Stenographischer Bericht
über die
24. Sitzung der II. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 16. Okt. 1884.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der Oberstlandmarschallstellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: K. k. Statthalter Se. Excell. Dr. Alfred Freiherr von Kraus und der k. k. Statthalterei-Rath Friedrich Kmoch.
Beginn der Sitzung um 10 Uhr 45 Minuten Vormittag.
Stenografická zpráva
o
24. sezení II. zasedání Českého sněmu z r. 1883, dne 16. října 1884.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. místodržit. rada Bedřich Kmoch.
Sezení počalo o 10. hod. 45 minut dopoledne.
Tages-Ordnung.
1. Erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Bach und Genossen betreffs Theilung der böhmischen Landesfindelanstalt in zwei selbstständige Abtheilungen. (Dr. 106, Ldtg. -Z. 285).
2. Erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Kvičala und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes hinsichtlich des Besuches und der Einrichtung von Schulen in national gemischten Gemeinden. (Dr. 107, Ldtg-Z. 286).
3. Bericht der Kommission in Angelegenheit der Reform der Landtagswahlordnung. (Dr. 93, Ldtg. -Z. 266).
4. Bericht der Kommission für landwirtschaftliche Vorschußkassen über den GesetzEntwurf, betreffend die Abänderung und Er-
gänzung mehrerer Bestimmungen des Gesetzes über die Errichtung landwirtschaftlicher Vorschußkassen. (Dr. 94, Ldtg. -Z. 267).
5. Bericht der für die Regelung der Wasserwirtschaft und Regulierung der Gewässer in Böhmen eingesetzten Kommission. (Dr. 101, Ldtg. -Z. 267).
6. Bericht der Landeskultur-Kommission über die Pet. der Vorstände der an der unteren Beraun gelegenen Gemeinden um Schutz gegen fortwährende Verwüstung des Thales durch stete Hochwässer mit Bitte um Schleunigste Veranlassung technischer Vorarbeiten zur Regulierung (ungedr. Ldtg. -Z. 249).
7. Bericht der Schul-Kommission über die Petition des J. Kroha, Volksschullehrers in Tachau, um Einrechnung der von ihm in
der definitiven Stellung als Lehrer zurückgelegten Dienstjahre in das zur Erlangung der 1. Dienstalterszulage nöthige Quinquennium (ungedr. Ldtg. -Z. 215).
8. Bericht der Schul-Kommission über die Petition des Ortsschulrathes in Eichwald um Einreihung in eine höhere Lehrergehaltsklasse (ungedr. Z. 251).
9. Bericht der Pet-Kommission über die Pet. des Stadtrathes der Stadt Trautenau um Erlassung eines Gesetzes in Schubsangelegenheiten aus Grund des § 6 des Gesetzes vom 27. Juli 1871 und um Vermehrung der Schubstationen im politischen Bezirke Trautenau (ungedr. Ldtg. -Z. 234).
10. Bericht der Pet. -Kom. über die Petitionen mehrerer Bez-Ausschüße um Erlassung eines Gesetzes, daß Fahrbahnen für Schlitten aus Landes- und Bezirksstrassen doppelgeleisig anzulegen seien (ungedr. Ldtg. Z. 235).
11. Bericht der Pet-Kom. über die Pet. der Insassen von Dittersbach, Deutsch-Wernersdorf, Birkigt und Bodisch um Abänderung der 13. Klasse der Hausklassensteuer (ungedr. Ldtg. -Z. 236).
12. Bericht der Pet. -Kom. über die Pet. des Bierbrauindustrie-Vereines für das Königreich Böhmen in Prag um Regelung der Einhebung des Bierkreuzers (ungedr. Ldtg. -Z. 238).
13. Bericht der Pet. -Kom. über Petitionen um Abänderung der Vorschriften über die Aichung der Maaße und Gewichte (Dr. 80, Ldtg. -Z. 240).
14. Bericht der Bugdet-Kom. über die Pet. des land- und forstw. Bezirksvereines in Budweis um Zuwendung des Vermögens des aufgelösten landw. Vereines in Budweis. (Dr. 90, Ldtg. -Z. 262).
Denní pořádek.
1. První čtení návrhu dr. Bacha a soudruhů, aby nalezinec zemský rozdělen byl ve dvě zvláštní oddělení o sobě (tisk 106. č. 285. )
2. První čtení návrhu posl. dr. Kvíčaly a soudr. na vydání zákona v příčině
návštěvy a zřizování škol v obcích národně smíšených (107. č. 286. )
3. Zpráva komise pro změnu řádu volení do sněmu království českého (tisk 93. č. 266. )
4. Zpráva kom. pro hospod. záložny o osnově zákona v příčině změny a doplnění několika ustanovení zákona, jenž se týče zřízení okr. záložen hospodářských (tisk 94. č. 267. )
5. Zpráva kom. zvolené v příčině hospodářství s vodami a upravení řek v Čechách (91. č. 278. )
6. Zpráva kom. zemědělské o petici představenstva obcí na dolejší Berounce za ochranu proti neustálému pustošení údolí s prosbou za pokud možno nejrychlejší opatření nejnutnějších technických předprací k úpravě (net. č. 249. )
7. Zpráva kom. školské o petici J. Krohy, učitele při obecní škole národní v Tachově, aby mu služebná leta, jež strávil v definitivním postavení jako učitel, počítána byla v dobu pětiletou k účelu dosažení prvního přídavku podle stáří služebného potřebnou (net, č. 215. )
8. Zpráva komise školské o žádosti místní školní rady v Dubé za vřadění do vyšší třídy platů učitelských (net. č. 251. )
9. Zpráva petiční kom. o petici městské rady v Trutnově za vydání zákona v záležitostech hnaneckých na základě § 6. zák. ř. ze dne 27. července 1871 a za rozmnožení hnaneckých stanic v pol. okresu Trutnovském (net. č. 234. )
10. Zpráva petiční kom. o peticích několika okr. výborů za vydání zákona v příčině zřízení dvoukolejových jízdních dráh pro saně na okresních a zemských silnicích (net. č. 235. )
11. Zpráva pet. komise o petici občanů z Jetřichova, Verneřovic, Březové a Bohdašína za změnu 8. třídy třídní daně domovní (net. č. 236)
12. Zpráva kom. petiční o petici spolku pro průmysl pivovarský král. českého
v Praze v přičíně upravení vybírání pivního krejceru (net. č. 238. )
13. Zpráva petiční kom. o peticích v příčině změny nařízení vydaných o cejchování měr a vah (tisk 80. č. 240. )
14. Zpráva kom. rozpočtové o petici hosp. a lesnické jednoty okresní v Budějovicích za odevzdání jmění rozpuštěného krajského hospod. spolku v Budějovicích (tisk 90. č. 262. )
Nejv. maršálek z. Jest dostatečný počet poslanců shromážděn a zahajuji schůzi.
Das hohe Haus ist beschlußfähig. Ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly 21. sezení ze dne 13. října byly po čas předepsaný k přehlednutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 21. Sitzung vom 13. Oktober find durch die Vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.
činím dotaz, zdali proti těmto protokolům byla učiněna námitka.
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen diese Protokolle eine Einwendung erhebt.
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich die Protokolle für agnoscirt
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Žádám, by bylo zděleno, co z došlých spisů bylo přiděleno.
Ich ersuche die Zuweisung aus dem Einlaufe dem hohen Hause mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek. Komisi budžetní bylo přiděleno (čte):
č. 302. Zpráva výb. zemsk., kterou zpráva zemsk. archiváře Dr. Gindelyho ohledně vydávání starších sněmů pak o činnosti zem. archivu v letošním roce, se předkládá,
č. 305. Zpráva výb. zemsk. s návrhem, jakým spůsobem měla by dána býti náhrada za výpadek přirážek k daním následkem sestátnění soukromých dráh,
č. 308. Zpráva výb. zemsk. v příčině
naložení se subvencí 5000 zl. povolené k účelům zemědělským vůbec na r. 1883,
č. 308 je přiděleno zemědělské komisi.
Der Budgetkommission wurde zugewiesen:
Nr. 302. L. -A. -Bericht mit Bericht des
Landesarchivars Dr. Gindely in betreff der
älteren Landtagsverhandlungen und über die
Thätigkeit des Landesarchivs im heurigen Jahre.
Nr. 305. L. -A. -Bericht betreffend die Deckung der Ausfälle an Steuerumlagen in Folge Verstaatlichung von Privateisenbahnen.
Der Landeskulturkom. wurde zugewiesen:
Nr. 308. L. -A. Bericht betreffend die
Verwendung der zu Landeskulturzwecken über-
haupt für das Jahr 1883 bewilligten Sub-
vention pr 5000 fl.
Nejv. maršálek z.: Žádám by bylo sděleno, co bylo v tisku rozdáno.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, was im Drucke vertheilt worden ist.
Sněm. sekr. Sládek (čte):
Tiskem rozdáno číslo 297. "Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o osnově zákona předložené výborem zemským, jež se týče chovu plemenných býků, "
čís. 300. "Zpráva komise zřízené pro záležitost stavby nové budovy musejní, "
čís. 301. "Zpráva výboru zemského, aby vybírání daní upraveno bylo zákonem, "
čís. 306. "Zpráva komise rozpočtové o pojištění obou divadel zemských proti ohni, "
čís 307. Zpráva komise rozpočtové o návrhu zemského výboru, aby se povolila vyšší náhrada ředitelstvu král. německého divadla zemského a družstva Národního divadla za to, že následkem úmrtí Její Veličenstva císařovny a královny Marie Anny v zemských divadlech po čtyry dny nehráno,
č. 310. Návrh hrab. Jind. Clam-Martinice a 65 soudr. na podání vládní před-
lohy, směřující k tomu, aby na státních školách v Čechách vyučování druhému jazyku zemskému stalo se předmětem závazným.
Mezi sezením rozdáno bude číslo: č. 298. Zpráva komise rozpočtové o zemském účtu za r. 1883.
č. 309. Zpráva výboru zemsk. o petici obce Pražské za vydání zákona o nucenosti jatečné pro Prahu, Pražská předměstí a sousední obce.
Konečně stenografická zpráva 22. sezení.
Im Drucke wurde vertheilt:
Nr. 297. Bericht der Landeskulturkommission über den vom Landesausschuße vorgelegten Gesetzentwurf in Betreff der Haltung von Zuchtstieren.
Nr. 300. Bericht der für die Bauangelegenheit des Museums gewählten Kommission.
Nr. 301. L. -A. -Bericht in Angelegenheit der gesetzlichen Regelung der Einhebung der Steuern.
Nr. 306. Bericht der Budgetkommission betreffend die Versicherung der beiden Landestheater gegen Brandschaden.
Nr. 307. Bericht der Budgetkommission betreffend die Bewilligung einer erhöhten Entschädigung an die Direktion des deutschen Landestheaters und an das Konsortium des böhmischen Nationaltheaters für die 4 Tage, an welchen in Folge Ablebens Ihrer Majestät der Kaiserin und Königin Maria Anna, in den Theatern nicht gespielt worden ist.
Nr. 310. Antrag des Abg. Heinrich Graf Clam-Martinic auf Einbringung einer Regierungsvorlage, betreffs Einführung der zweiten Landessprache als obligaten Lehrgegenstandes an den Mittelschulen in Böhmen.
Während der Sitzung gelangen zur Vertheilung:
Nr. 298. Bericht der Budgetkommission über die Landesrechnung für das Jahr 1883.
Nr. 309. L. -A. -Bericht über die Petition der Stadtgemeinde Prag um Erlassung eines Landesgesetzes, betreffend die Einführung des
Schlachtzwanges für Prag, die Prager Vorstädte und die Nachbargemeinden; endlich der stenografische Bericht der 22. Sitzung.
Nejv. maršálek zem. Žádám, by slavnému sněmu byly sděleny došlé petice.
Ich ersuche, den Einlauf au Petitionen mitzutheilen.
Sněm. akt. dr. H a u b n e r (čte): č. 832. Posl. pan Zeithammer s pet. místní školní rady v Sluhách za vřadění tamní školy do vyšší třídy platu učitelského.
Nr. 833. Abg. Hr. Dr. Roser mit Pet. des Gemeindeausschusses Johnsdorf mit Hottendorf um Theilung des Politzer Bezirkes und Errichtung eines Bezirksgerichtes in Weckelsdorf. -
Nr. 834. Derselbe Hr. Abg. in Merkelsdorf ingleichen.
č. 835. Posl. pan Jos. Pražák s petici ředitelstva hospodářské záložny na Mělníku za změnu zákona o hosp. záložnách.
č. 836. Poslanec pan Zabranský podal petici místní školní rady v Střešovicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy platu učitelského.
č. 837. Týž pan poslanec petici školní rady v Unhošti v téže záležitosti.
č. 838. Pan poslanec Šindler podal petici městského zastupitelstva v Náchodě v příčině obsazování míst učitelských na školách občanských a měšťanských silami ženskými.
Nejv. maršálek zemský. Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu dra. Bacha a soudruhů, aby nalezinec zemský rozdělen byl ve dvě zvláštní oddělení o sobě.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Bach und Genossen betreffs Theilung der böhmischen Landesfindelanstalt in zwei sebstftändige Abtheilungen.
Navrhovatelem jest pan dr. Bach. Dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Bach:
Slavný sněme!
Když jsem spolu se soudruhy svými návrh učinil na rozdělení nalezince a zřízení primáře českého a německého učinil jsem to jen z toho ohledu, poněvadž toho žádá nutnosť, žádá toho rovnoprávnost, žádá toho také spravedlnost. Jak víte pánové, máme sice českou universitu zřízenou, ale není v mnohých případech ještě úplná. Kdežto německá universita honosí se nadacemi krásnými a bohatě zřízenými pomůckami vyučovacími, velkými sály pro přednášky a krásnými paláci, je naše universita ještě neúplná a v mnohém ohledu odstrkována jako popelka se všech stran. Nalehavá potřeba toho je, aby páni z naší strany, kteří zasedají v delegacích a v říšské radě, se přece již jednou upřímně a energický té věci ujali, aby tomu zlořádu byl jednou konec udělám.
Pánové ! Rozdělení nalezenci českého na dvě části, o to se ujímalo profesorstvo české medicinské fakulty již od r. 1882, ale nedomohlo se žadného cíle a teprve v posledním zasedání slavného zemského výboru byla přijata zásada, že se rozdělení státi má a k tomu konci byla určena enketa, která předešlou sobotu zasedala. Ale poněvadž tam bylo snad náhodou více z německé strany, kteří tomu nepřáli, tedy na základě starého přísloví "beati possidentes" neupustili od toho. Jediné pan primář dr. Epstein, který má zemsk výborem dovolení v našem českém nalezenci přednášky míti, svolil velkomyslně k tomu, aby docent dětských nemocí mohl jeho pokoje tam upotřebiti a to sice dvakrát týdně. Pánové! To by bylo takové postavení to, jako a abych řekli řekl v podruží a to nemělo by ani žádného dobrého účele stran vyučování, ani by to neharmonovalo s postavením primáře samotného.
Pánové! já si dovolím poukázati k tomu, že je nutnosť toho a že je spolu možno odděliti tu věc příznivě a spolu že zřízením nového primáře nebude zemský fond žádných obtíží míti.
Pánové! Neúplnosť naší university české se zvláště jeví při medicinské fakultě české; zde nemáme ještě stolici pro psy-
chiatrii, zde nemáme důležité stolice pro dětské nemoci, nemáme důležité stolice pro kojence.
A jak si máme představiti našeho mladého českého lékaře, když přijde do praktického života a nemá ani žádného pojmu o těchto důležitých nemocech dětských a obzvláště tedy také žádného pojmu o důležitých nemocech různých kojenců.
Je-li učení nemocí dětských již samo o sobě těžké, jest tím těžší pánové učení nemoci kojenců. Zde se nemohu s tím nemocným smluviti, zde nemohu subjektivních příznaků použiti, abych si udělal soustavu jeho nemoci, zde se musím omeziti jenom na objektivné příznaky.
A pánové, k tomu jest potřeba nauky, k tomu jest potřeba zkušenosti. Když taková věc, taková zásada, která jest zde k provedení možná, poněvadž máme svůj vlastní český nalezinec, by se neměla uskutečniti: pak věru nevím, kdy by se to mohlo státi, když jak dále prokážu, máme materialu pro učení dost a dost, tak že bychom tři university v německé říši s nimi zaplaviti mohli. Máme lidi takové, kteří jsou s to toto čestné místo nyní zastávati a máme i místnosť k tomu, ne arci ve velkém rozměru.
Pánové, to jest nutnost dozajista, kterou račte nahlédnouti. Co se týče rozdělení tohoto domu, říká se se strany těch, kteří do té věci mluviti mají, že se to rozděliti nedá. Dovolím si, pánové, upozorniti, že nalezinec náš se nachází ve dvou od sebe odděl. domech, které patří zemi, v jednom tak zvaném "Veyrovém", kde máme 34 postelí pro kojence s kojnými a v druhém tak zvaném " Cukrovce" kde máme 44 postelí pro kojence s kojnými.
Ty domy jsou od sebe odděleny. Až posud je upotřebil primarius p. dr. Epstein se svým asistentem a sekundářem.
Nenahlížím, proč by to rozdělení dle místností nebylo možné. Jeden dům by se odevzdal německému primáři, druhý dům českém primáři.
Co se týče materialu, slavný sněme,
jest, jsem již podotkl, dostatečný. Dovolím si podotknout dále, že jsem si zaopatřil tříletá statistická data a sice r. 1881 bylo odevzdáno z porodnice české do tohoto nalezince 2640 dětí, r. 1882 2687, r. 1883 2591 dětí. - Máme tedy, slavný sněme, průměrny stav dětí, které se z porodnice české zemské odevzdávají do nalezince našeho 2636 dětí i tedy jak slavný sněm nahlíží, material by zde byl, místnosť jest zde také; záleží to jen na rozdělení a na dobré vůli. Mohlo by se říci, že by se to nechalo těžko s těmi dětmi, které se v porodnici narodí disponovati s dodáváním do jednotlivých těchto částí.
Pánové, ta věc jest docela jednoduchá. Buďto by se mohly z německého oddělení porodnice dodávati děti do německého odděleni nalezince a vice versa a z českého odděleni do českého, aneb jako jest to, pánové s mrtvolami z nemocnice, které se dávají stejným počtem německému i českému pathologickému ústavu; tak že by se dalo ku př. jeden den co se narodí německému a druhý den co se narodí, českému oddělení. Tedy, pánové, co se týče těch věci, nemáme žádné závady a co se týče toho, mohlo by se upotřebiti se strany primáře spolu také co objektu přednášek a že při takových dětech pánové, se mnoho a mnoho krásných jak říkáme my případů nemocnických najde, to jest na bíle dni.
Jest totiž usus, že kojenci buď se svými matkami jsou tam odevzdány aneb se odevzdají zvláštním kojným, které tam z porodnice dodány jsou. Takoví kojenci zůstanou tam nejméně 4 neděle, po 4 nedělích se odevzdají venkovským matkám ošetřovat. To se ale děje jen s úplně zdravými dětmi. Nemocné tam zůstanou a tvoří objekt pozorování a vyučování. Že takový silný počet těchto nemocných dětí tam existuje, to jest dokázáno tím, že se vůbec upotřebují se strany p. dr. Epsteina k přednáškám. Ale i kdyby to nebylo, potřebuje také mladý medik vědět průběh novorozence během 4 neděl. To jest relativně také nemocí a k tomu nemají naši páni žádnou příležitost se o tom vůbec přesvědčiti.
Co se toho týče musím upozorniti, jak račte bez toho věděti, že jest potřebí jak při rigorosních zkouškách tak také
při zkoušce fysikální, aby se kandidát vykázal znalostí očkováni. Kde se to má český medik naučiti ? Až posud býval ten nesmyslný spůsob, že musil professor očkovat na mrtvolách na dětech. To jest docela jednoduchá manipulace, to není nic vědeckého. Zde jest potřebí, aby náš mladý medik se přiučil nejen manipulaci očkování, nýbrž aby také seznal všelijaké choroby a celý průběh, jaký s očkováním spojen jest a aby se naučil brát očkovací látku, aby tu očkovací látku mohl primarius dle potřeby posílat na venkovské lékaře. Co do potřeby a co do rozsahu místnosti nemáme žádnou vadu. Přicházím nyní pánové k tomu nejhlavnějšímu puntíku, který bývá u ctěné naší budgetní komise vždy choulostivý a to sice proto, poněvadž systemisováním nového primáře, který by musel býti aekvivalentně tak placen jako německý, který jak vidíte z budgetu, má 1400 zl., spolu asistenta s 500, to by bylo celkem 1900, čímž by se musil, kdybyste to ráčili přijmouti obtížiti zemský fond. Ale tomu není tak. Jak víte, máme tady nejen kojence v nalezenci, nýbrž také kojné.
Co se stane s těmi kojnými? Jest to již usus dávný, že se kojné také dávají do privatních domů tam kde se o ně žádá a kde jest jich potřebí. Pánové, za tyto kojné musí taková rodina, která je potřebuje, položiti taxu, která již od r. 1846. zde stává 15 zl., tedy asi, když vezmeme 3 dvacetníky na 1 zlatku a jeden dvacetník se dle poměru cen rovná nynější zlatce, bylo by to nyní 45 zl. Ale ti lidé platí jen 15 zl. Arci jest usus také, že se nějaká pětka neb desítka přidá, to bývá již zvykem.
Kam ty peníze přijdou, to ovšem nevím, ale jest to tak zvykem, když bychom pánové, tuto taxu, která jest celkem v Rakousku nejmenší a která se ani nevyrovná nynějším potřebám a drahotě, jen o 5 zl. zvýšili, máme 20 zl. a pořád je to ještě nejmenší taxa v celém Rakousku.
Když si dovolím pánové, Vám předvésti, že dali jsme r. 1881 na venek 326 kojných, r. 1882 346 a r. 1883 307, činí to dohromady 989 kojných. Když pánové vezměte po pěti zl. plus, co ráčíte potom snad uvésti, máme 4945 zl., které v těchto 3 letech by byly bývaly připadly do fon-
du nalezince a tříletý průřez by tedy dělal 1648 zl. Máme zde primáře zaplaceného a máme ještě 248 zl. plus.
Jedná se nyní ještě o to, že bychom musili zříditi sekundáře. Pánové, když pomyslíme, že by se tento ústav, který má až dosud 78 postelí, rozdělil na dvě oddělení, tedy by na těchto dvou odděleních nebylo také velikého aparátu zdravot. potřebí v jednotlivých odděleních, tak že by primáři německému dostačil assistent, který ostatně je placen od vlády a sekundář, který tam s 500 je u něho systematisován a kterého země platí, by odpadl a přišel by na české oddělení, tak že bychom pánové neměli docela žádné výlohy z té věci.
Mohlo by se mi pánové říci, že snad manipulace se tím trošku obtíží; je totiž způsob, že z tohoto nalezince pánové se dodávají děti ven jak jsem podotkl matkám cizím k ošetřování a o tom se vede zvláštní protokoll.
Pánové jak račte znáti je ta věc při takovýchhle okolnostech vždy jednoduchá, vždyť jsou to formuláře, které se jen vyplní a do hlavní knihy zanesou. Jestli to dovedl a byl s to provésti primář při 77 postelích, bude to pánové při polovičce při každé straně tím snadnější.
Mohlo by se pánové také snad namítnouti, že by tím trpěl dozor na ty věci. Pánové co se týče řiditelství a co se týče ekonomátu, to s tím docela nemá co dělat, to se nebude ani alterovati, poněvadž až doposud ředitelství a ekonomát je v rukou ředitelství porodnice a ekonomátu porodnice. Vidíte tedy pánové, že zde jenom závisí vše na dobré vůli ctěného p. referenta a že to závisí též na tom. abyste laskavě přijali tento návrh, který jsem podal a který jak myslím těmi krátkými slovy je odůvodněn, tím že je toho nutně potřebí, že nemáme co se týče místnosti žádné obtíže a že tím zemský fond nebude obtížen a prosím tedy, abyste ráčili k tomu přistoupiti a ve formálném ohledu prosím, aby byl tento můj návrh odkázan budžetní komisi.
Nejv. maršálek zem. Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Pan zpravodaj navrhuje ve formalném ohledu, by jeho návrh byl odkázán budžetní komisi.
Der Antragsteller beantragt in formaler Beziehung die Zuweisung des Antrages an die Budgetkommission.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, die dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh je přijat.
Příští předmět denního pořádku je návrh posl. dra. Kvíčaly a soudruhů na vydání zákona v příčině návštěvy a zřizování škol v obcích národně smíšených a sice první čtení tohoto návrhu.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. dr. Kvičala und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes hinsitlich des Besuches und der Einrichtung von Schulen in national gemischten Bezirken.
Dávám slovo p. navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. prof. dr. Kvíčala. Slavný sněme!
Loňského roku klub, jehožto členem za čest si býti pokládám, zvolil zvláštní komisi uloživ jí, aby uvažovala o tom, jakým způsobem by bylo lze přítrž učiniti tomu zlořádu, že množství dítek českých neznajících německého jazyka, přijímáno bývá do škol německých.
Jmenem této komise referoval jsem pak v klubu, a od té doby stalo se, že neprávem nazývá se návrh, jejž nyní slavnému sněmu podáváme, "lex Kvíčala, " kdežto by měl po právu se nazývati návrhem českého klubu "lex českého klubu. " Mně připadl úkol dokázati oprávněnost, nýbrž také umírněnost tohoto návrhu, a o to se také pokusím.
Ovšem naši žurnalističtí protivníci, kteří takřka za životní svůj úkol, aneb lépe řečeno za řemeslo své pokládají, při každé přiležitosti zlehčovati a hanobiti dobré jméno českého národa (Výborně ! Tak jest! ve středu) s neslýchanou zuřivosti
vrhli se na tento návrh, a vrhli se na tento návrh již dříve, než ještě znali jeho znění a jeho obsah. Podobají se v tom utrhačným recensentům, kteří knihu nečtli, kteří obsahu jejího neznají, a kteří přece podle pouhého titulu anebo podle toho, od koho ta kniha sepsána jest, již ji zatracují a zavrhují. Ale hnus: se mně charakterisovati blíže tento boj, kterýž se od žurnalistiky nám nepřátelské spůsobem nerytířským vedl a vede. (Pochvala ve středu. ) Kdo nedostatek argumentů spoustou surových invektiv nahraditi se snaží, nezasluhuje žádné odpovědi. (Výborně! Výborně ve středu. ) Ale jen tolik chci předce ještě podotknouti.
Co znamená, ctěni pánové, ten hluk, co znamená to hanobení, to spílání se strany žurnalistiky nám nepřátelské? To znamená, že jsme na pravé cestě, na dobré cestě. Kdyby nás chválili tito naši protivnici, pak musili bychom se pozastaviti a tázati se, zdali jsme na pravé cestě a pochybovati bychom o tom musili. (Tak jest! ve středu).
Ale kdežto útoky žurnalistiky nám nepřátelské chci pominouti mlčením, nemohu zcela mlčením pominouti útoky, které se ještě dříve, než mně bylo popřáno, návrh tento odůvodniti, v tomto vysokém sněmu na návrh ten staly a sice předevčírem a včera. (Tak jest! ve středu. ) Nechci odpověděti velectěnému p. posl. Nitscheovi, kterýž ve své státnické řeči o polních hlídačích všechno možné a také ledacos nemožného spojil s touto látkou a tu také t. zv. "lex Kvíčala" ve spojení přivedl s polními hlídači. (Veselosť ve středu. )
Ale odpověděti musím krátce p. posl. Scharschmidtovi, kterýž, nevím, zdali také na základě svých důkladných studií, o kterýchž nás v jiné příčině ujištoval, na základě důkladných studií v oboru školství uznal toho potřebu, zmíniti se také o našem návrhu.
Já dokáži dnes a myslím, že to mohu s plnou jistotou říci, Že to dokáži, že návrh náš ani nejde tak daleko, jako by podle nařízení bývalého ministra vyučování Stremayera mělo se jíti: že návrh tento jest oprávněný a umírněný.
To ovšem p. bar. Scharschmidtovi bezpochyby nebylo povědomo. Já později uvedu, co nařídil ministr Stemayr, a z toho bude patrno, že ctěný p. posl. bar. Scharschmidt v tomto oboru nevykonal tak hlubokých a důkladných studií, jak zajisté v jiném oboru vykonal, ačkoliv včera již koll. Šolc důkladnosti studií p. posl. Scharschmidta také co se týká práva státního a práva městského illustroval spůsobem velmi zajímavým
Nejprudčí však a - nedostává se mně, musím se upřímně přiznati, parlamentárního výrazu, k tomu - řeknu tedy jenom nejvášnivější útok na návrh náš ještě než, jak jsem dřívepravil, bylo popřáno mně odůvodniti tento návrh, učinil p. posl. šl. Plener. Nebyl jsem sice přítomen jeho řeči, ale bylo mnělaskavostí jednoho p. kollegy sděleno, že prý asi takto se vyjádřil o tomto návrhu:
"Das zweite Faktum Ihrer Versöhnlichkeit ist der Antrag Kvíčala, von dem ich früher nicht mit Unrecht gesagt habe, daß er getränkt ist von dem Gifte des nationalen Hasses" a pak
mluvil prý tento p. posl. o národní nesnášelivosti a národním chauvinismu, kterýž v tomto návrhu prý se jeví a vrchole svého dosáhl.
Pánové! Co se týká národní nesnášelivosti a národního chauvinismu, tu bych mnohé a mnohé doklady toho mohl z řečí toho ctěného p. posl. uvésti a my jsme k němu v této příčině nechodili do učení.
Kde se jeví, pánové národní nesnášelivost a národní chauvinismus ?
Tu, když i my z paedagogických a didaktických důvodů, jak později dokáži, podáváme návrh zákona, anebo jeví se národní nesnášelivosť a národní chauvinismus, tu když se jednoho dne usiluje o roztržení zemědělské rady, druhého dne o roztržení zemské školní rady a o roztržení jednoty tohoto staroslavného a nedílného království, jehožto jednotu my věrní synové vždycky hájiti budeme vší silou?
My nejsme jedem národní nesnášelivosti napojeni, ale jedem národní nesnášelivosti byla napojena na př. řeč onoho p. posl., který před dvěma roky na říšské radě po debattě o školní novelle, při příležitosti debatty o resoluci, která byla
k tomu připojena, hrozil národům rakouským neněmeckým a hrozil také konservativním Němcům, že přijde den účtování s nimi, den odplaty.
Abrechnung.
Tento p. poslanec, který snad sám sebe za státníka pokládá, zdá se že podle toho výroku nemá ani základních a elementárních vědomostí státnického umění, poněvadž základem státnického nmění jest idea, blaho národů podporovati a ne snad s nimi jednou když druhá strana by přišla k veslu, účtovati a se jim mstíti (Výborně! Výborně!) A kdo jest tento p. poslanec. Jest to pan poslanec, který právě včera tak. vášnivé útoky na návrh od nás podaný učinil, jest to pan poslanec šl. Plener.
Naproti těmto útokům my víme, co činiti máme. Naším úkolem jest pevně a věrně držeti se toho spolku i zde v tomto sl. sněmu i na říšské radě, kde věrní a spolehliví spojenci nám po boku stojí, kteří nás neopustí v našich národních záležitostech a důležitostech. Zde shledáváme ten pravý liberalismus, kdežto ti tak zvaní liberalové nemají žádného smyslu, žádného citu pro naše národní potřeby, (Oho! v levo), kteří naše národní požadavky při každé příležitosti haní a tupí.
Pánové, já Vám odpovídám, že Vaše oho! není žádným argumentem (Výborně). Na žádné ohó nebudu já dbáti, ať se vyvrátí při příležitosti, až se Vám naskytne, moje důvody. (Tak jest).
Mnohem opatrněji a klidněji Jeho Exc. p. dr. Herbst včera, jak mně bylo sděleno, o mém návrhu se zmínil. Já si dovolím později při věcném rozboru, při věcném odůvodnění tohoto návrhu k poznámce Jeho Exc. se vrátiti.
Abych nyní k věci přišel, jest pánové nepopiratelné faktum, že následkem agitace s jistých stran a následkem rozličných neblahých poměrů, množství dítek českých přijímáno bývá do škol německých, ačkoliv jazyka německého mocny nejsou.
To jest takový zlořád, že každý paedagog kterékoliv národnosti a každý pravý a upřímný přítel Školy měl by zavrhnouti a zatracovati tento zlořád (Výborně) a já s potěšením musím konstatovati, že v žád-
ném odborném časopise německém nevyskytlo se nepřátelské smýšlení proti zásadě, kterou my hájíme, že dítě patří do té školy, jejíž jazyku vyučovacímu rozumí (Slyšte); naopak musím konstatovati s velikým potěšením, že také na straně německé u německých paedagogů vyskytli se vážní hlasové, kteří v prospěch našeho návrhu se ozvali.
Mám před sebou článek, kterýž otištěn byl v časopise Presse a sice ve večerním listě ze dne 13. května tohoto roku. Jest to článek nadepsaný: "Die Sprachenmisére in den deutschen Gremeindeschulen", rozumí se in den deutschen Gemeindeschulen v Praze. Dopis tento pochází od jednoho z nejváženějších paedagogů německých v Praze, jak Presse v redakční poznámce praví, von einem der geschatztesteu deutschen Paedagogen Prags (Hlasy: Heinrich). Slyšel jsem výraz "officiös". Já pánové tuším, kdo ten spisovatel jest a odevdávna mám tomuto paedagogů proslulému úctu, které zasluhuje nejen od nás, ale i od vás a to ještě mnohem více. (Výborně. )
Redakce přidává k poznámce ještě toto: In gewisser Beziehung scheint der deutsche Schulmann sich sehr den Ansichten Kvíčala's zu nähern.
Dopis tento jest tak důležitý, tak zajimavý, že musím prositi Jeho Jasnost, aby mi dovolil, abych několik těch nejdůležitějších vět z tohoto dopisu přečetl v originále. Paedagog tento praví:
In den deutschen Schulen Prags und der Vororte, besonders in den unteren und mittleren Klaffen, befinden sich nicht wenige Kinder, welche der Unterrichtssprache entweder gar nicht oder nicht in dem Maße mächtig sind, um dem Unterrichte mit Nutzen folgen zu können. Die Folgen hievon sind: Ein geistig lebhaftes Kind wird aus Langeweile auf allerlei Störungen des Unterrichtes verfallen, gestraft werden und sich verletzt fühlen.
In einem geistig weniger beweglichen wird der geringere Grad von Lebendigkeit Vollkommen ertödtet, es wird sich zurückgesetzt fühlen, da es selbst den bescheidensten Anforderungen nicht wird genügen können. Oder ist mit der Eindrillung zweier Landessprachen, von denen keine ordentlich erlernt wird, die Aufgabe der Volksschule erschöpft? Jean Paul vergleicht
eine solche Bildung mit Recht mit der Thorheit eines eitlen Verschwenders, der sein Geld und Gut in Anschaffung schöner aber leerer Geldbeutel verthut. "
O něco dále praví tento paedagog:
"Das Verständniß der Unterrichtssprache, könnte man meinen, sei eine selbstverständliche Aufnahmsbedingung.
Welchen Zweck hätte sonst die Errichtung von Schulen verschiedener Unterrichtssprachen in gemischtsprachigen Orten, wenn nicht den, Kindern jeder Nationalität eine möglichst vollkommene Ausbildung zu ermöglichen, was eben nur in der Muttersprache geschehen kann. "
Konkluse, ku které paedagog tento přichází, vrcholí pak v těchto slovech:
"Přijímání dítek do škol ať se zakládá na znalosti jazyka vyučovacího. " To jest ta zásada, kterou my v osnově zákona, již podáváme, také za svou jsme přijali.
(Poslanec Trojan: Zcela přirozeně. ) Ale druhý potěšitelný úkaz jest tento, že právě v těchto dnech vydána byla brožurka:
"Die Unterrichtssprache unserer Volksschulen, ein Beitrag zur Lösung einer viel diskutierten Frage. "
Tato brožura psána jest od jisté učitelky německé; já její jméno znám a rozumí se, že toto jméno neprozradím.
Na publikaci samu neměl jsem, aby o tom nebylo žádné pochyby, žádného vlivu. Tato brožura je psána s takovým zápalem pro dobrou a spravedlivou věc, s takovou nadšeností pro vzdělání školní a zároveň s takovou jemností citu s takovou důkladností a, pánové, při tom v duchu tak ryze německém a také spravedlivém - neboť němectví a spravedlnosť nejsou dvě protivy, kteréž by se vylučovaly - pravím v duchu tak německém, ale v duchu tak spravedlivém, že se oddávám naději, že snad i z těch pánů poslanců, kteří na oné straně sedí, leckdos, kdo tuto brožuru pročetl, nyní snad jiného jest mínění o našem návrhu a že křivdil-li nám dříve nevědomky, nyní snad na zá-
kladě těchto důvodů, kteréž v brožuře této obšírně jsou vyloženy, že snad jiného jest mínění.
K jakému výsledku přichází spisovatelka ? Přichází k tomu výsledku, že na základě jazyka mateřského mělo by se přijímání do škol díti. Pánové, tak daleko my ani nejdeme, my mohli bychom a měli bychom snad také jazyk mateřský položiti za základ přijímání, ale my stavíme se jenom na paedagogické a didaktické stanovisko. Žádám jenom, aby dítě bylo znalé vyučovacího jazyka té školy, v kteréž má býti vyučováno. Jest tedy náš požadavek mnohem skromnější, a předce takový hluk a takové hanobení a takové vzpílání při této naší umírněnosti!
Jak je možno, panové úkol školy vyplniti, když se dětem, útlým dětem vědomosti, které učební osnovou jsou předepsány mají vštěpovati jazykem nesrozumitelným a jak jest pánové, mravně náboženské vychování možné, když děti katechetovi a když německé modlitbě nerozumějí a odříkávati ji musejí, aniž by měli nějakého smyslu pro to, co odříkávají. (Tak jest, výborně. ) Já bych vám mohl pánové právě z této brožury uvésti tklivý, dojemný a pohnutlivý přiklad toho, jak smutné jsou poměry v takovýchto školách, právě co se týká vyučování náboženského. (Slyšte. ) Jest zde na příklad udáno od této učitelky, jakým způsobem se německý otčenáš modlí české děti v německé škole. Pánové, slova německá jsou tak překroucena, že by se snad zdálo, jakokych nějaký humoristický effekt chtěl dosíci přečtením toho. Ale pánové, věc jest příliš vážná a věc jest příliš smutná, než abych si dovolil tento passus přečísti. Ale pánové nalezli také někteří katechetové v některých takových školách, kteří aby náboženskému vyučování dítky rozuměly, použili jazyka mateřského. (Volání: dostaly důtku - na Smíchově. )
A co byl následek toho ? Moji páni kollegové to sami zde za mne již pravili a já mohu jen dodati, že německo-národní listy, když se o tom dozvěděly, se zuřivostí neslýchanou vrhly na tyto katechety, na tyto ctihodné muže, kteří dle sil svých chtěli náboženské vychování povznésti a povýšiti. Pánové! jak nevolno je člověku dospělému, když přítomen je před-
nášce, jejíž jazyku nerozumí, jak jest netrpěliv dospělý člověk, a útlé dítky mají den co den několik hodin denně poslouchati slova nesrozumitelná, slova kterým v prvním roce mnohdy ani za mák nerozumějí. (Tak jest, ve středu).
Tortura tělesná je dávno již odstraněna, ale tato tortura duševní v osvíceném našem století XIX. má ještě dále trvati? (Výborně). A přece, odvažují se někteří z našich protivníků návrh náš, kterýž vychází ze zásad čisté humanních, návrh náš kterým se má zajisté výsledek školního vyučování povznésti a zvýšiti, tento návrh odvažují se nazývati někteří protivníci barbarským. Jaká to převrácenosť pojmů (Tak jest!) jaká to převrácenost slov (Výborně!).
S největší rozhorleností tuto výčitku, toto spílání musím říci, mohli bychom našim protivníkům vrhnouti zpět (Výborně), my jsme pánové v této věci obhajci humanných, didaktických a pedagogických zásad (Tak jest), my nejsme žádnými barbary (Výborně).
Ty ubohé dítky, které tomu nerozumí, co jim učitel ve škole vykládá, v prvním roce zajisté a mnohé z nich i dále ještě musí zůstati pozadu za těmi šťastnějšími žáky, kteří jazyku vyučovacímu rozumějí, když konečně i dítky ty porozumějí jazyku, co se mezi tím stalo? Mezi tím jsou druhé dítky již daleko napřed, a tak se stává, že ty ubohé dítky ani později nemohou s dobrým výsledkem vyučování sledovati (Tak jest). A proč ne? Z té jednoduché příčiny, poněvadž učební osnovou a methodou vyučovací pro každou třídu a pro každý ročník vzdycky cíl jistý vytčen a předepsán.
Pánové! Jeden z nejvýtečnějších učitelů našich pražských, slovutný pedagog pravil v jisté schůzi toto: "My se nestavíme na stanovisko národních předsudků nebo umíněností. Kdyby bylo možno, aby české dítky ve školách německých v předmětech školních a opravdových cnostech lépe mohly prospívati nežli ve školách našich, kdyby se jim tam rozum více mohl zbystřiti, pamět více sesíliti, vůle více zušlechtiti, než se to může díti, my máme tolik spravedlnosti, abychom takové školy uznali a jim snad se poklonili. Ale tento
pedagog, - je to učitel Sokol, hned musil sám přiznati, že zhola nemožno to jest, aby ve školách cizích mohly dítky tak prospívati, jako ve školách, jichž jazyku vyučovacímu rozumějí.
Nebo co je ve školní praxi úkolem nejnesnadnějším? To jest nalézti tu slova, kterýmž v duši dítěte jako jedním rázem myšlénka práva by se rozžehla, to musí býti slova naskrze jasná a srozumitelná a taková slova, pánové, jsou u každého dítěte jenom v řeči mateřské.
Ať, pánové, vystoupí německý učitel, ať předstoupí před české dítky, ale před svědky poctivymi a nestrannými, ať vykládá po německu těmto Českým dětem, co by jejich věku a jejich předchozímu vzdělání bylo přiměřeno. Uvidíme jaký bude výsledek toho, pak ať předstoupí český učitel před tytéž děti a vykládá jim totéž a svědkové poctiví a nestranní ať rozhodnou, kde se bude jeviti zdárnější účinek.
Tento důkaz, pánové, vám odporučím, abyste provedli a seznáte oprávněnost návrhu našeho co nejdůrazněji a nejzřejměji. (Výborně! Výborně!)