Pátek 14. října 1881

Příloha k stenografické zprávě o XII. sezení sněmu českého dne 14. října 1881.

Beilage zum stenographischen Berichte der XII. Sitzung des böhm. Landtages vom 14. October 1881.

Čís. 204 sněm.

1881

Nr. 204 Ltg.

1881

Slavný sněme!

Školní komisi k předběžnému rokování přikázaná vládní předloha č. 63 má hlavně účel ten, aby se odstranily vady, které se vyskytují, když školní inspektorové okresní zvolí se z učitelstva v činné službě jsoucího.

Účelu toho hledí předloha dosáhnouti dodatky k § 33. zákona zemského ze dne 24. února 1873, z nichž nejpodstatnější jsou ty, že

a)   ředitelům a řídícím učitelům, kteří byli jmenováni okresními inspektory školními, řízení ústavů jejich může býti ponecháno, a že

b)  každým spůsobem i na dále požívati mají případného bytu bezplatného anebo náhrady za příbytečné, kdežto jich náměstkové nemají míti žádných nároků ani na byt bezplatný ani na příbytečné.

Zkoumají-li se návrhy tyto, naskytnou se ihned pochybnosti, k vůli nimž dle úsudku komise návrhy ty nelze odporučiti. Komise především nemohla se uzavříti tomu, že ponechá-li se řízení školy okresnímu inspektoru školnímu, vzejde tím z pravidla škoda bud škole buď službě inspekční, bud oběma službám.

Rovněž nemohla komise schvalovati návrh druhý, jenž se týče bytu bezplatného, vztahmo příbytečného, neboť návrh ten vyhovuje sice zájmům okresního inspektora školního, nikoliv ale zájmům školních obcí.

Dle dosud platného § 33. jest obec školní povinna. toliko řediteli (správci) školy dáti byt bezplatný nebo náhradu příbytečného, ať již definitivně co takový ustanoven jest anebo toliko co stálý náměstek onoho úřaduje (nález správního soudu ze dne 11. ledna 1879, č. 62). Povinnost tato ospravedlněna jest zájmem školy, což však nelze tvrditi o příslušném ustanovení v předloze, zamýšlí-li tato povinnost tu na újmu skutečného ředitele školy v platnosti zachovati ku prospěchu osoby, kterou nelze více pokládati za ředitele školy.

Tím by dle mínění komise změnila se celá povaha dotčené povinnosti, ježto by školní obec byla nucena, aby to, co na ni vloženo jest pod statně v zájmu školy její, vybývala k účelu zcela rozdílnému, totiž k placení státního okresního inspektora školního, a to vše jenom z té příčiny, poněvadž posavadní správce školy jmenován byl okresním inspektorem školním.

Ačkoli komisi z důvodů těch není možno, slavnému sněmu ku schválení odporučiti změnu zákona ve vládní předloze navrhovanou, nicméně hodlá příležitosti této použíti k tomu, aby zřetel, slavného sněmu obrátila k dalšímu upravení instituce okresních dozorců školních ve smyslu zákona o dohlídce ke školám, kterýmžto upravením spolu snad odstraněny budou mnohé vady, jež nynější předloha vládní má na zřeteli. Známo jestiť, že postavení inspektorů školních na ten čas jest toliko prozatímně, ježto zemský zákon ze dne 24. února 1873 (§ 33. ) konečné upravení tohoto odvětví služebného zůstavil době příští. Aby konečné toto upravení co, nejdříve skutkem se stalo, káže zajisté netoliko prospěch samého toho odvětví služebného, nýbrž zcela zvláště i prospěch zdárného rozvoje školství našeho, ježto postavení definitivní úpravou pojištěné podstatně přispěje k tomu, aby zabezpečila se také neodvislost ona, kteréž okresní inspektor školní u vykonávání úřadu svého na vše strany potřebuje. Desítileté trvání provisoria nepřipouští také námitku, že provedení konečné úpravy bylo by dosud ještě předčasné; neboť dlouhá tato doba zajisté úplně stačila k tomu, aby nabýti se mohlo zkušeností, v jichž základě přikročiti lze k dalšímu upravení zákona o dohlídce ke školám.

