a bylo to v petici, která podána byla zemskému sněmu, a pánové podepsaní mužové kuratorium tohoto libereckého musea jsou zajisté mužové, které nemůžete posuzovati, že nepatří k Vaší straně, že nejsou praví Němci, praví čechoněmci.

Pánové, ti muži, kteří podepsání jsou pod touto a petici, kteří jsou v kuratorium libereckého musea, nebudete jmenovati také němci, nemůžete milí pánové, když mužové takoví, když mužové, kteří požívají velké váhy mezi obyvatel-

stvem německým, když mužové tito vítají s nadšením stavbu musea, když mužové ti praví zde před celým sněmem v petici, kterou podali sněmu, že jest to důkaz moudrosti veškerého zastupitelstva království Českého, že chce přikročiti k stavbě musea.

Tedy pánové, ve mně skutečně v každém objektivním člověku musí povstati pochybnost, zda jest pravda, co tvrdí pánové z oné strany, že zastupují mínění veškerého lidu německého v Čechách. (Výborně. )

Tu pánové podle této enunciace zdá se mně. že to s tím zastoupením veškerého lidu německého v Čechách má ještě svůj háček a že bychom mohli jíti ode vsi ke vsi v krajinách německých a ptáti se lidu selského, zdali jest mu to tak proti srsti, k ozdobě, kráse, slávě a potřebě království českého, že se má vystavěti takové museum. Já myslím, že bychom v mnohých osadách snad veliké části lidu německého dostali zcela opáčnou odpověď, nežli jakou jsme slyšeli dnes od těchto pánů, kteří se vydávají za jediné oprávněné zástupce lidu německého v Čechách (Výborně).

Mně se zdá pánové, jako často v životě, že člověk nezná vždycky pravé to veřejné mínění, to mínění lidu jest právě to mínění, které on si přeje, aby takové bylo, že ti pánové z oné strany ve mnohém ohledu klamou se, co se týče veřejného mínění lidu německého v Čechách.

Nuže pánové, ten ton, který zde v této proklamaci, kterou jsem právě přečetl, ten ton, který z této proklamace vane, to jest ton tak teplý, tak vlastenecký, že v skutku mohu říci, že musí působiti co možná nejsmířlivěji a nejlahodněji na každého pravého syna této vlasti, nechť on patří k té neb oné národnosti. Pánové ten ton, který právě vane tedy z této právě přečtěné proklamace, ctění pánové, ten ton liší se velmi velice od toho tonu, který jsme slyšeli v posledních debatách a jehožto poslední zvuky vždycky šly k roztržení království českého. Ton a a ten duch, který vane zde z této proklamace jest duch, který jest si vědom, že patří oba národové jedné zemi, jedné

vlasti, že patří do jednoho rámce. Pánové protidůvody, které předneseny byly z oné strany vlastně proti § 1., proti lhůtě, aby se již letošní nebo příští rok započala stavba musea království českého, důvody ty byly rozmanity a z větší částí byly od řečníků přede mnou velmi důkladně a dobře vyvráceny a mně nezbývá než abych tak řekl jaksi paběrkování, jakýsi dodatek. Jeden řečník z oné strany - p. stavitel Siegmund, ten ovšem napřed měl velmi interesantní přednášku o historii architektury, on vykládal, jaký vliv měli císařové němečtí, nevím ani odkud - od Barbarossy až do Viléma, na architekturu a i vliv papežů a obdivoval jsem se jeho učenosti, ačkoliv nejsem kompetentním jej posuzovati, avšak jak to souvisí se stavbou našeho musea, to mi zůstalo naprosto nepochopitelným, ba naopak zdálo se mi, že pan řečník přijde k docela jiným závěrkům a k jiným konklusím, když nám zde líčil velikolepost staveb architektonických když nám zde ličil rozkvět umění architektonického, tu jsem myslil, že musí dojíti k této konklusi: Nuže ať my v Praze také něco podobného máme, (Veselost) já co umělec, já co architekt přeji si z plného srdce, aby zde bylo takové dílo vykonáno, které podle práva on jmenoval dílem monumentálním, skvělym. (Výborně). Jak tedy on, který tak horoval pro umění architektonické, jak on mohl přijíti k této konklusi: Tedy nestavme žádné museum, (Veselosť) to milí pánové mně aspoň na rozum nikterak nejde, to mi na rozum nejde právě tak, jako ten důvod o "Svornosti", že v r. 1848. byla v museu království Českého, že se tam "Svornosť" scházívala (Veselosť).

Pánové, rok 1848 měl rozličné anomalie. Já se pamatuji, když jsem byl ve Vídni r. 1848. že v kostele sv. Štěpána, tedy v samém kostele, tenkráte tábořili gardisté němečtí, tedy pánové takové úkazy mimořádné nemohou přece sloužiti za důvod, abychom nestavěli museum. Jestli v r. 1848 museum "Svorností" že se znesvětilo, bohužel v té době rozruchu a pobouření znesvětily se i mnohé jiné monumentální stavby. Dále se pravilo, že zde a to právě pravil řečník přede mnou, že prý v museu království Českého se nešetří rovnoprávnosti, jděte tam nyní pánové, prohlédněte si nápisy na každém

kameni, na každých dveřích, já jsem přesvědčen, kdyby se nalezly nápisy, kde by nestálo českého a německého nápisu zároveň, zajisté že by nám to byli přednesli. Nenašli tam ničeho a v tom směru se tam rovnoprávnost zajisté šetří. Ale oni nám velmi dobře vysvětlili v jakém smyslu oni té rovnoprávnosti rozumějí, když nám pověděli "jak pak tam můžeme být, když se tam mluví česky a my česky nerozumíme. " Pánové ! ovšem to je pravda v tom smyslu se nešetří rovnoprávnosti, ale pánové to přece není vina naše, že vy nerozumíte nám. (Veselost. )

