Stenografická zpráva
o
XXIII. sezení I. zasedání Českého sněmu r. 1883, dne 11. srpna 1883.
Předseda: Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Co zástupcové vlády; Jeho Exc. místodržitel baron Kraus, místopředseda místodržitelství Dr. Friedl rytíř z Friedensee a místodržitelský rada Kmoch.
Zahájení sezení o 10. hod. 30 min.
Stenographischer Bericht
über die
XXIII. Sitzung d-I. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am ll. Aug. 1883.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der Statthalter Baron Kraus, Statthaltereivicepräsident Dr. Friedl Ritter von Friedensee und Statthalterei Rath Kmoch.
Beginn der Sitzung 10 Uhr 30 Min.
Obsah. 1. Presidialní sdělení. 2. Denní pořádek:
1. Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky v příčině změny stanov hypoteční banky pro království české (čís. sn. 403).
2. Zpráva školské komise, která se týče stavu národních škol v Čechách r. 1883. (čís. sn. 405).
Zprávy komise rozpočtové:
3. V příčině závěrečného účtu o nákladu na zřízení ústavu choromyslných v Dobřanech. (čís. sn. 406).
4. V příčině převzetí režijních výloh zemědělské rady na účet zemský. (čís. sn. 418).
5. Zpráva petiční komise o petici spolku českomoravských mlynářů za změnu zákona o říční policii, (čís. sn. 409).
Ústní zprávy: komise zemědělské:
6. O petici hospod. spolku v Říčanech, by tam zřízena byla hospodářská škola pokračovací; (čís. sn. 433).
petiční komise:
7. O petici obcí Lety, Dobřichovice, Horní a Dolní Mokropse, Černošice a Radotín za prominutí státních záloh. (čís. sn. 426).
8. O petici obcí Dolní Moravy za upravení řeky Moravy. (čís. sn. 427).
9. O peticích obchodního spolku v Sedlčanech a městské obce Nového Knína, za změnu předpisů o cimentováni (čís. sn. 428).
10. O petici hostinských okresů Březnického za změnu zákona o cimentováni. (čís. sněm. 429).
11. O peticích okresních zastupitelstev ve Velvarech, v Nechanicích za změnu zákona v příčině označování povozů jménem jich vlastníků. (čís. sn. 430).
12. O peticích hosp. spolku v Sedlčanech okr. výb. v Pelhřimově a městské obce Unhoštské, v příčině obmezení volného ženění se nemajetného dělnictva. (čís. sn. 431).
Komise zemědělské:
13. O stavu škol hospodářských z fondu pro zemědělství nadaných. (čís. sn. 434).
14. O petici městské obce Holice, aby zahradník Frant. Vohradník na hospod. škole v Chrudimi na roveň postaven byl s učiteli téhož ústavu. (čís. sn. 420).
Komise školské:
15. O peticích za zrušení školného na veřejných školách obecných. (čís. sn. 425).
Petiční komise:
16. O petici obcí Kralovice, Kožlany a Čistá za zřízení železné dráhy z Rakovníka do Karlových Varů (čís. sn. 435).
17. O petici obce Eisensteinu, aby mýtní stanice na silnici Nýrsko. (čís. sn. 436).
Komise zemědělské:
18. O petici obce Lobedické za zřízení donucovací zemské pojišťovny proti krupobití. (čís. 437).
Komise pro okresní a obecní záležitosti:
19. O žádosti obce Bezděkovské za vyloučení některých pozemků z katastrální obce Dobřičan-Trnovské. (čís. sn. 438).
Závěreční řeči J. Em. kardinála knížete arcibiskupa pražského, J. Exc. pana místodržitele a J. J. nejvyššího maršálka zemského.
Inhalt. 1. Präsidialmittheilungen. 2. Tagesordnung.
1. Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank betreffend Revi-
sion des Hypothekenbank-Statutes (Ldtg. Zahl 403. )
2. Bericht der Schul-Kommission betreffend den Zustand des Volksschulwesens in Böhmen für das Jahr 1883. (Ldtg-Z. 405. )
Berichte der Budget-Kommission.
3. Ueber die Schlußrechnung der Baukosten der Landesirrenanstalt in Dobřan. (Ldtg. Zahl 406. )
4. Betreffend die Uebernahme der Regiekosten des Landeskulturrathes auf den LandesEtat. (Ldtg. -Z. 418. )
5. Bericht der Petitions-Kommission über die Petition des böhm. -mähr. Müllervereines um Abänderung der Strompoliz. Vorschriften. (Ldtg. -Z. 409. )
Mündliche Berichte.
6. Der Landeskultur-Kommission über die Petition des landw. Vereines des Bezirkes Říčan um Errichtung einer landw. Fortbildungsschule. (Ldtg. -Z. 433)
Der Petitions-Kommission.
7. Ueber die Petition der Gemeinden Lety, Dobřichowic, Ober und Unter Mokropec, Černošic und Radotin um Nachsicht der ihnen vom Staate gewährten Darlehen. (Ldtg. Zahl 426).
8. Ueber die Petition der Gemeinde Niedermorau um Regulirung des Marchflußes. (Ldtg. Z. 427. )
9. Ueber die Petition des Gewerbevereines in Selčan und der Stadtgemeinde Neuknin um Abänderung der Eimentirungsvorschriften. (Ldtg. -Z. 428).
10. Ueber die Petition der Bierwirthe des Bezirkes Březnic um Abänderung der Aichordnung. (Ldtg. -Z. 429. )
11. Ueber Petitionen der Bez. Vertretung Welwarn und Nechanic um Abänderung des Gesetzes betreffend die Bezeichnung der Fuhrwerke mit Namen ihrer Eigenthümer. (Ldtg. -Z. 430. )
12. Ueber die Petition des landw. Vereines des Bez. Selčan, des Bez. -Ausschußes in
Pilgram und der Stadtgemeinde Unhoscht um Einschränkung der Ehebewilligungen der unbemittelten Arbeiterbevölkerung. (Ldtg. -Z. 431).
Der Landeskultur-Kommission.
13. lieber Zustandsberichte der aus dem Landeskulturfonde dotriten landwirthschaftlichen Lehranstalten pro 1882-1883. (Ldtg. Zahl 434).
14. Ueber die Petition der Stadtgemeinde Holic, damit der Gärtner Franz Vohralik an der landw. Schule in Chrudim mit den anderen Anstaltslehrern gleichgestellt werde. (Ldtg. Zahl 420. )
15. Der Schulkommission über die Petition um Aufhebung des Schulgeldes au öffentlichen Volksschulen. (Ldtg. -Z. 425. )
Der Petitions-Kommission.
16. Ueber das Gesuch der Gemeindevertretung Kralovic, Kozlan, Čista betreffend Errichtung einer Eisenbahn zwischen Rakonitz und Karlsbad. (Ldtg. -Z. 435)
17. Ueber die Petition der Gemeinde Dorf Eisenstein um Auflassung der Mauten auf der Eisensteiner Bezirksstrasse (Ldtg. Zahl 436).
18. Der Landeskulturkommission über die Petition der Gemeinde Lobeditz betreffend Errichtung einer zwangsweisen Landesversicherungsanstalt gegen Hagelschlag. (Ldtg. -Z. 437).
19. Der Kommission für Bez. und Gemeindeangelegenheiten betreffend Auskatastrirung einiger Grundstücke aus dem Gebiete der Gemeinde Dobřícan, Trhowan. (Ldtg. Z. 438. )
Schlußreden Sr. Eminenz des KardinalFürsterzbischoffs von Prag. Sr. Excellenz des
Herrn Statthalters und Sr. Durchlaucht des Oberstlandmarschalls.
Nejvyšší maršálek zemský: Jest dostatečný počet poslanců shromáždění.
Das hohe Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly XIX. sezení ze dne 7. srpna 1883 byly po čas řádem jednacím předepsaný k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der XIX. Sitzung sind in der durch die Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Činím dotaz, zdali někdo k těmto protokolům činí poznámku.
Ich stelle die Aufrage, ob jemand gegen diese Protokolle eine Bemerkung zu machen hat. (Niemand meldet Sich).
Nachdem niemand das Wort begehrt, erkläre ich diese Protokolle für agnoscirt.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Žádám, by bylo sděleno, co bylo v tisku rozdáno.
Ich ersuche mitzutheilen, was im Drucke
vertheilt wurde.
Mezi dnešním sedením rozdá se stenografická zpráva o XVI. sezení sněmovním.
Während der heutigen Sitzung gelangt zur Vertheilung der Stenografische Bericht der 16. Landtagssitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by byly sděleny petice.
Ich bitte die Petitionen mitzutheilen.
Směmovní sekr. Sládek: č. 628. Posl. p. Frant. kníže Lobkowicz podává pet. ředitelstva hospodářské záložny v Benešově za změnu zákona o okresních hospodářských záložnách,
č. 629. Posl. p. Václ. Pražák, podává podobnou petici hospodářského spolku v Jaroměři.
č. 630. Týž pan poslanec podal podobnou petici okresního výboru v Jaroměři.
č. 631. Posl. p. V. Nedoma podal petici okresn. výboru v Pacově.
č. 632. Posl. p. A. Václavík podal podobnou petici okres. výboru v Poděbradech.
č. 633. Posl. p. F. Macháček podal
pet. místní školní rady v Kamýku za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
č. 634. Posl. p. Dr. Edm. Kaizl podal petici obcí Dušník a Skalice za nezúročitelnou půjčku za přičinou utrpených pohrom živelních.
č. 635. Posl. p. V. Munzar podal pet. obce Pecky, aby při c. k. poštovním úřadě tamtéž šetřeno bylo rovnoprávnosti.
Z. 636. Abg. H. J. Stibitz überreicht die Petition der Gemeinde Groß-Aujezd dann 637. eine ähnliche Petit, von der Gemeinde Plodchkowitz, 638 die Petition der Gem. Stéhobnsitz, 639 die Petition der Gemeinde Maschkowitz Sämmtliche um Berücksichtigung des Arztes Em. Kahler bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
č. 640. Posl. p. Dr. Peták podal pet. ústřední matice školské v Přesticích, aby ditky pouze vyučovací řeči znalé do národních škol přijímány býti směly.
č. 641. Posl. pan H. Macků podal pet. místní škol. rady v Litomyšli za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
č. 642. Posl. p. prof. Dr. Kvíčala podal pet. čtenářsko-hospodářské jednoty v Dohalicích, aby do škol dítky pouze vyučovací řeči znalé přijímány býti směly.
Z. 643. Abg. Herr Karl Stöhr überreicht die Petition des Ortsschulrathes in Klostergrab um Einreihung der dort. Schule in höhere Gehaltsklasse.
č. 644. Posl. p. O. Zeithammer podal pet. obce Toušeně za regulování řeky Labe a Jizery u obce Toušeně.
Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
První předmět denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky v království Českém r. 1883.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist:
Bericht der Kommission für die Hypothekenbank im Königreiche Böhmen für das Jahr 1883.
Zpravodajem jest p Dr. Černý.
Zpravodaj posl. p. Dr. Černý: Slavný sněme! Záležitosť, o které tuto jednati jest, zaměstnává již po 3 leta činnosť sněmu a dvakráte již octla se ve sněmovní komisi.
Důvody, které i loňskou i letošní sněmovnu přiměly k tomu, aby částečně vzdálila se od zem. výboru, jsou ve zprávě komise zevrubně vylíčeny a mám za to že by bylo zbytečno, abych se dále šířil a ponechávám si případné vysvětlení, až by debata k tomu zavdala příčiny.
Nejv. maršá1ek zemský: Jelikož návrhy komise obsahují stanovy hypoteční banky pozůstávající z více článků zahajuji jenerální debatu
Nachdem die Anträge der Commission aus mehreren Theilen bestehen, so eröffne ich die Generaldebatte. In derselben hat sich zum Worte gemeldet.
V jenerální debatě přihlásil se k slovu a sice
contra: Graf Franz Thun. Ich ertheilte ihm das Wort.
Abg. Graf Franz Thun: Meine Herren! Bei der Wichtigkeit und dem großen Umfange der Vorlage und bei dem Umstande, daß diese Vorlage erst feit zwei Tagen sich in unfern Händen besindet, welche einen Statutenentwurf von 80 Paragraphen enthält, ist es wohl kaum möglich heute mit der Gründlichkeit in die Sache einzugehen, eventuell einen Beschluß zu fassen, wie es bei der Wichtigkeit der Vorlage geboten ist. Ich würde also der Ansicht sein, daß es zweckmäßiger wäre, wenn es, dem h. Hause gefiele, dem Antrage beizustimmen, den ich dahingehend mir zu stellen erlaube, die Vortage dem Landesausschusse mit dem Auftrage zu überweisen, dieselbe gleich bei Beginu der nächsten Session dem Landtage sofort wieder vorzulegen.
Nachdem der Kommissionsbericht die Sache vollkommen erschöpfend behandelt, der Statutenentwurf vollkommen vollendet dem h. Hause vorgelegt wird, so würde es meiner Ansicht nach im nächsten Jahre nicht mehr nothwendig sein, die Vorlage einer neuerlichen formalen Behandlung zu unterziehen, und es könnte der
Landtag im nächsten Jahre gleich in die Voll= berathung des Gegenstandes eingehen.
Ich erlaube mir also den Antrag zu stellen: Hoher Landtag! wolle beschließen den Bericht der Kommission dem Landesausschuße mit dem Austrage zuzuweisen, denselben bei Beginn der nächstjäheigen Session dem h. Landtag sofort wieder vorzulegen.
Ich glaube mit einem solchen Beschluße würde der Angelegenheit in keiner Weise vorgegriffen werden.
Nejv. maršálek zemský: Hrabě Thun činí návrh, by předloha byla odkázána zemskému výboru, s tím nařízením, aby při zahájení příštího zasedání tu zprávu sl. sněmu ihned opět předložil.
Ich werde den Antrag des Abg. Grafen Franz Thun zunächst zur Unterstützungsfrage bringen.
Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří návrh podporují, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Verlangt noch jemand in der Generaldebatte das Wort?
Žádá ještě někdo v jenerální debatě slovo ?
(Nikdo se nehlásí. )
Nachdem niemand mehr das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za skončenu.
Pan zpravodaj má závěreční slovo. Pan zpravodaj vzdává se slova a přejdeme k hlasování.
Wir schreiten zur Abstimmung.
Der Antrag des Abg. Grafen Franz Thun lautet:
Hoher Landtag wolle beschließen den Bericht der Commission dem Landesausschusse mit dem Auftrage zuzuweisen, denselben bei Beginn der nächsten Session dem Landtage sofort wieder vorzulegen.
Sl. Sněme račiž se usnésti, by předloha byla odkázána zemskému výb. s tím nařízením, aby při zahájení příštího zasedání tu zprávu sl. sněmu ihned opět předložil.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Geschieht.
Er ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Der nächste Gegenstand ist: Bericht der Schulkommission über der Bericht des Landesausschusses betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1883.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva školní komise o předloze zemského výboru, která se týče stavu národních škol v království českém r. 1883.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Městečky; dávám jemu slovo.
Zpravodaj Dr Městecký: Slavný sněme! Poněvadž zpráva školní komise nalézá se již dva dni v rukou pp. poslanců, dovoluji sobě prosbu, abych směl přečísti pouze závěrečné návrhy. Tyto zní:
Sl. sněme račiž se usnésti:
1. Zpráva zemského výboru o stavu národních škol v království českém v r. 1883 bere se na svědomí.
2. C. kr. vláda se vyzývá, aby otázku o uhražování nákladu na vyučování náboženství a o zaopatřování příležitostí pro učitele náboženství upravila co nejdříve cestou zákonodárnou.
Die Schlußanträge der Schulkommission lauten:
Der hohe Landtag wolle beschliessen: l. Der Landesausschußbericht über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1883 wird zur Kenntniß genommen.
2. Die k. k. Regulierung wird aufgefordert die Frage der Bestreitung der Kosten für den Religionsunterricht und die der Beistellung der Fahrgelegenheiten für die Religionslehrer möglichst bald im gesetzlichen Wege zu ordnen.
Oberstlandmarschall: Zu den AnAnträgen der Commission hat sich zum Worte gemeldet.
Přihlásil se ke slovu k návrhům komise a sice contra:
p. posl. Tůma. Dávám jemu slovo.
Poslanec K. Tůma:
Slavný sněme!
Nemohu se tak zúplna srovnati s benevolentním úsudkem, který slavná komise pronáší ve své zprávě o předloze zemského výboru stran stavu národního školství ve království Českém. Nazývá slavná školská komise zprávu tu důkladně sestavenou, tak že možno z ní nabýti obrazu správného a přiměřeného o stavu našeho národního školství v roce 1883.
Mně pánové, pokud jsem prozkoumal zprávu zemského výboru, nejeví se býti obraz ten tak jasným, tak zřetelným, nejeví se býti takovým, že by tam byl naznačen ten pravý stav školství našeho, jak se nám jeví ve skutečnosti !
My sice vidíme ze zprávy slavného zemského výboru, že r. 1883 učilo se německy v Čechách na 66 občanských školách o 260 třídách a naproti tomu pouze na 66 občanských školách česky o 269 třídách.
My vidíme dále, že se učilo německy na 1983 obecných školách o 4586 třídách a česky pouze na 2452 obecných školách o 6234 třídách; úhrnem tedy. že se učilo německy v Čechách na veřejných školách na 2042 školách, které měly 4853 třídách a pouze na 2518 školách obecných česky, které měly 6500 tříd.
Již tu otázka vyniká, zdali odpovídá tento poměr 2500 tříd poměru národností v Čechách.
Neníliž to tak, jako bychom zde stáli proti sobě národnost česká a národnost německá v poměru 21/2 mil. proti 2 mil.,
kdežto za to ony stojí v poměru 31/2 mil. proti 2 mil.
My dále vidíme, že v českých okresích bylo 35 německých škol veřejných o 171 třídách, kdežto v německých okresích bylo pouze 8 českých veřejných škol obecných o 19 třídách a že kromě toho je v českých venkovských okresích 106 a s Prahou 127 německých soukromých škol, kdežto v německých je pouze 13 českých soukromých škol.
My konečně se dále dovídáme, že na těchto 162 německých školách v českých okresích bylo 15180 dětí, kdežto na 21 českých školách v německých okresích pouze 3860 dětí se nalézá.
My posléze ještě se dovídáme tolik, že na jedno dítě na škole německé připadá útrat 9 zl, k čemuž přispívá země 4 zl. 90 kr., kdežto na školách českých připadá na jedno dítě útrat 7 zl. 34 kr., na něž z fondu zemského přispívá se 3 zl. 01 kr.
Pánové, to dovídáme se vše zajisté ze zprávy zemského výboru a kdož by upřel, že jsou to zajisté data velmi zajímavá a velmi poučná. Však neskonale důležitější pro nás je věděti, jaký je poměr národnostní na školách těch, mnoho-li na těch 2042 německých Školách národních a veřejných, jež stojí zemi naši 1, 468. 000 zl., a ku kterým 2/3 přispívá národ český, kolik na těch školách je českých dětí a kolik dále na těch 127 soukromých německých školách v českých okresích opět je žáků jedné i druhé národnosti.
To žádá si míti vyšetřeno a na jisto postaveno interes národa českého a to pánové zajisté právem, neboť pak teprvé objevil by se pravý stav našeho školství, pak by se teprvé objevilo, kdo zde trpí, komu není zde doměřeno po spravedlnosti, kdo je zde utlačován a kdo zde v zemi má spravedlivou příčinu stýskati sobě na křivdu, zdali my nebo národnost německá.
Pánové, předešle souzené systémy germanisační opatřili v Čechách německé národnosti škol přebytek a českou národnost odsuzovali k nedostatku; takž české obyvatelstvo v krajích národně smíšených
zůstalo naprosto beze škol svého mateřského jazyka.
- Pánové, tato vada, jak vidíme ze zprávy sl. zemského výboru posud není napravena, ačkoli čl. 19. st. zákl. zákonů výslovně praví, že v zemích, kde dva kmeny národní bydlí, každému z těch kmenů mají se poskytnouti a musí se poskytnouti příležitost a prostředky k vychování se na základě jeho mateřského jazyka, aniž by mohl býti nucen k vzdělávání se v jazyku cizím.
Já se ale pánové táži, kde takovýto stav jest, jakož zde jsem dolíčil, kde v celé řadě okresů smíšených, kde tedy obývá národnost česká v značném počtu, není dostatek škol českých, zdaliž není národnost česká nucena, dáti vychovávati své děti jazykem cizím ?
Ale pánové, zde ještě jedna věc jest, na kterou mělo se poukázati i ve zprávě sl. zemského výboru i ve zprávě sl. školské komise; míním, pánové, onen abnormálně veliký počet soukromých škol národnosti německé v okresích českých, zde pánové ukazuju na ten novotvar, který ode tří let vzbuzuje tolik roztrpčení, tolik pohoršení v národnosti naší, ukazuji na ony agitace spolku Schulvereinu.
Pánové, pod záminkou, že se zakládá spolek na ochranu národnosti německé, pokud sporadicky žije v okresích českých, pod záminkou tou, pánové, se sorganisovala společnost, která zřizuje soukromé školy v našich ryze českých dědinách a obcích, která má jaksi své základy mimo říši. která má svůj mateřský spolek v Berlině, která též je podporována penězi cizími, pruskými! (Slyšte!)
Pánové, již to nevím, zdali dobře se srovnává s důstojností tak mocné říše, když v cizině sbírají se příspěvky na příslušníky národnosti v této říši osedlé na školy!
Avšak nehledě k tomu, pánové, jaké jest jeho pravé dílo, jaké jest pravé počínání tohoto spolku německého, který je pravý úkol těch soukromých škol německých roztroušených po našich krajích a dědinách? Pravý úkol jest ten, aby se
zoe odcizovala nám naše krev. aby se děti naše odváděly od své národnosti (Tak jest!) aby se nám bral materiál náš vlastní k užitku cizí národnosti (Tak jest!) a pánové, to jest věc, která od tří roků roztrpčuje a pobuřuje city, spravedlivé city našeho národa českého v míře nemalé.
Pánové, mělo se na to důvodně poukázati, mám za to, ve zprávě zemského výboru, jakož ve zprávě školské komise, již proto, poněvadž ty německé školy soukromé, které dnes jsou zřízeny po našich obcích a dědinách, že za nedlouho, za několik málo let stanou se školami veřejnými, připadnou za břemeno obcím našim, připadnou za břemeno zemi naší.
Nemůže nám tedy, pánové, býti ta organisace lhostejná, nemůžeme pánové, býti lhostejnými proti způsobu, jakým se děti do škol německých lákají, ano nutí.
Je to spekulace, dílem na neuvědomělost, dílem na závislost a chudobu našich rodičů.
Pánové, nezjevuji žádnou novinku, konstatuji pouze notorické faktum známé ze starých příkladů, že děti rodičů českých, rodičů závisících svou existencí na pánech a chlebodárcích německých, jsou od těchto nuceni pod ztrátou své existence posýlati své děti do německých škol. (Tak jest!)
Pánové, to jest křivda tak krutá, tak do nebes volající, že zajistě již ze zájmů humánních by se měla tomu učiniti přítrž. Avšak i kdyby jen neuvědomělost rozhodovala, kdyby nebylo nucení takových pánů, i tu by bylo dlužno z příčin vychovatelských pro dobro obecní, pro pokrok ve jménu nejsvětějších zájmů kulturních proti tomu se opříti a zakročiti.
Pánové, což je lhostejno, jakým jazykem dítě se vychovává, úplně?
Pánové, což každý pedagog neřekne Vám, že nemožno se dříve učiti jinému jazyku, pokud se nenaučí důkladně svému vlastnímu mateřskému jazyku, což není přirozeno, že ten jazyk, kterým jsme se prvním pojmům svého života učili, úplně srostl s naším duševním organismem, že
tím jazykom nejsprávněji myslíme, nejlépe se vyjadřujeme, pánové, že ten jazyk je neodlučnou částí naší bytosti. Nuže, mysleme si, dítě 6-71eté, které zde bylo posud vychováváno jazykem českým, pojednou jest uvedeno do školy německé, kde se cizí svět jemu otvírá, kde docela nové představy a pojmy se přednášejí, jak mnoho musí zápasiti než osvojí si nejpotřebnější slova?
Pánové, jaká to ztráta času, jaké je to zadržování schopností tohoto dítěte, jaké to omračování duše jeho, jaké to stlačování jeho intellektu ?
Podle toho pánové, jest zde nepopiratelná ztráta kulturní, nehledě ani k tomu, jaké city to budí v rodičích dítěte a příslušnících jeho národnosti!
Pánové, praví se nám, že prý máme to bráti za dobrodiní, že nejsme tak vysoce postaveni ve své kultuře jako jest velký národ německý, že náš jazyk nemá oné ceny s jazykem německým, "gleichwerthig" zněl tento terminus, který nám zde byl pověděn do očí i v této slavné sněmovně !
Pánové, musím s rozhořčením odmítnouti tyto námitky, které urážeji náš cit národní do hlubin duše!
Odmítám je jménem té tisícileté kulturní práce, kterou vykonal tento náš národ český ve vlasti své, jménem těch velkých a platných služeb, které národ náš slovem, skutkem i krví svou i obětmi nesčíslnými přinesenými civlilisaci člověčenstva ! (Bouřivé: Výborně!) Odmítám je jménem toho národa, který zde má činy takové, jako jest obhájení celé Evropy od návalu Tatarů, a kterýž jeden z prvních v Evropě založil vysoké učení, odmítám to jménem národa, o němž Eneáš Silvius pravil, že jeho lid, jeho ženy se lépe vyznají ve čtení a vykládání písma než všichni němečtí mniši, odmítám to jménem národa, který má takové epochy kulturní, jako jest věkopamátný zápas husitský za svobodu svědomí a za rovnosť společenstva, odmítám to jménem národa, který má konečně takové z mrtvých vstání vlastní silou, jako národ náš, pánové, kterýž po tomto z mrtvých vstání během
60 let z hloučku učenců, které mohl zasypati strop jediné síně, opět zmohutněl na národ takové síly, v jaké se Vám jeví dnes národ náš 1
Ten národ, pánové, nezaslouží, aby se pochybovalo o jeho kulturní platnosti, ten národ má svůj význam kulturní! A pánové, nenajde se tak hned kterého národa, tak malého, tak v trpkých podnětech zkoušeného, který by takovou kulturu a takové zásluhy o civilisaci měl, jako národ náš český. (Výborně! Výborně. )
Pánové, to též musím odmítnouti, co se týče toho lehkobraní našeho jazyka mateřského !
Každému jest jeho jazyk mateřský nejdražší, pánové, - ten jazyk, kterým matka k němu první slova lásky mluvila, ten jazyk, kterým jsme prvně rodiče své jménem volali, ten jazyk, v kterém jsme první báje slyšeli, první písně svého mládí se učili, ten člověku zajisté každému mravnému a šlechetnému, zůstane nejdražším přede všemi ostatními jazyky pro celý život jeho, a jak jsem již dolíčil, v tom jazyku mluví nejraději každý i sebe vzdělanější, kulturněji vyvinutější sebe člověk, a kdyby se v tom jazyku nejsprávněji, nejsnáze a nejvolněji vyjadřoval, a poněvadž jest jazyk ten nejpřirozenějším organismem jeho myšlenek! (Výborně!)
Na důkaz toho, pánové, uvádím zde proslulý výrok světoznámého znalce jazyků Mezzofantiho, tedy muže, který znal přes 50 jazyků.
Ten, pánové, praví doslovně - a já si dovolím s dovolením J. J. nejvyššího p. maršálka těch několik slov citovati. -
Mně jest jazyk mateřský můj nejdražší, z celého světa nejmilejší. Znám sice nad vlaštinu bohatší a důmyslnější jazyky, já ale toliko ve své mateřštině cítím se svobodným a bohatým jako v pyšném rouše aksamitovém. V každém cizím jazyku jest mi dvojnásob přemýšleti, nejprve o řeči, kterou se vyjádřiti mám, a pak o způsobu, jakým se vyjádřiti chci. "
Tu pánové, jest nám také zcela správně označen ten pedagogický moment,
který zde spadá na váhu, tu jest nám ukázáno, jaké utrpení koná se nám, když děti naše se vychovávají v cizím jazyku na školách národních! Když tedy muž tak vysokého intellektu má co zápasiti, aby se mohl cizím jazykem vyjádřiti jako svým vlastním, jakž teprve to dítě, pánové.
Již tedy z interessů humánních, z interessů kulturních, pánové, jest nutno, aby zajisté se konečně vymohl základ zákona státního, aby se každé národnosti děla úplná příležitosť, by se svým jazykem mohl ve své vlasti vzdělávati na svých školách, a aby se zamezilo všecko nucení k učení se druhému jazyku zemskému.
Z té příčiny veškeren národ náš český ústy svých pedagogů, ústy veškerých svých jednot učitelských, ústy svých nejpřednějších patriotů odedávna žádá toho sobě, aby konečně u nás byla přítrž učiněna tomuto odcizování školních dětí našich, které ruší mír v zemi, které tak pobuřuje národ náš tím způsobem, že by se zákonem ustanovilo, aby všude, kdekoliv zákonitý počet aspoň 40 dětí jedné národnosti se objeví, aby se tam zřídila veřejná škola, ať pro německé, ať pro české děti, vše jenom rovnoprávně; a aby dále na školu jazyka českého nebyly přijímány žádné děti německé a na školu jazyka německého žádné děti české. (Výborně!)
Pánové, mám za to, to že jest požadavek spravedlivý, to že jest požadavek diktovaný i kulturou i humanitou, že proti takovémuto požadavku žádný spravedlivý Němec býti nemůže.
Takovéto upravení škol, takovéto udělení každému, což jeho jest, podle hesla "suum cuique" jedině udělá přítrž tomu jednomu z nejhlubších bojů a svárů obou národností v zemi! To bude pravé dílo míru v této zemi. (Výborně!)
Pánové namítá se nám, že tím bychom právě zasahovali do práva rodičů. Aj pánové ! proč neslyšíme námitky též tam, kde se právo rodičů, jak jsem líčil, šlape skutečně nohama, proč pak nezastává se toho práva rodičů tam, u ubohého dělníka, který s pláčem musí vésti dítě své do němec-
ké školy, poněvadž by jinak přišel o svou existenci.
Mohli bychom se snad zastávati absolutního práva rodičů, kdyby bylo skutečně absolutní, zajisté také tam, kde se jedná o odvádění nejtěžší daně, jakou odvádíme státu, daně z krve. Avšak ejhle, tu uznáváme, že nad tím právem rodičů ještě stojí vyšší právo, právo sebeobrany společnosti, právo sebeobrany národa.
Tak jako společnosť ku své sebeobraně může žádati toho syna od matky plačící a tato musí syna toho dáti si odervati, třebas věděla, že půjde v boj a vrátí se jí třebas zmrzačen, tak i návod musí sobě brániti duševní svou existenci, pánové, tím že nemůže dopustiti, aby rodiče zotročilí neb nevědomí musili své dítě obětovati národnosti cizí - (Výborně!)
Byl bych si tudíž přál, aby i na tento moment bylo bývalo poukázáno ve zprávě sl. školské komise. Přeji si rozhodně nečiním sice návrhu - ale vyslovuji přání to, aby v příští zprávě školního výboru zemského co základ, co substrát pro zákon takový, jaký jsem naznačil, byla správna a zřejmě vyjádřena národnosť dětí na veškerých školách, jak na školách českých tak na školách německých, jak na školách veřejných tak na školách soukromých.
Těm ale pánové, kdož nechtějí přistoupiti k tomuto dílu spravedlivému, kdož nechtí srovnati se s tím požadavkem humanity a kultury, kdož jen stále nám odpovídají:
Vy se musíte a musíte učiti cizímu jazyku, můžete to pokládati za dobrodiní, že Vás k němu nutíme, těm odpovídám: My se učiti budeme tomu jazyku podle toho, jak kdo z nás ho bude potřebovati v životě svém. Ale nutiti se k tomu nedáme, jazyk svůj nám nejdražší nezadáme a rovněž nenutíme Vás, abyste se učili jazyku našemu a tak jako Vy, pánové, velebíte svého Lichteho a vůbec ty své učence, kteří první dali vznět ku vzchopení se Vašeho národa proti jařmu francouzského jazyka, proti jařmu francouzských mravů, tak také my chráníme svého mravu a svého jazyka a opětuji ještě
jednou donutiti se k tomu nedáme, neboť ničemný ten národ, který nebojuje za svou čest. ale ztracený ten národ, který nebrání svého jazyka, s kterým žije a s kterým umírá. Domluvil jsem. -
Nejv. maršálek z.; Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch Jemand das Wort? Abg. Dr. Volkelt hat das Wort.
Abg. Dr. Volkelt: Meine Herren!
Mit Rücksicht auf die vorgerückte Zeit, in welcher wir uns befinden, und auf die Masse von Gegenstanden, welche auf der heutigen Tagesordnung sind, werde ich mich nur auf einige wenige Worte beschranken Hiezu bin ich jedoch durch die Ausführungen des Herrn Vorredner veranlaßt worden
Der Herr Vorredner hat die so vielfach wiederholten und bereits hier im Hause gehörten Klagen abermals vorgebracht, daß sowohl bei der Vertheilung der Schulen im Lande, als auch bei der Vertheilung der Klassen nicht mit jener Gerechtigkeit vorgegangen werde, welche überhaupt gefordert werden kann.
Er hat die beliebte Rechnung aufgestellt, wo man einfach Ziffer gegenüber Ziffer stellt, und gesagt, mit Rücksicht auf die so große Anzahl der Population ist es nothwennig, daß so und so viele Schulen, und so und so viele Klaffen sind.
Meine Herren! Es wird niemanden, der überhaupt mit dem Schulwesen etwas zu thun hat, einfallen zu behaupten, daß diese Anschauung eine richtige ist und eine richtige sein kann. (Rufe; So ist es! links) Die Schulen können sich nicht einfach nach der BevölkerungsZiffer regulieren sondern nach vielfachen Momenten, welche alle Einfluß haben auf ihre Errichtung. Eines der wesentlichstea Momente ist, wie auch in diesem Hause zum wiederholtenmale betont worden ist, folgendes: Es lassen sich die Schulen nicht imperativ von oben einrichten, Sondern es muß von der Gemeinde mit dazu gewirkt werden, und die Behörde muß angegangen werden, daß dort, wo Schulen noch nicht sind, im ausreichenden Maße solche errichtet werden. (Bravo! Sehr richtig! links. )
Dies ist von der anderen Seite nicht ge-
schehen, darin mag das Zurückbleiben in der Anzahl der Schulen gelegen Sein.
Wenn übrigens die Herren den heurigen Schulbericht in die Hand nehmen, so werden Sie sinden, daß sowohl bei der Anzahl der Schulgemeinden, alb auch bei der Anzahl der einzelnen Schulen und insbesondere bei der Anzahl der neuerichteten Klassen im letzten Jahre sich ein Verhältnis herausstellt, das ja eine ganz erfreuliche Entwickelung des böhm. Schulwesens zur Darstellung bringt. Ich will nun um nicht weitläufig zu werden, die, Klassenanzahl anführen. Es find im verflogenen Jahre circa 400 neue Klaffen im Lande errichtet worden, davon sind 295 mit böhm. Unterrichtssprache und 100 und einige mit drutscher. (Hört! hört! links. )
Es scheint mir dieses ein Verhältnis zu Sein, mit dem man Schon zufrieden fein kann.
Es ist von Seite des Herrn Redners darauf hingewiesen worden, daß der deutsche Schulverein eine ganz besonders agitatorische Thätigkeit verfolgt. Nun Scheint es mir, daß die Herren, welche immer den Grundsatz,, Gleiches Recht für Alle", haben, denn doch zugeben müßen, daß der deutsche Schulverein zum Mindesten so viel Recht hat wie die "Matice školská", (Bravo! Bravo! links) und daß die Matice školska vom Agitationsrecht in ausreichendem Maße Gebrauch macht, wissen wir ja. (Bravo ! Links).
Es ist schließlich von Seite des Herrn Redners darauf hingewiesen worden, daß man gesetzmäßig feststellen müße, welche Kinder Sprachlich in eine Schule gehören.
Meine Herren! Es scheint mir das ein eigenthümlicher Grundsatz der Entwickelung persönlicher Freiheit zu sein, wenn man die freie Entscheidung der Eltern gesetzmäßig limitiren will und sie zwingen will, die Kinder in eine Schule zu schicken, in die sie sie nicht schicken wollen. (Bravo! links. )
Es ist darauf hingewiesen worden und mit außerordentlich bewegten Worten gesagt worden, daß arme Fabriksarbeiter, wenn sie irgendwo in deutschen Gegengen sind, genöthigt sind, die Kinder, die sie in böhmischer Sprache unterrichten lasten wollen, in deutsche Schulen zu schicken.
Meine Herren, ich mache Ste aufmerk-
sam auf diejenigen Gewerbsleute, die in böhmischen Orten wohnen und die unter demselben Drucke leiden, und ihre Kinder in böhmische Schule schicken müßen (Bravo! Bravo! links) Ueberlassen Sie die Wahl der Unterrichtssprache den Eltern und dann wird allen berechtigten Auforberungen entsprochen; ein derartiges Gesetz wünschen, würde nie zur Verständigung führen. (Bravo! Bravo! links).
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Pan poslanec Tůma má ještě slovo.
Posl. Tůma. Na odpověď ctěného pana řečníka přede mnou dovolim si jen několika krátkými slovy odvětiti.
Ctěný pan řečník předešlý popírá, že by bylo spravedlivo, aby při vyšetřováni té míry, kolik škol té neb oné národnosti náleží, brala se za základ lidnatosť, populace. Já pánové, pro školství nemohu uznati a neuznám žádného jiného měřítka než právě populaci; nechť se mi poví o jiném spravedlivějším měřítku, milerád budu o něm uvažovati. Za druhé se pánové, namítá, že prý Matice ústřední naše a německý spolek Schulverein stojí jako rovný proti rovnému, agitace proti agitaci.
Pánové! kdo zná opět ty poměry, i co na tom je pravdy a jak se skutečně věc má. Matice školská má za účel svůj chrániti pouze národnosť naši českou tam, kde o ni posud nebylo postaráno dle zákona, kde je dětí českých nadbytek takový, že by tam ne jedna ale více škol mělo pro ně býti zřízeno, což se ale nestalo. Ústřední matice školská přijímá pouze děti české do svých škol a ani jednoho německého, děti německé rozhodně zamítá. (Tak jest! ve středu).
Co ale činí naproti tomu Schulverein? On, pánové vydává provolání, aby se děti české tam hlásily. (Slyšte!)
Jest to spolek založený právě hlavně k tomu, aby podplácel rodiče a má dnes ve svých školách asi na 10 000 českých dětí v českých okresích! (Slyšte).
Tak stojí pravda a dávám každému
spravedlivému na uvážení, zdali mezi tím není velký rozdíl.
Pánové, co se konečně ještě týče poslední věci, kde ctěný p. řečník přede mnou praví, že by takový zákon, který by ustanovoval, že do škol jisté národnosti, nesmí býti přijímány děti jiné národnosti, nevedl k míru, s tím, pánové, nemohu se srovnati.
Myslím, že k míru vede vše, co jest spravedlivé, když se každému nechá, což jeho jest.
Nevede to však k míru, když jedna národnosť haní druhou, když se dělá honba parforce, chabrus národnosti proti národnosti.
Víme jaký jest mír v tom opačném stavu, a nikdo mi nedokázal, že by bylo pobouřeni a rozhořčení, kdyby jaká národnost dala druhé, což její jest.
Proč by to bylo pánové?
Národnosť německá žádá stále, aby byla chráněna ve své národnosti, že chce a zakládá Schulverein proto, aby chránila svou národnosť.
Nuž vylíčil jsem pokud jest to pravda. Ale pánové platiž to slovo !
Nuž stane se to, co chce docíliti Schulverein samým zákonem, který chrániti má onu národnosť, jež nyní si zakládá soukromé školy. Bude míti veřejné školy, bude-li dostatečný počet dětí,
Rovněž ale žádá naše národnost a snaží se docíliti téhož zákonem.
Ona mějž všude tam školy veřejné, kde má dostatečný počet svých dětí.
V tom nevidím křivdu a kde není skutečné křivdy, tam není žádné spravedlnosti a rozumné příčiny pro znepokojování a bouření (Výborně! Pochvala).
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlungt noch Jemand das Wort ? Nachdem Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo p. zpravodajovi:
Zpravodaj p. Dr. Městecký: Sl. sněme! Pan poslanec Tůma vytkl především dvě věci zprávě zemského výboru o stavu národního školství v r. 1883, takž předně, že v něm není vytčen počet dětí dle národnosti. V tomto směru ovšem musím velectěnému pánu poslanci dáti za pravdu; bylo by to zajisté velmi instruktivní kdyby nebyl pouze udán počet dětí, kolik v každém okresu navštěvuje školy české a školy německé, nýbrž kdyby zároveň byla také konstatována národnost dětí ve školách českých a ve školách německých.
S vřelými vývody p. poslance Tůmy, týkajícími se druhé veledůležité otázky, totiž otázky týkající se přijímání dětí do škol buďto českých aneb německých pokud znají jazyk vyučovací, musím pro svou osobu větším dílem souhlasiti. Nemám ovšem žádného práva, abych v tom směru vyslovil nějaké mínění školní komise poněvadž školní komise se otázkou tou nezabývala a prosím tudíž, aby mi bylo dovoleno jmenovitě při dnešní všeobecné unavenosti, abych se této veledůležité otázky nemusel blíže dotýkati, poněvadž v takovém rozladění myslí, v jakém patrně dnes sl. sněmovna se nalézá není možno v této důležité otázce nějakou důkladnější diskusi si dovoliti.