Až se pak k tomu přikročí, mělo by se míti na zřeteli, že výlohy dozoru ku školství v okresu školním konaného v zájmech státu (§ 33. ) mají se také státem zapravovati, kterémužto požadavku nyní, aspoň co se týče okresních inspektorů školních z učitelstva národního zvolených, vyhověno jest měrou toliko nejskrovnější (paušálem na diéty a cestovné výlohy) Neboť poněvadž inspektorům takovým, přes to, že úřadu učitelského jsou sprostěni, nicméně ponechávají se učitelské platy služebné z okresního Školního fondu zapravované, tedy jest věcí zřejmou, že největší čásť výloh státního dozoru ku školství v okresech školních nesou okresy tyto, za kterýžto náklad nedostane se jim dostatečné náhrady tím, že výlohy za zastupování zapravují se z normálního fondu školního. Kdyby se však okresní inspektoři školní platili z prostředků státních, přestala by tato nepřístojnosť, i pominuly by obtíže a nesnáze, jež se nyní naskytují v příčině bezplatného bytu a příbytečného, z čehož na jevo jde souvislost otázky tuto na uváženou dané s předlohou vládní, o níž se jedná.

Úvahami těmito dospěla komise k úsudku, že nelze slavnému sněmu odporučiti, aby slavný sněm trvaje na prozatímném postavení okresních inspektorů školních, svolil ku změně těch kterých ustanovení zákonních, tím méně ježto by spůsobem tím další trvání provisoria na dobu neurčitou mlčky bylo schváleno. Komise činí tedy návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

I.    O předloze zákona č. 63, jímž se měniti má § 33. zákona o dohlídce ku školám daného dne 24. února 1873 (z. zemsk. ze dne 18. dubna 1874 č. 17), přechází se k dennímu pořádku.

II.   Slavná vláda vybízí se, aby přikročila ku konečnému upravení služebného odvětví okresních inspektorů školních, k němuž poukazuje zákon o dohlídce ku školám ze dne 24. února 1873 (zák. zemsk. ze dne 18. dubna 1873 č. 17), a aby v nejblíže příštím zasedání podala sněmu příslušnou předlohu, která zakládejž se na zásadě, že státní toto odvětví služebné platiti se má z prostředků státních.

V Praze, dne 1. října 1881.

Z komise pro záležitosti školské. Mauric hrabě Zedtwitz m. p.

předseda.

Czyhlarz m. p.

zpravodaj.

Hoher Tandtag !

Die der Schulcommission zur Vorberathung zugewiesene Regierungsvorlage Z. 63 verfolgt vornehmlich den Zweck, einzelne Uebelstände zu beseitigen, welche sich dann ergeben, wenn die Bezirksschulinspektoren dem Stande der aktiven Lehrpersonen entnommen werden. Sie sucht dies durch Zusätze zu den Bestimmungen des § 33 des Landesgesetzes vom 24. Februar 1873 zu erreichen. von denen die hauptsächlichsten die sind, daß

a) Direktoren und Oberlehrern, welche zu Bezirks-Schulinspektoren ernannt werden, die Leitung ihrer Anstalt belassen werden könne; und daß dieselben

b) unter allen Umständen im Genuße ihres etwaigen Naturalquartiers oder der Quartiergeldentschädigung verbleiben, während die Substituten derselben ausgesprochenermaßen weder auf ein Naturalquartier noch ans ein Quartiergeld Anspruch haben sollen.

Bei der Prüfung dieser Vorschlage drängen sich sofort Bedenken auf, welche dieselben nach der Ansicht der Commission nicht als empfehlenswerth erscheinen lassen. Denn vor Allem konnte sich die Immission nicht der Ansicht verschließen, daß die Belassung der Leitung der Schule in der Hand des Schulinspektors gewöhnlich entweder zum Nachtheile der Schule oder zum Nachtheile der BezirksInspektion oder zum Nachtheile beider ausschlagen würde.

Ebensowenig vermochte die Commission die zweite, das Naturalquartier beziehungsweise das. Quartiergeld betreffende Proposition zu billigen, da sie wohl dem Interesse der Bezirksschulinspektoren, nicht aber dem der Schulgemeinden Rechnung trägt. Nach dem derzeit geltenden §. 33 ist die Schulgemeinde nur verpflichtet, dem Leiter der Schule ein Naturalquartier oder die Quartiergeld-Eutschädiguug zu leisten, gleichgiltig ob dieser definitiv als solcher angestellt ist, oder nur als dauernder Substitut des ersteren fungirt (Entsch. des V. G. H. vom 11. Jänner 1879 Z. 62). Diese Verpflichtung ist durch das Interesse der Schule gerechtfertigt, keineswegs kann dies aber auch von der bezüglichen Bestimmung der Vorlage behauptet werden, wenn sie diese Verpflichtung mit Hintausetziung des wirklichen Leiters zu Gunsten einer Person fortdauern lassen will, welcher die Eigenschaft des Leiters nicht mehr zukommt. Dadurch würde nach dem Dafürhalten der Commission der ganze Charakter der Leistungspflicht geändert werde, da die Schulgemeinde gezwungen wäre, eine Leistung, die ihr wesentlich im Interesse ihrer Schule auferlegt ist, zu dem davon ganz verschiedenen Zweck der Dotirung des staatlichen Bezirksschulinspektors zu machen, und dies alles blos deswegen, weil der bisherige Leiter Bezirksschulinspektor geworden ist.

