Stenographischer Bericht
über die
XVI. Sitzung der inerten Jahres-Session des böhmischen Landtages vom Jahre 1878, am
23. Oktober 1882.
Stenografická zpráva
o
XVI. sezení čtvrtého výročního zasedání sněmu Českého z r. 1878, dne 23. října 1882.
Tages-Ordnung:
1. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Regierungsvorlage, betreffend die Abänderung der §§. 8 und 18 des Gesetzes über Bezirksvertretung.
2. Bericht der Kommission, betreffend die Aenderung des Gesetzes über die Militäreinquartierung.
3. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Ausscheidung der Katastralgemeinde Dreihacken, Königswarter Anheil, aus dem Gemeindeverbande Dreihacken, Tachauer Antheil und um Konstituirung als selbstständige Ortsgemeinde.
4. Bericht der Schulkommission über Petitionen um Zuerkennung von Dienstalterszulagen für definitiv angestellte Unterlehrer.
5. Bericht der Petitionskommission über Petitionen um Abänderung des Gesetzes über landwirthschaftliche Bezirksvorschußkassenn.
6. Bericht der Petitionskommission über vom Slusschuße des Gewerbetages in Chrudim überreichte Resolution, betreffend die Hebung des Kleingewerbes.
7. Bericht der Petitionskommission über Petitionen um Abänderung der §§. 18 und 40 der Dienstbotenordnung.
8. Bericht der Landescultur-Kommission, betreffend die Beseitigung der Uibelstände, welche aus der Zufuhr von Borstenvieh aus Ungarn und Polen für die Viehzucht erwachsen.
9. Bericht der Landescultur- Kommission über Petition mehrerer landwirthschaftlicher Vereine um Subventionirung der Chrudimer Ackerbauschule behufs einer Versuchs- und Samencultur-Station.
10. Bericht der Landescultur-Kommission über den Jahresbericht des Comités für land- und forstwtrthschaftliche Statistik des Königreiches Böhmen.
11. Bericht der Budgetkommission über die Eingabe des Bezirksausschußes Schüttenhofen in Angelegenheit des Baues der böhmisch-mährischen Transversalbahn.
12. Bericht der Schulkommission über die der Zeichen- und Modellirschule in Steinschönau bis Ende Dezember 1884 gewährten LandesSubvention.
Denní pořádek:
1. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o vládní předloze, týkající se změny §§. 8. a 18. zákona o zastupitelstvu okresním.
2. Zpráva komise pro záležitosti ubytování vojska v příčině změny zákona o ubytování vojska.
3. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti, týkající se vyloučení obce katastrální Tří Seker (Kynžvartských) ze svazku s obcí Třemi Sekerami (Tachovský díl) a zřízení co místní obec o sobě.
4. Zpráva školní komise o peticích za připsání přídavku dle let v službě ztrávených podučitelům definitivně ustanoveným.
5. Zpráva petiční komise o peticích za změnu zákona o hospodářských záložnách okresních.
6. Zpráva petiční komise o resoluci výboru sjezdu řemeslníků a průmyslníků v Chrudimi, jež se týče zvelebení průmyslu malého.
7. Zpráva petiční komise o peticích hospodářských spolků ve Víldštejnu, v Chebu, Falknově a ve Varech Karlových za změnu §§. 18. a 40. řádu čeledního.
8. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o zprávě zemského výboru v příčině odstranění zla, jež vzchází chovu dobytka z dovážení vepřového dobytka z Uher a z Polska.
9. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o peticích hospodářských jednot v Pardubicích, Přelouči a Holicích za udělení subvence rolnické Škole v Chrudimi k zařízení stanice zkušební a ku pěstování semen.
10. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o výroční zprávě výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství v království českém za rok 1881.
11. Zpráva budžetní komise o žádosti okresního výboru Sušického v příčině vystavení česko-moravské příční dráhy.
12. Zpráva školské komise, týkající se subvence obecní škole pro kreslení a vzorkování v Šenovu Kamenickém do konce prosince 1884 poskytnuté.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Am Regierungstische: Seine Excellenz k. k. Statthalter Freiherr von Kraus, k. k. Statthalterei-Vicepräsident Friedl Ritter v. Friedensee, k. k. Statthaltereirath Friedrich Kmoch und k. k. Statthaltereirath Spengler.
A n w e s e n d: Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Karl L. Ritter von Klaudy und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Beginn der Sitzung: um 11 Uhr 35 Minuten Vormittags.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.
Zástupcové vlády: Jeho Excellence c. k. místodržitel svobodný pán Kraus, náměstek c. k. místo držitele Friedl ryt. z Friedensee, c. k. místodržitelský rada Bedřich Kmoch a c. k. místodržitelský rada Spengler.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Karel L. rytíř Klaudy a poslanci v počtu dostatečném.
Sezení počalo o 11. hod. 35 min. dopoledne.
Nej. marš. zem.: Sezení jest zahájeno.
Die Sitzung ist eröffnet. Von Seite des hohen k. k. Statthaltereipräsidiums ist mir nachstehendes Schreiben zugekommen.
Nám. nejv. marš. zem.: Od prsesidia c. k. místodržitelství došel Jeho Jasnosti nejvyššího pana maršálka zemského následující dopis:
Oberstlandmarschall: Ich bitte es zu verlesen.
Landtag-Sekr. Schmidt (liest): Durchlauchtigst hochgeborener Herr Fürst!
Gemäß allerhöchsten Auftrages Seiner k. k. apostolischen Majestät ist der Landtag des Königreiches Böhmen am 23. Oktober zu schließen. In Folge Erlasses des Herrn Ministerpräsidenten als Leiters des Ministeriums des Innern vom heutigen Tage habe ich die Ehre Eurer Durchlaucht mit Rücksicht auf den §. 10 der Landesordnung zu ersuchen, diesen allerhöchsten Auftrag zur Ausführung bringen zu wollen.
Prag, 21. Oktober 1882.
Kraus. "
Oberstlandmarschall: Ich werde selbstverständlich diesem allerhöchsten Auftrage gerecht werden.
Die Geschäftsprotokolle der 12. und 13. Sizzung vom 18. und 19. Oktober 1882 sind durch die von der Geschäftsordnung vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.
Nám. nejv. mars.: Jednací protokoly 12. a 13. sezení od 18. a 19. října 1882 byly po čas jed nacím řádem předepsaný k nahlédnutí vyloženy, nebude-li žádná námitky, tedy budou schváleny.
Oberstlandmarschall Wenn nichts zu deren Inhalt erinnert wird, sind sie agnoszirt. (Niemand meldet sich. ) Sie sind agnoszirt. Se. Exc. der Hr. Statthalter hat das Wort.
Jeho ExcelI. c. k. místodržitel: V sezení vysokého sněmu zemského ze dne 17. října vznesl pan poslanec Dr. Rieger a soudruzi k vládě interpellaci a učinili koncem tyto dotazy: Zdali hodlá vláda předložiti sněmu zemskému návrhy, aby volební řád zemský byl uveden v souhlas s volebním řádem říšským nově
upraveným, a zdali a kdy hodlá se vysoká vláda uchopiti přiměřených prostředků zákonních a ústavních, aby také jiné naznačené vady volebního řádu zemského byly opraveny dle požadavků svobody a rovného práva zemských občanů obou národností.
Kladu sobě za čest, k interpelaci odpověděti jménem vlády v ten rozum, že vláda, prohlédajíc k uznané potřebě, aby řád volební do sněmu zemského byl opraven a prohlédajíc k změně, které řád volební do říšské rady již došel, o to dbáti bude, aby vady řádu volebního do sněmu zemského zrušeny byly, a aby cestou ústavní se vymohlo, by volební řád zemský uveden byl v souhlas s volebním řádem říšským. (Výborně, výborně v středu a na galeriích. )
In der Sitzung des hohen Landtages vom 17. Oktober hat der Herr Abg. Dr. Rieger und Genossen an die Regierung eine Interpellation gerichtet und am Schluße derselben folgende zwei Fragen gestellt:
1. Ob die Regierung beabsichtigt, dem Landtage Antrage vorzulegen, damit die Landtagswahlordnung mit der reformirten Reichsrathswahlord-nung in Einklang gebracht werde.
2. Ob und mann die Regierung die geeigneten und verfassungsmäßigen Mittel zu ergreifen beabsichtige, damit auch die anderen angedeuteten Mängel der Landtagswahlordnung nach Maßgabe der Forderung der Freiheit und bürgerlichen Gleichberechtigung beider Nationalitäten im Lande berichtigt werden.
Namens der Regierung habe ich die Ehre, diese Interpellation dahin zu beantworten, daß sich die Regierung bei der anerkannten Reformbedürftigkeit der Landtagswahlordnung und mit Rücksicht auf die eingetretene Aenderung der Reichsrathswahlordnung angelegen sein lassen werde, geeignete Aenderungen der Landtagswahlordnung, insbesondere die Uibereinstimmung derselben mit der Reichsrathswahlordnung im verfassungsmäßigen Wege zu erwirken. (Výborně im Centrum. )
Oberstlandmarschall: Wir gehen nun zur Tagesordnung über.
Nám. nejv marš. zem.: Přejde se k dennímu pořádku.
Oberstlandmarschall: Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirkis- und Gemeindeangelegenheiten über die Regierungsvorlage, betreffend die Abänderungen der §§. 8 und 18 der mit dem Gefetze v. 25. Juli 1864, Nr. 27 L.. -G. -Bl, erlassenen Bestimmungen über die Bezirksvertretung.
Nám. nejv. marš. zem.: První předmět denního pořádku jest zpráva komise pro věci okresní a obecní o vládní předloze, jež se týče změny §§. 8, a 18. ustanovení daných zákonem ze dne 25. července 1864, č. 27 z. z. o zastupitelstvu okresním.
Oberslandmarschall: Berichterstatter ist der Landtags-Abgeordnete Dr. Funke.
Berichterstatter Dr. Funke: Hoher Landtag!
Dem hohen Hause wurde in der gegenwärtigen Session von der hohen Regierung ein Gesetzentwurs, betreffend die Abänderung der §§. 8 und 18 der mit dem Gesetze vom 25. Juli 1864, Nr. 27 S. -G. -Bl, erlassenen Bestimmungen über die Bezirksvertretungen vorgelegt.
Nach §. 8 des bezogenen Gesetzes wird die einheimische Bevölkerung des Bezirkes der Anzahl der Mitglieder der Bezirksvertretung und nach §: 18 desselben Gesetzes wird die einheimische Bevölkerung der Gemeinde der Anzahl der von den Landgemeinden zu wählenden Abgeordneten zu Grunde gelegt. Es ist also die Konstatirung der einheimischen Bevölkerung ein unabänderliches Erforderntitz, um diese gesetzlich bisher geltenden Bestimmungen durchzuführen.
Nach dem Motivenberichte der hohen Regierung ist es nicht möglich gewesen, auf Grund des §. 14 des Gesetzes vom 29. März 1869 diese Bestimmungen in der Weise durchzuführen, daß eine übersichtliche Darstellung der abwesenden einheimischen Bevölkerung sichergestellt werden konnte.
Es erscheint unter diesen Umstanden als eine dringende Nothwendigkeit von Seite der Gefetzgebung, diesfalls abändernde Bestimmungen vorzuschlagen und die hohe Regierung mußte hiebet von der Erwägung ausgehen, ob die Abänderungen dem Geiste des bisher bestehenden Gesetzes entsprechen und ob dieselben auch durchführbar seien.
Es wurden in der Regierungsvorlage statt der Worte "einheimische Bevölkerung" die Worte "anwesende Bevölkerung" substituirt. Es muß allerdings zugegeben merden, daß dieser Ausdruck den beiden von mir ermähnten Erwartungen im vollständigsten Maße gerecht wird.
Nachdem die abwesende Bevölkerung nicht sichergestellt werden kann, so erscheint eine Abänderung des bisher bestehenden Gesetzes geboten und nachdem die beantragte Abänderung des Wortes "einheimische Bevölkerung" und "anwesende Bevölkerung" sowohl den Intentionen des Gesetzes entspricht, als auch die Möglichkeit der Durchführung für alle Folge in sich schließt, so hat die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten sich dahin ausgesprochen, es fei der Regierungsvorlage zu entsprechen.
Die beantragte Aenderung dürfte allerdings in der Zahl der Mitglieder einer verhältnißmäßig großen Anzahl von Bezirksvertretungen eine Aenderung herbeiführen.
Unverändert wird die Anzahl der Mitglieder der Bezirksvertretungen bei 139 Bezirksvertretungen bleiben, bei 62 wird eine mehr oder minder große Vermehrung der Anzahl der Mitglieder der Bezirtsvertretungen eintreten und bei 7 Bezirksvertretungen wird eine Verminderung derselben stattfinden. Wenn ermogen wird, daß in erster Linie die Zahl der anwesenden Bevölkerung als der steuerzahlende Faktor berufen erscheint, bei Angelegenheiten des Bezirkes mitzuwirken, so wird diese Vermehrung nur eine wünschenswerthe Ergänzung der betreffenden Bezirksvertretungen darstellen.
Was nun die Verminderung der Mitglieder der Bezirksvertretungen anbelangt, so ist hervorzuheben, daß die Anzahl der anwesenden Bevölkerung bei den 7 Bezirksvertretungen Zahlen von 20-30 Tausend Mitglieder nahezu erreicht; daher in kürzester Frist wieder eine Vermehrung in dieser Mitgliederanzahl eintreten wird.
Gestützt auf diese Erwägungen erlaubt sich nun die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, welcher vom hohen Landtage diese Regierungsvorlage zur Borberathung zugewiesen wurde, den Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle nachstehenden, von der h. Regierung überreichten Gesetzes-Entwurf, betreffend die Abänderung der §§. 8 und 18 der mit dem Gesetze vom 25. Juli 1864, Nr. 27 L. -G-Bl., erlassenen Bestimmungen über die Bezirksvertretung zum Beschluße erheben.
Sněm. akt. Storch: Komise pro záležitosti obecní a okresní činí návrh:
Slavný sněme račiž přijati následující, od slavné vlády podanou osnovu zákona v příčině změny §§. 8. a 18, ustanovení, vydaných zákonem ze dne 25. července 1864, č. 27 z. z, o zastupitelstvu okresním.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand in der Generaldebatte das Wort?
Žádá někdo za slovo v generálním rokování? (Nikdo se nehlásí. )
Da dies nicht der Fall ist, so gehen wir zur Spezialdebatte über.
Berichterst. Dr. Funke (liest):
Artikel I.
Die §§. 8 und 18 der mit dem Gesetze Vom 25. Juli 1864, Nr. 27 L. -G. -Bl., erlassenen Bestimmungen über die Bezirksvertretung werden in ihrer dermaligen Fassung außer Kraft gesetzt und haben in Hinkunft zu lauten:
§. 8. Zahl der Mitglieder der Bezirksvertretung.
Die Bezirksvertretung besteht in Bezirken, deren anwesende Bevölkerung 20000 nicht übersteigt, aus 18, in Bezirken von mehr als 20000 bis einschließlich 30000 Seelen aus 24, von mehr als 30000 bis einschließlich 40000 aus 30, von mehr als 40000 Seelen aus 36 Mitgliedern. §. 18. Wahlrecht der Landgemeinden.
Wahlberechtigt in der Gruppe der Landgemeinden find die Gemeindevorsteher, dann von jeder Gemeinde wenigstens ein Abgeordneter, welchen der Ausschuß aus seiner Mitte wählt.
