kého a účastníci kontribučenského peněžního fondu tamnějšího spojiti se mohli v společenstvo s ručením obmezeným vedle zákona o svépomocných společenstvech z dne 9. dubna 1873, čl. 70 ř. zák.

První část této žádosti dokládá ředitelstvo kontribučenské záložny Tuchoměřické zvláště tím, že zásadní pravidla zákona z dne 6. října 1864 jednak co do půjček na hypotéky, jednak také ohledně půjček na osobní úvěr vykazují ředitelstvu kontribučénských záložen příliš určité meze netoliko ohledně jejich uzavírání, nýbrž také ohledně jich zpět zaplacení, tak že hypothékárních půjček dojdou majitelé bezpečných hypothék za příznivějšími podmínkami u hypoteční banky aneb u mnohé spořitelny, poskytování pak půjček na úvěr osobní co do nařízeného splácení při účastnících že jest nepřiměřené; že vykonávání účastnického práva a tudiž také ustanovování správního ředitelstva při nynější neobmezené dělitelnosti pozemků vyžaduje nápravy zvláště v tom směru, aby právo hlasovací poměrné bylo právu účastnickému.

Drahou část své žádosti ředitelstvo kontribučenské záložny Tuchoměřické dokládá obtížemi při žádoucím slyšení kontribučenských záložen samých a také při potřebném vyjednávání s vysokou vládou, aby nové ústrojí kontribučenským záložnám hodlané bylo vhodné a spůsobilé ku nabytí moci zákona, což vše vyžaduje delší doby, a proto odvolávajíc se na výši základného jmění této kontribučenské záložny v úhrnečném obnosu 71381 zl. 62 kr., pak na výši kontribučenského peněžného fondu Tuchoměřického v obnosu 12071 zl. 5 1/2 kr., připomíná řečené ředitelstvo značné pokladniční hotovosti, kterýchžto v dosavadních správních mezích nelze prý zužitkovati.

Komise petiční, kteréž tato žádost ředitelstva kontribučenské záložny Tuchoměřické byla přikázána, při uvažování této žádosti v první její části přihlídla zvláště k usnešení tohoto vysokého sněmu z dne 19. října 1878, jímž bylo uloženo výboru zemskému, aby ve srozumění s cís. král. vládou nový zákon o záložnách kontribučenských sestavil a návrh zákona toho, podle zásad tamtéž vytknutých zřízený aby předložil, a shledala, že výbor zemský přiměřené vyjednávání v této záležitosti s c. k. vládou zavedl, i že tato dle vynešení Jeho Exc. p. ministra vnitra ze dne 4. června 1880, čís. 3916, potřebné opravy zákona o kontribučenských záložnách uznává, a proto Jeho Exc. p. místodržitele zmocňuje ku spoluúčinkování při poradách o předloze nového zákona o záložnách kontribučénských, jichž výbor zemský zavésti hodlá. Tím dochází prvá část této petice svého příslušného vyřízení.

O druhé pak části této žádosti petiční komise, kteráž ovšem uznává potřebu náležitého a dle důležitosti věci i rozsáhlého vyjednávání s vládou za účelem shodnutí se o návrhu nového zákona o záložnách kontribučenských, po přání žadatelů nemůže jednati.

Nehledíc ani k tomu, že zákon o kontribučenských záložnách ze dne 6. srpna 1864 a zákon o peněžních fondech kontribučenských ze dne 7. července 1864, dosud v platnosti trvající to zákony, sloučení kontribučenské záložny s tím kterým peněžným fondem kontribučenským nepřipouští a přetvoření kontribučenských záložen neb peněžních fondů na společenstvo ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o svépomocných společenstvech neumožňuje, v případu tomto ředitelstvo kontribučenské záložny Tuchoměřické neprokazuje k žádanému přetvoření ani usnešení účastníků této záložny kontribučenské, aniž také účastníků dotyčného fondu vespolek, aniž také návrh dotyčných stanov, jež mají zastoupiti smlouvu společenskou, jakož zákon z 9. dubna 1873, čl. 70 ř. z., ku zřízení společenstva výhradně vyžaduje a určitých o tom ustanovení vykazuje.

