genstände hinweggegangen ist, daß man diese Angelegenheit nicht nur für eine äußerst wichtige sondern auch mit Rücksicht auf die besonderen Verhältnisse der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für eine bedenkliche von vielen Seiten dargestellt und gehalten hat.
Die Hypothekenbank des Königsreiches Böhmen ist nämlich ein Geldinstitut, welches keineswegs in eine Parallele gestellt werden kann mit einem Bankier und mit Solchen Instituten, welche Bankiergeschäfte betreiben, welche jeden Augenblick in der Lage sind, eine Konvertirung ihrer hinausgegebenen Pfandbriefe zu Stande zu bringen, was eben bei der Hypothekenbank ganz unmöglich ist.
Sie kann eine solche Konvertirung einmal aus Mangel an Baarmitteln nicht durchführen, das andermal aber auch nach den statutenmäßigen für dieselbe geltenden Bestimmungen nicht. Wenn sie das nicht kann, und Wenn sie beschließt, sie werde für 4 1/2percentige und 4percentige Pfandbriefe neben 5 percentigen ausgeben, so schafft sie Sich selbst eine Concurrenz, abgesehen von allen anderen Umständen und allen anderen Wirkungen, die daraus hervorgehen.
Ich möchte noch auf eine andere bedenkliche Seite hinweisen, nachdem der Gegenstand zur Sprache gebracht worden ist.
Meines Wissens ist die Hypothekenbank gegenwärtig mit den 5 percentigen Pfandbriefen eine Wohlthat für eine große Menge von Sparkassen (Rufe: Ja wohl), welche nicht in der Lage waren ihre Interessen in gehöriger Weise zu vertreten und ihre Gelder, die ihnen im gegenwärtigen Augenblicke in großer Masse zuströmen, in entsprechender Weise zur Verzinsung zu bringen, in entsprechender Weise, sage ich, aus dem Grunde, weil ja der Zweck der Sparkassen der ist, dem Sparer, dem Dienstboten, dem Arbeiter, kurz Solchen Leuten, die einen geringen Verdienst haben und nur wenig ersparen können, dennoch eine gute und entsprechende Verzinsung ihrer Einlagen zu gewähren. Nun gegenwärtig gewahren und gewahrten die Sparkassen diesen Einlegern eine gute Verzinsung, weil ste in der Lage waren, die Gelder gut zu verwerthen, im gegenwärtigen Augenblicke müssen ste vielfach Zuflucht nehmen zur hiesigen Hypothekenbank, indem sie Pfandbriefe ankaufen und durch eine 5% Verzinsung derselben immer noch in der Lage sind, ihren Einlegern eine größere Zinsenleistung zu gewähren, als es sonst der Fall Sein könnte.
Ich beschränke mich auf diese wenigen Dinge, weil es sich nicht darum handelt in das Meritorische einzugehen, und es nicht nothwendig ist setzt die Sache ihrem ganzen Umfange nach zu behandeln.
Ich beschränke mich darauf, indem ich nur andeute, daß man nicht so hineinspringen dürfe in die Sache, weil im Augenblicke ein großer Geldüberfluß da ist. Das ist ein abnormer Zustand, wie jeder zugestehen muß, und wenn ein solcher Zustand eingetreten ist, darf man nicht nur das heiligste Interesse eines so großen Instituts, wie es die böhmische Hypothekenbank ist, Sondern auch das der andern damit im Zusammenhange stehenden Institute nicht Schädigen, und in einer Stunde Entscheidungen über Fragen treffen, welche einer reiflichen Ueberlegung bedürfen, über Fragen, wo man erst Erfahrungen Sammeln muß. Erfahrungen kann man aber nicht sammeln in wenigen Tagen, auch nicht in wenigen Monaten.
(Výborně! Výborně!)
(Bravo ! Bravo !)
ES wird dankbar anzuerkennen sein, und wird mit Dank begrüßt werden, wenn uns der h. Landesausschuß in dieser Angelegenheit Antrage stellen wird. Aber nach den Andeutungen, wie sie Hr. Dr. Schmeykal uns gegeben hat, scheint es, daß diese Anträge nicht so weittragender Art sein werden, wie uns der Hr. Abg. Sobotka solche stellt, und ich denke, es wird sich diese Frage zur allgemeinen Zufriedenheit hier lösen lassen.
Diese Frage wird zur Berathung kommen und wird keine Ueberstürzung stattfinden, die nicht von wohlthätiger, Sondern von den nachtheiligsten Folgen begleitet Sein müßte.
(Bravo !
Výborně!)
Nachdem der Antrag sich nur darauf beschrankt, der hohe Landtag wolle beide Berichte und die beiden Rechnnngsabschlüsse für die Jahre 1878 und 1879 genehmigen, so glaube ich in der Beziehung nichts mehr beifügen zu sollen, denn dieser Antrag wurde von keiner Seite angefochten und bekämpft. Dieser Antrag entspricht den thatsächlichen Verhältnissen, wie sie aus der Untersuchung der Commission bei der Hypothekenbank überzeugend hervorgegangen sind.
(Bravo ! Bravo !)
Sněm. sekr. Schrnidt: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž se usnésti takto: Zprávy zemského výboru dané dne 12. března 1879 čís. 12 sněm. a dne 7. dubna 1880 čís. 84 sněm. o účetních závěrkách a o výsledcích řízení české hypoteční banky v letech 1878 a 1879 beřou se se schválením na vědomí.
Oberstlandmarschall: Der Antrag der Commission lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen: ES werden die Landesausschuß-Berichte vom 12. März 1879 Nr. 12 Ldtg. und vom 7. April 1880 Nr, 84 Ldtg. über die Rechnungsabschlüsse und Geschäftsagenden der böhm. Hypothekenbank in den Jahren 1878 und 1879 zur genehmigenden Kenntniß genommen.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erbeben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. )
(Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Budget-Commission betreffend die Erhöhung der Dotation für die hydrographische Commission.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise budžetní ohledně zvýšení dotace pro hydrografickou komisi.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Max Karl Graf Zedtwitz.
Berichterst. Graf Zedtwitz: Hoher Landtag!
Im Jahre 1872 wurde ein Beschluß gefaßt, dem entsprechend eine Enquête zusammengesetzt wurde, welche zunächst die Aufgabe hatte, zu untersuchen, auf welche Art der im Anfange der 70er Jahre herrschenden, allerdings beunruhigenden Dürre am besten auf den Leib zu rücken wäre. Die Ergebnisse der Berathung dieser Enquête waren ein Antrag des Landesausschußes im Jahre 1875, dem zufolge nebst mehreren anderen Mitteln, die angegeben wurden, um Untersuchungen zu pflegen, zunächst die Einsetzung einer hydrographischen Commission beschlossen wurde.
Die hydrographische Commission sollte die Aufgabe erfüllen, zu untersuchen, in welcher Art und Größe die Befürchtungen eben richtig sind, welchen man bis dahin bezüglich der eventuellen Austrocknung des ganzen Landes mehr oder weniger Raum geben könnte, und in zweiter Reihe auch jene Mittel anzugeben, welche auf Grund dieser Untersuchungen eingeführt werden sollen, um einer Solchen Calamität vorzubeugen.
Die Dotation, welche der hydrographischen Commission vom hohen Landtage damals gewährt wurde, betrug 2800 fl. jährlich, und mit diesen ausgerüstet, begann die hydrographische Commission, in zwei Sectionen abgetheilt, und zwar in die ombrometrische und hydrometrische, die erstere unter der Leitung des Prof. Studnička, die zweite unter der Leitung des Prof. Harscher, ihre Arbeiten.
Die Ergebnisse dieser Arbeiten haben die Herren Abgeordneten für die Jahre 1876 und 1877 auf dem Tische des h. Hauses vorgefunden, und wurde außerdem auch noch eine mit großem Fleiße gearbeitete hydrographische Karte dem h. Hause hier vorgelegt.
Es hat sich aber binnen Kurzem herausgestellt, daß die bewilligten 2800 fl. zu den umfassenden Arbeiten und hauptsächlich zur Bewältigung des wissenschaftlichen Materials, welches in Folge der Untersuchungen dieser hydrographischen Commission nöthig war, nicht zureichten, und dem entsprechend wurde bereits im Jahre 1877 über Beschluß des h. Landtages die hydrographische Commission, welche außerdem auch noch in Erkenntniß ihrer wichtigen und einflußreichen Arbeit für die Wissenschaft und insbesondere die heutzutage im Vordergrunde stehende Wissenschaft der Meteorologie, außer der auch vom Reichsrathe ihr bewilligten Summe von 1000. fl. noch eine nachträgliche Aufbesserung allerdings nur zu bestimmtem Zwecke bewilligt. Auf Grund dieser Aufbesserung sind eben jene Arbeiten vollzogen worden. Doch hat der ihr bewilligte Betrag nicht vollständig hingereicht, um all` die Auslagen zu decken.
Einem ausführlichen Berichte des Leiters der hydrometrischen Section entsprechend, stellte die hydrographische Commission das Ansuchen um eine Mehrdotation für das Jahr 1880, ebenso wie um eine Mehrdotation einzustellen in das Präliminare für das Jahr 1881, und der Landesausschuß, gestützt auf die ausführliche Präliminirung der verlangten Beträge, stellte eben auch das Ersuchen an den h. Landtag, diese Mehrdotation zu bewilligen.
Dieses Ersuchen, resp. dieser Antrag des Landesausschußes wurde der Budgetcommission in ihren Wirkungskreis überwiesen, und die Budgetcommission, in Würdigung der von der hydrographischen Commission mit unendlichem Eifer und Drang für die Wissenschaft ausgeführten Arbeiten, sowie in Würdigung des Umstandes, daß bei den umfassenden Beobachtungen, welche im ganzen Lande Böhmen Sowohl einerseits von Seite der hydrometrischen Section, als anderseits von Seiten der ombrometrischen Section gepflogen wurden, die vorhandenen und bewilligten Baarmittel nicht ausreichen konnten und außerdem das bis jetzt gesammelte Material, nämlich die weiteren Publicationen für die Jahre 1877, 1878 und 1879 jedenfalls nicht zur Veröffentlichung gelangen könnten, wenn nicht eine weitere Dotation von Seiten des h. Landtages bewilligt würde, stellt den Antrag:
Ein hoher Landtag wolle beschließen:
1. Der hydrographischen Commission werden außer der bisherigen Dotation pro 1880 mit 2800 fl. ö. W. zur Bestreitung des Mehraufwandes, und zwar für die ombrometrische Section 1000 fl., für die Publicationen der hydrographischen Commission 1000 fl., für die hydrometrischen Arbeiten 1000 fl., zusammen 3000 fl. bewilligt.
2. Der für dieselbe im Präliminare des Landeskulturfondes pro 1881 eingestellte Gesammtbetrag von 5000 fl. wird genehmigt.
Sněm. sekr. Schmidt: Budžetní komise navrhuje:
Slavný sněme račiž se usnésti takto: Hydrografické komisi povoluje se kromě posavadní dotace na rok 1880 částky 2800 zl. na uhražení větších výloh ještě tyto části, a sice:
A) pro obor ombrometrický 1000 zl.,
B) na vydávání spisu hydrografického odboru 1000 zl.,
C) na práce hydrografické 1000 zl., úhrnem 3000 zl.
II. Povoluje se úhrnná částka 5000 zl., které pro tuto komisi do prelimináře fondu zemědělského na rok 1881 byly vloženy.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo? Posl. Kalousek: Prosím o slovo.
Nejv. marš.: Poslanec pan Kalousek má slovo.
Poslanec Kalousek: Slavný sněme!
Jedná se o zvýšení dotace komisi hydrografické. Tato komise, jak jsme právě slyšeli, skládá se ze dvou sekcí: dešťoměrné a vodoměrné. Většina toho, co se má povoliti, má se povoliti sekci vodoměrné, ač rozvrh nebyl předložen celý.
Ale již podle toho, co jsme obdrželi na důkaz práce vykonané od této komise, bychom se mohli dovtípiti, že sekce dešťoměrná sobě počíná s chvalitebnou spořivostí. Profesor Studnička, který ji řídí, opatřil si to tak, že publikace této sekce vydává královská č. společnost nauk, tak že komisi hydrografické z toho vznikne velmi skrovný náklad.
Tedy skoro vše, co se má více povoliti, připadá sekci vodoměrné; která nám předložila také zprávy o svých pozorováních a kromě toho mapu vodopisnou.
Co se týče pozorování stavu vody, která nám byla předložena, o tom nechci se šířiti; neboť kontrolovati takové údaje, jsou-li správné, jest velmi nesnadné, ano i nemožné.
Co se týče mapy, která nám byla předložena a chválena, ta mně učinila malé potěšení, ačkoliv jsem milovník map.
Potřebujeme ovšemť v Cechách dobrou mapu hydrografickou, ano potřebujeme dvě mapy, jednu historickou, která by představovala bývalé rybníky a všechny řeky a potoky s bývalými historickými jmény, a jinou, která by představovala nynější stav vodstva v Čechách.
Mapa zde předložená nechce býti patrně mapou historickou hydrografickou, nýbrž má nynějšek představovati.
Shledávám však na ní nemalé vady:
1. V nomenklatuře, ačkoliv tyto výtky nepochybně nebudou se pokládati za tak vážné, jako výtky věcné, o kterých chci promluviti, přece jest třeba položiti na ně váhu.
Neboť, když se mapa dělá, má se dělati s nomenklaturou správnou. Stojí so stejně peněz, jeli mapa správná neb špatná.
Vady při té nomenklatuře, které jsem si poznamenal během tohoto sezení, jsou ku příkladu, že jest nomenklatura neúplná. Schází jména u mnohých řek, které zde jsou vykresleny; ku příkladu hned potok Rokytnice, který u Libně se vlévá do Vltavy, nemá tam svého jména; červený potok Cedron, Pšovka, která se do Labe u Mělníka vlévá; malá Jizera není pojmenována, ač je poznamenána, a mnoho jiných řek ku příkladu Dědina, Alba, Zdobnice.
Jména řek, které z Čech vytékají do Moravy, scházejí vesměs, vyjma Švarcavu; ani jméno Moravy zde není, která přece hranici cech a Moravy na několik hodin cesty tvoří.
Některé řeky mají v Čechách dvě jména a stálo by za to, aby obě se uvedla; ku př. řeka, která po německu slově Angel, má v mapě jen toto jedno jméno, a nestojí tam jméno české Úhlava, ačkoli ta řeka teče skoro všude krajinou českou.
Naproti tomu zase řeka Blanice, která se vlévá do Otavy, má zde právě jenom české jméno, ač počátek její, který teče krajinou německou, Flanitz se jmenuje.
Chybně pojmenována je zde řeka, kde stojí jméno Lužnice při toku rakouské řeky, která přichází od severu směrem k Vitorazi (po německu Weitra); druhý přítok, který od jihu přichází, se tu jmenuje Leinsitz, jak se skutečně nazývá. Jen přítok, který se zde jmenuje Lužnice, jmenoval se opravdu Střemelice, jakož dosud německé jméno tamnějšího města Schrems na to připomíná. Ostatně je to menší důležitosti.
Jsou však také chyby jiné, věcné. Předně:
Mapa ta je neúplná, scházejí tu mnohé řeky, a potoky skoro všechny: ku př. schází i řeka Kněžna, po které má jméno Rychnov, aby se rozeznal od ostatních měst toho jména.
Rybníky jsou zde poznamenány ty, které se snad líbily těm, kteří tu mapu dělali; totiž mnohé scházejí, a zase tu jsou rybníky, kterých nyní nestává.
Scházejí ku př. rybník známý, jménem Žďarsko, ze kterého v Čechách vytéká řeka Sázava.
Ještě zajímavější v ohledu hydrografickém je rybník, ze kterého dostává přítok Nežárka a odkud zároveň do Dyje jeden přítok teče, tak že tento rybník tvoří rozhraní vod mezi
Labem a Dunajem a mezí Německým mořem a černým mořem. Ten zde schází.
Naproti tomu máme u Pardubic rybník Čeperku vykreslený (jméno na mapě schází. ) Toho rybníka však již nestává.
Je vysušen ano i rozprodán na kusy, tak že jest i možnosť odňata, aby se naplnil. Vodní stoky, nejdůležitější které v Čechách máme, scházejí k. př. Opatovická stoka, která od Opatovic k Přelouči vede a napájela ty rybníky, kterých nyní je většina již vysušena; kteroužto stoku vystavěly před 300 lety páni z Pernšteina.
Čeperka zde na mapě je, rybník, kterého nestává, ale ta stoka zde není, ačkoli existuje a existovati nepochybně vždy bude, poněvadž žene velké mlýny a průmyslové závody.
Rovněž, zde schází stoka Sánská od Cidliny do Labe, ano schází zde, - podivná věc, i stoka slavná Schwarzenberská, která spojuje hořejší Vltavu s Mühlou a tudy s Dunajem, a odvádí vodu z Čech do Rakous, tudíž i modifikuje rozhraní vod.
A to se má jmenovati mapa hydrografická!
Scházejí zde podél Labe všechny tůně, t. j. opuštěné kusy bývalého řečiště, a tyto tůně se mohou všechny nalézti na mapě generálního štábu!
Scházejí zde všechna jezera šumavská, která zvláště pro touristy jsou velmi zajímava; scházejí zde mokřiny i také bývalé jezero Komořanské u Kostu, o kterém byl velmi zajímavý článek v "Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen. "
Nejsou zde poznamenány ani Svatojanské proudy nejzajímavější překážka plavby na horní Vltavě; což přece bývá poznamenáno i v generální mapě, - neřkuli v hydrografické, tedy speciální!
Nejsou zde poznamenány jezy ani mlýny, které rovněž se mohou všechny v mapách generálního štábu vynajíti, podle kterého tato jest redukována; a přece nepochybně by také mapa hydrografická měla ukazovati, jakou práci ve prospěch člověka vody v Čechách konají.
Scházejí zde všechna poznamenání o splavnosti řek českých: Nerozeznáme, na kterém potoku a kde na které řece není možná plaviti vory, a nerozeznáme, kde je možná voroplavba, a nerozeznáme, kde je možná i plavba loďmi a kde plují parníky. Nejsou poznamenány nikde hráze podél řeky, a k usnadnění plavby vodní.
Všechna péče té mapy je věnována jenom tomu, aby se poznamenalo rozvodí, rozhraní vod. To jest jediná zásluha této mapy. Tutéž práci konávají si žáčkové ve školách! Nepopírám, že jest toho také potřebí na mapě hydrografické, aby se poznamenalo rozvodí, které se nenajde na jiných mapách; ale k vůli tomu jedinému
vydávati nákladnou mapu z peněz zemských, to se mi zdá býti luxus.
Nečiním žádneho návrhu, ale vyslovuji toliko přání, aby se peněz, které se dle návrhu komise mají povoliti, použilo k lepším pracím, nežli jest tato mapa.
(Výborně, Veselosť. )
Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někto za slovo? Rokování jest skončeno.
Die Debatte ist geschlossen.
Der Berichterstatter hat das Wort.
Berichterst. Graf Zedtwitz: Auf die so eben den Arbeiten der hydrografischen Commission gemachten Vorwürfe habe ich zunächst als Berichterstatter der Budgetcommission eigentlich nicht zu antworten, nachdem über den Werth und Unwerth der Arbeit selbst, schon wegen der Kürze der Zeit und wegen ihres Thätigkeitkreises, der ihr zugewiesen ist, die Budgetcommission nicht aburtheilen konnte. Wenn der Herr Vorredner hier nicht unbedeutende Vorwürfe dieser Arbeit gegenüber ausgesprochen hat, so mögen sie vielleicht - von Seiner Sachkenntniß mag dies vorausgesetzt werden, berechtigt sein; jedenfalls werden die von ihm ausgesprochenen Wünsche bei der nächsten Arbeit berücksichtigt werden. Hätte der Herr Vorredner einen Seinen Ausführungen entsprechenden Antrag gestellt, so kann ich wohl als Mitglied der Budgetcommission die Versicherung geben, daß dann hätte eine noch höhere Dotation eingestellt werden müssen. Denn eine 2. von ihm verlangte Karte hätte noch mehr Auslagen verursacht. Es ist aber kein Antrag gestellt worden; ich bleibe daher bei den Anträgen der Budgetcommission, denen eigentlich nicht direkt widersprochen wurde, und bitte das h. Haus nach diesem Antrage die Mehrdotation für das Jahr 1880, so wie die Einstellung einer Mehrdotation für das Jahr 1881 gütigst zu bewilligen.
Posl. Dr. Kalousek: Prosím za slovo k osobní poznámce.
Nám. nejv. marš.: Rokování jest ukončeno.
(Hlasy: Thatsächliche Berichtigung. )
Dr. Kalousek: Prosil bych jen tolik, abych mohl konstatovati, že jsem nenavrhoval, aby se vydala nákladem zemským jiná mapa, ne, dokonce ne.
Berichterstatter Graf Zedtwitz: Der Antrag der Budgetcommission lautet:
Ein hoher Landtag wolle beschließen: I. Der hydrografischen Commission werden außer der bisherigen Dotation pro 1880 mit 2800 fl. zur Bestreitung des Mehraufwandes und zwar:
a) für die ombrometrische Section.. 1000 fl.
b) für Publication der hydrograsischen Section ........... 1000 fl.
c) für hydrograsische Arbeiten.... 1000 fl.
Summa........ 3000 fl. bewilligt.
Sněm. akt. Sládek: Slavný sněme račiž se usnésti takto:
1. Hydrografické komisi povolují se kromě posavádní dotace na rok 1880 částkou 2800 zl. na uhražení běžných vydajů ještě tyto částky
a) pro obor ombrometrický.... 1000 zl.
b) na vydání spisů hydrografického odboru...........1000 zl.
c) na práce hydrografické.... 1000 zl.
Úhrnem.......3000 zl.
v
Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo ?
Wünscht Jemand das Wort?
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.
Berichterstatter. Graf Z e d t w i tz:
2. Der für dieselbe im Präliminare des Landeskulturfondes pro 1881 eingestellte Gesammtbetrag von 5000 fl. wird genehmigt.
Sněm. akt. Sládek: 2. Povoluje se k uhražení 5000 zl. pro tuto komisi.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Budgetcommission zu dem Gesuche der böhmischen Handelsakademie um Subvention.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva budžetní komise s žádosti českoslovanské akademie obchodní za roční příspěvek.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Abgeordnete Herr Jireček.
Zpravodaj J. Exc. posl Jireček: Slavný sněme!
Zemský výbor podal zprávu o žádosti, kterou byl na sněm vznesl sbor pro zřízení a vydržování akademie českoslovanské v Praze s návrhem na podporu. Brzy v posledních dobách byla podána druhá žádosť od představenstva gremia obchodního Pražského též o podporu pro německý ústav podobného jména, totiž pro obchodní akademii v Praze. Oba ústavové jsou v postavení takovém, že v plné míře zasluhují důvěry vyšších míst.
Není pochybnosti, že pochvalná pověsť, které požívají v obchodních kruzích úplně jest zasloužena. Žákové jednoho i druhého ústavu bývají hledáni v obchodních kruzích, a to sice nejen zde v Čechách, nýbrž i v jiných zemích ano i v cizině.
Prvotně, když ústavy ty byly založeny, vystačovaly prostředky jejich úplně, poněvadž nával žactva byl velmi značný a školné dosahovalo takové míry, že téměř ono samo hradilo všechny potřeby.
Mezi tím od roku školního 1873-74 nastal při obou úsavech obrat, na jednom i na druhém začal se jeviti chronický deficit.
Pánové, není třeba široce vyvozovati, že to šlo docela přirozeným a pochopitelným během. Na jaře r. 1873 nastala osudná krise, která průmysl a obchod nejen u nás, nýbrž i v celé Europě, ba i na americkém kontinentu zasáhla. Jest pochopitelnou věcí, že od té doby méně žactva se odhodlávalo k studiím na obchodní akademii, tudíž ubývalo i školněho a tedy pramenu, kterým posud oba ústavy byly živeny. Nicméně řiditelstvo i učitelstvo německého i českoslovanského ústavu pracovala se vší úsilovnou pílí na tom, aby ústavy ty se povznesly a aby konaly totéž, ano snad ještě více než za doby, dokud prostředky plynuly hojněji. Se strany slavné vlády byla jim věnována pozornosť ustavičná, a jak nepochybuji podle toho, co zde sl. zemský výbor přednesl s výsledkem velmi chvalitebným.
Největší důkaz záleží v tom, že oběma ústavům bylo uděleno právo jednoročního dobrovolnictví pro žáky jejich.
Budžetní výbor, kterému obě žádosti byly přikázány, nemohl tedy pochybovati a nepochyboval také, že oba dva ústavy v plné míře hodny jsou podpory z veřejných prostředků. Nicméně nemohl se k tomu odhodlati, aby navrhl zde sl. sněmu, aby sl. sněm povolil podpory ze zemských peněz, a to z příčin ovšem velmi blízkých.
Z říšských peněz totiž podporují se vůbec obchodní ústavy.
V Terstu vydržuje se akademie obchodnickonautická s ročním nákladem 45. 000 zl. Mimo to udílí se subvence obchodní škole v Tridentu a akademii pro obchod a průmysl v Štyrském Hradci, po 4000 zl.
Nad to ještě v rozpočtu na rok 1880 jest povolena další suma 4000 zl. pro ústavy, které by mezi tím Časem přirostly a vím, že se nyní jedná o zřízení podobného ústavu s říšskou podporou v Linci.