Hat die Gemeinde eine anwesende Bevölkerung von mehr als 500 Seelen, so ist vom Ausschuße für je 500 Seelen ein Abgeordneter aus seiner Mitte zu wählen.
Článek I.
§§. 8. a 18. ustanovení, vydaných zákonem ze dne 25. července 1864, z. z. č. 27, o zastupitelstvu okresním, pozbývají platnosti co do posavadního znění svého a budou na příště zníti takto:
§. 8. Z kolika údů skládá se zastupitelstvo okresní.
Zastupitelstvo okresní skládá se v okresích, v kterých není přítomného obyvatelstva výše 20. 000 duší, z 18 údů, v okresích výše 20. 000 až do 30. 000 duší, ze 24, od více než 30. 000 až do 40. 000 duší ze 30 a v okresích, kde jest výše 40. 000 duší, ze 36 údů. §. 18. Komu přísluší voliti ve skupení obcí venkovských.
Ve skupení obcí venkovských mají právo voliti představení obecní a kromě toho z každé obce jeden vyslaný, jejž výbor ze svého prostředku zvolí.
Má-li obec více než 500 obyvatelů přítomných, má výbor vždy na 500 obyvatelů jednoho vyslaného ze sebe voliti.
Oberstlanbmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí. )
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Angenommen. Berichterstatter Dr. Funke:
Artikel II.
Insoferne sich auf Grund dieses Gesetzes eine Aenderung in der gegenwärtigen Zahl der Mitglieder einer Bezirksvertretung ergibt, tritt diese Aenderung erst für die nächste Neuwahl der betreffenden Bezirksvertretung in Wirksamkeit.
Snem, akt. Dr. Storch: Článek II.
Stala-li by se za příčinou tohoto zákona jakás změna v nynějším počtu členů některého zastupitelstva okresního, nabude změna tato platnosti teprvé pro nejblíže příští novou volbu okresního zastupitelstva, jehož se týče.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? (Nikdo. )
Die|enigen, welche dem Artikel zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se.
- Geschieht. )
Angenommen. Berichterstatter Dr. Funke:
Artikel III.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes ist der Minister des Innern beauftragt.
Snem. akt. Dr. Storch: Článek III.
Ministru záležitostí vnitřních uloženo jest, aby zákon tento ve skutek uvedl.
Oberstlandmarschall: Welche diesem Artikel zustimmen, motten die Hand erheben
Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )
Er ist angenommen.
Berichterstatter Dr. Funke: Gesetz vom........ wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Abänderung der §§. 8 und 18 der mit dem Gesetze vom 25. Juli 1864, Nr. 27 L. -G. BI., erlassenen Bestimmungen über die Bezirksvertretung.
Mit Zustimmung des Landtages Meines Königreiches Böhmen sinde Ich anzuordnen, wie folgt:
Sněm, akt. Dr. Storch: Zákon, daný dne ...... platný pro království české, jímž mění se §§. 8. a 18. ustanovení, vydaných zákonem ze dne 25, července 1864, z. z. č. 27, o zastupitelstvu okresním.
S přivolením sněmu Mého království českého vidí se Mi naříditi toto:
Nejv. marš. zemský: Kteří jsou pro ten nápis, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Gesetztitel zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Berichterstatter Dr. Funke. Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, das hohe Haus wolle sofort in die dritte Lesung des vorliegenden Gesetzentwurfes eingehen.
Sněm. akt. Dr. Storch: Pan zpravodaj činí návrh, by se hned přistoupilo k třetímu čtení tohoto zákona.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )
Ich bitte nun Jene, welche dem Gesetze in dritter Lesung endgiltig ihre Zustimmung geben, sich zu erheben. (Geschieht. )
Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.
Wir kommen nun zum nächsten Gegenstande: Bericht der Kommission, betreffend Aenderung des Gesetzes über die Militärbequartierung.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro záležitosti ubytování vojska v příčině změny zákona o ubytování vojska.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Hr. Landtagsabgeordnete Srnka.
Referent Srnka:
Hoher Landtag!
Die Militär-Bequartterungs-Kommission hat heute den Schlußantrag wegen Bedeckung der im Grunde des Einquartierungsgesetzes §. 3 entfallende« Betrages für die Militärbequartierung gefaßt, welcher der Kürze der Zeit Wegen nicht mehr in Druck vertheilt werden wird.
Ich bitte das hohe Haus um Bewilligung, biesen Antrag nach Beschlußfassung über den vorliegenden Gesetzentwurf zur Berathung und Beschlußfassung vorlegen zu dürfen und dabei eine Abänderung, welche die Geschäftsordnung gestattet, anbringen zu dürfen.
Oberstlandmarschall: Wenn nichts erinnert wird, so nehme ich an, daß das h. Haus seine Zustimmung ertheilt.
Berichterstatter Srnka: Da der Bericht der Militärbequartierungs-Kommission bereits längere Zeit dem h. Hause vorliegt, erlaube ich mir den Antrag, der hohe Landtag wolle Umgang nehmen von der Verlesung desselben.
Oberstlandmarschall: Wird dagegen nichts erinnert? (Niemand meldet sich. )
Der Antrag ist angenommen.
Die Generaldebatte ist eröffnet.
Rokování generální jest zahájeno.
Poslanec p. Čížek má slovo.
Posl. Čížek: Dovolím si jen několik slov uvésti, abych odůvodnil své postavení, které jsem vůči té věci zaujal v komisi a rovněž abych odůvodnil svoje hlasování dnešní, které směřuje proti přijmutí toho zákona. Nebudu se šířiti o otázce vojenského ubytování, která tady v této sněmovně již několikrát byla pojednávána.
Jest to známo, že vojenské ubytování, zejména po různu, a zejména ubytování jízdy jest velikou trýzní našeho lidu venkovského a zejména stavu rolnického. Bylo dávno uznáváno, že účinkuje zhoubně mravně i hmotně. Rovněž bylo uznáváno, že i vojenské zájmy, cvičení a disciplina tím trpí.
Po dlouhých letech konečně došlo na říšský zákon ubytovací, který v čele nese tendenci, že má zrušeno býti toto ubytování po různu pokud možná, a za druhé, že má se účinkovati ku stavění kasáren, kterýmžto jedině prostředkem se zrušení porůzného ubytování dá uskutečniti. Zároveň vysloveno bylo, že toto ubytování vojenské, totiž náklad na ně, ačkoliv se uznává, že to jest původně vlastní povahou svou břemeno říšské, uznává se jako břemeno zemské z příčin, kterých zde nebudu uváděti.
Tím mělo se docíliti, aby se kasárna spíše stavěla a tím mělo se docíliti, aby to břemeno bylo stejnoměrně rozděleno.
Stejnoměrnost v rozdělení v této věci nedá se hrubě jinak mysliti, než spůsobem obyčejným, totiž, že se náklady převezmou na zem a rozvrhnou na zemské přirážky. Zákon, který nám dnes tady jest předložen a kterým tyto zásady mají býti provedeny, ovšem nevyhovuje těmto tendencím podlé mého přesvědčení. Vyhledává se tam prostředek pouhých příplatků a sice ještě k tomu příplatků nepostačitelných.
Není žádného pravidla pro to a ty výpočty jsou také marný, na kterých se má zakládati příplatek 2 kr. za muže denně a příplatek 1 kr. za koně denně. Příplatky těmi nedá se docíliti, aby se stavěla kasárna, zejména ne jezdecká, výška těch příplatků nedostačuje k tomu a vůbec není to možno určovati příplatek napřed, pokud není známo břemeno, vlastně náklad na stavbu kasáren samých. To lze docíliti jen od případu k případu; kde znám bude tedy náklad stavební, podle toho lze také vyměřiti příplatek zemský, ač nemá-li to býti na škodu těch, ať jsou to soukromníci - ačkoliv o těch pochybuji, že by se k tomu uvolili - ať jsou to obce, které by k tomu byly ponenáhlu donucovány. Tímto spůsobem a tímto zákonem nedocílí se tedy to, co se chtělo docíliti a mělo se docíliti, totiž aby ubytování porůzné přestalo pokud možná. A výsledek nejbližší toho bude, že ten samý lid, který tyto trýzně ubytovací snáší již valná léta, trýzněn bude pokojně dále. Tomu tedy rozhodně odpírám a z těchto příčin prohlašuji se proti zákonu.
V komisi, ve které jsem měl čest zasedati, hájil p. zástupce zemského výboru ovšem zemskou pokladnu - sáček zemský. To je ovšem velmi ctihodné, každý to musí uznati a také není moje a jiných mínění, aby zemskému sáčku bylo uškozeno; ale právo a spravedlnost jdou přece napřed. (Tak jest. ) Ovšem, tenkrát jsme neměli takových vědomostí o tom, že v jiném směru se s tímto sáčkem tak příliš nespoří, to jsme neměli takových vědomostí o tom, že ten milion, který schází a který jednou již v letech šedesátých tady byl na kasárna pohromadě, že toho milionu jest zapotřebí na stavbu divadla německého. (Výborně! Slyšte!)
To jsme, pánové, také nevěděli (Tak jest!), ale v té příčině dovolil bych si upozorniti na německé pořekadlo: "Zuerst die Arbeit und dann das Vergnügen" A tedy bych si přál nejprve, aby zem vykonala povinnost svou vůči zákonu a potom třebas ať se pomýšlí na balet. (Výborně!)
Zbývá mi toliko ještě uvésti z prakce jeden případ, jak úřady naše s těmi zákony praktikují, ukázati, jaká to jest trýzeň nejen pro toho, který byt má poskytnouti, ale i pro obec. Jedná se o ubytování půl škadrony v Karlině. Bylo dokázáno, že tam není místností potřebných podle §. 9. zákona ubytovacího, bylo rekurováno ve všech instancích, však nebylo to, jak v těchle věcech bývá, ovšem nic platno. Ačkoli tedy slavné místodržitelství samo ve výnosu jednom, který si dovoluji citovat, ze dne 25. března 1882, v té věci ubytování dragonů v Karlině uznalo, že trvalé ubytování takové již z příčin vojenských není možno v Karlíne provádět, dokázáno bylo, že místnosti schází a že by jen násilím vyklizení mohlo se zjednati, tedy bez násilí že to nelze provésti. Nicméně naše úřady tomu víry nepřidávají a setrvávají na svém nezákonném nařízení o ubytování vojska.
Takové věci očekávají na dále všecky obce a proto opačně se vyslovují proti takovému zákonu, jímžto se tomuto břemenu neodpomáhá. Žádá se přímo tímto výměrem nemožnost a to jest podivný triumf naší administrace, když může na tom setrvati, kde sama dozná, že se jedná o nemožnost a ona nicméně na tom setrvává, aby se konala nemožnost.
Legální prostředky tedy v těchto věcech jsou marny, rekurování nespomáhá, když se dovoláváme mínění veřejného v některém listě, tu následuje obyčejně konfiskování, nezbývá tedy nic jiného, než říci to zde, kde nás aspoň konfiskovati nemohou. (Veselost. )
Prohlašuji se tedy proti přijetí toho zákona. (Výborně. )
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort in der Generaldebatte ?
(Abg. Dr. Volkelt meldet sich. )
Der Landtagsabgeordnete Dr. Volkelt hat das Wort.
Abg. Dr. Volkelt: Hoher Landtag ! Der Herr Vorredner hat gefunden, daß die Gesetzesvorlage, welche dem hohen Landtage zur Beschlußfassung dermalen vorliegt, nicht dem Reichsgesetze entspreche, indem in derselben nicht das, was er aus dem Reichsgesetze ableitet, erfüllt ist, nämlich, daß das Land, beziehungsweise der Landesfond, alle Auslagen zu tragen hat, welche mit der Militärbequartierung in Verbindung stehen.
Der Herr Vorredner hat sich dahin ausgesprochen, daß dieses Gesetz weder dem Sinne, noch dem Geiste des Reichsgesetzes entspreche, indem Aufzahlungen, welche geleistet und angetragen werden, nicht allein ungerecht, sondern auch ungenügend sind. Es möge mir gestattet sein, für den Entwurf einzutreten und für die Gründe, welche bei Abfassung desselben geleitet haben. Die früheren Gesetzbestimmungen über die Einquartierung weisen die ganze Last den Gemeinden und Hausbesitzern zu und es ist begreiflich gewesen, daß vielfache Beschwerden dagegen laut geworden find. Um dem abzuhelfen, wurde eben von Seiten der hohen Regierung nach längeren Verhandlungen ein neues Gesetz eingebracht. Es ist zweifelsohne die Tendenz des neuen Gesetzes, dahingehend, daß jene Härten, welche durch das frühere Gesetz geschaffen worden sind, nun beseitigt werden sollen, daß aber auch andererseits das Interesse der Armee durch die Kasernirung gefördert werden soll. Diese Zwecke des Gesetzes zu erreichen ist aber nicht in einem einzigen Augenblicke möglich, sondern es müssen eben Mittel geschaffen werden, um das Interesse der Armee zu fördern, nämlich der Kasernenbau. Insolange die Kasernen nicht gebaut sind, bleibt nichts anderes übrig, als in änderer Weise Vorsorge zu treffen für die Bequartierung des Militärs und dafür spricht sich der Paragraph 23 des Gesetzes aus, indem selbst bei der bleibenden Einquartierung, insoweit Kasernen nicht vorhanden find, die Last der Naturaleinquartierung auf den einzelnen Gemeinden, beziehungsweise Hausbesitzern liegt. Das Gesetz selbst hat diesen Zweck der Unterbringung des Militärs in Kasernen insofern Verfolgt, als eigene Bestimmungen darüber festgesetzt worden find, daß die bleibende Einquartierung nur in solchen Gebäuden stattfinden soll, die wesentlich für Militärzwecke gewidmet sind. Es ist aber in dem Gesetze selbst der Vorgang genau bestimmt, der dabei beobachtet werden soll und wenn man das Gesetz durchgeht, findet man nirgends einen Anhaltspunkt dafür, daß irgend Jemand gezwungen merden kann, Kasernen beizustellen. Die Beistellung der Kasernen ist dem freien Belieben der Einzelnen überlassen, welche um die Beistellung angegangen Werden.
Insolange aber Kasernen nicht bestehen, wo Militär untergebracht werden kann, gilt der letzte Absaß dieses Paragraphes, daß nämlich die Unmöglichkeit- der Unterbringung des Militärs in solchen Lokalitäten vorhanden ist und es hat die Einzelneinquartierung einzutreten.
Gegenüber der in dem Reichsgesetze als ReichsLast erklärten Last, nämlich dahingehend, daß die Aufzahlungen, welche für die Militäreinquartierung von Reichswegen geleistet werden, auf das ganze Reich entfallen, hat das Gesetz die Landeslast genommen. Diese Landeslast ist aber nicht eine solche Saft und ist im Gesetze ausdrücklich erklärt, daß eine solche Saft lediglich und ausschließlich vom Landesfonde getragen Werden soll. Gegenüber der Reichslast muß die Last der Einquartierung aus den Mitteln des Sandes getragen werden. Dies geht auch Schon aus dem letzten alinea des betreffenden Paragraphes hervor, nämlich: Würde das Gesetz die Absicht haben, einfach die Kosten der Einquartierung auf den Landesfond zu überwälzen und der Landesfond die Verpflichtung haben, die für die