Ich ersuche jene Herren, welche dein Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Stane se.
Es geschieht. )
Ist angenommen.
Jest přijato.
Př. z. výb. Dr. Škarda: Úvod na tento zákon by zněl:
Zákon, daný dne..... kterým uděluje se některým obcím království Českého povolení k vybírání poplatků za výslovné přijetí do svazku domovského.
Der Eingang des Gesetzes wurde lauten: Gesetz vom.......
womit mehreren Gemeinden des Königreiches
Böhmen die Bewilligung zur Einhebung von Gebühren, für die ausdrückliche Ausnahme in den Heimatsverband ertheilt wird.
Nejv. maršálek z.: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort?
Prosím pány, kteří souhlasí, by úvod zněl, jak bylo přednešeno, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche mit dem Eingang des Gesetzes nach dem Antrage einverstanden sind, die Hand zu erheben. (Geschieht).
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Landesausschußbericht über die Petition der Gemeinde Spula mit Pleschin um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Neugedein und Zuweisung zum Bezirke Klattau.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva výboru zemsk. o petici obcí Spule a Plešína za vyloučení ze soudního okresu Novo-Kdyňského a za přiděleni k okresu Klatovskému.
Herr Dr. Schmeykal ist Berichterstatter.
Landesausschußbeis. Dr. Schmeykal: Die Ortsgemeinde Spula mit Pleschin strebt um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Neugedein und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Klattau an und hat zu diesem Ende eine Petition überreicht, welche den Gegenstand dieses Landesausschußberichtes bildet.
Der Landesausschuß hat die eingebrachte Petition zum Ausgangspunkt von Erhebungen sowohl bei den autonomen als bei den Justiz= und politischen Behörden gemacht.
Das Ergebnis dieser Erhebungen war ein für die bezüglichen Gemeinden nicht günstiges.
In Folge dessen und da auch die maßgebenden Behörden sich nicht im Sinne der Petition ausgesprochen haben, vermag der Landesausschuß nichts Anderes zu thun, als den Akt dem hohen Landtage vorzulegen mit dem Antrage, über das Begehren zur Tagesordnung überzugehen. In formeller Beziehung wird die Überweisung an die Bezirks= und Gemeinde= Kommission beantragt.
Sn. sekr. Sládek:
Co do formálního pojednání, navrhuje vybor zemský, aby zpráva právě přednešená přikázána byla komisi pro obecní a okresní záležitosti k předběžné úradě.
Oberstlandmarschall: Verlaugt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ? (Nikdo).
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des Landesausschusses aus Verweisung der Angelegenheit an die Gemeinde=Kommission zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se).
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der mündliche Bericht der Commission für Bezirks= und Gemeinde=Angelegenheiten übet die Petition der böhm. Ingenieurkammer, des Vereins der behördl autoris. Civilingenieure, Architekten u. s. w. um Einräumung des aktiven Wahlrechtes.
Příští předmět denního pořádku jest ústní zpráva komise pro věci okresní a obecní o petici české komory inženýrské, spolku úředně oprávněných civilních inženýrů, architektů atd. za propůjčení aktivního práva volebního.
Herr Dr. Funke ist Berichterstatter; ich ersuche denselben den Bericht zu erstatten.
Landtagsabg. Dr Funke. Hoher Landtag! Die böhmische Ingenieur=Kammer in Vertretung des Institutes und Vereines der behördlich autorisirten Zivil=Ingenieure, Architekten und Geometer Böhmens hat das Ersuchen gestellt, den §. 2. Abs. e) der Gemeinde= Wahlordnung dahin zu erweitern, daß alle behördlich autoris. Civil=Techniker, die diplom. Ingenieure und jene Personen, welche ihre Studien an einer inländischen technischen Hochschule zurückgelegt und die daselbst eingeführten Staatsprüfungen bestanden haben, auch zu den Wahlberechtigten ohne Rücksicht aus die Steuerleistung eingereiht werden können.
Die Personen, denen ohne Rücksicht auf die Steuerleistung bisher das aktive Wahlrecht zustand, sind nach §. 2 der Gemeinde=Wahlordnung: die Ortsseelsorger ohne Unterschied der Confession, Staats=, Landes= und öffentliche Fonds=Beamte, Offiziere des Ruhestandes, Militär=Beamte, Doktoren, welche diesen akademischen Grad an einer inländischen Universität erlangt haben, Patrone und Magister der Chirurgie, angestellte Lehrer an Hochschulen, bleibend angestellte Vorsteher, Lehrer und Unterlehrer der in der Gemeinde befindlichen Volksschulen.
Die Gesuchsteller sind nun der Ansicht, daß diese den gesammten Personen zuerkannte Ausnahmsstellung als eine Auszeichnung und
Anerkennung der Intenigenz angesehen werden müsse, nachdem der größte Theil dieser Personen schon durch die Steuerzahlung wahlberechtigt sind und sind die Gesuchsteller weiter der Ansicht, daß diese Auszeichnung auch auf Jene auszudehnen sei, welche an einer technischen Hochschule oder aber an einer hohen Lehranstalt ihre Studien zurückgelegt haben und daselbst für einzelne Fächer graduirt oder approbirt wurden, weil diese Personen eine weit höhere Ausbildung haben als viele der im §. 2 der Gemeinde=Wahlordnung angeführten Personen.
Wenn jedoch der §. 2 der Gemeindewahl= Ordnung einer genauen Prüfung unterzogen wird, so ergibt sich, daß die öffentliche oder amtliche Stellung oder der erlangte akademische Grad den daselbst aufgeführten Personen das aktive Wahlrecht ohne Rücksicht auf die Steuerzahlung einräumt und ist es selbstverständlich, daß die Stellungen, in welchen sich diese Personen befinden, auch eine höhere Intelligenz bedingen.
Die Ansicht der Gesuchsteller, daß Jedem, der eine gleiche oder vermeintlich höhere Summe von Intelligenz besitzt, als die im §. 2 der Gemeinde=Wahlordnung aufgeführten Personen, daß allen diesen auch das aktive Wahlrecht ohne Rücksicht auf die Steuerzahlung zukommen sollte, ist in dieser Allgemeinheit wohl nicht richtig und es kann für jene Personen, welche an einer technischen Hochschule die Studien zurückgelegt und die Staatsprüfung abgelegt haben, jedenfalls die Berechtigung unter keinem Umstande zuerkannt werden, das aktive Wahlrecht ohne Rücksicht auf die Steuerleistung eingeräumt zu erhalten.
In dieser Richtung hin ist die Petition offenbar viel zu weit gegangen.
Etwas Anderes ist es rücksichtlich der behördlich autorisirten und diplomirten Ingenieure.
Denen ist allerdings eine öffentliche Stellung eingeräumt und rücksichtlich derselben wäre allerdings die Aufnahme in den §. 2 der Gemeinde=Wahlordnung gerechtfertigt; allein eine zwingende Nothwendigkeit dermalen und aus diesem Grunde eine Änderung der Gemeinde=Wahlordnung jetzt vorzunehmen, erscheint nicht gerechtfertigt und dürfte auch dermalen von feiner praktischen Consequenz begleitet sein, nachdem die in dem Gesuche genannten Personen fast ausnahmslos auch nach ihrer Steuerleistung ein Wahlrecht in der Gemeinde besitzen.
Die Petition erscheint vielmehr als ein schätzbares Material für eine etwaige künftige Revision der Gemeinde=Wahlordnung und es
wird Sache der künftigen Gesetzgebung sein, dann den behördlich autorisirten und diplomirten Ingenieuren das Wahlrecht ohne Rücksicht auf die Steuerleistung zuzuerkennen.
Bon diesen Grundsätzen geleitet, erlaubt sich nun die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten den Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle über die Petition der böhm. Ingenieur=Kammer um Erweiterung des §. 2 Abs. 1 der Gemeinde=Wahlordnung auf alle behördlich autorisirten Civil=Ingenieure, diplomirten Ingenieure und jene Personen, welche ihre Studien an einer inländischen Hochschule zurückgelegt und die daselbst eingeführten Staatsprüfungen bestanden haben, dermalen zur Tagesordnung übergehen.
Sněm. sekr. Sládek: Komise pro záležitosti obecní a okresní činí návrh:
Sl. sněme račiž nyní přejíti k dennímu pořádku o petici české komory inžinýrské za rozšíření čl. 2. odst. c) řádu volení v obcích na všecky úřadně aut. civilní techniky, diplomované inženýry a osoby takové, jež se některé z tuzemských vysokých škol technick. vystudovaly a při státní zkoušce tam zavedené obstály.
Nejvyšší maršálek zems.: K této záležitosti se hlásil k slovu p. prof. Tilšer. Dávám mu slovo.
P. p. prof. Tilšer: Sl. sněme! Ve zprávě, jež nám právě byla přečtena, uvádí se důvody, z kterých prý nelze nyní vyhověti žádosti, českou inženýrskou komorou již loňského roku sl. sněmu podané. Uvádí se tam důvody, že prý žadatelé, kteří přejí sobě, aby jim bylo uděleno právo voličské v obcích bez ohledu na výšku daní, bez toho již právo voličské následkem placení daní mají, dále, že prý výše intelligence nemůže býti měřítkem, aby se ku př. diplomovaným inženýrům, tak jako se přiřklo doktorům práv a mediciny, magistrům pharmacie, právo voličské přidělilo.
Ve zprávě činí se také zmínka, že když zákonodárství v r. 1864 nemělo příčiny bráti ohled na tuto třídu ve společnosti státní, také v r. 1883 této příčiny nestává. -
Co se první námitky týče, tu by se ovšem mohlo říci, že všichni ti, kteří v čl. 2. řádu volení v obcích jsou vyznačeni, a kterým je přiřknuto právo volení, bez
ohledu, zdali platí daně a v jaké výšce čili nic, že ti také většinou platí daně a tedy že by nebylo zapotřebí je zvláště následkem jich vyšší intelligence a jich úřadního postavení vyjmouti: vždyť učitel na obecných školách, magister chirurgie, profesor na střední škole platí také daně a ti jsou přece tam uvedení.
Kdyby si jen byl p. zpravodaj přečetl ustanovení, která platí pro civilní inženýry, pro architekty a zeměměřiče, byl by shledal, že ačkoliv nemají úředního veřejného postavení, se jim přikazují jisté výkony, kde mají právo i povinnost, zastávati veřejné státní orgány!
Dovolím si jen z té veliké řady článků, v nichž jsou uvedeny práva a povinnosti civilních inženýrů, architektů a zeměmeřičů přečísti tři následující: čl. pátý zní takto: §. 5. Osvědčení civilních inženýrů, architektů a zeměměřičů o výkonech jejich povolání v předepsané formě vydaná vysvědčení, výkazy, rozpočty, dobrozdání o skutcích a otázkách, k jichž posouzení doklady o jejich vzdělání odborném jsou podány, mají u úřadů správních téže platnosti, jabo by zeměpanskými úředníky stavebními v jich hodnosti úřední byly zdělány.
Tedy tu jest patrně na stejný stupeň postaven civilně autorisovaný inženýr se státním úředníkem, jen že toho civilného inženýra stát neplatí.
Článek 6.: "K soudním vyměřováním, odhadům, dobrozdáním odborným mohou autorisovaní technikové dle uznání soudu přislušného jednou pro vždy vzati býti v povinnosť aneb pro každý případ zvláště býti ustanoveni. §. 7. Úředně autorisovaní civilní technikové jsou povinni v záležitostech technických vládě k vyzvání k tomu oprávněných úřadů místních, státních orgánů stavebních za náhradu dle tarifu pro Čechy ustanoveného poskytnouti žádané výpomoci. "
To snad úplně dostačuje, aby, co se týče výkonů těch orgánů, stejné oprávnění s orgány státními vyšlo na jevo. Když se pak za důvod uvádi proti vyhovění žádosti předložené, že, když se zákon v r. 1864 v život uvedl, se žádný nebral ohled na tuto důležitou třídu techniků, tedy i nyní není důvodů pro změnu zákona, tu odpovídám: vždyť teprvé v počátku r. 1861 tato instituce civilních inženýrů v život byla uvedena statutem z prosince 1860 a že po třech letech, když takový řád volení v obcích se již léta připravuje, se na
ty techniky zapomnělo, jako vůbec se na veledůležitého tohoto činitele velmi často zapomíná, kde by se na něj zapomínati nemělo. Pánové, od r. 1864 byly takové změny co se týče požadavků na techniky činěných, zavedeny, že jen s tíží lze nynější stav porovnati s dřívějším.
Připomínám, že to bylo v r. 1864, kdy tehdy ještě zemské technické ústavy byly na nový stupeň vyššího vzdělání organisovány a odborné školy technické jakožto první v Rakousku zde zřízeny a teprva po roce 1864 v letech 70-tých byly diplomové zkoušky zavedeny a státní zkoušky teprvé později a tu ovšem nemohlo zákonodárství v r. 1864 na tyto instituce ohled bráti! Když se ale ozývají hlasy o právo nepochybné v této záležitosti nejen u nás nýbrž i v jiných zemích a když se toto právo jinde již technikům přiřklo, tu nenahlížím, proč by se sněm království českého, ze kterého nová organisace vysokých škol technických vyšla, proč by tento měl zůstati za jinými zeměmi.
Považoval bych to za velikou křivdu, která by se přijetím návrhu komise technikům činila, kdyby se třeba řeklo, že tentokráte té žádosti se nevyhovuje, že tentokráte se má přes ní přejíti k dennímu pořádku. Nebudu se dále pouštěti do bližšího porovnávání toho souhrnu prací, které musí takový technik vykonati než k tomu diplomu přijde, anebo do porovnávání prací, které musí vykonati i každý technik, když se podrobí státní zkoušce a když v ní také náležitě obstojí s tím souhrnem prací oněch, kterým ono právo voličské je již přiděleno, nebudu také se Šířiti o veliké důležitosti veškerých prací technických za naší doby; myslím, že již to, co jsem krátce naznačil úplně dostačí, aby se oprávněnost petice úplně poznala a aby se co možná brzo učinilo zadost požadavkům v ní vysloveným. Dovolím si žádati, aby se nepřešlo k dennímu pořádku přes onu petici české komory inženýrské, nýbrž aby se přijal návrh následující:
Slavný sněme, račiž se usnésti; Žádost české komory inžinýrské č. 134 z v. 1882 přikazuje se zemskému výboru, aby záležitost tuto blíže uvážil a příslušný návrh učinil.
Ich erlaube mir anstatt des Antrages, welchen die Kommission vorlegt, daß man über die Petition der böhmischen Ingenieurkammer dermal zur Tagesordnung übergehe, folgenden Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle beschließen, die Petition der Ingenieurkammer Nr. 184 vom Jahre 1882 werde dem h. Landesausschusse zugewiesen, damit derselbe diese Angelegenheit näher erwägen und einen bestimmten Antrag stellen möge.
Nejv. maršálek zem. Předložím napřed otázku, zdaliž se tento návrh podporuje.
Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.
Ich ersuche diejenigen. Herren, welche den eben vom Herrn Abgeordneten Tilšer gestellten Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří návrh právě přednesený podporují, by zdvihli ruku. (Stane se).
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Antrag ist hinreichend unterstützt.
Es gelangt nunmehr zum Worte der H. Abgeordnete Siegmund, ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Siegmund: Ich kann mich ebenfalls nicht einverstanden erklären, daß über diese Petition welche gewiß vielfache Berechtigung hat, ohne weiters zur Tagesordnung übergangen werde.
Es handelt sich in dem Petitum um die Gleichstellung einer bestimmten Gruppe von Staatsbürgern vor dem Gesetze. Die diplomirten Ingenieure und die behördlich autorisirten Civiltechniker müßen gleich wie die Mediziner und Juristen um die Qualification zur Ausübung ihres Berufes zu erlangen, einen akademischen Bildungsgang durchmachen, sie müßen eine Hochschule absolviren und müßen strenge Staatsprüfungen ablegen.
Die behördlich autorisirten Civilingenieure sind es welche die Gesetzgebung des Staates noch mit einer ämtlichen Stellung bekleidet; die gesetzgebende Gewalt räumt ihnen in vielen Fällen eine ziemlich weitgehende Ingerenz ein, fachwissenschaftliche, kulturelle oder wirthschaftliche Fragen im öffentlichen und Staatsleben zu beurtheilen und zu entscheiden.
Ich glaube es ist bei Berlesung der Petition nicht genügen auf die §. 5 und 7 des Statuts über die Einführung der autorisirten Civilingenieure hiegewiesen worden.
Ich werde mir deswegen erlauben, diese §. 5 und 7 vorzutragen.
Im §. 5 heißt es: "Die in der vorgeschriebenen Form ausgefertigten Beurkundungen und die von den autorisirten Civilingenieuren resp. Architekten und Geometern bei der Aus-
übung ihres Berufes vollzogenen Akte und ihre Zeugnisse, Zeichnungen, Berechnungen und Gutachten über Thatsachen und Fragen, zu deren Beurtheilung die von ihnen nachzuweisenden Fachkenntnisse nothwendig sind, werden von den administrativen Behörden in Derselben Weise behandelt, als wenn dieselben von landesfürstlichen Baubeamten unter amtlicher Autorität angefertigt wären.
Im §. 7 heißt es: "Die behördlich autorisirten Civiltechniker sind verpflichtet in technischen Angelegenheiten der Regierung über jeweilige Aufforderung der hiezu berechtigten Behörden statt der Staatsbauorgane die verlangte Aushilfe gegen Entlohnung nach dem für Böhmen festgestellten Tarife zu leisten. "
Aus dem Wortlaut dieses §. geht hervor, daß die Staatsverwaltung selbst den autorisirten Civilingenieuren in vielen Fällen eine wirkliche amtliche Stellung und Bedeutung einräumt.
Nun, aber auch in vielen anderen Beziehungen nehmen die Techniker unserer Zeit einen gewiß hervorragenden Rang in der Gesellschaft ein. Betrachten wir die ungeheueren Errungenschaften, welche der modernen Zeit, welche dem 19. Jahrhundert einen so großartigen Stempel aufdrücken. Die Errungenschaften auf dem Gebiete der Technik, auf dem Gebiete der Industrie, der Künste, Erfindungen, öffentlichen Arbeiten und Bauten, so müssen wir uns sagen, daß es Techniker waren, welche durch ihr intensives Wissen, durch ihren intensiven Bildungsgang und namentlich durch den gewaltigen Aufschwung ihrer Wissenschaft durch das gewaltige von Erfolg gekrönte Vorwärtsstreben diese Errungenschaften eigentlich für uns erworben haben.
Es mag sein, daß zur Zeit, in der die Gemeindewahlordnungen erlassen wurden, Anfang der 50er Jahre, also vor mehr als 32 Jahren, dass in jener Zeit die Techniker noch nicht jene Bedeutung eingenommen haben, die sie heute im öffentlichen bürgerlichen und socialen Leben einnehmen; man hat damals darauf vergessen, ihnen in der Gemeindewahlordnung die Stellung einzuräumen, wie sie allen anderen wissenschaftlich gebildeten Ständen eingeräumt wurde, aber heutzutage, glaube ich wäre es angezeigt, dieses Unrecht wieder gut zu machen und den Technikern jene Stellung einzuräumen, welche Personen eingeräumt ist, namentlich rücksichtlich des aktiven und passiven Wahlrechtes welche vermöge ihrer persönlichen Eigenschaft ohne Rücksicht auf ihre Steuerleistung das aktive und passive Wahlrecht auszuüben berufen sind. Dieses Vorrecht
anzusprechen sind die Techniker ganz gewiß berufen. Man wird vielleicht einwenden, es würde das zu weitgehenden Consequenzen führen, man könnte vielleicht auch auf die Notare hinweisen, aber das ändert an der Sache gar nichts; ich glaube auch dass die Notare eine derartige Stellung einnehmen, dass ihnen ganz dieselben Vorrechte gebühren, wie etwa den Lehrern, den Beamten, den Seelsorgern, Doktoren oder Magistern der Chirurgie oder Pharmacie.
Von diesem Standpunkte ausgehend hatte ich im Sinne, einen weiter gehenden Antrag zu stellen, als denjenigen, den H. Prof. Tilšer soeben gestellt hat, aber ich muss mich der Anschauung anschließen, dass die Vorlage noch nicht genügend durchgearbeitet ist und dass verschiedene Gesichtspunkte sich geltend machen, von denen aus gewiss eine günstigere Erledigung zu erhoffen sein dürfte als es jetzt von Seite der geehrten Commission geschehen ist.
Ich erlaube mir also diese Petition der geneigten Würdigung des h. Landtages aufs wärmste zu empfehlen und werde daher für den Antrag des H. Prof. Tilšer stimmen. (Bravo!)
O b e r s t 1 a n d m a r s ch a l l: Verlangt noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo ? (Nikdo se nehlásí. )
Nachdem niemand mehr das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za skončenu.
Ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Schlußwort.
Berichterst. Dr. Funke: Hoher Landtag! In der Wesenheit weichen die Ausführungen der beiden Herren Abg. Pros. Tilšer u. Siegmund in keiner Weise von den Anschauungen der Kommission ab.
Die Kommission hat ganz ausdrücklich, wenn auch nicht in so blumenreicher Sprache (Heiterkeit, Ohorufe links die Bedeutung anerkannt, welche dem Stande der Ingenieure nämlich der autorisirten und diplomirten Ingenieure zukommt.
Es wird ja ausdrücklich hervorgehoben, dass die Berechtigung vorhanden ist. ihnen das aktive Wahlrecht ohne die Rücksicht auf die Steuerleistung zuzuerkennen.
Allein es ist eine andere Frage, wenn man diese Berechtigung prinzipiell anerkennt und sich dann auf den Standpunkt stellt, ob auch dermalen schon eine hinreichend zwingende Nothweudigkeit vorhanden ist eine Novelle zur Gemeindewahlordnung vorzuschlagen, und in dieser
Richtung hin war die Kommission übereinstimmend der Ansicht, dass dermalen der. Zeitpunkt nicht gekommen sei, sondern dass nachdem ja verschiedene wichtige Materien in der Gemeindeordnung und in der Gemeindewahlordnung wahrscheinlich einer Revision bedürftig sein dürsten, insbesondere dass auch andere Stände noch vorhanden find, denen mindestens mit gleichem Rechte das aktive Wahlrecht ohne Rücksicht auf die Steuerleistung zukommen würde.
Der Herr Abg. Sigmund hat ja selbst auf die k. k. Notare hingewiesen.
Es hat also die Kommission sich zu dem Antrage verpflichtet gesehen, dermalen über diese Petition zur Tagesordnung überzugehen.
Prinzipiell stehen wir - die Kommission - sammt den beiden Herren Rednern ganz auf demselben Standpunkte und es scheint mir auch der Erfolg, welcher von Seiten des Herrn Prof. Tilšer mit einem Antrage beabsichtigt wird, ganz derselbe zu sein.
Die Kommission hat die Petition, welche ihr vorgelegt worden ist, und die Petition ist nebenbei bemerkt ziemlich flüchtig gearbeitet (Heiterkeit), sie hat dieselbe einer ganz reiflichen Erwägung unterzogen und nicht im mindesten ist sie dem Stande der Ingenieure und Techniker zu nahe getreten, im Gegentheile es ist von Seiten der Gemeindekommission vollständig anerkannt worden, welch hohe Bedeutung den Technikern der Jetztzeit zu eigen ist, aber das Normale für Eiviltechniker und Geometer ist nicht entscheidend und maßgebend und es. war den Mitgliedern der Kommission dieses Normale ganz genau bekannt, sie konnte aber zu keinem anderen Resultate kommen, denn der Antrag des Hrn Prof. Tilser unterscheidet sich vom Antrage der Kommission nur in formaler Beziehnug.
Die Kommission sagt, dass der Standpunkt, welchen heute die autorisirten Ingenieure und diplomirten Ingenieure einnehmen, ein berechtigter und dass dieser Standpunkt bei einer künftigen Revision beziehungsweise Erweiterung der Gemeindewahlordnung zu berücksichtigen sei und Herr Pros. Tilšer spricht sich dahin aus, dass der Landesausschuß die Angelegenheit noch näher erwägeu und dann darüber einen Antrag stellen solle.
Ich glaube, dass nur ein formeller Unterschied vorhanden ist, dass in der Wesenheit nicht der mindeste Unterschied pbwaltet zwischen den Anschauungen der Kommission und den Ausführungen der beiden Herren Redner. Ich glaube auch, dass die Erledigung, welche die Petition der Ingenieurkamnier von Seite der Kommission gefunden hat, keine ungünstige genannt werden kann, wie dies der Herr Abge-
ordnete Siegmund Bemerkt hat, sondern dass die Erledigung eine solche ist, welche mit Rücksicht auf die obwaltenden Verhältnisse und die Wichtigkeit einer Abänderung der Gemeindewahlordnung vollständig gerechtfertigt erscheint. Ich erlaube mir daher, dem hohen Hause den Kommissionsantrag zur Annahme zu empfehlen.
Oberstlandmarschall: Wir schreiten jetzt zur Abstimmung.
Die Kommission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle über die Petition der böhmischen Ingenieuerkammer um Erweiterung des §. 2 Absatz e der Gemeindeordnung auf alle behördlich autorisirten Civiltechniker, die diplomirten Ingenieuere und jene Personen, Welche ihre Studien an inländischen technischen Hochschulen zurückgelegt und die daselbst eingeführte Staatsprüfung auch bestanden haben, dermal zur Tagesordnung übergehen.
Dagegen stellt Prof. Tilšer den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition der böhmischen Ingenieuerkammer werde dem hohen Landesausschuße zugewiesen, damit derselbe diese Angelegenheit näher erwägen und einen bestimmten Antrag stellen möge.
Ich werde demnach zuerst über den von dem Abg. Tilšer gestellten Antrag abstimmen lassen; sollte derselbe angenommen werden, so entfallt die Abstimmung über den Kommissionsantrag; sollte hingegen der Antrag des Herrn Abg. Tilšer abgelehnt werden, so werde ich den Antrag der Kommission zur Abstimmung bringen.
Komise činí návrh: Slavný sněme račiž nyní přejíti k dennímu pořádku přes petici české komory inženýrské za rozšíření čl. 2. odst. e) řádu volení v obcích na všechny úředně autorisované civilní techniky, diplomované inženýry a všechny osoby, které na některé z tuzemských vysokých škol technických vystudovali a při státní zkoušce tam zavedené obstáli.
Naproti tomu činí p. poslanec Tilšer návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Žádost české komory inženýrské č. 134 z roku 1882 přikazuje se zemskému výboru, aby záležitost tu blíže uvážil a návrh učinil. Dám předně hlasovati o návrhu p. poslance Tilšera, pak-li by tento návrh byl přijat, odpadá hlasování o návrhu komise; pak-li by návrh ten nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise.
Ich ersuche demnach die Herrn, welche dem Antrage des H. Abgeordneten Tilšer zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem p. poslance Tilšra, aby vyzdvihli ruku.
(Stává se. )
Ich ersuche um die Gegenprobe.
Žádám za opačnou zkoušku a prosím pány, kteří nehlasovali pro návrh p. poslance Tilšra, aby vyzdvihli ruku. (Stává se).
Der Antrag des H. Abg. Tilšer ist abgelehnt.
Návrh p. prof. Tilšra jest odmítnut. Dám hlasovati o návrhu komise.
Ich werde über den Kommissionsantrag abstimmen lassen. Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí, aby vyzdvihli ruku. (Stává se. ) Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Landesausschußbericht über die Regierungsvorlage betreffend die Hebung der Fischerei in den Binnengewässern.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva výboru zemského se zprávou komise pro vládní předlohu v příčině zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách.
Pan hrabě Chotek podá jménem zemského výboru zprávu.
Graf Chotek wird den Bericht erstatten.
Ref. L =A. =B. Graf Chotek (liest): Hoher Landtag! Der Landesausschuß beehrt sich den Kommissionsbericht vom 20. Oktobrr 1882 Z. 210 über die Regierungsvorlage, betreffend einige Maßregeln zur Hebung der Fischerei in Binnengewässern, welcher in der letzten Landtagssession nicht zur Verhandlung gelangte, dem hohen Landtage in Gemäßheit des §. 86 G. =O. wieder vorzulegen.
Ich erlaube mir hiebei zu erwähnen, dass im vorigen Jahre der Gegenstand einer 15gliederigen Kommission zugewiesen war und erlaube mir zugleich den Antrag zu stellen, dass heuer wiederum eine fünfzehngliederige Kommission aus dem Hause gewählt werde; u. zwar je 5 Mitglieder von jeder Kurie aus dem ganzen Hause.
Slavný sněme! Zemský výbor dovoluje sobě zprávu komise ze dne 20. října 1882 č. 210 o předloze vládní v příčině některých opatření ku zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách, kterážto zpráva v posledním zasedání sněmovním k vyřízení nedospěla, slavnému sněmu podle §. 86 jedn. ř. znova předložiti.
Při tom si dovoluji připomenouti, že lonského roku tento předmět byl přikázán 15členné komisi a dovoluji si zároveň týž návrh, aby i letos se zvolila 15členná komise po 5 členech z každé kurie volených
z celé sněmovny a této komisi, aby se ta záležitost přikázala.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Jelikož nikdo nežádá za slovo, přejdeme k hlasování.
Pan zpravodaj jmenem zemského výboru navrhnul, aby se záležitost odkázala 15členné komisi po 5 členech zvolených od kurií z celé sněmovny.
Herr Berichterstatter stellt den Antrag, es möge diese Angelegenheit einer 15gliederigen Kommission zugewiesen werden, welche zu je 5 Mitgliedern von den Kurien aus dem ganzen Hause zu wählen wäre.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist angennmmen.
Návrh jest přijat.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Nieder-Koblit) um Ausscheidung einer Flache aus der Gemeinde Liebeschitz.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro věci okresní a obecní v žádosti ohce Dolních Chobolic za vyloučení několika pozemků z obce Liběšické.
Herr Dr. Funke wird darüber mündlich Bericht erstatten. Ich ertheile ihm das Wort.
Ber. Dr. Funke: Hoher Landtag !
Die Gemeinde Niederkoblitz ist auf Grund einer Entscheidung des Landeausschußes bei der Vezirksvertretung Auscha um Bewilligung zur Auskatastrirung von Grundstücken im Ausmaße von 30 Joch 1290 aus der Gemeinde Liebeschitz und um Zuweisung zur ersteren Gemeinde eingeschritten.
Die Bezirksvertretung Auscha hat mit Beschluß vom 9. Dezember 1880 Z. 144 diesem Ansuchen willfahrt und zwar nur mit der Motivirung, daß die k. k. Statthalterei aus öffentlichen Rücksichten gegen diese angesuchte Ausscheidung keine Einwendung erhoben habe und weil diese Ausscheidung für die Gemeinde Niederkoblitz wünschenswert fei.
Uiber Recurs der Gemeinde Liebeschitz gegen diesen Beschluß wurde dieser letztern mit Bezug auf die Note der Statthalterei vom 26. April 1881 Z. 24521 mit Entscheidung des hohen Landesausschuses vom 22. Juni 1881 Z. 12914 wegen angeblicher Incompetenz be-
hoben, und die Gemeindevertretung Niederkoblitz hat nun ihr diesfälliges Ansuchen dem hohem Landtage vorgelegt.
In diesem Ansuchen wird geltend gemacht, daß von den 36 in der Gemeinde Niederkobliz befindlichen Grundbesitzern 22 in der Gemeinde Liebeschitz einen Grundcomplex von 30 Joch 129 ° haben, von den Sie nach Liebeschitz die Gemeindeumlagen zahlen, ohne hievon einen Vortheil zu genießen; zu dem müssten sie in Liebeschitz noch eine höhere Umlage zah len, als in Niederkoblitz, und auch diese Gemeinde sei im Nachtheil, weil die Leistungssähigkeit dieser Grundbesitzer durch die Zahlung der Gemeindeumlagen in Liebeschitz geschwächt würde.
Ferner seien diese Grundstücke vor dem Jahre 1770 ein Bestandtheil des ehemaligen Niederkoblitzer Meierhofes gewesen und ersf im Jahre 1843 zur Gemeinde Liebeschitz zukatastrirt worden.
Der fragliche Grundcomplex sei ein zusammenhängeuder und unmittelbar bei den Häusern von Niederkoblitz gelegen, so dafs er vermöge Seiner natürlichen Lage zur Gemeinde Niederkoblitz gehöre; diese letztere wurde nun durch den bisherigen Zustand um so härter getroffen, als für den Faß der Verarmung eines oder des anderen Grundbesitzers die Gemeinde Koblitz als Heimatsgemeinde die Last der Armenversorgung allein zu tragen hätte.
Belangend nun die Behauptung, dass der fragliche Grundcomplex vor dem Jahre 1770 einen Vestandtheil des ehemaligen Niederkoblitzer Meierhofes gebildet habe, wird durch die Vorlage eines Auszuges aus dem geometrischen Grundrisse des Dorfes Liebeschitz wideilegt, inhaltlich dessen dieser Grundcomplex bereits im Jahre 1779 einen Bestandtheil der Liebeschitzer Meierhofsgründe bildete. In Erwägung nun, dass für die angesuchte Ausscheidung nicht die geringsten öffentlichen Rücksichten Sprechen, stellt die Commission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten den Antrag: Der hohe Landtag möge über das Ansuchen der Gemeinde Niederkoblitz um Ausscheidung einer Area von 30 Joch 129 0 aus der Gemeinde Liebeschitz und Zutheilung derselben zur erfteren Gemeinde, zur Tagesordnung übergehen.
Sn. aktuar Baretta: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž přejíti k dennímu pořádku o žádosti obce Dolních Ohobolic za vyloučení plochy 30 jiter 129 čtv. sáhů z obce Liběšicke a za připsání téže plochy k obci Doleních Chobolic.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung; die Kommission stellt den Antrag auf Übergang nur Tagesordnung.
Komise činí návrh na přejití k dennímu pořádku.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem An« trage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht).
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeängelegenheiten über die Petition der Gemeinde Cerhowitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirow und zuweisung zum Gerichtsbezirke Hořowitz.
Příští předmět jest zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici obce Cerhovické za vyloučení z okresu soudního Zbirovského a za přidělení k soudnímu okresu Hořovickému.
Pan Fáček jest zpravodaj, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Fáček:
Slavný sněme! Obec města Cerhovic podala roku 1879 zemskému výboru žádost za vyloučení té obce ze soudního okresu Zbirovského a přikázaní její k okresu Hořovickému. Zakládala svou žádost na tom, že leží blíže Hořovic než Zbirova, že v Hořovicích nacházejí se mimo c k. okresní soud i jiné úřady, totiž c. k. okresní hejtmanství a c. k. okresní školní rada, pak že jest tam sklad tabáku a soli, konečně, že všeliký obchod směřuje do Hořovic, kteréžto město jest samo o sobě větší, a panuje v něm čilejší ruch obchodní než na Zbirově.
Potvrzujíce tato udání c. k. okresní hejtmanství Hořovické, c k okresní soud i okresní výbor tamnější, přimlouvaly se k tomu, aby se žádosti obce Cerhovické vyhovělo.
Naproti tomu odpíral okresní výbor Zbirovský této žádosti a to z té příčiny, že jest město Cerhovice z největších obcí v okresu a že by vyloučením jeho z okresu ztenčena byla berniční síla okresu velmi citelně.
Nacháziť se v Cerhovicích 200 domů se 1400 obyvately a z veškerých přímých
dani v okresu v sumě 62000 zl. vychází na obec Cerhovickou značná část 26000 zl. r. č.
Ukázal pak okresní výbor k tomu, že jest na zálohu ze státní pokladny dlužen 35000 zl., a na zálohu z fondu zemského 31845 zl., že byly tyto dluhy udělány k vystavění silnic okresních, kteréž jsou rovněž také ku prospěchu obce Cerhovické a že má mimo to okres vydržovati silnice značné délky 45000 sáhů, doložil k tomu, že by byl břemeny velice ztížen, kdyby mu vyloučením obce Cerhovické z okresu ubylo jedné z nejvydatnějších sil k vybývání oněch povinností.
Také c. k. okresní soud Zbirovský prohlásil se proti vyloučeni obce Cerhovieké ze soudního okresu Zbirovského a přikázání její k soudnímu okresu Hořovickému ukazuje k tomu, že leží Cerhovice jen o něco málo blíže Hořovic než Zbirova a že třetina usedlého obyvatelstva Cerhovického s onou žádostí obce Cerhovické nesouhlasí.
K návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti usnesl se slavný sněm v zasedání r. 1881 o tom, že se má žádost obce Cerhovické vrátiti zemskému výboru, aby udání ve zprávě okresního výboru a c. k. okresního soudu Zbirovského uvedená vyšetřil a na jisto postavil, a aby o tom podal slavn. sněmu náležitou zprávu spolu s příslušným návrhem.
Z vyšetření, ježto byla v té příčině konána, vyšlo na jevo, že jsou Hořovice od Cerhovic vzdáleny 76 km, což rovná se míli, a užije-li se polních cest činí vzdálenost jen asi 6 kilometrů; od Zbirova pak jde-li se tam jen po erární silnici, vzdáleny jsou Cerhovice 9. 05 km., sejde-lí však s erární silnice na polní cestu táhnoucí se podlé lesa "Kváska" zmenší se ta vzdálenost na 7. 585 km. a jde-li se veskrze jen po polních cestách, činí vzdálenost jen 5. 345 km.
Co se týče prospěchu, jenžto vzchází obci Cerhovické z okresních silnic na Zbirovsku, rozcházejí se v té příčině zdání c. k. okresního hejtmanství Hořovického a okresního výboru Zbirovského.
Kdežto totiž c. k. okresní hejtmanství Hořovické neshledává, že by z okr. silnic v okresu Zbirovském zřízených vzcházel obci Cerhovické nějaký prospěch trvalý, a na prý ležíc při silnici erární na větším díle jen této silnice užívá a s obcemi, kudy vedou rozličné silnice okresní, Žádného spojení obchodního nemá, ukazuje
okresní výbor k tomu, kterak okresní silnicí Zbirovsko-Zvikoveckou spojeny jsou Cerhovice s okresem Královickým a Rakovnickým a okresní silnicí Lhotskou s uhelnými doly ve Vejnarově a na Břasích i s okresem Rokycanským, kterak okresní silnicí z Kořez do Dobrotivé prostředkuje se spojení Cerhovic s okresem Příbramským a silnicí Padrťskou s okresem Rokycanským a Březnickým a okresní silnicí Ličanskou spojení s okresem Křivoklátským tak, že obec Cerhovická spojena jest těmito okresními silnicemi se všemi okresy vůkolními. Neuznávajíc prospěchu, který obci Cerhovické z toho jde, mělo c. kr. okresní hejtmanství Hořovické zřetel jen k malému tomu kruhu nejbližšího okolí Cerhovického, kdežto upírati nelze, že všecky potřeby obyvatelstva Cerhovického nejsou sevřeny tímto úzkým kruhem, nýbrž že zasahuji do dalšího okolí a že takovým jeho potřebám vyhovují okresní silnice tam se nacházející a že má tedy město Cerhovice z těch silnic skutečný užitek.
Co se pak týče pochybného souhlasu obyvatelstva Cerhovického s onou žádostí obce Cerhovické, prokázalo se určitějším věci vyhledáváním, že obyvatelstvo samo nebylo u věci tázáno, ale že byla ona žádosť podána jen podlé usnesení obecního výboru.
Při tomto vyhledávání přišlo také na jevo, že se staví nová okresní silnice z Oujezda do Borku, kterou se zmenší vzdálenost Cerhovic od Zbirova o půl hodiny, takže bude ta vzdálenost napotom činiti jen 6/8 míle, tedy méně než činí vzdálenost od Hořovic.
Až se vystaví tato silnice okresní, pak druhá silnice z Radnice k Podmoklím, bude okresu Zbirovskému vydržovati silnice zdélí 60. 000 sáhů.
Přihlížejíc k tomu, že rozdíl vzdálenosti obce Cerhovické od Hořovic a od Zbirova jest jen nepatrný a že by vyloučením obce Cerhovické z okresu Zbirovského ubrala se tomuto okresu jedna z největších obcí a ubylo mu tudy značného příspěvku této obce k uhražování potřeb okresních a že by pak břemeno této úhrady spočívalo jen na ostatních obcích toho okresu, kdežto předce nelze toho dopouštěti, aby se břemeno s jedné obce ku prospěchu její uvalovalo na obce jiné, činí komise pro okresní a obecní záležitosti srovnávajíc se v té věci s návrhem zemského výboru tento návrh:
Slavný sněme račiž přes žádosť obce Cerhovické za vyloučení ze soudního okresu Zbirovského a přikázání její k soudnímu okresu Hořovickému přejíti k dennímu pořádku.
Die Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten stellt in Übereinstimmung mit dem Antrage des Landesausschusses folgenden Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Cerhowitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirow und Zutheilung zum Gerichtsbezirke Hořowitz zur Tagesordnung übergehen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, schreiten wir zur Abstimmung..
Die Kommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle über die Petition der Gemeinde Cerhowitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirow und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Hořowitz zur Tagesordnung übergehen.
Komise činí návrh:
Slavný sněme račiž o petici obce Cerhovické za vyloučení ze soudního okresu Zbirovského a přikázání její k soudnímu okresu Hořovickému přejíti k dennímu pořádku.