Wenn nun auch die Commission aus den angeführten Gründen nicht in der Lage ist, dem hohen Landtage die von der Regierungsvorlage beantragte Gesetzesänderung zur Annahme zu empfehlen, so glaubt sie andererseits diese Gelegenheit dazu benutzen zu sollen, die Aufmerksamkeit des hohen Hauses auf eine im Sinne des Schulaufsichtsgesetzes gelegene Fortbildung des Institutes der Bezirksschulinspektoren zu lenken, mit welcher dann auch manche Uebelstände entfallen dürften, welche die gegenwärtige Regierungsvorlage im Auge hat. Bekanntlich ist die Stellung der Bezirksschulinspektoren derzeit nur eine provisorische, indem das Landesgesetz vom 24. Feber 1873 (§ 33) die definitive Regelung dieses Dieustzweiges der Zukunft vorbehält. Daß diese definitive Regelung so bald als möglich erfolge, ist im unzweifelhaften Interesse der gedeihlichen Fortentwicklung unseres Schulwesens gelegen, da die gesicherte Stellung, welche das Definitivum bietet, wesentlich dazu beitragen muß, die Unabhängigkeit zu fördern, Welcher ein Bezirksschulinspektor bei Ausübung seines Amtes´ nach allen Seiten hin bedarf. Die mehr als zehnjährige Dauer des Provisoriums läßt auch die Einwendung nicht als eine begründete erscheinen, daß die Vornahme der definitiven Regelung jetzt annoch verfrüht sei, da dieser lange Zeitraum mehr als ausreichend bezeichnet werden muß, um die Erfahrungen zu sammeln, Welche diese Foribildung des Schulaufsichtsgesetzes voraussetzt.

Bei der Inangrissnahme dieser Regelung Wäre dann darauf Bedacht zu nehmen, daß die Kosten der im Interesse des Staates geübten Bezirksschulaufsicht (§ 33) auch seitens des Staates zu bestreiten seien, welchem Postulate jetzt, wenigstens bezüglich der dem Volksschullehrerstande entnommenen Inspektoren, nur zum geringsten Theil (Diäten und Reisekostenpauschale) entsprochen ist. Denn da diese bekanntlich ungeachtet ihrer Enthebung vom Lehramte doch im Genuß der aus dem Bezirksschulfonde zu leistenden Lehrer-Gehaltsbezüge verbleiben, so ist es einleuchtend, daß der bei weitem größte Theil der Kosten der staatlichen Bezirksschulaussicht von den Schulbezirken getragen wird, wofür die Uebernahme der Supplirungskosten auf den Normalschulfond keinen ausreichenden Ersatz bietet. Mit der proponirten Dotirung der Bezirksschulinspektoren aus staatlichen Mitteln würde diese Inconvenienz, sowie die Schwierigkeit entfallen, die sich derzeit bezüglich des Naturalquartiers und Quartiergeldes herausstellt, woraus sich der Zusammenhang dieser Anregung mit der in Verhandlung stehenden Regierungsvorlage ergibt.

Aus allen diesen Gründen halt es die Commission nicht für entsprechend, dem hohen Landtage zu empfehlen, unter Festhaltung der provisorischen Stellung der Bezirksschulinspektoren auf eine Aenderung der bezüglichen Gesetzesbestimmungen einzugehen, zumal dann dadurch stillschweigend die Fortdauer des Provisoriums für einen Ungewissen Zeitraum gebilligt würde, sondern stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen:

I.     Es sei über die Gesetzesvorlage Z. 63, durch welche der § 33 des Schulaufsichtsgesetzes vom 24, Feber 1873 (L. -G. -Bl. vom 18. April 1874 Nr, 17) abgeändert werden soll, zur Tagesordnung überzugehen.

II.    Es sei die hohe Regierung aufzufordern, die im Schulaufsichtsgesetze vom 24. Februar 1873 (L. -G. -Bl. vom 18. April 1874 Nr. 17) vorgesehene definitive Regelung des Dienstzweiges der Bezirksschulinspektoren in Angriff zu nehmen und in der nächsten Session dem Landtage eine diesbezügliche Vorlage zu machen, welche von dem Grundsatze auszugehen hatte, daß dieser staatliche Dienstzweig aus staatlichen Mitteln zu dotiren sei.

Prag, am 1. October 1881.

Moritz Grag Bedtwitz m. p.

Obmann. Berichterstatter.

ad čís. 204 sněm.

1881.

Návrh menšiny.

Menšina školní komise (poslanci Čelakovský, Gabler, Kubíček, Kvíčala, Městecký Peták, Pfannerer, Tilšer) odporučuje slavnému sněmu přijetí následujícího návrhu, jehož odůvodnění v sezení sněmovním podáno bude:

Slavný sněme račiž vládní předlohu, kterouž změna § 33. zákona daného 24. února 1873, z. z. z 18. dubna 1873, č. 17 se navrhuje, za základ podrobného rokování přijmouti a jí usnešením svým schválení uděliti.

Kvíčala,

zpravodaj menšiny.

ad. Nr. 204 Ldtg.

1881.

Minoritätsantrag.

Die Minorität der Schulcommission (die Abgeordneten Čelakovský, Gabler, Kubíček, Kvíčala, Městecký, Petak, Pfannerer, Tilscher) empfiehlt dem hohen Landtag die Annahme des nachfolgenden Antrages dessen Begründung in der Landtagssitzung erfolgen wird:

Der hohe Landtag wolle die Regierungsvorlage, durch welche eine Abänderung des. § 33 des Gesetzes vom 24. Februar 1873, L. G. Bl. vom 18. April 1873, Nr. 17 vorgeschlagen wird, zur Grundlage der Specialdebatte nehmen und derselben seinem Genehmigung ertheilen.

Kwíčala,

Berichterstatter der Minorität.

Čís. 229 sněm.

1881.

Zpráva

budžetní komise o výkazech peněžných výsledků za rok 1880.

Nr. 229 Ltdg.

1881.

Bericht

der Budgetcommission über die Gebarung für 1880.

Slavný sněme!

Zprávou ze dne 13. dubna 1881 č. 57 sněm. předložil zemský výbor výkazy o účetním výsledku hospodářství zemského za rok 1880, z nichž jde na jevo, co následuje:

Výdaje:

Za minulá

léta

Za běžný

rok

Úhrnečný výsledek

       

fondů.

zl.

kr.

zl.

kr.

1. Fond domestik.

10. 204

 

253. 679

64

2. Fond Bubeneč.

432

8 1/2

36. 955

17

3. Fond zemský

559. 378

18 1/2

6. 549. 729

99 1/2

4. Fond porodnice

7. 687

27 1/2

170. 442

21 1/2

5. Fond nalezince

5. 407

91

613. 178

86

6. Fond blázince

7. 150

14

654. 024

35 1/2

7. Fond káznice

4. 690

70

126. 400

78

8. Fond pro ze-

       

měvzděl.

10. 816

49 1/2

94. 468

74 1/2

úhrnem

605. 767

 

8, 498. 879

76

     

9, 104. 646

97 1/2

Mezi výdaji těmi bylo:

     

výdajů skuteč. za

601. 495

75

6, 624. 500

41 1/2

výdajů za příčinou

       

operací úvěr. za

-

-

2. 959

15

výdajů průběžn. za

4. 271

46 1/2

273. 614

32

záloh za

-

 

1, 597. 805

87 1/2

úhrnem

605. 767

21 1/2

8, 498. 879

76

Příjmy:

       

1.

Fond domest.

69

61

263. 814

 

2. Fond Bubeneč.

390

23

36. 997

 

3.

Fond zemský

1, 247. 782

24 1/2

6, 045. 818

72

4.

Fond porodn.

34. 130

5

145. 585

72 1/2

5.

Fond nalezin.

2. 422

34 1/2

618. 478

13

6.

Fond blázince

7. 459

77 1/2

655. 820

57

7.

Fond káznice

7. 226

64

123. 079

9

8.

Fond pro ze-

       

měvzdělání

488

18

104. 797

4

 

úhrnem

1, 299. 969

7 1/2

7, 994. 490

77 1/2

       

9, 294. 459

85

Haher Tandag !

Der Landesausschuß hat mittelst Bericht vom 13. April 1881 Ldtg. -Z. 57 dem Landtage die Gebarungsausweise des Landeshaushaltes für 1880 vorgelegt, welche nachstehendes Resultat ergeben:

Ausgaben: Dienst der Vor-

Laufender Dienst

Gesammtgebarung

jahre

     

nach Fouden

 

kr.

 

kr.

1. Domestikalfond

10. 204

44 1/2

253. 679

64

2. Bubenčer Foud

432

8 1/2

36. 955

17

3. Ladesfond

559. 378

18 1/2

6, 549. 729

99 1/2

4. Gebärhausfond

7. 687

27 1/2

170. 442

21 1/2

5. Findelbausfond

5. 407

91

613. 178

86

6. Irreuhausfond

7. 150

14

654. 024

35 1/2

7. Zwangsarbetts-

       

hans-Fond

4. 690

70

126. 400

78

8. Landescultur-

       

fond

10. 816

47 1/2

94. 468

 

Zusammen

605, 767

 

8, 498. 879

76

     

9, 104. 646

97 1/2

Davon waren:

       

Reelle Ausgaben

601. 495

75

6, 624. 500

41 1/2

Ansgaben durch

       

Creditoperationen

   

2. 959

15

Durchlaufende Aus-

       

gaben

4. 271

46 1/2

273. 614

32

Vertáge

 

-

1, 597. 805

87 1/2

Zusammen

605. 767

 

8, 498. 879

76

 

Empfänge:

       

1.

Domestikalfond

69

61

263. 814

 

2.

Bubenčer Fond

390

23

36. 997

 

3.

Landesfond

1, 247. 782

24. 1/2

6, 045. 818

72

4.

Gebärhausfond

34. 130

5

145. 685

72 1/2

5,

Findelhausfond

2. 422

 

618, 478

13

6.

Irrenhausfond

7. 459

77 1/2

655. 820

57

7.

Zwangsarbeits-

       
 

hausfond

7. 226

64

123. 079

9

8.

Landeskultur-

       
 

fond

488

18

104. 797

4

 

Zusammen

1, 299, 969

 

7, 994. 490

77 1/2

       

9, 294. 459

85

Za minulá léta

Za běžný rok

Mezi příjmy těmi

       

bylo:

       

příjmů skuteč-

zl.

kr.

zl.

kr.

ných za

1, 033. 238

53

5, 244. 442

34

příjmů z operací

       

úvěrních za

-

 

6. 560

92

příjmů průběž-

       

ných za

266. 730

54 1/2

1, 145. 681

64

záloh a odvodů

-

 

1, 597. 805

87 1/2

úhrnem

1, 299. 969

7 1/2

7, 994. 490

77 1/2

 

Konečná hotovost

kasovní:

   

dne

31. prosince 1879

činila

440. 530

64

 

31. " 1880

 

630. 343

 
 

zvětšila

se tedy o

189. 812

87 1/2

 

Výsledek obligační:

   
 

Veškeré fondy měly obligací:

 

dne

31.

prosince 1879 za

2, 900. 589

 

,,

31.

1880 "

2, 903. 924

55 1/2

   

přibylo jich tedy za 3. 335

36

Mimo to náležejí káznici zástavní listy v stejné sumě jako roku minulého, totiž za 20. 100 zl.

Budžetní komise činí návrh:

Slavný sněme račiž výkazy o peněžních výsledcích fondů ku jmění zemskému náležejících za rok 1880 vzíti na vědomí.

V Praze, dne 10. října 1881.

Banhans m. p.

předseda.

Plener m. p.

zpravodaj.

Dienst der Vor- Laufender Dienst

 

jahre

   

Davon waren:

     
 

fl. kr.

fl.

kr.

Reelle Einnahmen

1, 033. 238 53

5, 244. 442

34

Empfänge durch

     

Creditoperationen

 

6, 560

92

Durchlaufende Em-

     

pfänge

 

266. 730 54 1/2

1, 145, 681

64

Vertàge u. Abfuhren

 

1, 597, 805

87 1/2

Zusammen

1, 299, 969 7 1/2

7, 994. 490

77 1/2

Der Kassarest

     

am 31. Dezember

1879 betrug

440. 530

64

 

" 1880,,

630. 343

 
 

Vermehrung

189. 812

 

Obligations-Gebarung:

 

Obligationsbesitz sämtlicher Fonde

 

31.

Dezember 1879.....

2, 900. 589

19 1/2

31.

Dezember 1880.....

2, 903. 924

55 1/2

 

Vermehrung...

3. 335

36

Außerdem verbleibt der Pfandbriefbesitz des Zwangsarbeitshausfondes pr. 20. 100 fl. unverändert.

Die Budget-Commission beantragt:

Der. h. Landtag wolle die Gebarungs-Ausweise der Fonde des Landes-Vermögens für das Jahr 1880 zur Kenntniß nehmen.

Prag, am 10. Oktober 1881.

Obmann. Berichterstatter.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP