Stenographischer Bericht
über die
XII. Sitzung der zweiten Jahres-Session
des böhmischen Landtages vom Jahre 1878,
am 26. Juni 1880.
Stenografická zpráva
o
XII. sezení druhého výročního zasedání
sněmu českého z roku 1878, dne
26. června 1880.
1. Präsidialmitthelungen.
2. Landesausschußberichte und deren Zuweisung an Commissionen.
3. Mittheilung der vertheilten Commissionsberichte.
4. Mittheilung der eingegangenen Petitionen und deren Zuweisung an Commissionen.
5. Verhandlung der Tagesordnung und zwar Punkt 1.
Obsah:
1. Sdělení presidialní.
2. Zprávy zemského výboru a jich přidělení komisím.
3. Sdělení rozdaných zpráv komisí.
4. Sdělení došlých petic a jich přidělení komisím.
5. Jednání o denním pořádku a sice čís. 1.
Tages-Ordnung:
1. Bericht der Commission für die Regierungsvorlage des Gesetzes betreffend die Abänderung mehrerer Bestimmungen der Landtagswahlordnung.
2. Wahlbericht.
3. Bericht der Budgetcommission über den Voranschlag des Normalschul -Fondes für das Jahr 1880.
4. Bericht der Budgetcommission über den Voranschlag des Normalschul - Fondes für das Jahr 1881.
5. Wahl eines Direktors der Hypothekenbank nach § 50 der Statuten.
Denní pořádek:
1. Zpráva komise pro vládní předlohu osnovy zákona, kterým se mění některá ustanovení řádu volení do sněmu.
2. Zpráva o volbách.
3. Zpráva budžetní komise o rozpočtu fondu normálního na rok 1880.
4. Zpráva budžetní komise o rozpočtu fondu normálního na rok 1881.
5. Volba ředitele pro hypoteční banku dle § 50 stanov.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Karl Leopold Ritter von Klaudy und die beschlußfähige Anzahl von Landtags-Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Exc. der k. k. Statthalter Filipp Freiherr Weber von Ebenhof und der k. k. Statthaltereirath Friedr. Kmoch.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 35 Min. Vormittags.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Maršálkův náměstek Dr. Karel Leopold ryt. Klaudy a poslancové v počtu k platnému uzavírání dostatečném.
Co zástupcové vlády: Jeho Excell. cís. kr. místodržitel svobodný pán Filip Weber z Ebenhofu a cís. král. místodržitelský rada Bedřich Kmoch.
Začátek sezení v 11 hod. 35 min. dopoledne.
Oberstlandmarschall (lautet): Die Sitzung ist eröffnet.
Nejv. marš.: Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem hohen Hause folgende Mittheilungen zu machen.
Das Geschäftsprotocoll der 8. Sitzung vom 22. Juni ist durch die vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.
Nám. nejv. marš.: Jednací protokol 8. sezení ze dne 22. června byl v čas předepsaný k nahlédnutí vyložen, bude za schválený považován, jestli se nestanou námitky.
Oberstlandmarschall: Wird zu dessen Inhalt etwas erinnert?
Da dies nicht der Fall ist, so ist es agnoscirt.
Von den eingelaufenen Vorlagen des LandesausschußeS wurden an Commissionen verwiesen:
Nám. nejv. marš.: Z předloh zemského výboru přiděleny byly komisím následující:
Der Budgetcommission.
Landt. -Secr. Schmidt:
Z. 280. Bericht des Landesausschußes über die in den Jahren 1877, 1878 und 1879 und 15. Juni 1880 aus Landesmitteln zu Straßenbauzwecken bewilligten Subventionen und Vorschüße.
Z. 287. Bericht des Landesausschußes betreffend die Verwendung der für das Jahr 1879 für Wasserbauten bewilligten Dotation pr. 100000 Gulden und die Rechtfertigung der in den Landesvoranschlag pro 1880 und 1881 zu gleichen Zwecken eingestellten Erfordernißziffer.
Z. 298. Bericht des Landesausschußes zur Eingabe des Landesschulrathes v. 20. Juni 1880 um Weiterbewilligung der bis Ende 1879 bewilligten Subvention jährI. 5000 fl. für die deutsche Staatsrealschule in Pilsen.
Z. 300. Landesausschuß überreicht das Gesuch des Gemeindevorstandes von Habartitz um Gewähhrung einer Landessubvention zur Zahlung der Verpflegskosten pr. 361 fl. für Anna Draždil in das Versorgungshaus in Wien.
Budžetní komisi byla přidělena: Č. 280. Zpráva zemského výboru, v příčině v roku 1877, 1878 a 1879, pak od 1. ledna do 15. června 1880 na stavby silniční z prostředků zemských poskytnutých subvencí a záloh.
Č. 287. Zpráva zemského výboru k výkazu a vynaložení dotace 100. 000 zl. na provedení staveb vodních v roku 1879 a v příčině vložení částek do zemského rozpočtu k stejným účelům na léta 1880 a 1881.
Č. 298. Zpráva zemského výboru k přípisu zemské školní rady ze dne 20. června 1880 za další poskytnutí subvence ročních 5000 zlatých, která německé státní reálce v Plzni povolena byla až do konce r. 1879.
Č. 300. Tentýž výbor předkládá žádost představenstva v Habarticích za zemský příspěvek na zaplacení výloh 361 zl. za ošetřování Anny Dráždilové v opatřovacím ústavu Vídeňském.
Oberstlandmarschall: Im Drucke wurde vertheilt:
Nám. nejv. marš.: Tiskem bylo rozdáno následující:
Landt. -Sekr. Schmidt:
Z. 267. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Petition der Gemeinde Schlackenwerth um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Z. 272. Bericht der Landesculturcommission, Nachtrag zu ihrem Berichte über den Gesetzentwurf betreffend die Hintanhaltung und Vertilgung der Schmarotzerpflanze Kleeseide.
Z. 288. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Petitionen der Volksschullehrer um Befreiung von der Entrichtung der Landes-, Bezirks- und Gem. Umlagen, dann Grundentlastungs- und Schulzuschlägen.
Z. 289. Bericht derselben Commission über das Einschreiten des Gemeindeamtes in Habrowan, womit der Ortschaft Sucha bewilligt werde, das Vermögen des Steuergeldfondes per 99 fl. 92 kr. und des Contr. -Getreidefondes pr. 65 fl. 64 kr. zur Herstellung einer Wasserleitung und Anschaffung von Feuerlöschrequisiten verwenden zu dürfen.
Z. 290. Bericht derselben Commission über das Gesuch der Stadtgemeinde Lissa um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Z. 293. Bericht der Schulcommission über die wiederholt eingebrachten Gesuche der an den Volks- und Bürgerschulen der Prager Vororte angestellten Lehrer um den weiteren Fortbezug von Personalzulagen.
Z. 294. Bericht der Commission über die Vorlage des Landesausschußes Z.. 240 betreffend die Errichtung von Exercitienanstalten für gräfl. Straka`sche Stiftlinge auf den hiezu erkauften Reale Nr. 128-III.
Z. 273. Bericht der Budgetcommission über den Bericht des Landesausschußes vom 21. Mai 1880 Ltgsz. 230 wegen Indemnitätsertheilung für gewährte Schulbausubventionen und Schulbauvorschüße.
Z. 281. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen des Prager Stadtrathes um Bewilligung zur Aufnahme eines Anlehens per 2, 000. 000 fl.
Sněm. sekr. Schmidt:
Č. 267. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici obce Ostrova za zřízení okresn. soudu tamtéž.
Č. 272. Zpráva komise pro záležitosti zeměvzdělání a dodatek k zprávě její o osnově zákona v příčině zamezení a vyhubení kokotice.
Č. 288. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici učitelů na národních
školách, aby byli osvobozeni od přirážek zemských, obecních a školních.
Č. 289. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obecního úřadu v Habrovanech za povolení, aby osada Suchá jmění kontribučenského fondu obilního per 09 zlatých 92 kr. a kontrib. fondu peněžního per 65 zl. 64 kr. vynaložiti mohla ku zřízení vodovodu a zakoupení náčiní hasičského.
Č. 290. Zpráva téže komise o žádosti městské obce Lysé za zřízení okresního soudu tamtéž.
Č. 293. Zpráva školské komise o žádostech, jež podali opětně učitelé na obecních a měšťanských školách v předměstích Pražských, aby jim i na dále ponechány byly osobní přídavky.
Č. 294. Zpráva komise o předloze zemského výboru č. 240 týkající se zřízení cvičných ústavů pro stipendisty nadace hraběte Straky na nemovitosti č. 128-III. v Praze k účelu tomu zakoupené.
Č. 273. Zpráva budžetní komise o zprávě zemského výboru, která se týče udělení indemnity za subvence a zálohy k účelům stavebním školám poskytnuté.
Č. 281. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské rady král. hlavn. města Prahy za povolení, aby sobě zapůjčiti mohla sumu 2 mill. zlatých.
Oberstlandmarschall: Einlauf von Petitionen und deren Zuweisung.
Nám. nejv. marš.: Jaké došly petice a jak byly přikázány:
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 251. Poslanec pan Dr. Čelakovský petici obce Ostra za upravení řeky Labe.
Nejv. marš.: Petiční komisi.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 252. Poslanec pan Dr. Prachenský petici rady kr. hlavn. města Prahy za povolení k prodeji staveniště na rejdišti ležícího.
Nejv. marš.: Komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 253. Poslanec pan Dr. Rieger petici obce Čermná za subvenci na stavbu okresní silnice Lanskron-Čermná-Kyšperk-Žamberské.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 254. Poslanec pan hrabě Harrach petici hospodářského spolku Polenského, by učitelé rady zemědělské směli přijmouti mandát poslanecký na sněm zemský.
Nejv. marš.: Komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 255. Poslanec pan hrabě Harrach petici hospodářského spolku Polenského za postavení učitelů kočovných na roveň úřadníků zemských.
Nejv. marš.: Komisi pro obecní a okr. záležitosti.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 256. Poslanec pan Dr. Čelakovský petici místní školní rady Nových Dvorů u Kutné Hory za přeložení tamnější školy do II. třídy služného učitelů.
Nejv. marš.: Školské komisi.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 257. Poslanec pan Dr. Jeřábek petici místní školní rady v Sobotce za vřadění tamnější školy do I. třídy služného učitelů.
Nejv. marš.: Školské komisi.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 258. Abg. Herr Dr. Jeřábek Petition der Generaldirektion zur Ermunterung des Gewerbefleißes in Böhmen in Prag um Erlassung eines die gewerblichen Fortbildungs- und Fachschulen regelnden Landesgesetzes.
Oberstlandmarschall: Der Schulcommission.
Landt. Akt. Baretta (liest):
Z. 259. Abg. Herr Krumbholz Petition der Stadtgemeinde Graslitz um Uebernahme der Kosten für fachliche Bedürfnisse der Bürgerschulen in Graslitz auf den Schulbezirkffond.
Oberstlandmarschall: Der Schulcom mission.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 260. Abg. Herr Schlegel Petition der Gemeinde Blottendorf.
Oberstlandmarschall: Der zu diesem Zwecke bestimmten Commission.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 260. Abg. Herr Dr. Schneider Petition der Stadtgemeinde Rudig und Deutsch-Kralup.
Oberstlandmarschall: Derselben Commission.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 260. Abg. Dr. Bareuther Petition der Gemeinde Roßbach um Aufhebung der Regierungsverordnung betreffend den Gebrauch der Landessprachen im Amte,
Oberstlandmarschall: Der zu diesem Zwecke bestellten Commission.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 261. Poslanec pan Dr. Rieger petici kaligrafa Hanuše Wahnera za udělení hodnosti zemského učitele písma a ustanovení několik míst nadačních při tomto odboru.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Sněm. akt. Baretta (čte):
Č. 262. Poslanec pan Böhm petici místní školní rady v Krči za subvenci na stavbu školní budovy.
Nejv. marš.: Téže komisi.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 263. Abg. Herr Dr. Volkelt Petition der Stadtgemeinde Kratzau um Subvention anläßlich durch Hochwasser erlittener Schäden.
Oberstlandmarschall: Der Budgetcommission.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 264. Abg. Herrr Dr. Volkelt Petition der Stadtgemeinde Kratzau um Ablehnung der Regierungsvorlage wegen Erhaltung der Bürgerschulen.
Oberstlandmarschall: Der Schulcommission.
Landt. -Akt. Baretta (liest):
Z. 265. Abg. Herr Dr. Kučera Petition des Ortsschulrathes in Klabav um Einreihung der dortigen Schule in eine höhere Lehrergehaltsclasse.
Oberstlandmarschall: Der Schulcommission.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Herren Mitglieder der Petitionscommission werden zu einer Sitzung nach der heutigen Landtagssitzung eingeladen.
Nám. nejv. marš.: Páni členové petiční komise zvou se k sezení po dnešním zasedání sněmu.
Oberstlandmarschall: Der Herr Obmann der Schulcommission hat sich das Wort erbeten.
Ich ertheile ihm dasselbe.
Moriz Graf Zedtwitz: Als Obmann der Schulcommission erlaube ich mir im Namen der Commission den Antrag zu stellen:
Ein hoher Landtag wolle beschließen, alle jene dieser Commission zugewiesenen Geschaftsstücke von nicht besonderer Wichtigkeit mit Umgangnahme des § 46 der Geschäftsordnung nicht in Druck legen zu lassen.
Sněm. akt. Baretta: Pan předseda školní komise činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti: Veškeré školní komisi přikázané záležitosti beze zvláštní důležitosti budtež bez ohledu na § 46. jednacího řádu sl. sněmem v poradu vzaty, aniž by byly do tisku dány.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort?
(Nikdo se nehlásí. ")
(Niemand meldet sich. )
Kteří jsou pro návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Wir gehen nunmehr zur Tagesordnung über.
Der erste Gegenstand ist die Fortsetzung der Verhandlung über den Bericht der Commission für die Regierungsvorlage des Gesetzes betreffend die Abänderung mehrerer Bestimmungen der Landtagswahlordnung.
Nám. nejv. marš.: První předmět dnešního denního pořádku jest pokračování ve zprávě komise pro vládní předlohu osnovy zákona, kterým se mění některá ustanovení řádu volení do sněmu.
Oberstlandmarschall: In die Rednerliste haben sich noch eintragen lassen gegen den Kommissionsbericht der Majorität: Dr. Gabler und Dr. Kalousek.
Nám. nejv. marš.: Co řečníci proti návrhu většiny dali se zapsati ještě: Dr. Gabler a Dr. Kalousek.
Nejv. marš.: Pan poslanec Dr. Vašatý má slovo.
Posl. Dr. Vašatý: Slavný sněme!
Osud předlohy vládní, kterou měniti se mají některá ustanovení řádu volebního do tohoto sl. shromáždění, rozhodnut jest již napřed, a sice mimo tuto slavnou síň sněmovní, v místnosti, kde již častokráte od většiny tohoto zastupitelstva rozhodnuto bylo o osudech většiny obyvatelstva tohoto království. Nechovám tedy naděje pražádné, že bych někoho z většiny zastupitelstva tohoto přemluviti mohl k tomu, aby hlasoval pro předlohu vládní aneb pro nějakou její změnu.
Avšak aby se neřeklo, že národ náš jen tak ledabyle, jakoby již jaksi ze zvyku přivykl snášeti to oktrojované bezpráví, povznáším hlasu svého, abych jmenem voličů svých protestoval proti tomu, že většina této slavné sněmovny nechce míti spravedlnosti pro spravedlivé zastoupení oprávněných zájmů v tomto sněmu.
Nechci se pouštěti do rozbírání důvodů, kteréž pan zpravodaj většiny ve své zprávě uvedl; to učinili již včera jiní páni řečníci velmi důkladně.
Pan zpravodaj většiny ve své obvyklé negaci věcné nemohl arciť na předloze vládní, které se skutečná průhlednost a jasnost rozumně upříti nedá, najíti ani zdravého
a dobrého drobtu. Vše, co v ní našel, jsou jen vady zřejmé aneb zakuklené. On zejmena jí vytýká, a k tomu jedině dovoluji poukázati, že předloha tato by měla v zápětí rozštěpení národní v třídě velkostatkářské, kdež prý nemá býti protiv národních. To znamená podle pana zpravodaje rozštěpení národní v třídě velkostatkářské, jestliže šlechta historická, která jest nyní z toho slavného shromáždění vyloučena, aspoň poněkud spravedlivě by mohla býti zde zastoupena.
To prý by bylo protivou národní, kdyby ku př. kníže Schwarzenberg, který platí 222. 000 zl. daní bez všelikých přirážek, kdyby tento pán volil v prvním sboru volebním, kdežto ku př. pan baron Scharschmidt, který neplatí asi ani 1/200 toho (veselost), kdyby tento volil v některém z pěti ostatních volebních sborů.
Pánové, z toho patrno, že na zprávě pana zpravodaje většiny vedle jeho věčné negace obdivovati se též můžeme křivé jeho sofistice. Že se pan zpravodaj většiny a jeho političtí vrstevníci nenalézají ve shodě se slavnou vládou, že oni k ní nemají důvěry, to, pánové, jest zastaralou chorobou Jeho Excellence Dra. Herbsta.
Já se vrátím později k této kardinální výtce, pro kterou má předloha vládní býti zavržena.
Napřed budiž mi dopřáno přihlédnouti k výkladům pánů řečníků s této strany (pravé), kteří se včera opírali předloze vládní. Byl to nejprve pan hrabě Mannsfeld, který mně již dovolí, abych se s jeho váženou osobou déle zabýval, poněvadž on byl předsedou komise, kteréž vládní předloha k posouzení byla přikázána.
Pan hrabě Mannsfeld chce vůbec, aby většina jejich zůstala, poněvadž jest většinou. Čechové prý by mohli tím, kdyby se řád volební do sněmu zemského změnil, také změniti volební řád na říšskou radu, a tam prý by mohli bourat ústavu.
Pánové, o takovýchto argumentech jest těžko se pronésti, jest o nich těžká řeč.
Pan hrabě Mannsfeld neosmělil se arci říci, že jest to rozumné, aby většina zde byla zastoupena menšinou a menšina většinou, a když tedy neměl důvodů věcných, tak utekl se k té staré písničce podezřívání poslanců českých; oni prý by chtěli bourat ústavu.
Volební předloha nesmí se prý dle slov J. Excellence dopustit "wegen Kräftigung und Förderung des österreichischen Staatsgedankens. "
Panové, nevypadá to skutečně trochu komicky a nelze vmysliti se tu v jakési kouzelné Jiříkovo vidění?
Já skutečně jsem nevěděl, mám-li těmto slovům dáti sluchu, jsou-li pravdivá. To má býti
"Förderung und Kräftigung des österreichischen Staatagedankens" jestli na místě oktroyovaného bezpráví, které roku 1878 opětovně v tomto slavném shromáždění bylo uznáno, když na místě toho oktroyovaného bezpráví nastoupiti má jakási změna, dle které by i šlechtě historické bylo možno, aby súčastněná byla v poradách tohoto slavného shromáždění.
Šlechta ta má zůstati dle argumentace J. Excellence hraběte Mannsfelda, jako dříve tak i na dále nezastoupená!
Bezpráví a utlačování tedy nemá nikdy nahrazeno býti právem! Ano, pánové, tak to bylo a tak to víme ze zkušenosti za tak zvaných minulých vlád liberálních; připomínám jenom mimoděk, že J. Excelence pan hrabě Mannsfeld také poslední této vládě pana barona Lassera náležel.
Náš národ zkusil také liberalismus těch vlád tak zvaných ústavověrných! Pánové, byla to pachtovaná svoboda pro jednu stranu a absolutismus pro národ český a ostatní národnosti slovanské, a, pánové, se žalem se přiznávám, že tento absolutismus strany, tato hegenonie vaše byla méně snesitelná, byla horší než absolutismus s hůry.
Pan hrabě Mannsfeld dále uvedl, že prý nelze přistoupiti k vládní předloze, "wegen Sanirung der österreichischen Finanzen. "
Pánové, všeho bych se byl nadál, jen tohoto argumentu ne. Finance tedy chce sanírovati! to ti pánové říkali po dvě decennia na říšské radě ve Vídni a co bylo ovocem jejich vlád? Bylo to dělání dluhů.
Nemyslete, pánové, že chci podezřívati Vaši stranu; já ukazuji v ohledu tom k poradám o budžetu roku 1877.
Tenkráte byli ti páni bez poslanců národa českého ve Vídni, jak se říká in camera caritatis mezi sebou, a tu sám p. baron Scharschmidt, p. Gomperz a jiní se vyznali "unsere Tätigkeit im Reichsrathe ist steril, wir haben nur Schulden gemacht. "
A tito panové, kteří se přiznali sami, ze nejen politicky, nýbrž i finančně dohospodařili, tito pánové by byly ještě v stavu snad dle jich včerejších a dřívějších řečí chtíti se opětně chápati kormidla soustátí rakouského !
Pánové, já jsem jist, že kdybychom se z naší strany dovolili něco podobného tvrditi nebo zastávati, že by jednoduše od většiny tohoto slav. shromáždění nám se řeklo: zdá se, pánové, že nemáte rozumu, s Vámi není žádné řeči!
Milerád ale beru k vědomosti výrok p. hraběte Mannsfelda, že v Čechách skutečně není žádného znepokojení v národnostech; neboť z toho pánové jde, že ten tak zvaný "tiefgreifende Beunruhigung" nebylo nic jiného, než bublina hesla z Vídně a od jinud daného!
(Oho! Oho!
Tak jest! Tak jest!)
A dobře tudíž nynější vláda o tom chovala to samé přesvědčení, a že nečinila politických mučedlníků, ta vláda, kterou Vy, pánové, nechcete uznávati za skutečně liberální.
P. hrabě Mannsfeld uvedl také a to skutečně s potěšením jsem slyšel, a také pan baron Scharschmidt pravil, "že oni prý nikdy nebyli proti požadavkům rovnoprávnostním našeho národa. "
Nelze si ale vysvětliti, co tito páni řečníci pod slovem tímto měli na zřeteli, neboť mně to tane na mysli jako dnes, jak poslanci národa českého domáhali se na říšské radě vším úsilím o provedení rovnoprávnosti na školách středních a na vysokém učení Pražském, a právě tito dva páni hlasovali příkře proti požadavkům poslanců českých! ba ještě více; byl to právě p. baron Scharschmidt, který měl tehdá celou přednášku o provedení čl. 19 zakl. zákonů, o kterém nám řekl: my jsme tento základní zákon již provedli, již nezbývá ničeho, my jsme učinili vše, čeho bylo potřebí, krátce: oba tito pánové mají zásadu, že sněmovní ma jorita, poněvadž jest majoritou, má a musí majoritou zůstat, poněvadž ona sama má sobě učiniti samovraždu.
Co se týče rovnoprávnosti, to má zůstát vše tak, jak to dosud bylo, jak to předešlé vlády centralistické byly zařídily.
A pánové, tyto své uvedené zásady - řekl p. baron Scharschmidt: "chci z prvních hradeb (Vollwerk) sněmu českého hájiti a nedotknutelnosť ústavy udržovati. "
Nechci, pánové, přemítati v listech posledních dějin této země.
Vy všichni víte, jaký jest ten morální podklad této nynější většiny sněmovní.
Jest to pověstný chabrus, kterýž nynějšímu velkostatkářstvu umožnil šlechtu historickou ze sněmu českého naprosto vytisknouti, a takováto majorita má dle zásad p. hraběte Mannsfelda a p. barona Scharschmidta býti zachována, menšina země má být zastoupená většinou a většina má zůstati na sněmu v menšině.
Má tedy jinými slovy, pánové, v Rakousku Jež býti pravdou.
Zde musím vysloviti přání, aby prozřetelnost věčná chránila soustátí Rakouské před takovýmto nadělením, aby podobní státníci ještě jedenkráte dostali se k jeho kormidlu.
(Výborně!)
Jsemť úplně přesvědčen, že nikdy by se bylo vládě Jiskrů, Herbstů a Auerspergů podařilo, aby poslanci národa českého vstoupili do říšské rady.
Naopak, kdyby ještě jedenkráte ta nešťastná hvězda měla vzejíti, aby strana tato dostala se k vládě, možná že by se stala opačná změna a že by poslanci českého národa uposlechli hlasů svých voličů a že by z Vídeňské říšské rady zase odešli.
(Tak jest! Výborně!)
Přicházím k výkladům Jeho J. knížete Schönburga.
Podle něho jest to nesrovnalé, "das dem Majorat ein specielles Vorrecht genommen werden soll, " ačkoliv přece právě předloha vlády ustanovuje, že počet zástupců velkostatkářstva 70, má zůstati tentýž. -
O vládní předloze nemůže býti dle jeho náhledu řeči, poněvadž prý měla by za následek: "Klopfen an das Radwerk der Constitution. "
Urozený tento pan řečník patrně opomenul, že právě řád volební z roku 1861 jest oktroyrkou a že my skutečně tlučeme na brány, avšak tohoto pravého konstitucionalismu, aby totiž tato oktroyrka byla nahražena zákonem ústavním.
On praví dále, ,, daß der bewaffnete Friede und hohe Steuern" jsou závadou volební opravě, a že prý proto nelze k ní přikročiti.
Já však naopak shledávám ve spravedlivé volební opravě spokojenosť národů v státu, a potom jest zbytečností ten tak zv. "bewaffneter Friede. "
Jeho Jasnost ukázal také na pokroky výroby posledních let v Čechách, zapoměl však připomenouti, že výroba ta byla by se také stala i mimo ústavu, ba že, kdyby ústava byla pravá a skutečná, výroba ta byla by jen zvýšena; ostatně české cukrovary jsou tak nespokojeny se starým volebním řádem, jako ostatní vrstvy národa českého.
On si také žaloval a stěžoval, že mají "Argwohn" jeho soudruzi političtí. Ale což medle jest národ český, poslancové čeští, kteří nedůvěru jakousi, jakýsi nepokoj v srdce Jeho Jasnosti umístnili.
Vždyť v roce 1861, 1862 a 1863 a ve všech fásích opravy volební zvláště, když tu nebyli zástupcové národa českého, nebylo žádného Argwohnu, ale většina této sněmovny nikdy přece neměla sluchu ku spravedlivým žádostem národa českého.
Žádný tady z pánů řečníků předešlých, pokud vím, neuvedl věcné důvody proti předloze vládní. Byly to důvody pouze politické a právě také v důvodech politických kulminuje hned zpočátku proti předloze vládní Jeho Exc. Dr. Herbst.
On nemá ku vládě důvěry, není s ní ve shodě a proto musí vládní předloha padnouti.
Poněvadž však Jeho Excellenci pálí tak ta nynější vláda, budiž mi dovoleno, abych ukázal k těm vládám dřívějším, k těm liberálním, které byly podle jeho vkusu a jak se tehdy vedlo národu českému.
To přece z jeho argumentace a contrario vychází, že si přeje zase vládu jako ty bývalé a že arci teprv pak chce přikročiti k volební opravě.
Tak zvaný otec ústavy rakouské, rytíř Schmerling vydal heslo: "daß gemachte Cechenthum muß zu Paaren getrieben werden. "
Avšak bohudíky, národ český přežil tohoto vychvalovaného státníka rakouského!
A jako všecky následující tak zvané liberální vlády musely odstoupiti od kormidla státního, poněvadž nedovedly býti k národu českému a k národům neněmeckým spravedlivým.
Otázka česká vždy za vlády liberální tloukla na dvéře parlamentu a vlády liberální nedovedše ji rozluštiti, také padly.
Vypravováním o pronásledování našeho lidu českého, o konfiskacích, o zamezování shromažďování, o rozhánění našich táborů, o stavu obležení s těmi kolleriádami ušetřím slavné shromáždění, o tom jde jeden hlas a všickni jsme toho byli očitými svědky.
Když však si národ český tenkráte, nejsa v zákonodárných shromážděních zastoupen stejskal na utiskování jemu konaná, na gerinanisování a t. d., tu se mu říkalo od předáků Vaší většiny:
"Přijďte do sněmu, přijďte na pole ústavy, tam s Vámi budeme mluviti tam se s Vámi vyrovnáme. "
My jsme bona fide tedy přišli r. 1878 a s náramnou umírněností žádali jsme za spravedlivé změnění volebního řádu - a co jste nám řekli?
Řeklo se nám, to není ta pravá forma, že to není ústavní jak to žádáme, na to že nemůžete přistoupiti; a nařídili jste zemskému výboru, aby do příštího zasedání sněmu vypracoval a předložil návrh řádu volebního. A jak se zachoval tento váš zemský výbor většinou ze strany liberální sestávající?
Po dobu skoro dvou let, ačkoliv mu slavná vláda všechny pomůcky na ruku dala a jej podporovala, nepředložil nám ničeho. Tím arci zašla zástupcům lidu českého chuť jíti pod vládou Lassera na říšskou radu do Vídně. A poněvadž vláda tato poslední liberální, nebyla, jak jsem řekl, vstavu pochopiti vznešená slova panovníka: "Stiftet Frieden unter meinen Völkern, " musila i tato poslední vláda ustoupiti. Povolána pak vláda nynější, kteréž za povinnost dáno bylo, aby byla ke všem národnostem spravedlivá.
Strana liberální arci přišla tím o svou hegemonii při vládě, a již to jest první příčina, že nynější vláda upadla v nemilosť u bývalých předáků, kteří ve vládě byli zastoupeni.
Přihlédněme k dalším příčinám té nedůvěry, kterou strana ústavověrná zde většinou jsouc, proti nynější vládě chová.
Hlavním jejím hříchem jest, že přišedši k veslu vládnímu r. 1878 způsobila ve volbách velkostatkářských známý kompromis, kompromis, dle kterého se dostalo šlechtě historické zastoupení 10 členy na radě říšské.
Milerád přiznávám, že toto byl od nynějších velkostatkářů skutečně skutek vlastenecký, ale nemile se mne dotklo včerejší prohlášení pana barona Scharschmidta, kterým jaksi litoval toho celého skutku, poněvadž tím arci na říšské radě ve Vídni pošinuta byla majorita s levice na pravici.
Druhý hřích hlavní a kardinální vlády nynější jest, že dovedla toho skutečně, že zástupcové lidu českého vstoupili do říšské rady. Dříve jsme tam byli pořáde zváni, když však jsme tam přišli, nastala pravá nespokojenosť, pravý opak toho, co se pravilo před našim tam vstoupením.
Hned začalo se s podezříváním, že jsme přišli, abychom bourali ústavu, že máme od vlády přípovědi, "však oni s nimi brzy přijdou. "
Když však nic se z toho nesplnilo, ač poslancové naši slavně se ohražovali proti veškerému podezřívání, a když se to všecko nesplnilo, tak ti pánové, kteří předpovídali, že jen na 6 neděl to smiřovací ministerstvo má trvati, začali proti vládě jenerální šturm.
Všude znělo to řečí předáků ústaváckých, že chovají odůvodněnou bázeň před věcmi, které přijíti mají, které tato vláda zamýšlí.
Nic ale ze všeho toho nepřišlo.
Úsilí většiny, aby vláda byla svržena, k tomu měl sloužit těm pánům konečně i disposiční fond, za 50. 000 zl. alespoň chtěli se sprostit té nemilé vlády!
Když ale ani to nevydalo ničeho, chopili se pánové nařízení jazykového této vlády. Co nařízení toto obsahuje, to pánové dovolíme si