterého rozřešuje se otázka tato při dělnících továrních, jest to způsob, který již ve vládní předloze byl naznačen, totiž poji-
štění dělníků jak pro případ úrazu a nemoci, tak i pro případ invalidity. Spůsob tento ovšem, zejména při zemědělském dělnictvu spojen jest s velkými obtížemi. Zde právě stojí naproti sobě dva principy, zdali má i v této příčině zavedeno býti jakési nucené organisované přispívání chlebodárce ku zřízení ústavů takových na zaopatření čeledi čili dorovolné. Zde zejména jest otázka důležitá, podle jakého klíče a pro jakou čeleď hospodářskou by rolník a hospodář vůbec přispívati měl. Jen k naznačení finančního eftektu připomínám, že vláda vypočetla při pojištění 600. 000 dělníků pro případ úrazu dělníků továrních náklad, roční premii na 2, 284. 000 zl. což činí 1°1 prct. mzdy dotyčných dělníkův. Ovšem při dělnicích zemědělských lze toto procento velmi těžce vypočítati. Dělník zemědělský pravidlem nemá určité mzdy, která by se vysloviti mohla v cifrách, poněvadž mzda spočívá ve stravování a opatřování čeledi respektive deputatu a mzdě.
Tu ovšem jest otázka, zda-li by takové pojištění, když by konečně uvedeno býti mělo ve skutek zda-li by příspěvek k tomuto pojišťování měl býti podle této mzdy, na určitou sumu reluován, anebo podle gruntovní daně upraven.
V této příčině, nechci slavný sněme, rovněž sobě přisouditi úsudek rozhodující, který by měl na jednání v této otázce účinek, poněvadž právě pro tento moment schází nám náležitých statických dokladů. Že ale takové pojišťování, i když by nuceně zavedeno bylo, po mém náhledu muselo by býti zavedeno za spoluúčinkování dělnictva zemědělského, že by muselo dělnictvo zemědělské rovněž k tomuto zaopatřování sebe, pro případ stáří a nemoci, přispívati jistou měrou plyne, z odůvodnění, že musí tato samočinnost, které se dovoláváme, kterou chceme zbuditi v každém jednotlivci, musí býti na dále zbuzovana v dělnictvu zemědělském, které musí býti si vědomo toho, že ono samo jest strůjcem svého budoucího osudu. O dalším způsobu zaopatřování zejména pro případ invalidity, o zřízení domův invalidních a chorobinců nechci šířiti slov. V této příčině předložil zemský výbor právě v zasedání letošním statistický zevrubný výkaz chorobinců v Čechách, ze kteréhožto výkazu jest zjevno, že i tato otázka není posud náležitě organisována a upravena,
že zde máme chorobinců takových, které jsou částí nemocnice, které z různých nadac povstaly a které nemají obecné působnosti, které pro různé osoby zřízeny
byly.
Jest skutečně chvalitebný vzor v této příčině, jaký poskytl okres řičanský. Jak zemský výbor zjistil, jest to okres, který první náklad na okresní chorobinec nesl a pokud moje známosť stačí zřídil chorobinec, který již dnes přijímá zasloužilou čeleď hospodářův, a který nákladem okresu tuto čeleď opatřuje. (Výborně. )
Abych se zmínil, pánové o otázce upravení chudinství a domovského práva, která i s touto věcí souvisí, zajisté není potřebí. Slavný sněm již svými resolucemi a odpověděmi na questionář vládní, vyslovil své nezvratné přesvědčení že u p r av e n í domovského práva tak, jak nyní jest platné, jest na úkor našich venkovských obcí, na úkor náležitého rozřešení otázky chudinské, poněvadž ukládá právě obcím nejchudším, aby nutná opatření učinily pro své příslušníky, kteří pracovní svou sílu jinde ztratili.
V této věci jest ovšem zapotřebí, aby se připomenulo toto usnešení slavného sněmu vysoké vládě, aby vláda v této tak důležité a důtklivé otázce dlouho neotálela. Co se týče otázky, zda-li záležitost tato přísluší slavnému sněmu, zda li je radno zde ve sněmu zemském otázkou tak důtklivou hnoutí, tu ovsem připomínám, že podle svého přesvědčení pokládám tuto otázku za čiste zemědělskou a že zemědělství dle platné ústavy státní náleží do kompetence sněmu a že existence ministerstva orby, které v Rakousku bylo zřízeno, a které podobné důležité otázky zemědělství do vlastní kompetence vztahuje, po mém náhledu není ničím jiným, než porušením platné ústavy státní a jest třeba, aby konečně byla zachována písmena ústavy, aby zemědělstvo položeno bylo do rozhodnutí slavného sněmu, tedy tam, kam podle práva a zákona náleží.
Dotkl jsem se jen stručně povahy celé otázky zaopatření čeledi a mám za to, bude-li návrh můj, který nikam jinam nečelí, než k tomu, aby zjednávalo se dobré zdáni hospodářských spolků, vlády, expertů, aby zjednal se náležitý statistický materiál, aby se mohlo organicky postupovati, bude-li tento návrh slavným sněmem příznivě přijat, že zajisté sněm nastoupí
jednu z nejdůležitějších cest sborů zákonodárných, totiž cestu sociálních oprav!
Jest to zajisté vele vážný úkol a nesnadný; mnoho a mnoho překážek bude i slavnému sněmu i vládě i jiným sborům zákonodárným v této věci odstraniti; snad spojeno bude rozřešení této otázky s novými břemeny, avšak nemůže od konečného rozřešení sbory zákonodárné a správu státní odvrátiti. Neboť domele větší břemeno, které by se uložilo, nebude novým břemenem, poněvadž chudých lidí je mnohem více, kteří konečně musí býti opatřeni, nemají-li hladem zahynouti, bude jenom spravedlivě rozděleno, organicky rozvrženo a přivedeno k svému pravému účelu. Naproti tomu však mám za to, že blahodárná snaha faktorů státních i starost o zemědělský lid, může míti nejen velký, hmotný a humání účinek, nýbrž i mravní, že posilní se tento lid u vědomí své lidskosti, lid který je vydatným sociálním faktorem v životě vůbec. Nouzi a bídu ovšem, pánové, ani tímto zákonem ze světa nebude lze odstraniti; co však lze dosíci, jest, aby tam, kde je chuť ku práci, kde kdo nezaviněným neštěstím do úrazu neb nemici, neb do stáří přišel, vydatná pomoc poskytnuta byla, a tomu, který toho zasluhuje. Tu ovšem nemůže nikdo praviti, že rozřešení této otázky je nemožné; kdo by mohl říci, že když k této otázce skutečně s pílí přikročíme, že to nemožné, kdo by mohl odepříti ruky pomocné, poněvadž rozřešení je těžké ? Já mám za to, že příliš mnoho vykonal již lidský duch, že příliš velké problemy rozluštila intelligence lidská, než abychom se lekati měli tohoto problému a rozřešeni této otázky. Bude-li jen s touto opravou v tomto směru započato, za živého účastenství veškerých vynikajících duchů, veškerých státníků a zemských faktorů, bude také otázka ta šťastně rozřešena. Za to nám ručí skvělé vítězství ducha lidského v tomto století, za to nám ručí duševní plodná činnosť našeho národa! (Výborně!) Týž lidský duch, který sobě podmaňuje sluneční paprsky, týž lidský duch, který zkoumá světy v jejich vzdálenostech a který využil elektrické jiskry k sdělování svých myšlenek, týž lidský duch zajisté konečně po dlouhé, vydatné, avšak organicky zařízené práci dospěje také k tomu, aby odstranil bídu tam, kde ji odstraniti lze.
Odporučuji svůj návrh příznivému přijetí slavného sněmu. (Výborně! Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort ?
Pan posl. dr. Herold navrhuje ve formálním ohledu, by jeho návrh byl přikázán komisi zemědělské k uvážení a podání zprávy.
Der Herr Abgeordnete Dr. Herold beantragt in formeller Beziehung seinen Antrag der Landeskultur-Kommission zur Erwägung und Berichterstattung zuzuweisen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Anstimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zemském účtu za rok 1885.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über die Landesrechnung für das Jahr 1885.
Zpravodajem jest p. posl. Bondy; dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Bondy: Slavný sněme! Rozpočtová komise prozkoumala bedlivě zemský účet za rok 1885 a podává obšírnou zprávu, která již několik dní se nachází v rukou velectěných pp. poslanců.
Předpokládám, že slavný sněm si nebude přáti, aby úplná zpráva byla zde přečtěna a dovoluji si tudiž jen na přečtení závěrečného návrhu se obmeziti.
Komise rozpočtová činí návrh:
Slavný sněme, rač se usnésti: Za účetní občasí roku 1885 dává se v příčině veškerých překročení neb jakýchkoli odchylek od rozpočtu indemnita, účet zemský za rok 1885, vykazující potřebu zlatých 8, 997. 300. 90 1/2 a úhradu z příjmů vlastních zl. 945. 399. 79 a z přirážek zl. 8, 005. 304. 42 se schvaluje a výboru zemskému se absolutorium udili.
Die Budget-Kommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen: Für die Rechnungsperiode des Jahres 1885 wird bezüglich aller entstandenen Ueberschreitungen oder sonstigen Abweichungen vom Voranschlage die In-
demnität zugestanden, die Landesrechnung pro 1885 mit einem Erfordernisse von
fl. 8, 997. 30090 ½ mit einer Bedeckung an eigenen Einnahmen.... fl. 945. 399 79 und Steuerschlägen von. fl. 8, 005. 304°42 genehmigt und dem Landesausschuße das Absolutorium ertheilt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Návrh se nachází tištěn v rukou pánů.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Der Antrag der Kommission befindet Sich gedruckt in den Händen der Herren.
Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem komise, by vyzdvihli ruku. Jest přijat.
Er ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budget-Kommission über den Rechnungsabschluß des Museumbaufondes pro 1885.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o účetní závěrce stavebního musejního fondu za rok 1885. Zpravodajem jest pan posl. Adámek; dávám jemu slovo.
Posl. Adámek: Slavný sněme! Usnesení slavného sněmu o stavbě nového musea, které se stalo v sezení dne 20. a 23. října 1884, jakož i usnesení o uhražení nákladu na tuto stavbu, jež bylo učiněno při vyřizování rozpočtu zemského na rok 1886 při čl. 6., provádí zemský výbor s velkou opatrností a svědomitostí, a tomu jest co děkovati, že netoliko stavba musea rychle postupuje, ale že i také v ohledu finančním docílil zemský výbor úspěchů značných, o nichž mi bude zvláště při podávání zprávy o stavbě této za r. 1886 zevrubně a podrobně ještě šířiti se.
Při této zprávě pokládám si za Čest slavnému sněmu toliko některá dáta a postupu stavby musea sděliti, pokud se týká roku 1885.
Jednání se společností musea království Českého o postoupeni staveniště ve vlastnictví země, jakož i o odevzdání stavebního fondu musea království Českého výboru zemskému a o upravení právního poměru země k museu bylo uzavřeno snesením valné hromady společnosti musea království Českého dne 3. ledna 1885. Stavební fond musea obnášející 58 315 zl. 80 kr. byl společností musea království Českého do správy zemské odevzdán dle protokolu ze dne 23. února 1885.
V sezení dne 28. února 1885 usnesl se zemský výbor na zřízení stavebního komitétu jako odborného komitétu, jako poradního orgánu při provádění stavby této. O technicko uměleckém řízení stavby, jakož i o administraci při stavbě musea vydal zemský výbor zvláštní, zevrubné instrukce. Na základě tohoto jednání a na základě těchto instrukcí uzavřel zemský výbor o vrchním řízení stavby smlouvu s architektem prof. Schulzem dne 4. dubna 1885, s nímž smluven celkový honorář za vrchní řízení stavby musea obnosem 53. 500 zl.
Staveniště musea bylo stavitelům odevzdáno dne 4. června 1885; 13. srpna 1885 bylo počato s vyzdíváním základů, na sklonku téhož roku byla téměř úplně na roveň provedena stavba souterreinu. O dalším postupu stavby roku 1886 budu míti česť slavnému sněmu učiniti sdělení při vyřízení zprávy z r. 1886.
Dle předložené účetní závěrky z roku 1885, o níž zprávu slavnému sněmu jmenem rozpočtové komise podávám, obnášel veškerý stavební náklad v roce 1885 po odečtení průběžného vydání 8. 884 zl. 81 kr., jemuž se rovná průběžný příjem, 101. 867 zlatých 491/2 kr. Náklad tento byl především uhražen fondem stavebním, kterýž nastřádala společnost musea království Českého a kterýž byl zpeněžen za 56. 693 zlatých 88 kr.
Kromě toho vzrostly úroky z tohoto fondu na 2. 040 zlatých 24 kr. i schodek pak 43. 133 zl. 37 a půl kr. byl uhražen z pokladničních přebytků fondu zemského, čímž arciť netoliko fondu zemskému ale i fondu domestikálnímu vznikl patrný hmotný prospěch.
Za těchto poměrů činí rozpočtová komise návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti:
Závěrka účtu stavby musea království
českého za rok 1885 vykazující příjmy zl. 110. 752. 30 1/2, vydání zl. 110. 752. 30 1/2 a pasivní nedoplatek zl. 102. 97 se schvaluje a zemskému výboru se uděluje absolutorium.
Odporučuji návrh tento k přijetí slavnému sněmu.
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Budgetkommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Abschluß der Baurechnung des Museums des Königreiches Böhmen für das Jahr 1885 wird in den Einnahmen mit 110. 752 fl. 30 1/2 kr., in den Ausgaben mit 110. 752 fl. 30 1/2 kr. und mit dem Pasivrückstande von 102 fl. 97 kr. genehmiget und dem Landesausschuß wird das Absolutorium ertheilt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Nachdem der Antrag Sich gedruckt in den Händen der Herren befindet, so werde ich denselben zur Abstimmung bringen, ohne denselben zu verlesen.
Jelikož návrh nalézá se tištěn v rukou pánů poslanců, nebude zapotřebí, abych jej přečetl.
Žádám pány, kteří s návrhem tímto souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche jene Herren, welche dem Antrage zustimmen. Die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské o předloze zemského výboru ze dne 1. prosince 1886, č. 115 sn, ježto se týče žádosti hospodářského spolku pro okolí Hradce Králové a hospodářského spolku čáslavského za udělení podpory k vydržování] hospodyňské školy v Kuklenách jakož i Čáslavi.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses vom 1. Dezember 1886, Z. 115 Ldtg., betreffend die Petitionen des landwirthschaftlichen Vereines für Koniggrätz und Umgegend und des landwirthschaftlichen Vereines in Čáslau um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung der Haushaltungsschulen in Kuklena und Čáslau.
