Stenografická zpráva
o 9. sezení II. zasedání Českého sněmu z r. 1883, dne 23. září 1884.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k usnášení dostatečném.
Co zástupcové vlády: C. k. místodržitel Jeho Exc. Dr. Alfred svob. pán Kraus, c. k. místodrž. rada Bedřich Kmoch.
Sezení počalo o 11. hod. 30 minut dopoledne.
Stenographischer Bericht
über die
9. Sitzung der II. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 23. Sept. 1884.
V o r si tz e n d e r: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am RegierungstiSche:K k. Statthalter Se. Excell. Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. k. Statthalterei=Rath Friedrich Kmoch.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Minuten Vormittag.
Denní pořádek:
1. První čtení zprávy výboru zemsk. o stavu národních škol v král. Českém r. 1884 (tisk XXXII. č. sn. 113).
2. Zpráva výboru zemského o tom, kterak bylo provedeno usnešení vysokého sněmu ze dne 19. července 1883 v příčině odevzdání svatováclavského archivu k uschování v archivu zemském (tisk. XLI. č. sn. 130).
3. První čtení zprávy výboru zemsk. o vyměření služného lékařům a opatrovnictvu při zemských ústavech pro choromyslné v Čechách (netišt. č. sn. 127).
4. Zpráva výboru zemsk. za příčinou změnění oboru působnosti primárního lé-
kaře filialního ústavu pro choromyslné v Kosmonosích (netišt. č. sn. 128).
5. První čtení zprávy výboru zemsk. o žádosti městské obce Smíchovské v příčině změny území v obvodu Prahy stavbám letohrádků a domů rodinných vyhraženého (netišt. č. s. 135).
6. První čtení zprávy výboru zemského o peticích evangelických obcí v Čechách, za udělení subvencí k snadnějšímu vydržování jich soukromých škol (netišt. č. s. 137).
7. Zpráva výboru zemského o žádostech obcí za povolení k vybírání poplatku domovského (netišt. č. sn. 142).
8. Zpráva komise pro okresní a obec-
ní záležitosti o petici klubu přátel připojení ku Praze na Vinohradech, za změnu některých ustanovení volebního řádu do obcí (netišt. č. sn. 140).
9. Zpráva komise zemědělské o zprávě výboru zemského čís. 91. sněm. v příčině zařízení zemědělské technické kanceláře a propůjčení stipendií k studiím techniky zemědělské (netišt. č. sn. 141).
Tages-Ordnung.
1. Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Jahre 1884 (Druck XXXII. Z. 113.)
2. Landesausschuß-Bericht betreffend die Durchführung des Landtagsbeschlußes vom 19 Juli 1883 wegen Übergabe des Set. WenzelsArchivs in die Verwahrung des Laudesarchivs (Druck XLI. Ldtg. 130.)
3. Erste Lesung des L.-A.-Verichtes betreffend die Regelung der Gehalte des ärztlichen und Wartpersonals bei den böhmischen Irrenanstalten, (ungedr. Ldtg. Z. 127.)
4. L.-A.-Bericht, betreffend die Aenderung in der Kompetenz des Primararztes der Irrenfilialanstalt in Kosmanos (ungedr. Ldtg. Z. 128).
5. Erste Lesung des L.-A.-Berichtes über das Gesuch der Stadtgemeinde Smichov um Abänderung des bei Prag für den Bau von Villen refervirten Rayons (ungedr. Ldt. Z. 135).
6. Erste Lesung des L -A.-Berichtes über die Petitionen evang. Kirchengemeinde um Gewährung von Subventionen zur Erhaltung ihrer Privatschulen (ungedr. Ldtg. Z 137).
7. L.-A-Bericht betreffend Gesuche Von Gemeinden um Bewilligung zur Einhebung von Heimatstaxen (ungedr. Ldtg.-Z. 142).
8. Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Klubs für die Vereinigung der kgl. Weinberge mit der kgl. Hauptstadt Prag um Abänderung mehrer Bestimmungen der GemeindeWahlordnung .(ungedr. Ldtg. Z. 140).
9. Bericht der Landeskulturkommission über den L.-A.-Bericht Z. 91 Ldtg. betreffend die Errichtung des landeskulturtechnischen Bureaus und Verleihung von Stipendien behufs kulturtechnischer Studien (ungdr. Lbtg. Z. 141).
Oberstlandmarschall: Das hohe Haus ist beschlußfähig. Ich eröffne die Sitzung.
Jest dostatečný počet poslanců shromážděn. Zahajuji schůzi.
Die Geschäftsprotokolle der Landtagssitzung vom 18. September 1884 sind durch die vorgeschriebene Zeit aufgelegt gewesen.
Ich stelle die Frage, ob Jemard zu denselben etwas zu bemerken hat.
Jednací protokoly schůze sněmovní ze dne 18. září z tohoto roku byly po čas jednacím řádem předepsaný vyloženy k nahlédnutí.
Činím dotaz, zda má někdo proti obsahu těchto protokolů nějakou námitku.
Nachdem keine Einwendung erhoben wird so erkläre ich die Protokolle für agnoszirt.
Jelikož nikdo nečiní námitky, prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Do komise pro vysazování stromořadí na veřejných silnicích byli zvoleni a sice; v kurii velkostatkářské bylo odevzdáno 45 hlasů.
Zvoleni jsou hr. Jindřich Kolovrat, p. Polák, kteří obdrželi 45 hlasů a p. Stejskal 44 hlasů.
V kurii měst a míst průmyslových bylo odevzdáno 20 hlasů, zvoleni jsou p. Freyer, Dr. Rud. Knoll a p. Vogel, každý 20 hlasy.
V kurii obcí venkovských bylo odevzdáno 25 hlasů, zvoleni jsou pp. Böhm, Macků a Feršman, každý 25 hlasy.
In die Kommission für die Anpflanzung der Alleen längs der öffentlichen Strassen Wurden gewählt und zwar wählte:
Die Kurie des Großgrundbesitzes bei Abgabe Von 45 Stimmen die Herren Graf Heinrich Kolowrat, H. Polak mit 45 Stimmen und Herren Steifkai mit 44 Stimmen.
Von der Kurie der Städte und Industrial-Orte wurden bei Abgabe von 20 Stimmen gewählt H,r. Freyer, Dr. Rud. Knoll, Hr. Vogel jeder mit 20 stimmen; von der Kurie der Landgemeinden wurden bei Abgabe von 25 Stimmen die Herren Böhm, Macků Feršman jeder 25 mit Stimmen gewählt.
Žádám, by komise pro vysazování stromořadí na veřejných silnicích se dnešního dne po sezeni ustavila.
Za místnosti k jejím poradám přikazuji jí bureau pana dra. Walderta v č. 5. v druhém patře.
Ich ersuche die in die Kommission für Anpflanzung der Alleenbäume gewählten Herren sich heute nach der Sitzung zu konstituiren, und weise denselben als Lokal das Bureau des Herrn Landesausschußbeisitzers Dr. Walbert, Dep. 5. zu.
Nach einer Mittheilung des Rektorat's der k. k. böhmischen Karl Ferdinandeischen Universität ist zum "rector magnificus" der böhmischen Karl=Ferdinandeischen Universität für das Studien=Jahr 1884-85 der k. k. ord. Universitäts=Professor MDr. Streng gewählt und bestättigt worden. Nach einer Mittheilung des Rektorat's der k. k. deutschen Karl-Ferdinandeischen Universität wurde als "rector magnificus" der deutschen Karl=Ferdinandeischen Universität für das Studien=Jahr 1884- 85 der kaiserliche Regierungsrath Prof. Dr. Rulf gewählt und bestättigt. Beide treten ihr Amt mit dem heutigen Tage an und gehören daher Von heute an zu den mit Virilstimme berechtigten Mitgliedern des hohen Hauses.
Dle sdělení rektorátu c. k. čes. KarloFerdinandské university je na rok studijní 1884-85 zvolen a potvrzen za rektora magnifika c. k. české university KarloFerdinandské pan c. k. řádný universitní professor Med. & Chir. Dr. Streng, a dle sdělení rektorátu c. k. Karlo-Ferdinandské university německé je zvolen a potvrzen za rektora na rok studijní 1884-85 pan cís. vládní rada prof. dr. Rulf
Oba nastoupili úřad svůj dnešním dnem, a jsou tedy od dnešního dne členy slav. sněmu s hlasem virilním.
Poslanci panu Josefu Vranému udělil jsem dovolenou na 4 dny a poslanci panu dru. Steudlovi na 3 dny
Ich habe dem H. Abgeordneten Josef Vrany einen 4tägigen und dem Herrn Abgeordneten Dr. Steudel einen 3tägigen Urlaub bewilligt.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen. was aus dem Einlaufe zugemiesen worden ist.
Žádám, aby bylo sděleno slavnému sněmu, co z došlých spisů bylo komisím přiděleno.
Sněm. sekr. Sládek (čte): Z došlých spisů přikázány komisi rozpočtové
čís. 145. Zpráva výboru zemského v příčině dání na odpočinek Mart. Sládka, dozorce při káznici zemské.
Der Bubgetkommission wurde zugewiesen Nr. 145. L.=A.=V. betreffend die Versetzung des Martin Sládek, Aufsehers der Prager Korrektionsanstalt in den bleibenden Ruhestand.
Nejv. maršálek z.: Žádám, aby byl sdělen slavn. sněmu seznam spisů v tisku rozdaných.
Ich ersuche das Verzeichniß der im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek (čte):
Tiskem rozdáno:
čís. 144. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v záležitosti sloučení obce Holešovice-Bubny s král. hl. městem Prahou.
Im Drucke wurden verlheilt.
Z. 144. Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten in Angelegenheit der Vereinigung der Gemeinde Holeschowitz=Bubna mit der k. Hauptstadt Prag.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche der Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Žádám, aby byly sděleny došlé petice.
Sn. akt. sekr. Dr. Haubner: č. 442. Poslanec pan Zeithammer s petici obecního výboru města Žižkova za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom dítky znalé jazyka vyučovacího.
čís. 443. Týž pan poslanec s peticí městské rady v Žižkově za snížení úroků z vypůjčených peněz od hypoteční banky království českého a aby splátky a úroky placeny byly v zákonních lhůtách nájemných,
čís. 444. Týž pan poslanec s peticí okr. výboru a místní školní rady v Žižkově a v okolí Prahy,
čís. 445. Týž pan poslanec s peticí obecního výboru města Žižkova v příčině návrhu nového stavebního řádu pro král. České.
č. 446. Poslanec pan Teklý s petici zast. obce Vrbice za vydání zákona, aby do škol přijímány byly jenom dítky znalé jazyka vyučovacího.
čís. 447. Týž pan poslanec s petici zastupitelstva obce Radošín v téže záležitosti.
čís. 448. Týž pan poslanec petici zast. spojených obcí Martiňoves, Pohořice a Charvatce v téže zálež.,
čís. 449. Týž pan poslanec petici zast. obce Břežan v téže zálež.,
č. 450. Týž pan poslanec petici obce města Budyně n. O. v téže zál.
č. 451. Týž pan poslanec petici obce Mšené v téže zálež.,
čís. 452. Poslanec pan Dr. Bach s petici jednoty učitelské "Budeč" v Horách Kutných v téže zálež.,
čís. 453. Poslanec pan Pleva s peticí okres. výboru v Přibyslavi v téže záležitosti.
čís. 454. Poslanec pan baron Pfeill s
peticí okres. zastup. Sedlčanského za udělení subvence na stavbu mostu přes Vltavu na Zrubku.
čís. 455. Poslanec pan Adámek s pet. učitelské jednoty "Komenský" ve Vys. Mýtě za osvobození učitelů od placení přirážek zemských, okresních, obecních a vyvazovacích.
čís. 456. Týž pan poslanec s peticí místní školní rady v Hlinsku za zrušení podučitelských míst při měšťanských školách,
čís. 457. Poslanec pan Dr. Žalud s peticí Josefovského obč. klubu v Praze, aby do škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího, aby na středních školách vyučovalo se druhému zemskému jazyku obligatně a aby zrušen byl školní plat.
čís. 458. Poslanec pan Mixa s petici
mladších učitelů okresu příbramského a dobříšského za nové upravení právních poměrů mladších učitelů.
čís. 459. Poslanec pan prof. Duchek s peticí hospod.-lesnického spolku okresu Přestického v příčině úpadku průmyslu cukrovarnického.
čís. 460. Týž pan poslanec s peticí hospod. spolku v Přesticích za zřízení nové školní budovy pro hospodářskou školu v Klatovech,
čís. 461. Poslanec pan Pleva s petici zastup. obce Pořesínské za vydání zákona aby do škol přijímány byly jenom dítky znalé jazyka vyučovacího.
čís. 462. Týž pan poslanec s peticí obce Peršikovské v téže zálež.
čís. 463. Týž pan posl. s petici obce Polnička v téže zál.
čís. 464. Týž pan poslanec s peticí Dvory Nové v téže zál.
čis. 465. Týž pan poslanec s peticí Losenice Velká v téže zál.
čís. 466. Týž pan posl. s peticí obce Losenice Malá v téže zál.
čís. 467. Týž p. posl. s peticí obce Hřiště v téže zálež.
čís. 468. Týž pan posl. s peticí obce Dobrá v téže zalež.
čís. 469. Týž pan posl. s peticí obce Buková v téže zálež.
čís. 470. Poslanec pan J. Kořán s peticí učit. jednoty v Mirovicích v téže záležitosti,
čís. 471. Poslanec pan Adámek s peticí zastup. města Svratka v téže záležitosti.
čís. 472. Poslanec pan Pleva s peticí městské rady v Přibyslavi v téže záležitosti.
čís. 473. Týž pan posl. s peticí obce Volešna v téže zálež.
čís. 474. Týž pan posl. s peticí obce Vojnově Městce v téže zálež.
čís. 475. Týž pan posl. s peticí obce Škrdlovice v téže zál.
čís. 476. Týž pan posl. s peticí obce Český Šicendorf v téže zál.
čís. 477. Týž pan posl. s petici obce Šenfeldské v téže zál.
čís. 478. Týž pan posl. s peticí obce Sázava v téže zálež.
čís. 479. Poslanec pan Oliva s petici klubu voličů Novoměstských v Praze v téže zálež.
čís. 480. Poslanec pan Hevera s peticí zastup. obce Komárovic v téže záležitosti.
čís. 481. Týž pan posl. s peticí obce Krakovan v téže zal.
čís. 482. Týž pan posl. s petici učit. jednoty "Budeč" v Týnci n. L. v téže záležitosti a za zrušení školního platu.
čís. 483. Posl. pan Fr. Macháček s peticí hosp. spolku pol. okresu Sedlčanského za vydání zákona, aby zemědělská rada vysýlala přiměřený počet poslanců do sněmu zemského.
čís. 484. Poslanec pan Dr. Zátka s
peticí obce Kremže za vydání zákona, aby o škol přijímány byly jenom děti znalé jazyka vyučovacího.
čís. 485. Týž pan poslanec s peticí hospodářsko-lesnického spolku v Kremži v téže zálež.
čís. 486. Týž pan posl. s peticí místního odboru "Ústřední Matice školské" pro Rudolfov a okolí v téže zál.
Oberstlandmarschall: Ich werde nunmehr die Angelobung des heute im hohen Hause anwesenden Herren Rektors der deutschen Karl-Ferdinands - Universität vornehmen.
Před se vezmu skládání slibu p. rektora německé c. k Karlo-Ferdinandské university, jenž dnešního dne jest v domě přítomen.
Ich ersuche die Formel vorzulesen, und ersuche den Herrn Rektor, sich zu mir zu begeben.
Sn. sekretář Sládek. Učiníte co poslanec slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka, že J. Velič.1 císaři věren a jeho poslušen budete, zákony zachováte, a povinnosti své splníte
Sie werden als Landtagsabgeordneter im die Hände des Oberstlandmarschalls an Eides Statt geloben, Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gefetze, und gewissenhafte Erfüllung ihrer Pflichten.
Abg. Prof. Dr. Rulf: Ich gelobe.
Nejv. maršálek zem. Jeho Excellence pan místodržitel žádá za slovo. Dávám jemu slovo.
Excell. místodrž. baron dr. Kraus: Pán dr. Mattuš a soudruzi podali v sezení slavného sněmu konaném dne 18. září t. r. interpellaci, která se týče jednak výtržností udavších se v poslední době v Liberci, jednak pak usnešení obecního výboru Trutnovského učiněného v příčině žádosti za zřízení veřejné školy obecní v Trutnově s českou řečí vyučovací.
V interpellaci té činí se ke mne dotaz:
1. zda-li vládě případy ty jsou známy,
2. co vláda hodlá učiniti, aby skutky takové se neopakovaly i aby, občané v klidném užívání práv jim zákonem zabezpečených, kdekoliv v zemi byli chráněni.
Mám česť odpověděti k dotazu tomuto, jak následuje.
Co se týče výtržností v Liberci, vyžádal jsem sobě, jakmile došlo první oznámení o demonstracích a výstupech, které se udály v Liberci v sobotu dne 13. a v neděli dne 14. t. m. od purkmistrova ná městka v Liberci zprávu o těchto případech, jakož i o opatřeních, kteráž v příčině té byla učiněna.
Zároveň pozval jsem k sobě purkmistra a poslance na sněmu zemském ryt. Ehrlicha a jej osobně upozornil, že události dotčené vyžadují nutně přítomnosti jeho v Liberci jak co purkmistra tak i co přednosty úřadu politického tamtéž a tudíž jsem jej vyzval, aby se bez prodlení do Liberce odebral a tamtéž spolu s radou městskou a sborem obecních starších v míře úplně dostačitelné provedl veškerá ona opatření, jichž potřebí v zájmu osobní bezpečnosti a k udržení veřejného pokoje a pořádku. Neopomenul jsem též zajistiti jmenovanému p. purkmistrovi potřebné prostředky k rychlému a účinnému pro vedení těchto opatření.
Neméně dal jsem v příčině toho, co se událo 13. a 14. t. m. učiniti oznámení soudu trestnímu a u věci zavésti nejpodrobnější šetření, které však do té doby dosud zakončeno není.
Dle zpráv úředních z Liberce mně předložených přičiňovali se příslušní orgánové tamní o to, aby veřejný pokoj a pořádek opět co nejdříve byl zjednán, a nemeškali v příčině té užíti i prostředků rázných.
Tak bylo při výtržnostech, které se v pondělí dne 15. toho měsíce udály, a kterých z větší části se účastnilo dělnictvo, zařízeno vyklizení ulic pomocí vojska, když již stráž bezpečnosti k tomu nestačila.
Dále vydáno bylo dne 16. toho měsíce vyhlášení od purkmistra podepsané, jehož obsah v českém překladu takto zní:
"Město Liberec bylo v poslední době jevištěm povážlivého srocení lidu, takže úřad bezpečnostní nucen byl zakročiti a několik osob zatknouti a proti nim zavésti řízení trestní. Dobrá pověst našeho města vyžaduje, aby tomuto stavu se strany úřadů se vší rázností konec byl učiněn.
Uvádí se ve všeobecnou známost, že magistrát, bude-li se opakovati podobné srocování, ihned s největší přísností zakročí a další výtržnosti třeba-li i mocí potlačí. Všem rodičům, poručníkům, jakož i mistrům a těm, kdož služby poskytuji, dává se tímto důrazné nařízení, aby svoje
dítky, poručence, učenníky, pomocníky a služebníky, jakmile nastane osmá hodina večerní, doma drželi a po té době více z domů je nepouštěli. - Magistrát ukazuje k následkům, které by stihly ty, kdož by jednali proti tomu nařízení, i připomíná dotyčné paragrafy zákona trestního."
Zástupy, srotivší se dne 16. toho měsíce u večer, rozptýleny byly purkmistrem, který mezi tím do Liberce přibyl, jakož i městskou stráží bezpečnostní a četnictvem k posile její přivolaným, i byly některé osoby, které výtržně se chovaly nebo se protivily, zatčeny. Od doby té neudály se výtržnosti žádné, i vydal jsem ještě těchto dnů nařízení panu purkmistrovi v Liberci, v kterém vyslovuji, že na jisto očekávám, že povolaní orgánové, plníce přesně zákonné povinností své na ochranu osobní bezpečnosti a udržení veřejného pokoje a pořádku, vynaloží vše, aby účinně a trvale zamezili, by případy podobné svrchovanou měrou politování a zavržení hodné se neopakovaly. Co se týče událostí v obci Trutnově, seznal jsem k politování svému z předloženého protokolu o schůzi obecního zastupitelstva Trutnovského, odbývané dne 17. září toho roku, že v této schůzi komise, zvolená ve schůzi obecního zastupitelstva ode dne 23, května toho roku, učinila za příčinou žádosti za zřízeni veřejné školy obecné v Trutnově s českou řečí vyučovací skutečně návrhy v interpellaci blíže označené, a že zastupitelstvo obecní mezi jiným se usneslo, uložiti radě městské, aby dle návrhů těchto přípisy, jichž třeba továrníkům, řiditelstvu rakouské severo-západní dráhy, jakož i oněm německým majitelům domů, kteří krámy a tak dále pronajali Cechům zaslala a o výsledku v některé ze schůzí nejblíže příštích zprávu padala. C. k. okresní hejtmanství v Trutnově vykonávajíc právo dozorčí a zastavovací vyhražené správě státní v §. 102 zřízení obecního zapovědělo již rozhodnutím ode dne 19. září toho roku pod číslem 242. výkon tohoto usnesení zastupitelstva obecního, poněvadž jím jednáno bylo proti platným zákonům. Pakli by chování obecního zastupitelstva Trutnovského na příště vyžadovalo dalšího zakročení úředního, neopominu konati úřad dle stávajících zákonů. Učiniv tato sdělení o událostech v Liberci a Trutnově, mám za nutné prohlásiti spolu, že pokládám za nejdůleži-
tější úkol svůj, udržeti v zemi mír a řád a chrániti obyvatele země, bez rozdílu národnosti v nerušeném užívání práv zákonem jim zabezpečených.
Trvaje na tomto stanovisku vystoupím se vší rozhodností proti výstřednostem dotčeného směru - nechť vyskytnou se kdekoliv - a vhodným spůsobem pečovati budu o to, aby veřejný pokoj a pořádek vždy a všude byl zachován, (Výborně ve středu)
Herr Dr. Mattuš und Genossen haben in der Sitzung des hohen Landtages vom 18 September I. J. eine Interpellation eingebracht, welche einerseits die in jüngster Zeit in Reichenberg stattgefundenen Ruhestörungen, und andererseits Beschlüsse des Trautenauer Gemeindeausschußes anläßlich einer Petition um Errichtung einer öffentlichen Volksschule mit böhmischer Unterrichtssprache in Trautenau zum Gegenstande hat, und in welcher an mich die Frage gerichtet wird, erstens ob der Regierung diese Vorfälle bekannt find und zweitens, was die Regierung zu veranlassen gedenkt, damit ähnliche Vorgänge sich nicht wiederholen und damit die Bürger in der ruhigen Ausübung der ihnen durch die Gesetze gewährleisteten Rechte überall im Lande geschützt werden.
Ich habe die Ehre, diese Interpellation in nachstehendem zu beantworten:
Betreffend die Ruhestörungen in Reichenberg habe ich gleich nach Bekanntwerden der erften Nachrichten über die Samstag, den 13. und Sonntag, den 14. d. Monats in Reichenberg Stattgehabten Demonstrationen und Ausschreitungen von dem Vicebürgermeister in Reichenberg Bericht über die fraglichen Vorfälle und über die aus diesem Anlasse getroffenen Maßnahmen abverlangt.
Gleichzeitig habe ich den Bürgermeister und Landtagsabgeordneten Herrn Ritter von Ehrlich zu mir beschieden und ihm persönlich nahegelegt, daß die erwähnten Vorfälle seine Anwesenheit in Reichenberg sowohl als Bürgermeister als auch als Vorstand der politischen Behörde daselbst dringend fordere, sowie hieran die Aufforderung geknüpft, sich unvermeilt nach Reichenberg zu begeben, um im Vereine mit dem Stadtrath und dem Stadtverordnetenkollegium alle jene Maß-
nahmen in vallkommen ausreichendem Maße zu treffen, welche im Interesse der persönlichen Sicherheit und zur Aufrechthaltung der öffentlichen Ruhe und Ordnung nothwendig erscheinen.
Ich habe auch nicht unterlassen, dem genannten H. Bürgermeister die zur raschen und erfolgreichen Durchführung dieser Maßnahmen erforderlichen Mittel zur Verfügung zu stellen.
Ferners habe ich aus Anlaß der Vorgänge am 13. und 14. d. M die strafgerichtliche Anzeige erstatten, sowie über dieselben die eingehendsten Erhebungen einleiten lassen, welche jedoch gegenwärtig noch nicht abgeschlossen sind.
Nach den mir vorliegenden amtlichen Berichten aus Reichenberg sind die kompetenten Organe daselbst bemüht gewesen, die öffentliche Ruhe und Ordnung wieder baldigst herzustellen und haben es diesfalls auch an energischen Schritten nicht fehlen lassen.
So wurde bei den am Montag den 15. d. M. stattgefundenen Ruhestörungen, bei welchen sich vorwiegend Arbeiter betheiligt haben, als die Sicherheitswache nicht mehr ausreichte die Räumung der Gaffen durch Militär bewirkt.
Ferners erschien am 16. d. M. eine von dem Vicebürgermeister gefertigte Kundmachung, welche nachstehenden Inhalt hat:
"Die Stadt Reichenberg ist in jüngster Zeit der Schaup atz bedenklicher Volksansammlungen gewesen, so daß die Sicherheitsbehörde einschreiten, mehrere Verhaftungen vornehmen und gegen die Arretirten die Strafamtshandlung einleiten mußte.
Der gute Ruf unserer Stadt erfordert es, daß diesem Zustande mit aller Energie der Behörde ein Ende gemacht Werde.
Es wird deßhalb zur allgemeinen Kenntniß gebracht, daß der Magistrat bei Wiederholung ähnlicher Ansammlungen Sofort mit der größten Strenge Vorgehen und weitere Ausschreitungen, nöthigenfalls unter Anwendung von Gewalt unterdrücken würde.
An alle Eltern, Vormünder und Lehrherren, Gewerbsinhaber und Dienstgeber er-
geht der gemessene Auftrag, ihre Kinder, Pflegebefohlenen, Lehrlinge, Arbeitsgehilfen und Dienstboten nach dem Eintritte der 8. AbendStunde zu Hause zu behalten und sie nach dieser Zeit nicht mehr aus dem Hause gehen zu lassen.
Der Magistrat verweist aus die Folgen, welche diejenigen, die diesem Auftrage zuwiderhandeln, treffen würden und citirt die bezüglichen Paragraphe des Strafgesetzes.
Die am 16. Abends Stattgehabten Zusammenrottungen wurden durch den inzwischen in Reichenberg eingetroffenen Bürgermeister, sowie durch die Städtische Sicherheitswache und die zur Verstärkung derselben herangezogene Gensdarmerie zerstreut und fanden auch Verhaftungen in Folge exzessiven oder renitenten Benehmens statt.
Seither sind keine weiteren Ruhestörungen vorgekommen und habe ich noch dieser Tage einen Erlaß an den Herrn Bürgermeister in Reichenberg gerichtet, in welchem ich der Sicheren Erwartung Ausdruck gebe, daß Seitens der berufenen Organe in strenger Erfüllung der demselben zum Schutze der Person und zur Aufrechthaltung der öffentlichen Ruhe und Ordnung obliegenden gesetzlichen Pflichten Alles aufgeboten Werden wird, um die Wiederkehr derartiger, im höchsten Grade beklagenswerher und zu verurtheilender Vorfälle (Rufe links, Hört!) wirksam und dauernd hintanzuhalten.
Wos die Vorkommnisse in der Gemeinde Trauteuau anbelangt, so habe ich aus dem Vorgelegten Protokolle über die Sitzung des Trautenauer Gemeindeausschusses vom 17. September l. J. zu meinem Bedauern ersehen, daß in dieser Gemeindeausschußsitzung aus Anlaß einer Petition um Errichtung einer öffentlichen Volkschule mit böhmischer Unterrichtssprache in Trautenau von der, in der Gemeindeausschußsitzung vom 23, Mai 1. J. gewählten Kommission thatsächlich die in der Interpellation näher angeführten Anträge gestellt worden sind, und daß die Gemeindevertretung unter anderem beschlossen hat, den Stadtrath zu beauftragen, die im Sinne dieser Anträge erforderlichen Zuschriften an die Fabrikanten, an die Direktion der österreichischen Nordwestbahn (Rufe rechts und im Centrum: Hört! hört!) und jene deutschen Hausbesitzer, welche Geschäftslokale oc. an Cechen vermiethet haben, (Rufe rechts und im Centrum: Hört!
Hört!) zu veranlassen, und über den Erfolg derselben in einer der nächsten Sitzungen Bericht zu erstatten.
In Ausübung des der Staatsverwaltung im §. 102 der Gemeindeordnung eingeräumten Aufsichts= und Siftierungsrechtes hat die k. k. Bezirkshauptmannschaft in Trautenau bereits mit der Entscheidung vom 19 September l. J. Z. 242 präs. die Vollziehung dieses Gemeindeausschuß=Beschlußes untersagt, weil durch denselben gegen bestehende Gesetze vorgegangen wurde.
Sollte die fernere Haltung der Gemeindevertretung in Trautenau ein Weiteres debördliches Einschreiten nothwendig erscheinen lassen, so werde ich nicht ermangeln, im Grunde der bestehenden Gesetze das Amt zu handeln. -
Ich kann nicht umhin, diesen Mittheilungen über die Vorgänge in Reichenberg und Trautenau die Erklärung beizufugen, dass ich es als meine wichtigste Aufgabe betrachte, Ruhe und Ordnung im Lande zu erhalten und die Bewohner des Landes ohne Unterschied der Nationalität in der ruhigen Ausübung der ihnen durch das Gesetz gewährleisteten Rechte zu schützen. -
An dieser Auffassung festhaltend werde ich Ausschreitungen in den angedeuteten Richtungen, wo sie immer vorkommen mögen, mit aller Entschiedenheit entgegentreten und für die Aufrechthaltung der öffentlichen Ruhe und Ordnung zu jeder Zeit und an jedem Orte in geeigneter Weise vorsorgen.
(Hlučné "výborně"
ve středu a na pravici).
Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Berichtes des Landesausschusses über den Zustand des Volksschulwesens l. J. 1884.
První předmět denního pořádku jest pivní čtení zprávy výboru zemského o stavu národních škol v království Českém roku 1884.
Zpravodajem jest pan prof. Kvíčala, dávám jemu slovo.
Zpravodaj prof. Kvíčala:
Vysoký sněme!
Ve včerejším sezení byla zpráva zemského výboru o stavu národních škol v království českém za rok 1884 rozdána a já dovoluji si proto jen některé věci dnes vytknouti a sice vzhledem k tomu, aby se tvrzení zemského výboru, kteréž na konci této zprávy obsaženo jest, objevilo býti oprávněným a odůvodněným. Zemský výbor praví totiž na konci své zprávy, že má za to, že vyhověl netoliko všem rozkazům vysokého sněmu, nýbrž dle možnosti také přáním, která byla od komise rozpočtové a školní v loňské zprávě projevena.
Ce se rozkazu vysokého sněmu týká, tu byly zemskému výboru tyto rozkazy dány:
1. Byla loni resoluce přijata, aby byly školní obce některé vřaděny do vyšších tříd služného: tomu vyhověl zems. výbor tím spůsobem, že z velkého počtu žádostí od zemské školní rady odporučených, bylo jich pak celkem 481, vybral ty, které se po důkladném skoumání zdály býti nejvíce pozoruhodný. Vřaděno tedy do první třídy prozatím 7 obcí, do druhé třídy 27 a do třetí třídy 43 obcí. Druhý rozkaz vysokého sněmu byl tento:
Již roku 1882 byl zemský výbor vyzván, aby vzal v úvahu otázku zrušení školného a předešlého roku bylo vyzvání to opětováno.
Zemský výbor uložil, aby sebral potřebného materiálu všem okresním zastupitelstvům, aby se o této otázce vyjádřila. Byl pak výsledek ten, že z 200 okresních zastupitelstev odpovědělo 198 a sice prohlásilo se z nich pro zrušení Školného 125, proti zrušení školného 73. Zemská školní rada pak, ku které byl od zemského výboru v té příčině též dotaz poslán, ze své strany zase tázala se okresních školních rad a výsledek toho byl ten, že 86 okresních školních rad vyslovilo se pro zrušení školného, 21 proti zrušení školného.
Zemská školní rada sama pak ve svém přípise posledním vyslovila se v ten smysl, že pokládá se stanoviska didaktického a pedagogického zrušení školného za věc žádoucí. Na základě tohoto materialu pak
zemský výbor vzal otázku tuto v sezení svém v úvahu a prohlašuje ve své zprávě, že pokládá zrušení školného za věc žádoucnou.
Co se uhražení schodku týká, který by tím vznikl a který 1,680.000 zl. asi obnáší, vyslovuje zemský výbor své mínění, že kdyby Školné se mělo zrušiti, by bylo nejpřiměřenější, aby okresy školní samy převzaly na sebe nahražení toho, oč školní příjem zrušením školného se ztenčil. Třetí rozkaz vysokého sněmu byl tento : Vysoký sněm nařídil výboru zemskému, aby nepropůjčoval nových stipendií zemských kandidátům učitelství.
Proto zemský výbor jenom těm kandidátům, kteří stipendií zemských již požidají a kteří dalšího požívání hodni jsou, stipendia tato ponechal.
Bylo pak v tomto roce takových kandidátů celkem 43.
Výboru zemskému se nařizuje, aby dohodnuv se s c k. zemskou školní radou se vší opravdivostí usiloval o to, aby co nejdříve odstraněny byly překážky, které se pravidelnému včasnému, na pevných a jasných základech spočívajícímu sestavování rozpočtu výloh školství národního v cestu staví, zvláště pak, aby se konečně vyřídila otázka přebytku hospodářství okresů školních, jak co se týče období od 1. října r. 1870 až do konce r. 1876, tak i správních let potom následujících a aby bylo na jisto postaveno, čeho má fond zemský pohledávati na jednotlivých okresech školních. O jednání, které z té příčiny bylo mezi zemským výborem a mezi zemskou školní radou po delší
dobu vedeno, podává zemský výbor obšírnou zprávu na straně 33. a následující. Nejzávažnější překážku včasného preliminování shledává zemský výbor - a jest v té příčině úplně v souhlase s budžetní komisí loňského roku - nejzávažnější překážku shledává v tom, že okresní školní rady mají podle §. 29 zemského zákona ze dne 24. února r. 1873 rozpočet svůj předkládati teprve 6 měsíců před početím roku správního.
Co se týče druhé části resoluce, kterou bylo zemsk. výboru uloženo, aby se konečně vyřídila otázka přebytku z ho-
spodářství okresů školních, a aby bylo na
jisto postaveno, čeho má zemský fond pohledávati na jednotlivých okresech {školních, podává zemský výbor o jednání v této příčině vedeném taktéž zprávu na str. 36. Dále byl již r. 1880 od vysokého sněmu rozkaz dán zemskému výboru a opětován roku předešlého znění tohoto: Výboru zemskému znova se ukládá, aby s přibráním znalců svolal enketu k tomu konci, aby se přítrž učinila ustavičnému vzrůstání nákladu na školy národní uhražovanému z fondu zemského, spíše kterak by břemeno, jež budžetu zemskému již vzešlo za příčinou vyučování školního, bez újmy vzdělání národního mohlo býti ulehčeno.
V této příčině svolána enketa a zemský výbor podává své mínění o výsledku porad této enkety na straně 40. a následujících a odporučuje, aby zase §. 56 zemského zákona ze dne 19. února r. 1870 byl restituován. Jest to ustanovení, dle kteréhož v případě, kdyby přirážka na vydržování národních škol činila více nežli 10% přímých daní v okresu Školním, má polovička toho, oč ta přirážka činí více. uhražena býti okresem školním a druhá polovička z peněz zemských.
Zemský výbor z důvodu, který ve své zprávě uvádí, pokládal nynější dobu za vhodnou, abychom se vrátili zase k starému konkurenčnímu ustanovení, které bylo r. 1873 změněno. To byl tedy rozkaz vysokého sněmu, kterémuž zemský výbor, jak ze zprávy předložené patrno, snažil se vyhověti.
Byla však vyslovena také ještě kromě toho některá přání od komise školské a od komise budžetní a těmto přáním snažil se zemský výbor podle možnosti vyhověti. Jedno přání, kteréž školská komise loňského roku vyslovila, bylo toto:
Komise dovoluje si pronésti přání, aby, když se mluví o výsledcích vyučo vání, hledělo se také k náboženství co předmětu vyučovacímu, dále aby se stala, pokud možno, zmínka o tom, jaké zkušenosti byly v tom směru učiněny při školách jednotřídních a při školách, které jsou mládeží přeplněny.
Poněvadž pak ve zprávě zemské škol-
ní rady o výsledcích vyučování náboženského nebylo žádné zvláštní zmínky, proto zemský výbor, aby vyhověl přání tomuto od školské komise vyslovenému, požádal zemskou školní radu, aby oznámila výsledky tohoto vyučování za školní rok 1882-1883.
Na to všechny okresní školní rady zaslaly výboru zemskému tabelární přehledy klasifikace z vyučování náboženství a zemský výbor podává tyto výsledky na stránce 27 a 28 své zprávy.
Dále vyslovila školní komise loňská přání, aby byl vydán ob čas úplný schematismus škol národních, ve kterém by byl zevrubně udán při školách obecných počet tříd a paralelních oddělení, jazyk vyučovací, třídy platů učitelských a počet dětí školou povinných. Zemský výbor vzhledem k tomuto přání praví na stránce 2. své zprávy, že ze strany zemské školní rady vydává se vždy po uplynutí několika let úplný schematismus obecných škol a také pro letošní rok chystá se takovýto schematismus k tisku.
Zemský výbor pak snažil se podnik tento všemožně podporovati.
Naproti tomu jinému přání, kteréž loňská školní komise vyslovila na stránce 11. své zprávy nebylo, lze vyhověti. Toto přání znělo takto: Velmi žádoucno jest aby statistické výkazy byly doplněny zvláštními výkazy o školách měšťanských a podrobnými zprávami o školách pokračovacích, kterýmžto školám vůbec ve prospěch živnostenského vzdělání našeho lidu pro budoucnost bedlivou pozornost věnovati třeba. Zemský výbor uvádí důvody, ze kterých nebylo možno podati tyto výkazy na strance 1. své zprávy a dovoluje si k těmto důvodům poukázati.
Konečně školní komise na stránce 2. své loňské zprávy vyslovila se v ten smysl, že co se týká vřadění do tříd platů učitelských, naskytuje se sama sebou otázka, nebylo-li by snad radno pomýšleti na jiný spůsob upravení platů učitelských.
Zemský výbor vzal otázku tuto v dů-
kladnou a všestrannou poradu a sice následkem přípisu, kterýž byl od c. k. praesidia místodržitelství zemskému výboru zaslán, v kterémžto přípisu bylo odporučováno zemskému výboru, aby uvážil, zdali by zavedení jednotného platu učitelského pro všechny školy nebylo žádoucno tím spůsobem, že by se pak rozdíly v drahotních poměrech vyrovnaly příspěvkem nechť se jmenuje příspěvek drahotni aneb příbytečné aneb nechť jakékoliv jméno má.
Zemský výbor podává o této důležité záležitosti zprávu na stránce 4. a 5. úvodu a vyslovuje se taktéž v ten smysl, že takovéto upravení, jaké navrhuje c. k praesidium místodržitelské, bylo by žádoucí.
Z tohoto výkladu jest tedy patrno, že zemský výbor byl oprávněn říci, že všem rozkazům od vysokého sněmu daným a také podle možnosti přáním od školské komise vysloveným hleděl zadost učiniti.
Kromě toho všeho uznal zemský výbor také za vhodné obrátiti pozornost vys. sněmu ještě na to, že by bylo v prospěch fondu zemského, aby veškeré účetnictví školství národního ovšem se šetřením státního dozorčího práva zeměpanských úřadů školských bylo zemi svěřeno a o této důležité otázce podává zemský výbor výklad na stránce 36. a 37. své zprávy.
Uzná-li vys. sněm důležitost toho tak jako zemský výbor o důležitosti takového opatření přesvědčen jest, pak neopomene zemský výbor v příštím roce důkladnou a zevrubnou zprávu o tom podati a zvláštní určité návrhy v této příčině učiniti. Co se příspěvku zemského na školství týká, pojata byla prozatím v rozpočet na rok 1885 suma 3,385.832 zl., což se rovná nákladu, který vzešel za rok 1884. Až do té doby, kdy zpráva tato byla do tisku dána nebyly výboru zemskému všechny adjustované rozpočty okresů školních zaslány a teprvé včera byl zaslán zemskému výboru adjustovaný sumář preliminářů, o kterémž bude se zemský výbor v zejtřejším sezení raditi, a pak hned bude věc ta vysokému sněmu dodatečně předložena. Náklad na vyučo-
vání náboženství přeliminoval zemský výbor na str. 38 své zprávy částkou okrouhlou 120 tisíc zl.
Náklad, který vřaděním školních obcí do vyšší třídy služného vznikl na rok příští, preliminuje zemský výbor asi na 30 tisíc zlatých a zakládá se toto preliminované na důkladném rozpočtu, kterýž zemská účtárna v téte příčině učinila.
Celkem obnášel by podle tohoto rozpočtu, kterýž arciť bude pozdějším dodatkem poněkud změněn, zemský příspěvek na školství 3,536.000 zl. Jakožto příspěvek pensijnímu fondu učitelskému navrhuje pak zemský výbor pro příští rok summu 300.000 zl. a odůvodňuje tento svůj návrh na str. 45 zprávy zevrubněji. Konečně navrhuje zemský výbor, aby dotace, kteráž na stavby školní na letošní rok byla povolena částkou 140.000 zl., také do zemského rozpočtu na rok 1885 byla vložena, poněvadž i letošního roku ještě počet obci, které žádaly o udělení subvence na stavbu školy, byl velmi veliký a největší počet žádostí od těchto obcí podaný, byl úplně odůvodněn.
Jeví se tedy potřeba také na příští rok ještě o takovouto dotaci vysoký sněm požádati.
Konečně dovoluji si upozorniti, že do zprávy, kteráž se s velikým chvatem tiskla, vloudily se některé omyly tiskové, z nichžto značnější jsou tyto dva na str. 10. a na str. 43.
Na str. 10. zprávy je totiž v českém textu mylně udán počet tříd školních počtem 538 - (čte : "veškeré školy měšťanské mají celkem 558 tříd školních, kdežto r. 1883 bylo jich 538" - má býti zde správně 536, jakož to je v německém textu.
Druhá chyba pak je závažnější, na str. 43., kde ve čtvrté řádce shora v německém textu má býti místo cifry 147.459 zl. 76 1/2 kr. správně 157.459 zlat. 76l/2 kr., jakož správně je to uvedeno v Českém textu.
Na konci dovoluji si ve příčině formalní jménem zemského výboru učiniti