Vy v této věci nemůžete si zajisté na nás stěžovati, že nemáme co možná k vám šetrnosti a vy zajisté nám dáte svědectví, že v komisích zde tohoto sněmu, kde máme většinu, (Tak jest) kde bychom vším právem užívati mohli jazyka českého, k vůli vám třeba by tam seděli dva neb tři z vás, o kterých alespoň předpokládáme, že česky nerozumí, že přece mluvíme německy, ačkoli za to dostáváme ve vlastních žurnálech kolikrát výtopek. Tedy milí pánové, v této věci nemusíte nám dělat výčitek; my v této věci vám jdeme vstříc jak jen možno, ale bychom vám tak přišli vstříc, abychom nemluvili v žádné vědecké instituci, v žádné společnosti učené neb vědecké, ve vyšší společnosti k vůli vám abychom nemluvili jazykem mateřským, toho přece nebudete na nás žádati, neboť pánové to by nebylo nic jiného, než že bychom my sami degradovali jazyk náš na stupeň inferiorní a na stupeň nižší, kdybychom vyloučili a vymítili jej ze všech ústavů vědeckých a ústavů zemských a že bychom pouze ho nechali ve vrstvách nižších, v tom obyčejném veřejném životě. (výborně. )

Tedy pánové co se toho týče, to těžko vám vyhověti, dokud sami nepřinesete tu samou obět a tu samou práci si nedáte, kterou si dáváme my, abyste se také naučili druhému jazyku zemskému. Ale pánové, je to už ta nešťastná povaha, že nechcete zůstati nikde, kde jste v menšině (veselost) a to je jádro toho všeho, ta povaha nešťastná a jsem přesvědčen, že byste i ze samého nebe utekli, kdybyste tam byli v menšině. (Veselost. )

Nu, milí pánové! proti stavbě v roce

1885 a proti § 1. také velice rozhodně se vyslovil starý finančník náš.

Já si nic z toho nedělám, když opustíte tuto síň a jsem přesvědčen, že si moji řeč tím pilněji zítra přečtete. (Veselost. )

Pánové! já budu pak dále pokračovati v debatě o § 1. a proti tomu se pan Wolfram, náš starý osvědčený finančník, velice rozhodně vyslovil a sice ze stanoviska finančního, které on vždy a všude tak rozhodně a poctivě hájí.

Avšak milí pánové ! ovšem šetřiti je velice pěkná vlastnost, ale i šetření a spoření má své meze pánové! a někdy bývá šetření právě takovou chybou nežli v jistých poměrech je marnotratnost. Pánové! jsou lidé, kterým se může vytýkati vším právem, utratí-li denně 50 krejcarů že nešetří, poněvadž dle jejich poměrů, ve kterých se nalézají, jest ta útrata 50 krejc. příliš velikou. Jsou lidé, kteří denně mohou utratiti 10. 000, aniž bychom mohli říci že jsou nešetrní aneb že jsou nehospodářští. To přichází ovšem pánové všecko na poměry a pánové, když se zde jedná o šetření království českého, nu tu myslím, že přece to měřítko by bylo tak malé a abych tak řekl nízké, které velmi často velectěný pan finančník Wolfram zde přikládá na podniky zemské, že přece je poněkud malicherné a nedůstojné pro království české.

Pánové, celá ta útrata jak finanční položka zde ukazuje, bude obnášeti na nejvýš 1/2 kr. tedy trojník přirážky ročně. Pánové, kdyby království České musilo, neřeknu luxus, poněvadž jest to potřeba, kdyby království české musilo šetřiti tak dalece, že by se nemohlo odvážiti ani na 1/3 kr. přirážky, když chce vystavěti monumentální museum, museum, které má sloužiti za slávu a lesk a za nutnou potřebu celého národa a nejen národa českého, nýbrž oběma národům země, to bylo by hospodaření, jak se mi zdá, přece poněkud nemístné a poněkud příliš úzkoprsé. (Výborně).

Ctěný pan poslanec Wolfram ostatně nebýval vždycky při takových případech

takovéhoto náhledu, (tak jest) a když nám vytýkal, že chceme dělati dluhy na účet musea, pánové, poněvadž chceme si vydlužiti peníze z vyvazovacího fondu, tedy neděláme vlastně nic jiného, nežli že následujeme jeho přikladu, neboť pánové, když se stavěl Dobřanský blazinec, také se ta samá vyvedla operace finanční (tak jest) a když v loni, pánové, žádali o 1/2 milionu na německé divadlo, také měl býti takový finanční plan vyveden; (tak jest) a to přes noc. Tedy to není novum.

Jestli je to nějaký hřích z naší strany, že si chceme vydlužiti z vyvazovacího fondu, tedy exempla trahunt a my, pánové, jdeme za tím příkladem, který nám z oné strany a právě od pana Wolfruma byl dán. (Výborně).

Ovšem že chceme upotřebiti tyto peníze docela k jinému účelu a já nechci, pánové, zde rozhodovati, co jest vlastně důležitější a nutnější, jeli to ten Dobřanský blazinec, který stál ještě více než museum bude státi a který jest postaven v takové poušti, že to vlastně vzbuzuje úžas každého rozumného člověka. Pánové, já vám to nechci nikterak vytýkati. Budiž ta Dobřanská budova památkou a monumentem Vašeho hospodářství (veselosť) a Vaší humanity. Milí pánové, přeju Vám z plna srdce, aby ta nešťastná domovní houba, která nyní zžírá ten monument, co možná brzy jej nezkazila. (Hlučná veselosť. )

Pánové, mezi jinými důvody, které zde pronešeny byly proti tomu. aby se nestavělo museum království Českého co možná brzy a ihned, co by se podle §. 1 nemohlo stavěti hned v roce 1885 byly uvedeny mezi jinými všelijaké momenty osobní a tu nám velectěný řečník z oné strany pan poslanec z Karlových Varů velmi dlouze vypravoval životopis šlechetného hraběte Kašpara Šternberka, životopis, který my ovšem velmi dobře známe, poněvadž jsme jej zajisté každý přečetl v historii o českém museu. Z toho mně nejvíce těší, že velectěný pan poslanec si vzal tolik práce také o naše záležitosti tak daleko se starati, že tak pilná v té věci činil studia. Avšak, pánové, že se dovolává toho šlechetného a

učeného muže Kašpara Šternberka v této otázce, to právě nepochopuju. Nebo bez ohledu na to, zdali byl velký tento muž ve svém srdci Čech nebo Němec, to faktum jest jisté, že jest zakladatelem, a hlavním spolu zakladatelem musea českého, když potom z toho faktum, že museum jest vlastně jeho dílo, dílo jeho života, dílo jeho srdce, se má činiti konkluse: "proto ho nechme spadnouti", pánové této logice já nerozumím. (Výborně).

Kdyby ten hrabě Kašpar Šternberk byl mezi námi, pánové, s těmi by nehlasoval, kteří nechtějí stavěti museum, kteří nechtějí je zachrániti od spadnutí, (veselosť, výborně), kteříž chtějí připustiti, aby dílo jeho ducha, dílo jeho činnosti bylo odevzdáno vlastně zkáze a záhubě. (Výborně). Milí pánové, tedy ta logika mně opět nejde nikterak na rozum, tak jako mně ovšem nejde nikterak na rozum, co se o velkém básníku německém mluvilo, o Göthovi, kde se ukazovalo i z oné strany, jaké měl velké sympathie pro náš národ, pro naše národní důležitosti, s jak velkými sympathiemi sledoval probuzení naší národnosti hned od prvozačátku. Jest známo, že on byl mezi prvními, který daroval minerálie do sbírky musea. Jak se z toho může činiti závěrka, poněvadž Göthe měl takové sympathie k národu českému, tedy necháme to museum spadnouti, nemusíme ho zachovati? Té logice zase nerozumím, že se bylo také dovoláváno zde básníka našeho velikého Čelakovského a že se jaksi stavěl antagonismus mezi otcem a synem. My, pánové také můžeme pronésti úsudek o básníku Čelakovském. Já nechci říci, jak velice měl lásku k tomu neb onomu národu, ale to jsem přesvědčen, že kdyby dnes Čelakovský otec tu seděl mezi námi, že zajisté by nebyl, ani v nejmenším odporu s Čelakovským synem. Co se týče musea, že otec jako syn, jako praví vlastenci a praví národovci budou hlasovati pro stavbu nového musea. Milí pánové, řeklo se zde ovšem o jiných důvodech, abych neunavoval, nechci se ani zmiňovati, ale chci poukázati k tomu, že všechny důvody, které z oné strany byIy pronešeny, které řečníky přede mnou dílem a dílem ode mne byly vyvráceny, že všechny tyto důvody, neobstojí před zdravým kritickým rozumem.

Jsou pánové jiné důvody, pro které se opíráte stavbě musea českého. Pánové, důvody ty jsou tak jasny, že není třeba vskutku velkého ostrovtipu, aby každý je poznal.

Vás mrzí napřed a hlavně to, že museum království českého má býti institucí a ústavem celého království, že tento ústav, tato monumentální stavba mají zase manifestovati, abych tak řekl jednotu a celistvost celé této země, že tento ústav, to museum nedá se nikterak děliti, a že buď jak buď. mluvte jak mluvte, rozdělení království českého neprovedete aneb kus toho musea přece neodnesete do svých německých krajů. (Veselost. )

A poněvadž to má býti monument celistvosti a jednosti království českého, jest ovšem pochopitelno, že v té atmosféře, ve které se nyní pánové pohybujete, tam jest tentokráte nová manifestace jednoty poněkud nepohodlnou a proto jste nechtěli, aby se to provedlo.

Ono to také pánové, bezpochyby jaksi není podle chuti, že museum právě jest v Praze, že má býti v Praze vystaveno a že má museum býti budovou, která zdvihne lesk a krásu tohoto král. hlavního města země. Vždyť pánové víme z tolika projevů z Vaší strany, že vám Praha není sympathickou, neboť pánové sami pravíte, že nechcete o Praze nic vědět, že k Praze negravujete, nýbrž do Vídně a já nevím ještě kam (Veselost) ale k Praze ne, že vám v skutku Praha k srdci nepřirostla jako nám Čechům, to jest patrno z každého úkazu pánové a poněvadž tedy tím, že má Praha dostati novou skvělou ozdobu, kteroužto zase více rovnati se bude velkým a slavným městům Evropy, tedy pánové jaksi nejste s tím spokojeni. A já jsem přesvědčen, že kdyby se dnes jednalo o to podobné museum za ty dva až tři miliony vystavěti v některém německém městě jako na př. v Liberci, že se ho budete zrovna tak horlivě zastávati jako nyní proti němu mluvíte. (Výborně !) Nuže pánové, jeden pan řečník vaší strany onehdy pravil, že prý ztratili Němci v Čechách laksi lásku k této vlasti, že ztratili ten tak zvaný starý patriotismus český z té příčiny, poněvadž my Čechové si osvojujeme skoro všechnu slávu naší

historie a poněvadž si prý osobujeme všecky velké činy téte země, této vlasti. Nu pánové já nechci zde ovšem vykládati, kolik z té slávy naší země a z té slávy naší vlasti padá na účet českého národa a na účet německého národa.

Avšak pánové zdá se mi, že vy sami jaksi cítíte, že přece větší část této slávy padá na účet národa českého. Ale pánové, jestli vás to mrzí, jsteli jaksi žehraví na tu slávu národa Českého, nuže pánové neodvracejte se od díla společného (tak je!), které stavěti chce národ český na ozdobu a ke slávě království Českého, a ke kterému dílu vás bratrsky zve, pánové, abyste též co občané a obyvatelé tohoto království též ruky k tomu přiložili (výborně). Vy milí pánové nedivte se pak co pak řekne pozdější historiograf, který bude psáti dějiny naší historie a který bude psáti právě o tomto jednáni o museu království českého a který pozná z jednání sněmu království českého, že češi to byli, kteří tak horlivě se zasazovali o stavbu musea, kdežto Němci tomu kladli velký odpor. (Výborně. )

Zda pánové můžete se potom diviti když ta sláva, která z toho padá na stavitele této budovy, když ji nebude poctivý historik přičítati potom Vám pánové a zda se tomu budete diviti, když takový historik později který bude míti posouditi, kdo vlastně byl tím pravým synem této země, tohoto království českého, zda národ český nebo národ německý, když takový historik jaksi bude souditi tak jako soudil moudrý král Šalamoun o známých dvou matkách, který řekl, že ona matka není ta pravá matka toho dítěte, která pořád volala: "rozsekni to dítě, " milí pánové, nýbrž ta matka, která chtěla dítě zachovati v celosti, ve zdraví a na životě. Nuže pánové končím ještě s jednou poznámkou, kterou učinil jeden řečník zde a kterou poznámkou ukončil svou řeč, když pravil: Smiřme se a podejme si bratrsky ruce, podejte nám ruku bratrskou a dejte nám důkaz, že s námi chcete jíti stejným směrem a hlasujte proto s námi pro minoritu. Milí pánové, já pravím také a končím: "podejte nám ruku bratrskou, ale ne k tomu konci, abychom bořili něco, nýbrž k tomu konci, abychom něco společně vystavěli, co bude ke slávě, ke zdaru a k

lesku společné naší vlasti české (výborně ! hlučný potlesk).

Nejv. maršálek z.:

Je ještě přihlášen ke slovu pro návrt komisse p. prof. dr. Durdík, a p. prof. Krejčí se hlásil ke slovu k formálnému návrhu. Dávám mu slovo.

Posl. prof. Krejčí.

Dávám návrh na konec debatty.

Herr Prof. Krejčí stellt den Antrag auf Schluß der Debatte.

Ich bitte die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se. )

(Geschieht).

Jest přijato.

Pan Durdík, co jediný řečník pro návrh má slovo.

Posl. prof. Durdík:

Pánové, jen na jednu okolnost chci upozorniti, o které se zde nestala zmínka a týká se toho plánu, podle kterého museum má býti postaveno. Nechci se šířiti o jeho kráse, ale jen co se týče té nádhery poukazuju na něco. Vyjde to znova jakožto předmět dnešního rokování, totiž ten veliký náklad na onu budoucí budovu.

ránové nehledím na města millionová Londýn, Paříž, Berlín, Vídeň, nechci vyčítati ty sumy, které tam věnovali svým četným museům, ale pánové pohledněme na města bližší a menší než jest Praha, na města jako jsou Dráždany, Lipsko, Mnichov. Pánové kdo tam jednou byl ten skutečně žasnul nad tím, jakým spůsobem tam o podobné sbírky jest postaráno. (Tak jest! Tak jest ! ve středu). Jak Četnými a nákladnými stavbami a budu zajisté mluviti ze srdce každého Čecha, který tam tudy byl putoval, že si o těchto nákladných stavbách často vzpomínal na Prahu. My předně co se týče podobných sbírek, podobných ústavů máme v Praze velikou chudobu, my nemáme mnoho jiných ústavů podobných ku př. obrazárny velké zoologické zahrady atd., za které všecky asi toto naše dokonalé museum bude náhradou

a co se týče těch velkých summ pánové, kterých bude museum vyžadovati, musíme také míti asi povznešené stanovisko a já naznačím jen krátkými slovy. Česká spořitelna vystavěla "Rudolfinum" za sumu skoro tak velkou, obnáší více než půl druhého milionu a věnovala toto stavení také privátním spolkům a nevymínila si ani tolik, co se nyní vymínnje v naších návrzích

Dále pánové, není zajisté ještě, co se týče všeobecného blahobytu tu tak zle, jak by se to chtělo líčiti a právě stavební průmysl je ten mocný faktor, který do života národního přivádí veliký ruch, ale tu pravím tedy, že co se týče hlavně té summy nesmíme se stavěti jen na stanovisko - řeknu to přímo - těch obmezených čísel zemských, nýbrž zpomeňme si, že česká země platí více než 100 milionů daní, více tedy nežli bavorská země a tam v Mnichově se vystavělo tolik nákladných staveb, tak že můžeme si to sami říci, nechť by se dalo všelicos poříditi za peníz menší též u porovnání s poměry faktickými nemusí nám líto býti této navržené sumy a nemůže tato suma býti uvedena jakožto vážný a tak převažný argument proti záměrům tak šlechetným.

Ovšem, přísný řád discipliny napřed určuje každé hlasování, naše řeči jsou pouhé epilogy, pouhé doslovy, ale je také potřeba, abychom si to sami řekli a zajisté bylo mnoho mezi námi a v našem lidu mnoho ještě bude takových, kteří by byli na první pohled zalekli se té sumy, a teď když porovnáváme nádhernou tu budovu jak plán sám ji ukazuje, a tu sumu kterou má slavný sněm k ní věnovati k tomu konci, abych zaplašil tak mnohou obavu aneb aspoň jen upozornil na něco co právě zde řečeno nebylo, k tomu jsem se osmělil skrovným svým slovem přispěti, k dálšímu objasnění.

Nejv. maršálek z.

Pan zprav. dr. Rieger má slovo.

Berichterst. Dr. Rieger: Meine Herren! Der Abgeordnete Dr. Ruß hat an meine Loyalität appellirt, indem er ersuchte, ich möge ihn überzeugen, daß seine Anschauung von der des H. Abg. Schmeykal nicht abweicht, wenn ich ihn richtig verstanden habe.

In der Beziehung muß ich bemerken, daß ein Appell an meine Loyalität bei mir gewiß nie ungehört verhallen wird und ich wäre gewiß auch gern bereit, dem H. Kollegen Ruß in dieser Richtung das Zeugnis zu geben, wenn das meiner Ueberzeugung entspräche.

Ich glaube, es ist zwischen seiner Anschauung und der des H. Dr. Schmeykal, der im Namen seiner Parteigenossen gesprochen hat, allerdings ein Unterschied; wenn sie auch vielleicht in dem Punkte zusammentreffen, daß beide den Bauaufand zu groß finden, so ist doch in der Ansicht, die der H. Kollega Ruß ausgesprochen hat, das wesentliche Moment, daß er die Uebernahmie des Museums als einer Landesanstalt förmlich in Antrag brachte und uns empfahl, während der H. Kollega Schmeykal sich einfach beruft auf das Minoritätsvotum, daß es feinen Standpunkt ausspreche.

Ich überlasse es den geehrten Herren, wie sie die Sache beurtheilen.

Já musím pánové jen několik slov připomenouti stran toho, že se ukazuje k tomu, že náklad na museum je příliš veliký pro finanční poměry země.

A především pánové to, že se na sedláka německého uvaluje břemeno, které zajisté jemu bude nepříjemno, a že se to pokládá za neslušné, aby takové břemeno na něho bez jeho vůle a jeho zástupců se uvalovalo.

Pánové, v tomto ohledu odvolávám se na to, co v posledních dnech řekl pan poslanec Plener.

On připomínal že ten návrh, aby se náklad na školství rozdělil podle národností, návrh který byl od nás učiněn v onom zákoně národnostním, že se ze strany německé odporučiti nemůže, poněvadž by tím krajiny německé, které jsou chudší více ztratily a že jest potřeba a povinností všech bohatších krajin, aby na ty chudší přispívaly, ale pánové v tom ohledu myslím a prosím, aby dr. Volkelt, který byl referentem ve školských věcech a všichni pánové, kteří znají referáty o tom, co se vynaložilo na školství německé v letech minulých, prosím, aby si to na paměť uvedli, a tu se snad přesvědčí,

jest-li že Češi platili více na Němce než Němci na Čechy.

Pánové myslím, že to ještě dávno nebudeme vyrovnáni a že i ti němečtí sedláci, na které nějaký krejcar připadne, že ještě budou velice v prospěchu.

Ale pánové, ještě jednu věc si dovoluji pronésti.

Pravilo se, že jest to jen pro ozdobu města Prahy, pánové, věřte, že náš slav. sněm pro toto město věru ještě mnoho neudělal; ale já si dovoluji pánové připomenouti, že Praha platí školské přirážky jako každé jiné město a každá jiná vesnice v Čechách a že z těchto přirážek na své daně, které platí již od tolik let, nebere pro své potřeby školské ani krejcaru. (Výborně! Tak jest!) A pánové to co Praha za ta léta do pokladnice zemské ve prospěch krajanů německých a českých obětovala, obnáší pánové 15 milionů. (Slyšte, slyšte!)

A kdybyste tedy pánové ty dva mil i ony darovaly městu Praze tedy mu zůstanete ještě 13 milionů dlužni. (Výborně! Výborně!)

A to prosím pánové, abyste ráčili uvážiti, že věrru tu nemůže se o tom mluviti, že by obyvatelstvo německé jakkoliv v té věci bylo zkráceno. Já ještě připomínám, že mezi těmi, kteří potřebu národního musea uznali a kteří na ně podali příspěvky, a to znamenité jest, sám Jeho Veličenstvo náš nejmilostivější císař a král, on sám složil na postavení musea do pokladny musejní 10. 000 zl. a pánové, já myslím, že tohoto vznešeného příkladu všichni můžeme býti pamětní a vděční, že v tom Jeho Veličenstvo tak krásný příklad podal. My všichni, kteří jsme synové této země, měli bychom příklad Jeho následovati.

Ostatek jen se přimlouvám "za přijetí tohoto paragrafu a připomínám, že, pánové, již před 20 lety slavný sněm to usnesl (Tak jest) nejen votem českým, ale také německých spoluposlanců (tak jest) a že, pánové, kteří dali tenkráte své německé slovo, že mají také povinnost toto něme-

cké slovo vyvaditi a držeti. (Výborně). Ein deutsches Wort soll gehalten werden. (Výborně. )

Nejvyšší maršálek zemský. Přejdeme k hlasování o čl. 1.

Wir übergehen zur Abstimmung über § 1.

Předmětem hlasování jest čl. 1. tak jak jest vytištěn.

Gegenstand der Abstimmung ist der § 1. so wie derselbe vorgedruckt ist.

Ich ersuche die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s ním souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se). Jest přijato.

Ist angenommen.

Tuším, že bude vhod, by se jednotlivé články předlohy nepředčítaly, nýbrž toliko se číslice jmenovaly. (Hlasy: Výborně. )

Ich halte es für entsprechend, daß die §§ nicht vorgelesen, sondern lediglich die Ziffern derselben genannt werden und ich werde jedesmal die Frage stellen, ob Jemand das Wort verlangt.

Zpravodaj dr. Rieger: Při §. 2. připomínám toliko, že jest stylistická chyba respective tisková, že se tady měla opakovati po slově "potřebných plánů, " kdež má státi koma "plány na umělecké vyzdobení", že slovo "plánů" se dvakrát opakuje.

Nejv. maršálek zem.

Žádá někdo za slovo ke článku 2. ?

Verlangt Jemand zu § 2 das Wort ?

Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jest čl. 2. s onou opravou v českém textu, na kterou poukázal pan zpravodaj.

Gegenstand der Abstimmung ist der § 2 mit der vom Herrn Berichterstatter im böhmischen Texte angegebenen Correktur.

Ich ersuche die Herren, welche dem § 2 zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s čl. 2. by vyzdvihli ruku.

(Stane se. ) Jest přijat.

Ist angenommen.

Berichtest. Dr. Rieger: Im § 3 befindet sich ein Druckfehler oder es ist eine irrige Zahl durch ein unbegreifliches Räthsel hineingekommen. Es wolle das hohe Haus den einschließlich des Gesammthonorars für den Architekten auf 1, 793. 500 fl. veranschlagten Bauaufwand genehmigen.

I v českém textu nalézá se ta samá chyba: Slavný sněme, račiž stavební náklad, který po připočtení celkového honoráře architektova na 1, 793 500 zl. vypočten jest, schváliti.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Der Herr Berichterstatter beantragt den § 3 in folgender Fassung mit richtig gestellter Ziffer, welche durch einen Druckfehler sich eingeschlichen hat. Derselbe lautet:

Slavný sněme! račiž stavební náklad, který po připočtení celého honoráře architekta na 1. 793, 500 zl. vypočten jest, schváliti.

Hoher Landtag wolle den einschließlich des Gesammthonorars für Architekten auf 1, 793. 500 fl. veranschlagten Bauanswand genehmigen

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

(Stane se). Jest přijato.

Ist angenommen.

Čl. IV. K čl. IV. se přihlásil p. poslanec Zeithammer.

Poslanec Zeithammer: Já se vidím nucena učiniti návrh na doplnění toho článku.

Zdá se mi totiž to doplnění nutné. Kdybych býval byl přítomen v zemském výboru, když se o tom rokovalo, tedy bych byl neopomenul na to upozornit i.

Jedná se totiž o částečné krytí z vyvazovacího fondu 300. 000 zl.

Já sice nesdílím nikterak obavu, kterou vyslovil p. poslanec Wolfrum, který pravil, že by celá záležitost vyvazovacího fondu mohla býti nějakým způsobem rušena tím, kdyby zemský fond k tomu účeli si 300. 000 zl. vypůjčil. Podle posledního výkazu, který byl předložen také kommissi budžetní jsou kassovní přebytky vyvazovacího fondu nyní ve výši více než 4. 000, 000 zl. a že tedy v průměru 5 let, jak dlouho ještě ta záležitost trvati bude, nikterak vyvazovací fond do nějakého nebezpečí přijíti nemůže, jest očividné. Avšak já upozorňuji, že pokaždé, když se jedná o nějakou půjčku z vyvazovacího fondu císařská vláda klade na to důraz a klade to za podmínku k předložení takového návrhu k nejvyššímu rozhodnutí a schválení, aby byl určitě udán onen čas, v kterém se ta půjčka má splatiti a ten čas tam schází a já si dovoluji tedy následkem toho učiniti následující návrh; Konec čl. 4. znějž takto: Do summy 300. 000 zl. která se zúročiti má ročními 4 0/0 a splatiti r. 1886 z řečené zápůjčky.

Das Ende des § 4 hat zu lauten: "bis zum Betrage von 300. 000 fl. machen zu dürfen, welche mit jährlichen 4 Proc. zu verzinsen und aus der Vorerwähnten Anleihe im Jahre 1886 zurückzuzahlen ist. "

Já nepochybuji, že ta půjčka bude moci býti effektuována již r. 1885, poněvadž však již budžet jest na r. 1885. odhlasován a také není na to pomýšleno, aby do něho byly brány úroky, tedy činím tento návrh a odporučuji jej slavnému sněmu k přijetí.

Nejvyš. marš. z.:

Učiním dotaz na podporu.

Nebude třeba, bych návrhy opět četl a žádám pány, kteří podporují návrh pana poslance Zeithammera, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Zadá ještě někdo za slovo ? Prohlašuji debattu za ukončenou.

Zpravodaj p. Dr. Rieger:

Já jsem docela zrozuměn s návrhem, poněvadž věc jasně staví, jakož vím, že se povolení k té věci dobýti musí a že tedy tím ta obava, že by snad záležitost vyvazovací se zdržela tím se vylučuje, když to bude zaplaceno do té doby.

Nejv. maršálek zemský.

Přejdeme k hlasování.

Dám hlasovati o článku 4. v tom znění jak jej navrhuje p. poslanec Zeithammer. Pakliby tím spůsobem nebyl přijat, dám hlasovati o článku 4. dle tištěného návrhu komise.

Ich werde zuerst über den §. 4 in der vom Hrn. Abg. Zeithammer vorgeschlagenen Fassung abstimmen lassen.

Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Kommissionsantrag, sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den Kommissionsantrag abgestimmt werden.

Žádám pány, kteří souhlasí s čl. 4., v onom spůsobu jak jej p. poslanec Zeithammer navrhl, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage nach der vom Hrn. Abg. Zeithammer vorgeschlagenen Formulirung zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj Dr. R i e g e r:

Ku § 5. připomínám, že se stal též omyl při alinea b), kde má státi, že se změna stanov musea může státi jen se schválením samého sněmu zemského.

Im Alinea b) wird vom Ausschuße beantragt:

"Eine Aenderung der Statuten des Museums kann nur mit Genehmigung des Landtages erfolgen, " während hier gedruckt erscheint: "des Landesausschusses", was eben in der Kommission zur Abänderung beantragt worden ist. -

Nej. maršálek zem. Žádá ještě někdo za slovo k čl. 5 ?

Verlangt noch Jemand zu §. 5 das Wort?

Ich werde daher über den Paragraph mit der vom Herrn Berichterstatter vorgeschlagenen Korrektur, daß es nämlich im Alinea b) statt "Landesausschusses",, Landtages" heißen solle, abstimmen lassen.

Dám hlasovati o čl. 5 s onou opravou, kterou navrhl pan zpravodaj, by totiž v odstavci b) stálo na místě "zemského výboru" "sněmu. "

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Jest přijato.

Ist angenommen.

Berichterst. Dr. Rieger: Ich bin der Ansicht, daß eine dritte Lesung nicht nöthig ist, weil es kein Gesetz, sondern nur ein Beschluß ist.

Oberstlandmarschall: Ich stimme dieser Ansticht bei.

Ich werde nun zum Schluße der Sitzung schreiten.

Přikročím k ukončeni sezeni.

Komise pro záležitosti hypoteční banky bude odbývati schůzi 21. října o 6. hod. dopol.

Die Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank wird am 21. Oktober um 6 Uhr Nachm. Sitzung halten.

Die Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten wird am 21. Okt. eine Stunde vor der Landtagssitzung Sitzung halten.

Komise pro okresní a obecní záležitosti bude odbývati schůzi dne 21. října hodinu před sezením sněmu.

Pan předseda komise pro okresní a obecní záležitosti mne požádal za slovo, aby učinil jménem komise formální návrh.

Abg. Fürst Windischgrätz:

Hoher Landtag! Der Bericht des Landesausschusses bezüglich der Steuereinhebung seitens der Gemeinden ist der Kommission für Bezirks und Gemeindeartgelegenheiten zugewiesen worden. Die Kommission hat über den Gegenstand reifliche Berathung gepflogen und hat anläßlich dieser Berathung zwei Beschlüsse gefaßt. Ein

Beschluß geht dahin, daß die hohe k. k. Regierung ersucht werde, einen Vertreter in den Kreis der Kommission zu entsenden, damit er sich über die Stellung äußere, welche die hohe Regierung gegenüber dieser Angelegenheit einzunehmen gedenkt. Gleichzeitig hat aber die Kommission den zweiten Beschluß gefaßt, mich zu beauftragen, daß in Rücksicht dessen, Daß der Bericht des Landesausschusses ein außerordentlich ausführlicher sei, es ferner wünschenswerth ist, daß diese Angelegenheit noch vor Schluß der heurigen Session des Landtages zur Berathung gelange, daß ich den Antrag im hohen Hauses stelle: das hohe Haus wolle beschließen, es sei auf Grund des §. 47, d der Geschäftsordnung vor der Drucklegung des Kommissionsberichtes über den Landesausschußantrag bezüglich der Einhebung der Steuern Umgang zu nehmen.

Oberstlandmarschall: Wird gegen diesen Antrag eine Einwendung erhoben?

Činí někdo proti tomuto návrhu námitku ?

Abg. Fürst Schwarzenberg: Meine

Herren! Wenn es auch zu den ungewöhnlichen Ereignissen in diesem hohen Hause gehört, insbesondere bei so später Abendstunde, gegen einen Antrag aus mündliche Berichterstattung einen Einwand zu erheben, so glaube ich hiezu durch die sonderbare Verquickung zweier Anträge der Bezirks« und Gemeindekommission berechtigt zu sein.

Paragraph 47 der Geschäftsordnung bestimmt, daß Anträge aus mündliche Berichterstattungen im hohen Hause in Fällen minderer Wichtigkeit oder in Fällen von besonderer Dringlichkeit gestellt und bewilligt werden können.

Nun, meine Herren, was den erstern Fall anbelangt, die mindere Wichtigkeit, so glaube ich, daß dieses Motiv entfällt, und zwar im Einblicke auf die Wichtigkeit der Vorlage und im Hinblicke darauf, daß die Kommission sich veranlaßt sieht, einen Regierungsvertreter noch einzuladen, um den Standpunkt der Regierung zu kennzeichnen.

Nun, was die Dringlichkeit anbelangt und bezüglich der Wichtigkeit, bin ich, was die Frage an sich anbelangt, mit der Kommission einer Meinung Daß dieselbe aber bereits heute, bevor sie den Regierungsvertreter überhaupt ge-

hört hat, bevor sie die Stellung der Regierung in dieser wichtigen Frage kennen gelernt hat, den Bericht des Ausschusses für ausreichend findet, um aus Grund desselben an das hohe Haus Bericht zu erstatten, das, meine Herren, kann ich nicht begreifen; ich kann mich mit diesen Anschauungen nicht vereinbaren und konnte daher für diesen Antrag nicht stimmen.

Nejv. marš. z:

Žádá ještě někdo za slovo k této věci ?

Verlangt noch Jemand zu diesem Antrage das Wort?

Es ist nicht der Fall.

Ich ersuche daher die Herren, ihre Plätze einzunehmen, da ich zur Abstimmung schreiten werde.

Žádám pány, by zaujali svá místa.

Předmětem hlasování bude záležitost komise pro okresní a obecní záležitosti, by směla o dotyčné předloze podati ústní zprávu.

Gegenstand der Abstimmung wird das Ansuchen der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten sein, über die fraglichen Gegenstände mündlich Bericht erstatten zu dürfen.

Ich ersuche die Herren, welche dieses Ansuchen, bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří povoluji tuto žádost, by vyzdvihli ruku.

(Stane se).

Der Antrag ist gefallen.

Návrh jest odmítnut.

Příští sezení se bude odbývati zejtřejšího dne a sice v 10 hodin.

Die nächste Sitzung findet morgen den 21. Oktober, und zwar um 10 Uhr statt.

Denní pořádek jest následující a sice kladu na denní pořádek záležitosti, které při dnešním denním pořádky nebyly vyřízeny, tedy počínaje číslem pátým dnešního denního pořádku až do konce. Dále zprávu komise rozpočtové o návrzích výb. zemského v příčině převzetí Českého nár. divadla, pak zprávu školské komise o žádostech za upravení platů učitelských

Zpráva školské komise o předloze

zemského výboru, která sé týče stavu národních škol v království Českém.

Zpráva, školské komise o petici místní školní rady v Nechvalicích v příčině přebytků v okresní školní pokladně Sedlčanské z r. 1870-1873.

Zpráva školské komise o peticích obcí Oberschlag a Christschlag, aby výlohy za povozy duchovního za příčinou vyučování náboženského z fondu školního uhražovány byly.

Zpráva školské komise o petici pana Lehečky učitele ve výslužbě v Semicích v příčině zkrácení jeho výslužného.

Zpráva školské komise o petici místní Školní rady obcí Podmoklí a Karešic za ponechání dvou jednotřídních škol v těchto obcích.

Zpráva školské komise o petici výboru školního pokračovacích škol řemeslnických v Praze za vydání zákona o zřizováni a vydržování pokračovacích škol řemeslnických a za udělení subvence zemské na vydržování pražských škol řemeslnických.

Zpráva komise školské- o petici několika obcí okresu Taborského za zachování osmileté povinnosti školní.

Die Tagesordnung für die morgige Sitzung ist folgende: Die von der heutigen Tagesordnung unerledigt gebliebenen Gegenstände, das heißt die Gegenstände, welche unter Post 5 bis zum Schluße auf der Tagesordnung von Heute stehen, dann Bericht der Budgetkommission über die Anträge des Landesausschusses betreffend die Uibernahme des böhm. Landestheaters.

Bericht der Schulkommission, betreflend

die Regulirung der Lehrergehalte.

Bericht der Schulkommission über die Vorlage des Landesausschußes, betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das J. 1884.

Bericht der Schulkommission über die Petition des Ortsschulrathes in Nechvalic betreffend die Gebahrungsüberschüsse des Selčaner Schulbezirkes für die Zeit von 1870-1873.

Bericht der Schulkommission über die Petition der Gemeinde Oberschlag und Christschlag um Holung der Fahrgelegenheitskosten für den Religionsunterricht aus der Schulbezirkskassa.

Bericht der Schulkommission über die Petition des. Josef Lehečka, pens. Schullehrers in Semic Bez. Pisek, wegen Verkürzung seiner Pension.

Bericht der Schulkommission über die Petition der Gemeinde und des Ortsschulrathes in Podmok und Karesic um Belassung der in diesen zwei Ortschaften bestehenden zwei einklassigen Schulanstalten.

Bericht der Schulkommission über die Petition des Schulausschusses für gewerbliche Fortbildungsschulen in Prag um Erlassung eines Gesetzes über Errichtung und Erhaltung gewerblicher Fortbildungsschulen und um Subventionirung der gewerblichen Fortbildungsschulen in Prag.

Bericht der Schulkommission über die Petition mehrerer Gemeinden des Bezirkes Tábor um Erhaltung der achtjährigen Schulpflicht.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Schluß der Sitzung um 10 Uhr 15 M. Ab.