Zpravodajem jest pan posl. Fišera, dávám jemu slovo.
Zpravodaj p. Fišera: Slavný sněme I Zpráva komise zemědělské dospěla právě k druhému čtení a jak známo byla vytištěná, všechněm členům tohoto slavného sněmu před několika dny rozdána. Předpokládaje, že ti, kteří jakýsi zájem na věci mají, nabyli takto příležitosti obeznámiti se s obsahem jejím, mám za to, že by bylo mařením času, abych ještě dále o věci se rozhovořil a proto se spokojuji tím přečísti pouze závěrečné návrhy. Tyto zní následovně: Slavný sněme račiž se usnésti: K žádosti hospodářského spolku pro okolí Hradce Králové, jakož hospodářského spolku čáslavského povoluje se na vydržování hospodyňské školy v Kuklenách a v Čáslavi - rokem 1887 počínajíc roční subvence zemská po 500 zl.
Doporučuji návrh tento co nejvřeleji k přijetí slavného sněmu a dodávám, že i v tom ohledu, pakli slavný sněm položí měřítko jaké vyšlo z návrhu velectěného pana poslance dr. Mattuše, a který má býti platným při udílení podpor pro podobné školy hospodyňské, že i v tomto případě zajisté není s tímto návrhem slavným sněmem schváleným návrh komise zemědělské v nižádném odporu, neboť dá se to docela číselně dokázati.
U Hradce Králové obnáší skutečné vydaje po vypuštění položky průběžné za stravování 2. 300 zl. a po odrážce vlastních příjmů, které přece plynou ze zápisného školného v obnosu 800 zl., zbývá schodek 1. 500 zlatých. Pakli tedy navrhuje se 500 zl., rovná se to tedy právě onomu návrhu, jenž vyšel z úst ctěného poslance pana dr. Mattuše.
U Čáslavi má se věc mnohem příznivěji vůči návrhu slavným sněmem schválenému, neboť zde obnášejí skutečné výdaje 3. 800 zl. a po odrážce skutečných nebo reálních příjmů v obnosu 600 zl. vychází schodek 3. 200 zl. a v tomto případě by ve smyslu návrhu páně Mattušova obnášela třetina 1. 060 zl., kdežto se pouze navrhuje 500 zl.
Tím jsem si dovolil naznačiti, že i z budžetního stanoviska můžeme zajisté s dobrým svědomím hlasovati pro tento návrh a proto jej co nejvřeleji doporučuji k laskavému schválení.
Der Antrag lautet:
Uiber Ersuchen des landwirtschaftlichen Vereines für die Umgebung von Königgrätz und des Časlauer landeirthschaftlichen Vereines wird zur Erhaltung einer Haushaltungsschule in Kuklena und ebenso in Častau vom Jahre 1887 an beginnend eine Landessubvention von je 500 ff. bewilligt.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování. Předmětem hlasování jest návrh komise, tak jak se nachází v rukou pánů.
Gegenstand der Abstimmung isl der Antrag der Kommission, so tote derselbe gedruckt vorliegt.
Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Commissions-Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Es ist angenommen.
Jest přijato.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o petici hospodářského spolku litomyšlského v příčině zřízení, pokud se týče podporování zimní školy hospodářské v Litomyšli.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Commission für Landeskulturangelegenheuen über die Petition des landwirthschastlichen Vereines in Leitomischl betreffend die Errichtung beziehungsweise Subventionirung einer lanowirthschastlichen Winterschule in Leitomischl.
Zpravodajem jest taktéž pan poslanec Fišera.
Zpravodaj poslanec Fišera: I o tomto předmětu ve zvláštní zprávě tištěné dosti dolíčenóm nebudu šířiti bližších slov a přestanu na pouhém přečtení konečného návrhu, jenž zní:
"Slavný sněme, račiž k vydržování zimní školy hospodářské v Litomyšli subvenci l000 zl. povoliti a výboru zemskému uložiti, aby každoročně - počínajíc rokem 1887 - v rozpočet zemský pojata byla".
Der hohe Landtag wolle zur Erhaltung der landwirthschastlichen Winterschule in Lei-
tomischl eine Subvention per 1000 ft. bewilligen und den Landesausschuß beauftragen, dieselbe alljährlich in den. Landesvoranschlag mit Beginn des Jahres 1887 einzustellen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Dám hlasovati o návrhu komise, který se nachází vytištěn v rukou pánů.
Ich werde den Kommissionsantrag, welcher gedruckt vorliegt, zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petitionen des land- und forstwirtschaftlichen Bezirksvereines in Budweis und des Curatoriums der deutschen Ackerbauschule in Budweis um Gewährung einer Landessubvention zur Errichtung und Erhaltung einer böhmischen und einer deutschen Ackerbauschule in Budweis.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o žádostech okres. hospodářsko-lesnického spolku v Budějovicích a kuratoria německé školy rolnické v Budějovicích za poskytnutí subvence zemské na zřízení a vydržování české i německé školy rolnické v Budějovicích. Zpravodajem jest pan poslanec Pleva. Dávám jemu slovo.
Zdravodaj poslanec Pleva: Slavný sněme ! Již od roku 1882 konal okresní hospodářsko-lesnický spolek Budějovický přípravy, aby v Budějovicích zřízen byl hospodářský ústav vyučovací, který by vyhovoval potřebě obou národností.
Kuratorium, od spolku zřízené, podalo sněmu v zasedání minulém petici, aby v Budějovicích založeny byly rolnické školy dvě, jedna s vyučovacím jazykem českým a jedna s vyučovacím jazykem německým.
O petici té podala komise zemědělská
zprávu č. 341 sněm., o kteréžto však ve sněmu jednáno nebylo.
Komise činila návrh, aby na zřízení rolnické školy s vyučovací řečí německou v Budějovicích zakladatelům se zřetelem k platnému statutu organisačnímu subvence 5000 zl, jakož i roční příspěvek 1500 zl. na vydržování povoleny byly.
Co se týče ústavu s vyučovacím jazykem českým, byl zemský výbor vyzván by konal vyšetření, zdali nutnosti toho vyžaduje, aby v Budějovicích taktéž česká škola hospodářská zřízena byla.
Mezi tím časem podal hospodářskolesnický spolek v Budějovicích obšírný spis zemskému výboru s prosbou, aby též česká škola založena byla, a vylíčil v tomto spise dostatek důvodů, pro které uznáno bylo, aby hospodářská škola s vyučovacím jazykem českým v Budějovicích zřízena byla.
Dle dobrozdání zemědělské rady, která o to požádána byla, usnesla se zemědělská rada učiniti zemskému výboru návrh, aby v Budějovicích zřízeny byly dvě školy rolnické, jedna s vyučovacím jazykem českým a druhá s vyučovacím jazykem německým, by jedné i druhé škole na zařízení udělena byla zemská podpora 2500 zl. a aby oběma školám na vydržování poskytnuta byla zemská subvence po 1500 zl.
Během doby došlo za zřízení české školy tohoto slavného sněmu 252 petic a sice od 232 obcí, od 13 hospodářských spolků a od 7 okresních zastupitelstev.
Komise zemědělská přihlížejíc ke všem těmto důvodům a uznávajíc zásadně, že jest potřeba obou škol v Budějovicích a sice jak české tak německé, usnesla se jednomyslně učiniti slavnému sněmu návrh tento:
Slavný sněme račiž se usnésti:
I. 1. Německé rolnické škole v Budějovicích povoluje se na zřízení subvence 2500 zl., jakož i roční příspěvek 1500 zl. na vydržování.
2. České rolnické škole v Budějovicích povoluje se na zřízení subvence 2500 zl., jakož i roční příspěvek 1500 zl. na vydržování.
3. Zemskému výboru se ukládá, by požádal ministerstvo orby za příspěvek z prostředků státních na zřízení a vydržování české i německé školy rolnické v Budějovicích.
Hoher Landtag wolle beschließen: I. 1. Der deutschen, Ackerbauschule in Budweis wird zur Errichtung eine Subvention per 2500 sl. sowie ein jährlicher Erhaltungsbeitrag von 7500 fl. bewilligt.
3. Der Landesausschuß wird beauftragt, das h. k. k. Ackerbauministerium um einen Beitrag aus Staatsmitteln zur Errichtung und Erhaltung der böhmischen und deutschen Ackerbauschule in Budweis anzugehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.
Wir gehen zur Abstimmung über.
Předmětem hlasování jsou návrhy komise, jak se tištěny nalézají v rukou pánů poslanců.
Gegenstand der Abstimmung sind die Kommissionsanträge sowie dieselben gedruckt sich in den Händen der Herren Abgeordneten befinden und ich ersuche die Herrenn, welche denselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s nimi souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Er ist angenommen.
Zpravodaj Pleva: II. Usnešením předcházejím vyřízeny jsou petice za poskytnutí podpory zemské české rolnické škole v Budějovicích, podané pod č. 167, 244 a 472.
II. Durch den vorstehenden Beschluß werden auch die unter Z. 167, 244 und 472 eingebrachten Petitionen um Gewährung einer Landessubvention für die böhmische Ackerbauschule in Budweis erledigt.
Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter stellt den Antrag, daß die bezüglichen Petitionen als erledigt anzusehen sind.
Pan zpravodaj navrhuje, by dotyčné petice byly uznány za vyřízeny.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce
částkova, okresu Tachovského za povolení ku vybírání vyšších přirážek k přímým daním k účelům stavby školy na delší řadu let.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Schossenreith, Tachauer Bezirkes, um Bewilligung zur Einhebung von höheren Steuerumlagen zu Schulbauzwecken auf eine Reihe von Jahren.
Zpravodajem jest pan posl. Schwarz. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Schwarz:
Slavný sněme! Obec Částkov okresu Tachovského podniká stavbu školy a musí krýti velký náklad se stavbou touto spojený. Následek toho jest, že usneslo se obecní zastupitelstvo na tom, aby po celou řadu let vypsány byly přirážky obecní do té míry, že by se počalo jedním rokem s přirážkou 200 prct. a končilo posledním rokem přirážkou 50 prct. V té příčině obrací se obec Částkov na slavný sněm, aby k vybírání těchto přirážek potřebné povolení uděliti ráčil, ale žádost tato není nikterak úplná, není zejména doložena dobrozdáním okresního zastupitelstva, jak předpisuje §. 98 zřízení ob. a také ne výkazem, že bylo usnešení obecního zastupitelstva o přirážkách podle čl. 90 zř. ob. v obcích řádně vyhlášeno, že nebylo proti němu žádných námitek učiněno. Z tohoto důvodu není lze spustiti se do věcného vyřízení této otázky, a proto činí komise pro okresni a obecní záležitosti návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti: Žádost obce Částkova okresu Tachovského za po volení ku vybírání vyšších obecních přirážek k přímým daním pro účele stavby Školy na delší řadu let odkazuje se zemskému výboru k dalšímu úřednímu řízení a rozhodnutí.
Der hohe Landtag wolle beschließen: das Gesuch der Gemeinde Schoßenreith im Tachauer Bezirke um Bewilligung zur Einhebung von höheren Gemeindezuschlägen zu den direkten Steuern für Schulbauzwecke auf eine Reihe von Jahren wird dem Landesausschuß zur weiteren Amtshandlung und Entscheidung überwiesen.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande hat sich zum Worte gemeldet der Herr
Abgeordnete Dr. Palacký. Ich erlaube mir jedoch zuerst die Anfrage an ihn zu stellen, ob er pro oder contra zu sprechen gedenkt.
Abg. Dr. Palacký: Ich beabsichtige nicht gegen den Antrag zu sprechen, sandern will nur eine Separatbitte stellen, bin also pro.
Hoher Landtag!
Ich Witt nicht zurückkommen auf das formale sondern werde mir ein paar Worte in merito erlauben, nachdem leider der Betreter des deutschen Landgemeindenbezirkes Tachau nicht anwesend ist, und ich von der Ueberzeugung ausgehe, daß wir alle abgesehen davon, in welcher Curie wir gewählt wurden, Bertreter des ganzen Landes sind.
Ich erlaube mir einige Wprte für die hartbedrängte Gemeinde Schlosserreuth vorzubringen. Diese Gemeinde will 650 Proc. Gemeindeumlagen aufbringen zu einem Schulbau. ES ist eine arme Gemeinde in einem sehr armen Bezirke, dessen Grundsteuerertrag außerordentlich gering ist, wo die Leute schaarenweise auswandern und wo die Wirthschaften so im Preise gesunken sind, daß ich nur hinweisen kann auf die bekannte Interpellation des Grafen Boos=Waldek, nach welcher eine Wirthschaft, die aus 6500 fl. geschätzt war, um 1 fl. bei der exekutiven Feilbietung erstiegen wurde, und daß es häufig geschieht.
Es ist gar kein Zweifel, daß durch eine Solche Umlage die Gemeinde in die größte Nothlage versetzt würde und am härtesten würde es ren kleineren Besitzer treffen, den Bauernstand. Der müßte meiner Ueberzeugung nach durch eine Solche Umlage langsam, aber sicher zu Grunde gehen, wenn er sich diese Summe auch ausborgen würde. Denn das wissen wir, daß er sie aus dem Erträgnisse der Wirthschaft nicht erschwingen kann.
Ich mache aufmerksam, daß die Steuern nie so schwer eingegangen Sind, und daß bei Fortdauer der Krisis, deren Ende nicht abzusehen ist, es noch viel ärger kommen kann.
Es scheint mir, daß hier die Unterbehörden in strikter Besolgung der Aufträge sich dem so humanen und zweckmäßigen Erlaß des Unterrichtsministeriums vom vorigen Jahre, betreffend die nicht allzu kostspielige Ausführung von Schulbauten nicht genügend zu Gemüthe geführt haben.
Ich habe eine langjährige Erfahrung als Schulrath und habe gesehen, daß ein solcher Bau theils durch Miethe eines Lokals, theils durch Umschulung nach Alt=Sedlitz, einer größeren Gemeinde, vermieden werden kann. Ich
erlaube mir nun dem hohen Landtage, den Mitgliedern des Landesschulrathes, sowie dem Gerechtigkeitssinne des Herren Statthalters an's Herz zu legen, diese Angelegenheit noch einmal einer reiflichen Erwägung in dem bedeuteten Sinne zu unterziehen, ob es nicht möglich wäre, diese arme Gemeinde von dieser unerschwinglichen Last zu befreien.
Ich werde hier nicht über die Nothwendigkeit des Bauernstandes sprechen. Vor 100 Jahren sagte bereits ein französisches Sprüchwort: "Pauvre paysan, pauvre royaume. "
Aber nur das gestatten Sie mir zu bemerken, daß die Wichtigkeit des Bauernstandes gerade in diesem Momente der sozialen Gefahr aufs Höchste gestiegen ist, denn der Bauernstand ist eine der besten Stützen der gesellsch. modernen Ordnung. Stürzt er zusammen, dann sind die Folgen unberechenbar und ich weise darauf hin, daß Bebel seiner Partei zugerufen hat: "Wartet, bis der Bauer fertig ist. "
Meiner Ueberzeugung nach wird der Gemeinde Schossenreuth wenn die Leute betteln gehen müssen, das Schulpalais nichts nützen.
Vom Standpunkte der Humanität habe ich mir also erlaubt ein Wort für die Gemeinde Schossenreuth einzulegen, und bitte ich die Herren, in deren Hände die Entscheigung gelegt ist, zu bedenken: "Pauvre paysan, pauvre royaume. "
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji rokování za ukončené.
Ich erkläre die Debatte für geschloßen.
Přeje si p. zpravodaj slovo?
Zpravodaj p. posl. Frant. Schwarz: Prosím o slovo ke krátké poznámce. Podotýkám, že věc byla již u zemského výboru a že již tam o to šlo, aby obci dána byla podpora k stavbě školy a že podpora ta byla udělena.
Jestliže se v té věci dá ještě něco učiniti, jak si přeje p. posl. Dr. Palacký, tedy zajisté zemský výbor smluviv se s velesl. cís. král. místodržitelstvím, učiní po přání jeho.
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasováni.
Wir gehen zur Abstimmung über. Die Kommission beantragt:
Das Gesuch der Gemeinde Schossenreuth Tachauer Bezirkes, um Bewilligung zur Einhebung von höheren Steuerumlagen zu Schulbauzwecken auf eine Reihe von Jahren, wird dem Landesausschuße zur weiteren Amtshandlung und Entscheidung zugewiesen.
Komise činí návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Žádost obce Částková okr. Tachovského za povolení k vybírání vyšších přirážek obecných k přímým daním pro účely stavby školy, na další řadu let odkazuje se zemskému výboru k dalšímu úřednímu řízení a rozhodnutí.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitostí o námitkách Jakuba Freunda a soudruhů proti volbě zemských poslanců pro okres PrahaJosefov,
Der nächste Gegenstand Der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den Wahlprotest des Jakob Freund und Genossen gegen die Landtagswahl für den Wahlbezirk Prag=Josefstadt.
Zpravodajem jest p. Dr. Palacký, davám jemu slovo.
Zpravodaj Dr. Palacký: Proti volbě pp. Dr. Žaluda a Jul. Reitlera v okresu Praha-Josefov od slavného sněmu 7. července 1883 schválené podali 20. července 1883 Jakub Freund a soudruzi protest a připojili 9. března 1884 k němu nové podání slavnému místodržitelství. O obou stalo se výše zmíněným úřadem důkladné vyšetření, jehož resultát zemský výbor 7. ledna 1886 sdělil sněmu, avšak zpráva ta nebyla dosud vyřízena. Ze zprávy té se jeví, že pan Freund a soudruzi činili následující námitky proti platnosti této volby.
1. že voličové Julius Fišel, Eduard Welich, Jiří Schmaus, Josef Rein a Dr. Josef Růžička v době volby prý v Josefově nebydleli,
2. že voličové Antonín Bubeníček, Albert Ohrenstein, Jáchim Popovský, Jo-
sef Procházka, Vojtěch Kubásek a František Veselý neplatí 21 zl. r. č. daní, jichž bylo r. 1883 zapotřebí a že Jáchym Popovský daň dluhoval, což podle obecního řádu by arci je činilo neschopnými volby.
3. Volič Tomáš Veselý že byl r. 1881 upadl v konkurs a že byl nedokázal svou nevinnu, neměl býti vzat do listiny volební co měšťan pražský,
4. dodatečně že voličové František Brabec, Antonín Bubeníček, Josef Durst, Emanuel Eisner, V. Kodat, David Lieben, Josef Michel, Josef Steiner, Ludvík Straschitz, Ferdinand Schlauf, A. Štolba, Herman Taussig, Mojžíš Unger, neměli byti přijati do volební listiny, ani Josef Helmhacker, protože nebydlel v čísle 154-V. nýbrž na Nuselské silnici č. 109.
Ze všech těch reklamací bylo vyšetřováním úřadním jen poslední stran Joseta Helmhackora uznána za podstatnou an doručen mu byl volební lístek v čísle 109 na Nuselské silnici.
A toto jedine uznalo jak mistodržitelství tak zemský výbor za oprávněné, všechny ostatní námitky byly zamítnuty od obou instancí a sice vyšlo na jevo:
Julius Fischel že mel býti od 1. list. 1877 v čísle 123-V. byl tam policejně hlášen a do listiny volební v červnu 1883 přijat, odstěhoval se teprv v srpnu 1883 do Vinohrad číslo 528 a hlásil se tam u c. k. policejního komissariatu 3. října 1883.
2. Eduard Werich bydlel v čas volby u domovníka Matyáše Haukovce v čísle 207- V.
3. Mojžíš Schmaus byl u slav. policie hlašen od 7. června 1883 do 6. října 1883 v čísle 105-V, jak udal protokolárně a Izaiáš Kraus i Amalie Krausova stvrdili, co podnajemník.
Podotknouti dlužno, za domovník v č. 105 V. Jan Reichert udává, že Jiřího Schmause osohně nezná, že mu neotevřel v noci dům a že kdyby byl 3 měsíce u Krausů bydlel, že by ho musel přece znáti, v čemž jiné strany v domě bydlící přitakovaly. Avšak důkaz, že by Jiří Schmaus skutečně nebyl bydlel, podán nebyl, naopak troje udání positivní nemůže býti tím vyvráceno, že mu domovník v noci dům neotevřel.
4. Josef Reiss měl u pana Eduarda Picka v čisle 238-V. pokoj najatý a nocoval tam před a po volbě a byl tam policejně od 14. června 1883 hlášen, ba udal
sám protokolárně, že si ten pokoj byl najal, by mohl v Josefově voliti.
5. JUDr. Josef Růžička bydlel v čas volby skutečně v č. 76-V.
Dále že 6. panu Antonínu Bubeníčkovi bylo předepsáno 25 zl. 50 kr. daní a přirážek.
7. Panu Alhertu Ohrensteinovi a manželce jeho Františce Ohrensteinové, která poslední 26. června 1883 protokolárně se prohlásila, že její manžel oprávněn jest spravovati její jmění, dle posledního odstavce § 43. pražského obecního řádu, dohromady předepsáno oběma manželům jak předpisuje obecní řád 27 zl. 54 kr.
8 Jáchymu Popovskému bylo předepsáno 54 zl. 99 a půl kr. daní a přirážek vůbec, nač byl do 20. června 1883 složil 28 zl. 35 kr. a nebyl tedy dlužen, poněvadž nebyl povinen více než polovičku platiti.
9. P. Josefu Procházkovi bylo předepsáno v čísle 255-V. daní 109 zl. 93 a půl kr.
10. Vojtěchu Kubáskovi bylo předepsáno v čísle 211-V. 24 zl. 94 kr., on byl totiž manželem Anny ovdovělé Čálkovy, která mu byla postoupila r. 1874 půlku svého majetku na č. 211-212-V., jejž byla r. 1867 koupila, ač v knihách jen částečně co majitelka uvedena jest, přiznával již r. 1882 daň z domů a byl tedy dle § 43. posledního odstavce obec. řádu voličem.
11. František Veselý jest knihovním držitelem dílu 1a domu č. 182 -V. a platí 49 zl. 87 kr. daní.
12. Tomáš Veselý byl sice roku 1881 odsouzen pro přečín dle § 86. trestního zákona, avšak dle zákona od 15. listop. 1867 č. 131 říšského zákonníka nemá takové odsouzení více následky § 23 obec. řádu pražského a nepozbyl tím měšťanství pražského; pak že více než 21 zl. daní platili Fr. Brabec, Ant. Bubeníček, David Lieben, Ludvík Strašic, Ant. Štolba, Heřman Taussig, Mojžíš Unger, V. Kodat a Josef Michl (poslední dle odstavce posledního § 43. obecního řádu pražského, na základě protokolárního vyjádření jich manželek. )
Josef Steiner, jemuž bylo předepsáno v r. 1883 17 zl. 85 kr. výdělkové a v r.
1882 11 zl. 90 kr. daně z příjmů v roce
1883 v čas volby neměl ještě předepsanou daň z příjmů na r. 1883, byl tedy povi-
nen platiti dle měřítka minulého roku a to bylo více než na 20 zl. On byl teprve 6. srpna 1883 vymazán z listin řemeslníků a byl tedy v čas volby oprávněn voliti.
Josef Durst platí 24 zl 31 kr., Emanuel Eisner 21 zl. 72 kr. pro rok 1882; daň pro r. 1883 byla Eisnerovi teprvé doručena 19. července 1883, tedy po volbě.
Z celku vychází, že jeden hlas byl neplatný, a jelikož dr. Žalud mel 104 hlasy, Julius Reitler 103 hlasy a protivníci jejich toliko 100 a 99 hlasů obdrželi, kdyby tento neplatný hlas byl hlasoval proti poslanci většiny, měli by tito 103 a 102 proti 100 a 99 a není hlas neplatný pana Helmhackra závažný.
Proto jak místodržitelství, tak zemský výbor navrhují zamítnutí protestu a komise k těmto důvodům přistoupila a navrhuje: