(Stane se.) Jest přijato.

Ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva pro okresní a obecní záležitosti o peticích Konráda Erbena z Vrchlabí za doplnění § 8. ob. zř. a § 4. volebního řádu pro obce, pak za změnu volebního řádu pro obce ohledně volebního práva čestných občanů a čestných členů.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Bezirks- und Gemeindekommission über die Petition des Konrad Erben in Hohenelbe um Ergänzung des §. 8 der Gemeindeordnung und des §. 4 der Gemeindewahlordnung und bezüglich des Wahlrechtes der Ehrenbürger und Ehrenmitglieder.

Zpravodajem jest p. dr. Krofta.

Zpravodaj dr. Krofta :

Konrád Erben, občan z Vrchlabí podal 2 petice a sice v jedné se domahá toho, aby článek 8. obecního řádu. který jedná o právu občanském byl zaměněn a udává jak následuje:

V článku 8 obecníhe řádu nevyžaduje se toho, aby ten, jemuž se má právo měšťanské uděliti, byl života bezúhonného, aby nebyl vyloučen z práva volebního a aby měl nějaký majetek neb provozoval živnost, zdržoval se v obci a aby platil přímou daň.

Taktéž neustanovuje Článek ten, z jakých příčin právo měšťanské lze pozbýti neb z jakých příčin právo to od obce může býti odejmuto.

Ani § 26. a 267. tr. zák. jakož i zák. ze dne 15. Listop. 1867 neustanovuji ničeho o tom, odvolávajíce se pokud se dotýče dalších následků s odsouzením pro zločin neb přečin spojených na politické předpisy.

Takových předpisů však v nynějším

zákonodárství prý není, přichází se tedy k té konsequenci, že právo měšťanské nelze vůbec odejmouti.

Přísluší tedy měšťanům vykonávati právo volební v obci i pro ten případ, že byli pro přečiny v § 460, 461, 463, 564 trestního zákona naznačené potrestáni neb kdyby byli pozbyli jmění, z obce se vystěhovali neb po čas pobytu svého v obci zaopatření na obci se dovolávají.

Takové poměry, tvrdí petent, nedají se držeti a to zejmena ne, jelikož v § 13. volebního řádu uloženo jest starostovi, aby učinil seznam veškerých k volbě oprávněných měšťanů.

K takovým měšťanům podle § 1. odstavce 2. řádu volebního patří měšťané i tenkráte, když v obci domovské žádné daně neplatí, mimo to, že článek 11. odstavec 3. beře sice volební právo těm, kdo od obce zaopatření mají, avšak jenom pasivní a ne aktivní, tedy veliká část takových příslušníků obce, kteří nemají nic jiného nežli titulu měšťanů vykonává práva, která ostatním příslušníkům nepřísluší. Žádá tedy toto v petici, aby slav. sněm buď doplnil § 8. jednacího řádu ve smyslu §§ 116, 119, 120 cís. pat. ze dne 24. dubna 1859 aneb aby se usnesl, aby odstavec a článek 2. § 1. řádu volebního ze dne 16. dubna 1864 jakož i alinea 3. § 15 zákona z r. 1869 posbývá platnosti.

Zároveň žádá, aby též § 4. řádu volebního ze dne 16. dubna 1864 doplněn byl v tom směru, že se přidá odstavec d) i takové osoby vyloučeny jsou z práva voliti, které požívají od obce zaopatření.

V petici druhé, taktéž od p. Konrada Erbena ve Vrchlabi podané domáhá se petent rozluštění sporné otázky, přísluší-li čestným občanům právo volební a ve kterém sboru voličském čili nic, žádá, aby sporná tato otázka cestou legislativní upravena bylo uváděje, že byl zákonem ze dne 18. dubna 1869 sice zrušen odstavec třetí § 10 ob. ř., podle něhož příslušela čestným občanům práva příslušníků, aniž by měli povinnosti těmto uložené, dále, že byli za příčinou změny §. 15 řádu volebního, jež se stala podle zákona z roku 1869 čestní měšťané vyloučení ze vřadění

do sborů voličských, avšak, že tyto změny § 10. řádu obecního a § 15. řádu volebního odporují přímo odstavci 1. § 1. řádu volebního, jenž stanoví, že čestní měšťané a občané oprávněni jsou voliti.

Poněvadž pak odstranění tohoto odporu jest žádoucí, aby konečně i čestní členové obce věděli, přísluší-li jim právo volební čili nic a po případě, že jim přísluší v kterém oboru voličském, žádá pan petent, aby slavný sněm v cestě zakonodárné odpor tento odklidil.

Poněvadž dle přípravných prací zemského výboru směřujících k revisi obeaního řádu a řádu volení do obcí, dá se očekávati, že oprava těchto zákonů co nejdříve ve slavném sněmu na přetřes se dostane, navrhuje komise pro záležitosti okresní: Slavný sněme, račíž se usnésti:

Obě petice a sice čís. 436 a 437 postupují se zemskému výboru, aby jich použil co materialu při nastávající revisi obecního řádu a řádu volení do obcí.

Der hohe Landtag wolle beschließen die beiden Petitionen Z. 436 und 437 werden dem Landesausschuße als Material für die bevorstehende Revision der Gemeindeordnung und der Gemeindewahlordnung abgetreten.

Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand des Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Komise navrhuje:

Slavný sněme račiž se usnésti: Obě petice postupují se zemskému výboru, aby jich použil co materiálu při nastávající revisi obecního řádu a řádu volení do obcí.

Die Kommission beantragt: Der hohe Landtag Wolle die beiden Petitionen dem Landesausschusse als Material für die bevorstehende Revission der Gemeindeordnung und der Gemeindewahlordnung abtreten.

Žádám pány, kteří s timto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Ist angenommen.

Jest přijato.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise petiční o petici Jana Pollaka z Chotějovic, v příčině náhradních pohledávek, za škody válkou vzešlé.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Petitions=Kommission über die Petition des Johann Pollak in Chotějovic in Angelegenheit eines Kriegsschadenersatzes.

Zpravodajem jest pan Dr. Sedláček.

Zpravodaj pan Dr. Sedláček.

Slavný sněme! Jan Pollak, obchodník v Chotějovicích, okresu Hostinném, žádá za přímluvu u c. k. vlády v příčině pohledávání za škody z války vzešlé.

Žádost tuto dokládá tím, že vedl v Chotějovicích obchod smíšeným zbožím po vice let a ve válce Rakousko-Pruské r. 1866 vojsko pruské že jeho dům vydrancovalo a veškeré zboží tutéž buď odneslo aneb zničilo. Vysvědčení obce Chotějovické ze dne 29. července 1866 potvrzuje udání žadatelovo, vyvádějíc podle spůsobu škody nalezené a důvěrníky oceněné, že tentýž nepřátelskou rekvisicí vojska pruského dne 29. a 30. června 1866 utrpěl škody na 3705 zl. 70 kr.

Žadatel uvádí, že ztrátami těmito pozbyl možnosti ku placení povinností vůči svým věřitelům, pročež na jeho jmění podle vlastní žádosti ku odvrácení dalších následků trestních zavedeno bylo řízení konkursní, tudíž také řízení trestní.

Přípravné vyšetřování trestní bylo zastaveno, něboť skutečně vyšlo, že Jan Pollak úpadek svůj nezavinil, nýbrž jak podle nálezu o. k. krajského soudu v Jičíně z dne 7. prosince 1867 č. 6902 vynesení tehdejšího c. k. vyšetřovacího soudu v Trutnově z dne 13. prosince 1867 č. 3114 zřejmě uvádí, že jen v následcích nepřátelské invase a drancování na něm provedené, povinnostem proti věřitelům svým dostáti nemohl. Žadatel podle udání svého přes

mnohá podání v příčině svých náhradních nároků za škody válečné pouze z milosti obdržel náhradu 558 zl. 50 kr. a vyhledává takto své náhradní nároky ještě v obnosu 3147 zl. 20 kr. i domáhá se proto přímluvy u slavného sněmu. Komise petiční po uvážení této žádosti přihlížejíc k tomu, že podle doložení žadatele samého tato záležitost náhradní již provedena byla úřady administrativními, dále pak, že tato záležitost také svého vyřízení došla částečným nahražením těchto nároků náhradních mocí milostí císařské, přihlížejíc pak také k tomu, že posuzování nároků náhradních za škody válkou vzniklé a za škody vůbec, do působnosti sněmu nenáleží podle zprávy k věci tímto činí návrh: Slavný sněme, račiž o petici Jana Pollaka, obchodníka z Chotějovice, ze dne 18. září 1884 č. 335 v příčiné náhradního pohledávání za škody válěčné přejít k dennímu pořádku.

Die Petitionskommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle über die Petition des Johann Polák aus Kottwitz dato 18. Sept. 1884 Zahl 385 in Angelegenheit einer Kriegsentschädigung zur Tagesordnung übergehen.

Nejv. maršálek z. Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Die Petitionskommission beantragt, der hohe Landtag wolle über die Petition des Johann Polak zur Tagesordnung übergehen.

Petiční komise navrhuje, by slavný sněm přešel o petici Jana Poláka k dennímu pořádku.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist Der Bericht der Petitions=Kommission über die Petition der Gemeinden des Bezirkes Ar-

nau um Aufgebung der provisorischen Steuerexekutionsvorschrift.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise petiční o petici obcí okresu Hostinského za zrušení prozatímního předpisu o berní exekuci.

Zpravodaj jest p. dr. Kaizl.

Zpravodaj dr. Kaizl:

Snavný sněme! Městská rada v Hostinném a více obcí okresu Hostinského podávají petici, ve kteréž uvádějí, že dle úředního listu 6. k. okresního hejtmansví ve Vrchlabí ze dne 15. srpna 1884 prozatímné nařízení o berní exekuci ze dne 18. prosince 1858 nyní bez ohledu vykonáváno bude proti všem stranám, kteréž daně v čas splatnosti nezaplatí, a to každý měsíc.

Petice praví, že zkušenost učí, Že daně, sečkáli se koncem roku, téměř všechny zaplaceny bývají, avšak rolník oněch okresů může si pokaždé teprvé zjednati peníze po žních, pokud se týče po setbě. Zně bývají v oněch krajinách pozdě v srpnu, září a někdy v říjnu, po žních musí se síti a teprve potom může rolník vymlátiti obilí i odbyti je v listopadu, v prosinci a to obyčejně s velikou obtíží, potom teprve může platiti daně a platí je též s úroky z prodlení. Kdyby však doháněn býti měl každý měsíc budoucí, mělo by to následky velmi záhubné pro poplatníky a byloby to nesmírným břemenem představenému obecnímu, který daň vybírá.

Žádají tedy, aby prozatímné nařízení o berní exekuci ze dne 18. prosince 1858 zcela zrušeno bylo a aby zavedeno bylo nařízení jiné méně obtížné, dle kteréhož ky exkuce berní místo měla teprve po 15. listopadu nebo v prosinci.

Petiční komise navrhuje : Slavný sněme račiž se usnésti : Petice obcí okresu Hostinského za zrušení prozatímného předpisu o vybírání exekuce ze dne 18. prosince r. 1858 postupuje se s doporučením veleslavné c. k. vládě k uvážení.

Die Petitionskommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen die

Petition der Gemeinden des Arnauer=Bezirkes.

um Aufhebung der provisorischen Steuer-

exekutionsvorschrift vom 18. Dezember 1858

werde der hohen k. k. Regierung befürwortend zur Erwägung abgetreten.

Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande sind Redner eingetragen.

K tomuto předmětu se přihlásili řečníci :

Herr Abg. Dr. Roser.

Pan posl. Hevera.

Herr Abgeordneter Dr. Roser hat das Wort.

Abgeordneter Dr. R o s e r: Als Ueberreicher der Petition des Bezirkes Arnau, den ich im Reichsrathe zu vertreten die Ehre habe, fühle ich mich verpflichtet meine Stimme zu erheben gegen Vorgänge, die in der neuesten Zeit bei der Steuerexekution platzgegriffen haben.

Ich fühle mich, meine Herren, verpflichtet auf Vorgänge aufmerksam zu machen, die Ackerbau treibende Bevölkerung, welche ich zu litertreten die Ehre habe und besonders des Riesengebirges sehr hart treffen, auf Vorgänge, welche wahrlich nicht dazu angethan sind, die Zufriedenheit der Ackerbau treibenden Bevölkerung zu erhöhen.

Meine Herren, alljährlich ertönen Klagerufe nicht nur über die enorme und unerschwingliche Höhe der Steuern, sondern auch über den Modus, wie diese Steuern eingehoben oder besser gesagt eingetrieben werden.

Meine Herren, die Erlässe der neuesten Zeit dürften ihnen wohl bekannt sein.

Sie lassen an Härte nichts zu wünschen übrig, sie zielen dahin die Steuerexekution mit aller Strenge, ohne Nachsicht, mit jeder Rücksichtslosigkeit mit einer gewissen fisikalischen Einseitigkeit durchzuführen. Meine Herren, sie werden doch nicht leugnen können, daß die Steuerkraft in Oesterreich bereits sehr Stark angespannt ist, und unsere Stenerexekution schließt einen Abgrund von Grausamkeiten in ich, sie führt Veränderungen der bedenklichten Art herbei.

Meine Herren, die gegenwärtige Steuerexekution hat sehr oft eine Erschütterung der chstehenden Besitzverhältnisse zur Folge und beson mancher brave und arbeitsame Bauer

ist durch diese Steuerexekution zum Bettler geworden.

Meine Herren! Seien Sie Versichert, der Bauer des Gebirges und den habe ich heute besonders im Auge, der muß große Opfer bringen, um seine Ausgaben und Steuern decken zu können.

Er muß oft, um der Steuerexekution auszuweichen, seine Zuflucht zum Wucher nehmen, denn meine Herren ihm steht ein billiger Kredit nicht zu Gebote und ich bedauere es, daß das Abgeordnetenhaus in seiner Majorität damals meinen Antrag nicht angenommen hat, daß aus den Ueberschüssen der großen Sparkassen ein billiger Kredit geschaffen werde.

Meine Herren, die großen Sparkassen tragen zu Monumentalbauten sehr viel bei. Und wenn man sich fragt, wer hat den Grund zu diesen Sparkassen gelegt, so erfolgt die Antwort: Der Bauer und der kleine Mann. Könnten sie nicht auch zur Bildung eines Personalkredites ein Schärflein beitragen?

Meine Herren, wie ihnen bekannt sein dürfte, hat die Steuerexekution, wenn ich nicht irre vom 18. Dezember 1858 drei Exekutionsgrade und ich werde mir erlauben mit Bewilligung Sr. Durchl. des Oberstlandmarschalls dieselben vorzulesen:

Der erste besteht in der strafweisen Einmahnung, wovon jeder Rückständer 5 kr. als Strafgebühr und im Falle der Wiederholung 10 kr. zu entrichten hat.

Der zweite besteht in der Einlegung der Exekution bis zum Zahlungstage, wo die ersten sieben Tage 5 kr. und die zweiten 7 Tage täglich 10 kr. als Exekutionsgebühr zu entrichten sind.

Bleibt diese Vierzehntägige Exekution erfolglos, so tritt der dritte Exekutionsgrad an die Reihe, nämlich die Pfändung, Schätzung und Veräußerung des beweglichen Vermögens des Rückständers und nöthigenfalls die Anwendung der Sequestration und die Rückständer werden noch dazu zu den Kosten verurteilt.

Meine Herren, ja es geschieht nicht selten, daß die zwei milderen. Grade der Exekution gar nicht zur Anwendung kommen, sondern

gleich der dritte Grad, nämlich die Pfändung und es haben mir mehre Kollegen aus dem Saazerkreise mitgetheilt, daß solche Vorkommnisse aus der Tagesordnung Sind.

Meine Herren, man sollte doch bedenken, daß die Verhältnisse so manigfach, so verschiedener Natur sind, man sollte doch nicht so nach einer Schablone, nach einer fiskalischen Einseitigkeit handeln. So zum Beispiel meine Herren sind sa die Verhältnisse, die klimatischen und Bodenverhältnisse im Gebirge ganz andere, als die im flachen Lande. Der Landwirt!) des Gebirges meine Herren, der kann seine Bodenprodukte sehr spät verwerthen, denn wie sie wissen ist die Ernte im Gebirge besonders im Riesengebirge, oft um einen bis zwei Monate später, als im flachen Lande. Nun was muß der Bauer nach der Ernte thun. Nach der Ernte muß er darauf bedacht sein, seine Aussaat zu bestellen, denn geschieht sie zu spät und es rückt der Winter heran, so hat er entweder eine Schlechte oder gar keine Ernte.

Meine Herren, der Landwirth des Gebirges muß sich viel mehr beeilen mit der Aussaat, als der des stachen Landes, er gelangt daher viel später zum Ausdrusch und konsequenter Weise auch zum Verkaufe seiner Bodenprodutte, und ist dann erst beim besten Willen gegen Ende des Jahres im Stande, seiner Steuerpflicht nachzukommen.

Der Bauer im Gebirge hat oft bei einer guten Ernte zu thun, um sich und seine zahlreiche Familie zu ernähren, geschweige denn die hohen Steuern zu decken. Und meine Herren, es ist ja nicht abgethan mit einer guten Ernte, fondern er muß auch auf eine lohnende Ausfuhr bedacht sein, und die ist ja leider, wie ich Später darauf zurückkommen werde, bei uns gar nicht vorhanden. Meine Herren, die bestehende Getreidekrisis, die anhaltend niedrigen und fortdauernd fallenden Gedreidepreise, die ausländische Concurrenz durch colossalen Mehlimport nach Böhmen und unsere unglückliche Eisenbahntarifpolitik üben eine sehr traurige Rückwirkung auf den Landwirth, und ich muß mich wundern, daß angesichts einer solchen traurigen wirthschaftlichen Lage man noch daran gehen will, ein Museum um drei Millionen zu bauen, wozu auch die Landbevölkerung beitragen soll. (Bravo links. Oho im Centrum!)

Meine Herren! Wir dürfen auch nicht vergessen, daß der Boden im Gebirge nicht so ertragsfähig ist, wie im flachen Lande und daß

der Boden des Gebirges unter viel schwierigeren und unter härteren Bedingungen bearbeite Werden muß, als der des flachen Landes.

Meine Herren! Ich kann Ihnen von ganzem Herzen sagen, ich weiß dies aus eigener Anschauung, denn ich lebe mit dem Volke und bin jedes Jahr im Riefengebirge, um mich meinen Wählern vorzustellen und ich kann Ihnen sagen: Der Bauer, besonders im Riesengebirge verdient sein Brod im Schweiße Seines Angesichtes. Ich lade Seine Excellenz den Herrn Statthalter zur Zeit der Aussaat der Feldanbaustellung mir in das Riesengebirge zu folgen und er wird sich überzeugen, wie schwer und mühsam der Ackerbau dort ist, er wird sich überzeugen, wie schweißtriefend und knickend unter der Last der Dünger in Körben auf die höchsten Bergspitzen getragen werden muß.

Der Herr Statthalter wird sich auf diese Art überzeugen, daß es zwar leicht ist vom grünen Tische Steuern auszuschreiben, aber sehr schwer ist bei den reduzierten Einnahmen und bei der traurigen Lage der Landwirthe dieselben ins Verdienen zu bringen. Der Bauer des Riesengebirges, wie ich eben nachgewiesen habe, hat mit großen Schwierigkeiten zu kämpfen, um nur die Steuern zu decken. Ja, wie noch im Riefengebirge der Flachsbau, Leinenindustrie, das Frachtenfuhrwerk blühten, gieng es noch gut, aber gegenwärtig, wo diese Erwerbs=, diese Industriezweige und besonders die Leinenindustrie durch die preußischen Zollverhaltnisse darnieder liegen, hat sein Verdienst aufgehört und er ist rein auf die Viehzucht angewiesen. Denn von der Körnerfrucht allein kann er nicht leben.

Das Ministerium Taaffe hat bei seinem Regierungsantritte die Wahrung der bäuerlichen Interessen auf sein Programm gestellt. Meine Herren! Und womit wurde dieses Programm beantwortet?

Es wurde beantwortet mit einer rücksichtslosen Belastung der unteren Volksklassen, mit Steuererhöhungen und Steuerexekutionen. Meine Herren, ich frage hat, sich denn die gegenwärtige Regierung etwa gekümmert, als im Riesengebirge die Leinenindustrie im Sinken begriffen war ?

Es war soweit meine Herren, dass als Se. Excellenz Herr Dr. Herbst, Dr. Hallwich und meine Wenigkeit im Reichsrathe darüber sprachen, es möge etwas geschehen, der Han-

delsminister nicht einmal wußte, daas im Riesengebirge seit Jahrhunderten eine derartige Industrie besteht. (Heiterkeit links) Meine Herren, hat die Regierung etwa Schritte gethan, als es sich um die Aushebung des Legalisirungszwanges handelte ? Hat sie ein Wort gesprochen zu Gunsten des Bauers, der in Tausenden und Tausenden von Petitionen ich möchte sagen förmlich gebettelt hat um Aufhebung des Legalisirungszwanges und meine Herren, hat die Regierung gesprochen, als von der Majorität des hohen Hauses die Hauszins- und Klassensteuer derart erhöht wurde, dass es die höchsten in ganz Europa sind?

Meine Herren, hat die Regierung dafür gesorgt, dass der Landbevölkerung das wichtige und die Viehzucht fördernde Viehsalz leicht Zugänglich gemacht wird ? Man Spricht Schon Seit 3 oder 4 Jahren, es möchte etwas geschehen, daß dem Landwirthe das Viehsalz, welches er zur Förderung der Viehzucht braucht, zugänglich gemacht Werde.

Wie Schwer ein Viehsalz zu erlangen ist, will ich nur ein Beispiel anführen. Im Braunauer Bezirke find die Landwirthe eingekommen Vor 7 Monaten um 400 Meterzentner Viehsalz. Sie bekamen nach 7 Monaten 33 Meterzentner. Der Gang ist Schleppend. Zuerst wendet Sich der Bauer an den landw, Verein, dieser an den Landeskulturrath, dieser stellt eine Certifikat aus und dieses wird an einen Kommissionär übergeben und dieser wendet sich wieder an die Satinenverwaltung. Meine Herren, es vergehen Monate, bevor der Bauer selbst für Geld und gute Worte ein Viehsalz zu erlangen im Stande ist. Wäre es nicht wichtig und nothwendig, dass die Regierung in jedem politischen Bezirk eine Salzstation errichte, um dem Bauer das Viehsalz leichter zugänglich zu machen ?

Meine Herren, ich weiss recht gut, dass Steuern nothwendig sind. Ich gehöre gewiss zu jenen, welche die Ordnung in den Finanzen immer wüschen, ich gehöre auch zu den Sparmeistern.

Ich glaube, daß der Landwirt!; bei Seiner Leistung als Steuerträger bei der Schweren Bedrängniß der Landwirthschaft das eine Recht haben sollte, zu verlangen, daß wenigstens trotz der hohen Steuer bei der Steuereinhebung, oder, wie ich Schon Sagte, bei der Steuereintreibung eine gewisse Milde herrsche, und daß Rücksicht genommen werde auf die verschiedenen

Verhältnisse, und besonders auf die klimatischen Bodenverhältnisse u. s. w. (Rufe Sehr richtig.)

Meine Herren! Ich werde keinen Antrag stellen. Ich bin zu Ende und ich freue mich, daß die Kommission ebenfalls beantragt hat, die Petition des Bezirkes Arnau der Regierung befürwortend abzutreten, aber an Se. Excellenz, den Herrn Statthalter, möchte ich die Bitte richten, er möge dahin wirken, daß die Steuereinhebung etwas milder und ich möchte sagen mit Glacehandschuhen angepackt werde (Heiterkeit) und daß, meine Herren, besonders die Steuern auf dem Lande erst am 15. November oder Mitte Dezember eingehoben Werden, damit der Bauer doch wenigstens in die Lage komme, seine Bodenprodukte zu verwerthen und zu Geld zu machen.

Ich empfehle Ihnen den Antrag der Kommission. (Lebhafter Beifall.)

Nejv. maršálek zem. Dávám slovo p. posl. Heverovi.

Posl. Hevera: Slavný sněme!

Především k upokojení velectěných pánů zde přítomných dovoluji sobě ubezpečiti, že nebudu mluviti o panu ministru obchodu, nebudu mluviti také o soli pro domácí zvířectvo, nebudu zváti Jeho Excell. k malému výletu do Krakonoš a že také nebudu mluviti o 3milionovém museum

Já promluvím několik jen slov o řádu v příčině vymáhání daní. A tu ovšem musím říci ihned, že tak zvaný prozatímní tento řád r. 1858 vydaný, vyžaduje skutečně nutně reformy času přiměřené. Rád tento sám sebou dosti krutý jest zostřen měrou neslýchanou, mohu říci neobyčejnými vynešeními a rozkazy v příčině vymáhání daní se strany vyšších finančních instancí.

Řeknu krátce: rozkazy tyto vyplňují několik tištěných stránek, v nichž, abych tak přímo řekl, chemicky, rozebírá uvedený řád exekuční z roku 1858 a nařizuje, aby vymáhána byla daň každý měsíc.

Vedlé toho, což ovšem jest výhradně právo sl. vlády a zajisté ne mojí povin-

nosti, abych v tom ohledu bral snad úředníky slav. vládě podřízené v ochrana řeknu pouze tolik, že kdyby měly rozkazy tyto se vykonati, tedy personál berních úředníků ani nestačí ku sestavování výkazů. Aby se nezdálo, že dovoluji si líčení bezdůvodné, řekne také praktické případy.

Berní úřad má každý měsíc nejen daně vymáhati - berní úřad musí každý měsíc vyšším instancím podati podrobné tak zvané "individuelní seznamy" o veškerých poplatnících v okresu. Má-li okres 7 až 8 neb i více tisíc poplatníků, tedy dvanáctkráte osm tisíc poplatníci do roka, by mělo býti vykázáno. Důslednost těchto rozkazů byla by skutečně hrozná a případy bych mohl uvésti o příliš horlivých výběrčích berního úřadu, že nejednou náklady vymáhání daně byly větší daně celé. Když zejména malý řemeslník, domkář, malý rolník dluhuje zlatý, 2 zlaté daně, tak zajisté bez mála vymáhání dosáhne téže části; jestliže mimo to přijde to k zábavě, jest-li to přijde k exekuci, tak poplatky exekuční měrou nesmírnou se rozmnožují.

V tom ohledu je tedy potřebí, aby Jeho Excelence pan místodržitel, jehož laskavost a humannosť v celé zemi vděčného uznání dochází, ráčil si všimnouti těch rozkazů vydaných, nevím, zdali od finančního ředitelstva zemského nebo od finančního ministerstva a tu sezná, že potřebí je učiniti nějaké nápravy. Jak hrozně věc v tom oboru se jeví, vidíme z rozpočtu státního na rok 1884 v říšské radě podaného, dle něhož rozpočtené čili praeliminované poplatky exekuční najednou ve skutečnosti se zdvojnásobily. Dovolím si uvésti, že r. 1878 rozpočtěny byly exekuční poplatky do příjmů státních 210.000 zl., ve skutečnosti se sešlo 354.669 zl. Roku 1879 bylo rozpočteno 263.000 zl., skutečně se bez mála půl milionu sešlo. Roku 1880 bylo rozpočtěno 410.000, sešlo se 523.808 zl. Roku 1881 bylo rozpočtěno 480.000 zl., ve skutečnosti se sešlo 530.000 zl. Roku 1882 rozpočtěno bylo 500.000 zl. ve skutečnosti se sešlo 555.000 zl. Roku 1883 bylo opětně rozpočteno 500.000 zl., sešlo se ve skutečnosti 670.414 zl. (Slyšte v pravo).

Pánové! Já myslím, že číslice tohoto

rázu mluví skutečně významněji než řeč sebe důkladnější. Je tedy potřebí, jak jsem pravil, aby Jeho Excellence všimnul si těch rozkazů; já jsem přesvědčen, že se tak stane. Kdy se tak stane, to mám také přesvědčení, že stane se náprava. (Výborně.)

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlrssen.

Dávám závěreční slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj dr. Kaizl: Poněvadž se strany pánů řečníků nebyl učiněn žádný návrh, vzdávám se slova.

Nejv. maršálek zemský. Přejdeme k hlasování.

Komise navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti: Petice obcí okresu Hostinského za zrušení prozatímného předpisu o berní exekuci ze dne 18. prosince 1858 postupuje se s doporučením veleslavné c. k. vládě na uváženou.

Die Petitionskommission Stellt den Antrag der h. Landtag wolle beschließen: Die Petition der Gemeinden des Arnauer Bezirkes um Aufhebung der provisorischen Steuerexekutionsvorschrift vom 18 Dezember 1858 wird der h. k. k. Regierung befürwortend zur Erwägung abgetreten.

Ich ersuche die Herren, Welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

(Stane se.) Jest přijat.

Es ist angenommen.

Poslední předmět denního pořádku je zpráva komise petiční o petici okresního výboru v Opočně za změnu rozhodnutí výboru zemského v příčině paušálu mýtního, vyměřeného konsorciu Werther, Fiedler a Gimbl.

Zpravodajem jest taktéž p. Dr. Kaiz.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Petitionskommission über die Petition des Bezirksausschußes Opočno um Abänderung der Entscheidung des Landesausschusses betreffs des dem Consortium Werther, Fiedler und Gimbel bemessenen Mautpauschales.

Zpravodaj Dr. K a i z l. Slavný sněme! Okresní výbor v Opočně žádal na konsortiu Werther, Fiedler a Gimbel v Opočně vedle zemského zákona ze dne 2. dubna 1867 čís. 72. za užívání okresních silnic v roce 1883 paušál 250 zl r. č. Z tohoto rozhodnutí odvolalo se dotýčné konsortium k výboru zemskému žádajíc, aby tento paušál snížen byl na 100 zl. r. č.

Zemský výbor po vyšetření věci rozhodl, že se ustanovuje společnosti Werther, Fiedler a Gimbel úhrneční mýtní plat za užívání silnic 1883, 1884 a dále roční sumou 200 zl. Okresní výbor v 0počně žádá ve své petici, aby slavný sněm společnosti Werther, Fiedler a Gimbel ustanovil za užíváni okresních silnic v letech 1883, 1884 roční úhrneční plat 250 zl. rak. čís., aby se usnesl, že doložka ,,a dále" z vynesení zemského výboru ze dne 13. srpna 1884 č. 26969 zcela vynechána byla.

Žádost tuto odůvodňuje okresní výbor jednak tím, že dotčené konsortium na silnicích okresních velikou škodu činí, v druhém směru pak tím, že se ustanovuje mýtní paušál pro každý rok a že tedy zemský výbor nebyl oprávněn určiti jej na dobu neurčitou, jakž učinil slovy "a dále."

Podle §. 3. zákona ze dne 2. dubna 1867 byl zemský výbor oprávněn v tomto případě mýtní paušál vůbec určiti a ze spisův vysvítá, že také věc vyšetřil, nežli nález svůj vynesl. Zákon neustanovuje, že by se toto vyměření paušálu státi muselo pro každý rok zvláště.

Ovšem není pochybnosti, že se může státi s uživateli silnic v příštích letech nové dohodnutí anebo že za podstatně změněných poměrův žádati lze za nové vyměření mýtního paušálu, kdyby se strany nedohodly.

Tomu není na závadu dodatek vyřízení "a dále" anebo jak zněl v německém návrhu referentově "bis auf Weiteres", neboť má pouze ten smysl, že ustanovení to platí, dokud nebude nového.

Z těchto příčin navrhuje komise petiční: Slavný sněme račiž se usnésti o petici okresního výboru v Opočně za změnu rozhodnutí výboru zemského v příčině mýtního paušálu, vyměřeného konsortiu Werther, Fiedler a Gimbel Číslo petice 217. přechází se k dennímu pořádku..

Die Petitionskommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen, über die Petition des Bezirksausschußes Opočno um Abänderung der Entscheidung des Landesausschußes betreffs des dem Konsortium Werther, Fiedler und Gimbel bemessenen Mauthpauschales wird zur Tagesordnung übergangen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Poslanec Dr. M i l d e:

Slavný sněme ! Návrh komise je zajisté správný, poněvadž nedá se upříti, že jest v §. 3. toho zákona o mýtném, že rozhodnutí ve věcech těch v poslední stolici má výbor zemský. Já také se nechápu slova, abych proti tomuto návrhu mluvil. Na dvě věci chci slavný sněm upozorniti, totiž na to, k jakým to vede nesrovnalostem, ano zmatkům, když se nevyřizují žádosti v tom jazyku, v jakém byly podány, již in merito, abych tak řekl zde si stěžuje okresní výbor Opočenský hlavně na dvě slova z celého rozhodnutí výboru zemského, totiž na ta slova "a dále." Výbor zemský totiž rozhodl v tomto případě po šetření konaném, že paušál, který mají platiti pachtýři pivovaru a cukrovaru v Opočně za používání silnic co náhradu za mýtné má obnášeti ročně 200 zl., za r. 1883, 1884, a dále, tedy podle textu vlastně navždy. V referátu zemského výboru, který jest sdělán po německu, zní to "a dále" "bis auf Weiteres", což jest ovšem velikánský rozdíl a to vyvolalo rekurs okresního výboru v Opočně a způsobilo celou tuto věc.

Já myslím, že aspoň by ve výboru

zemském nejvyšší to autonomní instanci v zemi, se mělo již in merito rozhodovati v tom jazyku, v jakém byla žádosť podána. Když ale již to snad nejde z příčiny, že někteří páni z levice nejsou snad dostatek mocni jazyka českého, tak aspoň by tam měl míti slavný výbor zemský řádné překladatele.

Když ale nejprvnejší, nejvyšší stolice zemská v království Českém, výbor zemský takové chyby ve svých rozhodnutích uvádí, to ovšem jest velice s politováním. Jedině proto jsem se chopil slova, abych na to upozornil a žádám, aby jednak slavný výbor zemský v tomto případě toto zkomolené rozhodnutí české opravil, a tak opravené stranám vydal a za druhé, aby i příště tak jednal při vyřízení věcí, jak to rovné právo obou jazyků vyžaduje.

(Výborně.)

Nejvyšší maršálek zemský. Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Nežádá-li nikdo více za slovo prohlašuji debatu za ukončenou

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj pan Dr. Kaizl.

Poněvadž se nikdo nevyslovil proti návrhu petiční komise nemám také, čeho byl dále doložil.

Nejvyšší maršálek zemský: Přej deme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Komise navrhuje:

Slavný sněme, račiž se usnésti o petici okresního výboru v Opočně za změnu rozhodnutí zemského výboru v příčině paušálu mýtního, vyměřeného konsorciu "Werther, Fiedler a Grimbel.

Přechází se k dennímu pořádku.

Die petitionskommission Stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen, über die Petitton des Bezirksausschußes Opočno um Abänderung der Entscheidung des Landesausschußes betreffs des dem Kansortium Wer-

ther, Fiedler und Gimbel bemessenen Mauthpauschales wird zur Tagesordnung übergegangen.

Ich ersuche die Herren, Welche diesem Antraqe zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Pan starosta komise rozpočtové mne žádal za slovo, aby jménem komise učinil formální návrh.

Der Obmann der Budgetkommission hat Sich das Wort erbeten, um im Namen der Kommission einen formalen Antrag zu stellen.

Dávám slovo p. hraběti Jindřichu ClamMartinicovi.

Abg. Heinrich Graf Clam-Martinic: Die Budgetkommission ist in der Lage Bericht zu erstatten über 3 Berichte des Landesausschußes betreffend der Abverkauf einiger kleinen Parzellen von dem zu den Landesgütern gehörigen Meierhofe Kosíř und bin ich von der Kommission beauftragt, dem h. Landtage zu beantragen, er möge beschließen, daß der Budgetausschuß über diese Anträge mündlich den Bericht erstatten könne und zugleich die weitere Bitte beizufügen, der h. Landtag möge hiemit wie es auch in früheren Jahren der Fall war, die Kommission ermächtigen, über kleinere Angelegenheiten dieser oder ähnlicher Art mündlich eventuell Berichte zu erstatten.

Ve jménu budžetní komise předkládám návrh, aby budžetní komise byla oprávněná podati ústní zprávu o těch 3 zprávách, zemského výboru stran prodeje 3 parcel náležejících ke dvoru Košířích statku zemskému a aby dále byla oprávněna v podobných méně důležitých záležitostech jako to bývalo vždy obyčejem by ústní podala zprávu.

Oberstlandmarschall: Wenn keine Einwendung erhoben wird, so werde ich über den Antrag der Budgettommission die Abstimmung einleiten.

Nečiní-li se žádných námitek, dám hlasovati o tomto návrhu budžetní komise.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato,

Es ist angenommen.

Dovoluji si na to upozorniti, že po dnešním sezení sněmovním bude kuriím odbývati 2 volby a sice volbu pro návrhy pana poslance Tausche a volbu komise pro volební řád.

Žádám zároveň, by zvolení pánové obou komisí se konstituovali ihned a sice komise pro návrhy pana poslance Tausche-ho má vykázanou místnost v síni verifikatorů a komise pro volební řád má vykázanou místnost v bureau č. 8 u pana přísedícího zemského výb. Zeithammera.

Ich erlaube mir, darauf aufmerksam zu machen, daß nach der heutigen Sitzung die Wahl von zwei Kommissionen Stattzufinden hat, nämlich die Wahl der Kommission für den Antrag des Abgeordneten Tausche, welche in voriger Sitzung beschlossen wurde, und die Wahl der Kommission für Angelegenheiten der Wahlordnung.

Ich ersuche zugleich die gewählten Herren, sich Sofort als Kommission zu konstituiren, und weise der Kommission für den Antrag des Hrn. Abgeordneten Tausche zu als Kommissionslokale das Verifikatorenzimmer und der Kommission für die Wahlordnung weife ich zu als Kommissionslokal das Bureau Nr. 8 des Herrn Landesausschußbeisitzer Zeithammer.

Die Kommission für Angelegenheiten der Feuerwehr wird um heutigen Tage nach der Landtagssitzung sofort Sitzung halten.

Komise pro záležitosti hasičské bude odbývati sezení dnešního dne po sezení sněmu.

Komise pro hospodářské záložny bude odbývati taktéž dnešního dne po sezení sněmu schůzi.

Die Kommission für die landwirthschaftlichen Vorschußkassen wird heute nach der Landtagssitzung Sitzung halten.

Die Budgetkommission hält heute nach der Landtagssitzung Sitzung ab. Die Tagesordnung ist: 1. Irrenhausfond.

2.  Landeskulturfond.

3.  Unerledigte Landesfondsrubriken.

Komise rozpočtová bude odbývati schůzí po dnešní schůzi sněmovní. Na denní pořádek jest určen:

1.  fond blázince,

2.  fond zemědělský,

3.  nevyřízené položky fondu zemského.

Komise pro okresní a obecní záležitosti bude odbývati schůzi dne 3. října o půl 10. hod. dopol.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wird am 3. Oktober um 9.1/2 Uhr Sitzung halten.

Příští sezení se bude odbývati zítra v pátek dne 3. října 1884 o 11. hod.

Nächste Sitzung findet statt morgen Freitag, den 3. Oktober um 11 Uhr Vormittag.

Denní pořádek jest následující:

Zpráva výboru zemského o záležitosti stavby nové budovy musejní v Praze.

Zpráva komise pro záležitosti hasičské o povinností pojišťoven ku placení příspěvků pro výdaje k účelům hasičství, k podpoře hasičů k úrazů přišlých (čís. tisk. 60).

Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Oudrče za vyloučení ze soudního okresu Žlutického a za připojení k soudnímu okresu Bochovickému.

Zpráva komise pro okresní a obecni záležitostí o peticích města Radnic a 28 obcí, pak velkostatkářů radnických a libliňských a obchodníků města Radnic za zřízení nového okresního soudu se sídlem v Radnicích.

Zpráva komise pro okresní a obecni záležitosti o petici města Třebechovic za zřízení okresního soudu se sídlem v Třeběchovicích,

Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce kr. hlav. města Prahy, aby obec odprodati mohla svůj pozemek čís. kat. 300-4 ve výměře 40.000 6tv. sáhů pocházející od pole č. p. 300-3 na Pankraci.

Die Tagesordnung der morgigen Sitzung ist folgende:

1.  Bericht des Landesausschusses über die Angelegenheit des Baues eines neuen Museums in Prag.

2.  Bericht der Kommission für die Feuerwehr betreffs der Beitragsleistung der Feuerversicherungsanstalten zu den Kosten der Feuerwehr und zur Unterstützung verunglückter Feuerwehrmänner.

3.    Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Udritsch um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Luditz und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Buchau.

4.    Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Radnitz und 28 Gemeinden dann der Besitzer der landtäflichen Güter Radnitz und Liblin um Errichtung eines neuen Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Radnitz.

5.    Bericht der Kommission für Beziks= und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Hohenbruck um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst und endlich

6.    Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der königlichen Hauptstadt Prag um Bewilligung zum Abverkaufe des der Prager Stadtgemeinde gehörigen Grundstückes Nr. Kat. 300-4 im Ausmaße 46.000 Q.=Kl. von dem Felde Nr. Parzelle 300-3 in Pankratz.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schluß der Sitzung um 2 Uhr 15 Min.

Konec schůze o 2 hod. 15 min.

Dr. Jan Herold, verifikátor.

Al. Mündl m. p. Verifikator. Dr. Starck m. p. Verifikator.