bekämpften Doppelstellung im persönlichen Interesse des Einzelnen vorgebeugt ist, in dem Mangel einer solchen Bestimmung, wie sie der Antrag eingeführt wissen will, keinerlei Nachtheil für die Durchführung der Schulgesetze erwachsen, und es ist ein solcher, durch den Bestand des seitens des Herrn Antragstellers speciell gedachten Falls, auch nach keiner Richtung hin vorgekommen. Erscheint demnach auch dieser Theil des Antrages nicht nur nicht entsprechend Begründet, sondern auch nicht von solcher Bedeutung, daß die Forderung der Abänderung eines Gesetzes gerechtfertigt sein würde, so kann die Annahme desselben ganz insbesondere im Interesse der Erhaltung principieller Consequenz in dem Bezüglichen Gesetze weder wünschenswerth noch opportun erscheinen, ebenso wenig als die Herstellung dieser Consequenz durch Einführung Bezüglicher Aenderungen in den Bestimmungen über die Zusammensetzung der Bezirksschulräthe, im Interesse der Durchführbarkeit des Gesetzes gerathen sein würde.

Aus diesen Gründen und weiters im Hinblicke darauf, daß durch die, gelegentlich der Budgetberathung pro 1880 Beschlossene Resolution des h. Landtages, eine weitergehende und jedenfalls umfassendere Revision der gesetzlichen Bestimmungen über das Volksschulwesen, die ohne Zweifel auch das in Rede Stehende Schulaufsichtsgesetzberühren dürfte, angebahnt ist, erachtet die Schulcommission das Eingehen auf den vorliegenden Antrag nicht für angemessen und stellt demnach den Antrag:

Der hohe Landtag wolle Beschließen, es sei über den Antrag des Hrn. Dr. J. Čelakowský und Consorten ad Nr. 251 anni 1878 Ldtg. zur Tagesordnung überzugehen.

Moritz Graf Bedwitz, m. p.

Obmann.

Dr. Wilh. Gintl m. p.

Berichterstatter.

1. Příloha k stenografické zprávě o XIII. sezení českého sněmu ze dne 17. října 1881.

Zpráva

komise školní o návrhu poslance Dr. J. Čelakovského a soudr. na změnu §§. 40 a 41 zák. zemsk. ze dne 24. února 1873 č. 17 o dohlídce

k obecným školám.

Slavný sněme!

V XI. sezení sněmu ze dne 12. října 1878 podal poslanec pan dr. J. Čelakovský s 19 soudruhy návrh tento:

"Podepsaní poslancové zemští navrhujeme, aby na ten čas, pokud obapolné poměry obou národností v království Českém zákonnitě a konečně upraveny nebudou, §§ 40. a 41. zák. zemsk. ze dne 24. února 1873 č. 17. z. z., jednající o složení zemské školní rady, takto zněly:

§ 40. Zemská školní rada se skládá:

1.   Ze správce země anebo ustanoveného od něho náměstka jakožto předsedy.

2.    Z osmi od výboru zemského zvolených poslanců, z nichž čtyři buďtež příslušníky národnosti české a čtyři národnosti německé.

Zvolen může býti pouze ten, kdož jest poslancem sněmu království Českého.

3.   Ze dvou členův zvolených od obecního zastupitelstva král. hl. města Prahy.

4.   Z dvou referentů pro administrativní a ekonomické záležitosti školní.

5.   Z osmi zemských inspektorů školních.

6.   Z dvou duchovních katolických, jednoho duchovního evangelického a jednoho vyznavače víry israelitské.

7.   Ze čtyř členův stavu učitelského, z nichž dva mají obráni býti z učitelstva škol českých a dva z učitelstva škol německých.

§ 41.

Členy zemské rady školní, uvedené v § 40. pod č. 4. 5. 6. a 7. jmenuje císař po návrhu ministra duchovních záležitostí a vyučování; ministru tomuto náleží, aby dorozuměl se, pokud se týče jmenování členův duchovních, s těmi kterými duchovními úřady vrchními a pokud týče se jmenování referenta administrativního, s ministrem vnitra.

Úřadovací doba členů školní rady zemské, uvedených v § 40. č. 2. 3. 6. a 7., trvá 6 let.

Kdožkoliv stane se členem zemské školní rady, přestává býti členem některé místní neb okresní školní rady a nemůže se také členem místní neb okresní školní rady státi, pokud jest členem zemské školní rady.

Úřadní postavení a požitky referenta administrativního a školních inspektorů zemských stanoví se spůsobem nařizovacím.

Členové stavu učitelského obdrží úřadovaci plat z prostředků státních. "

Usnesením slavného sněmu ze dne 12. října 1878 přikázán návrh tento komisi pro záležitosti školní, která vzhledem k důležitosti otázky té a pro krátké trvání tehdejšího zasedání sněmovního usnesla se, že učiní návrh odročovací. Návrh ten schválen v sezení sl. sněmu ze dne 18. října 1878, spolu nařízeno zemskému výboru, aby věc tu na počátku nejblíže příštího zasedání slavnému sněmu opět předložil.

Zemský výbor učinil tak zprávou ze dne 2. července 1879 č. 31585, slavným předsednictvím sněmovny byl pak v zasedání roku 1880 pod č. 25 sněm. výše řečený návrh komisi školní znovu odevzdán.

Ačkoliv komise školní v zasedání roku 1880 o věci té rokovala a usnesení učinila, nebylo o příslušné zprávě její v slavné sněmovně více jednáno, i byla tedy zpráva ta dle § 86 jedn. řádu sněm. zemským výborem dne 17. září 1881 pod č. 25528 slavnému sněmu opět předložena a předsednictvím sněmovním školní komisi přikázána.

Návrh, o nějž běží, dělí se v podstatě na dvě části, nepřímo s sebou souvislé.

První část, směřujíc ku změně § 40. zák. ze dne 24. února 1873 č. 17 zák. o dohlídce ku školám, zakládá se - což zřejmě vysvítá z řeči, kteroužto pan navrhovatel v sezení sněmu ze dne 12. října 1878 návrh svůj odůvodňoval - na přání, aby v nejvyšším zemském úřadu školním obě národnosti zcela stejně zastoupeny byly, by se tím zabránilo majorisování jedné národnosti druhou. Toho se docíliti má tím, když - zachovajíc v platnosti odst 1, 3, 4 a 5 § 40 - dosavadní odst. 2. změněn bude ve spůsob ten, aby místo čtyř poslanců, jež posud zemský výbor volí, na příště osm delegátů zemského výboru do zemské školní rady se vyslalo, při čemž v návrh pojato ustanovení nové, že z těchto osmi delegátů, zvolených z počtu poslanců sněmu českého, čtyři mají býti příslušníky národnosti české a čtyři národnosti německé. Dále má obec král. hlav. města Prahy v zemské školní radě zastoupena býti dvěma delegáty od obecního zastupitelstva zvolenými, konečně mají na místě posavádních tří zástupců, pokud se týče členů učitelstva na příště do školní rady zemské voleni býti čtyři zástupcové skupení tohoto, při čemž též by platiti mělo pravidlo, že dva z těchto zástupců vzíti se mají z učitelstva škol českých a dva z učitelstva škol německých.

Přihlídneme-li blíže k podrobnostem návrhu toho, seznáme především, že navrženou změnou dosavadního ustanovení v příčině složení zemské školní rady počet členů tohoto sboru zvětšil by se měrou nikoliv nepatrnou; na místě posavádních 22 členů čítala by jich pak zemská školní rada 29, tedy více o 7 čili skoro o třetinu posavádních členů.

Z takového, nikoliv nepatrného rozmnožení počtu členů sotva by však zemské školní radě prospěch vzešel, ježto již při počtu 21 Členů těžkopádnost ústrojí stěží se srovnati dá s požadavky účelnosti, dalším rozmnožením počtu členů by se ale podstatně zvýšila, aniž by se tím na tu neb onu stranu dosáhlo jakéhosi úspěchu.

Zkušeností dokázáno, že čím jest složitější sbor některý, tím více postup jednání jeho se vleče, ač nevloží-li se zřízením jednotlivých odborů, ne-li dokonce samostatných referentů, těžiště rozhodování do rukou jednotlivců, čímž pak snesení valného sboru stanou se věcí formální, v příčině jichž vykonávání jest celkem lhostejno, jak velký jest počet členů celého sboru tohoto.

Poznání to zajisté bylo též příčinou, že ve všech ostatních korunních zemích mocnářství rakouského počet členů zemských úřadů školních, jak jej stanoví příslušné zákony zemské, z části podstatně menší jest nežli v Čechách, a třeba i uznati dlužno, že školství v Čechách významem svým daleko předčí školství v jiných zemích korunních, nicméně nezdá se, že by tím ospravedlněno bylo tak značné rozmnožení počtu členů zemské školní lady, k jakémuž čelí návrh přítomný.

Otázku rozmnožení počtu členů zemské školní rady dlužno však uvážiti také s jiného ještě stanoviska.

Pokud totiž noví členové zemské školní rady, o které dle návrhu více voliti se má, býti mají delegáty úřadů samosprávných (vyjmouc člena stavu učitelského, jenž má býti zvolen z učitelstva školy některé), sesílil by se tím podstatně samosprávný živel v zemské školní radě, a poměr státních orgánů k zemské školní radě náležejících, jací jsou: předseda, dva referenti politického řízení zemského a osm zemských inspektorů školních - celkem 11, k zástupcům samosprávných sborů, jichž by bylo 10, a k zástupcům jiných zájmů, t. j. k oběma katolickým duchovním, k duchovnímu evangelickému a vyznavači víry israelitské, konečně však též k zástupcům stavu učitelského - dohromady 8 -, přešinul by se podstatně v neprospěch orgánů státu.

Ačkoliv byla otázka, za jaký úřad zemskou školní radu pokládati dlužno, zdali za úřad státní aneb za úřad samosprávný, nazvána otázkou spornou, dlužno přece v základě platných zákonnitých ustanovení rozhodně přidati se k ná zoru, že zemská školní rada za úřad státní v nejužším toho slova smyslu má býti považována, ježto jest na základě § 1. nejvyšším orgánem, řízení a dohled nad veškerým školstvím vykonávajícím, kteréž výkony vždy státu přísluší - a ježto mimo to v zemském zákoně ze dne 24. února 1873 o dohlídce ku školám pojmenována jest c. k. zemskou školní radou, název to, který nepřipouští žádné další pochybnosti, že by nebyla úřadem státním.

Sluší-li tedy zemskou školní radu pokládati za úřad státní, pak nelze dopustiti, aby zájmy státu orgány státními neměly vydatného zastoupení a aby dle dosavadních ustanovení orgánům těm náležející většina aneb, kdyžby se odečetli hlasové členů ze stavu učitelského v nejširším smyslu toho slova státu sloužícího, vycházející aspoň rovnost hlasů proměněna byla v tak patrnou menšinu, v jaké by dle navrženého složení zemské školní rady octli se orgánové státní.

Zkoumáme-li dále, jak by se dalo navrženou změnou ve složení zemské školní rady, nač hlavně v návrhu tom klade se váha, dosíci a zabezpečiti, aby obě národnosti měly v nejvyšším školním úřadě zemském stejný počet zástupcův, dospějeme k úsudku, že zamýšlenou změnou ve složení zemské školní rady tohoto stejného zastoupení docíliti nelze.

Úsudek tento plyne z následujícího uvážení.

Zemská školní rada sestávala by dle návrhu toho

1.   ze správce země aneb ustanoveného od něho náměstka jakožto předsedy,

2.   z osmi od výboru zemského zvolených poslancův, z nichž čtyři by byli příslušníky národnosti české a čtyři národnosti německé,

3.   ze dvou členův zvolených od obecního zastupitelstva král. hlavního města. Prahy,

4.    z dvou referentů pro administrativní a ekonomické záležitosti školní,

5.   z osmi zemských inspektorů školních,

6.   z dvou duchovních katolických, jednoho duchovního evangelického a jednoho vyznavače víry israelitské,

7.   ze čtyř členův stavu učitelského, z nichž dva mají obráni býti z učitelstva škol českých a dva z učitelstva škol německých.

Zásadě rovného zastoupení obou národností bylo by tedy jenom pokud jde o členy v pol. 2. jmenované vyhověno měrou takovou, pokud alespoň při nynějších poměrech může se dle jistých kriterií bezpečně souditi, ku které národnosti náleží ten který poslanec zemský.

Skupině členů stavu učitelského u pol. 7. naznačené nebyl by však rovný počet zástupcův obou národností stejnou měrou pojištěn, neboť z pouhé okolnosti, že některý člen stavu učitelského vzat jest z učitelstva škol německých aneb z učitelstva škol českých, nelze s dostatek posuzovati národnost jeho.

Lež dejme tomu, že by i v této skupině volbou dosíci sedalo stejného zastoupení obou národností, pak by teprve pojištěno bylo zemské školní radě 6 německých pokud se týče 6 českých zástupcův, kdežto by se na národnost obou referentů v záležitostech školských a osmi zemských školních inspektorů jakož i zástupců náboženských společností více počítati nemohlo, poněvadž návrh v příčině volby těchto zástupcův žádných určitých požadavků nečiní a také činiti nemůže, neboť zákonodárstvím zemským nelze sobě zjednati vlivu na ty činitele, kteří při ustanovení těchto členů zemské školní rady rozhodují.

Co se týče dvou zástupců obce města Prahy, z kterých by zemská školní rada skládati se měla, bylo by, soudě z nynějšího sestavení tohoto obecního úřadu, věcí zcela jistou, že, kdyby se i na tom trvalo, aby vyslán byl jeden zástupce národnosti české a jeden národnosti německé, čehož však páni navrhovatelé nežádají - tímto opatřením by rovnoprávnosti nebylo ještě vyhověno tou měrou, jak sobě přáti musí obyvatelstvo německé.

Tímto spůsobem složení zemské školní rady, za jaké se v dotyčném návrhu horlí, bylo by ovšem šesti zástupcům německé a osmi zástupcům české národnosti členství v zemské školní radě zabezpečeno, za to však zůstaviti by se musilo rozhodnutí o národnosti ostatního členstva jiným činitelům ne-li snad pouhé náhodě a byla by pro případ, že by všichni při složení zemské školní rady účinkující činitelové stejnému zastoupení obou národností vyhověli, docílena rovnoprávnost jen co do stránky formální, nikoliv však co do stránky věcné, ješto by při úplně stejném počtu zástupců každé z obou národností případ, že by ten neb onen člen náhodou jinak zaneprázdněn byl a do schůze dostaviti se nemohl , na který případ při tak četném sboru vždy počítati sluší , snadno majorisování jedné národnosti druhou za následek míti mohl.

Ostatně nelze v činnosti zemské školní rady dle dosavadních ustanovení složené, v kteréž národnosť česká dříve, pokud se v životě ústavním nezúčastňovala a k zákonům školním odmítavě se chovala, ovšem nebyla zastoupena tak, jak si toho nyní přeje, ani v dřívějším ani v nynějším složení jejím shledávati oprávněného důvodu k domněnce, že školní úřad tento strannickými názory národními opanovati se dal aneb že se jimi v budoucnosti opanovati dá, a není tedy úzkostlivé toto hájení národní rovnoprávnosti, kteréhož ostatně - jakož dokázáno navrženými změnami §. 40. dosíci nelze, ni potřebné ani ospravedlněné.

Přání tomu, aby zemský výbor v zemské školní radě zastoupen byl ve smyslu národní rovnoprávnosti, neméně i okolnostem, jakéž se změnily vstoupením českých poslanců na půdu parlamentární, ostatně již vyhověno jest, an totiž zemský výbor, vykonav za nynější funkční období volbu delegátů do zemské školní rady, dva české a dva německé členy zemské školní rady jmenoval, a volbou pánů Dr. Škardy a Zeithammra, kteří oba jsou vynikajícími členy městského zastupitelstva Pražského, jest také třeba ne formálně, tedy alespoň věcně, - dosti učiněno přání, aby zastoupeny byly zájmy této velké obce.

Vzhledem zejména k poměrům těmto, a též k tomu, že by navrženými změnami § 40. počet členů zemského úřadu školního nad potřebu žádoucí se zvětšil a poměr hlasů v neprospěch Orgánů státu se posunul, jimž přece v úřadu státním rozhodující váha zůstavena býti musí, dále vzhledem k okolnosti, že zamýšlenými změnami nebylo by skutečně vyhověno zásadě stejného zastoupení obou národností, na kteréžto zásadě navrhovatel návrh svůj podstatně ano výhradně zakládá,  konečně ale v uvážení, že vytknutím stanoviska národního, jakéž se v navržených změnách obráží, byl by dán podnět ku tvoření národních stran v zemské školní radě, což by působnosti úřadu toho zajisté nemohlo býti k prospěchu, - vzhledem k tomu ke všemu nezdá se býti záhodno, přistoupiti k první části návrhu.

Co se týče. druhé jeho části, vztahující se ku změné, vztahmo k rozšíření § 41. zákona o dohlídce ke školám, jest účelem návrhu toho vydání ustanovení takového, které kdyby se v zákon přijalo, dalo by jemu směr, jenž v důsledcích svých vedly by k změnám předpisů o složení okresních rad školních, následkem jichž by netoliko provádění zákonů o dohlídce ke školám potkalo se s překážkami nemalými, nýbrž jimiž by také vůbec již to, že zástupcové stavu učitelského v zemské školní radě hlasují, objevilo se býti věcí nedůslednou.

Kdyby ten, kdo jest členem zemské školní rady, vlastností tou pozbyl naprosto možnosti býti členem některé jiné instance školní, ač neběží-li zde pouze o ustanovení, jež se týče toliko jistého případu zvláštního, nýbrž jedná-li se o ustanovení samo sebou oprávněné a obecně platné , tedy by vskutku nesměl ten, kdo jest členem okresní školní rady, býti také zároveň členem místní školní rady, konečně ani ne členem zastupitelstva obecního, čímž by ale ustavování okresních úřadů školních na nejvýše se znesnadnilo, ne-li přímo nemožným učinilo. Neboť nelze pochybovati, že poměr okresní školní rady k zemské školní radě jest zrovna týž. jako poměr místní školní rady k okresní školní radě a toliko jediný tento poměr instancí může v otázce této rozhodovati, nikoliv ale ohled k povaze toho kterého úřadu, zda-li totiž úřad ten jest samosprávný nebo státní.

S druhé strany však mají důvody, na nichž pan navrhovatel návrh svůj zakládal, a jež samy o  sobě málo se k tomu hodí, aby se z nich dovozovati mohla oprávněnost zamýšlené změny, - sotva dostatečné váhy vůči nebezpečí, že by změnou tou bud! zákon nápadně nedůsledným se stal, buď možnost provedení jeho podstatně se znesnadnila. Máme-li mimo to na zřeteli, že odstavcem 3., § 44. zák. o dohlídce ke školám rozhodně zabráněno jest tomu, aby nikdo dvojího postavení svého nemohl využitkovati k prospěchu osobnímu, tedy nemůžeme shledávati, že by z nedostatku ustanovení takového, k jakému návrh směřuje, mohla vzejíti škoda správnému provádění zákonů školních; škoda taková, nevzešla také v onom případu zvláštním, jejž pan navrhovatel na zřeteli měl.

Není-li tudíž i tato část návrhu netoliko náležitě odůvodněna, ale ani také váhy takové, aby ospravedlniti mohla žádanou změnu zákona, tedy přijetí její zcela zvláště v zájmu zachování principielní důslednosti zákona za věc žádoucí neb záhodnou pokládati nelze, právě tak jako by v zájmu možnosti provedení zákona nebylo radno, by důslednosti oné průchod dán byl tím, že by se podobné změny zavedly také v ustanoveních o složení okresních rad školních.

Z příčin těch a poněvadž resolucí, o kterou se slavný sněm usnesl při rokování o zemském rozpočtu na r. 1880, podnět dán jest k dále sahající a každým spůsobem rozsáhlejší revisi zákonních ustanovení o školství obecném, kterouž bezpochyby dotknut bude ta é zákon o dohlídce ke školám, neuznává školní komise za věc vhodnou, aby přistoupila k návrhu tomuto,

i  činí tedy návrh:

Sl. sněme račiž se usnésti takto:

Přes návrh pana Dra. Jar. Čelakovského

a soudruhů, podaný pod č. 251 sněm. r. 1878,

přechází se k dennímu pořádku.

Mauric hrabě Zedtwitz m. p.,

předseda.

Dr. Vil. Gintl m. p.

zpravodaj.