Pondělí 5. července 1880

Stenografická zpráva

o

XVII. sezení druhého výročního zasedání

sněmu českého z roku 1878, dne

5. července 1880.

Stenographischer Bericht

über die

XVII. Sitzung der zweite Jahres -Sesion des böhmischen Landtages vom Jahre 1878,

am 5. Juli 1880.

Obsah:

1.    Sdělení presidialní.

2.    Přikazování došlých petic komisím.

3.    Skládání slibu.

4.    Jednání o denním pořádku (čl. 1. a 2. incl. )

Inhalt:

1.    Präsidialmittheilungen.

2.    Eiulauf von Petitionen und deren Zuweisung an Commissionen.

3.    Angelobung.

4.    Verhandlung der Tagesordnung (Punkt 1. u. 2. incl. )

Denní pořádek:

1.    Zpráva budžetní komise v příčině zakoupení domu č. 47-IV. v Chrudimi pro tamní rolnickou školu.

2.    Zpráva budžetní komise o zemském rozpočtu na rok 1881.

3.    Zpráva budžetní komise o rozpočtu vyvazovacího fondu na rok 1881.

4.    Zpráva budžetní komise o účetních závěrkách nadacího fondu hraběte Straky na rok 1878 a 1879.

5.    Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce města Prahy za povolení, aby směla vys. eráru odprodati pozemek obecní.

6.    Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní v příčině žádosti obce města Prahy za povolení, aby odprodati mohla plochu při čtverci v Hybernské ulici přeložením silnice získanou.

7.    Zpráva komise petiční o žádosti Pražských mistrů zednických za výklad rozsahu jich práv živnostenských a za ochranu práv těch.

8.    Zpráva komise pro zeměvzdělání, týkající se jmenování, propuštění z úřadu a pensionování stálých učitelů na rolnických školách zemské subvence požívajících.

Tages-Ordnung:

1.    Bericht der Budget-Commission betreffend den Ankauf des Gebäudes Nr. 47-IV. in Chrudim zur Unterbringung der Ackerbauschule.

2.    Bericht der Budget-Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1881.

3.    Bericht der Budget - Commission über den Voranschlag des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1881.

4.    Bericht der Budget-Commission über die Rechnungsabschlüsse des gräfst. Straka´schen Stiftungsfondes pro 1878 und 1879.

5.    Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Prag um Bewilligung zum Abverkaufe eines Gemeindegrundes an das k. k. Ärar.

6.    Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend das Gesuch der Stadtgemeinde Prag um Verkaufsbewilligung des bei dem Vierecke in der Hybernergasse durch die Verlegung der Straße gewonnenen Flächenraumes.

7.    Bericht der Petitions-Commission über die Petition der Prager Maurermeister um Desinirung ihrer gewerblichen Rechte und um Schutz dieser Rechte,

8.    Bericht der Landescultur - Commission über die Anstellung und Pensionierung, sowie über die Entlassung der ordentlichen Lehrkräfte an den Subventionirten Ackerbauschulen,

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.

Přítomní: Maršálkův náměstek Dr. Kare] Leopold ryt. Klaudy a poslancové v počtu k plat nému uzavírání dostatečném.

V o r s i t z e n d e r: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.

Anwesend: Der Oberstlandinarschall-Stellvertreter Dr. Karl Leopold Ritter von Klaudy und die beschlußfähige Anzahl von Landtags-Abgeordneten.

Co zástupcové vlády: Jeho Excell. cís. kr. místodržitel svobodný pán Filip Weber z Ebenhofu a c. k. míst. rada Bedřich Kmoch.

Začátek sezení v 11 hod. 40 min. dopoledne.

Am Regierungstische: Se. Exe. der k. k. Statthalter Filipp Freiherr Weber von Eben hos und der k, k. Statthaltereirath Friedr. Kmoch.

Beginn der Sitzung: 11 Uhr 40 Min. Vormittags.

Oberstlandmarschall (lautet): Die Sitzung ist eröffnet.

Sezení jest zahájeno.

Ich habe dem hohen Hause folgende Mittheilungen zu machen.

Die Geschaftsprotocolle der 15, Sitzung vom 1. Juli 1880 sind durch die vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen,

Nám. nejv. marš.: Jednací protokoly 15. sezení ze dne 1. července 1880 byly v předepsaný čas k nahlédnutí vyloženy.

