Sobota 11. srpna 1883

  Dolů  

Die Budget-Kommission erkennt demnach den ausgewiesenen Gesammt-Aufwand für die eigentlichen Baukosten per. fl. 1, 759. 312. 32 für gerechtfertigt.

Diese Ziffer, entgegenhalten der ursprünglichen Präliminar-Summe per.... fl. 1, 535. 734. 34 ergibt eine Uiberschreitung von circa 15% und bei Berücksichtigung der vom h., v Landtage bereits genehmigten Mehrauslagen eine Solche von circa 9%, welche im Hinblicke auf den bedeutenden Umfang des Baues, und die bereits erwähnte von der Kommission vorgenommene Ausscheidung von 30000 fl. für unvorhergesehene Auslagen aus der Präliminar-Summe - an und für sich als mäßig bezeichnet werden kann.

Was die bezüglich der eigentlichen Baukosten erfolgte Geldgebahrung betrifft, so weist der Bericht des Landesausschußes für die Bauperiode 1876 bis 1882 eine Gesammtbedeckung

von.........fl. 1, 809. 776. 06

aus, so daß bei einem TotalAufwande von..... fl. 1, 805. 384. 32 eine Ueberdeckung von... fl. 4. 391. 74 resultirt, welche nach den bestehenden Normen als verfallen zu erklären wäre.

Eine Abrechnung über die Kosten der inneren Einrichtung der Landes-Irren-Anstalt in Dobřan wurde Seitens des Landesausschußes wol nicht vorgelegt; doch konnte die BudgetCommission nach Einsichtnahme in die betreffenden Voranschläge und Referate die Uiberzeugung gewinnen, daß mit der, seitens des h. Landtages für diesen Zweck mit Landtagsbeschluß vom 5. April 1876 präliminirten und genehmigten Summe per.. fl. 100. 000. von welcher dermalen noch ein

Betrag von....... fl. 19. 776. 62

zur Bezahlung der bereits verfügten weiteren Bestellungen erübrigt, - das Auslangen bis auf einige unwesentliche Anschaffungen gefunden wird und somit der Bau dieser Anstalt als Vollkommen abgeschlossen angesehen werden kann.

Komise rozpočtová činí tedy návrh:

Sl. sněme račiž;

1. výborem zemským předložený definitivní účet závěrečný o nákladu na stavbu zemského blázince v Dobřanech, vzešlém celkovou sumou 1, 805. 384 zl. 32 kr., na vědomí vzíti a schváliti;

2. Sumu 4391 zl. 74 kr. zbývající z peněžného nakládání s vlastními stavebními výlohami zemského blázince v Dobřanech, za propadlou prohlásiti.

V Praze, dne 7. srpna 1883.

R. Clam Martinic m. p.

předseda

Jiří Löw, m. p.

zpravodaj.

Die Budget- Commission stellt auf Grund dieser Darlegungen den Antrag: "Der hohe Landtag geruhe:

1. Die vom Landesausschuße Vorgelegte definitive Schlußabrechnung über den für Die Landes-Irren-Anstalt in Dobřan erwachsenen Bau-Aufwand mit dem Gesammtbetrage von 1, 805. 384 fl. 32 kr. genehmigend zur Kenntnis nehmen.

2. Den aus der Geldgebahrung bei den eigentlichen Baukosten der Landes-Irren-Anstalt in Dobřan resultirenden Restbetrag pr. 4391 fl. 74 kr. für verfallen zu erklären. "

Prag, den 7. August 1883.

R. Martinic m. p.

Obmann

G. Löw, m. p.

Berichterstatter.

Zpráva

komise rozpočtové v příčině převzetí režijních výloh zemědělské rady na účet země.

Slavný sněme!

Z rozkazu vys. c. k. ministerstva orby ze dne 4. února 1883 č. 1693 c. kr. presidium místodržitelství přípisem ze dne 16. března t. r. č. 1926 požádalo výbor zemský, aby režijní výlohy zemědělské rady byly z prostředků zemských zapravovány, i aby příslušná položka, která v rozpočet státní na rok 1883 byla pojata sumou 14. 000 zl., již v příštím zasedání sněmovním do rozpočtu zemského byla vložena.

Výbor zemský v sezení ze dne 27. června t. r. usnesl se, že věc tuto slav. sněmu předloží k rozhodnutí s návrhem formálním, aby byla komisi rozpočtové přikázána.

Komise rozpočtová, uváživši otázku tuto, podává o věci té slavnému sněmu zprávu následující:

Když roku 1873 rozpuštěna byla bývalá c. kr. vlast. hospodářská společnost, šlo o to, aby se našla náhrada za tento

Bericht

der Budget-Commission betreffend die Uebernahme der Regiekosten des Landescultur-Rathes auf den Landes-Etat.

Hoher Landtag!

In Folge Erlasses des h. k. k. AckerbauMinisteriums vom 4. Februar l. J, Z. 1693 hat das h. k. k. Statthalterei-Präsidium in einer Zuschrift vom 16. März l. J., Z. 1926 an den Landesausschuß das Ansuchen gestellt, baß der Regie-Aufwand für den Landesculturrath aus Landesmitteln bestritten werde, und die hiefür erforderliche Post, welche im Staatsvoranschlage für das Jahr 1883 mit 14. 000 fl. eingestellt wurde, bereits in der künftigen Landtagssession in dem Landesbudget Aufnahme sinde.

Der Landesausschuß hat in einer am 27. Juni l. J. abgehaltenen Sitzung den Beschluß gefaßt, diese Angelegenheit dem hohen Landtage zur Beschlußfassung vorzulegen, mit dem formellen Antrag auf Uebeiweisung des Gegen standes an die Budget-Commission.

Die Budget-Commission hat demnach die Frage in Erwägung gezogen und beehrt sich über den Sachverhalt folgendes zur Kenntniß des hohen Landtages zu bringen:

Als im Jahre 1873 die ehemalige k. k. patriotisch-ökonomische Gesellschaft aufgelöst wurde, handelte es sich barum, einen Ersatz für diesses,

orgán, jenž zastupoval hospodářské zájmy země. Sl. vláda za tou příčinou zřídila zemědělskou radu pro království České, náklad pak, jejž vyžadovalo zřízení a vydržování kanceláře, povolilo z prostředků říšských až do té doby, kdy bude jmění bývalé c. k. vlast. hospodářské společnosti zemi odevzdáno a kdy se najisto postaví, jakou měrou náklad onen může býti z výnosu tohoto jmění uhražen.

V dalším postupu záležitosti této sl. vláda přípisem ze dne 3. července 1873 vybídla zemský výbor, aby se pronesl, zda-li jest ochoten, z převzatých prostředků bývalé vlast. hospodářské společnosti zapravovati polovici režijního nákladu rady zemědělské, pokud se týče, podati slavnému sněmu přiměřenou předlohu: - zároveň projevila vláda naději, že výbor zemský na základě provedeného vyjednávání neodepře příspěvek tento.

Potřeba na režii rady zemědělské byla tehdáž na ročních 20. 000 zl. rozpočtěna, i bylo by se tedy jednalo o příspěvek ročních 10. 000 zl. z výnosu jmění vlast. hospodářské společnosti

Při převzetí tohoto jmění vyšlo však na jevo, že polovice výdajů pro zemědělskou radu rozpočtěných, totiž suma 10 000 zl. nemůže se uhraditi z příjmů jeho, ježto dle zprávy výboru zemského ze dne 10. července 1873, č. 18749, čistý výnos jeho činil toliko as 5278 zl. - z nichž nad to bylo odpočítati daně a přirážky za dům č. 799 - II. a po případě pense tehdejších zřízenců kancelářských.

Přípisem ze dne 10. července 1873 výbor zemský na základě účetních dokladů věděti dal c. k. místodržitelstvu, že výnos onoho jmění nestačí, aby kromě běžných výdajů uhradil též schodek v nákladu na vydržování pomologického ústavu v Troji, a že mu tedy není možno, převzíti příspěvek na vydržování rady zemědělské, pokud se týče, slavnému sněmu podati příslušnou předlohu.

die landwirthsaftlichen Interessen des Landes vertretenden Organes zu schaffen. Die hohe k. k. Regierung creirte in Folge dessen den Landescultur-Rath für das Königreich Böhmen, und bewilligte den für die Errichtung und Erhaltung des Bureaus erforderlichen Aufwand aus Reichsmitteln bis zu dem Zeitpunkt, wo die Uebergabe des Vermögens der ehemaligen k. k. patriotischökonomischen Gesellschaft an das Land gepflogen und es sichergestellt sein werde, in wie weit dieser Aufwand aus den Erträgen dieses Vermögens gedeckt werden könne.

In einer Zuschrift vom 3. Juli 1873 richtete die hohe Negierung im weiteren Verlauf dieser Angelegenheit an den Landesausschuß die Aufforderung sich zu erklären, ob derselbe bereit sei, ans den übernommenen Mitteln der bestandenen patriotisch-ökonomischen Gesellschaft die Hälfte des für die Erhaltung des Regieaufwandes für den Landesculturrath erforderlichen Betrages zu bestreiten, respective eine entsprechende Vorlage an den hohen Landtag zu machen und wurde gleichzeitig die Erwartung ausgesprochen, daß auf Grund der Stattgefundenen Verhandlungen der Landesausschuß sich einer solchen Concurrenz nicht entziehen werde.

Der Bedarf für die Regiekosten des Landesculturrathes war damals auf jährlich 20. 000 fl. präliminirt und es hätte sich demnach um einen Beitrag von 10 000 fl. per Jahr ans dem Ertrag des Vermögens der patriot. ökonom. Gesellschaft gehandelt.

Bei der Übernahme dieses Vermögens Stellte es sich jedoch heraus, daß die Bedeckung der Hälfte der für den Landesculturrath präliminirten Ausgabssumme pr. 10. 000 fl. aus den Revenüen desfelben nicht gedeckt werde könne, weil nach dem hierüber erstatteten Berichte des Landesausschußes vom 10. Juli 1873, Z. 18749, das reine Einkommen aus derselben nur circa 5. 278 fl. betrug - von welchem überdies noch die Steuern und Umlagen für das Haus Rr. 799-II. und eventuell die Pensionen des damaligen Bureau-Personals abzurechnen waren. Der Landesausschuß erstattete hierüber in einer Zuschrift vom 10. Juli 1873 auf Grund rechnungsmäßiger Nachweise an die hohe k. k. Statthalterei die Mittheilung, daß der Ertrag dieses Vermögens nicht hinreicht, um außer den laufenden Ausgaben den Abgang bei den Kosten der Erhaltung des pomologischen Institutes in Troja zu decken, und daß sich derselbe daher nicht in der Lage befinde, eine Beitragsleistung für die Erhaltung des Landesculturrathes zu

Byloť tedy o úhradu prostředků, jichž jest potřebí k zapravení výloh rady zemědělské, dle § 13 stanov o složení zemědělské rady ze dne 1. ledna a 29. května 1880 a ze dne 10. dubna 1881, č. 23 zák. zemsk., při nedostatku jiné úhrady v tomto § stanov zmíněné, po dnes z pokladny státní pečováno.

Nyní však J. Exc. pan ministr orby vynesením ze dne 4. února 1883, č. 1639, věděti dal c. kr. místodržitelstvu, že svrchu vylíčený poměr byl jenom provisorium, jehož tehdy když zemědělská rada musik se neprodleně ustaviti, tím více bylo potřebí, poněvadž výbor zemský v dotčeném přípisu ze dne 10. července 1873 odmítl žádané převzetí polovice nákladu režijního - a že delší trvání tohoto provisoria ospravedlněno bylo úvahou, že jest účelno, aby otázka definitivního upravení hmotných základů rady zemědělské vyhražena byla době, až tento orgán zájmům země sloužící bude míti příležitosti, v činnosti své trvale se osvědčiti. C k. ministerstvo orby má pak za to, že doba tato nyní nadešla.

Dlužno uznati, že vzhledem k povaze a předmětu působení této instituce, jakož i k důležitosti její pro zeměvzdělání, jestiť věcí nejvyšší měrou žádoucí, aby poměry, o které jde, se ustálily, a že z té příčiny, poněvadž zeměvzdělání náleží v první řadě k záležitostem zemským, požadavek c. k. vlády, aby výlohy zemědělské rady přijaty byly na účet země, tím více jest odůvodnen, ježto jmění rozpočtěné jest vlast. hospodářské společnosti ve správu země přešlo a pod titulem "fond pro zeměvzdělání" do budžetu zemského přijato bylo a v něm se účtuje, kdežto náklad na vydržování rady zemědělské byl posaváde z pokladny státní zapravován.

übernehmen, resp. dem hohen Landtage eine diesbezügliche Vorlage zu machen.

Es ist daher bis jetzt nach §. 13 des Statutes über die Zusammensetzung des Lan-. deskulturrathes für Böhmen vom 1. Jänner und 29. Mai 1880, und vom 10. April l881, L. -G. -Bl. Nr. 23 - in Ermangelung der in dieser Stelle des Statutes vorgesehenen anderweitigen Bedeckung für die erforderlichen Mittel zur Bestreitung der Erfordernisse für den Landeskulturrath aus dem Staatsschatz Vorsorge getroffen worden.

Nun hat Se. Excellenz der Herr Ackerbauminidter mit hohem Erlasse vom 4. Februar 1883. Z. 1693, an die hohe Statthalterei die Eröffnung gerichtet, daß der oben erwähnte Zustand ein Provisorium war, welches bei der Seinerzeitigen Dringlichkeit der Constituirung des Landeskulturrathes um so gebotener erschien, als der Landesausschuß in der bereits angezogenen Note vom 10. Juli 1873 das Ansinnen, die Hälfte der Regiekosten zu übernehmen, ablehnte - und daß die längere Dauer dieses Provisoriums durch die Erwägung begründet war, daß es zweckmäßig Schien, die Frage der definitiven Regelung der materiellen Grundlagen des Landeskulturrathes einem Zeitpunkte vorzubehalten, in welchem dieses den Interessen des Landes dienende Organ Gelegenheit gehabt haben werde, festen Fuß zu fassen und sich in feiner Thätigkeit zu bewahren. Diesen Zeitpunkt erachtet das hohe AckerbauMinisterium nunmehr für eingetreten.

Es muß anerkannt Werden, daß mit Rücksicht auf den Charakter und das Objekt der Thätigkeit dieser Institution sowie auf die Wichtigkeit derselben für die Landeskultur eine Stabilisirung im höchsten Grad wünschenswerth ist, - und daß, nachdem die Landeskultur in erster Reihe zu den Landesangelegenheiten gehört - das Ansinnen der k. k. Regierung - die Kosten des Landeskulturrathes auf den Etat des Landes zu übernehmen um so begründeter erscheint, als das Vermögen der aufgelösten patr. ökon. Gesellschaft in die Verwaltung des Landes übergangen ist und unter Titel Landeskulturfond in dem Landesbudget aufgenommen und verrechnet erscheint, die Erhaltungskosten für den LandeskulturRath aber bisher aus dem Staatsschatze bestritten wurden.

Jakož výše připomenuto, činí položka tato v státní rozpočet za rok 1883 přijatá 14. 000 zl.; skutečná však potřeba roku 1882 v účtu předloženém od ministerstva orby vykázána jest takto:

služné a mzdy....

7. 700 zl. 74 kr.

honoráře

304 " - "

remunerace

140 " - "

výlohy úřední a kance-

lářské

688 " 33 "

zakoupení předmětů in-

ventárních

289 " 13 "

tisk a litografie....

2. 058 " 66 "

diety a výlohy pocestné

1. 996 " 16 "

knihovna a sbírky...

3. 057 " 25 "

rozličná vydání....

285 " 47 "

celkem..

16. 519 zl. 61 kr.

Při tom budiž připomenuto, že vydání na knihovnu (3057 zl. 25 kr. ) roku tohoto z té příčiny jest tak vysoké, že jsou v něm zahrnuty výlohy na vytištění seznamu knih, položka to, která na příště zajisté podstatně se zmenší.

Při zamýšleném ustálení zemědělské rady nejde však jedině o ustálení hmotných prostředků k vydržování jejímu, nýbrž také o ustálení této instituce vůbec na podkladu, upraveném zákonem zemským, jak to jest též v Tyrolsku provedeno.

Byloť již dříve vyloženo, že zemědělská rada nařízením c. k. ministerstva orby zřízena byla v náhradu za rozpuštěnou c. k. vlast. hospodářskou společnost a že ustálení její zůstavilo se době, až instituce tato v působení svém se osvědčí. Ježto pak c k vláda nyní sobě přeje, aby toto ustálení hmotných prostředků zabezpečeno bylo převzetím jich na účet zemský, tedy z druhé strany zajisté také prospěch země toho káže, aby instituce tato postavena byla na onen podklad zákonný, jenž by byl zárukou dalšího trvání tohoto orgánu, ustaveného k zastupování a zvelebování zájmů zemědělství, jež zajisté náležejí k záležitostem zemským.

Wie bereits erwähnt, betrug diese in dem Staatsvoranschlag pro 1883 aufgenommene Post 14. 000 fl.; - das wirkliche Erforderniß pro 1882 hat aber laut der dem h. Ackerbauministerium vorgelegten Rechnung betragen:

Gehalte und Löhne....

fl. 7700. 74

Honorare

fl. 304. -

Remunerationen......

fl. 140. -

Amts- und Kanzleiaufwand..

fl. 688. 33

Anschaffung von Inventargegen-

ständen

fl. 289. 13

Druck und Lithographie...

fl. 2058. 66

Diäten und Reisekosten   

fl. 1996. 16

Bibliothek und Sammlungen.

fl. 3057. 25

Verschiedene Ausgaben...

fl. 285. 47

Summa

fl. 16519. 61

Dabei muß bemerkt werden, daß die für Bibliothek-Auslagen mit fl. 3057. 25 eingesetzte Post in diesem Jahre deshalb sich so hoch beläuft, weil darin die Drucklegung des Katalogs erscheint, eine Post, welche in Zukunft sich nicht unwesentlich vermindern dürfte.

Bei der angestrebten Stabilisirung des Landeskulturrathes handelt es sich nun aber nicht allein um Die Stabilisirung der materiellen Mittel für die Erhaltung desselben, sondern auch um die Stabilisirung dieser Institution im Allgemeinen auf einer - durch ein Landes-Gesetz geregelten Basis - wie dies auch in Tirol der Fall ist.

Wie bereits angeführt, wurde der Landesculturrach im Verordnungswege vom hohen k. k. Ackerbauministerium als Ersatz für die aufgelöste k. k. patriotisch-ökonomische Gesellschaft creirt und die Stabilisirung desselben bis zu dem Zeitpunkt vorbehalten, in welchem diese Institution sich in ihrer Wirksamkeit bewahrt haben würde. Nachdem nun dermalen die hohe k. k. Regierung diese Stabilisirung der materiellen Mittel durch die Uebernahme auf den Landes-Etat zu sichern wünscht - so erscheint es anderseits auch als im Interesse des Landes gelegen, dieser Institution auch jene gesetzliche Basis zu geben, welche die Gewähr bietet für die fernere Existenz dieses für die Vertretung und Förderung der zu den Landesangelegenheiten gehörigen Bodenkultur-Interressen bestimmten Organes.

Die Budgetkommission stellt daher auf

Komise rozpočtová činí tudíž návrh:

1. Sl. sněm račiž se pronésti, že jest Ochoten, režijní výlohy zemědělské rady převzíti na účet země tou dobou počínajíc, kdy ústav ten zákonem zemským bude prohlášen za ústav zemský; a

2. výboru zemskému naříditi, aby s c. k vládou zahájil vyjednávání za účelem předlohy příslušného zákona, a aby o výsledku slavnému sněmu v zasedání nejblíže příštím zprávu podal.

V Praze, dne 8. srpna 1883.

R. Clam Martinic m. p.

předseda

Baron Berlepsch m. p.

zpravodaj.

Grund des im Berichte angeführten Sachverhaltes den Antrag:

1. Der hohe Landtag wolle sich bereit erklären, die Regiekosten des Landeskulturrathes von dem Zeitpunkte an auf den Landes-Etat zu übernehmen, wo dieses Institut durch ein Landesgesetz als Landesinstitut erklärt fein werde, - und

2. der Landesausschuß wird beauftragt, mit der h. k. k. Regierung behufs Vorlage eines diesbezüglichen Gesetzes in Verhandlung zu treten, und über den Erfolg dem hohen Landtage in der nächsten Session Bericht zu erstatten.

Prag, am 8. August 1883.

R. Clam Martinic m. p.

Obmann

Baron Berlepsch m. p.

Berichterstatter.

Zpráva

petiční komise o petici výboru spolku

mlynářův českomoravských de praes. 19.

červnce 1883 Nr E. 150 Pet. za změnu

řádu říční policie.

Bericht

der Petitionskommission über die Petition des Ausschusses des böhmisch-mährischen Müllervereines de präs 19. Juli 1883 Nr. 150 Pet. um Abänderung der Strompolizei-Ordnung.

Slavný sněme!

Petice výboru spolku mlynářův českomoravských ukazuje k tomu, že opětovné kroky přípravné činěné v posledních desíti letech jak se strany c k. místodržitelství tak i se strany zemského výboru za účelem změny řádu říční policie ze dne 10. února 1854 č. 6 z. z. samy dokazují, že tento řád nynějším poměrům více nevyhovuje. Zejména jest na újmu mlýnům ležícím po obou březích Otavy od Doleniho Rejštejna až do Zvíkova. Již po dvacet rokův ucházejí se mlynáři a majitelé vodních závodův na Otavě a takové změny policejního řádu říčního, které by sice šetřily prospechův voroplavby, ale při tom

Hoher Landtag!

Die Petition des Ausschußes des böhmischmährischen Müttervereines weiset darauf hin, daß die in den letzten zehn Jahren sowohl von Seite der k. k. Statthalterei als auch des Landesausschußes zur Aenderung der Strompolizeiordnung vom 10. Februar 1854, Nr. 6 L. -G. -Bl., wiederholt unternommenen vorbereitenden Schritte selbst den Beweis liefern, daß diese Ordnung den gegenwartigen Bedürfnissen nicht mehr entspreche. Insbesondere sei sie den auf beiden Ufern der Wotawa von Unter-Reichenstein bis Klingenberg liegenden Mühlen nachtheilig. Schon seit zwanzig Jahren Streben die Müller und Wasserwerksbesitzer an dem Wotawafluße eine solche Aenderung der

i odstranily škody a svízele, kterýmiž trpí vodní díla na Otavě. Valný sjezd mlynářstva českomoravského, držaný v Praze dne 16. května 1883, usnesl se pak, aby dotčený spolek obrátil se ke slavnému sněmu s důtklivou prosbou, aby se ujal mlynářův otavských a oprávněným jejich žádostem vyhověl.

Jak petice dále dokládá, neměli mlynáři otavští až do let padesátých příčiny, aby si stěžovali, že by voroplavba živnostem jejich škodila, poněvadž mel až do roku 1854 na plavbu dříví na hořejší Vltavě, Nežárce a Otavě výhradné privilegium Jeho Jasnost kníže ze Švarcenberka, kterýž poskytoval dostatečnou náhradu za škody způsobené voroplavbou. Když však privilegium to zrušeno bylo a volná konkurence nastala, odpadly ony náhrady.

Ale nejvíce uškodil mlynářům otavským předpis v příčině vykonávání říční policie ze dne 10. února 1854 č. 6 z. z., poněvadž navzdor skutečnému stavu věcí řadí dotčený předpis Otavu, řeku zemskou, do kategorie hlavních tokův říšských, tedy po bok Vltavě od Budějovic k Mělníku, nehledě k tomu, že vodochudou Otavu nelze přirovnati k Vltavě od Budějovic k Mělníku, tedy k řece, do kteréž pod Otavou vlévají se ještě Nežárka, Lužnice, Sázava se Zelívkou a Berounka se všemi hojnými přítoky svými. V § 8. dotčeného řádu, říční policie jest sice pro Vltavu od Vyššího Brodu do Budějovic, dále pro Nežárku, Lužnici a Blanici ustanoveno, při které výši vody a v kterou hodinu jen jedenkráte za den vory skrze vrata přes jez smějí plavati, - leč v tomtéž paragrafu ustanoveno, že na Vltavě od Budějovic k Mělníku, jakož i na Otavě plavba jest úplně volnou, a že tedy splavy každý den a kolikráte za den otevřeny býti mohou, a kolikrátekoli toho plavba lodí a vorů vyhledává.

Strompolizeiordnung an, die bei Wahrung der Interessen der Flößerei doch auch die Schäden und Plackereien, unter denen die Wasserwerke an der Wotawa leiden, beseitigen Würde.

Die am 16. Mai 1883 in Prag gehaltene Generalversammlung der böhmisch-mährischen Müller hat hierauf beschlossen, der gedachte Verein solle sich an den hohen Landtag mit der dringenden Bitte wenden, daß derselbe Sich der Müller am Wotawafluße annehme und ihren berechtigten Bitten willfahre.

Wie die Petition weiter anfuhrt, hatten die Müller an der Wotawa bis in die fünfziger Jahre keinen Anlaß zur Beschwerde, daß die Flößerei ihrem Gewerbe schaden würde, weil bis zum Jahre 1854 Seine Durchlaucht der Fürst von Schwarzenberg das ausschließliche Privilegium zur Holzfössung auf der Oberen Moldau, Nežárka und Wotawa besaß, und für die durch die Flösserei verursachten Schäden einen genügenden Ersatz zu leisten pflegte. Als jedoch dieses Privilegium aufhörte und eine freie Concurrenz eintrat, sind jene Schadenersätze entfallen.

Den größten Nachtheil brachte jedoch den Mühlbesitzern am Wotafluße die StrompolizeiBorschrift vom 10. Februar 1854, Nr. 6 L. -G. Bl, indem dieselbe im Gegensatze zu dem wirklichen Sachverhalte den Landesfluß Wotawa unter die Hauptströme des Reiches, also neben die Moldauflußstrecke von Budweis bis Melnik, reihte, ungeachtet, daß der wasserarme Wotatvafluß mit der Moldau in ihrem Laufe von Budweis bis Melnik, also mit einem Fluße, der unterhalb der Wotawa noch die Nežárka, Lužnitz, Sázava mit der Želiwka und den Beraunfluß sammt allen seinen zahlreichen Zuflüssen ausnimmt, nicht verglichen werden kann. Der § 8 der gedachten Strompolizei-Ordnung enthalt zwar für den Moldaufluß von Hohenfurth bis Budweis, dann für die Nežárka, Lužnitz und Planitz die Bestimmung, bei welchem Wasserstande und um welche Stunde täglich einmal die Flöße die Durchlasse an den Wehren passiren dürfen, allein derselbe Paragraph bestimmt, daß auf der Moldau von Budweis bis Melnik sowie auf der Wotawa die Schifffahrt frei sei, und daß daher die Durchlässe täglich und zwar so oft als es die Fahrt der Schiffe und Flöße erheischt, geöffnet werden können.

Tím stává se, že mlynář na Otavě často po vetší část dne ani mleti nemůže Příčinou toho není živá plavební frequence, nýbrž to, že voroplavci, opírajíce se o § 8. dotčeného řádu říční policie, k prospěchům a potřebám mlynářův naprosto nehledí. Mlynáři otavští nežádají tedy nic jiného, než aby poměr práv mezi nimi a voroplavci na Otavě byl spravedlivě a skutečnému stavu věcí přiměřeně urovnán a na jisto postaven, čehož by se nejsnáze dosáhlo, kdyby se podobné předpisy, jakéž obsaženy jsou v říčním řádu policejním ze dne 10. února 1854 vzhledem k Vltavě od Vyššího Brodu do Budějovic, dále vzhledem k Nežárce, Lužnici a Blanici, vydány budou též pro voroplavbu na Otavě od dolejšího Rejštejna ke Zvíkovu.

Zemský výbor usnesl se již v sezení dne 29. dubna 1870, pod č. 7289, aby vrchním inženýrem p. Gallašem sdělán a jako návrh zákonu slavnému sněmu předložen byl nový předpis týkající se říční policie, poněvadž jak zemský výbor sám dokládá, dosavadní předpis ze dne 10. února 1854 důkladného přehlednutí a podstatné změny vymáhá.

Okružníkem zemského výboru ze dne 18. června 1871 svolána byla ve shodě s c. k. místodržitelstvím enquetní kommisse, kteráž stav věcí na jednotlivých řekách měla prozkoumati, oprávněné stížnosti vyšetřiti a podati na základě všeho návrh nového řádu říčního pro voroplavbu. Práce této kommisse, pokud se vztahovaly k řece Otavě, provedeny byly v červenci roku 1871, a byl o tom sepsán obšírný protokol, v němž zároveň byl i pro osnovu nového řádu policie říční navržen způsob narovnání pro všechny strany uspokojivý.

Dne 20. srpna 1872 pod č. 19710 vydal zemský výbor vyzvání, aby při všech splavech, tedy též na splavech Otavy, zaznamenány byly výšky vody ku zjištění

Dadurch geschieht es, daß ein Müller an der Wotawa oft den größten Theil des Tages hindurch gar nicht mahlen könne. Die Ursache hievon liegt nicht in einer lebhaften Floßfahrt, sondern in dem Umstande, daß die Flößer sich auf den § 8 der gedachten Strompolizeiordnung Stützen und die Interessen und Bedürfnisse der Müller ganz und gar außer Acht lassen.

Die Mütter an dem Wotawaflusse verlangen daher nichts mehr, als daß das Rechtsverhältniß zwischen ihnen und den Flößern am Wotawaflusse gerecht und dem wirklichen Stande der Dinge gemäß entsprechend geordnet und festgestellt werde, was am leichtesten dadurch erzielt werden könnte, wenn ähnliche Vorschriften, wie sie in der Strompolizeiordnung vom 10. Februar 1854 bezüglich der Moldau von Hohenfurth bis Budweis, dann bezüglich der Nežárka, Lužnitz und Planitz enthalten sind, auch für die Flößerei an der Wotawa von Unterreichenstein bis Klingevberg erlassen würden.

Der Landesausschuß hat bereits in der Sitzung am 29. April 1870, Z. 7289 beschloßen, es solle durch den Herrn Oberingenieur Galler eine neue Vorschrift in Betreff der Strompolizei verfaßt und als Gesetzentwurf dem hohen Landtage vorgelegt werden, weil nach der Behauptung des Landesausschusses selbst die bisherige Vorschrift vom 10. Februar 1854 eine gründliche Durchficht und wesentliche Abänderung erheischt.

Durch Cirkular des Landesausschusses vom 18. Juni 1875 wurde im Einvernehmen mit der k. k. Statthalterei eine Enquetkommission einberufen, welche die Zustände an den einzelnen Flüssen erforschen, die berechtigten Beschwerden untersuchen und auf Grund der gewonnenen Erhebungen den Entwurf einer neuen Flößereiordnung vorlegen sollte. Diese Commission beendigte ihre Arbeiten, inwieweit Sie den Wotawufluß betrafen, im Juli 1871 und es wurde darüber ein ausführliches Protokoll verfaßt, in welchem zugleich auch für den Entwurf einer neuen Strompolizeiordnung ein alle Parteien zufriedenstellender Vergleichungsmodus vorgeschlagen wurde.

Am 20. August 1872, J. 19710 erließ der Landesausschuß eine Aufforderung, daß bei allen Wehren, somit auch an den Wehren des Wotawaflusses, die Wasserstände behufs Con-

normálního stavu, jenž při novém upravení voroplavby měl býti vodítkem. Tomuto vyzvání dosti učiněno bylo, a seznamy byly zemskému výboru do konce prosince 1872 podány.

Odtud však přestala činnost zemského výboru v příčině žádaných oprav. Roku 1874 nebylo zemskému výboru již ani známo, že sepsán byl koncem července 1871 protokol za účelem předlohy nového zákona říční policie - jak patrno z vyřízení vydaného dne 14. srpna 1874 pod č. 22037 interessentům, žádajícím za přepis dotčeného protokolu.

Stížnost vznešená za tou příčinou na slavný sněm odkázána byla v seděni dne 13. října 1874 k vyřízení zemskému výboru, kterýž teprva dne 4. dubna 1875 interessentům oznámil, že po dlouhém hledání ve spisovně bylo zjištěno, že onen protokol byl dne 20. května 1873 pod č. 6777 postoupen c. k. místodržitelství. C k místodržitelství však interessentům přepis onoho protokolu nevydalo táhnouc se ke dvorskému dekretu ze dne 18. dubna 1807, a tím byla prozatím akta o záležitosti této ukončena.

Roku 1877 podal Josef Fürst, mlynář v Hoštících, jménem svých soudruhův otavských ke slavnému sněmu žádosť za vydání nového řádu říční policie pro řeku Otavu. Slavný sněm postoupil tuto žádost vládě, načež c. k. ministerstvo obchodu výnosem ze dne 24. listopadu 1877 číslo 15634 uložilo c. k. místodržitelství v Praze, aby pro případ, že by až do vydání nového všeobecného řádu říční policie jevilo se pro řeku Otavu prozatím vydání provisorních předpisův k odstranění vad býti potřebným, takovéto provisorní opatření navrhlo.

C. k. místodržitelství dalo vypracovati osnovu takovýchto ustanovení a zaslalo ji výboru zemskému, by o ní podal své dobré zdání. Avšak zemský výbor vyjádřil

statirung des Normalstandes, der bei der neuen Regulirung der Floßfahrt als Richtschnur dienen sollte, aufgezeichnet werden sollen. Dieser Aufforderung wurde Folge geleistet, und die betreffenden Verzeichnisse wurden dem Landesausschuße bis Ende Dezember 1872 vorgelegt.

Bon da ab hörte jedoch die Thätigkeit des Landesausschußes in Betreff der gewünschten Reformen auf. Im Jahre 1874 war dem Landesausschuße nicht einmal bekannt, daß Ende Juli 1871 ein Protocoll behufs Vorlage einer neuen Strompolizeiordnung verfasst worden war, - wie aus dem Bescheide, der am 14. August 1874, Z. 22037, den um eine Abschrift jenes Protocolls ansuchenden Interessenten ertheilt wurde, zu ersehen ist.

Die in dieser Angelegenheit an den h. Landtag eingebrachte Beschwerde wurde in der Sitzung am 13. October 1874 dem Landesausschuß zur Erledigung zugewiesen, welcher erst am 4. April 1875 die Interessenten verständigte, es sei nach langem Suchen in der Registratur constatirt worden, daß jenes Protocoll am 20. Mai 1874 Z. 6777 der k. k. Statthalterei abgetreten wurde. Die k. k. Statthalterei hat jedoch unter Berufung auf das Hofdekret vom 18. April 1807 den Interessenten eine Abschrift jener Protocolle verweigert, und damit wurden vorläufig die Akten über diesen Gegenstand geschlossen.

Im J. 1877 brachte Josef Fürst, Müller in Hoschtitz, im Namen seiner Genossen an der Wotawa, bei dem h. Landtag ein Gesuch um die Erlassung einer neuen Flußpolizeiordnung für den Wotawafluß ein. Der h. Landtag hat diese Petition der Regierung abgetreten, Worauf das k. k. Handelsministerium mit Erlaß vom 24. November 1877 Z. l5634 der k. k. Statthalterei aufgetragen hat, für den Fall, daß bis zur Erlassung einer allgemeinen Strompolizeiordnung vorläufig für den Wotawufluß die Erlassung von provisorischen Vorschriften Zur Beseitigung von Uebelständen nothwendig erscheinen würde, solche provisorische Borkehrungen vorzuschlagen.

Die h. k. k. Statthalterei ließ einen Entwurf derartiger Bestimmungen ausarbeiten und übermittelte ihn dem Landesausschuß zur Begutachtung. Der Landesausschuß erklärte jedoch

se přípisem ze dne 6. dubna 1881, číslo 5656, že změny řádu říční policie pro řeku Otavu nepokládá té doby za potřebné a že při vypracování definitivní osnovy všeobecného řádu říční policie bez toho ke všem stížnostem náležitý zřetel obrátí.

Poněvadž se od té doby v té příčině nic dále nestalo, žádá petice v souhlasu s návrhy enquetní kommise z roku 1871:

1. aby na řece Otavě ve smyslu vyzvání zemského výboru ze dne 20. srpna 1872 č. 19710 sazena byla znamení normální výšky vody v Sušici, v Horažďovicích, Strakonicích a Písku.

2. aby řeka Otava od Doleního Rejštejna až k ústí svému pod Zvíkovem vřaděna byla vzhledem k voroplavbě mezi ostatní řeky zemské v § 8. předpisu ze dne 10. února 1854 č. 6. z. z. vytčené, to jest, aby na roveň postavena byla s řekami Vltavou od Vyššího Brodu do Budějovic, dále s Nežárkou, Lužnicí a Blanicí;

3. aby klesne-li výška vody otavské na takový stupeň, že dle ustanovení § 8. dotčeného řádu říční policie ze dne 10. února 1854 vory smějí toliko jednou za den vraty splavati, bylo na řece Otavě pro otvírání splavů čili vrat zavedeno toto rozvržení hodin:

U Dol. Rejšteinu... ráno

G hodin

u Radešova (Schröbersdorfu),,

7 "

pod Radešovem.... "

9,,

u Annathalu

10

u Nov. Městečka....,,

101/2 "

u záplavy v Dlouhé Vsi. "

11,,

v Sušici u hořejšího jezu.,,

12

" " dolejšího " odpůldne

1 "

u Rábí

3,,

v M. Hydčicích.. "

4 "

v Horažďovicích.. "

5,,

" u papírny "

6 "

" u podměst. mlýna "

7,,

v Jarově.... "

8 "

mit Zuschrift vom 6. April 1881 Z. 5656, daß er eine Aenderung der Strompolizeiordnung für den Wotawafluß derzeit nicht für nöthig erachte und ohnehin bei der Ausarbeitung des definitiven Entwurfes einer allgemeinen Strompolizeiordnung auf alle Beschwerden gehörige Rücksicht nehmen werde.

Da von dieser Zeit an in dieser Hinsicht nichts weiter geschah, verlangt die Petition im Einklange mit den Anträgen der Enquetkommission vom Jahre 1871:

1. Daß aus dem Fluße Watawa im Sinne der vom Landesausschuße erlassenen Aufforderung vom 20 August 1872 Z. 19710 in Schüttenhofen, Horaždowitz, Strakonitz und Pisek zur Bezeichnung des Normalwasserstandes Pegel errichtet werden;

2. daß die Wotawaflußstrecke von Unterreichenstein bis zu ihrer Mündung unterhalb Klingenberg mit Rücksicht auf die Floßfahrt unter die im §. 8 der Vorschrift vom 10. Februar 1854 Nr. 6 L. -G. -Bl. bezeichneten Landesflüße eingereihet, resp. der Moldaustrecke von Hohenmauth nach Budweis, dann den Flüßen Nežáka, Lužnitz und Blanitz gleichgehalten werde;

3. daß, wenn der Wasserstand der Wotawa so weit fallen sollte, daß nach der Bestimmung des §. 8 der gedachten Strompolizeiordnung vom 10. Februar 1854 die Flöße nur einmal des Tags die Durchlässe passiren dürfen, an dem Wotawafluße folgende Stundeneintheilung für das Oeffnen der Wehrschleußen eingeführt werde:

bei Unterreichenstein.. um

6 Uhr Früh

bei Schröbersdorf.. "

7,,,,

unterhalb Schröbersdorf "

9,,,,

bei Annathal.... "

10,,

bei Neustadtl...,

101/2,,,,

bei der Holzschwämme in Langendorf... "

11.

in Schüttenhofen bei dem oberen Wehr.. "

12 "

in Schüttenhofen bei dem unteren Wehr.. "

1 " Nachm.

bei Rabi

3,,,,

in, Klein-Hydčitz... "

4,,,,

in Horaždowitz... "

5,,,,

v Kozlově.... v

9 hodin

v Hošticích... ráno

6 "

v Horním Poříčí..,,.

71/2 "

v Dolním "... "

8 "

v Katovicích...

10 "

v Strakonicích...,,

12

v Sloníku.....odpůldne

3

v Stěkné

5 "

v Středborovicích.. "

7,,,,

na Náhoně....,,

8 "

v Sudoměři....,,

9 "

v Zatavě..... ráno

6 "

v Písku u sv. Václava "

7,,

" v Podskalsk. mlýně "

8 "

77

" v prostředním " "

81/2 "

u Herinka

12 "

u panského mlýna odpůldne

1

u Tučkového mlýna "

2 "

u Smetipracha... "

3,,

na Jižci..... "

6

ve Zvíkově.... "

9 "

Ze spisu zemského výboru vysvitá, že c. k. místodržitelství přípisem ze dne 12. dubna 1878 č. 14277 skutečně zemskému výboru předložilo nástin jistých prozatímnych opatření, kterýmiž, §§ 4 a 8. řádu policie říční ze dne 10. února 1854 vzhledem k řece Otavě až do vydání nového všeobecného předpisu změněny býti mají. C. k. místodržitelství hledíc ke zprávám dozorcův v Sušici a v Písku, podle kterýchž v plavební době rokův 1876 a 1877 stav vody při malé vodě při jezech mlýnských tytýž i takou mírou opadla, že mlýnům nedostávalo se vody potřebné k mletí mělo za to, že by v takových případech voroplavba obmezena býti měla, a to tak, že tenkráte když voda při jezu panského mlýna v Sušici opadla 10 ctm. nebo více pod hřbet jezu, vrata tohoto a všech následujících jezův jenom jednou za den otevřena býti a potud otevřena zůstati mají, pokud všecky vory, kteréž se ustanovenou k otevření hodinu dostavily, neprošly. O který čas otvírati se má, mělo býti zjištěno komisí. Za toto obmezení mělo býti voroplavcům náhradou dovoleno, aby užívali vorův o 15 metrův delších než doposud. Mimo to měla býti postavena znamení výšky vody, shodující se mezi sebou, ve Zvíkově, v Písku, v Strakonicích a v Sušici.

inHor.,, bei der Papiermühle um]

  Nahoru  

Související odkazy

Informace