Nedostatek takový není odvrácen okolností nahromaděných hotovostí kasovních, neboť sluší připustiti také možnost, že i při utvoření nového společenstva zůstane více hotovosti, než ji dle běžných pravidel zužitkovati možno; mimo to ale právě stávající zákony již připomenuté zůstavují valné hromadě kontribučenské záložny, po případě také širšímu výboru kontribučenského peněžního fondu ustanovení o výši úrokové ku docílení většího vyhledávání úvěru, i také k zužitkování vydajných peněz pod úrok a bezpečně na spůsob takový, aby lehce staly se vyplatitelnými.

Na základě takovém dovoluji sobě činiti jménem petiční komise dle jejího usnešení ze dne 2. července b. r. návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

1.   Žádost ředitelstva kontribučenské záložny Tuchoměřické za změnu zákona o kontribučenských záložnách přikazuje se výboru zemskému, aby k vývodům jejím při vyjednáváních o návrhu nového takového zákona přiměřený zřetel vzal.

2.   O žádosti řiditelstva kontribučenské záložny Tuchoměřické, pokud se domáhá povolení, aby účastníci této kontribučenské záložny, pak účastníci kontribučenského peněžního fondu bývalého panství Tuchoměřického spojiti se mohli ve společenstvo s ručením obmezeným vedle zákona z 9. dubna 1873, čl. 70 ř. z., přechází se k dennímu pořádku.

Die Petitionskommission erlaubt sich anläßlich der eben zur Behandlung gelangten Petition nachstehenden Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Die Petition der Kontributions-VorschußKassa-Direktion in Tuchoměřic um Abänderung des Gesetzes über die Verwaltung der Kontributions-Vorschußkassen wird an den Landesausschuß geleitet mit der Aufforderung, deren Motive bei den in Aussicht stehenden Verhandlungen über einen solchen Gesetzentwurf entsprechend zu berücksichtigen.

2.   Ueber die Petition der Kontributions-Vorschußkassa-Direktion Tuchoměřic, soweit dieselbe die Bewilligung zur Vereinigung mit dem Tuchoměřicer Kontributionsgeldfonde und zur Bildung einer Erwerbsgenossenschaft mit beschrankter Haftung in Gemäßheit des Gesetzes vom 9. April 1873, Z. 70 R. -G. -Bl., anstrebt, wird zur Tagesordnung übergegangen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? Nikdo. Niemand.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se).

Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Geschieht),

Er ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission über die Petition der Gemeinden Hlavno und Chrčic um Errichtung von Volksschulen dortselbst.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školní komise o žádostech obcí Hlavno a Chrčice za zřízení obecní školy tamtéž.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Abg. Tilšer.

Zpravodaj posl. Tilšer: Obecní představenstvo v Labské Chrčici okresu Novobydžovského a obecní zastupitelstvo v Hlavně okresu Žamberského žádají slavný sněm za zřízení obecní školy tamtéž.

Žádost obce Labské Chrčice ze dne 10. června 1880 považovati možno za vyřízenou, ježto výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 15. června 1880, č. 1199, žádané zřízení jednotřídní obecné školy tamtéž bylo již povoleno.

Co však se petice obecního zastupitelstva v Hlavně týká, kteráž usnesením c. k. zemské školní rady ze dne 18. března 1880, č. 3290, nepříznivého došla vyřízení, uznala komise školská zamítnutí ono za zcela odůvodněné, ježto zákonitým podmínkám, jaké ukládá §. 1. zákona ze dne 19. února 1870, v žádostí této není vyhověno.

Komise pro záležitosti školské navrhuje tedy:

Slavný sněme račiž uzavříti, že se o petici obce Hlavna za zřízení obecné školy tamtéž přejíti má k dennímu pořádku.

Die Gemeindevertretung von Elbe-Chrčic des Neubydžower Bezirkes und jene von Hlavno des Bezirkes Senstenberg haben sich an den hohen Landtag wegen Errichtung von Volksschulen in ihren Gemeinden gewendet. Das Gesuch der Gemeinde Elbe-Chrčic dat. vom 10. Juni 1880 ist gegenstandslos geworden, nachdem mit Erlaß des k. k. Landesschulrathes vom 15. Juni 1880, Z. 1199, die erbetene Errichtung einer einklassigen Volks schule daselbst bewilligt worden ist.

Was die Petition der Gemeindevertretung Hlavno betrifft, welcher nach Beschluß des k. k. Landesschulrathes vom 18. März 1880, Z. 3290, ein abweislicher Bescheid zu Theil geworden ist, fand die Schulkommission letzteren vollkommen begründet, nachdem die gesetzlichen Bedingungen des §. 1 des Gesetzes vom 19. Februar 1870 nicht erfüllt find.

Die Schulkommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen, es sei über die Petition der Gemeinde Hlavno wegen Errichtung einer Volksschule daselbst zur Tagesordnung zu übergehen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

(Niemand. )

Žádá někdo za slovo ?

(Nikdo.)

Kteří jsou pro návrh, nechť pozvednou ruku.

(Stane se.)

Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. )

Er ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Lasko um Trennung ans dem Gemeindeverbande mit Kamenná und Zavržic.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti stran vyloučení obce Lasko od Kamenné a Zavržice.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Abgeordneter Dr. Žák.

Zpravodaj dr. Zák (čte): Slavný sněme!

Osada Lasko v okresu Příbramském jest s osadami Kamennou a Zavržicemi v jednu místní obec spojena. Osada Lasko má 29 domů, 260 obyvatelů, 747 jiter 360 čtver. sáhů pozemků, 1660 zl. movitého a 20 jiter 710 čtv. sáhů nemovitého jmění, má 62 zl. 50 kr. příjmů a taktéž 62 zl. 50 kr. vydání a platí 753 zl. 74 kr. daní.

Obecní zastupitelstvo zamítlo 7 hlasy proti dvěma žádost osady Lasko a to proto, že sice osada Lasko s to jest učiniti zadost všem závazkům jak z přirozené tak přenešené působnosti plynoucím, že však ostatní 2 osady, totiž

Kamenná a Zavržice závazky tyto plniti s to nejsou.

Důvod tento jest podstatný, poněvadž osady Kamenná a Zavržice dohromady mají jen 67 domů, 454 obyvatelů, 825 jiter 160 čtv. sáhů pozemků, 63 jiter 700 čtver. sáhů nemovitého jmění, pouze 25 zl. 70 kr. příjmu a tolikéž vydání a dohromady jen 858 zl. 6 1/2 kr. daně platí.

Osada Lásko uvádí, že ona i nyní náklad na obecní správu činiti musí, a že by náklad tento nebyl větší, kdyby ona se stala samostatnou obcí, že však nyní v obecním výboru pouze dvěma členy zastoupena jest.

K důvodům těmto přidalo se okresní zastupitelstvo Příbramské, avšak c. k. okresní hejtmanství a c. k. místodržitelství se proti vyloučení osady Lasko z posavadního svazku obecního vyslovily proto, že by osady Kamenná a Zavržice napotom větší výlohy měly než nyní.

Avšak i osada Lasko měla by po vyloučení z nynějšího svazku obecního mnohem větší výlohy a poněvadž jen nepatrné příjmy má, které se již nynějšímu vydání rovnají, tedy srovnává se komise pro obecní a okresní záležitosti s náhledem zemského výboru, že žádosti osady Lasko za vyloučení z posavadního svazku obecního vyhověti nelze a proto činí se návrh:

Slavný sněme račiž o žádosti osady Lasko za vyloučení z posavadního svazku obecního s osadami Kamennou a Zavržicemi přejíti k dennímu pořádku.

Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Ortschaft Lasko um Ausscheidung aus dem bisherigen Gemeindeverbande mit den Ortschaften Kamenná u. Zavržic zur Tagesordnung übergehen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? (Nikdo. - Niemand. )

Kteří jsou pro návrh ten, nechť pozvednou ruku.

Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Stane se. - Geschieht. )

Er ist angenomnien.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht derselben Kommission über die Eingabe der Gemeinde Zařeč, Podřezov, Vorberg um Trennung aus dem Gemeindeverbande mit Wamberg.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o žádosti obce Zářeč, Podřezov, Forberk za vyloučení ze svazku obecního s Vamberkem.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.

Zpravodaj dr. Žák: Slavný sněme! Místní obec Vamberk v okresu Rychnov-

ském tvoří jednu katastrální obec téhož jmena
a obsahuje tato místa, a sice:
Forberk se ...................-.....	. 78 obyvately,
Mníšek se...................... .....	22. "
Podřezov se ........................	100 "
Roští se..............................	65
Vamberk s..........................	2374
Zádolí s..............................	36 "
Zářeč s..............................	58 "
úhrnem.........	2738 obyvatelů.
Z tohoto svazku obecního chtějí býti vy-
loučeny osady:
Forberk se ........................	78 obyvately,
Podřezov se........................	100
a Zářeč s...........................	58 "

a žádají, aby zřízeny byly mimo Vamberk dvě samostatné obce, totiž Zářeč s 58 obyvately pro sebe jako obec, pak Forberk a Podřezov se 17. 8 taktéž pro sebe co druhá obec.

Co důvody uvádí se, že město Vamberk mělo až do r. 1850 samostatnou municipální správu, že osady Zářeč, Podřezov a Forberk bezprostředné pod vrchnostenským úřadem v Rychnově stály, poněvadž statek Vamberk co do administrace panství Rychnovskému přivtělen byl, že sice Zářeč v Josefínském katastru do fasovní knihy města Vamberku co "přivtělená vesnička" zanesena jest, že ale osady Podřezov a Forberk, jenž povstal z panského v cestě emfiteutické parcelovaného dvora, ve fasovní knize Josefínského katastru obci Vamberku připsány nejsou, že osady tyto do Vamberku 10% přirážku obecní platiti musí, že však s Vamberkem nemají žádných společných zájmů, a že v obecním výboru každá osada pouze jedním členem zastoupena jest.

Osada Zářeč má výměru 201 jitro 30 čtv. sáhů, osady Podřezov a Forberk 179 jiter 560 čtv. sáhů. Osady tyto nemají žádného jmění, mají ale za to, že když na obecní potřeby obce Vamberku dosti značné přirážky platiti musí, by s to byly přirážkami sobě toho opatřiti, čeho pro ně třeba jest.

Již zde budiž připomenuto, že veškeré direktní daně v osadách Podřezovu a Forberku činí pouze 386 zl. 66 1/2 kr. a v Zářečí 467 zl. 44 kr.

Obecní zastupitelstvo Vamberské vyslovilo se proti žádanému odloučení a to proto, že by jednak obec tím seslabena byla, že pozemky osad Podřezova a Forberku s pozemky Vamberskými souvisí a že osady žádného jmění nemají.

Okr. zastupitelstvo Rychnovské přimlouvá se za vyloučení, a sice ohledně osady. Zářečí bezvýminečně, ohledně osad Podřezova á Forberku jen pod tou výminkou, pakli s těmito osadami spojeny budou nyní již samostatně zřízené obce Peklo a Zupenice a pakli z tohoto spojení městu Vamberku žádná škoda nevzejde.

C. k. okr. - hejtmanství v Rychnově uznává, že osady, jež nyní za vyloučení žádají, na policejní správu města Vamberku přirážky platí, anižby z toho nějaký prospěch měly, má ale za to, že ze všech tří osad jednu obec utvořiti nelze, poněvadž pozemky těchto osad pozemky obce Vamberské odloučeny jsou, že osada Zářeč se co samostatná obec utvořiti nemůže, že by celé osady Podřezov a Vorberk od Vamberku odloučeny býti mohly.

C. k. finanční zemské ředitelství oznámilo, že by se v katastrálním ohledu samostatná obec Podřezov-Forberk jedině tenkráte utvořiti mohla, kdyby se v obvodu Vamberském ležící tamnějším gruntovníkům náležející pozemky nové obci přidělily a že taktéž samostatná obec Zářeč by se jen tenkráte utvořiti mohla, kdyby některé k Vamberku náležející pozemky do nové obce vtaženy byly.

Avšak majitelé těchto pozemků prohlásili se proti takovémuto přeložení pozemků.

Vzhledem k tomu podalo c. k. místodržitelství své dobrozdání v tom směru, že by se sice osady Podřezov a Forberk co jedna samostatná obec utvořiti mohly, že však osada Zářečí ani co samostatná obec utvořena, ani s osadami Podřezovem a Forberkem v jednu samostatnou obec sloučena býti nemůže.

Připomíná se konečně, že osady svrchu jmenované již v roku 1868 za odloučení ód Vamberka žádaly, že však sl. sněm svým usnesením ze dne 14. října 1869 tuto žádost zamítl.

Zemský výbor usnesl se na tom, žádost jmenovaných osad zamítnouti a proto činí komise pro obecní a okresní záležitosti návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti o to, že se o žádosti osad Zářečí, Podřezova a Forberku za vyloučení ze svazku obecního s Vamberkem přechází k dennímu pořádku.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten beantragt: Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Ortschaften Zářeč, Podřezov und Vorberg um Ausscheidung aus dem Gemeindeverbande mit Wamberg zur Tagesordnung übergehen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ?

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Geschieht. )

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Gemeindeangelegenheiten zum Gesuche der Gemeinde Litochowic um Konstituirung als selbstständige Gemeinde und Trennung aus dem bisherigen Gemeindeverbande.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o žádosti obce Litochovické za vyloučení z posavadního svazku obecního a ustavení co obec o sobě.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Abg. Herr Dr. Prachenský.

Posl. dr. Prachenský (čte): Občané osady Litochovické, která s osadami Střítěží a Neuslužicemi spojena jest v jednu místní obec, žádají, aby Litochovice byly co samostatná místní obec ustaveny a podobně také obec Střítěže, osadě pak Neuslužicím aby ponecháno bylo na vůli, aby se k jedné neb druhé obci přidaly. Za důvod udávají nesvornost mezi oběma osadami zvláště při volbách.

Obecní zastupitelstvo litochovické vyslovilo se proti té žádosti, udávajíc, že obec litochovická nemá takové rozsáhlosti, aby sama o sobě spravována býti mohla, a že by se tím rozloučením vydání obecní nepoměrně zvýšilo.

Okresní zastupitelstvo vyšetřilo poměry oněch osad a zjistilo, že Litochovice čítají 33 čísla a obyvatelstva 160 domácích a 45 cizích.

Gruntovníků jest zde 10, chalupníků 23. Mimo to nachází se tu dvůr proboštství na hradě pražském. Z Litochovic do Neuslužic čítá se čtvrt hodiny a do Střítěže tři čtvrti hodiny, polními pěšinami však jen půl hodiny.

Občané litochovičtí mají celkem 636 jiter 1293 čtv. sáhů a platí se všech daní 916 zl. 49 kr. Osada sama má 40 jiter a 507 čtv. sáhů pozemků a mimo to obecní pastoušku, a státní dluhopis jehož výška však v protokole udána není. Ustav chudých vede si osada litochovická sama pro sebe a má tento jmění v záložně Volyňské 31 zl. 86 kr. a podíl v státním dluhopisu obnášející 106 zl. 57 kr.

Dle předložených účtů obnáší v Litochovicích dle tříletého průměru příjem ročně 156 zl. 22 kr. a vydaj 148 zl. 17 kr. V tomto vydaji obsažena jsou veškerá vydání působnosti přenešené i samostatné.

Starosta má totiž ročně paušál 60 zl. na uhražení výdajů působnosti přenesené. Bylo zjištěno, že kdyby Litochovice byly odloučeny, výdaj působnosti samostatné by se neměnil, výdaj přenešené působnosti že by se zvýšil, naproti čemu však litochovičtí občané prohlašují, že by tento výdaj spíše se zmenšil, poněvadž by starosta záležitosti úřední snadno v neděli odbýti mohl. Příslušníků společných Litochovice s ostatními osadami nemají, taktéž nemají s nimi žádného společného jmění. Přirážky obecní až potud se neplatily. Kdyby se Litochovice ustavily co samostatná obec, zůstaly by ještě osady Střítěže a Neuslužice, u kterých jeví se poměry takto: Neuslužice jsou od Střítež půl hodiny vzdáleny, mají 15 čísel a dohromady 123 obyvatelů. Občané mají dohromady 422 jitra 637 čtv. sáhů a odvádějí daní 539 zl. 32 kr. Střítěže pak mají 40 čís. a 210 obyvatelů, občané v Střítežech mají 753 jitra 1469 čtv. sáhů pozemků a platí daní 1002 zl. 91 1/2 kr., tak že daň z obou těchto osad dohromady činila by 1542 zl. 23 1/2 kr. Obec Neuslužice má vlastního jmění 18 jiter 761 čtv. sáhů a pastoušku.

Ústav chudých má podíl na dluhopisu pr. 400 zl. a sice vypadá na 41 zl. 93 kr.

Osada Střítěže má vlastního jmění 32 jitra 689 čtv. sáhů, obecní pastoušku a státní dluhopis na 100 zl. Ústav chudých má rovněž dluhopis na 100 zl. Příjem osady Neuslužice dle 3letého průměru obnášel ročně 35 zl. 40 kr. a vydání 35 zl. 20 kr., takže je přebytek 20 kr.

V Střítěžích jest průměrní příjem 90 zl. 87 kr. a vydání 89 zl. 66 kr., takže jeví se přebytek 1 zl. 21 kr.

Okresní zastupitelstvo činí však návrh na zamítnutí, udávajíc, že by osada Litochovická neměla dostatečných prostředků, aby zastala povinnosti samostatné obce.

K tomu mínění přidávají se také c. k. hejtmanství v Strakonicích, jakož i c. k. místodržitelství a výbor zemský.

Hledě však k okolnostem svrchu uvedeným nepokládá komise pro obecní a okresní záležitosti námitku za podstatnou, že by oddělené obce neměly dostatečných prostředků, aby obstály co samostatné obce, a činí tedy návrh:

Slavný sněme račiž povoliti, aby osada Litochovice v okresu Volyňském, která nyní spojena jest s osadami Střítěžemi a Neuslužicemi v jednu místní obec, od těchto odloučena a co samostatná místní obec ustavena byla.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:

Der hohe Landtag geruhe zu bewilligen, daß die Ortschaft Litochowic im Bezirke Wolin, welche mit den Ortschaften Střiteř und Reuslužic zu einer Ortsgemeinde vereinigt ist, davon getrennt und als selbstständige Ortsgemeinde konstituirt werde.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Die heutige Tagesordnung ist erschöpft. Die nächste Sitzung findet, da für Morgen keine Kommissionssitzungen angesagt sind, Morgen um 10 Uhr statt. (Bravo. ) Aus der Tagesordnung steht:

1, Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinden Welhenitz, Moschen und Bukowitz um Trennung von der Gemeinde Kostenblatt.

2.   Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Eingabe der Gemeinde Dreihaken, Königswarter Antheil, um Ausscheidung aus dein Verbande mit der Gemeinde Dreihaken, Tachauer Antheil.

3.  Bericht der Kommission für Bezirks- u. Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Trennung der Gemeinde Mladočov von der Gemeinde Desna.

4.   Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Petition der Volksschullehrer um Befreiung von der Entrichtung der Landes-, Bezirks- und Gemeindeumlagen, dann Grundentlastung- und Schulzuschläge.

5.   Bericht der Kommission, betreffend die Errichtung von Exerzitienanstalten für gräfl. Straka`sche Stiftlinge.

6.   Bericht der Budgetkommission über die Petition des Dr. Holub um Subvention zu einer neuen Durchforschungsreise in das Innere von Afrika.

7.   Bericht der Kommission für Landeskulturangelegenheiten über die Petition des Lehrkörpers der Obst- und Weinbauschule in Troja um Zuerkennung der Pensionsfähigkeit.

8.   Bericht der Kommission für Landeskulturangelegenheiten über die Gesuche mehrerer landwirthschaftlicher Vereine, betreffend die Einreihung der landwirthschaftlichen Wanderlehrer in den Status der Landesbeamten.

9.   Bericht der Kommission über die Petitionen um Behebung der Ministerialverordnung vom 19. April 1880, betreffend den Gebrauch der Landessprachen im-Amte.

10.   Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Bezirksvertretung Bechyn um Erweiterung des Wirkungskreises der Bezirksvertretungen und Ertheilung der Exekutive.

11.   Bericht der Petitionskommission über die Petition des Stadtrathes Tabor, betreffend die Vergütung für die Militärbequartierung.

12.   Bericht der Budgetkommission, betreffend die Forderung und Subventionirung des Eisenbahnprojektes Reuhaus-Wittingau-Budweis-Krumau.

13.   Bericht der Schulkommission über die Petition des Stadtrathes Eger um Subventionirung der in Eger zu errichtenden niederen Gewerbeschule.

Nám. nejv. marš: Nejblíže příští zasedání jest zítra 10. července o 10. hod. dopoledne.

Na denním pořádku je:

1.   Zpráva obecní a okresní komise o žádosti obcí Lhenice, Mošnov a Bukvice za vyloučení ze svazku obecního s Kostomlaty.

2.    Zpráva téže komise o žádosti obce Tříseker u Kynžvartu za vyloučení ze svazku s obcí Třísekerskou u Tachova.

3.    Zpráva téže komise o žádosti obce Mladočovské za odloučení od obce Dešné.

4.   Zpráva téže komise o petici učitelů na národních školách, aby byli osvobozeni od přirážek zemských, okresních a obecních, též školních.

5.    Zpráva komise o předloze zemského výboru č. 240 týkající se zřízení cvičných ústavů pro stipendisty Strakovské, na nemovitosti čís. 128-III, k účeli tomu zakoupené.

6.    Zpráva budžetní komise o žádosti Dra. Holuba v příčině udělení subvence na opětně předsevzatou cestu k prozkoumání vnitra Afriky.

7.   Zpráva komise pro zeměvzdělání o žádostech učitelů na vinařské a ovocnářské škole v Troji ohledně nároků na výslužné.

8.   Zpráva komise pro zeměvzdělání v příčině žádosti několika hospodářských spolků, aby hospodářští kočující učitelové vřaděni byli mezi zemské úředníky.

9.   Zpráva komise radící se o peticích za zrušení minist. nařízení ze dne 19. dubna 1880 v příčině užívání jazyků zemských při úřadech se stranami a samosprávnými úřady.

10.   Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici okresního zastupitelstva v Bechyni, aby působnost zastupitelstev okresních rozšířena a jim výkonná moc propůjčena byla.

11.   Zpráva pet. kom. o žádosti městské rady v Táboře v příčině náhrady výloh na ubytování vojska.

12.   Zpráva budžetní komise o žádostech v příčině podporování zamýšlené stavby železnice z Jindřichova Hradce do Třeboně, Budějovice a Krumlova až ku bavorské a hornorakouské hranici.

13.   Zpráva školské komise o žádosti městské rady v Chebu za subvenci pro nižší průmyslovou školu, která v Chebu má býti zřízena.

Oberstlandmarschall: Die Sitzung ist geschlossen.

Sezení jest ukončeno.

Konec sezení ve 3 hod. 15 min.

Schluß der Sitzung 3 Uhr 15 M.

Dr. Kicmann, Verifikator.

Dr. Zátka, Verifikator.

Kutschera, Verifikator.