Nebude-li námitky, budou považovány za schváleny.

Oberstlandmarschall: Wird zu dem Jnhalte nichts erinnert, so sind sie agnoscirt.

Sie sind agnoscirt.

Der Herr Abgeordnete Ludwig Korb v. Weidenheim entschuldiget sein Ausbleiben durch Un wohlsein.

Nám. nejv. marš.: Poslanec svob. pán Korb z Weidenheimu omlouvá svou nepřítomnost ochuravěním.

Oberstlandmarschall: Im Drucke wurde vertheilt:

Nám. nejv. marš.: Tiskem bylo rozdáno:

Landt. Sekr. Schmidt:

Bericht der Commission betreffend den Gebrauch der Landessprachen im Verkehr der Behörden mit den Parteien und autonomen Organen.

Z. 361. Bericht der Schulcommission über die Landtagsvorlagen Nr. 235 L. A., dann 6, 18, 104, 130 pet. betreffend die Abänderung des

§ 22 des Gesetzes v. 24. Feber 1873.

Z. 369. Bericht der Commission für Bez. und Gemeindeangelegenheiten betreffend das Gesuch der Gemeinde Steinteinitz um Ausscheidung aus dem Bezirke Bilin und Zutheilung zum Bezirke Laun.

Z. 378, Bericht der Commission für Bez. und Gemeindeangelegenheiten betreffend das Ge such um Ausscheidung der Gemeinde Seliban aus dem Gerichtsbezirke Wodňan und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Pisek.

Z. 373. Bericht derselben Commission betr. die Petition des Bürgermeisteramtes Weckelsdorf

um nationale Theilung des sprachlich gemischten Bezirkes Polic und Errichtung eines Bezirksger. in Weckelsdorf.

Z. 375. Bericht der Petitionscommission über die Petition der Prager Bierwirthe wegen Behebung der Mängel der Aichordnung vom 19. December 1872.

Z. 391. Bericht der Commission für Bez. und Gemeindeangel. betreffend die Grenzregulirung zwischen der Stadtgemeinde der kgl. Haupt stadt Prag und der Stadtgemeinde der kgl. Weinberge.

Sněm. sekr. Schmidt:

Tiskem bylo rozdáno:

č. 348. Zpráva komise pro petice podané za zrušení minist. nařízení ze dne 19. dubna 1880 v příčině užívání jazyků zemských v jednání úřadů se stranami a samosprávnými úřady.

Č. 361. Zpráva školské komise o předlohách v příčině změny § 22 zákona ze dne 24. února 1873.

Č. 369. Zpráva komise pro obecní a okr. záležitosti o žádosti obce Novo-Měchovické za vyloučení ze soudního okresu Bilínského a přikázání k soudnímu okresu Lounskému.

Č. 378. Zpráva komise pro obecní a okr. záležitosti obce Želibán za vyloučení ze soudního okresu Vodňanského a přikázání k okresu Píseckému.

Č. 373. Zpráva téže komise o petici purkmistrovského úřadu v Teplici, aby okres Polický co do jazyka obyvatelů smíšený, rozdělen byl dle národnosti i aby v Teplici zřídil se okresní soud.

Č. 375. Zpráva petiční komise o žádosti Pražských výčepníků v příčině odstranění vad cejchovního úřadu ze dne 19. prosince 1872.

Č. 391. Zpráva komise pro okresní a ob. zálež, v příčině upravení hranic mezi obcí kr. hl. města Prahy a obcí kr. města Vinohradů.

Oberstlandmarschall: Einlauf von Petitionen und deren Zuweisung,

Nám. nejv. marš.: Došlé petice a jak s nimi bylo naloženo:

Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Č. 368. Poslanec pan Kuml petici zastupitelstva obce Starého Kolína za upravení břehů Labe.

Nejv. marš.: Petiční komisi.

Sněm. akt Dr. Storch (čte): Č. 369. Poslanec pan Gärtner petici okr. výboru Sedlčanského za vřadění obecní školy Sedlčanské do vyšší třídy služného učitelstva. Nejv. marš.: Školské komisi.

Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Č. 370. Poslanec pan Dušek petici obcí Čisté, Dolení Kalné a Slemence, Hoření Kalné a Ždirnice Přední a Zadní za ustanovení v příčině nákladu za vyučování náboženství na školách měšťanských.

