Zasedací síň výboru zemského

Stenografická zpráva

o

XV. sezení IV. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 11. ledna 1887.

Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz

Přítomni: poslanci v počtu k usnášení dostatečném.

Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pan Kraus. c. k. místodrž. rada Kmoch.

Stenographischer Bericht

über die

XV. Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 11. Jän. 1887.

Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowitz.

Anwesende: die beschlußfähige Anzahl Von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excelleuz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Rath Kmoch.

Obsah:

Sdělení předsednictva. Udílení dovolené.

Denní pořádek.

1.    První čtení zprávy zemského výboru o zřízení donucovacích pracoven a ústavu polepšovacího, č. s. 233 č. t. LXIII.

2.  Třetí čtení osnovy zákona o tom, jak se mají stavěti divadla, jak se mají zaříditi a provozovati divadla vůbec, pak jak se v příčině jich koná úřední služba inspekční a jak se v nich dohlíží k opatřením bezpečnostním, č. s. 210 č. t. LVII.

3.     Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o peticích 20 obcí z okresu Kolínského č. 297-315 z roku 1885, aby se zákonem obmezilo drobení usedlostí selských na spekulaci, jakož i připojených peticích tří z těch obcí za zřízení zemské pojištěny krupobitní, č. s. 238 č. t. XLV.

4.   Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici okresního výboru v Liberci za změnu zákona zemského o zevnějším označování strážných zřízenců ustanovených k ochraně zeměvzdělání a honitby, netišť. č. sn. 243,

5.   Druhé čtení zprávy komise zemědělské ku zprávě zemského výboru č. 40. 438 v příčině

Inhalt:

Präsidialmittheilungen. Urlaubsbewilligungen.

Tagesordnung.

1.    Erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Errichtung neuer Zwangsarbeitshäuser und einer Besserungsonstatt. L. -Z. 234 Dr. - Nr. LXIII.

2.     Dritte Lesung des Gesetzes betreffend die Bouanlage bei neuen Theatern, die Einrichtung und den Betrieb der Theater überhaupt und den behördlichen Inspektionsdienst sowie die Kontrolle der Sicherheitsvorkehrnngen in denselben, L. - Z. 210, Dr. LVII.

3.   Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Londeskulturangelegenheiten über die Petitionen von 20 Gemeinden aus dem Koliner Bezirke vom J. 1885 um gesetzliche Verhinderung der auf Spekulation betriebenen Parcellirungen landwirthschaftl. Besitzungen, sowie über die Petitionen dreier der genannten Gemeinden um die Errichtung einer Landesversicherungsanstalt gegen Hagelschäden. L. - Z. 238 Dr. -Nr. LXV.

4.    Zweite Lesung des Berichtes der Laudeskulturkommission über die Petition des Bezirksausschußes in Reichenberg um Abänderung des Landesgesetzes betreffend das Dienstabzeichen für das Wald- und Felbschutzpersonole, ungedr. Bericht, L. Z. 245

5.   Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommiffion in Angelegenheit der Pensionsberechtigung des

otázky práva na výslužbu professora na vyšší hospodářské škole zemské v Děčíně-Liebverde Fr. C. Dörre, netišť. č. sn. 245.

6.     Druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici interessenty královského města Pelhřimova a okolí podané za zřízení lnářsko-hospodářské školy v Pelhřimově, netišť. č. sn. 247.

7.     Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici okr. výboru v Rychnově za udělení stálé subvence na vydržování okresních silnic, net. č. s. 255.

8.    Druhé čtení zpráva komise rozpočtové o petici hospodářského spolku pro okresy Pardubický, Přeloučský a Holický aby s úpravou Labe již v roce 1887 započato bylo, netišť. č. s. 257.

9.    Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici více rolníků ze Svítkova za odstranění odhonu v Labi ležícího v katastru téže obce na útraty zemské, net. č. s. 258.

Sezení počalo o 11. hod. 30 min. dopoledne.

Professors an der höheren landwirthschastl. Landesfeljranftalt Tetschen-Ltebwerd F- C. Dörre, ungedr. L. -Z. 245.

6.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition der Interessenten der kön. Stadt Pilgram u. Umgebung, betreffend die Errichtung einer landmirthsch. Flachsbauschule in Pilgram. Ungedr L. -B. 247.

7.    Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission betreffend die Petition des Bezirksausschußes Reichenau um eine ständige Subvention zur Erhaltung der Bezirksstroßen. Uugedr Ldtg. -Z. 255.

8.    Zwette Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition des landwirthschaftl. Vereines für die Bezirke Pardubitz, Přelautsch und Holitz, damit mit der Elberegulirung schon im Jahre 1887 begonnen werde, Ungedr. L. -Z. 257.

9.    Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Petition mehrerer Grundbesitzer in Switkau um Beseitigung des im Kataster dieser Gemeinde in der Elbe errichteten Steindammes auf Landeskoften. Ungedr. L. -Z. 258.

Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 30 Min. Vorm.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitgutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden find.

Žádám, by bylo pp. poslancům sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Landragssekretär Höhm: Im Drucke wurden Vertheilt:

L. -Z. 251, Druck-N. LXXI. Bericht der Budget-Kommission über die Landesrechnung für das Jahr 1885.

L. -Z. 244, Druck-N. LXVII. Bericht der Landeskultur-Kommission über die Petition des landwirthschaftlichen Vereines in Leitornischl betressend die Errichtung einer landwirtschaftlichen Winterschule in Leitomischl.

L. -Z. 254 Druck-N LXXIV. Bericht der Budget-Kommission über den RechnungsAbschluß des Museumbaufondes pro 1885.

L. -Z. 241. Druck-N. LXVI. Bericht der Landeskultur-Kominission über den Bericht des Landesausschußes vom l. Dezember 1886 Z. 115 Ldtg. betreffend die Petitionen des landwirtschaftlichen Vereines für Königgrätz und Umgebuna und des landwirtschaftlichen Vereines in "Časlau um Gewährung einer Subvention zur Erhaltung der Haushaltungsschulen in Kuklena, sowie in Časlau.

L. -Z. 261, Druck-N. LXXVII. Bericht

der Landeskultur-Kommission über die Petitionen des land- und forstwirtschaftlichen Bezirksvereines in Budweis und des Kuratoriums der deutschen Ackerbauschule in Budweis um Gewährung einer Landessubvention zur Errichtung und Erhaltung einer böhmischen und einer deutschen Ackerbauschule in Budweis.

Dann der Stenographische Bericht der XIV. Sitzung, das Geschäftsprotokoll der VII. Sitzung.

Tiskem bylo rozdáno:

Č. sn. 251, č. t. LXXI. Zpráva komise rozpočtové o zemském účtu za rok 1885.

Č. sn. 244, o. t. LXVII Zpráva komise zemědělské o petici hospodářského spolku Litomyšlského v příčině zřízení, pokud se týče podporování školy hospodářské v Litomyšli.

Č. sn. 254, č. t. LXXIV. Zpráva komise rozpočtové o účetní závěrce stavebního musejního fondu za rok 1885.

Č. sn. 241, č. t. LXVI Zpráva komise zemědělské o předloze zemského výboru ze dne 1. prosince 1886 č. 115 snem. ježto se týče žádostí hospodářského spolku pro okolí Hradce Králové a hospodářského spolku Časlavského za udělení podpory k vydržování hospodyňské školy v Kuklenách, jakož i v Čáslavi.

Č. sn. 261, č. t. LXXVII. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o žádostech okresního hospodářsko-lesnického spolku v Budějovicích a kuratoria německé školy rolnické v Budějovicích za poskytnutí subvence zemské na zřízení a vydržování české i německé školy rolnické v Budějovicích.

Stenografická zpráva o XIV. sezení a jednací protokol VII. sezení.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, které zprávy výboru zemského byly ex praesidio přikázány komisím.

Ich ersuche dem h. Hause mitzucheilen. welche Laudesausschußberichte ex praesidio den Kommissionen zugewiesen wurden.

Sněm. sekr. Höhm: Z praesidia bylo přikázáno: komisi pro obecní a okresní záležitosti;

č. sn. 274. Zpráva výboru zemského o petici městské obce Kuří Vody za zřízení okresního soudu tamtéž.

Ex praesidio wurde zugewiesen, und zwar der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:

L. - Z- 274. Landesausschußbericht über die Petition der Stadtgemeinde Hühnertvasser um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám by bylo sděleno, které petice došly.

Ich ersuche den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.

Sněm. aktuár dr. Tobisch: Petice došlé dne 10. ledna 1885:

č. 548. Posl. p. dr. Jan Jeřábek s peticí místní školní rady v Lhotě Uhlířské za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů, tentýž s petici č. 549 v Starém Bydžově v téže záležitosti,

č. 550. Posl. p. dr. Steidl s pet. učitelů v škol. okrese Domažlickém za zrušení 4 tř. služného učitelů,

č. 551. Posl. p. Zeithammer s peticí zastup. obce Lobkovické za povolení k vybírání poplatku za udělení práva domovského,

č. 522. Posl. p. Hartl s pet. řemesl. živnostenské besedy v Českém Dubě za uzákonění nuceného pojištování samostatných řemeslníků,

č. 553. Posl. p. Mašek s pet. spolku živnostníků v Dolním Bousově v téže záležitosti,

č. 554 Posl. p. Kořán s pet. učitelů okresu Blatenského za zrušení 4. tř. služného učitelů a za vyměření funkčního příplatku pro učitele škol jednodřídních na 100 zl.,

č. 555. Posl. p. Hevera s pet. místní škol. rady v Libici za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,

č. 556. Posl p. Böhm s peticí místní školní rady v Pasekách v téže záležitosti,

č. 557. Posl. p. Šabata s pet. hospod. spolku v Rychnově za zřízení lnářské školy české v Pelhřimově,

č. 558. Posl. p. Teklý s peticí obecního výboru ve Velké Vunici za poskytnutí půjčky pro tamní rolnictvo následkem utrpených škod krupobitím, tentýž s pet. č. 559 obecního výboru v Malé Vunici v téže záležitosti,

č. 560. Posl. p. Duchek s pet. místní škol. rady v Letinách za vřadění tamní obce do vyšší třídy služného učitelů,

č. 561. Posl. p. Teklý s peticí okr. zastupitelství ve Velvarech za udělení subvence k stavbě mostu přes Labe u Mělníka,

č. 562. Posl. p. Dr. Krejčí s pet. rady města Slaného v téže záležitosti,

L. -Z. 563. Abg. Herr Fürst A. Schwarzenberg mit Petition des Bezuksausschußes in Winterberg um Organisation des SiechenweSenS in Böhmen.

č. 564. Posl. p. Kahles s pet. zastup. města Zruče za brzké provedení přípravních prací k stavbě mostu přes Sázavu u Zruče,

č. 565. Posl. p. dr. Zátka s pet. řemesl. živnostenské besedy v Budějovicích za uzakonění nuceného pojišťování samostatných řemeslníků,

Z. 566. Abg H. Habert mit Petition des Honnetschläger Brandschaden-VersicherungsVereines in Ottetstist um Enthebung der Versicherungs-Vereine von der Beitragsleistung zu Feuermehrzweclen.

č. 567. Posl. p. dr. Svátek s peticí městské rady v Sušici za udělení podpory pro tamní hasičskou jednotu,

č. 568. Posl. p Teklý s peticí okres. výboru v Libochovicích, aby prodej z Uher a z Polska do Cech přihnaného vepřového dobytka pouze na trhy v městech obmezen byl,

č. 569. Posl. p. dr. Trojan s pet. místní škol. rady v Slapech za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelů,

č. 570. Posl. pan Dr. Trojan s peticí městské rady v Unhošti za zrušení placení Školného na školách obecných a měšťanských,

č. 571. Posl. p. Adámek s pet. hospod. spolku pro okres Žamberský za udělení subvence na pěstování vrboví.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Pan předseda rozpočtové komise oznámil mně, že páni poslanci a členové této komise dr. Bareuther, dr. Hallwich, Hielle, dr. Nitsche, dr. šl. Plener, Sobotka a dr. Starck do tří po sobě jdoucích sezení této komise se nedostavili a žádal na základě čl. 32. jednacího řádu za opatření, aby byly vykonány dotýčné nové volby do komise rozpočtové.

Ježto uvedení pánové byli do komise rozpočtové zvoleni od kurie měst a míst průmyslových, žádám tuto kurii, aby vykonala volbu 7 členů do komise rozpočtové a aby pak výsledek mně byl ohlášen.

Der Herr Obmann der Budgetkommission hat die Anzeige erstattet, daß die Herren Abgeordneten und zugleich Mitglieder dieser Kommission: Dr. Bareucher, Dr. Hallwich, Hielle, Dr. Nitsche, Dr. Edler v. Plener, Sobotka und Dr. Starck bei 3 nach einander folgenden Sitzungen der Budget-Kommission nicht erschienen sind und es hat der Kommissionsobmann auf Grund des § 32. der Geschäftsordnung die Bitte gestellt, betreffs der Neuwahl in den Ausschuß das Geeignete zu veranlassen.

Da die obgenannten Herren in die Budgetkommission von der Kurie der Städte und Indusirialorte gewählt worden sind, so ersuche ich diese Kurie, die Wahl von 7 Mitgliedern des Budgetausschußes vorzunehmen und seiuerzeit das Resultat mir bekannt zu geben.

Konstatuji, že slavný sněm jest spůsobilý k uzavírání.

Ich konstattre die Beschlußfähigkeit des hohen Landtages.

Ter Herr Abg. Jos. Müller hat ein Urlaubsgesuch eingebracht.

Pan posl. Josef Müller podal žádost za dovolenou a žádám, by byla tato žádost přečtena.

Landtagssekretär Höhm (liest): Hohes Präsidium ! Mit Beziehung auf den mir be-

reis bewilligten vierwochentlichen Urlaub stelle das Weitere ergebene Ersuchen, mir denselben bis Schluß des hohen Landtages geneigtest bewilligen zu wollen.

Mit ausgezeichneter Hochachtung ergebeuer

i Josef Müller.

Indic, den 9. Jänner 1887.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Josef Müller žádá za prodloužení dovolené až do konce zasedání.

Ter Herr Abgeordnete Joses Müller ersucht um Verlängerung seines Urlaubes bis zum Schluße der gegenwätigen LandtagsSession.

Ich ersuche die Herren, Welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří povolují dovolenou, by vyzdvihli ruku. Jest povoleno.

Es ist bewilligt.

Pan poslanec hrabě Palffy omluvil se pro churavost z dnešního sezení.

Der Herr Abgeordnete Graf Palffy hat Sich von der heutigen Sitzung wegen Unwohlseins entschuldigt.

Taktéž ohlásil pan poslanec probošt Václav Štulc, že pro churavosť ještě některý čas nebude se moci dostaviti k sezení sněmu.

Der Herr Abgeordnete Probst Wenzel Štulc hat angezeigt, daß er wegen UnwohlSeinS noch durch einige Tage nicht wird an den Landtagssitzungen Theil nehmen können.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o zřízení donucovacích pracoven a ústavu polepšovacího.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des LandesausschußBerichtes betreffend die Errichtung neuer Zwangsarbeitshänser und einer Besserungsanstalt.

Berichterstatter ist Frecherr vou Pfeill; ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Zpravodaj přísedící zemského výboru svob. pán Pfeill Vysoký sněme ! Zpráva o zřízení donucovacích pracoven a ústavu polepšovacího se nalézá již po několik dnů v rukou pánů poslanců, pročež mám za

to, že mohu přejíti přímo k návrhům samým.

Návrh zní:

Slavný sněme račiž

I.   na vědomí vzíti jednání, za účelem zřízení donucovacích pracoven a zvláštního ústavu pro mladistvé kárance dosud provedené;

II.   vysloviti, že vzhledem k velikému, vždy rostoucímu počtu osob takových, jež podle výroku smíšené komise ve smyslu zákona ze dne 24. května 1885 č. 90 ř. z. zřízené do donucovací pracovny dány býti mají, avšak pro nedostatek místa do stávající káznice přijaty býti nemohou, a aby se nejnutnější potřebě odpomohlo a intencím zákonů ze dne 24. května 1885 č. 89. a 90. ř. z. alespoň z části vyhovělo, jest nezbytně nutno, aby se co nejdříve:

1. provedla přiměřená reforma dosavadní zemské káznice, aby táž lépe než bylo možno při dosavadním nedostatečném zařízení, mohla vyhověti úkolu polepšování, zákonem jí uloženému,

2.   aby se zřídila alespoň jedna větší donucovací pracovna asi pro 300 až 400 dorostlých káranců mužského pohlaví a jeden polepšovací ústav prozatím pro 100 mladistvých káranců mužského pohlaví a to na venkově;

III.   k rychlému provedení těchto nutných opatření budiž udělena zemskému výboru plná moc, aby podnikl, čeho třeba k provedení tohoto úkolu, zejména, aby zvolil místo pro ústavy ad II. 2. naznačené a aby prozatím uzavřel příslušné smlouvy, aby potom opatřil plány stavební, tak aby slavný sněm již v příštím zasedání mohl učiniti konečné usnesení.

IV.   Ježto v § 2 zák. ze dne 24. května 1885 č. 90 ř. z. slibuje se udělení státní subvence na zařízení potřebných donucovacích pracoven a polepšovacích ústavů, budiž uložena zemskému výboru, aby v té příčině s c. k. vládou vyjednával.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tato zpráva přikázala se komisi sestávající z 9 členů, zvolených kuremi z celého sněmu po 3 členech.

Hohe Landtag wolle:

I. Die bisher in Absicht auf die Errichtung von Zwangsarbeitshäusem und einer besonderen Besserungsanstalt für jugendliche Korrigenden gepflogenen Verhandlungen geneigtest zur Kenntniß nehmen:

IL aussprechen, daß in Anbetracht der

großen und von Tag zu Tag wachsenden Zahlderjenigen Personen, welche über Beschluß der im Sinne des Gesetzes vom 24. Mai 1885 Z. 90 R. -G -Bl. errichteten gemischten Kormmission zur Abgabe in eine Zwangsarbeitsanstalt vorgemerkt, jedoch wegen Raummangels in die destehende Korrektionsanstalt nicht zu unterbringen sind, um dem dringendsten Bedürfniße abzuhelfen und um den Intentionen der Gesetze vom 24. Mai 1885 Z. 89 und 90 R. -G. -B. nur halbwegs zu entsprechen, es unbedingt notwendig sei, mit möglichster Beschleunigung.

1.    die bestehende Landeskorrektionsanstalt entsprechend zu reformiren, damit dieselbe im Stande sei, dem ihr zukommenden gesetzlichen Vesserungszwecke vollkommener zu entsprechen, als es bei den heutigen mangelhaften Einrichtungen derselben möglich ist,

2.   wenigstens eine neue große auf etwa 300 bis 400 Zwänglinge berechnete Zwangsarbeitsanstalt für erwachsene männliche Zwänglinge, und eine Besserungsanstalt für vorläufig 100 jugendliche Korrigenden männlichen Geschlechtes und zwar auf dem Lande zu errichten.

DX Damit diese dringenden Maßnahmen mit der nöthigen Beschleunigung in Angriff genommen Werden können, dem Landesausschusse die Ermächtigung ertheilen. alle zur Realisirung dieser genannten Aufgabe erforderlichen Schritte zu unternehmen, also namentlich die Auswahl der Standorte für die ad II, 2 bezeichneten Anstalten und den vorläusigen Abschluß der entsprechenden Verträge, dann die Beschaffung der bezüglichen Baupläne, um darüber bereits in der nächsten Landtagssession den definitiven Beschluß des hohen Landtages erwirken zu können.

IV. Da im § 2. des Gesetzes vom 24. Mai 1885 Z. 90 R-G. -Bl. eine Subvention aus Staatsmitteln für die Errichtung der nothwendigen Zwaugsarbeits- und Besserungsanstalten in Aussicht gestellt ist, den Landesausschuß beauftragen, mit der k. k. Regierung die entsprechende Verhandlung zu pflegen.

In formeller Beziehung wird die Zuweisung dieses Berichtes an eine Kommission von 9 zu je 3 durch die Kurien aus dem ganzen Landtage zu wählenden Mitgliedern beantragt.

Nejvyšší maršálek zems.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Zem. výbor navrhuje, by jeho zpráva byla přikázána komisi sestávající z 9 členů

zvolených kuriemi z celého sněmu po 3 členech.

Der Landesausschuß beantragt, daß sein Bericht an eine Commission von 9 zu je 3 durch die Kurien aus dein gauzen Landtage zu Wählenden Mitgliedern zugewiesen werde.

Ich. ersuche die Herrn, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pany, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.

Er ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest třetí čtení osnovy zákona o tom, jak se mají stavěti divadla.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die dritte Lesung des Gesetzentwurfes betreffend die Bau-Anlage bei neuen Theatern.

Dávám slovo panu zpravodaji komise.

Zpravodaj posl. Dr. Peták: Slavný sněme! Ve včerejším jednání byl návrh komise, který se týká toho, jak mají býti zařízena a stavěna nová divadla a zejména i také, jaká dohlídka má se zavésti ve příčině divadel, přijat beze změny až na § 31., kdež v českém textu místo "hořlavé plyny" postaveno bylo slovo "hořením vyvinut" a mám za to tudíž, že může slavný sněm ihned přejíti k 3. čtení tohoto zákona.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt, Das hohe Haus möge die gestern in 2. Lesung durchberathene Vorlage in 3. Lesung annehmen.

Pan zpravodaj navrhuje, by slavný snem přijal v třetím čtení osnovu zákona, na které se byl usnesl včerejšího dne ve 2. čtení.

Žádám pány, kteří přijímají ve třetím čtení dotyčný zákon, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag in 3. Lesung annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o peticích 20 obci z okresu Kolínského, aby se zákonem obmezilo drobení usedlostí selských na spekulaci, jakož i připojených peticích tří z těch obcí za zřízení zemské pojišťovny krupobitní.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Landeskulturangelegenheiten über die Petitionen von 20 Gemeinden aus dem Koliner Bezirke (Nr. 296 bis 315 vom Jahre 1885) um gesetzliche Verhinderung der auf Speculation betriebenen Parzellirungen landwirtschaftlicher Besitzungen, sowie über die Petitionen dreier der genannten Gemeinden um die Errichtung einer Landesversicherungsanstalt gegen Hagelschäden.

Zpravodajem jest pan Dr. Bráf a dávám jemu slovo.

Zpravodaj Dr. Bráf: Slavný sněme ! 20 obcí okresu Kolínského podalo petice v hlavních kusech souhlasné, kterými se žádá, aby sice byla zachována svobodná dělitelnost pozemků, ale aby zavedeno bylo opatření, které by obmezilo spekulaci parcelářskou.

Petenti sami na některé prostředky poukazují: oni se shodují s návrhy, které na říšské radě podány jsou, jimiž má se zameziti prodej exekuční selských živnosti za ceny příliš nízké. Jedna z těch žádostí jde dále a navrhuje zvláštní prostředek, který by měl býti proti těmto snahám parcelářským zaveden, prostředek totiž, aby ten, kdo živnost koupil, byl nucen určitý čas ji držeti a nesměl ji ani pronajati.

Petenti, jak ze všeho vidno, zodpověděli si otázku, zda-li snad drobení pozemků, které v některých krajinách českých dává podnět ke stížnostem, neprovádí se měrou nebezpečnější, příliš lehce: oni mají za to, že lze vyjíti s předpisy, které by jen proti parcelování ze živnosti čelily. Toto mínění není však správné a sice proto, poněvadž se všech stran uznává se, že příčiny onoho drobení pozemků jsou hlubší. Tento náhled sdílí také komise a ona má za to, že vystupování proti parcelářům z povolání jest jen podřízeným prostředkem v rámci dalekosáhlejší agrární reformy, která má se provésti a právě z toho stanoviska přeje si komise, aby petice Kolínské, pokud se této věci týkají, daly vládě podnět, aby si otázek těch, o nichž petice ty jednají, všimla, až bude rozhodná chvíle, kde se bude o celé reformě agrárního zákonodárství jednati.

Druhá část petic vztahuje se na zřízení zemské pojišťovny. Ve zprávě jsou

vyloženy důvody, proč nelze v přítomném okamžiku dáti hned positivní návrhy a proto obmezila se komise na tyto stručné návrhy:

Slavný sněme račiž se usnésti takto: I. Petice obcí okresu kolínského (čís. 296 až 315 z r. 1885), kterými se žádá zavedení obmezujících opatření proti drobení usedlostí rolnických na spekulaci, odstupuje se vládě s vyzváním, aby za příležitosti připravovaných oprav agrárního zákonodárství v úvahu je vzala.

II. Zemskému výboru se nařizuje, aby vyslechl okresní zastupitelstva, odborné korporace rolnické a jednotlivé znalce, zdali a jakými prostředky docíliti by se dalo dokonalejšího upravení pojišťování krupobitního.

Der hohe Landtag wolle beschließen;

I.   Die Petitionen der Gemeindeu aus dem Koliner Bezirke (Z. 296-315 v. J. 1885) um Einfühlung beschränkender Maaßnahmen gegen die uns Gewinnsucht betriebene Parcellirung landwirtschaftlicher Besitzungen werden der Regierung mit der Aufforderung abgetreten, dieselben gelegentlich der geplanten Reformen der Agrargesetzgebung in Erwägung zu ziehen.

II.   Der Landesausschuß wird beantragt, die Wohlmeinungen der Bezirksvertretungen, der landwirtschaftlichen Fachkorporotionen und einzelner Fachkenner darüber einzuholen, ob und in welcher Art eine vollkommenere Regelung der Hageluranz erzielt werden könnte.

Nejvyšší maršálek zemský. K tomuto předmětu přihlásil se ke slovu pan posl. Hevera, dovolím si však otázku, zdali se přihlásil pro či contra.

Posl. Hevera: Pro návrh komise.

Nejv. maršálek zemský: Jelikož nikdo proti návrhu není přihlášen, dávám slovo p. posl. Heverovi.

Posl. Hevera: Slavný sněme ! Nemám sice formální plnou moc, ale myslím, že nechybím, jestliže jménem žadatelů za zprávu tak důkladnou pro zájmy zemědělské tak důležitou projevím upřímné uznání. Ze zprávy této vane skutečně duch upřímný k zájmům hospodářským, jež zajisté nemají býti ani od vlády ani od sněmu kladeny zejména v době nynější, na stupnici

poslední. Poměry nynější jsou skutečně takové, že jest zapotřebí, aby všichni, kteří mají jakýkoli vliv, jakoukoli moc, všímali si i těch nejmenších příčin a ne. odvrhovali od sebe těch nejmenších pomocí, jež jsou spůsobilé, aby nesnáze nyní tak hrozivé odvrátili. Záležitosť dělitelnosti pozemků jest nejen záležitostí agrární, nýbrž i též záležitostí socialní

Já bych zajisté dopustil se zbytečnosti, kdybych v tomto sl. sněmu, který vždy pečlivě dbal o zájmy zemědělské, měl tyto dva činitele důkladné zkoušce a hlídce podrobit. Přikročím hned k věci a poukáži, jaké nesnáze mohly by vzejíti z toho, kdyby dělitelnosť pozemků do nekonečna u nás byla provedena.

Poměry, pánové, byly zajisté u nás velmi hrozivé, když jeden z velkých ústavů bankovních v Praze existujících ujal se ve velkém slohu dělitelnosti nebo jako lid náš právem říkal "trhanství" pozemků ve vlastí naší. (Slyšte!)

Banka tato, bohudíky, dím bohudíky v příčině rozkouskování pozemků, více neexistuje. Avšak jistí malí trhánkové ostali a ti vzali si způsob této banky za vzor.

Bylo tedy s velkým povděkem v kruzích nejen rolnických, ale veškerých, jimž jde o prospěch a dobro záležitostí zemědělských čteno vynešení Jeho Excel. p. místodržitele ze dne 12. srpna lonského roku č. 65531, kterýmž výnosem místodržitelství vyzývá veškeré politické úřady, aby s celou přísností bděly nad vydíravostí, nad nesprávnostmi různých agentů, kteří nemají nic jiného na mysli než těžiti hřivnou zajisté nespravedlivou z nesnází obyvatelstva rolnického.

Toto vynešení bylo přijato s velkým povděkem. Jakkoli pohřešují se v něm jistá ustanovení, jež jsou vysokým úřadům po ruce, tedy není pochyby, že bude-li vskutku oko dosti ostré, se najde dosti nyní platných zákonů.

Poukazuji zejmena na patent ze dne 15. července 1786 na čl. 269, patentu ze dne 1. srpna 1854 č. ř. z. 204, které předpisy jsouce v plné platnosti, poskytují sl. úřadům politickým tolik příležitosti, aby potíraly tuto hlízu, která plíží se na našem venkově v neprospěch mravnosti a k veliké škodě agrární.

Na takovou hlízu zajisté není potřebí zákona snad obšírného, ale jestliže nebez-

pečenství dosáhlo takové výše, zajisté nebude nikdo proti tomu i kdyby byl největším ctitelem svobody a volnosti, aby takové škůdnictví potíral ne snad řadou paragrafů četných, nýbrž čistě policejními prostředky.

V tomto ohledu zajisté můžeme se oddávati naději pevné, že stane se náprava. Nebo dosud zlo nedostoupilo, bohudíky, dosud té výše u nás jako jinde. Uvážíme-li. že v Čechách máme, uvádím jen číslici zaokrouhlenou, 9 millionů jiter pozemků orných, že máme 9 millionů parcel, tož můžeme říci, že zde při té zamýšlené a prováděné rozkouskovanosti půdy jež smutnou zásluhou, jak jsem uvedl. zejména té "parcelařské banky" jest, že dosud, bohudíky, rozkouskovanost půdy nedosáhla sice takového vrchole zhoubného, ale mohla již býti pro zájmy naše zemědětské osudnou. Nebude snad od místa, jistliže vedle toho počtu parcel a jiter, které se vzájemně rovnají, totiž 9 millionů, uvedu také počet poplatníků, který nyní se jeví na základě dát úředních. Počet poplatníků daně pozemkové je nyní 832. 892, pokud sahají moje soukromé prostředky a znalosť věci. Porovnávám-li počet poplatníků daně pozemkové z počátku let 1870, který jeví se nám 748. 000, tedy přibylo asi v 10 nebo 12 letech poplatníků daně pozemkově okolo 85. 000. To jest zajisté číslice velmi uvážení hodná a jak pravím, jest potřebí, aby v tom ohledu neustáli slavní úřadové bdíti nad tím, aby nešvar ten, který jsem uvedl, neplížil se dále po venkově našem. Jestliže jedná se o odstranění těchto nesnází, tedy, pokud znám smýšlení žadatelů, nejedná se zajisté, aby jakýmkoli spůsobem úplně obmezilo se vlastnictví pozemkové. Kdyby mělo býti prohlášeno snad obmezení vlastnictví pozemkového, tedy pravím to přímo, jest to snad drastické slovo: vyháněli bychom ďábla Belzebubem. Tak, jak jeví se svrchovaná potřeba, aby nejevily se poměry spůsobem tak hrůzným, aby před očima úředníků netrpěl se takový nešvár s pozemky, aby nebyli vydáváni ti v šanc vydřiduchům, kteří jsou v největší nesnázi, tak zase na druhé straně každý drastický prostředek, který by omezil svobodu v dělitelnosti pozemkové byl skutečně na škodu. Avšak v tomto ohledu zajisté bych šel daleko přes hranice, jež jsem si vytknul a musím míti také ohled na kompetenci tohoto sněmu,

jakož i na to, co slavná vláda v jiném oboru zákonodárném chystá.

Jsou to obavy dosti závažné dosti důležité, a velectěný pan zpravodaj v důkladné zprávě své poukázal již k tomu.

Tedy o tomto odstavci prvním ovšem ukončím a prosím jménem věci důležité opětně Jeho Excellenci, aby s obvyklou láskavostí bděl nad přísným vykonáváním nařízení. Bude to k ochraně slabých, bude to pro prospěch zemědělství a bude to zajisté k prospěchu našich nyní nepříznivých sociálních poměrův agrárních.

Jestliže tedy první část stručně zakončím, nebude snad od místa, zmíním-li se poněkud o druhé části návrhu zprávy právě uvedené, jež jedná zejména o zřízení zemského ústavu pro pojišťování proti krupobití.

Záležitost tato jest již mnoho roků na denním pořádku našich hospodářských spolků. Ony stále poukazují k tomu, že jest možno, že jest prospěšno ústav takový dobře zříditi a dosud tato záležitosť nebyla uvedena nějakým podstatným spůsobem na přetřes.

Nyní nalézáme se ovšem na cestě obratu k lepšímu. Opakuji tedy, že otázka zřízení pojišťovny zemské je otázkou důležitou, jest dostižitelnou a že se od ní mnoho prospěchů očekává a obyvatelstvo nejenom že by v tom vidělo veliký prospěch vlastní ale i ze širšího hlediště abych tak řekl národohospodářského nesmí se ústav takový podceňovati. Podle dosti spolehlivých dát, jež mně jsou po ruce, obnáší suma plodin pojištěných v zemích rakouských 500 milionů ročně. Sazba pojistného od pojištěnců obnáší 12 milionů. Jestliže uvážíme, že pouze jediná polovice pojištěncům se vyplácí, plyne přirozeně druhá polovice okolo 6 milionů do kapes akcionářů, zejména akcionářů společností nečeských ano zahraničných, (tak jest!) Snad nebude také od místa, jestliže některé tyto pojišťovny jménem uvedu. V tomto ohledu skutečně můžeme bohužel říci, že největší přízní co do objemu, co do rozsahu své působnosti vykazovati se mohou pojišťovny cizí.

Nyní působiště své mají v Čechách hlavně tyto pojišťovny: Generali, Azienda, Ruinione, Phönix, Fonciere, Dunaj, Franco Hongroise, Vídeňská pojišťovací společnost, První česká, Moravsko-Slezská, Krakovská, Slavia, Concordia, Rolnická a

Plaňanská. My tedy vidíme, že v řadě těchto společnosti je 1 1 nečeských a velká většina z nich jest docela cizozemská. To zajisté padá velice na váhu, že premie je tak různá.

Mohlo by se poukázati ovšem k našim ústavům domácím, vlasteneckým; zajisté vidíme tedy ústavy, jež nemusí býti podrobeny nijaké kritice, poněvadž pokud je možno spolehlivě a svědomitě pojištěnce obsluhují. Tedy úmysl můj není vytýkati ústavům domácím ničeho, poněvadž jsem se přesvědčil, že seč síly jejich stačí, činí ve prospěch pojištěnců rolnických co nejvíce. Avšak prosím, aby se nezapomnělo, jaké sazby panují zejména u větších společností cizích.

Je známo, že jsou stupnice A, B, C. Není potřebí, abych detaily uvedl, avšak v první stupnici A vidíme premie od 1 zl. do 4 zl. 50 kr., v druhé třídě B od 1 zl. 50 kr. do 6 zl. 75 kr., v třetí stupnici C od 5 zl. do 8 zl. Nebude zajisté nikdo, kdo jenom poněkud se s věcí zabývá, aby nenabyl pevného přesvědčení, že ústav domácí, který nebude vypláceti dividendu, tantiemu, který bude pod dozorem vrchní autonomie zemské, že skutečně může prospívat, měrou svrchovanou. Mimo to máme mnohé vzory, a když jsou vzory třeba v cizině, zajisté není to příčinou, abychom si jich nevšímali.

My víme, že v jedné ze sousedních zemí, v Bavorsku, dlouho to trvalo, než zákonodárný sbor tamnější platně se usnesl na tom, aby zřízena byla zemská pojištovna ku pojišťování polních plodin proti krupobití. Po různých úvahách konečně dospělo se k tomu roku 1885, a my vidíme, že roku 1886 dosáhl počet pojištění na 23. 000, že obnos pojištění činí 33, 000. 000 zl. a že očekává se se strany tak zvané ko-

mory pojištěnců

(Versicherungskammer,

jak

jak ji jmenují), že dosáhne suma polních plodin, jež se pojišťují, na 350 milionů mark.

Dovoluji si výslovně poukázati k té důležité okolnosti, kterou, abych nezneužíval laskavosti vysokého sněmu, nebudu příliš rozebírati; poukazuji k té věci také, že pojišťovna této sousední země jest na základech nepovinných, není totiž obligatorní.

Otázka, má-li býti povinnou, neb má-li býti nepovinnou, zajisté bude pak později rozhodnuta; v této chvíli snad by

to bylo marné, aby tyto jinak dosti důležité principy byly rozbírány.

Co se týče zásady, jest skutečně tak jasná při této sousední pojišťovně zemské, že nemůže býti jasnějšího a přesnějšího ustanovení.

Jsou třídy jednotlivých plodin polních a způsob jest tak jednoduchý, přehled tak korrektní a kontrola tak snadná, že žasnouti musíme nad tím nepatrným procentem škody, která obnášela 1°68 proc. náhrady, kteráž obnášela 1°34 proc., a správní výlohy obnášely pouze 0°04 proc. !

Celé těžiště jednání položeno jest do obecních úřadů; vedle toho jsou dozorcové a pak jest komora pojišťovací. Aparát skutečně velmi jednoduchý, který v každém ohledu by mohl býti do jisté míry nám dosti dobrým vzorem.

I co se týče vyplácení pojištění, jest ustanovení takové, že je skutečně každý, kdo poněkud zabýval se touto partií našeho pojišťování, musí považovati za velice korrektní. Škody, jež méně obsahují než 6 prc. se nevyplácejí; škody, jež obsahují od 7-9 proc. (škody krupobitní) vyplácejí se se srážkou 2 proc. tedy při 9 proc. vyplatí se ve skutečnosti 7 proč.; škody od 10 až 19 proc. vyplatí se se srážkou 3 proc. a škody, jež obnášejí každých 10 proc. více, vyplatí se tak, že na každých 10 proc. vyplatí se se srážkou jediného procenta. Avšak o této záležitosti se šířiti bylo by zajisté zbytečno. Já poukazuji jenom ještě k jedné věci důkladné zprávy právě uvedené, a tu mně dovolí velect. p. referent, že učiním si jenom malou opravu čili doplněk.

Ve zprávě této praví se asi, že v zemích sousedních, zejména v Rakousku, na Moravě a ve Slezsku sice uvažována byla otázka o pojišťování, avšak že tito sborové zákonodární nepřišly ještě k praktickým výsledkům.

Nemám sice zprávy authentické, čerpám je pouze z listů veřejných z poslední doby, a tu poukazuji k tomu, že v dolních Rakousích skutečně se stal krok opravdový, aby pojišťování zemské bylo rozšířeno nejenom na požární, na krupobitní a pojišťování domácího zvířectva. Co se týče družné Moravy, tedy právem poukazuje se k tomu, že věc dospěla k anketě, avšak anketa poskytla takových dokladů, nesla se takovými cestami, že nelze skutečně v nejmenším pochybovati, že v Moravě tato otázka pojišťováni stane se skutkem

a uvedena bude do života praktického. Že u nás pojišťování proti krupobití je důležité, to zajisté sezná každý; neb podle skutečně spolehlivých dát pojistí se u nás majetek polní, úroda pozemková pouze čtyřiceti procenty, a zajisté mohl bych mnohého ctěného člena uvésti za svědka, jak bolestné to jest pro celé krajiny, jež stíženy byly krupobitím, jež nemají pak naděje, nevyvše pojištěny, na nejmenší podporu. Poukazuji ku krajině ChlumeckoBydžovské, kde loni sneslo se tak zhoubné krupobití, že i velká zvěř byla zničena a obilí a plodiny zemské neposkytly ubohým rolníkům nejmenšího užitku.

Oni nebyvše pojištěni obrátili se, jak přirozeno, na důvěrníky své ve Vídni a já zejména - snad nebude to považováno za porušení slušnosti - byl jsem výslovně požádán, abych u předního representanta sl. vlády podal Žádost skutečně úpěnlivou, a tu ovšem - jak jinak býti nemůže poukázáno bylo se strany tohoto hodnostáře na to: "Vždyť měli býti pojištěni; jestliže se dá podpora státní těm, kteří nejsou pojištěni, tedy je to jako prémie proti těm, již měli tolik pozornosti, aby se pojistili. "

Prvně tato záležitost ovšem jest přesná, ale na druhé straně uvážime-li nejenom nedostatek prostředků peněžních, uvážíme li namnoze vysoké sazby, nemůžeme zajisté míti za zlé tomu, který v důvěře, že snad nějakým způsobem bude krajina a zejména jeho vlastnictví ochráněno, opomene se pojistiti, a jestliže pak v takovém stavu zbaven jest posledního útočiště a poslední podpory a jestliže od toho okamžiku - nebyl-li pojištěn - potácí se snad až do smrti v nedostatku, v nesnázích aneb snad konečně událosť taková uvede jej úplně na pokraj záhuby !

Zajisté tedy o užitečnosti a důležitosti pojišťování slov šířiti bylo by zbytečno. Já poukazuji, že u nás již máme pro tento obor důležitý dosti dát a nebude mi to snad vytýkáno za neskromnosť uvedu-li, že potřebuje před 4 roky dáta u věci této důležité, obrátil jsem se na náčelníka sl. finanční direkce zemské a týž s ochotou a laskavostí uznání hodnou dal sestaviti první výkazy o tom, mnoho-li od r. 1851 do r. 1881 u nás daně pozemkové bylo odepsáno, kolikrát v každém roku krupobití se objevilo a do tohoto seznamu což je také důležilo - zahrnuty byly i vodní škody. Dle tohoto oficielního sezna-

mu, který zavdal - nechci v tom viděti jistou zásluhu vlastní - příčinu k vedení potřebné v tomto oboru statistiky - od roku 1851 do r. 1881, tedy za 30 let, odepsáno bylo krupobitních škod, řeknu rovnou číslici 4 miliony, (slyšte ! ) tisíce nebudou důležité. Ty 4 miliony, prosím, nejenom že tratí stát, ale uvažme, jestliže vezmeme tuto částku pouze co úroky z kapitálu - a to jest skutečně poměr ten nejmenší, můžeme říci, že v této době úroda pozemková, jenom na základě odepsání daně pozemkové v království českém obnáší 100 milionů zlatých. Ovšem nesmírně mnoho také padá na váhu výše daně pozemkové.

Neb zajisté nebude nikdo upírati, že v tom ohledu, co se týče daně pozemkové, ze všech sousedních zemí, ano můžeme říci, v celé střední Evropě jsme na místě prvním.