Stenographischer Bericht
über die
VIII. Sitzung der IV. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 20. Dez. 1886.
Vorsitzender: Se. Durchl. der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Rath Kmoch.
Stenografická zpráva
o
VIII. sezení IV. zasedání českého sněmu z roku 1883. dne 20. prosince 1886.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Excel. Dr. Alfred svob. pan Kraus. o. k. místodrž. rada Kmoch.
Inhalt:
Präsidialmitthelungen.
Tagesordnung.
1. Erste Lesung des Landesausschusberichtes über den Zustand des Volkschulwesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1886. Ldtg. Z. 107, Druck XV.
2. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über die Gewährung einer Landessubvention für die Prager Erziehnngsanstalt in Lieben und die Bezirks Erziehungsanstalt in den königlichen Weinberqen. Ldtg Z. 152, Dr. XXXIV.
3. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über das Gesuch des Stadtrathes der kgl. Hauptstadt Prag um Abänderung des § 2. des Ges. vom 5. Dez. 1874 Z. 92. L= G = Bl. betr. die Anlegung und innere Einrichtung ber Grundbücher im Königreiche Böhmen. Ldtg. -Z. 163. Dr. XXXVII.
4. Erste Lesung des Berichtes über die Regelung ber Siechenpflege im Königreiche Böhmen. Ldtg. Z. 154. Dr. XXX.
5. Bericht der Landesausschußes über die Thätigkeit des Landesarchivs in der Zeit vom Jahre 1875 bis 1886. Ldtg. Z. 155, Dr. XXXVI.
Zweite Lesung einiger Kommissions - Berichte und zwar:
6. Der Budgetkommission über den Vorauschlag
Obsah:
Sdělení předsednictva.
Denní pořádek.
1. První čtení zprávy zemského výboru o stavu národního školství v království Českém r. 1886, č. sn. 107, č. t. XV.
2. První čtení zprávy výboru zemského o udělení subvence zemské pražské vychovatelně v Libni a okresní vychovatelně v Král. Vinohradech, 6. sn. 152, t. XXXIV.
3. První čtení zprávy zemského výboru o žádosti král. hl. města Prahy za změnu § 2. zákona ze dne 5. prosince 1874, č. 92. z. z. v příčině zřízení vnitřního upravení knih pozemkových v království Českém č. sn. 163, č t. XXXVII.
4. První čtení zprávy zemského výboru v příčině upravení chorobnictví v království Českém č. sn. 154, t. XXX.
5 Zpráva zemského výboru o činnosti zemského archivu od r. 1875 do konce r. 1886. č. sn. 155, t. XXXVI.
Druhé čtení několika zpráv komisí a sice: 6. Komise rozpočtové o rozpočtu fondu
des Grundentlastungsf ondes für das Jahr 1887 Ldtg. Z. 165. Dr. XXXIX.
7. Der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1885 Ldtg Z. 164, Dr. XXXVIII.
8. Der Budgetkommission betreffend die Subventionirung ber gewerblichen und kaufmännischen Fortbildungsschulen im Jahre 1886. L = Z. 172, Dr. XLII.
9. Der Kommission für Bezirks - und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschußes bezüglich der vom Stadtverordnetencollegium der kgl. Hauptstadt Prag angestrebten Aenderung einiger Paragraphe der Prager Gemeindeordnung. L. Z. 166 Dr. XL.
10. Der Budgetcommission über den Landesausschußbericht betreffend die Petitionen des Stadtrathes der kgl. Haupstadt Prag um Subvention zum Straßen baue in Holešovic am "Čertoušek", zur Beendigung des Baues des Rudolfs Ouais und zum Ankaufe und zur Reconstruction der Kaiser-Franz Rettenbrücke und Ausbau der Straße unterhalb des Belvederes auf Landes-kosten, eventuell um Gewährung einer Landessubvention zu diesem Zwecke. Ldt. = Z. 179,
11. Bericht der Budgetkommission über die Petition des Gemeindeamtes in Ober Jelení um Gewährung einer «Subvention zur Einführung der Korbflechterei Ldtg Z. 176.
12. Bericht der Budgetcommission über die Petitionder 9 Wassergenossenschaften des Bezirkes Hořic betreffend die Einführung einer zweckmäßigen Art und Weise bei Auszahlung der bewilligten Subvention, Ldtg. Z. 177.
13. Bericht der Budgetcommission über die Petition des Ausschußes des Vereines der Thierärzte in Oesterreich in Wien um Gewährung einer Spende für den vom Vereine gegründeten Unterstützungsfond für Thierärzte, deren Witwen und Waisen, Ldtg. Z. 178,
14. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über dag Gesuch der Gemeinde Diwischau um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssiße in Diwischau, Ldtg. Z. 172.
Antrag des Dr. Rieger und Genossen.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 10 Min. Vorm.
vyvazovacího na r. 1887, č. sn. 165, č. tisk. XXXIX.
7. Komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího za r. 1885, č. sn. 164, č. t. XXXVIII.
8. Komise rozpočtové o podporování pokračovacích škol průmyslových a kupeckých v roce 1886, č. sn. 172, t. XLII. Komise pro okresní a obecní záležitosti o zprávě výboru zemského v příčině žádosti sboru obecních starších král. hl. města Prahy za změnu §§ 38, 40. a 56. pražského obecního řádu, č. sn. 166. t. XL.
10. Komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině petice rady král. hl. města Prahy za subvenci na stavbu silnice v Holešovicích "na Čertoušku", na dokončení nábřeží korunního prince Rudolfa a na zakoupení a rekonstrukci železného mostu císaře Františka, pak za dokončení stavby silnice pod strání Letenskou na náklad země, po případě za udělení subvence k tomu účelu č. sn. 179.
11. Zpráva komise rozpočtové o petici obecního úřadu v Horním Jelení za udělení podpory na zařízení košíkářství a pletařství vůbec č. sn. 176.
12. Zpráva komise rozpočtové o petici devíti vodních družstev okresu Hořického za zřízení účelného vyplácení povolené subvence číslo sn. 177.
13. Zpráva komise rozpočtové o petici zvěrolékařů v Rakousku ve Vídni za povolení daru podpůrnému fondu pro zvěrolékaře, jich vdovy a sirotky spolkem založenému č. sn. 178. a konečně
16. zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské obce Divišova za zřízení nového okresního soudu se sídlem v Divišově, č. sn. 162.
Návrh. dra. Riegra a soudr.
Sezeni počalo o 11. hod. 10 min. dopoledne.
Nejvyšší mars. zem. (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung. Das Geschäftsprotokoll der 5. Sitzung vom 14. Dezember dieses Jahres ist Wahrend der vorgeschriebenen Frist zur Einsicht vorgelegt gewesen.
Jelnací protokol pátého sezení ze dne 14. prosince byl po předepsanou dobu k nahlédnutí vyložen, činím dotaz, zdali někdo proti znění tohoto protokolu má námitky ?
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwendung zu erheben hat.
Nachdem dieß nicht der Fall ist, erkläre ich das Protokoll für agnoscirt.
Prohlašuji tento protokol za schválený.
Ich ersuche dem hohen Hause bekannt zu geben, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Žádám, by slavnému sněmu bylo oznámeno, které tiskopisy byly rozděleny.
Landtagssekretär Höhm (liest): Im Drucke Wurden vertheilt: Z. 180. Dr. -Nr. XLIV. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Stadtgemeinde Pilsen um Ausdehnung der Geltung der neuen Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag nebst Vororten aus die Stadt Pilsen.
Und der stenographische Bericht über die siebente Sitzung.
Während der Sitzung wird vertheilt:
Z. 181. Dr. -Nr. XLV. Bericht des Lan-
desaußschußes mit dem Entwurfe eines Ge-
setzes, betreffend die Regelung des Unterrichtes
in der zweiten Landessprache an Volksschulen.
V tisku bylo rozdáno: č. 180, tisk XLIV. Zpráva zemského výboru o žádosti obce král. města Plzně za rozšíření platnosti nového stavebního řádu pro Prahu a předměstí na město Plzeň a stenografická 7. sezení. Mezi sezením rozdá se:
č. 181. tisk. XLV. Zpráva zemského výboru s osnovou zákona týkající se upravení vyučování druhému jazyku zemskému na školách národních.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen:
Sněmovní aktuar Tobiš (čte): Petice došlé dne 18. a 19. prosince 1886:
č. 296. Poslanec pan Jireček s peticí místní školní rady v Boskově za vřadění místní školy do vyšší třídy služného učitelů.
Abg. H. Bendel mit Pet. mehrerer Bewohner der Kleinseite Prags, um Errichtung einer deutschen Mädchenbürgerschule aus der Kleinseite.
Abg. H. Bareuther mit Pet. des Ascher Bezirkslehrervereines um Aushebung der 4. Lehrergehaltsklasse.
č. 299. Poslanec pan Dr. Rieger s petici úředníků technické kanceláře zemědělské rady za upravení a stabilisování služebních poměrů.
Abg. H. Dr. Hallwich mit Pet. des Lehrervereines in Arnau und Auflassung der 4. Lehrergehaltsklasse.
č. 301. Posl. p. JUC. Sedlák s peticí
kuratoria rolnické školy v Klatovech za zvýšení dosavadní subvence škole tamní poskytnuté.
Abg. H. Graf Boos-Waldeck mit Pet. des Lehrervereines in Bischofteinitz um Aufhebung der 4. Lehrergehaltsklasse.
Abg. H. Rotter mit Pet. des Lehrkörpers in Ritschka in derselben Angelegenheit, mit Pet. des deutsch. Lehrerver. in Landskron, mit Pet. des Lehrervereines in Rokitnitz in derselben Angelegenheit.
Abg. H. Bendel mit Pet. des KratzauGrottauer Lehrervereines in derselben Angelegenheit.
Abg. H. Bohaty mit. Pet. der Lehrerversammlung in Bausnitz in derselben Angelegenheit.
Abg. H. Dr. Schmeykal mit Pet. der Ortsgemeinde Engelsdorf nebst mehrerer umlieg. Gemeinden in ders. Angelegenheit.
č. 309. Posl. pan Bromovský s petici učitelské jednoty "Budeč" v Jičíně v téže zálež.
č. 310. Poslanec pan Faber s peticí místní školní rady v Sedlci za vřadění tamní obce do vyšší třídy služ. učitelů.
č. 311. Poslanec pan Schwarz Frant. s peticí učitelstva do Nýřan v téže záležitosti.
č. 312. Poslanec p. Dr. Peták s peticí obecního zastupitelstva v Obecnici v téže záležitosti.
Abg. H. Rotter mit Pet. des: Lehrkörpers in Friedrichswald in derselb. Angelegenheit.
č. 314. Poslanec pan Teklý s peticí místní školní rady v Černěvsi za zrušení 4. třídy služného učitelů.
č. 315. Poslanec pan Kořán s peticí místní školní rady v Hučicích a tamní představenstvo obecní za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného učitelův, s pet. obecního představenstva a místní školní rady v Hučicích za zrušení 4. třídy služ. učitelů a vyměření funkč. příplatku učitelům škol jednotříd. na 100 zl.
č. 317. Posl. pan Dr. Zátka s peticí učitelů škol. okresu Chotěbořského v téže záležitosti
č. 318. Posl. pan Bromovský s peticí učitelů školního okresu Jičínského v téže záležitosti.
č. 319. Posl. pan Dr. Zátka s peticí obecního úřadu v Rušinově v téže zálež.
č. 320. Posl. pan Dr. Engel s peticí učitelů okresu Černokosteleckého v téže záležitosti.
č. 321. Posl. pan Dr. Grégr s peticí učit. jednoty "Budeč" v Chocni za zrušení 4. třídy služného učitelův.
č. 322. Posl. pan Dr. Engel s peticí učitelské jednoty "Komenský" v Jílovém v téže záležitosti, a s peticí učit. jednoty "Komenský" v jílovém za zřízení učitelského statusu.
č. 324. Poslanec pan Dr. Šolc s peticí rady král. hlav. města Prahy za vydání zákona k postoupení obecního domu č. p. 287-I. vys. c. k. eráru k účeli zařízení budovy pro c. k. státní českou průmysl. školu v Praze a k zcizení domu č. p. 87-I.
č. 325. Poslanec pan Starohr. Salm s peticí místní školní rady v Nechvalicích v příčině rozhodnutí o přebytcích okresní škol. pokladny Sedlčanské z prvního konkurenčního období.
Abg. H. Dr. Steidl mit Pet. des Vereines zur Pflege kranker Studirender in Wien um Gewährung einer Unterstützung.
č. 327. Posl. p. Dr. Strobach s peticí interessentů města Pelhřimova a okolí jeho za zřízení lnářsko-hospodářské školy české v Pelhřimově.
č. 328. Poslanec pan Böhm s peticí učitelské jednoty "Komenský" ve Vodňanech v příčině zřízení učitel. statutu.
č. 329. Posl. pan Dr. Zátka s peticí představ. obce Pistinské za udělení subvence pro českou rolnickou školu v Budějovicích.
č. 330. Posl. p. Dr. Schmidt s peticí hospod. spolku v Humpolci za zřízení zimní hospod. školy v Humpolci.
č. 331. Poslanec pan Teklý s peticí zastupitelstva obcí Koštic a Velkých Vunic jménem krupobitím poškozených rolníků za povolení půjčky z prostředků zemských.
č. 332. Poslanec pan Dr. Machek s peticí zastup. města Chrudimi za udělení subvence k vydržování obchodní akademie v Chrudimi.
č. 333. Poslanec pan Dr. Městecký s peticí více spolků řemesln. v Hořovicích v příčině zavedení nuceného pojišťování samostatných řemeslníků.
č. 334. Posl. pan Dr. Rilke s peticí více jednot řemesln. v Jilemnici v téže záležitosti.
č. 335. Poslanec pan Hevera s peticí společenstva řemeslníků v Nechanicích v téže záležitosti.
č. 336. Poslanec pan Dr. Engel s peticí řemeslnické besedy v Sadské v téže záležitosti.
č. 337. Posl. pan Bromovský s peticí společenstva obuvníků v Jičině v téže záležitosti.
č. 338. Posl. pan JUC. Sedlák s peticí místní školní rady v Plánici za vřadění tamní obce do vyšší třídy služ. učitelů.
Abg. H. Dr. Waldert mit Pet. des Ortsschulr. in Chiesch in derselben Angelegenheit.
Nejv. maršálek zem: Kladu sobě za česť sděliti, že jsem udělil panu poslanci Vranému za příčinou onemocnění v jeho rodině čtyřdenní dovolenou.
Ich beehre mich mitzutheilen, daß ich dem H. Abg. Vraný einen viertägigen Urlaub aus Anlaß eines Erkrankungsfalles in seiner Familie ertheilt habe.
Ich konstatiere die Beschußfähigkeit des hohen Hauses.
Konstantuji, že slavný sněm jest způsobilý k uzavírání.
Přejdeme k dennímu pořádka.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o stavu národního školství v království Českém r. 1886.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen pro 1886.
Zpravodajem jest pan professor Kvíčala; Dávám jemu slovo.
Přísedící zemského výb. Dr. Kvíčala: Slavný sněme! Zemský výbor předkládá slavnému sněmu obšírnou zprávu o stavu národního školství, za rok 1886 s příslušnými výkazy statistickými Poněvadž zajisté všichni Členové slavného sněmu nahlédli již do této zprávy a ji čtli, obmezím se na to, abych jenom některé a to nejdůležitější momenty stručně vytkl. Především podotýkám, že vyhověno v této správě přání od školské komise vyslovenému, aby ve výkaze týkajícím se školních dětí, přihlíženo bylo také k mateřskému jazyku.
Zemský výbor podává příslušná dáta i o veřejných školách národních i také o soukromých školách.
Dále jest ve správě zemského výboru znaménky + a - vytčeno, jak se číslice týkající se počtu školních obcí, školních tříd
školních dětí atd. naproti předešlému roku změnily.
Zemský výbor pokládal totiž tuto methodu, kterou školní komise ve svých zprávách se řídila, za velmi poučnou a přijal ji také ve své letošní zprávě o stavu národního školství.
Podotýkám dále, že slavný sněm nařídil zemskému výboru v sezení dne 13. ledna 1886, aby ty školní obce, jichž žádost za vřadění do vyšší třídy služného jest v zákoně odůvodněna, do vyšší třídy vřadil.
Počet těchto žádostí byl nesmírně veliký a zemský výbor po bedlivém uvážení všech momentů vřadil opět a sice dvě školní obce do první třídy, 11 obcí školních do druhé třídy služného a 33 školních obcí do třetí třídy, kteréžto vřadění nabude platnosti dnem 1. ledna 1887.
Dle toho bude prvním lednem 1887 vřadeno do I. třídy služného 100 školních obcí, do II. třídy 244, do III. třídy 1389 školních obcí.
V I. třídě jest tedy maximální počet, kterýž zákonem ze dne 19. prosince 1875 ustanoven jest, úplně vyčerpán, ve II. třídě zbývá pouze 6 míst, ve III. třídě zbývá 11 míst, či vlastně, připočteme li těch 6 míst ještě k tomu, 17 míst.
Tím dokázal zemský výbor opět, že se snaží dle možnosti vyhověti oprávněným přáním směřujícím k zlepšeni poměrův učitelstva. Ve příčině neobligatního vyučování druhému jazyku zemskému bylo od zem. školní rady se zemským výborem vyjednáváno, a výsledek tohoto vyjednávání, kteréž po delší dobu trvalo, jest osnova zákona, která ještě v dnešním se zení bude členům slavného sněmu před ložena.
Co se návštěvy školní týká, jest nyní od školních úřadů zaveden způsob praktický a mnohem spolehlivější než dříve, jak tabulka VI. zprávy zemského výboru ukazuje. Tato tabulka vykazuje totiž, kolik bylo v každém okresu školním školních půldnů vůbec, dále kolik bylo školních půldnů nezmeškaných, kolik bylo zameškaných Školních půldnů omluvených a kolik bylo zameškaných školních půldnů neomluvených.
Zemská školní rada pak ve své zprávě kterou podala ministerstvu vyučování o návštěvě škol a o výsledku vyučování, nevyslovila se určitě o tom, zdali se zlep-
šila školní návštěva v roce školním 1884 - 85 proti školnímu roku 1883-84. Zemský výbor uvážil však počet nálezů trestních za příčinou nedbalé školní návštěvy vydaných a vyslovuje na str. 26. své uvedené zprávy, že návštěva Školní ve školním roce 1884-85 v porovnání s předcházejícím rokem se nezlepšila.
Co se vývoje školství národního týká, obnáší nyní počet škol. obcí 4271 s 65 expositurami, zvýšil se tedy oproti loňskému roku o 23 školních obcí a l1 expositur. Počet škol národních rozmnožil se o 46 a sice o 6 škol měšťan, a 40 škol obecných počet Školních tříd pak rozmnožil se o 425. Toto rozmnožení jest sice o něco menší než loňského roku, kde obnášelo 502 třídy, avšak jest to přece rozmnožení dosti značné a svědčí o dalším pokroku národního školství v Čechách. Počet dětí ve věku školou povinném se nacházejících ve školních okresích sepsaných obnáší 981. 786 a rozmnožil se tedy o 18. 899. Počet dětí návštěvou Školní skutečně povinných jest 915. 322 a rozmnožil se tedy o 15 937. Počet systemisovaných míst učitelských činí 12920 a zvětšil se tedy o 432. Počet všech osob učitelských pak počítaje v to i učitele vedlejší a industriální učitelky, obnáší nyní 15. 722 a zvětšil se tedy počet ten proti loňskému roku o 622. Dále podotýkám, že jednotřídních škol opět ubylo a sice zmenšil se počet jednotřídních škol o 49, takže jich nyní jenom 1. 444, kdežto počet dvoutřídních jest 1509 a zvýšil se tedy o 11 oproti loňskému roku. Počet třítřídních škol jest 748, kterýžto počet zvýšil se o 30, počet čtyřtřídních škol 336, zde tedy zvýšení obnášelo 12, a počet pěti a vícetřídních škol jest nyní 608 a rozmnožil se tedy o značnou částku 36. Ubývání škol jednotřídnich a rozmnožení škol vícetřídních, zejména pak rozmnožení počtu škol pěti- a vícetřídních dokazuje, že národní školství stále se vyvíjí a zdokonaluje. Co se nákladu na školství týká, musí konstatováno býti, že náklad řádný opět značnou měrou vzrostl: náklad proliminovaný dle rozpočtu okr. škol. na r. 1886, byl 7, 828. 764 zl., na rok 1887 jest jest praeliminován tento náklad částkou 8, 098. 412 zl. tedy zvýšil se řádný náklad o 269. 648 zl. Toto zvýšení nákladu způsobeno jest zřízením nových škol a rozšířením škol již zřízených o nové třídy. Dále vřaděním Škol do vyšších tříd služného a rozmnožením
kvinkvenálek pro podučitele. Celkový náklad, který jest tedy na rok 1887 praeliminován, obnáší 8, 098. 412 zl., vlastní úhrada obnáší 3, 995. 539 zlatých tedy jest schodek, který se ze zemského fondu uhraditi má, 4, 102. 873 zl. Od toho odečísti třeba přebytky hospod. z roku 1885 podle úmluvy, kterou zemský výbor se zemskou školní radou učinil. Tyto přebytky hosp. za r. 1885 činí 269120 zl., jest tedy skutečný příspěvek zem. fondu 3, 833. 852 zl. 11 kr.
Do rozpočtu zemského pak vloženo jak ve zprávě blíže odůvodněno jest, 3, 850. 000 zl., avšak celkový zemský příspěvek jest daleko větší. Přichází ještě k tomu náklad na vyučování náboženství 185. 600 zl., dále náhrada za školní plat třem městským školním okresům v Praze, Liberci a Králové Hradci 30. 327 zl., dále subvence na stavby školní 140. 000 zl., příspěvek učitelskému fondu pensijnímu 400. 000 zl, schodek normálního školního fondu 2516 zl. a zvýšení remunerace industriálních učitelek, bude-li zvýšení, kteréž zemský výbor slavnému sněmu navrhl, schváleno, bude obnášeti 52, 000 zl.
Celkový zemský příspěvek tedy by obnášel 4, 659. 843 zl.
Tato částka činí více, než polovici celkové potřeby zemské na r. 1887.
Co se týže převzetí účetnictví školství národního se strany země, učinil sl. sněm dne 20. ledna t. r. toto usnesení:
"Zpráva zemského výboru vrací se témuž s rozkazem, aby dále jednal s cís. král. vládou o dohodnutí se v příčině účetnictví školství národního a aby v příštím zasedání sněmu podal zprávu o výsledku tohoto jednání, jakož i nový návrh zákona. "
Zemský výbor vyjednával dle tohoto rozkazu s cís. král. vládou.
Ve zprávě zem. výb. jest na stránce 32 ovšem řečeno, že odpověď posud nedošla. Zatím však, když byla zpráva již vytištěna, došla tato odpověď, a odpověd není odmítavá: Zemský výbor podá o této odpovědi ještě v tomto zasedání sl. sněmu příslušnou zprávu. Na konec pak opravuji některé omyly a chyby tiskové, kteréž ve zprávě zemského výboru se nalézají.
1) na stránce III. má býti jméno obce Ledce ve zprávě takto vytištěno: Ledec a ne Ledeč, jak vytištěno.
Dále na str. V. má v řádce 18. býti ve Šluknovském okresu školním "neúplná
škola měšťanská v Mikulášovicích", kdežto vytištěno jest "úplná škola měšťanská v Mikulášovicích".
Pak na str. XV. má býti v něm. textu místo 19 proc - jest to z dolejška asi 15. řádka - správně 19. 6 proc. V českém textu jest tato číslice správná. Pak podotýkám že na str. 17., jsou 3 číslice nesprávné a sice má býti takto vytištěno: "Z dětí - jednotlivé třídy měšťanských škol navštěvujících, připadá na české venkovské školní okresy v první třídě 7477 + 1286, kdežto vytištěno jest 1270, pak ve 2. třídě 3966, vytištěno jest v závorce + 577, má však býti + 565 a v 3. třídě 1914, vytištěno jest v závorce + 231, má býti správně 225.
Konečně podotýkám, že na stránce 22 v německém textu v řádce 20. schází
slovo:
"gewendet"
má býti:
"haben sich
zum größten Theile 20 nach Niederösterreich
gewendet".
Toto poslední slovo je chybou
tisku vynecháno.
To jsou věci nejdůležitější, které jsem si dovolil vytknouti, a Činím na konec jmenem zemského výboru tento návrh: Slavný sněme, račiž tuto zprávu na vědomí vzíti a schváliti; ve směru formálním navrhuje zemský výbor, aby zpráva tato rozpočtové i školní komisi k poradě a k podání návrhu přikázána byla.
Hoher Landtag! Der Landesausschuß hat in dem Berichte über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1886 alle einschlägigen Momente in der gewohnten Weise dargelegt. Da gewiß alle Mitglieder des hohen Landtages in diesen Bericht bereits Einsicht genommen haben, so ist es wohl nicht nöthig, das Einzelne noch genauer darzulegen. Ich bemerke nur, daß, wie aus dem Berichte hervorgeht, der Landesausschuß bemüht war, den Auftragen, welche ihm vom hohen Landtage ertheilt wurden, nach Möglichkeit nachzukommen.
Was den finanziellen Aufwand betrifft, so muß konstatirt werden, daß der ordentliche Schulaufwand sich wiederum in bedeutender Weise gesteigert hat. Der Gesammtaufwand war nämlich für das J. 1886 mit 7, 828. 764 fl. präliminirt, wahrend für das Jahr 1887 8, 098. 412 fl. präliminirt sind. Demnach hat sich der ordentliche Aufwand um 269. 648 fl. gesteigert.
Was den Landesfondsbeitrag betrifft, so sind in den Landesvoranschlag für den ordentlichen Schulaufwand 3, 850. 000 fl. aufgenom-
men, was in dem Berichte des Landesausschußes naher dargelegt und begründet ist.
Schließlich erlaube ich mir einige Druckfehler und Irrthümer, welche sich im Schulzustandsberichte befinden, gleich zu berichtigen.
Auf Seite III. soll der Name einer Gemeinde im Pilsner Bezirke im böhmischen Texte richtig lauten Ledce und nicht Ledeč.
Weiter heißt es aus Seite V. irrthümlich: "und eine vollständige Bürgerschule im Schluckenauer Schulbezirke in Nixdorf" statt "und eine unvollständige Bürgerschule im Schluckenauer Schulbezirk in Nixdorf. "
Ferner soll auf Seite XV. der Prozentsatz der von der Zahlung des Schulgeldes befreiten zum Schulbesuche verpflichteten Kinder richtig mit 19. 6 Prz. angegeben sein, während im deutschen Texte irrthümlich 19 Prz. vorkommt; im böhmischen Texte ist die Ziffer richtig angegeben.
Weiters bemerke ich, daß auf Seite XVII 3 Ziffern unrichtig sind. Es soll dort nämlich heißen: "Von den die einzelnen Klassen der Bürgerschulen besuchenden Kindern entfallen auf die böhmischen Landschulbezirke in der ersten Klasse 7477 (+ 1286)", während irrthumlich gedruckt ist (+ 1270), ferner, etwas weiter, in der II. Klasse 3966 (+ 565) statt des irrtümlichen (+ 575), dann in der III. Klasse 1914 (+ 225), während irrthümlich gedruckt ist (+ 231) und endlich soll S. 22 Zeile 20 im deutschen Text nach den Worten "nach Niederösterreich" das Wort "gewendet" stehen, welches beim Druck ausgefallen ist.
Namens des Landesausschusses stelle ich schließlich folgenden Antrag:
Der h. Landtag geruhe diesen Bericht zur genehmigenden Kenntnis nehmen.
In formeller Beziehung wird beantragt, diesen Bericht der Budget- und der SchulKommission zur Vorberathung und Antragstellung zuzuweisen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Přejdeme k hlasování,
Pan zpravodaj navrhuje jménem zemského výboru, by zpráva tato byla přikázána komisi školské a rozpočtové.
Der Berichterstatter beantragt Namens des Landesausschußes, der Bericht möge an den Schulausschuß und an den Budgetausschuß verwiesen werden.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. Jest přijato.
Es ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über die Gewährung einer Landessubvention für die Prager Erziehungsanstalt in Lieben und die BezirksErziehungsanstalt in den königlichen Weinbergen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o udělení subvence zemské Pražské vychovatelně v Libni a okresní vychovatelně v Královských Vinohradech. Zpravodajem jest taktéž p. prof Kvíčala, dávám jemu slovo.
Přísedící zemského výboru dr. Kvíčala: Slavný sněme! V posledním zasedání sněmovním byla p. posl. dr. Tomášem Černým podána slavnému sněmu dne 12. prosince 1885 petice obecního zastupitelstva královského hlavního města Prahy za udělení subvence roční 3000 zl. na vydržování pražské vychovatelny v Libni.
O této petici učinil slavný sněm při vyřízení zemského rozpočtu na rok 1886 toto usnešení: Petice tato odkazuje se zemskému výboru, aby ve věci šetření konal a o výsledku zprávu sněmu podal. Dále podána byla v posledním zasedání sněmovním dne 4. ledna 1886 panem posl. dr. Čelakovským petice "Besedy Učitelské" v Praze, aby zřízena byla ze zemského fondu vychovatelna pro mládež mravně zpustlou a pokud to se nestane, aby pražské vychovatelně v Libni poskytnuta byla značnější subvence zemská. Zemský výbor, jak ze zprávy tištěné, která již několik dní v rukou členů slavného sněmu se nalézá, patrno jest, konal o těchto záležitostech zevrubné a důkladné vyšetřování a jednání se zemskou školní radou. Zemská školní rada odporučuje prozatím, než by zřízeny byly jiným způsobem vychovatelny, podporovati vychovatelny, které již jsou zřízeny, totiž v Libni a v Královských Vinohradech, což by dle mínění zemské školní rady bylo v této důležité otázce, týkající se polepšení zpustlé mládeže vhodným začátkem. Před nedávnem byla pak zemskému výboru podána také žádost okresního výboru na Královských Vinohradech, kteráž taktéž k tomu směřuje, by vychovatelně okresní, která jest
v Královských Vinohradech zřízena, udělena byla subvence zemská.
Zemský výbor uznal, porovnávaje, co v jiných zemích i v Rakousku i v cizině v této příčině již jest vykonána, že snaha že snaha obce Pražské a snaha okresního výboru na Král. Vinohradech zasluhuje úplného uznání a také podpory zemské.
Má-li spustlá mládež býti polepšena a k mravnosti přivedena, musí se to záhy záhy stati; musí to býti podniknuto v útlém věku, a toho možno docíliti jenom ve zvláštních ústavech vychovávacích, jakéž ústavy právě vychovatelny jsou.
Zemský výbor pak pokládá zvláště za důležité, aby oběma těmto vychovatelnám, kteréž již jsou zřízeny a kteréž velmi blahodárně působí, byla možnost poskytnuta, přijímati také cizí dítky do obce Pražské aneb pokud se týče do oboru Vinohradského nepříslušné. Aby pak těmto vychovatelnám tato možnost byla poskytnuta, činí zemský výbor tento návrh:
Slavný sněme račiž na rok 1887 Pražské vychovatelně v Libni subvenci 3000 zl. a obecní vychovatelně v Král. Vinohradech subvenci 2000 zl. povoliti s tou podmínkou, aby do těchto vychovatelen přijímány byly také spustlé školní děti jinam příslušné.
V příčině formální navrhuje zemský výbor aby záležitost tato byla odkázána rozpočtové komisi k předběžné poradě a podání návrhu.
Der Landesausschuß stellt solgenden Antrag: Der hohe Landtag wolle für das Jahr 1887 der Prager Erziehungsanstalt in Lieben eine Subvention von 3000 fl. und der Bezirkserziehungsanstalt in den königl. Weinbergen eine Subvention von 2000 fl. bewilligen, unter der Bedingung, daß in diese Erziehungsanstalten auch herwahrloste, sremdzuständige Schulkinder ausgenommen werden.
In formeller Beziehung stellt der Landesansschuß den Antrag, es möge diese Angelegenheit an die Budgetkommission zur Vorberathung und Antragstellung zugewiesen werden.
Nejvyšší maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Zemský výbor navrhuje, aby zpráva ta přikázána byla kommissi rozpočtové.
Der Landesausschuß beantragt den Bericht an die Budgetkommission zu verweisen.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.
Es ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordist die erste Lesung des Landesausschußberichtes über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Haupstadt Prag um Abänderung des §. 2 des Gesetzes vom 5. Dez. 1874 Z. 92 Landes-Gesetz-Blatt betreffend die Anlegung und die innere Einrichtung der Grundbücher im Königreiche Böhmen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru o žádosti rady král. hlavního města Prahy za změnu §. 2. zákona ze dne 5. prosince 1874 č. 92. zemského zákona v příčině zřízení a vnitřního upravení knih pozemkových v království Českém.
Zpravodajem jest p. Dr. Škarda. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj přís. z. v. dr. Škarda; Slavný sněme! Jak známo jest, bylo ustanoveno v §. 2. zákona ze dne 5. prosince 1874, že nemají býti zapsány v knihy pozemkové veřejné statky, t. j. všechny takové předměty, které slouží k všeobecnému užívání, jako silnice, návsi atd. a v §. 33. téhož zákona ustanoveno jest, aby pro veřejný statek, takový zřízen byl zvláštní seznam, který připojí se k pozemkovým knihám toho okresu, v němž se nachází.
Ustanovení to vycházelo z právního náhledu, kterýž všeobecně byl rozšířen v době, kdy zákon ten byl sdělán, totiž z náhledu, že věci takové, které slouží k veřejnému užívání, nejsou soukromoprávném obchodu, a že nikdo k nim nemá vlastnického práva.
V průběhu let však tento náhled právní se změnil a již i také v praxi bylo uznáno, že není správné, když se řekne, že veřejný statek nemá žádného vlastníka, nebo, jak se tehdáž říkalo, že jest res nullius; neboť nebude zajisté nikdo o tom pochybovati, že erární silnice, která jest ve správě erární, není věcí, jež by nikomu nenáležela, nýbrž že skutečně náleží eráru. Taktéž nebude nikdo pochybovati, že silnice okresní, ku které okres zakoupil pozemek a na něm silnici vystavěl, přestala býti proto vlastnictvím okresu, poněvadž je ustanovena k tomu, aby veřejně byla užívána. Podobně má se to i při obecních silnicích, má se to při návsích, při ulicích. Avšak při nynějším stavu zákonodárství všechny takové nemovité věci nejsou zapsány v pozemkových knihách, jsou jenom
v seznamu veřejného statku a není tedy při tom poznamenáno, kdo vlastníkem jest. Tato okolnosť, již nyní zavdaIa příčinu k mnohým neshodám, již nyní vyskytují se rozepře o tom, komu takový pozemek náleží, zejmena když přestane býti věnován veřejnému užívání, což zejmena velmi často vidíme při ulicích v městech a při cestách a návsích ve venk. obcích. Posavad ovšem dá se provésti, že takový veřejný statek, který svého veřejného věnování pozbyl, jsa sproštěn toho veřejného věřejného věnování, může býti zapsán ve veřejné knihy, ale procedura taková je velmi obtížná, mimo to lze pochybovati, zdali nynější vědomí toho, komu takový veřejný statek náleží, bude udrženo průběhem let. tak že by po čase takové poměry staly se ještě spletenějšími a nejistějšími. To zavdalo příčinu, že mnozí okresové podali zemskému výboru žádosti, by k tomu působil, by zejména obecní a okresní cesty zapsány byly v knihách pozemkových. Toť ovšem při nynější zákonodárství jest naprosto nemožné, poněvadž §. 9. zákona pozemkového z r. 1871 docela zřejmě ustanovuje, že veřejný statek z pozemkových knih je vyloučen. V poslední době městská rada pražská podala žádost k zemskému výboru, která taktéž se toho doméhá, aby dotýčný zákon byl změněn, pokud se týká doplněn v tom způsobu, by vlastnictví k veřejnému statku také bylo patrno v pozemkových knihách.
Zemský výbor uznává důležitosť této věci, ale uznával neméně, že taková podstatná změna v celém zákoně o knihách pozemkových nemůže býti provedena bez souhlasu c. k. vlády, že tedy v první řadě bude třeba vyjednávati s c. k. vládou, zdaž a v jakém způsobu by zejména zákon o zakládání pozemkových knih měl býti změněn.
Zemský výbor také nic jiného nenavrhuje, než aby mu bylo uloženo, aby v tom způsobu sek vládou vyjednával. Mohlo by se ovšem namítnouti, že do toho vyjednávávání mohl zemský výbor se dáti, aniž by bylo třeba celou záležitost tu předkládati slavnému sněmu. Je to ovšem pravda, avšak zemský výbor byl toho mínění, že při tak důležité věci jest záhodno a radno, aby byl slyšen závažný hlas slavného sněmu, neb jest přesvědčen, pakli slavný sněm téhož bude mínění jako zemský výbor, že vyjednávání bude mnohem snazší a že v kratším čase bude lze jej
provésti a protož podávaje zprávu o těchto návrzích zemského výboru, činím formelní návrh, aby zpráva tato byla přikázána komissi pro obecní a okresní záIežitosti.
Ich stelle den formellen Antrag, es möge der Bericht des Ausschusses über das Gesuche des Stadtrathes der königl. Stadt Prag um Abänderung des §. 2 des Gesetzes vom 5. Dezember 1874 betreffend die Anlegung und innere Einrichtung der Grundbücher im Königreiche Böhmen der Kommission für Bezirksund Gem. -Angelegenheiten zugewiesen werden.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Zemský výbor navrhuje, by jeho zpráva byla přikázána komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Der Landesausschuß beantragt, dass sein Bericht an die Kommission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten verwiesen werde.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení zprávy zemského výboru v příčině upravení chorobnictví v království Českém.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des LandesausschußBerichtes über die Regelung der Siechenpflege im Königreiche Böhmen. Berichtstatter ist der Herr Dr. Schlesinger.
Ich erlheilte dein Herrn Berichtstatter das Wort.
Landesausschußbeisitzer Dr. Schlesinger:
Hoher Landtag! Mittels des Beschlußes des hohen Landtages vom 14. Jänner d. J. wurde dem Landesausschuße der Auftrag ertheilt mit Rücksicht aus die Regelung des Siechenwesens in unserem Vaterlande eine Enquete einzuberufen, und auf Grund der Berathungsergebnisse dieser Enquete den hohen Landtage in der laufenden Session einen Bericht zu erstatten, eventuell Anträge zu stellen. Der Landesasschuß ist diesem ihm gewordenen Austrage nachgekommen. Er hat zunächst nach allen Richtunin der eingehendsten Weise Erhebungen gepflogen über den Stand des Siechenwesens in
Böhmen sowohl, als auch in den anderen Kronländern des diesseitigen Halste der Monarchie und überdieß über die Verhältnisse des Siecheuwesens in dem benachbarten hochentwikkelten Königreiche Sachsen. So gewann er ein Material, welches im Auszuge dem vorliegenden Berichte gedruckt beigeschlossen ist, und welches geeignet war ein Substrat für die Berathungen der Enquete selbst zu bilden Diese Enquete trat nun im November dieses Jahres zusammen und auf Grund der eigenen Erhebungen so Wohl, als auch auf Grund der Berathungsergebnisse dieser Enquete, erlaubt sich der Landesausschuß den vorliegenden Bericht dem hohen Landtage vorzulegen.
Der Bericht befindet sich seit Samstag in den Händen der Herren Abgeordneten. Er ist ziemlich umfangreich und es wird angesichts dieser zwei Umstände Wohl beliebt werden von der Verlesung desselben abzusehen. Da aber auch mit Beschluß des vorjährigen Landtages der Landesausschuß beauftragt worden ist, eventuell nebst der Berichterstattung über die Frage im Algemeinen auch diesbezügliche An träge zu stellen, so hat sich der Landesausschuß geeinigt, gewisse Grundsätze zu formulieren, nach Welchen in Bezug aus die Behandlung der Siechenhausfrage in Böhmen seitens des Landesauschußes für die Zukunft vorgegangen werden sollte.
Diese Grundsätze sind niedergelegt in der Form eines Antrages, und ich werde mir wenigstens gestatten diesen Antrag zu verlesen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Insolange die Regelung des Siechenwesens nicht durch besondere gesetzliche Bestimmungen durchgeführt erscheint, wird der Landesausschuß ermächtigt, betreffend die Frage der Errichtung und Erhaltung von öffentlichen Siechenhäusern im Königreiche Böhmen nach folgenden Grundsätzen vorzugehen:
1. In der Errichtungssrage sind jene Bestimmungen in Anwendung zu bringen, wie sie für die Errichtung der allgemeinen Bezirks(Gemeinde-) Krankenhäuser bestehen.
2. Der Landesausschuß ertheilt den nach den vorgeschriebenen Bestimmungen errichteten Siechenhäusern das Deffentlichkeitsrecht und bestimmt die Höhe der Verpflegstaxe.
3. Zu den Erhaltungskosten der Siechenhäuser steuern die Gemeinden für ihre in diesen Siechenhäusern verpflegten armen Angehörigen durch Zahlung einer niedrig bemessenen Taxe bei; was nicht durch die Taxen der Heimathsgemeinden und durch eigene Einnahmen gedeckt ist, wird nach einem festzustellenden Schlüssel