Nejv. marš.: Téže komisi.

Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Č. 371. Poslanec pan Hevera petici zastupitelstva obce Starého Kolína za změnu zákona v příčině návštěvy školní. Nejv. marš.: Školské komisi. Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Č. 372. Poslanec pan Černý petici místní školní rady v Mnichov. Hradišti za přeložení školní obce Mnich. Hradištské do vyšší třídy platu učitelského.

Nejv. marš.: Téže komisi. Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Č. 373. Poslanec pan Morávek petici hosp. spolku Pardubického za upravení břehů řeky Labe.

Nejv. marš.: Petiční komisi.

Landt. -Akt. Dr. Storch (liest):

Z. 374. Abg. Herr Aßmann Petition der Gemeindevertretung und des Ortsschulrathes in Schaiba um Schulbausubvention.

Oberstlandmarschall: Der Budgetcommission.

Ich werde nunmehr die Angelobung des heute anwesenden Landtagsmitgliedes Herrn Bischofs von Leitmeritz vornehmen.

Nám. nejv. marš.: Vykoná se slib důstojného pana biskupa Litoměřického.

Sněm. sekr. Schmidt:

Učiníte co člen sněmovny na místě přísahy slib v ruce pana nejv. maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvo císaře pána poslušen býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.

Sie werden als Mitglied des Landtages in die Hände des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben Sr. Majestät Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten.

Abg. Bischof Dr. Frind: Ich gelobe.

Oberstlandmarschall: Wir gehen zur Tagesordnung über.

Der erste Gegenstand ist der Bericht der Budgetcommission über den Ankauf des Gebäudes Nr. 47-4. in Chrudim zur Unterbringung der Ackerbauschule.

Nám. nejv. marš.: Prvním předmětem denního pořádku jest zpráva budžetní komise v příčině zakoupení č. p. 47-4. v Chrudimi pro tamní školu rolnickou.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Graf Zedtwitz.

Abg. Graf Zedtwitz: Hoher Landtag !

Die Ackerbauschule in Chrudim ist bisher in einem gemietheten Gebäude untergebracht und es hat sich nun die Gelegenheit geboten, für diese Schule ein eigenes Gebäude u. zw. dasselbe, in welchem sie jetzt miethweise sich befindet, zu acquiriren. Die Gemeindevertretung Chrudims hat sich mit dem Ansuchen an den Landesausschuß, resp. an den h. Landtag gewandt, als Gründungsbeitrag zu dem Ankauf eines Hauses für die Ackerbauschule einen entsprechenden Beitrag zu leisten. Es war vorher eine Anfrage an die hohe Regierung geschehen, welche sich principiell entschieden hat, daß sie auch einen Theil des Ankaufspreises, welcher dermal mit 30, 000 fl. präliminirt ist, leisten würde, insofern sowohl das Land als auch die Gemeinde eine entsprechende Quote leisten möchte. Die Stadtgemeinde Chrudim erklärt sich selbstverständlich bereit, auch einen Theil zum Ankauf dieses Gebäudes zu leisten und motivirt ihre Bitte an den h. Landtag um entsprechende Beitragsleistung damit, daß fürs erste das Gebäude selbst nach dein abgegebenen Gutachten aller maßgebenden Faktoren, sich zur Aufnahme der Ackerbauschule vorzüglich eignet, daß auch zwei Gartengrundflächen mit diesem Gebäude Nr. 47 selbst verbunden sind, daß ferner die Wohnung, welche das Gebäude haben müßte, um für alle Zukunft als Ackerbauschule zu bleiben, von Seite der Gemeinde selbst grundbücherlich ausgezeichnet würde und endlich die Gemeinde selbst alle die Bedingungen, die sie schon früher eingegangen hatte, um die Ackerbauschule zu erhalten, nämlich die jährliche Beitragsleistung auch fernerhin erhalten werde.

Aus Grund dieser Auseinandersetzung findet sich der Landesausschuß veranlaßt, an den h. Landtag den Antrag zu stellen, es möge der Gemeinde Chrudim ein Betrag von 5000 fl. zum Ankaufe dieses Hanses Nr. C. 47 sammt Zugehör gewidmet werden, u. zwar derart, daß durch 5 Jahre je 1000 fl. der Gemeinde Chrudim ausgezahlt werden.

