Stenografická zpráva
o 13. sezení II. zasedání Českého sněmu z r. 1883, dne 30. září 1884.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. náměstek místodržit Friedl rytíř z Friedensee a c. k. místodrž rada Bedřich Kmoch.
Sezení počalo o 11. hod. 40 minut dopoledne.
Stenographischer Bericht
übet die
13. Sitzung der II. Jahressession des böhm Landtages v. Jahre 1883 am 30. Sept. 1884
V o r s i t z e n d e r: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallSteßvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische:K.k. Statthalter Se. Excell Dr. Alfred Freiherr von Kraus, k. k. Statthaltereivizepräsident Friedl Ritter von Friedensee und k. k. StatthaltereiRath Friedrich Kmoch.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 40 Mi nuten Vormittag.
Denní pořádek.
1. Pokračování druhého čtení zprávy komise o jednacím řádu pro český sněm zemský, po případě třetí čtení.
2. Třetí čtení osnovy zákona v příčině zevnějších označení strážních zřízenců přísežních, ustanovených k ochraně zeměvzdělání a honitby (tisk 48 č. sn. 163.
3. První čtení návrhu poslance Tausche a soudruhů v příčině krise obilní a účinků její na hospodářské všeobecné poměry, (tisk 55 č. sn. 171.)
4. Zpráva komise rozpočtové o účetních závěrkách fondu ku zřízení sboru dobrovolných střelců a fondu ku podpo-
rování vysloužilých dobrovolných střelců za rok 1883. (tisk 51 č. sn. 167.)
5. Zpráva komise rozpočtové o účetní závěrce fondu vyvazovacího za rok 1883 (tisk 53 č. sn. 169.)
6 Zpráva komise rozpočtové o rozpočtu fondu vyvazovacího na r. 1885 č. t. 54. č. sn. 170.)
7. První čtení zprávy výboru zemského o přístavbách a přestavbách a jiných opatřeních r. 1882 v německém divadle zemském z ohledů bezpečnosti provedených č. t. 49. č. sn. 164.)
8. První čtení zprávy výboru zemského ohledně zmenšení počtu lékařských
zřízenců a opatrovnictva v blázinci Do břanském. (Zpráva netišť. č. sn. 178.)
1. Die Fortsetzung der zweiten Lesung des Kommissionsberichtes über die Geschäftsordnung des böhmischen Landtages eventuell die dritte Lesung.
2. die dritte Lesung des Gesetzes betreffend die äußere Kennzeichnung der zum Schutze der Landeskultur und Jagd bestellten und beeideten Wachorgane. (Dr.. 48 Ldtd.=Z. 163.)
3. Die erste Lesung des Antrages des Abg. Tausche und Genossen Betreffend die Getreidekrisis und ihre Rückwirkung auf die landw. u. allgem. Verhältnisse (Dr. 55 Ldtg.=Z. 171.)
4. der Bericht der Budgetkommission über die Rechnungsabschlüße des freiwilligen Schützenfondes und des freiwilligen Schützeninvalidenfondes für das J. 1883. (Druck Z. 51 Ldtg.=Z. 167.)
5. der Bericht der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlustungsfondes für das Jahr 1883 (Druck Z. 53). Ldtg.=Z. 169.)
6. Bericht der Budgetkommission über den Voranschlag des Grundentlastungsfondes für d. J. 1885. (Druck Z. 54 Ldtg.=Z. 170.)
7. Erste Lesung des Landesausschußberichtes über die aus Sicherheitsrücksichten im deutschen Landestheater im J. 1882 durchgeführten Zu= und Umbauten und sonstigen Sicherheitsvorkehrungen (Druck Z. 49 Ldtg.=Z. 164.)
8. Erste Lesung des Landesausschußberichtes betreffend die Reduzirung des Aerzte= u Wartpersonals der Dobřaner Landesirrenananstalt (ungedr. Ldtgs=Bericht Ldtg.=Z. 178.)
Oberstlandmarschall: Das h. Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.
Jest dostatečný počet poslanců shromážděn a zahajuji schůzi.
Die Geschäftsprotokolle der 10. Sitzung vom 25. September sind durch die vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.
Falls gegen deren Inhalt nichts erinnert wird, werde ich sie für agnoscirt erklären.
Jednací protokoly 10. sezení ze dne 25. září byly po předepsaný čas k nahlédnutí vyloženy. Pak-li se nečiní žádných námitek proti nim, prohlásím je za schváleny.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Ich erkläre die Protokolle für agnoszirt.
Ich habe die Ehre, dem h. Hause mitzutheilen, daß von dem fürsterzbischöflichen Konsistorium eine Zuschrift eingelangt ist, durch welche zum feierlichen Hochamte, welches aus Anlaß des Namenfestes Seiner k. k. apostotischen Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs am 4. Oktober um 9 Uhr früh in der Metropolitankircht zu St. Veit abgehalten werden wird, an das h. Haus die Einladung ergeht.
Die Herren Landtagsabgeordneten beehre ich mich hievon mit dem Beifügen in Kenntnis zu setzen, daß nach der Mittheilung des fürsterzbischoflichen Konsistoriums die Sitze für dieselben soweit es der Raum zuläßt, bereit gehalten Sein werden.
Se strany knížecí arcibiskupské konsistoře pražské došel přípis, ve kterém se činí pozvání k slavným službám božím, jež se konati budou za příčinou jmenin Jeho cís. král. apoštolského Veličenství nejmilostivějšího našeho císaře a krále Františka Josefa dne 4. října toho roku o 9. hodině ranní ve zdejším metropolitánském chrámu Páně u sv. Víta. Arcibiskupská konsistoř zve pány poslance k této slavnosti s podotknutím, že o sedadla pro ně bude postaráno, pokud místnost tomu připouští.
Žádám, by bylo sděleno, co z došlých spisů bylo komisím přiděleno.
Ich ersuche über die Zuweisung aus dem Einlaufe dem h. Hause Mittheilung zu machen.
Sněm. sekr. Sládek (čte.) Přiděleno rozpočtové komisi:
č. 180. Zpráva výb. zem. o žádosti Rosiny Dienerové, vdovy po zemském po-
říčním dozorci, aby její dceři Rosině byl udělen dar z milosti
č. 181. Zpráva výb. zems. týkající se zevrubného výkazu o tom, jak byly vynaloženy příspěvky zemské povolené na zachování kutnohorského chrámu svaté Barbory.
č. 179. Zpráva výb. zems. o sumáři rozpočtů školních okresů v příčině řád ného nákladu na národní školství v roce 1885.
Der Budgetkommission wurde zugewiesen:
Z 180. L-A.-Bericht betreffend das Gesuch der Landesstromaufseherswitwe Rosina Diener um Gewährung einer Gnadengabe für ihre Tochter Rosina.
Z. 181. L.-A -Bericht über die Verwendung der für die Conservirung der Kuttenberg St. Barbarakirche bewilligten Landesbeiträge.
Z. 179. L.-A.-Bericht über das Präliminare Sumarium der Schulbezirke über den ordentlichen Aufwand des Volksschulwesens.
Nejv. maršálek zem. Žádám, by byl sdělen slavnému sněmu seznam spisů tiskem rozdaných.
Ich ersuche das Verzeichnis der im Druck vertheilten Gegenstände dem hohen Hause mitzutheilen.
Im Drucke wurden vertheilt.
Ldt.-Sekretär Sládek (liest).
Der stenografische Bericht der 11. Sitzung.
Dann der. 18. Jahresbericht der TetschenLiebwerder landwirthschaftlichen Anstalt für das Jahr 1883-84.
Tiskem rozdána stenografická zpráva
11. sezení.
Pak 18. výroční zpráva hospodářské školy Děčínsko Liebverdské, pro rok 1883 -1884.
Nejv. maršálek zemský. Žádám by byly sděleny došlé petice.
Ich ersuche den Einlauf an Petitionen dem h. Hause mitzutheilen.
Sněm. aktuář Dr. Haubner (čte): č. 630. Posl. p. Dr. Palacký s pet. společenstva ku stavění levných bytů dělnických v Praze a okolí v příčině nového stavebního řádu.
631. Abg H. Dr. Waldert mit Petition der Stadtvertretung in Netschetin in Angeleheit der Abgränzung der Bezirke Böhmens.
č. 632. Posl. p. Dr. Mattuš s pet. politického klubu v Mladé Boleslavi za ochranu mlynářského průmyslu českého,
633. Abg. H. Forchheimer mit Petition mehrerer Versicherungsanstalten in Angelegenheit der Beitragsleistung der Feuerversicherungsanstalten zu den Kosten der Feuerwehren.
č. 634. Posl. p. hrabě Stadion s pet. hospodářsko-lesnického spolku v Nové Kdýni za povolení nákladu na novou školní budovu pro hosp. školu v Klatovech,
635. Abg. H. Teubner mit Petition des Lehrervereines für den Schulbezirk Gabel um materielle Besserstellung des Lehrerstandes.
636. Abg, H. Tattermusch des Ortschulrathes in Rudig um Versetzung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsklasse.
637. Abg. H. Streeruwitz mit Petition des Ortschulrathes in Wscherau um Verlegung der dortigen Schule in eine höhere Lehrerge-
halisklasse.
č. 638. Posl. p. P. Kubiček s pet. místní školní rady v Hostících Chlumčanských u Strakonic za vřadění tamní školy do vyšší třídy platu učitelského,
č. 639. Posl. p. Dr. Bráf s pet. obec. zastupitelstva v Dobřichovicích, v téže záležitosti,
č. 640. Posl. p. Vraný s pet. místní školní rady ve Všejanech, v téže záležitosti,
č. 64.. Pan posl. Dr. Černý s pet.
paedagogické jednoty pro Prahu a sousední okresy školní, za zřízení zemských a okresních ústavů pro mládež ve mravech pokleslou,
č. 642. Týž pan posl. s pet. rady král hlavního města Prahy, za povolení k odprodeji budov vojenských, jichž od vojenského eráru nabude,
č. 643. Pan posl. Dr. Grégr s pet. Josefa Lehečky učitele v Písku v příčině vyměření výslužného,
č. 644. Týž pan posl. s pet. místní školní rady v Choci vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího,
č. 645. Pan posl. Kořán s pet. voličů města Břežnice v téže záležitosti,
č. 616. Pan posl. Zabranský s pet. obecního výboru v Ouhonicích v téže záležitosti,
č. 647. Pan posl. Kořán s pet. obec. zastupitelstva města Břežnice za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího,
č. 648. Pan posl. Dr. Mattuš s pet. učit. jednoty "Budeč" v Mnichově Hradišti v téže záležitosti.
Nejv. maršálek zem. Dovoluji sobě ještě ohlásiti, že pan posl. Stejskal omluvil se pro churavost.
Der Herr Abgeordnete Stejskal hat sich durch Krankheit entschuldigen lassen.
Bevor wir zur Tagesordnung übergehen, ertheile ich Sr. Excellenz dem Herrn Statthalter das Wort.
Dávám slovo Jeho Excellenci panu místodržícímu.
Seine Excellenz Baron Kraus: Herr Dr. Filipp Knoll und Genossen haben in der Sitzung vom 22. September eine Interpellation eingebracht, in welcher an mich unter Hinweis auf die hier zu Lande vorgekommenen nationalen Reibungen und Ausschreitungen die Frage gerichtet wird, ob ich hierin keinen Anlaß
finde auf das Aufgeben der gegenwärtigen Richtung der Regierung und auf Herstellung derartiger Einrichtungen in Böhmen hinzuwirken, welche geeignet sind, dem von czechischer Seite ausgeübten nationalen Terrorismus Schranken zu setzen und ob ich gesonnen bin, dafür Sorge zu tragen, daß die k. k. Behörden in Böhmen alle, das nationale Gebiet streifenden Angelegenheiten bis dahin von vollständig gleichen Gesichtspunkten aus behandeln. Ich habe die Ehre diese Interpellation im nachstehenden zu beantworten.
Vor allem glaube ich hervorheben zu mäßen, daß in der vorerwähnten Interpellation an mehreren Stellen gegen die mir unterstehenden k. k. Behörden der Borwurf einer nicht objektiven Amtirung erhoben und diesfalls namentlich auf die Haltung der Behörden gegenüber der Uebernahme von böhmischen Vereinsschulen seitens der betreffenden Gemeinden hingewiesen wird.
Dies trifft nicht zu, für die Behörden und speeiell in diesem Falle für den k. k. Landesschulrath kann weder die Anficht einer Partei noch der in der Interpellation hervorgehobene Umstand entscheidend Sein, daß von den Deutschen die Uebernahme deutscher Schulvereinschulen von böhmischen Gemeinden nicht beansprucht worden ist. Für den k. k. Landesschulrath kann hier nur der Wortlaut des Gesetzes maßgebend sein (Bravo).
Und daß derselbe strikte beobachtet worden ist, das beweisen die kompeten höheren Entscheidungen. Auch die deutschen Mitglieder des k. k. Landesschulrathes werden die von mir bei jedem Anlasse gewahrte Objetivität bestätigen müßen, und wenn in der Interpellation aus die angeblich einseitige ungewöhnliche Hast und Energie hingewiesen wird, darf ich wohl mit allem Recht versichern, daß auch die nicht wenigen deutschen Vereine, Gemeinde= und Bezirksvertretungen,, die mit Wünschen und mitunter mit belangreichen Ansuchen an mich herangetreten sind, sich mindestens der gleichen Beschleunigung in Berücksichtigung und Erledigung ihrer Anliegen meinerseits zu erfreuen gehabt haben. (Slyšte, Slyšte. Bravo na pravici).
Ein weiterer Vorwurf wird in der gegenwärtigen Inserpellation gegenüber dem Vorgehen der k. k. Behörden in Betreff der von Deutschen veranstalteten Versammlungen und
Feierlichkeiten erhoben, und zur Bekräftigung dieser Behauptung unter Anderen auch auf die Feste in Dux und Nürschan hingewiesen, sowie besonders die Gestaltung der von böhmischen Vereinen in Nürschan ausgegangenen Feier und die Nichtgestattung des von den deutschen Studenten in Prag zu Ehren des abgetretenen denischen Universitäts Rektor Mach geplanten Fackelzuges einander gegenübergestellt. Ich glaube die obigen Vorwürfe nicht besser entkräften zu können, als wenn ich den aktenmäßigen Hergang der in Frage stehenden Feste in kurzen Umrissen zur Kenntnis bringe. So war von dem Bezirksverbande der böhmischen Vereine in Nordböhmen für die Pfingstfeiertage des heurigen Jahres eine Versammlung in Dux in Verbindung mit Festlichkeiten in Aussicht genommen, welche jedoch von der Bezirkshauptmannschaft Teplitz im Grunde des §. 6 des Versammlungsgesetzes untersagt wurden.
Gleichzeitig wurde bekannt, daß für dieselben Tage von dem zweiten nordwestböhmischen Turngau die Veranstaltung einer Turnfahrt und Zusammenkunft der Turn=, Gesangs= und Feuerwehrvereine der Umgebung in Dux im Werke war, ohne daß jedoch hierüber die behördliche Anzeige erstattet worden wäre.
Unter diesen Umständen konnte wohl die Bezirkshauptmannschaft Teplitz über ihr Vorgehen nicht einen Augenblick im Zweifel sein und ist daher auch der fraglichen Turnfahrt und geplanten Zusammenkunft von deutschen Vereinen in Dux in dem angegebenen Zeitpunkt gleichfalls entgegentreten.
Betreffend die in der Interpellation berührte Festlichkeit in Nürschan, war der Sachverhalt folgender: Der böhmische Leseverein in Nürschan war bereits Mitte Mai d. J. um die Genehmigung zur Veranstaltung eines Festes am 14. und 15. Mai d. J. bei der Bezirkshauptmannschaft Mies bittlich geworden, für welche zwei Tage nachträglich auch von dem Vereine Concordia in Nürschan um die Bewilligung zur Abhaltung eines deutschen Gartenfestes unter Zuzug vieler auswärtiger Vereine eingeschritten, sowie seitens des deutschen Nationalveveines in Pilsen, die Abhaltung einer Wanderversammlung angezeigt worden ist. Aus Rücksichten für die öffentliche Ruhe und Ordnung wurde nun von der Behörde die Veranstaltung beider Festlichkeiten an dem genannten Tage untersagt. Während der Verein Concordia und der deutsche Natioalverein in Pilsen gegen diese Untersagung
recurrirten, suchte der böhmische Leseverein in Nürschan um die Bewilligung zur Verlegung seiner Festlichkeit auf den 21. und 22, Mai d. J. an, welchem Ansuchen auch Folge gegeben, sowie gleichzeitig die Erlaubniß zur Veranstaltung des deutschen Festes und der Versammlung des deutschen Nationalvereines für die ursprünglich hiefür in Aussicht genommenen Tage, nämlich den 14. und 15 Juni d. J. ertheilt wurde. (Volání: Slyšte!)
Hierauf brachte jedoch der Verein Concordia in Nürschan die Verschiebung des deutschen Festes auf einen späteren, noch nicht bestimmten Zeitpunkt zur behördlichen Kenntniß, (Rufe im Centrum: Aha!), während vom nationalen Vereine in Pilsen die Anzeige über die Abhaltung einer Versammlung sammt einer Vorfestkneipe gerade wieder für den 21. und 22. Juni d. J., (Rufe: aha, slyšte! im Centrum) an welchem Tage das bereits einmal verschobene Fest der böhmischen Vereine stattfinden sollte, einlief, worauf seitens der Bezirkshauptmannschaft Mies die Veranstaltung der fraglichen Versammlung des deutschen Nationalvereins in Pilsen untersagt wurde. Was nun besonders die in der Interpellation enthaltene Gegenüberstellung der Bewilligung des vorerwähnten Festes böhmischer Vereine in der "deutschen" Stadt Nürschan und die Nichtgestattung eines von deutschen Studenten geplanten Fackelzuges in Prag betrifft, so erlaube ich mir hervorzuheben, daß sich in Nürschan 1647 deutsche und 2604 Angehörige der böhmischen Nationalität befinden, (Händeklatschen und Rufe: slyšte: im Centrum), und daß auch den böhmischen Vereinen in Nürschan die Veranstaltung eines Fackelzuges untersagt und nur ein Aufzug bewilligt worden war, gleichwie den hiesigen deutschen Studenten die feierliche Auffahrt zu dem abtretenden Universitätsrector im Jänner des heurigen Jahres.
Uebrigens muß ich hiebei bemerken, daß in den letzten Jahren von der hiesigen Polizeidirektion alle Gesuche um Abhaltung von Fackelzügen ohne Rücksicht auf die Nationalität der Petenten mit Ausnahme jenes des Bürgercorps im August vorigen Jahres abschlägig beschieden wurden. Nach dem Vorangeschickten dürfte wohl die von den Behörden bei den in Rede stehenden Festlichkeiten beobachtete Objectivität keinem Zweifel unterliegen.
Insoferne im Lande vereinzelte Fälle nationaler Ausschreitungen thatsächlich vorgekom-
men sind, kann ich nur wiederholen, daß ich dieselben - mögen sie von Angehörigen der einen oder anderen Nation ausgehen - gleich allen aufrichtigen Patrioten tief beklage und verurtheile, und daß ich nicht ermangeln werde, derlei Ausschreitungen überall mit Entschiedenheit entgegenzutreten.
Soweit es sich um das Vorgehen der Regierungsbehörden gegenüber solchen Ausschreitungen handelt, so sind die Behörden den ihnen gesetzlich obliegenden Verpflichtungen im vollen Umfange nachgekommen, wie dieselben überhaupt gleich mir stets bemüht sind, alle das nationale Gebiet streifenden Angelegenheiten von vollständig gleichen Gesichtspunkten aus zu behandeln.
Dieses Verhalten entspricht der die Verständigung der beiden Nationalitäten von allem Anbeginn anstrebenden Richtung der Regierung, als deren untergebenes Organ ich den Weisungen und Befehlen derselben immer pünktlich und pflichtgetreu nachgekommen bin, und meiner Pflicht als Statthalter mir wohl bewußt, auch fernerhin in gleicher Weife nachkommen werde. (Výborně Rufe rechts und im Centrum.) Möge das vorerwähnte Ziel früher oder Später erreicht werden, die Regierung wird unentwegt festhalten an dem hierzulande durch mich stets in der aufrichtigsten, eifrigsten und nachdrücklichsten Weise vertretenen Standpunkte der Verständigung beider Nationalitäten unter Wahrung ihrer Gleichberechtigung. (Výborně= Rufe und Händeklatschen rechts und im Centrum.)
Pan Dr. Filip Knoll a soudruhové podali v sezení odbývaném dne 22. září interpelaci, ve které se poukazuje ku udavším se v této zemi národním třenicím a výstřednostem, při čemž se ke mně Činí dotaz:
Zdali v tom nevidím podnět, abych působil k tomu, by upuštěno bylo od nynějšího směru vlády a aby zavedena byla taková zařízení v Čechách, ježto jsou spůsobilá, omeziti národní terrorismus strany české a zdali hodlám pečovati o to, aby císařské úřady ve veškerých záležitostech národních otázek se týkajících do té doby úplně stejným stanoviskem se řídili?
Mám čest odpověděti k této interpellaci následovně : Především pokládám za nutné podotknouti, že se v dotýčné interpellaci na několika místech c. k. úřadům mně podřízeným činí výtka, že v úřadování svém nepočínají sobě objektivně a že se v příčině té zejmena poukazuje k tomu, jak se zachovají úřadové naproti otázce převzetí českých škol matičných obcí.
Tomu však tak není. Pro úřady a zvláště v tomto případě pro c. k. zemskou školní radu nemůže rozhodným býti ani náhled jedné strany, ani okolnost v interpelaci vytčená, že Němci nežádali o to, aby školy německého spolku pro zakládání škol převzaty byly od obcí českých. Pro c. k. zemskou radu školní může tu býti rozhodným toliko znění zákona a že téhož přesně se bylo držáno, dokazují rozhodnutí příslušných úřadů vyšších.
Avšak i němečtí členové c. k. zemské rady Školní budou muset potvrditi objektivnost, kterou při každé příležitosti zachovávám a jestliže se v interpelaci poukazuje k domnělému jednostrannému neobyčejnému spěchu a ráznosti mohu zajisté plným právem ujistiti, že i nemálo německých spolků, obcí a okresních zastupitelstev obrátivších se ke mně s přáními a mnohdy žádostmi velice obsažnými, těšilo se s mé strany aspoň stejně rychlému a ráznému vyšetření a vyřízení záležitosti svých.
Další výtka činí se v této interpelaci naproti chování se úřadův v příčině schůzí a slavností od Němců pořádaných, i poukazuje se na doklad tohoto tvrzení mezi jiným též ke slavnostem v Duchcově a v Nýřanech a postaveno zvláště proti sobě, že slavnost v Nýřanech čes. spolky pořádána byla povolena, kdežto průvod pochodňový, jejž němečtí studenti v Praze zamýšleli uspořádati na počest odstoupivšího rektora německé university Macha povolen nebyl.
Mám za to, že výtku svrchu uvedenou nemohu lepe vyvrátiti, než uveduli v krátkém nástinu na vědomost průběh dotýčných slavností, jak dle spisů zjištěn jest. Tak hodlala okresní jednota česk. spolků ze severních Čech o svátcích svatodušních
letošního roku svolati valnou hromadu do Duchcova a uspořádati spolu některé slavnosti, která však od okresního hejtmanství v Teplicích na základě §. 6. zákona o právu shromažďovacím byly zakázány.
Současně se rozhlásilo, že v těchže dnech obmýšlela druhá turnéřská jednota v severozápadních Čechách uspořádati v Duchcove sjezd turnéřský a schůzi spolků turnéřských, pěveckých a hasičských z okolí, aniž by však o tom úřední oznámení bylo učiněno bývalo.
Za takových okolností nemohlo okr. hejtmanství v Teplicích zajisté ani na okamžik býti v pochybnosti, jak se zachovati má i vystoupilo tudíž rovněž také proti dotyčnému sjezdu turnéřskému a obmýšlené schůzi německých spolků v Duchcově v době uvedené.
Co se týče slavnosti Nýřanské v interpelaci zmíněné měla se věc takto: Český čtenářský spolek v Nýřanech byl již v polovici května toho roku žádal okresní hejtmanství ve Stříbře za povolení, aby směl ve dnech 14. a 15. června toho roku uspořádati slavnost, pro kteréžto dva dny dodatečně také spolek "Concordia" v Nýřanech podal žádost za povolení k odbývání německé slavnosti zahradní, které súčastniti se mělo mnoho spolkův cizích a zároveň oznámil německonationalní spolek v Plzni, že odbývati bude shromáždění kočující
Z ohledů pro veřejný pokoj a pořádek zakázal úřad odbývání obou slavností ve dnech uvedených. Kdežto spolek "Concordia" a spolek německonationalní v Plzni z tohoto zákazu se odvolaly,. žádal český čtenářský spolek v Nýřanech za povoleni k odložení své slavnosti na den 21. a 22. června toho roku, kteréžto žádosti také vyhověno a zároveň povolení uděleno bylo, aby uspořádána byla slavnosť německá a schůze spolků německonationalního ve dnech původně pro ně ustanovených, totiž dne 14. a 15 června t. roku. Na to však spolek "Concordia" v Nýřanech úřadu ohlásil, že německá slavnost odkládá se na dobu pozdější, ještě neurčitou; kdežto od nationálního spolku v Plzni došlo oznámení, že odbývati bude schůzi spolu s předchozím večerem slavnostním, právě
opět ve dnech 21. a 22. června tohoto r., v kterýchžto dnech odbývati se měla slavnost českých spolků, již jednou odložená; načež od okresního hejtmanství ve Stříbře odbývání dotyčné schůze německonationalního spolku v Plzni zakázáno bylo. Co se zvláště dotýče obou oněch okolností v interpelaci proti sobě postavených, že povolena byla zmíněná výše slavnost českých spolků v "německém" městě Nýřanech, kdežto průvod pochodňový, jejž němečtí studující v Praze uspořádati zamýšleli povolen nebyl; dovoluji sobě podotknouti že v Nýřanech jest 1647 Němců a 2604 příslušníků národnosti české (slyšte, výborně) a že také českým spolkům v Nýřanech uspořádání pochodnového průvodu zapovězeno bylo a toliko průvod byl povolen; právě tak, jako zdej ším německým studujícím slavnostní jízda k odstupujícímu rektoru university Machovi v lednu tohoto roku.
Ostatně musím zde podotknouti, že v posledních letech zdejším policejním ředitelstvím všecky žádosti za odbývání průvodů pochodňových bez ohledu na národnost žadatelů, vyjma onu, kterou v srpnu minulého roku podaly sbory měšťanské, záporně vyřízeny byly. Dle toho, co jsem zde předeslal, nebude as žádné pochybnosti o tom, že úřadové při dotyčných slavnostech objektivně se zachovali. Pokud se v zemi skutečně udály jednotlivé případy národních výstřednosti; mohu toliko opakovati, že tytéž nechť jsou původci jich příslušníci jedné neb drahé národnosti, stejně jako všichni upřímní vlastenci hluboce litaji a zavrhuji a že nebudu váhati, abych proti podobným výstřednostem všude rozhodně vystoupil. (Výborně.)
Pokud se. jedná o chování se úřadů vládních naproti takovým výstřednostem, dostáli úřadové zákonným povinnostem plnou měrou, dbajíce vůbec stejně jako já toho, aby ve veškerých záležitostech národních otázek se týkajících úplně stejným stanoviskem se řídily. (Výborně) Toto chování odpovídá směru vlády, jež od prvopočátku domáhá se dorozumění obou národností, a já co podřízený orgán její povždy přesně a věrně jsem plnil nařízení a rozkazy její a já vědom jsa sobě
co místodržitel, povinnosti své - i nadále stejným spůsobem plniti budu.
Byt cíl vzpomonutý dříve nebo později byl dosažen, vláda setrvá pevně na svém, mnou v této zemi povždy co nejupřímněji, nejhorlivěji a nejdůrazněji zastupovaném stanovisku dorozumění obou národností za šetření jich rovnoprávností. (Hlučné výborně.)
Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
První předmět denního pořádku jest pokračování druhého čtení zprávy komise o jednacím řádu pro český sněm zemský, po případě třetí čtení.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die Fortsetzung der zweiten Lesung des Kommissionsberichtes über die Geschäftsordnung des böhm. Landtages, eventuell die dritte Lesung.
Zpravodajem jest p. Schwarz.
Zprav. posl Schwarz Slavný sněme! Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský pověděl ve včerejším sezení příčinu, která vyžaduje toho, aby bylo druhé čtení zprávy komise o jednacím řádu obnoveno. Přestávám tedy na tom, abych návrhy komise, které nebyly ještě vyřízeny, slavnému sněmu k přijeti odporučil. Návrhy tyto zní:
1. Paragrafy jednacího řádu pro zemský sněm český, ježto uvádějí se v osnově zde připojené, pozbývají platnosti a mají budoucně zníti následovně:
1. Die in dem beigeschlossenen Entwurfe bezogenen Paragraphe der Geschäftsordnung des böhmischen Landtages treten außer Kraft und haben zu lauten wie folgt:
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zu diesem Absatze das Wort?
Žádá někdo k tomuto odstavci za slovo V
Přejdeme k hlasování a prosím pány, kteří souhlasí s odstavcem 1., jak jest vytištěn na konci zprávy výborové, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit dem Absatze 1, wie er in der gedruckten Vorlage vorkommt einverstanden sind, die Hand zu erheben.
(Stane se). Jest přijato.
Ist angenommen.
Pan posl. Schwarz čte: 2. Usnesení toto počne platiti nejblíže příštím zasedáním sněmovním.
2 Die Wirksamkeit dieses Beschlusses hat mit Anfang der nächsten Landtagssession zu beginnen.
Nejv. maršálek zem. Žádá někdo za slovo k tomuto odstavci.
Verlangt Jemand zu diesem Absatze das Wort?
Nachdem dies nicht der Fall ist, ersuche ich die Herren, welche demselben zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto odstavcem souhlasí, by vyzdvihli ruku
(Stane se). Jest přijat.
Ist angenommen.
Pan posl. S ch w a r z. Jelikož tímto dodatečné návrhy komise jsou vyřízeny, dovoluji sobě další návrh, aby byly pojaty v třetí čtení, které nyní má následovati.
Da die Schlußanträge der Kommission hiemit angenommen erscheinen, beantrage ich, daß dieselbe in der Sofort durchzuführenden dritten Lesung mit aufgenommen werden.
Oberstlandmarschall: Der Berichterstatter beantragt, daß Sofort in die dritte Lesung eingegangen werde.
Pan zpravodaj navrhuje, aby bylo ihned přikročeno k 3. čtení.
Nachdem keine Einsprache dagegen erhoben wird, Schreiten wir zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasovaní.
Žádám pány, kteří souhlasí s třetím čtením, by vyzdvihli ruku.
Ersuche die Herren, welche einverstanden
sind, daß die dritte Lesung vorgenommen werde, die Hand zu erheben.
(Stane se.) Jest přijato.
Ist angenommen.
Zprav. p. Schwarz. Dle výsledku druhého čtení byla osnova komise přijata úplně až na změny stylistické a sice v §. 55, kde opraven německý text slovy:
Die Berichterstatter der Kommissionen und des Landesausschusses, die letzteren soferne sie nicht aus Grund des §. 59 GD. ernannt sind, haben von dem für sie bestimmten Platze aus zu sprechen, alle anderen Redner sprechen vom Sitze aus.
Pak v §. 62, kde citování zákona opraveno v následovním smyslu:
§. 38 zř. z. a zákon ze dne 1. června 1877 z. z. č. 44.
§. 38 LO. und Gesetz vom 1. Juni 1877 LGB. Nr. 44.
Oberstlandmarschall: Das hohe Haus wird wohl nicht verlangen, daß die Vorlage bei der dritten Lesung wirklich vorgelesen werde.
Slavný sněm nebude ani žádati, aby předloha byla při třetím čtení úplně čtena.
Wir übergehen daher zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasováni a žádám pány, kteří přijímají osnovu tak, jak byla v druhém čtení přijata v třetím čtení, by vyzdvihli ruku.
Ersuche die Herren, welche die Vorlage sowie sie in der zweiten Lesung angenommen worden ist, in der dritten Lesung annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijata.
Ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest třetí čtení osnovy zákona v příčině zevnějšího označení strážních zřízenců přísežných, ustanovených k ochraně zeměvzdelání a honitby.
Nächster Gegenstand ist die dritte Lesung des Gesetzentwurfes betreffend die äußere Kennzeichnung der zum Schutze der Landeskultur und der Jagd bestellten und beeideten Wachorgane.
Zprav. pan posl. Fišera. Slavný sněme!
Jelikož nepředsevzato žádných změn na textu, navrhuji, aby byla přijata osnova tak, jak byla podruhé přečtena.
Ich erlaube mir bei dem Umstande, daß keine textuellen Aenderungen in der gesetzlichen Vorlage vorgenommen worden sind, zu beantragen, daß sie in der dritten Lesung sofort angenommen werden.
Nejv. maršálek z. Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří přijímají předlohu ve 3. čtení tak, jak byla ve 2. čtení přijata, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche jene Herren, welche das Gesetz in dritter Lesung so, wie es in 1. und 2. Lesung angenommen worden ist, annehmen wollen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Tausche und Genossen betreffend die Getreidekrisis und ihre Rückwirkung aus die landwirthschaftlichen und allgemeinen Verhältnisse.
Příští předmět denního pořádku jest první čtění návrhu poslance Tausche a soudruhů v příčině krise obilní a účinků její na hospodářské a všeobecné poměry.
Ich ertheile dem Antragsteller das Wort zur Begründung Seines Antrages.
Abg. Tausche:
Hoher Landtag! Es besteht wohl eine gewisse Parallele zwischen dem Antrage, welchen vor einiger Zeit der Herr Abg. Dr. Rieger hier eingebracht hat betreffend den Schutz für die Zuckerindustrie und demjenigen, welchen ich hier heute zu vertreten die Ehre habe. Der so
genannte Zuckerantrag hat ja auch die Tendenz Maßnahmen zu treffen, damit nicht durch die fortdauernde Kritis, von welcher die Rübenbau treibende Landwirthschaft mit betroffen worden ist, sowie auch gewisse andere Industrien geschädigt Werden und allen Nachtheilen vorgebeugt werde.
Auch unier Antrag hat das im Auge. Nicht allein diese Landwirthschaft soll geschützt werden, welche durch die bestehende oder eintretende Getreidekrisis geschädigt werden kann, Sondern auch die allgemeine Errwerbschätigkeit hoffen wir durch Maaßnahmen zu heben.
Ich glaube nicht notwendig zu haben erst die Berechtigung nachzuweisen, welche die Getreidebau treibende Landwirtschaft hat, einen Solchen Antrag hier einzubringen, gegenüber demjeuigen, welcher von Seite der Zuckerinteressenten eingebracht wurde.
Es wäre sehr verlockend nachzuweisen, das die Berechtigung eine viel größere ist, denn ich glaube, solche Zeiten, solche Jahre, wie die Zuckerindustrie und wie sie mitunter der Rübenbau gehabt hat, hat der Getreidebautreibende Landwirth noch nie gehabt. (Ganz richtig links). Noch nie wurden Nordbahndividenden bei der Landwirthschaft verteilt, wie es bei der Zuckerindustrie oft der Fall war, und wenn heute Von Seiten der Landwirth schaft mit Anträgen herangetreten wird, dann glauben wir, dafs die hohe Regierung mit demselben Wohlwollen unseren Anträgen entgegen kommen werde, als jenen der Zuckerindustrie.
Nur einige Zahlen mögen beweisen, dass der Getreidebautreibende Landwirt!) auch einen Anspruch hat aus gewissen Schutz. Denn der Faktor, welchen der Getreidebau ausmacht, ist in Böhmen und Oefterreich kein geringer. Die Rübe wird auf einer Ackerfläche Von 140.000 Hektaren in Böhmen gebaut. Dagegen läßt sich anführen, daß von der gesummten Ackerfläche von Böhmen 1 1/2 Mißionen Hektare mit Getreide bestellt sind, und wenn der Rübenbau circa 5-6 pZt. der gesammten Ackerfläche in Anspruch nimmt, dann sällt die Rechnung zu Gunsten des Getreidebaues dahinaus dass er 61 pZt. der ganzen Ackerfläche in Anspruch nimmt, und dass eine mittlere Durchschnittsproduktion von beispielsweise 30,000.000 Hektol. ins Auge gefaßt, gewiß der Werch
der Getreideproduktion den Werth der Zuckerproduktion weitaus übersteigt.
Ehe ich nun in die Begründung meines Antrages eingehe, sei nur einer Erscheinung gedacht, welche aus dem Gebiete der landwirtschaftlichen Produktion beispiellos basteht. Bisher galt es, dass, wenn gute oder fette Jahre für die Landwirthschaft gewesen sind, dass man da alte Schäden, alte Wunden damit heilen konnte; derzeit ist das nicht der Fall; denn nach einzelnen, theilweise guten Getreidejahreu, nach einem Jahre, wo wie man Sagt, Gottes Segen reichlich herabgegangen ist auf den Landbau, kommt die Entmuthigung der Landwirthe gerade zum stärksten Ausdrucke! Worin liegt das wohl?
ES erinnert das an die Erscheinung, Welche wir vor 20, 30, 40 Jahren noch in Ungarn zu sehen gewohnt waren, wo ein großer Volkswirth sich ausdrücken konnte, daß Ungarn mitten im Weizenhaufen verhungern könne.
Bei uns wird wahrscheinlich das fette Ial)r, das gute Getreidejahr auch einen Zu= stand mitbringen, Welche die alten Wunden und Schäden nicht heilen wird im Gegentheile, den Getreidebau treibenden Landwirth der Verarmung und Verschuldung entgegenführen wird.
Die Getreidekrisis äußert sich in zwei oder drei Richtungen: Es ist das einmal der fallende Preis des Getreides, und ferner das Monopol an Absatz.
In erster Richtung sehen wir, daß seit dem Jahre 1880 der Preis mit wenigen Ausnahmen im Steten Sinken begriffen ist, und daß er bereits weitaus unter den Selbstproduktionspreis gesunken ist.
Es macht der Preissturz vom J. 1880 bis heute beiläufig 26 Pct. beiden zwei Hauptfrüchten weizen und Roggen aus; bei Wetzen etwas mehr, bei Roggen etwas weniger, und dieser Preissturz Scheint bis jetzt noch nicht abgeschlossen zu sein, sondern Pessimisten behaupten, daß wir noch lange nicht am tiefften Stande der Getreidepreise angelangt sind und fügen bei, daß wahrscheinlich die früheren Gerreidepreise gar nicht mehr erreicht werden dürsten.
Das Alles läßt nun voraussehen, daß sich die Getreidebau treibenden Landwirthe mit dem Gedanken vertraut machen müssen, auf lange hinaus nicht aktiv zu wirthschaften, wenn nicht in irgend einer Weife mindestens für einen besseren Absatz ihrer Produkte gesorgt wird. Was nun den Absatz betrifft, so ist er derzeit ja allgemein ein beklagter, undenkbar Schlechter.
Wir sind von den früher eingenommenen großen Konsumptätzen, von den großen Getreideverkaufsplätzen Norddeutschlands und des westlichen Europa gänzlich verdrängt worden. Wir wurden verdrängt durch die amerikanische Konkurrenz verdrängt durch die russische Konkurrenz, wir wurden verdrängt in letzter Zeit durch die Konkurrenz, welche dem europäischen Getreidebau selbst Indien macht und in letzter Linie in Oesterreich selbst, was unsere heimischen Konsumplätze anbelangt, nämlich durch Ungarn!
Ich glaube nicht nothwendig zu haben, mich näher in jene Verhältnisse einzulassen, die durch diese Konkurrenz geschaffen wurden. Daher rührt eben, daß wir in den Export beschränkt werden, u. zu befürchten ist, daß das Getreide in Zukunft mit immer niedrigeren Transportkosten zu den einzelnen Hauptkonsumorten u. auch nach Oesterreich herein gelangen kann, sowie ja der Mehlimport riesige Dimensionen annimmt. Ich erinnere nur daran, daß derzeit eine Kunstmühle in Saaz bereits Weizen verarbeitet, welcher aus Indien stammt, und daß dieser Weizeu immer noch in seinem Preise weitaus konkurrenzfähiger bleibt mit dem Getreide heimischer Abstammung. Aber der Hauptkonkurrent für unsere heimische Produktion ist Ungarn. Von Ungarn gelangen nach Böhmen nicht nur kolossale Getreidemengen, sondern riesige Quantum Mehls. Ungarn erfreut sich hiedurch gewisser Bortheile und macht bei diesem Mehlimport ein außerordentlich gutes Geschäft; indem Ungarn im Stande ist, einen großen Theil seines Getreides heimisch zu vermahlen und es dann auf fremde Konsumplätze zu werfen, hat es den Vortheil, daß die werthvollen fleischbildenden Abfälle, welche nach der Vermahlung resultiren, im heimischen Lande verbraucht Werden, und dort wiederum den Anlaß bieten zu einer sehr rentablen und großartig betriebenen Mastung, einer Mastung, die ja der Landwirthschaft Oesterreichs bekanntlich sehr viele Konkurrenz am Wiener Schlachtviehmarkte macht.
Aber wir bemerken noch eine andere Erscheinung in Ungarn, wir sehen, daß dort alles Mögliche ausgeboten wird, damit das Getreide und Mehl billig an fremde Konsumplätze gelangt, hauptsächlich, weil diese Kousumorte, diese ausländischen, gegenwärtig durch höhere ausländische Tarife, verschlossen sind, daß viel Getreide und Mehl heraufgelangt in die österreichischen Länder.
Man kann fortwährend in den Zeitungen lesen, welche Mühe sich dort das Communicationsministerium im Vereine mit der Tarifkommission gibt, damit sich die Transporttarife herauf nach Böhmen, nach Sachsen, nach Baiern, also unsere unmittelbar nachbarlich gelegenen Absatzplätze so billig wie möglich gestalten.
Wir sehen auch, daß die dortige Regierung bemüht ist, auf den eigenen Staatsbahnen die niedrigsten Tarife einführen, bemüht ist, im Vereine mit der österreichischen=ungarischen Eisenbahngesellschaft immer neue niedrige Tarife zu gestalten, für den Transport von Getreide und Mehl nach Böhmen.
Alles setzt nun Ungarn in die Lage, mit feinen Produkten concurrenzfähig zu bleiben.
Wenn man nun diese kolossale Ueberschwemmung betrachtet, welche Ungarn mit Mehl und Getreide nach Böhmen herbeiführt, dann muß man sich fragen: "Ja, wo kommt denn da die Landwirthschaft Böhmens hin? Ist denn Böhmen der einzige Konsumplatz der Hauptabsatzort für ungarische Produkte?"
Ich glaube, es ist doch nothwendig, daß man zuerst trachtet und sorgt, daß die heimische Produktion Absatz findet; es liegt ja das Hemd näher, als der Rock, und wo will denn der heimische Landwirth, der heimische Mütter hinkommen, wenn hier in Böhmen allerorten nur ungarisches Getreide, ungarisches Mebl konsumirt wird ?