1865 Z. 17605 wurde ein ähnliches Gesuch un mittelbar an das k. k. Staatsministerium einge sendet, welchem auch die Besitzer der Kotalovský schen Höfe bei Rok beigetreten sind.
Im Jahre 1868 sub Nr. Exh. 1492 wurde die Erledigung dieser Gesuche beim k. k. Bezirksamte in Schüttenhosen urgirt, worauf der Bezirksausschuß in Schüttenhofen die abverlangte Aeußerung unter dem 24. Okt. 1868 Z. 251 dahin erstattete, daß die Katastralgemeinde Rok mit der Ortschaft Záluž 11 Hausnummern zählt und im Ganzen mit Einrechnung der Strassen und Wege eine Area von 414 Joch, 355 Q. -Kl. umfasst, daß sie keine Gemeindegrundstücke und auch sonst kein Vermögen besitzt, und an Steuern jährlich 269 fl. 38 kr. zahlt, daß die Ausscheidung dieser Ortschaft aus der Gemeinde Podmokel wohl wünschenswerth wäre, weil die Ortschaft Rok nur deutsch, Podmokel jedoch nur böhmisch ist und daher in der Verwaltung beider Orte in der gegenwärtigen Zusammensetzung häusig unliebsame Hindernisse eintreten. Andererseits erscheint wieder der Ort Rok zu klein und besitze nicht die Mittel zur Erfüllung aller einer Ortsgemeinde obliegenden Verpflichtungen,
Anbelangend die Besitzer der zwei Kotalovskyschen Höfe, so gehören, wie die Bezirkshauptmannschaft sagt, diese zu der Katastralgemeinde Podmokel, es entfalle bei diesen auch die Sprachrücksicht und sei überhaupt gar kein Grund für deren Ausscheidung, Der Bezirksausschuß trägt daher auf Ablehnung des Gesuches an, In der Folge hat sich jedoch, und zwar am 3. Sept. 1872 Z. 518 derselbe dafür ausgesprochen, nachdem die Insassen der Orte Rok und Záluž eine schriftliche Erklärung abgegeben haben, daß sie alle mit der Führung des Gemeindeamtes verbundenen Auslasgen zu tragen bereit sind, und die Gemeindever tretung von Podmokel gegen diese Abtrennung keine Einwendungen erhoben hat.
Die k. k. Bezirkshauptmannschaft zu Schüttenhofen hat sich unterm 2. Feber 1878 Nr. E. 1657 dahin ausgesprochen. daß so wünschenswerth auch die angesprochene Trennung mit Rücksicht auf die nationalen Verhältnisse erscheine, dieselbe doch großen Schwierigkeiten unterworfen sei.
Die Ortschaften Rok und Záluž umfassen blos 23 Häuser mit 153 Einwohnern und besitzen gar kein Gemeindevermögen. Es müßten daher alle Gemeindeerfordernisse nur durch Umlagen gedeckt werden, welche wenigstens 25% betragen würden.
Die Bezirkshauptmannschaft tragt daher darauf an, daß die Ortschaften Rok und Záluž der deutschen Ortsgemeinde Albrechtsried zugetheilt werden möchten. Daraus hat der Bezirksausschuß Schüttenhofen die Insassen von Rok und Záluž und zwar jeden Einzelnen darüber einvernommen, ob sie zu Albrechtsried zugetheilt werden wollten; dieselben haben sich jedoch einhellig entschieden dagegen ausgesprochen und wiederholen, daß sie nur als eine selbstständige Ortsgemeinde constituirt werden wollen und die diesfälligen Auslagen, wenn sie auch noch so hoch seien, zu tragen bereit sind.
In dem hierauf von der Bezirkshauptmannschaft Schüttenhofen unterm 26. April 1878 Z. 1657 erstatteten neuerlichen Gutachten, spricht sich diese Behörde dahin aus, daß die Vereinigung der Ortschaften Rok und Záluž mit Albrechtsried das einzige Auskunstsmittel wäre, um den bestehenden Uebelständen abzuhelfen; nachdem jedoch die Infassen von Rok und Záluž dieses Mittel von sich weisen, könne die k. k. Bezirkshauptmannschaft nur auf die Zurückweisung der angesuchten Trennung dieser Ortschaften von der Ortsgemeinde Podmokel antragen, und fügt dieselbe noch bei, daß von Záluž lediglich 2 Häuser zur Katastralgemeinde Rok, die 6 übrigen zur Katastralgemeinde Brabčov (Ortsgemeinde Stadt Schüttenhofen) gehören, und daher für die angestrebte selbstständige Ortsgemeinde Rok nicht einmal diejenige Anzahl Gemeindemitglieder vorhanden wäre, welche zur Wahl einer gesetzlichen Ortsgemeindevertretung erforderlich ist,
Aus diesen Gründen hat auch die hohe k. k, Statthalterei unterm 13. Juli 1878 Nr. E. 28. 971 gegen die Gesuchsgewährung sich ausgesprochen,
Der Landesausschuß tritt dieser Ansicht bei,
Der Ausschuß für Bezirks - und Gemeindeangelegenheiten steht sich unter diesen Umständen veranlaßt, zu beantragen:
Der hohe Landtag geruhe über das Gesuch der Insassen der Ortschaften Rok und Záluž im Bezirke Schüttenhofen um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Podmokel und Creirung einer selbstständigen Ortsgemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Komise pro okresní a obecní záležitosti činí návrh:
Slavný sněme račiž k dennímu pořádku přejíti přes žádost občanů osad Roku a Záluže v okresu Sušickém, aby osady tyto ze svazku s místní obci Podmoklí vyloučeny a co místní obce o sobě ustaveny byly.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen. Nächster Gegenstand ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Trennung der Ortschaften Chlov und Martinic, Skuranovic und Těškovic aus dem bisherigen Gemeindeverbande.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o petici osad Chlov, Martinic, Skuranovic a Těškovic, aby z posavádního svazku vyloučeny byly.
Oberstlandmarschall: Berichterst. ist der Hr. Landtagsabg. Pollach.
Zprav. posl. Pollach.
Místní obce Martinice, Chlov, Skuranovice a Těškovice, které až posud přináležely politické obci Vonšovu, zadaly žádost, aby byly od této politické obce odděleny, a aby mohly tvořiti spojenou samostatnou obec Martinice. Tyto 4 místní obce jsou ale tak nepatrné, mají velmi málo jmění a leží tak blízko Vonšovu, že nelze ani pochopiti, proč by se měly odděliti. Jediný důvod, který se uvádí (Nejv. marš. zem. zvoní. ) jest, že se nemohou smířiti, že jsou v rozepřích a že se nemohou dorozuměti. To přece není žádný důvod. Ať se smíří. Jich záležitosti jsou tak společné, že nelze ani pochopiti, jak by se mohly jinak lépe vyřizovati. Obecní zastupitelstvo, okresní zastupitelstvo, c. k. hejtmanství a vys. c. k. místodržitelství vyslovily se rozhodně proti tomu rozdělení, poněvadž všechny tyto obce dohromady mají velmi málo jmění, jsou nepatrné a neměly by ani dosti prostředků aby obstarávati mohly dobře všechny záležitosti přenešené působnosti.
Z těchto příčin komise pro okresní a obecní záležitosti dovoluje si předložiti sl. sněmu návrh, aby o petici osad Chlov, Martinic, Skuranovic a Těškovic, aby se ze svazku s politickou obcí Vonšovem vyloučily a co spojená obec Martinice se ustavily, přechází se k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erlaubt sich mit Rücksicht darauf, daß die 4 Gemeinden Chlov, Martinic, Skuranovic und Těškovic nur unbedeutend sind, kein gehöriges Vermögen haben und alle zuständigen Behörden sich gegen die Trennung derselben von der politischen Gemeinde Vonšov ausgesprochen haben: den Antrag an den hohen Landtag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle über die Petition der Gemeinden Chlov, Martinic, Skuranovic und Těškovic um Trennung von der politischen Gemeinde Vonšov zur Tagesordnung übergehen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Wir kommen zum Bericht der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Bezirksausschußes Raudnitz, betreffend genaue Präcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o žádosti okresního výboru v Roudnici v příčině určitého vyměření přenešené působnosti obcí (§ 29. zák. zř. ob. )
Oberstlandmarschall: Berichterst. ist der Hr. Landtagsabg. Pražák.
Posl. Pražák (čte): Slavný sněme!
Okresní výbor v Roudnici maje na zřeteli, že dle znění § 29. z. z. zřízení obecního ze dne 16. dub. 1864, jednajícího o přenešení působnosti obcí, to jest povinnosti obcí přičiňovati se spolu k účelům správy veřejné, vyměřuje se zákony obecními a v mezech zákonů obecních zákony zemskými, žádá, aby zákonem zemským byla přenešená působnosť obce dle § 29. zř. ob. určitě vyměřena, vedle kteréhož zákona přesně vyměřeny by byly povinnosti a práva obcí naproti c. k. politickým úřadům a vymezeny určitě hranice působnosti, jež státem na obce přenešeny býti mohou.
Žádosť ta odůvodňuje se tím, že nedostatek jasného zákona o přenešené působnosti jest hlavní toho příčinou, že obce jsou přetíženy břemenem prací, jež na mnoze jen povinnosti, ne však práva obcí zvětšily; že neblahé tyto zkušenosti a poměry změnily samosprávné sbory obecní v pouhý byrokratický aparát, kdežto rozhodovací moc jejich zabezpečovati by jim měla váhu orgánův povýšených nad pouhé obsluhování c. k. politických úřadů.
Komise pro okresní a obecní záležitosti uznává úplnou důvodnosť petice, uznává taktéž naléhavou nutnosť toho, aby obor přenešené působnosti byl zákonem zemským ustanoven a aby obecní představenstva nebyla přetížena aneb nebyla obtěžována různými výkony libovolně v cestě administrativní od politických úřadů na ně přenášenými, jejichž výkony vyžadují mnoho času i hmotných obětí, nepřispívají k zvýšení obliby pro samosprávu u občanstva, nezjednošují správu veřejnou a vedou k zbytečným sporům o kompetenci mezi úřady samosprávnými a politickými.
Ačkoliv komise uznává naléhající potřebu, aby zákonem zemským byly jasně a určitě obmezeny hranice přenešené působnosti obce, dále aby povinnosti, jež obec mimo samostatnou
působnost svou konati má, byly uvaleny na obec pouze zákonem, nikdy pouhým nařízením c. k. ministerstva, neb c. k. místodržitelství neb okr. hejmanství a vzhledem k okolnosti, že nejsou potřebná vyhledání uvedena, nemohla již nyní komise vypracovati a sl. sněmu předložiti žádoucí návrh příslušného zákona.
Vzhledem k uvedenému dovoluje sobě komise pro obecní a okr. záležitosti činiti návrh:
Slavný sněme račiž petici okr. výboru v Roudnici, aby přenešená působnost obcí vedle § 29. zák. o zřízení obecním byla konečně zákonem zemským určitě vyměřena, přikázati zemsk. výboru, aby ve shodě s c. k. vládou připravil příslušný návrh zákona a tento v příštím zasedání slavnému sněmu předložil k ústavnímu vyřízení.
Der Antrag der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten lautet:
Der hohe Landtag wolle die Petition des Bezirksausschußes Raudnitz um Erlassung eines Landes-Gesetzes behufs genauer Präcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden (§. 29 Gemeindeordnung) dem Landesausschuße mit dem Auftrage zuweisen, im Einvernehmen mit der k. k. Regierung einen dießbezüglichen Gesetzentwurf vorzubereiten und denselben dem Landtage in der nächsten Session zur verfassungsmäßigen Erledigung vorzulegen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht).
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Gemeinde-Commission betreffend die Trennung der Gemeinde Konstadt aus dem bisherigen Gemeindeverbande.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro záležitosti obecní o žádosti osady Konstadtu za vyloučení z posavádního svazku obecního.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Landtagsabgeordnete Adolf Pollak.
Abg. A. Pollak (liest):
Hoher Landtag.
Die Ortschaft Konstadt (Bez. Graslitz) petirt um Ausscheidung aus der politischen Gemeinde Konstadt und Constituirung als selbständige Gemeinde. Diese Ortschaft bildete bis zum J. 1849 eine selbstständige Gemeinde. Die Amtsführung sei wegen der weiteren Entfernung der bis nun vereinigten Ortschaften Konstadt, Frankenhammer und Schwarzbach, dann wegen der zerstreuten Lage der Häuser und der Gebirgigkeit der Gegend eine beschwerliche, es beständen Streitigkeiten zwischen den Insassen von Konstadt und Schwarzbach, endlich seien kein wesentliches gemeinsames Vermögen und faktisch abgesonderte Regelung der Heimathsverhältnisse vorhanden. Konstadt zählt 42 Häuser mit 291 Einwohnern, hat eine Area von 1244 Joch und zahlt an direkter Steuer 963 fl. 83 kr.
Unbewegliches Vermögen besitzt keine der Ortschaften und an beweglichem haben sie lediglich eine Staatsobligation pr. 100 fl.
Die Majorität der Vertretung der politischen Gemeinde Konstadt hat sich gegen die Trennung ausgesprochen, und laut Bericht des Gemeindevorstandes an den Bezirksausschuß vom 18. Juni 1878 ist das Ansuchen um Trennung weniger wegen der objektiven Verhältnisse als vielmehr wegen der momentanen leidenschaftlichen Erregung anläßlich der letzten Gemeindeausschußwahl entsprungen, welche Erregung sich nun wieder ziemlich gelegt hat. Dieselbe Anschauung wird von der Majorität der Bezirksvertretung geltend gemacht, welche sich gegen die Trennung ausspricht und zwar aus gleichartigen Gründen. Die. k. k. Bezirkshauptmannschaft Graslitz ist gegen die Trennung, weil die Ortschaft vermögenslos ist, Verkehrsschwierigkeiten nicht vorhanden sind und überhaupt kein vernünftiger Grund zu einer Trennung bestehe. Die k. k. Statthaltern schließt sich dieser Ansicht an.
In der Sitzung des Landesausschusses vom 18. Dezember 1878 wurde beschlossen, dem hohen Landtage den Antrag auf Abweisung vorzulegen. Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hat nach eingehender Prüfung aller in den Akten dokumentirten Gutachten der Abweisung die Zustimmung ertheilt und stellt den Antrag:
Der hohe Landtag möge über das Ansuchen der Ortschaft Konstadt um Ausscheidung aus der politischen Gemeinde Konstadt und Constituirung einer selbstständigen Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Slavný sněme račiž o petici osady Konstadtu za vyloučení z politického svazku s obcí Konstadtem a ustanovení jí co obec samostatnou k dennímu pořádku přejíti.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulcommission betreffend die Einreihung mehrerer Ortsgemeinden in eine höhere Gehaltsklasse.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školní komise ohledně petice některých obcí za vřadění do vyšších tříd platu.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Abg. Tilšer.
Poslanec Tilšer (čte): Slavný sněme!
Průběhem letošního zasedáni podány sl. sněmu osmdesát pět petic místních školních obcí, sborů učitelských a zastupitelstev okresních, v nichž se žádá, aby jednotlivé školní obce vřaděny byly do vyšší třídy platu aneb aby k celým skupinám obcí zvláštní zřetel se vzal.
Co se týče petic za vřadění jednotlivých obcí do vyšší třídy platu, trvala školní komise na týchž zásadách, jimiž se byla řídila r. 1878, podavši tehdáž v příčině této návrhy své a dle nichž takové školní obce, jimž při posledním roztřídění obcí byla by se stala zjevná křivda, ve smyslu odst. 2. § 18 zák. zemsk. ze dne 19. prosince 1875 bez odkladu vřaditi by se měly do vyšší třídy platu.
Ve večerním sezení ze dne 18. října 1878 usnesl se slavný sněm, že veškeré tenkráte v příčině této došlé petice odevzdá zemskému výboru k zevrubnému jich zkoumání ve smyslu zákona ze dne 19. prosince 1875, aby zemský výbor požadavkům, kteréž za podstatné uznány budou, průchod zjednal v ten spůsob, by do prělimináře na rok 1880 vložený býti mohly.
Podlé nařízení toho obrátil se výbor zemský přípisy ze. dne 5. prosince 1878 č. 32029 a 3. ledna 1879 číslo 35072 k c. k. zemské školní radě, žádaje ji, aby zavedla vyšetření, v jehož základě by slavnému sněmu podána býti mohla příslušná zpráva.
Jakož na jevo jde ze sestaveného výsledku tohoto vyšetřování, uznaly okresní školní rady, jichž se týče, že některé ze školních obcí, jež byly slavnému sněmu petice podaly, zasluhují býti vřaděny do vyšší třídy platu a sice aby obce Podmokly, Hořovice, Hajda, Josefov, Mělník, Poděbrady, Rokycany, Olšany, Lomnice, Chotěboř, Bubny a Holešovice, celkem dvanáct obci vřaděny byly do první třídy platu, obce Dobrovice, Fischera, Hostomice, Košíře, Zlíchov, Volfartice - celkem šest - do druhé třídy, a obce Braník, Chotětov, Habrovany, Kohlhava, Lenora, Raděšín, Škvrňany, Všebořice, Spansdorf, Svojšice, Streckeuwald, Novosedlice, Třebivlice, Vrakovice, Mokropsy, Radotín a Slapy, úhrnem tedy sedmnáct, do třetí třídy platu, kdežto co se týče ostatních petic navrhováno aby buď ty které obce nebyly vřaděny do nové třídy, bud aby petice se zamítly.
G. k. zemská školní rada v přípise ze dne 7. dubna 1879 pronesla se však, že toliko tři obce školní: Podmokly, Rokycany a Olšany zvláštního zřetele zasluhují, a že by se tedy v první třídu platu vřaditi měly; mimo to, že pouze ještě školní obce: Škvrňany, Stupno, Vranovice, Lomnice (v Jičínsku), Volfartice, Fischera, Braník, Dobrovice a Novosedlice ohledu hodné jsou, neměla ale v úmyslu navrhovati, aby obce tyto ihned do vyšší třídy vřaděny byly, naopak vyslovila se, jakož vysvítá ze zprávy zemského výboru o školství národním roku 1879 str. IX. v ten rozum, aby vřadění ve vyšší třídy platu odročilo se na dobu, kdy budou známy výsledky nejblíže příštího obecního popisování lidu, a aby pak při této příležitosti vykonána byla všeobecná revise všech tříd platu, ježto záležitost tato beze vší obavy odročena býti může.
Poněvadž zemský výbor přidal se k těmto názorům c. k. zemské školní rady, bylo školní komisi uvážiti otázku, zdali - nehledíc k důvodům zajisté velmi závažným, jimiž se odročení záležitosti té ospravedlniti dá, - nebylo by tu přece takových momentů rozhodujících, které by přímo k tomu nutily, aby se k jednotlivým žádostem ihned vzal zřetel, jaký po zákonu možný jest.
Školní komise, uváživši důkladně veškeré námitky c. k. zemské školní rady i zemského výboru, shodla se v tom, aby jednotlivé petice ještě před případnou revisí všeobecnou, pokud nade vší pochybnosť odůvodněny býti se jeví, v žádoucím směru vyřízeny byly.
Neboť viděla-li se c. k. zemská školní rada v dotčených přípisech svých nucenu, prohlásiti se, že při rozdělení obcí ve čtvero tříd platu staly se některé chyby, a naznačuje-li se pak, které z obcí zasluhují zvláštního zřetele, a které obce zase povšimnutí hodné nejsou, tedy poznání takové zajisté dostatečným jest důvodem naléhati na to, aby vyhověno bylo úmyslům sl. sněmu, jenž zajisté požadavkům, kteréž za podstatné uznány budou, průchod zjednati chtěl.
Rozumí se samo sebou, že při rozhodování v příčině této vzíti se má ohled hlavně k onomu materiálu, který již při posledním roztřídění školních obcí po ruce byl.
Ježto mezi peticemi v letošním zasedání došlými, nalézají se také petice oněch tří školnich obcí Podmokel, Rokycan a Olšan, s druhé strany však v dalším případném obsazení skrovného počtu prázdných dosud míst v jednotlivých třídách platu - 20 v I., 63 v II. a 76 v III. třídě - největší opatrnosti potřebí jest, aby všem ohledům spravedlnosti a slušnosti dosti učiniti se mohlo, tedy uznala komise školní, že jenom nadřečené tři školní obce plným právem zasluhují, aby hned byly vřaděny do vyšší třídy platů.
V petici učitelů z nejbližšího okolí Pražského uvádějí se sice momenty, jež ovšem zasluhují býti blíže uváženy při pozdější všeobecné revisi, jakož i petice městské obce Trutnovské za zpáteční vřadění obecné a měšťanské dívčí školy z I. do III. třídy školného, zemskému výboru se doporučuje, aby k ní přiměřený ohled zval, až bude konati přípravy pro všeobecnou revisi tříd školného.
Komise školní činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto:
1. Petice školních obcí Podmokel, Rokycan a Olšan postupují se slavné vládě, aby na ně ve smyslu § 18 zákona ze dne 19. prosince 1875 zvláštní ohled vzala.
2. Ostatní petice obcí Benešova, Březové Hory, Biliny, Buben, Českého Brodu, Hořovic, Chocně, Jilemnice, Jílového, Josefova, Košíř, Královic, Lomnice, Mělníka, Mnichova Hradiště, Náchoda, Nové Paky, Pelhřimova, Poděbrad, Sedlčan, Rokytnice, Semil, Sobotky, Unhoště, Ústí nad Orlicí, Vodňan, Velvar a Ml. Vožice za vřadění do první třídy platu; školních obcí Bakova, Bělé, Borové, Dobřichovic, Chýnova, Fischernu, Kralup, Libochovic, Mirošova, Kostelce nad Labem, Kuklen, Mníšku, Staré Paky, Říčan, Nových Dvorů, Plas (okres Kralovický), Protivína, Vranovic, Peček, Stupna, Smiřic, Tučap, Vinařic, Zlonic, a Zbraslavic za vřadění do druhé třídy platu, a obcí Bosně, Budňan, Slatinice, Dyšiny, Grafenriedu, Hermana, Kyje, Klabavé, Ledvice, Libšic, Lomce, Moravan, Mikulovic, Nepomuku, Podčapel, Berzdorfu Dolního, Tismic, Nelahozevsi, Povrlů, Plas (okres Mladoboleslavský), Oubonic, Radovesic, Sudoměře, Štěpánice, Ranné, Škrle, Smilových Hor, Studnice, Těchovic, Vejvanovic a Živanic za vřadění do III. třídy - postupují se slavné vládě, aby je zevrubně zkoumala a vyřídila.
Die Schulkommission stellt den Antrag: Der h. Landtag wolle beschließen:
1. Die Petition der Schulgemeinden Bodenbach, Rokycan und Wolschan werden im Sinne des § 18. des Gesetzes. vom 19. Dezember 1875 der hohen Regierung zur besonderen Berücksichtigung abgetreten.
2. Die übrigen Petitionen der Gemeinden, Birkenberg, Bilin, Bubna, Böhm. -Brod, Hořowic, Choceň, Starkenbach, Eule, Josefstadt, Košíř, Králowic, Lomnic, Melnik, Münchengrätz, Nachod, Neu-Paka, Pilgram, Poděbrad, Rokitnitz, Sedlčan, Semil, Sobotka, Unhošt, Wildenschwerdt, Vodňan, Velvarn und Vožic um Einreihung in die erste Gehaltsklasse, der Schulgemeinden Bakow, Weißwasser, Borau, Dobřichowic, Chynov, Fischern, Kralup, Libochowitz, Miröschau, Kosteletz an der Elbe, Kuklena, Mníschek, Ričan, Alt-Paka, Vranovic, Neuhof, Plaß (Bez. Kralovic), Protivin, Peček, Stupno, Smiřic, Tučap, Vinor, Zlonic und Zbraslavic um Einreihung in die zweite Gehaltsklasse und der Gemeinden Budňan, Bosin, Deutschzlatník, Dejšina, Grafenried, Herman, Key, Klabava, Ladovitz, Libšic, Lomec, Moravan, Mikolovic, Nepomuk, Pismic, Mühlhanfen, Pömerle, Plaß (bei Jungbunzlau), Ouhonic, Radovesic, Ranna, Potschapel, Niederberzdorf, Sudoměř, Stěpanic, Skyrl, Smilové Hory, Studnic, Těchovic, Vejvanovic und Živánic um Einreihung in die dritte Gehaltsklasse -, werden der h. Regierung zur eingehenden Prüfung und Erledigung abgetreten.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
(Poslanec Dr. Grünwald se hlásí. )
Poslanec Dr. Grünwald:
Nenalézám v seznamu Vltavotýn a přece Vltavotýnská obec a sice místní školní rada žádala aby tamnější škola vřaděna byla v první třídu.
Zpravodaj Dr. Tilšer. Petice ta nebyla komisi školní odevzdána; poněvadž všechny petice, které odevzdány byly, jsou zde do zprávy přijaty.
Nejv. marš. zems. Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.
(Läutet).
Ich muß dem h, Hause die Mittheilung machen, daß Punkt 23. der heutigen Tagesordnung dadurch abgestellt worden ist, weil ich aufmerksam gemacht wurde, daß er nur ein Theilantrag eines Hauptantrags ist, weicher noch nicht Spruchreif ist.
Nám. nejv. marš.: Článek 23. denního pořádku byl vypuštěn z denního pořádku, poněvadž Jeho Jasnosti nejvyššímu maršálku sděleno bylo, že je to pouhý oddíl jiného hlavního návrhu. Bude se tedy jednat o tom návrhu s tím druhým návrhem společně.
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulcommission zur Petition einiger Lehrervereine wegen Zuerkennung der Dienstalterszulagen an die definitiv angestellten Unterlehrer.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školní komise o žádostech více jednot učitelských za udělení přídavků podučitelům.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter der Landtags -Abgeordnete Ritter von Obentraut.
Berichterst. Abg. Ritter v. Obentraut (liest): Hoher Landtag !
Der Unterrichtscommisston wurden 7 Petitionen verschiedener Lehrervereine zugewiesen, in welchen dieselben sich an den h. Landtag mit mehrfachen Bitten und Beschwerden wenden. Nur eine Bitte ist allen diesen Petitionen gemeinschaftlich. Es ist dies die Bitte, der h, Landtag wolle aussprechen, daß entgegen den Anschauungen der Unterrichtsverwaltung auch den definitiv angestellten Unterlehrern die Dienstalters -Zulagen gebühren.
Die übrigen Bitten sind dahin gerichtet, es mögen:
1. Die Lehrerstellen an Mädchenschulen nicht bloß an weibliche, sondern auch an männliche Lehrkräfte verliehen werden.
2. Bei Besetzungen von Lehrerstellen nicht bloß die an der betreffenden Schule zugebrachten Dienstjahre, sondern die Gesammtdienstzeit berücksichtigt werden.
3. Es sei die 4. Lehrergehalts-Klasse aufzulassen.
4. Die materielle Lage der Volksschullehrer sei zu verbessern und seien dieselben hinsichtlich ihrer Gehaltsbezüge den Volksschullehrern in der Steiermark, in Niederösterreich und Oberösterreich gleichzustellen.
5. Es seien in jede Lehrergehalts-Klasse so viele Gemeinden einzureihen, daß die Zahl der in jede der 3 obersten Lehrergehalts-Klassen systemmäßig einzureihenden Gemeinden wirklich erreicht werde.
6. Die Unterlehrerstellen an den Bürgerschulen seien aufzulassen und
7. die Volksschullehrer seien von den Gemeinde- und Bezirksumlagen zu befreien.
Was nun zunächst die in allen diesen Petitionen ausgesprochenen Bitte anbelangt, es seien nicht nur den Lehrern, sondern auch allen definitiv angestellten Unterlehrern Dienstalters-Zulagen zu verleihen, beziehungsweise bei Zuerkennung der Dienstalters -Zulagen auch die in der Eigenschaft eines definitiv angestellten Lehrers zugebrachte Dienstzeit in das Quinauennium einzurechnen, so ergibt sich die Begründung dieser Forderung, beziehungsweise das Recht der Lehrpersonen auf die Einrechnung der in der Eigenschaft auf Grund des Lehrbefähigungs - Zeugnisses definitiv angestellten Unterlehrer zugebrachten Dienstjahre in das zur Erlangung einer Dienstalters-Zulage erforderliche Quinquennium ebenso ans dem Geiste des Gesetzes wie aus der bisher beobachteten Praxis.
Allerdings ist der Aufbau des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 Z. N. 86 und speziell die Textirung des § 26 dieses Gesetzes nicht in voller Übereinstimmung mit dem § 16 und den sich daraus ergebenden Folgerungen, aber andererseits ist die Stilisirung des bezogenen § 6 auch wieder nicht so deutlich, daß die Unterrichtsverwaltung berechtigt wäre, den Unterlehrern den gedachten Anspruch vollständig abzusprechen.
Die Unterrichtsverwaltung hat jedoch dieser Frage gegenüber bereits entschieden Stellung genommen und die gefertigte Unterrichtscommission ist bei dem Mangel des erforderlichen Materials nicht in der Lage ihr Urtheil präcis dahin abzugeben, daß der Vorgang der Unterrichtsverwaltung dem Gesetze widerspreche.
Es scheint daher nothwendig, zu erhebe, aus welchen Gründen sich die Unterrichtsverwaltung bestimmt gefunden hat, von der bisherigen Praxis abzugehen und dem Gesetze eine neue Interpretation zu geben und hierauf sorgfältig zu prüfen, ob zur Vermeidung der gegenwärtigen Interpretation des Gesetzes durch die Regierung nicht eine concisere Fassung des bezogenen § 26 des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 oder eine sonstige Abänderung der auf die Dienstalterszulagen der Unterlehrer bezugnehmenden Bestimmungen dieses Gesetzes geboten sei.
Ebenso ist die Unterrichtscommission nicht in der Lage, bezüglich der übrigen Petition bestimmte Anträge zu stellen, weil dieselben theils mit bestimmten Organisationsfragen zusammenhängen, theils über den Wirkungskreis der Unterrichtscommission hinaus gehen.
Die Unterrichtscommission erlaubt sich daher den Antrag zu stellen:
"Die folgenden Petitionen: Nr. 9. pet. Petition des Centralvereines der böhmischen Lehrervereine um Verbesserung der materiellen Laae der Volkslehrer;
Nr. 11 pet. Petition des Lehrervereines "Budeč" in Kuttenberg um Verleihung der Quin-