Die Budget-Commission in Würdigung der vorgebrachten Gründen, insbesondere aber mit Rücksicht darauf, daß die Ackerbauschule in Chrudim, wie ans dem Berichte für die Jahre 1877 und 1878 hervorgeht, eine sehr zahlreiche Schülerzahl aufweist, ferner sich dieselbe in einer Gegend befindet, welche einen eminent landwirthschaftlichen Charakter hat, schließt Sich den Anträgen des Landesausschusses an und erlaubt sich durch mich als Referenten dem h. Landtage den Antrag zu unterbreiten:

Der h, Landtag wolle beschließen: Zur Realisirung des von der Stadtgemeinde Chrudim beabsichtigten Ankaufes der Realität Nr. C. 47 -IV, sammt Zugehör in Chrudim wird der Landesausschuß ermächtigt, einen in 5 Jahresraten à 1000 fl. mit dem Jahre 1881 beginnenden Gründungsbeitrag per 5000 fl. mit der Bedingung auszuzahlen, daß

1,   der Rest von Seite der k. k. Regierung und der Stadtgemeinde aufgebracht werde,

2,   daß die von der Stadtgemeinde Chrudim in der Protokollarerklärung vom 14. November 1879 eingegangenen Verpflichtungen zur Beitragsleistung an das Land aufrecht bleiben,

Sněm. akt. Dr. Storch: Budžetní komise činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnesti na tom, aby se uskutečniti mohl úmysl městské obce Chrudimské koupiti nemovitosť č. 47-IV. se vším příslušenstvím, zmocňuje se výbor zemský, aby zřizující příspěvek 5000 zl. r. m. v pěti ročních lhůtách po 1000 zl. splatných, rokem 1881 počínaje k výplatě poukázal, pod tou výminkou, když 1. ) zbytek c. k. vládou a městskou obcí uhražen bude a 2. ) by obec města Chrudimi v protokolárním osvědčení ze dne 14. listopadu 1879 přijatý závazek též i vzhledem k tomu zemskému příspěvku 5000 zl. v platnosti zachovala.

Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?

Wünscht Jemand das Wort?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.

Diejenigen, welche dafür sind, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Budget-Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr 1881.

Nám. nejv. marš.: Následuje zprava budžetní komise o zemském rozpočtu na rok 1881.

Oberstlandmarschall: Angemeldet ist als Redner zum Landesvoranschlage in der Generaldebatte H. Abg. Zeithammer.

Nám. nejv. marš.: Co řečník hlásil se k jenerální debatě, pan poslanec Zeithammer.

OberstlandmarschaII: Berichterstatter ist Hr. Abg. Wolfrum.

Berichterst. Abg. Wolfrum: Hoher Landtag !

Ich kann mir wohl auch bei dem Budget für das Jahr 1881 die Bitte erlauben, daß ich Umgang nehme von der Vorlesung des Berichtes (Bravo !) und habe dem h. Landtage nur leider wieder eine Unterlassung beim Drucke zur Kenntniß zu bringen.

In dein Artikel 3 ist nämlich der Nachsatz ausgelassen worden, u. z. soll dieser Nachsatz da lauten:,, Der Landesausschuß wird beauftragt, die allerhöchste Genehmigung zur Ausschreibung dieser Landesumlage anzusuchen. "

Ich bitte, dieses gefälligst berichtigen zu wollen. Sonst aber ist es mir wohl gestattet, bei dem Eingehen in die Generaldebatte nur den Antrag zu wiederholen, den ich Namens der Budgetcommission dem h. Landtage zu unterbreiten beauftragt bin:

Der hohe Landtag wolle den Landesvoranschlag für das Jahr 1881 nach dem beiliegenden Entwürfe in Berathung ziehen und denselben genehmigen.

Sněm. akt. Dr. Storch:

Budžetní komise činí návrh:

Slavný sněme račiž zemský rozpočet na rok 1881 dle předloženého návrhu v poradu vzíti a napotom schváliti.

Nejv. marš.: Pan poslanec Zeithammer má slovo.

Posl. Zeithammer: Slavný sněme!

Námitky, které jsem činil při rozpravě o rozpočtu zemském na rok 1880 proti formě a ustrojení tohoto rozpočtu, jakož i obavy, které jsem vyslovil vůči stále vzrůstajícím výdajům zemským, platí i o tomto rozpočtu, který nám právě teď předložen byl.

Nebyl bych se vrátil k námitkám, pokud se týkaly formy, kdyby byl pan zpravodaj budžetní komise mně nečinil té výčitky, že jsem mohl vlastně předložiti jakožto budžetní referent zemskému výboru rozpočet v té formě, v jaké jsem si sám byl přál a jakou jsem byl naznačil, a pravil dále, že ovšem nemůže se cítiti povinna, aby hájil poslance Zeithammra proti budžetnímu referentu a přísedícímu Zeithammrovi.

Já ho o to hájení ovšem zajisté nežádal; avšak co mohu žádati, jest to, aby pan zpravodaj odpovídal na to, co jsem skutečně pravil a co jsem odůvodnil a ne na to, co z mé strany opomenuto prý bylo.

Já jsem výslovně pravil, že jsem předložil rozpočet na rok 1880 proto ve staré formě, poněvadž i zpravodaj při budžetní komisi i veškerý sněm ve své většině uznal při debatě z roku 1878, že forma rozpočtu je dobrá, že je průhledná, průzračná a že má své výhody.

Mám za to, a pravil jsem to také, že bych podnikl marný nějaký pokus v zemském výboru, poněvadž by se zajisté zemský výbor ve své většině ostýchal podati rozpočet v jiné formě, než právě pan zpravodaj budžetní komise, kterýž platí v tom ohledu za autoritu, a který se ve své většině vyjádřil pro obvyklou formu.

To by bylo správné a podotkl jsem to, poněvadž obyčejně ten, kdo má poslední slovo, podrží pravdu, a pan zpravodaj měl poslední slovo. Já bych do budoucnosti jen to žádal, aby pan zpravodaj, jestli-že není mocen českého jazyka, dal si přetlumočiti vše to, co jest k vysvětlení věci samé zapotřebí.

Já ovšem pana zpravodaje hájiti nebudu v tomto směru, že českého jazyka mocen není, a vyčítati mu toho také nebudu a nechci.

Já vždy mám za to, že jest velmi záhodno, aby slav. sněm i budžetní komise do budoucnosti zabývala se touto otázkou, poněvadž chovám to přesvědčení, že forma a ustrojení stane se mnohem přehlednějším, soustavnějším a korrektnějším, jestli-že odpadne budžetování podle fondů, které žádné fondy nejsou, a jestli-že podle sourodých materií se budžet přispůsobí. Mám na mysli, že by budžetování, abych to ve velkých rysech udal, mohlo se díti tím způsobem, že by bylo budžetováno vše to, co se týká především zastupitelstva zemského. Dle zprávy zemského výboru v užším smyslu slova, tedy bez určité zprávy na př. humanitních a podobných ústavů, pak veškeré budžety toho, co se týče poměru zdravotnických, pak co se týká poměru policejních, jako na př. výdaje na postrk, výdaje na ubytování četnictva a podobné, které rozstrkány jsou v budžetu, dále aby vše bylo pod jedním záhlavím a pod jednou rubrikou, co se týká vydání na školství a podobné.

Takovým způsobem nikterak by neušel nám přehled, jak pan zpravodaj míní, že bychom přesně, nebo že bychom v jisté době nevěděli, co vydává země na př. na porodnici, co vydává na blázince a tomu podobné ústavy; poněvadž nemíním nikterak, aby výlohy na správu, režii, na úřednictvo byly přenešeny do povšechné zprávy zemsk. výboru.

My bychom tedy měli přece úplný přehled toho, co jednotlivé tyto ústavy vyžadují, tedy to, co pan zpravodaj si přeje, by tam stálo přesně, ale bylo by to roztříděno jiným způsobem a neopakovaly by se posty, které tady dlužno a potřebí skutečně opakovati.

Avšak jak pravím, pokud budžetní komise sama nevezme iniciativu, pochybuji, že by to bylo většině této v sněmu vhod, kdyby byl podán rozpočet v ustrojení jiném a mohu zde ujistiti, že asi sotva, jestli že mne bude popřána česť, abych předložil ještě rozpočet na rok 1882, bych ho mohl předložiti v jiné formě nežli v dosud obvyklé, poněvadž by snad nastala ta konsekvence, že by zamítl sněm to, co zemský výbor v dobré vůli byl chtěl zavésti.

Chci několika slovy jenom ještě o obsahu budžetu v roku 1881 promluviti a tu nemohu jinak, nežli opakovati to, co jsem při debatě o budžetu na rok 1880 byl pravil, že totiž způsobem věru politování hodným stoupají opětně naproti roku 1880 a naproti letům dřívějším výdaje na rok 1881 a že je svrchovaný čas, aby sněm přihlížel k těm institucím a k těm částem zákonodárství, které mají jakožto výsledek finanční pak zvýšení výloh, které rostou tak ohromnou měrou.

Schodek v roku 1880, jak byl upraven zemským sněmem v předposledním sezení, obnáší 6, 634. 061 zl., budžetní komise vypočítává schodek na příští rok 1881 s 5, 854. 320 zl.

Tedy zdánlivě schodek jest menší na rok 1881 o 779. 741 zl.

To se nedá popříti, podle cifer je tento můj rozpočet úplně korrektní, avšak kdo chce porovnávati podle té zásady, kterou jsem naznačil v posledních svých výkladech, že totiž sluší to vymítiti z porovnání, co je jenom pomíjející v ročním výdaji, jako investice, stavby a t. d., ten musí ovšem od tohoto schodku odpočítati to, co v rozpočtu na rok 1880 bylo praeliminováno na stavby a zařízení vnitřní Dobřanského blázince a to obnášelo podle rozpočtu z r. 1880 585. 000 zl., tak, že by skutečný schodek podle vývodů budžetní komise byl na r. 1881 menší jenom o 294. 741 zl.

Avšak i tento menší schodek je jenom zdánlivě menší; poněvadž jak dále z vývodu zprávy budžetní komise spatřujeme, odpadne na zemských přirážkách, to, co vlastně se jenom převalí na okresní fond, resp. na okresní školní přirážky, to činí přes 10% podle nového vyměření přirážek zemských z daní zeměpanských, z ordinaria i s přirážek připadne 460. 000 zl.

Jestli-že to k tomu připočítáme a v effektu vlastně je to totéž, bude schodek u porovnání větší vlastně naproti roku 1880 o 265. 259 zl.

To je skutečný schodek vyšší naproti roku 1880.

Avšak já se velice obávám, že ta suma, kterou položil budžetní výbor do rozpočtu na rok 1880 pro potřeby školní, pro řádné potřeby, byla příliš nízká a musím tak podle zkušeností, kterých jsme nabyli, jestli-že porovnáváme skutečný výsledek z dřívějších let s tím, co bylo praeliminováno a právě r. 1878 zemský účet nám jevil podle té předlohy, kterou byl p. z Plenerů zde předložil, větší schodek více nežli o 200. 000 zl., tedy 222. 000 zl.

Já mám za to, že to co zemská školní rada vypočtla více na r. 1881, totiž 167. 514 zl., skutečně upotřebeno bylo.

Jestli-že to k tomu připočítáme a máme právo podle dřívějších zkušeností takto konkludovati, tedy by skutečný schodek vzrostl v celku na 432. 773 zl., což by ovšem pak nečinilo podle dosavadní výměry přirážek, jak budžetní výbor to vypočítal, ne pouze 30. 7%, nýbrž úplných 33%, poněvadž zemských prirážek roku 1880 vybírá se 28%, tedy by to značilo: Ve skutečnosti přibírají přirážku na školy, kteréž připadají na r. 1881 více o 5%, tedy úplných 33%; 5% by tedy skutečně vzrostla přirážka, když odečteme sumy na investice a nynější stavby.

To je zajisté výsledek úhrnný, opětně veliký sumou a podává o tom důkaz, jak velikou a vysokou měrou tedy výlohy zemské vzrůstají. Nechci tvrditi nijakým způsobem, že by jakési vzrůstání nebylo v rozpočtu, avšak zajisté do jisté míry a je na čase, aby tato míra byla konečně udržena a aby to vzrůstání nedělo se způsobem nepřiměřeným, a to nepřiměřeným tím více, poněvadž i na jiných stranách, na zeměpanských daních vyžaduje se mnohem více nežli před tím.

Já končím tato svá slova, abych opakoval svou snažnou žádost, by zemskému výboru bylo příště popřáno více času, aby mohl vzíti na přetřes revisi všech těch institucí a všech těch zákonů, které mají v zápětí tak veliké finanční přetížení země.

Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort in der Generaldebatte? Přeje si někdo slovo? Rokování jest ukončeno. Die Debatte ist geschlossen. Der Hr. Berichterstatter hat das Wort.

Berichterst. Abg. Wolfrum: Bezüglich dessen, was der sehr geehrte Abgeordnete vorgebracht hat in der Debatte, die sich bei dem Landesbudget für 1880 über die Form entspann, kann ich mich wohl auf dasjenige beziehen, was ich damals mir zu sagen erlaubt habe, und ich muß nur bemerken, daß, wenn der geehrte Herr Landesausschußbeisitzer überzeugt ist, daß er eine andere Form mehr empfehlen könnte, wohl der Landesausschuß die erste Corporation ist, bei welcher er diesen seinen Antrag zur Annahme gelangen machen soll, denn hier im offenen Landtage über eine Formsache zu berathen oder zu beschließen, geht doch wohl nicht an und der Landesausschuß als die unmittelbare Verwaltungsbehörde ist in erster Reihe berufen, wenn sich ein Mangel in der Form des Budgets herausstellt, diesen Mangel abzustellen und seine Anträge in Form von geänderter Vorlage dem hohen Landtage zu unterbreiten. Der geehrte Landesausschußbeisitzer wird daher meiner Ansicht nach beim eigentlichen Forum, dem Landesausschuß seine Ansicht zu vertreten haben und der hohe Landtag wird sich dann gewiß, wenn es eine Besserung ist, dieser Besserung nicht verschließen, Die Budgetcommisston kann auf die Form nicht einen solchen entscheidenden Einfluß nehmen.

Nur möchte ich noch bemerken, daß der Ausdruck,, Fonde" eigentlich nicht richtig ist beim Gebärhausfond, Irrenhaus- und Findelhausfond. Das ist eine althergebrachte Bezeichnung, eigentlich heißt es " Anstalt" und "Fond, " ist blos seither so gebraucht worden.

Aber, wenn eine Gemeinde oder ein Land derartige Anstalten unterhält, -- und die Stadt Prag wird gewiß auch solche Anstalten haben, dann wird gewiß auch die Rechnung über eine solche große Anstalt dem Budget beigefügt sein und das ist der Sinn der sogenannten "Fondesrechnung. " Andere Fonde dagegen, wie der Domestikalfond, der Bubenčer Fond und auch der Landeskulturfond haben doch gewiß ihre rechtliche Bedeutung, d. h, einen eigentlichen Grund ihres Bestehens; den Bubenčer Fond können wir nicht einfach kassiren, denn das Land ist nicht bloß Nutznießer des Bubenčer Parkes, sondern auch dessen Verwalter.

Der Domestikalfond ist ein Fond des Königreiches Böhmen und der Landeskulturfond ist eigentlich der Erbe nach der aufgelösten patriotischökonomischen Gesellschaft.

Diese 3 Fonde find gewissermaßen eigentliche Fonde und die andern Fonde sind nur uneigentlich Fonde genannt, das sind Anstalten und daß da eine besondere Rechnung gelegt wird, finde ich ganz in der Ordnung. Findet der geehrte Herr Landesausschußbeisitzer eine noch bessere übersichtlichere Form, die Budgetcommission wird die letzte sein, die sich dieser besseren Einsicht verschließt. Was der geehrte Herr Abgeordnete über die niedrigere Einstellung bei den Schulauslagen vorgebracht hat, kann wohl richtig sein, ich glaube aber, es wird dies bei der Specialdebatte zur Sprache kommen können, dann wird der Specialreferent wohl seine Antrage zu vertreten wissen, Was derselbe über die Aenderungen in der Schulgesetzgebung angeführt hat, so muß ich das ganz unberührt lassen.

Nur soviel mochte ich bemerken, daß es eine Anomalie ist, daß der Eine bestimmt und der Andere zahlt (Bravo, Výborně! )

In unserem Falle muß das Land einfach zahlen und Andere (Corporationen und Gewalten) bestimmen, wie viel es zu zahlen hat, Wenn dies abgeändert werden könnte, so wäre es sehr gut. -

Ich bitte in die Specialdebatte einzugehen, auch werde ich, wenn Se. Durchlaucht es erlaubt, wie beim Budget für das Jahr 1880 mit Art. V anfangen,

Oberstlandmarschall: Ich muß dem h. Landtage zur Kenntniß bringen, daß ich ebenso vorgehen werde bei der Special-Berathung, wie beim Budget für das Jahr 1880 und zwar in der Art, daß jene Posten, welche keine Anfechtung erfahren, als angenommen betrachtet werden,

Ref. Wolfrum (liest):

Erfordernitz.

Art. V.

D o m e s t i k a l f o n d.

§ 1.

Z. Z. 1. Rub. 1.

In Rubrik 1 wird bei Subrubrik 6 Post 1 um 36 st, ermäßiget und Rubrik 1 "Exerzitienanstalten" mit 6900 fl. eingestellt.

Angenommen.

Nám. nejv. marš.: Jeho Jasnost míní pokračovati tak při speciální debatě, jak se jednalo pří speciální debattě o rozpočtu na rok 1880, totiž položky, při kterých nebudou se činiti námitky, považovány budou za schváleny

Sněm. akt. dr. Storch (čte): Potřeba.

Článek V. Fond domestikální.

§ 1. K čís. 1, rubr. 1.

V rubrice 1 zmenšuje se vedlejší rubrika 6, položka 1, o 36 zl. a rubrika 1 "Ústavy cvičné" vkládá se v rozpočet sumou 6900 zl.

Nejv. marš.:

Jest přijat.

Ref. Wofrum (liest):

§ 2.

Z. Z. 2. Rub. 2.

In Rubr. 2 wird Subrubrik 11 Post 3 aus gleicher Ursache, Wie für das Jahr 1880 um

1350 fl. erhöht und Rubr. 2. "Deutsches Landestheater^ mit 27. 254. st. eingestellt.

Angenomen.

Sněm. akt. dr. Storch (čte):

§ 2.

K čís. 2, rubr. 2.

V rubrice 2 zvyšuje se vedlejší rubrika 11, položka 3, z téže příčiny jako na rok 1880 o 1350 zl. a rubrika 2 "Německé zemské divadlo" vkládá se v rozpočet sumou 27254 zl.

Nejv. marš.:

Jest přijat.

Ref. Wolfrum (liest):

§ 3.

Z. Z. 3. Rub. 3.

In Rubrik 3 wird in Subrubrik 1 Post 1

der Jahresgehalt des Theatermalers auf 1200 fl.

erhöht, unter Subrubr. 12 der Quartiergeldbeitrag

für den Theatermaler mit 240 st. eingesetzt und

unter der neuen Subrubrik 13 "Rückzahlung von

Passivkapitalien" eingestellt:

a) Annuität an die Sparcassa 11000 fl. - kr.

h) 1. Rate für die Gaseinrichtung an die

Stadtgemeinde Prag 2333 fl. 33 1/2 kr.

Rubrik 3 "Böhmisches Landestheater" wird

mit 42623 fl. festgesetzt,

Oberstlandmarschall: Angenommen.

Sněm. akt. dr. Storch (čte):

§ 3.

K čís. 3, rubr. 3.

V rubrice 3, vedlejší rubrice 1, položce 1, zvyšuje se roční služné divadelnímu malíři na 1200 zl.; ve vedlejší rubriku 12 vkládá se příspěvek příbyteční pro divadelního malíře sumou 240 zl. a do nové vedlejší rubriky 13 "Splacení pasivních kapitálů" vkládají se položky

a)  Splátka české spořitelně. 11000 zl. - kr.

b)  První lhůta Pražské obci

na zařízení plynová... 2333 zl. 33 1/3 kr. Rubrika 3 "České zemské divadlo" stanoví se sumou 42623 zl.

Jest přijat.

Ref. Wolfrum (liest): Rubr. 4, Subventionen und Beitrage 8126 fl. Rubr. 5, Militärstiftungen 15. 719 fl. Rubr. 6. Erhaltung der Gebäude 1279 fl. Rubr. 7. Steuern und Gaben 14889 fl. Rubr. 8. Rechtsanwaltschaft 200 fl. Rubr. 9. Geschichte Böhmens und Rubr. 10. Passivinteressen entfallen, Rubr. 11. Pensionen für Beamte, Professoren und Diener 540 fl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP