Stenographischer Bericht

über die 14. Sitzung der II. Jahressession des böhm. Landtages v Jahre 1883 am 2. Oct.1884.

Stenografická zpráva

o 14. sezení II. zasedání Českého sněmu z r. 1883, dne 2. října 1884.

Vorsitzender: Se Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz

Anwesende: der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische:K.k. Statthalter Se. Excell. Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthaltereivizepräsident Friedl Ritter von Friedensee und k. k. Statthalterei= Rath Friedrich Kmoch.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 35 Minuten Vormittag.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v poctu k usnášení dostatečném.

Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. náměstek místodržit. Friedl rytíř z Friedensee a c. k. místodrž. rada Bedřich Kmoch.

Sezeni počalo o 11. hod. 35 minut dopoledne.

Denní pořádek.

1.    První čtení zprávy výboru zemského v příčině změny řádu volení do sněmu zemského království českého (tisk. LVI., tisk. č. 173).

2.   První čtení návrhu poslance dra. Herbsta a soudruhů na změnu článků 13. a 15. řádu volení do sněmu zemského království českého (tisk. LVII., č. sn. 174).

3.  Zpráva komisse pro záležitosti káznice o usnešení se enketní komise o zprávě zemského výboru v příčině reorganisace zemské káznice a zřízení donucovacích pracoven (tisk. LIX., č. sn. 176.)

4.  Zpráva komise pro záležitosti káznice o petici obce Kozojedské za opatření

v příčině vydržování cikánské rodiny Janečků (net. č. tisk. 175.)

5.  Zpráva komise pro okresní a obecni záležitosti o žádosti osady Dvorce za vyloučení z osady Steindorfu a ustaveni jako samostatná obec (net. č. sn. 185.)

6.  Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici č. 92, pet. hostinských v Nepomuku za odepření žádosti tamnější obce o povolení k vybírání pivního krejcaru v Nepomuku (net. č. 184).

7.  Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o stížnosti firmy J. Kluge ze Seifů Heřmanových na usnešení okresního zastupitelstva, kterým zamítnuta byla žádost této firmy za vyloučení území 2 ji-

ter 193° z obce Arnultické a za přidělení k obci Seifům Heřmanovým (net. č. sn. 183).

8.  Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici Konráda Erbena z Vrchlabí za doplnění článku 8. ob. zříz. a čl. 4. volebního řádu pro obce ohledne volebního práva čestných občanů a čestných členů (net. č. sn. 186).

9.  Zpráva komise petiční o petici Jana Polláka z Chotějovic v příčině náhrady pohledávek za škody válkou vzešlé (net. č. sn. 188).

10.   Zpráva komise petiční o petici obcí okresu Hostinského za zrušení prozatímního předpisu o berní exekuci (net. č. sn. 189). .

11.  Zpráva komise petiční o petici okresního výboru v Opočně za změnu rozhodnutí výboru zemského . v příčině paušálu mýtního vyměřeného konsorciu Werther, Fiedler, Grimbe (net. č. sn. 190.)

Tagesordnung.

1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Abänderung der Landtagswahl ordnung. (Druck 56, Z. 173).

2.    Erste Lesung des Antrages des Dr. Herbst und Genossen auf Abänderung der §§. 18, 15 der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen (Dr. LVII., Z. 174).

3.  Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Landeskorrektionsanstalt über die Beschlüsse der Enquetekommission über den Bericht des Landesausschuses, betreffend die Reorganisirung der Landeskorrektionsanstalt und die Errichtung von Zwangsarbeitshäusern (Dr. LIX., Z. 175).

4.  Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Landeskorrektionsanstalt über die Petition der Gemeinde Kozojed um Verfügung bezüglich der Zigeunerfamilie Janeček (Druck LVIII., Z. 175).

5.    Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Höfen um Trennung von der

Gemeinde Steindorf und Konstituirung als selbständige Gemeinde (ungedr. Z. 185).

6.    Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition Z. 92 der Schänker in Nepomuk um Abweisung des Gesuches der dortigen Stadtgemeinde um Bewilligung zur Einhebung einer Bierumlage in der Gemeinde Nepomuk (ungedr. Z. 184).

7.    Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über den Rekurs der Firma I. Kluge in Hermannseifen gegen die Abweisung ihres Ansuchens um Ausscheidung der Area Von 2 Joch 193 Qu.-Kl. aus der Gemeinde Arnsdorf und Zutheilung derselben zur Gemeinde Hermannseifen (ungedr. Z. 183).

8.    Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über Petition des Konrad Erben in Hohenelbe um Ergänzung des §. 8 der Gemeindeordnung und des §. 4 der Gemeindewahlordnung und bezüglich des Wahlrechtes der Ehrenbürger und Ehrenmitglieder. (ungedr. Z. 186).

9.    Bericht der petitionskommission über die Petition des Johann Pollak in Chotějovic in Angelegenheit eines Kriegsschadenersatzes (ungedr. Z. 188).

10.  Bericht der petitionskommission über die Petition der Gemeinden des Bezirkes Arnau um Aufhebung der provisorischen Steuerexekutionsvorschrift (ungedr. Z. 189).

11.   Bericht der Petitionskommission über die Petition des Bezirksausschusses Opočno um Abänderung der Entscheidung des Landesausschusses betreffs des dem Konsortium Werther, Fiedler und Gimbe bemessenen Mauthpau schales (ungedr. Z. 190).

Nejv. marš. zemský: (Zvoní).

Jest dostatečný počet poslanců shromážděn a zahajuji schůzi.

Das h. Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.

Jednací protokoly 11. sezení ze dne 27. září byly po čas jednacím řádem předepsaný k nahlédnutí vyloženy. Pak-li se proti jich obsahu nečiní námitek, prohlášeny budou za schváleny.

Die Geschäftsprotokolle der 11. Sitzung vom 27. September sind während der durch die Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen. Falls gegen deren Inhalt keine Einwendung erhoben wird, werde ich sie für agnoscirt erklären.

Jelikož se žádných námitek nečiní, prohlašuji tyto protokoly za schváleny.

Ich erkläre tiefe Protokolle für agnoscirt.

Pan poslanec Jireček se omluvil z dnešního sezení pro churavosť.

Der Herr Abg. Jireček hat sich von der heutigen Sitzung durch Unwohlein entschuldigt.

Ich ersuche dem h. Hause mitzutheilen, was aus dem Einlaufe bereits zugewiesen worden ist.

Žádám, by bylo slavnému sněmu s děleno, co bylo z došlých spisů již přiděleno.

Sn. sekret. Sládek. Komisi rozpočtové bylo přiděleno: č. 192. Zpráva výb. zemského o podporování pokračovacích škol řemeslnických a odborných škol živnostenských,

čís. 198. Zpráva výboru zemského ohledně petice generální představené kongregace milosrdných sester u sv. Karla Borom. v Praze za další udělení subvence 600 zl. pro soukromou školu v úvozové cestě na Hradčanech.

Komisi pro záložny,

čís. 199. Zpráva výboru zemského se statistickým výkazem o kmenovém jmění okresních záložen hospodářských.

Der Budgetkommission wurde zugewiesen: Z. 192. Landesausschußbericht betreffend die Unterstützung der gewerblichen Fortbildungsschulen und gewerblichen Fachschulen.

Z. 198. L.=A.=B. über die Petition der Generaloberin der Kongregation der barmherzigen Schwestern vom H. Karl Boromeus in Prag um Weiterbelassung der Subvention von 600 fl. für die Privatschule im Hohlwege am Hradschin.

Der Kommission für Vorschußkassen wurde zugewiesen:

Z. 199. L.=A.=B. mit statistischen Aus-

weisen über das Stammvermögen der landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassen.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem h. Hause das Verzeichniß der im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.

Žádám, by byl sdělen seznam spisů v tisku rozdaných.

Sn. sekr. Sládek. Tiskem bylo rozdáno: K číslu 173. Opravy ku zprávě zemského výboru o revisi volebního řádu,

čís. 177. Zpráva komise v příčině zemským výborem navržené osnovy zákona a resoluce o povinnosti pojišťoven ku plnění příspěvků na výdeje k účelům hasičství a ku podpoře hasičův k úrazu přišlých,

čís. 182. Zpráva komise pro věci okresní a obecní o žádosti obce Oudrče za vyloučení ze soudního okresu Žlutického a za přikázání k soudnímu okresu Bochovskému,

čís. 191. Zpráva výb. zemského o záležitosti stavby nové budovy musejní v Praze,

čís. 192. Zpráva výb. zemského o podporování pokračovacích škol řemeslnických a odborných škol živnostenských,

čís. 194. Návrh poslance Dr. Barenthra a soudr. na změnu zákona ze d. 24. února 1873 v příčině dozoru ku školám,

čís. 197. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce k. hl. města Prahy, aby obec odprodati mohla svůj pozemek čís. kat. 300-4 ve výměře 40.000 čtv. sáhů pocházející od pole č. 300-3 na Pankraci.

Konečně stenografická zpráva 12. a 13. sezení.

Im Drucke wurde vertheilt:

Zur Z. 173. Berichtigungen zum Landesausschußberichte über die Revision der Wahlordnung.

Z. 177. Bericht der Kommission betreffend den Landesausschußbericht über den Gesetzentwurf und Resolutionsantrag rücksicht-

lich der Beitragspflicht der Feuerversicherungsgesellschaften zu den Kosten der Feuerwehren und zur Unterstützung verunglückter Feuerwehrmänner.

Z. 191. L.=A.=B. über die Angelegenheit des Baues eines neuen Museums in Prag.

Z. 192. L.=A.=B. betreffend die Unterstützung der gewerblichen Fortbildungsschulen und gewerblichen Fachschulen.

Z. 194. Antrag des Abg. Dr. Varenther und Genossen aus Abänderung des Gesetzes vom 24. Feber 1873 betreffend die Schulaufsicht.

Z. 197. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der k. Hauptstadt Prag, um Bewilligung zum Abverkaufe des der Prager Stadtgemeinde gehörigen Grundstückes Nr.=C. 300-4 im Ausmaße von 40.000 Q.=Klft. von dem Felde Nr. 300-3 in Pankraz.

Endlich, der stenographische Bericht der 12. und 13. Sitzung.

Žádám by byly sděleny sl. sněmu došlé petice.

Ich ersuche die eingelangten Petitionen dem h. Hanse mitzutheilen.

Sn. aktuar dr. Haubner (čte).

Z. 649. Abg. H. Dr. Rilke überreicht die Pet. des Rochlitzer Lehrervereines um materielle Besserstellung des Lehrerstandes.

Z. 650. Abg. Herr Dr. Ruß über di

Petition des Donau=Vereines in Wien um Einflußnahme auf die Ausführung des Donau= Moldau=Elbe=Canals.

čís. 651. Posl. p. Dr. Čelakovský podává pet. evangel. reformovaného presbyterstva v Lečicích, aby v případě zrušení Školného, učitelstvo evangelických právem veřejnosti opatřených škol bylo z těchto pramenů jako učitelstvo škol obecných placeno,

Z. 652. Abg. Herr P. Rodler überreicht die Petition der Gemeinden Oberschlag und Chriftelschlag um Zahlung der Fahrgelegen-

heiten der Geistlichen zur Ertheilung des Religionsunterrichtes aus dem öffentlichen Schulfonde.

čís. 653. Posl. pan P. Duben podává pet. hosp. lesnického spolku Susického za

povolení nákladu na stavbu nové školní budovy pro hosp. školu v Klatovech.

čís. 654. Posl. p. Dr. Zeis s pet. hosp. jednoty Táborské v příčině krise cukrovarnické,

čís. 655. Pan posl. Dr. Kaizl s petici místní školní rady v Starém Kníně za vřadění tamní školy do vyšší třídy platu učitelského,

čís. 656. Pan posl. Morávek peticí místní školní rady ve Vosicích v téže záležitosti,

čís. 657. Pan poslanec Vepřík pet. místní školní rady v Sudoměři v téže záležitosti,

čís. 658. Pan posl. Tonner pet. učitelské jednoty v Brandýse n. L. za vydáni zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího,

Čís. 659. Pan posl. Dr. Trojan pet. všech obci okr. Rakovnického v téže záležitosti,

čís. 660. Pan posl. Dr. Rieger pet. zastupitelstva obce Hoř. Hamru v téže záležitostí,

čís. 661. Pan posl. P. Duben pet. obec. zastupitelstva a místní školní rady Podmocko-Kadešické za zrušeni společné školy na Chocholici a za zřízení jednotřídních škol v Podmokách a v Kadešicích,

Z. 662. Herr Abg. Dr. Banhans mit Petition des Lehrkörpers in Bilin um. Versetzung der Schulgemeinde Bilin in eine höhere Lehrergehaltsklasse.

čís. 663. Posl. p. Dr. Palacký s pet. Jana Kasáka a soudr. v Praze v příčině zrněny volebního řádu pro sněm zemský ; konečně

čís. 664. Pan posl. Sedlák s pet. hosp. spolku v Klatovech za povoleni nákladu na stavbu budovy pro hospodářskou školu v Klatovech.

Nejv. maršálek zem. Přidělím tyto petice těm kterým komisím.

Ich werde diese Petitionen den betreffenden Kommissionen zuweisen.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

První předmět denního pořádku jest první čtení zprávy výboru zemského v příčině změny řádu volení do sněmu zemského království českého.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Abänderung der Landtagswahlordnung.

Zpravodajem jest pan Zeithammer. Dávám jemu slovo.

Přísedící zemského výboru poslanec Zeithammer:

Slavný sněme!

Zemský výbor, předkládaje osnovu zákona volebního řádu do sněmu zemského, plní povinnost jemu slavným sněmem v minulém zasedání uloženou. Když se zemský výbor byl tomuto úkolu podrobil, měl volbu dvojí cesty: buď aby podle intence resoluce slavného sněmu z minulého zasedání předsevzal ve volebním řádu toliko ty změny, které výslovně v té resoluci jsou vytčeny, aneb aby se pokusil o sestavení celého volebního řádu v úplnosti.

Zemský výbor zvolil cestu druhou a to z té podstatné příčiny, poněvadž vlastně jeden volební zákon již od dlouhé doby neexistuje a že první původní zákon ze dne 26. února r. 1861 byl neméně nežli 30 zvláštními zákony buď přeměněn anebo jednotlivé části úplně byly odstraněny, takže dnešního dne authentický souhrn všech platných ustanovení o volení do zemského sněmu nikde se nenalézá. Předkládá tedy zemský tento zákon v úplnosti. Dříve nežli zemský výbor přikročil k této

své úloze bylo mu podle rozkazu slavn. sněmu vyžádati si na slav. vládě veškerý statistický material, kterého bylo potřebí.

V oné resoluci bylo totiž přikázáno, aby výbor zemský učinil změnu na základě posledního sčítáni lidu a jiných authentických statistických dát, které bylo lze poříditi jenom dožádáním slav. místodržitelství a ministerstva.

Musím zde konstatovati, že ta statistická dáta, stran kterých se zemský výbor obrátil k místodržitelství, byla poměrně v krátké době s velikou přehledností, přesností a jasností podána. Cítím se zde povinna, tento dík zde slav. vládě vysloviti.

Chci naznačiti několika rysy, dle jakých směrů zemský výbor přikročil k své úloze.

A tu v první řadě jest mí připomenouti, že musil zemský výbor šetřiti toho přikázání, které mu nedovolovalo, aby zasáhl do ustanovení zemského zřízení, ale musil se podle výslovného znění resoluce omeziti na změny, které se týkají volebního řádu samého a to v čtverém směru, které byly v resoluci oné vyznačeny.

Podle pořadu, v kterém tato ustanovení zemského volebního řádu přicházejí, chci se pokusiti, abych naznačil, jakým spůsobem snažil se zemský výbor vyhověti příkazu zemského sněmu.

1. Co se týká volby ve velkostatcích, tu sl. sněm uložil zemskému výboru, aby vzal v úvahu, zdali by nebylo prospěšno, aby v sboru nesvěřenských statkářů volba byla předsevzata takovým spůsobem, aby volba se děla v 5 rozličných volebních okresích.

Příčina toho leží na snadě a není v této resoluci ponejprv vyslovena. Bylo již dlouho cítěno, s jakými nesnázemi a s jakou křivdou skutečně jest to spojeno, že jediným volebním aktem má se voliti 54 poslanců najednou.

Jest to skutečně žalostná upomínka na veškeré ty volební zápasy, které v

tomto království následkem tohoto ustanovení se v posledních dvou desítiletích událo. Zápasy to, které zostřily protivy, které kromě toho v politických stranách ležely.

Jest to skutečně nespravedlivé, že při takových poměrech, které panují v Čechách, a které snad ještě budou panovati po delší dobu, totiž že stojí vedle sebe a proti sobě dvě určité strany, které se potkávají ve volebním zápasu, že z těchto stran jedna neb druhá pokaždé byla úplně vyloučena.

Zdá se mi ale nepřiměřeným, aby takové hromadné volby právě jen v království českém byly předsevzaty, kdežto ve všech ostatních zemích Rakouska takových hromadných voleb není.

Téměř stejný počet vysýlá taktéž velkostatkářstvo haličské ve sněmu haličském, avšak tam rozdělen jest celek na několik částí a osvědčilo se to.

A tak proto také na říšské radě byl podle toho učiněn návrh, aby sbor nesvěřenský z velkostatkářů též v několika okresích mohl voliti jako právě se to navrhuje do sněmu zemského.

Mezi politiky není zapotřebí, abych šířeji ještě vykládal, proč asi musel se zemský výbor království českého vysloviti pro provedení této zásady v osnově, kterou předložil. Chci se jen krátce dotknouti té výtky, která ještě v posledních dobách proti tomuto rozvržení byla ve veřejnosti vyslovena.

Praví se, že musí se ctěná oposice tohoto sněmu vysloviti proti takovému rozvržení hlavně proto, ponžvadž tím privileje velkostatkářstva nejen se utvrzují, nýbrž rozšiřují.

Já se však Vás tážu, pánové, kde jsou ty privileje, které v této osnově zemského výboru byly velkostatkářstvu snad přidány ?

Je něco změněno na dvou volících sborech, ve které krom toho již velkostatkářstvo v Čechách se rozpadá ? Tak jako

dosud mají svěřenští statkáři voliti 16 poslanců, to nachází se dosud ve volebním řádě!

Jako na dále mají nesvěřenští statkáři voliti 54 poslanců. I na tom nemění se nic, změní se jen to, že voli v různých okresích. Kde tedy nová nějaká privilej ? Kde je v tom přitížení nějaké feudalnosti, jak se tomu vytýká?

Já mám za to, že, jestliže zemský výbor přesně se držel čísel, která jsou již nyní ve volebním řádu, nic neuzmul a nepřidal k tomu, co v tomto volebním řádě nyní platném již se nachází.

Avšak ovšem, pokud aspoň politické poměry stran budou ještě trvati, nebude možná, aby na dále jedna strana velkostatkářstva utlačovala druhou, tak že by byla s 54 poslanci úplně z této sněmovny vyloučena.

Nazývá se to ovšem válečné štěstí, avšak pánové válečné štěstí v rovném zápase na rovnoprávné půdě, to dosud nebylo. Toto válečné štěstí mohl bych snad nazvati jiným slovem, totiž vlivem vlády, na který při takových volbách se také počítá.

Co se týká skupiny městské, tedy bylo uloženo zemskému výboru pravidlo dvojí: Předně aby hleděl k tomu, aby okresy volební vzhledem ku poplatnosti voličů a vzhledem k počtu obyvatelstva byly stejnoměrněji rozděleny, nežli jako dosud a aby bylo hleděno k tomu, by byla rovnováha docílena, co se týká volebního práva obou velkých kmenů, přebývajících v této zemi.

Jest vesměs známo, pánové, a ve zprávě jest i to do podrobna provedeno, jakým spůsobem v tomto směru byl oběma národnostem dosud počet vypočten, že se to dělo dosud na úkor české národnosti, to po 20 let z jedné strany bylo tvrzeno a ze druhé strany také nikdy vyvráceno. Zemský výbor přísně k tomu hleděl, aby v tomto směru hleděl co možná vyhověti, pravím co možná, poněvadž i geografická konstrukce i jiné poměry nedovolují, aby arithmetickou stejností rozvrh se děl. Ve zprávě uvedeny všecky ty okresy, které,

buď stojí nad průměrem nebo pod průměrem počtu obyvatelstva aneb poplatnosti a jeví se ovšem veliký rozdíl i proti tomuto rozvržení, které nyní zemský výbor předkládá, to se úplně přiznávám. Bude se moci učiniti táž výtka, táž výtka proto, poněvadž zemský sněm uložil zemskému výboru, aby vzal zřetel na geografickou souvislost a nemá-li se to trhati - a při velkém počtu smíšených okresů nebylo možno, aby se stejnoměrně vše rozdělilo, zůstanou vždy nestejnosti; avšak vezme-li se povšechný resultát, tedy se sezná, že jest poměr počtu poslanců z české a z německé strany pilně a svědomitě šetřen, ba že německému obyvatelstvu jest připočten podle poplatnosti a podle počtu obyvatelstva větší počet poslanců, než-li České národností. Že tu tedy není možná mluviti o nějaké nesprávnosti, o nějaké nespravedlnosti, to vysvítá z těch slov, která jsem byl podal.

Totéž platí také o venkovských obcích. I tu hleděl zemský výbor, aby podle počtu obyvatelstva a podle poplatnosti, bylo rovnoměrnou váhou mezi oběma kmeny učiněno po právu. Ovšem jestliže by mělo býti vyhověno rozkazu sněmu, aby se stala úplná náprava, tu by ovšem musila se státi změna mnohem radikálnější, totiž musel by se změniti počet mezi jednotlivými skupinami nebo kuriemi. Porovnává-li se zvláště poplatnost mezi městskými a venkovskými obcemi a pocet obyvatelstva v obou těchto skupinách, tu ovšem ve veliké míře by se musilo přidati na počet poslanců venkovských obcí. V dřívějších dobách slavný sněm království českého měnil na tomto počtu, {ačkoliv také dalece ne v tom poměru, v jakém by arithmeticky přesně by se to mělo a musilo provésti.

Avšak zemský výbor tak nemohl učiniti vzhledem k přísnému příkazu zemského sněmu, aby měnil jenom na volebním řádu.

Avšak co se týká poměru mezi oběma národnostmi, tu ovšem jestliže se stejně při menším nebo při větším počtu poslanců obou skupin počítá, vždy by vypadl tentýž poměr, ať jest počet větší, ať jest počet menší.

Další rozkaz slavného sněmu směřoval

k tomu, aby zemský výbor uvažoval, zdali by neměla státi se změna ve vyměření volebního práva v tom směru, aby všichni obyvatelé, kteří platí nejméně 5 zl. přímých daní a jinak mají právo voliti, způsobilost práva volení, bylo uděleno právo voličské. Zemský výbor ovšem nerozpakoval se, věren jsa tradici, která již zde v tomto shromáždění několikráte byla vyslovena, vysloviti se pro tuto zásadu, a položil tedy pro volíci právo ve skupině i městské i venkovské obce tuto zásadu a šel ještě dále; neomezil se toliko na řádné přímé daně, nýbrž rozšířil to i na mimořádné přirážky, které dosud z daní, z příjmů a z daní výdělku se vybíraly. V tomto směru tedy vyhověl zemský výbor úplně rozkazu slavného sněmu, vyhověl mu ve všech čtyrech směrech, které mu byly vytčeny a předkládá nyní úsudků a rozsouzení slavného sněmu operát svůj; dobře si vědom jsa a přesědčen o tom, že i tento operat, jakožto každé lidské dílo může býti a to právem kritisováno a že mohou na něm nalezeny býti mnohé vady a nesrovnalosti, ku kterým sám se musím přiznávati; však jenom proto, poněvadž tyto nesrovnalosti vyplývají z daných geografických a národnostních poměrův.

Dříve nežli přecházím k formálním návrhům, které chce učiniti zemský výbor, jsem povinen ještě, abych podle přání kollegů svých ze zemského výboru, kteří nesúčastnili se rokování v zemském výboru o volebním řádu, četl vyjádření, které oni podali v sezení, ve kterém poprvé se o volební opravě mluvilo.

Tu pan dr. Schmeykal jmenem pana dra. Volkelta a pana dra. Walderta, kollegů mých v zemském výboru podal následující písemní prohlášení (čte):

In der über den Wahlreformantrag des Herrn Abg. Dr. Rieger und Genoffen von Seite des Landtages eingefetzten Kommission haben die deutschen Mitglieder derselben die Erklärung abgegeben, daß sie nicht in der Lage seien, sich an den Kommissionsverhandlungen zu betheiligen, weil bei dem Umstande, als die Vertretung der deutschen Bevölkerung im böhmischen Landtage bereits auf ein Minimum reduzirt fei, die deutschen Mitglieder der Kommission und ihre Gesinnungsgenossen einem Antrage, welcher wie der vorliegende, darauf gerichtet ist, dieselbe noch weiter zu vermindern, ihre Zu-

Stimmung nicht geben können, sich vielmehr verpflichtet fühlen, einen Solchen Antrag mit allen ihnen verfassungsmäßig zu Gebote stehenden Mitteln zu bekämpfen.

In Uebereinstimmung mit dieser den Parteistandpunkt grundsätzlich und überzeugungtreu feststellenden Kundgebung mit der bei der Landtagsverhandlung über diese Angelegenheit selbst von den deutschen Landtagsabgeordneten einhellig befolgten ablehnenden Haltung und Abstimmung, sowie mit der seither diesem Vorgange der Abgeordneten von der deutschen Bevölkerung zu Theil gewordenen Zustimmung, geben wir als deutsche Abgeordnete die Erklärung ab, daß wir nicht in der Lage sind, uns an der Verhandlung und Abstimmung des Landesausschusses über die Wahlreform und wäre es auch nur im Stadium der Voreinleitung zu betheiltgen, und ersuchen um Ausnahme dieser Erklärung in das Protokoll der heutigen Sitzung.

To bylo v sezení zemského výboru dne 10. října 1883.

A když předmět tento přišel k plnému a meritornímu rokování v zemském výboru dne 6. září t. r, tu žádal pan dr. Schmeykal jménem svých dvou soudruhů, které jsem byl dříve jmenoval, aby bylo do protokolu dáno a slavnému sněmu sděleno následující prohlášeni;

"In Betreff der Wahlreform stehen wir auf demselben Standpunkte, welchen wir Schon in der Sitzung des Landesausschusses vom 10. Oktober 1883 eingenommen und welchen wir in der in dem betreffenden Sitzungsprotokoll Vorkommenden Erklärung näher bezeichnet haben.

In Uebereinstimmung mit dieser Erklärung sind wir daher auch dermal nicht in der Lage, uns an den Verhandlungen und der Abstimmung des Landesausschusses über die Wahlreform zu betheiligen und aus diesem Grunde werden wir auch in der Sitzung des Landesausschusses vom 6. September nicht erscheinen."

Der Landesausschuß hat in beiden Sitzungen, wo diese Mittheilungen ihm kund gegeben wurden, allerdings diese Thatsache mit Bedauern entgegengenommen und ich glaube auch diese hohe Versammlung wird dasselbe theilen gegenüber den Erklärungen, die bereits im ver-

flossenen Jahre bei Einreichung des Antrages des Dr. Rieger und seiner Genossen ausgesprochen wurden.

Ich fühle mich aber doch gedrängt, nachdem selbst bei den Berathungen des Landesausschusses von unseren deutschen Kollegen hingewiesen wurde auf die Tendenz, die dem Antrage Dr. Riegers und Genossen unterlegt wurde, daß diese Tendenz thatsächlich bestand, nämlich die Zahl der deutschen Abgeordneten im böhmischen Landtage noch unter dasjenige Minimum, wie gesagt wurde, auf welchem es sich gegenwärtig befindet, herabzudrücken, gegenüber dieser Erklärung fühle ich mich doch genöthigt und verpflichtet, noch einige Worte zu sagen.

Ich glaube, sowohl der Antragsteller als nunmehr auch der Landesausschuß, wenn er diese Vorlage dem hohen Landtage zur Beschtußfassung unterbreitet, wissen sich ferne von dieser Tendenz, und ich glaube, daß wir mit vollem Rechte diese Tendenz auch zurückweisen können.

Ich glaube es am besten formwegs dadurch widerlegen zu können, daß nach dem Resultate, welches sich ergeben würde bei Aktivirung der Vorlage des Landesausschusses, wie sie gegenwärtig Vorliegt, die geehrte Opposition nicht in der Zahl, in der sie gegenwärtig hier vertreten ist, sondern in einer größeren Anzahl, als gegenwärtig, hier vertreten wäre (Oho, links), ein Beweis, daß in diesem Antrage eine Tendenz einer weiteren Herabminderung dieses sogenannten Minimums nicht tendirt war und nicht tendirt sein konnte.

Wir waren uns bewußt, indem wir diese Vorlage dem hohen Landtage unterbreiteten, daß wir uns leiten ließen von den gegebenen Thatsachen, von den gegebenen Verhältnissen, von den gegebenen Zahlen und Ziffern, und wenn auch gegen Verschiedene Unregelmäßigkeiten in der Vorlage berechtigte Bedenken erhoben werden können, so fließt das eben aus den gegebenen Verhältnissen, welche es nicht möglich machten, der Intention des hohen Landtages vollkommen gerecht zu werden.

Allein ich glaube, daß der Landesausschuß des Königreiches Böhmen, indem er diese Vorlage unterbreitet, nach bestem Wissen und Gewissen gehandelt hat. Er wird es bedauern, wenn die werthe Opposition nicht theilnehmen

sollte an den weiteren Verhandlungen. Er wäre das allerdings nichts neues, denn Wenn in früheren Zeiten von dieser Seite des hohen Hauses (Centrum), so lang sie in der Minvrität gewesen ist, der Ruf nach einer Reform laut wurde, dann wurde Von Seite der geerhrten Opposition, als sie eben Majorität war, jeder Versuch nur einer Prüfung der Landtagswahlordnung Schroff zurückgewiesen, und als dieselbe Seite des hohen Hauses sich in der Majorität befand und sämmtliche Mitglieder dieses hohen Landhauses einlud, theil zu haben an einer Prüfung aller dieser Thatsachen und an einer Beseitigung der Mängel, die von beiden Seiten jederzeit zugegeben Wurden, auch dawider wurde von Seite der geehrten Opposition das reine und nackte Nein ausgesprochen. Gegenüber einem Solchen Thatbestande mußte der Landesausschuß, den Intentionen des hohen Hauses folgend, eine derartige Vorlage, und zwar in ihrer Gesammtheit, unterbreiten.

Der Landesausschuß beantragt in formeller Beziehung diese Vorlage des Landesausschusses einer 15gliedrigen Kommission zuzuweisen, einer Kommission, in welche durch die Kurieu aus dem ganzen Landtage je 5 Mitglieder zu wählen wären. Er fordert die geehrte Opposition nur dazu auf und ladet sie dazu ein, zu prüfen, ob die Anträge, welche von dem Landesausschusse vorgelegt worden sind, auf der Basis der Gerechtigkeit oder nur der Billigkeit beruhen, oder aber ob sie etwas unbilliges und etwas ungerechtes verlangen.

In der Kommission ist ja Gelegenheit geboten, alle die Bedenken vorzubringen und ich glaube, daß die Gelegenheit auch dazu geboten ist, thatsächlich begründete Bedenken auch zu beseitigen.

Zemský výbor navrhuje ve formelním ohledu, aby předloha zemského výboru byla přikázána 15členné komisi.

Komise ta nechť skládá se z 5 členů volených každou kurií z celého sněmu.

Nejvyšší maršálek zems. Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem Niemand das Wort verlangt, Schreiten wir zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Zemský výbor navrhuje:

Slavný sněme račiž tuto osnovu zákona přikázati komisi 1561enné, zvolené kuriemi z celého sněmu, aby podala zprávu a návrhy.

Der Landesausschuß beantragt: Das hohe Haus wolle den Gesetzentwurf einer aus 15 durch die 3 Kurien aus dem ganzen Landtage zu wählenden Mitgliedern bestellenden Kommission zur Berichterstattung und Antragstellung zuweisen.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Stane se.)

(Geschieht).

Návrh je přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Dr. Herbst und Genossen auf Abänderung der Paragraphe 13, 15 der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen.

Příští předmět denního pořádku je první čtení návrhu poslance dra. Herbsta a soudruhů na změnu §§ 13. a 15. řádu volení do sněmu zemského království českého.

Ich ertheile dem Herrn Antragsteller das Wort zur Begründung Seines Antrages.

Abgeord. Dr. Herbst. Der Antrag, welchen zu begründen mir obliegt, geht dahin, die §. 13 und 15 der Landtagswahlordnung in dem Sinne zu ändern, daß das Wahlrecht auch auf diejenigen Personen, welche es gegenwärtig noch nicht genießen, aber eine direkte Steuer von mehr als 5 fl. zahlen, ausgedehnt werde.

ES wäre eigentlich an und für sich überflüssig, sich in eine weitläufige Begründung dieses. Antrages einzulassen, denn es handelt sich um ein Prinzip, in Bezug auf welches zwischen allen Parteien und Fraktionen, in diesem h Hause Einigkeit herrscht.

Es handelt sich auch nicht um eine Frage,

an welche sich unmittelbar ein nationales Interesse knüpft, sondern die Forderung, die dadurch befriediget Werden soll, muß an und für sich als gerechtfertigt erkannt Werden, die Forderung nämlich, daß das Wahlrecht auf eine möglichft breite Basis gestützt werde, daß eine immer größere Zahl von Personen an diesem wichtigsten politischen Rechte Theil nehme. Ich hätte daher bei dieser Übereinstimmung in der Anerkennung des gedachten Prinzipes und auch der Modalitäten der Ausführung desselben, weiter gar nichts beizufügen, wenn nicht durch die wenige Tage nach Einbringung unseres Antrages von dem Landesausschuß gebrachte Vorlage die Frage nahe liegen würde, ob denn nicht durch die von dem Landesausschusse eingebrachte Vorlage unser Antrag gegenstandslos geworden ist.

Der Landesausschuß hat nämlich eine vollständig neu bearbeitete Landtagswahlordnung Vorgelegt, darin natürlich die Frage der Wahlberechtigung behandelt und in demselben Sinne entschieden, wie es auch bei unserem Antrage beabsichtigt ist. Mann könnte Sich nun der Meinung hingeben: "Ja dann ist der Antrag über-

flüssig."

Daß dem aber doch nicht so sei, und daß unser Antrag, wenn die Ausdehnung der Wahlberechtigung auf die Sogenannten 5 fl. Männer erfolgen soll, noch immer nothwendig, ja nothwendiger als je sei, das wird die Sache meiner Ausführung fein müssen.

Weil aber diese Frage durch die eingebrachte Vorlage herbeigeführt wurde, ist unvermeidlich, einigermassen auch diese Vorlage zu streifen, und ich werde mich dabei vollkommen bei der Sache befinden: denn es ist nicht möglich, nachzuweisen, daß und warum der Antrag nicht gegenstandslos geworden ist und Warum er noch immer ungeachtet der eingebrachten Vorlage einer vollständig neuen Landtagswahlordnung nothwendig ist, wenn man nicht von dieser Vorlage wenn auch nur in den allerbescheidentsten Grenzen Spricht.

Der geehrte H. Verichterstatter über die Landesausschußvorlage hat selbst angeführt. was im vorigen Jahre von unserer Seite bei den Berathungen in der Kommission vorgebracht Wurde und es ist ja bekannt, welche Stellung wir in dem h. Hause gegenüber dem damals eingebrachten Antrage eingenommen haben; es wäre um so überflüssiger, wenn ich

mich dabei in weitläufige Erörterungen einließe. weil ich mich auf dasjenige, was ich selbst in diesem h. Hause damals geltend gemacht habe, berufen kann.

Unser Standpunkt war der, daß wir in gewissenhafter Vertretung der Interessen unteres Volkes, niemals mitwirken können zu einer Änderung der Wahlordnung, durch welche die ohnehin Schon auf ein Minimum her abgedrückte Vertretung des deutsch böhmischen Volkes in diesem Landtage noch weiter reduzirt werden Soll. Es hat sich gehandelt um die Vertretung des deutschen Volkes in Böhmen, und darnm pafft ja dasjenige nicht, was der H. Abgeord. Zeithammer dießfalls heute gesagt hat.Ich will gerne zugeben, daß sich außer den Vertretern der deutschen Städte und der deutschen Landbevölkerung auch noch andere Deutsche in diesem h. Hause befinden, Personen, welche vielleicht mitunter nicht einmal der anderen Landessprache mächtig sind (Bravo links!) und Welche darum für sich sagen können, sie Seien Deutsche, aber daß die deutsche Bevölkerung, die deutsche Stadt- und Landbevölkerung Solche Abgeordnete als ihre Vertreter betrachten Würde, das müssen sie denn doch dieser deutschen Stadt- und Landbevölkerung nicht zumuthen. (Bravo).

Der Standpunkt also, den ich hier einnehme, und den die drei angeführten Herren Landesausschußbeisitzer bei den im Landesausschuße gepflogenen Verhandlungen fortan einnahmen, ist der, daß wir nicht mitwirken könnne bei einer Vorlage, deren offenbare Tendenz es ist, das Minimum, welches jetzt den Vertretern des deutschen Volkes in diesem Landtage gewährt ist, noch weiter und zwar bleibend herabzudrücken.

Die Erwartungen und Besorgnisse aber, welche wir in dieser Beziehung hegten, sind durch die eingebrachte Vorlage in ganz außer* ordentlichem. Maße erfüllt worden. Es mag hier gestattet sein, wenigstens mit ein Paar Worten das auszuführen.

Bisher hatten wir im Landtage 30 Abgeordnete der Landgemeinden. Diese Zahl soll künftig auf 28 vermindert werden, obschon gleichzeitig eine sehr dedeutende Zahl Von Orten aus der Landgemeindengruppe ausgeschieden Wurde, und zwar größtenteils Orte czechischer Nationalität. Denn unter den 82 im Berichte angeführten Orten find 49 czechisch und 33 deutsch.

hoben wurde, wenn man die als den eigentlichen Charakter der Gemeinde wo sie sich zur Zeit der Volkszählung gerade aufhalten, bestimmend ansieht, dann könnte man Recht haben.

Aber es haben jüngst die Gemeindewahlen dort stattgefunden, wie das ja Sr. Excellenz gewiß bekannt ist. (Rufe links: Hört) Daß der erste und zweite Wahlkörper lediglich die deutschen Kandidaten einhellig gewählt hat, ergibt sich wahl aus der Natur der Sache; es waren eben deutsche Bauern, die da gewählt haben; aber auch im dritten Wahlkörper, wo man glauben könnte, da entscheide gewissermaßen mehr die Kopfzahl, da war eine Mehrheit von 3/4 auf deutscher Seite. (Rufe links: Hört!)

Und es entscheidet ja nicht bloß die Anzahl der Bevölkerung in der Gemeinde über deren Nationalität, sondern die einheimische, seßhafte und steuerzahlende Bevölkerung; und diese hat eine so enorme Majorität ergeben, und damit den Charakter dieser Gemeinde bestimmt. Ja, zu welchen Resultaten käme man denn sonst? Beiden Ziffern über die Nationalität der Bewohner, welche sich bei der VolksZahlung ergeben haben, ist auch das aktive Militär mit eingerechnet; durch solche Einrechnung ergibt sich namentlich auch die höhere Einwohnerzahl von Karolinenthal, die sonst viel kleiner war.

Denken wir uns nun, daß in eine kleinere Stadt, z. B. Theresienstadt, wo das aktive Militär auch den größten Theik der Einwohnerzahl ausmacht, polnische Regimenter verlegt würden, wird da Jemand sagen: Da jetzt dort polnische Regimenter sind, so ist Theresienstadt eine polnische Stadt ?

Und ist denn in der Beweglichkeit zwischen Arbeitern, welche weggehen, sobald an einer Grube die Arbeiten eingestellt sind oder weil sie gerade Strike machen oder aus anderen Gründen, ist denn da das Verhältniß nicht dasselbe?

Ich will indessen in die Städtegruppe betreffende Erörterungen nicht weiter eingehen, obschon sich da auch sehr viel bemerken ließe, weil ich mich darüber in meiner vorjährigen Rede sehr ausführlich ausgesprochen habe.

Aber bezüglich der Landgemeinden ergibt

sich aus dem, was ich angeführt habe, dass nämlich zwei ganze Bezirke und außerdem 197 deutschen Gemeinden gegenüber 72 tschechische Gemeinden im Wahlbezirke der anderen Nationalität aufgenommen find, hieraus ergibt sich zweierlei. Erstens, die Richtigkeit desjenigen, was wir in unserem Antrage in Bezug auf die nationale Abgränzung der Bezirke in der dritten Erwägung, die man vielfach gar nicht gelesen zu haben scheint, gesagt haben. Wir sagten nämlich: "Eine solche Abgrenzung der Bezirke bilde die nothwendige Voraussetzung nicht blos für das dringende Verlangen der deutschen Bevölkerung Böhmens, es solle die Administration nach sprachlich thunlichst gleichmäßigen Verwaltungs= und Gerichtsbezirken und mit einer dieser Sonderung entsprechenden Organisation der zweiten Instanzen geordnet werden, sondern sie bilde auch die Voraussetzung einer entsprechenden Abänderung der Landwahlbezirke." Und kann man denn Sagen, dass die Landwahlbezirke entsprechend abgegrenzt sind, weil, wenn die deutschen Gemeinden eines Bezirkes ein paar Köpfe mehr zählen, der ganze Bezirk incl. die tschechischen Gemeinden einem deutschen Landwahlbezirke zugewiesen wird ein Fall, der allerdings selten vorkommt, (Heiterkeit links) wie wir dies vorgeschen haben - oder umgekehrt eine große Anzahl deutscher Gemeinden einem tschechischen Landwahlbezirke, weil sie vielleicht um ein paar Köpfe weniger als die Bewohner der czechischen Gemeinden in diesem Bezirke zählen?