Stenographischer Bericht
über die
XVII. Sitzung der ersten Jahres-Session des
böhmischen Landtages vom Jahre 1878,
am 19. Oktober 1878.
Stenografická zpráva
o
XVII. sezení prvního výročního zasedání
sněmu českého z roku 1878, dne
19. října 1878.
Inhalt:
1. Präsidialmittheilungen.
2. Beantwortung der Interpellationen des Abg. Mašek und Genossen Betreffend die Anzahl der Wahlmänner in der Gemeinde Karthaus-Walditz, des Abg. Hevera und Genossen; betreffend die Hebung des landwirthschaftlichen Kredits und Mittheilung über die Wahl des Abg. Nik. Eckert.
Obsah:
1. Sdělení presidiální.
2. Odpovědi na interpelace poslance pana Maška a soudruhů stran počtu volitelů obce Valdice-Kartouzy, poslance Hevery a soudruhů stran podpory hospodářského úvěru, a sdělení o volbě poslance Nik. Eckerta.
Tages-Ordnung:
1. Commissionsbericht betreffend die Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage in Vorder-Owenec
2. Commissionsbericht über Antrag des Dr. Mattusch betreffend gesetzliche Maßnahme gegen den Wucher. (Debatte. )
3. Antrag des Abg. Dr. Trojan betreffend die Errichtung und Erhaltung der Volksschulen.
4. Bericht der Budgetcommission über die Verwendung der während der Jahre 1877 und 1878 verwendeten Dotation für Straßen- u. Brückenbauten.
5. Wahl der Direktoren der Hypothekenbank.
6. Landesausschußwahlen.
7. Commissionbericht Betrefend Erlassung eines Gesetzes für Perlfischerei.
8. Commissionsbericht zur Petition des landwirthschaftlichen Vereins in Leitmeritz um Erwirkung der Steuerfreiheit für Neuanlagen der Weingärten.
9. Antrag des Abg. Mixa betreffs Belassung der Bergakademie in Přibram und Ergänzung durch Vorbereitungsjahrgänge.
10. Antrag der Landeskulturcommission auf Erlassung eines Gesetzes zur Vertilgung der Kleeseide.
11. Commissionsbericht betreffend Gemeindetrennungen.
12. Commissionsbericht Betreffend den Stand der Vorschußkassen.
13. Commissionsbericht über die Petition um Uebernahme des Deutschbroder Gymnasiums in die Staatsverwaltung.
Denní pořádek:
1. Zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti obce Přední Ovenec za povolení k vybírání poplatku z nájemného.
2. Zpráva komise o návrhu Dra. Mattuše v příčině opatření zákonních proti lichvě.
3. Návrh poslance Dr. Trojana na doplnění a částečné změnění zemského zákona ohledně zařízení a vydržování národních škol.
4. Zpráva budžetní komise v příčině vynaložení pro rok 1877 a 1878 povolených dotac na stavbu silnic a mostů.
5. Zpráva zemského výboru v příčině volby nového řiditelstva hypoteční banky.
6. Volba zemského výboru.
7. Zpráva komise o vydání zákona k ochraně lovení perlí.
8. Zpráva komise pro zeměvzdělání o petici hospodářského spolku Litoměřického, ohledně přímluvy, aby vinicím nově zakládaným dostalo se osvobození od pozemkové c. k. daně aspoň na 5 roků.
9. Návrh poslance Mixy a soudruhů za ponechání hornické akademie v Příbrami a za rychlé doplnění té samé přípravnami.
10. Návrh komise pro zeměvzdělání na vydání zákona v příčině vyhubení kokotice jetelové.
11. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádostech v příčině rozdělení obcí.
12. Zpráva komise o stavu hospodářských záložen.
13. Zpráva komise školské o petici obce Německý Brod za převzetí tamnějšího gymnasia do správy státní.
14. Commissionsbericht über die Petition der Bezirks-Vertretung Jungbunzlau um Abänderung der Schulgesetze.
15. Commissionsbericht um Erleichterung Beim Steuereinhebungsgeschäfte.
16. Bericht der Gemeinde=(EommisSion betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Kounova aus dem Bisherigen und Zuweisung zum Saazer Gerichtsbezirke.
17. Commissionsbericht betreffend Errichtung von Exercitienanstalten für Gräflich Straka'sche Stiftlinge.
18. Commissionsbericht über Antrag des Dr. Raudnitz, betreffend die in der Führung der Landtafel engeführten Aenderungen.
19. Commissionsbericht über Antrag des Dr. Roser betreffend die Aufhebung des Legalisirungszwanges. (Debatte).
20. Commissionsbericht über Antrag des Dr. Zunterer, betreffend die innere Einrichtung der neuanzulegenden Grundbücher.
21. Schlußreden des Abg. Fürsten Schönburg, Sr. Exr. des Statthalters Baron Weber, des ABg. Domprobst P. Würfel und Sr. Durchlaucht des Oberstlandmarschalls Karl Fürst Auersperg.
14. Zpráva školní komise o petici okresního zastupitelstva Mlado-Boleslavského za změnu školních zákonů.
15. Zpráva komise pro revisi obecního řádu o žádosti městské obce Slavkovské za ulehčení při vybírání daní.
16. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině vyloučení obce Kounova, z okresu Rakovnického a přidělení k okresu Žateckému.
17. Zpráva komise o zařízení cvičebných ústavů pro nadaoce hraběte Straky na pozemku č. p. 128-III.
18. Zpráva komise pro záležitosti kněh pozemkových o návrhu Dra. Raudnice a soudruhů v příčině změn zavedených k zařízení desk zemských.
19. Zpráva komise pro záležitosti kněh pozemkových k návrhu poslance Dr. Rosera a soudruhů v příčině zrušení nucené legalisace.
20. Zpráva komise o návrhu Dra. Zunterera a soudruhů v příčině vnitřního zařízení nových knih pozemkových.
21. Konečné řeči poslance knížete Schönburka. J. Exc. místodržitele barona Wedera, poslance P. Würfela a J. Jasn. nejvyššího maršálka zemského knížete Karla Auersperka.
Borsitzender: Se. Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall Fürst Karlos Auersperg.
A n w e s e n d: Der Herr OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Karl Leopold Ritter von Klaudy und die beschlußfähige Anzahl von Landtag-Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der Herr Statthalter Freiherr Weber von Ebenhof und der Herr k. k. Statthaltereirath Kmoch.
Beginn der Sitzung: 10 Uhr 30 Min. Vormittags.
Předseda: Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Maršálkův náměstek pan Dr. Karel Leopold rytíř Klaudy a poslancové v počtu k platnému uzavírání dostatečném.
Co zástupce vlády: Jeho Exc. pan místodržitel svob. pán Weder z Ebenhofů a pan místodržitelský rada Kmoch.
Sezení začalo o 10 hodině 30 minut. dopoledne.
Oberstlandmarschall: (läutet): Die Sitzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Vor. allem habe ich die Herren Verifikatoren zu Benachrichtigen, daß ich sie heute volltständig zu dem Skrutinium in Anspruch nehmen werbe und zwar immer in Gruppen zu 3, damit sich die Wahlen möglichst schnell nach einander anreihen las-. fen können.
Die Geschäftsprotokolle der 13. Sitzung vom 15. Oktober sind durch die nach der Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt. Wird zu deren Inhalt etwas erinnert?
Nám. n ej v. marš.: Především žádá Jeho Jasnost pány verifikatory, aby při volbách ve svém úřadě se zúčastnili podle kurií, v kterých jsou zvoleni. Jednací protokolly sezení 13. ze dne 15. října byly dle jednacího řádu v předepsaném čase k nahlédnutí vyloženy, není-li námitek proti ním, tedy považuji je za schváleny.
Oberstlandmarschall: Wenn nichts ersinnert wird, so sind sie agnoscirt.
Der Herr Abg. Altgraf Franz Salm und der
Herr Abg. Rosenauer sind wegen Unwohlsein entschuldigt.
Nám. nejv. marš.: Jeho Jasnost starohrabě František Salm a pan poslanec Rosenauer omluvili svou nepřítomnost onemocněním.
Oberstlandmarschall: Se. (Exc. der Hr. Statthalter hat das Wort.
Se. Exc. der Statthalter: Ich werde mir erlauben, einige Interpellationen zu Beantworten.
Mám čest na dotaz, jakýž mi poslanec pan Josef Ladislav Mašek a soudruzi podali, následovně odpověděti.
Páni tazatelé se pozastavují nad tím, že okresní hejtmanství Jičínské ustanovilo, aby obec Kartouzy-Valdice čítaly pro volbu poslance do sněmu zemského a do říšské rady 3 volitele. Musím prohlásiti, že toto opatření politického úřadu okresního jest v zákoně úplně odůvodněno, neboť podle ustanovení § 27 a 28 zák. zemsk. daného dne 9. ledna 1873 zemský zák. č. 1., jenž se týče změny řádu volebního do sněmu zemského, jakož i dle § 10 a 28 řádu volebního do říšské rady daného dne 2. dubna 1873 ř. zák. č. 41 volí se na každých 500 obyvatelů, kteří při posledním sčítání lidu přítomni byli, tedy nikoliv na domácí obyvatelstvo, jak to původně v § 29. řádu volebního do sněmu zemského ustanoveno bylo, 1 volitel, při čemž se zbytek, jaký se objeví, dělíme-li počet obyvatelstva 500, za celých 500 počítá.
Poněvadž se ale při posledním sčítání lidu dne 31. prosince 1869 přítomné obyvatelstvo v místě po případě, v místní obci KartouzyValdice podle úředního vyšetření na 1142 duší zjistilo, připadají podle zákona na obec tuto 3 volitelé. Pakliže při posledním sčítání lidu byli v počet přítomného obyvatelstva určené obce vpočtěni také trestanci, kteří v trestnici kartouzské dne 31. prosince 1869 uvězněni byli, souhlasí to úplně s ustanovením předpisu o vykonávání sčítání lidu, jenž zákonem daným dne 29. března. 1869 ř. z. č. 67 vydán byl. Neboť přitom dle povahy věci nemá žádného významu ta okolnosť, zdali se některá osoba dobrovolně neb nucené v některých místech zdržuje (Veselost) zdali jí politická práva přisluší čili nic, neb je-li zachovalá čili nic. Poněvadž dle toho, co tuto uvedeno bylo, okresní hejtmanství v Jičíně, podle počtu obyvatelstva již roku 1869 vyšetřeného, zákonem zavázáno bylo pro obec Kartouzy-Valdice 3 volitele ustanoviti, jest přímo nepochopitelno, jak se mohlo v onom dotazu zcela správné jednání tohoto okresního úřadu uváděti ve spojení s domnělou snahou vládních orgánů používati vězňů k tomu, aby vládním kandidátům k většině hlasů bylo dopomoženo. Výčitku takovouto musím co nejrozhodněji odmítnouti.
Ich habe die Ehre die von dem Hrn. Abg. Josef Ladisl. Mašek und Genossen an mich gerichtete Interpelation nachstehends zu beantworten. Von den Herren Interpellanten wird beanstandet, baß die k. k. Bezirkshauptmannschast Jičin die auf die Gemeinde Karthaus-Walbitz entfallende Anzahl der Wahlmänner für die Abgeordnentewahl in den Landtag und den Reichsrath auf Drei festgesetz hat. Diese Verfügung der politischen Bezirks-Behörde muß ich als im Gesetze vollkommen begründet Bezeichnen, denn nach der Anordnung der §§. 27 und 28 des Landesgesetzes vom 9. Jänner 1873 betreffend die Abänderung der Landtagswahlordnung und nach dem §. 10 der Reichsrathswahlordnung vom 2. April 1873 R. G. B. Nr. 41 ist auf je 500 Einwohner der bei der letzen Volkszählung ermittelten anwesenden, somit nicht der einheimischen Bevölkerung, wie bieg ursprünglich im §. 29 der Landtagswahlordnung angeordnet war, ein Wahlmann zu wählen, wobei ein Restbetrag, welcher sich Bei der Theilung der Einwohnerzahl durch 500 ergibt, als 500 zu gelten habe. Da nun aber Bei der letzten Volkszählung vom 31. Dezember 1869 die anwesende Bevölkerung der Ortschaft beziehungsweise gegenwärtig der Ortsgemeinde Karthaus-Walditz nach dem ämtlich festgestellten Ergebnisse mit 1142 Seelen ermittelt wurbe, so entfallen nach dem Gesetze auf diese Gemeinde 3 Wahlmänner.
Wenn bei der letzten Volkszählung in die Ziffer der anwesenden Bevölkerung der genannten Gemeinde die in der Strafanstalt in Karthaus am 31. Dezemder 1869 inthastirt gewesenen Sträflinge miteinbezogen worden find, so entspricht auch dieser Vorgang vollkommen den Bestimmungen der in dem Gesetze vom 29. März 1869 R. G. B. Z. 67 erlassenen Vorschrist über die Vornahme der Volkszählung, Bei welcher der Natur der Sache nach der Umstand ob eine Person freiwillig oder gezwungen in einer Ortschaft sich aushält, ob derselben politische Rechte zukommen, ob sie wohlderhalten ist oder nicht, ohne Bedeutung ist.
Da nach dem Vorangeführten die Bezirkshauptmannschaft nach Matzgabe der bereits im J. 1869 ermittelten Bevölkerungsziffer gesetzlich verpflichtet war, die Zahl der Wahlmänner für die Gemeinde Karthaus-Walditz mit 3 festzustellen, so erscheint es mir geradezu unbegreiflich (Rufe: Sehr gut!), wie noch in der Interpellation das ganz correcte Vorgehen dieser Behörde in Beziehung gebracht werben kann mit einem angeblichen Bestreben der Regierungsorgane die Arrestanten dazu zu benützen, um den Regierungscandidaten zur Majorität zu verhelfen.
Das hohe Haus wird es daher begreiflich finden, wenn ich eine solche Zumuthung auf das entschiedeuste zurücktveise. (Lebhafter Beifall; ironische Vyborně-Rufe).
Oberstlandmarschall: Ich bitte recht sehr um Ruhe.
Se. Exc. der Statthalter: Ich glaube, daß die Beantwortung diesen Spott nicht verdient hat. (Bravo !)
Ve schůzi slavného sněmu dne 2. tohoto měsíce podali mně p. Hevera a soudruhové dotaz, jenž se týkal povznesení úvěru pro polní hospodářství a ochrany proti lichvě.
Co se týče záležitosti první, dovoluji si podotknouti, že návrh zákona o zřízení hospodářských záložen, jejž zvláštní enquetní komise vypracovala, byl již sl. výboru zemskému sdělen a že slavný sněm ve schůzi dne 11. tohoto měsíce příslušnou zprávu zemského výboru obdržel. Co se pak týče otázky o prostředcích proti zmáhání se lichvy, dovoluji si slavnému sněmu sděliti, že ministr práv v té věci poukázal na jednání, následkem jehož zákon daný dne 19. července 1877 ř. z. č. 66 vydán byl, jakož i na námitky, které se tomu vzpírají, aby se proti lichvě vystupovalo zákony v oboru práva civilního. Co se týká zákona trestního, jedná se dle náhledu c. k. ministeria práv pouze o to, zdali by se platnost tohoto zákona také na jiné v říšské radě zastoupené země než na Halič a Bukovinu, pro něž byl vydán rozšířiti měla.
Působení zákona tohoto neposkytuje pro krátkost trvání jeho ještě žádné rukojemství tomu, aby se na otázku tuto mohlo odpověděti a musí se tedy bráti ohled na známé ony důvody, následkem kterých zákon ten v Haliči a Bukovině zaveden byl.
Panovali-li by v Čechách podobné poměry, to jest, rozšířila-li by se také zde lichva intensivně a extensivně tak velice, že by rolník a malý živnostník jen pod záhubnými a takměř podvodného vydírání se dotýkajícími podmínkami půjčku obdržeti mohli, tak že by půjčky takové dříve nebo později hospodářský úpadek dlužníka v zápětí měly, přišel-li by tudíž také v Čechách jako v Haliči slavný sněm zemský ku přesvědčení, že by i dočasné zastavení oživujícího pramene úvěru méně škodlivě působilo, než toto soustavné vysávání celých tříd obyvatelstva, pak ale jen by se mohlo s tím souhlasiti, aby také zde, jako v Haliči byl učiněn pokus, nejkřiklavější a nejzáhubnější výstředky lichvy trestními ustanoveními obmeziti, která by byla podobna těm, jaká jsou pro Halič a Bukovinu vydána. V záležitosti, zdaž jsou skutečně poměry v této zemi takové, že by bylo záhodno podle těchto zásad rozšířiti platnost zákona, daného dne 19. července 1877, i na Čechy mělo by pak ovšem votum slavného sněmu zemského zvláštní váhu.
In der Sitzung des h. Hauses vom 2. dieses Monats haben die HH. Abg. Hewera und Genossen, eine Interpellation Betreffend die Hebung des landwirthschaftlichen Kredits und den Schutz gegen Wucher an mich gerichtet.
Was die erste Angelegenheit betrifft, so erlaube ich mir zu Bemerken, daß der von einer eigenen Enquêt - Kommission ausgearbeitete Entwurf eines Gesetzes über Errichtung von landwirthschaftlichen Vorschußkassen dem h. Landtage mitgetheilt wurde, und daß der h. Landtag in der Sitzung vom 11. d. M. den diesfälligen LandesausschußBericht entgegengenommen hat.
Betreffs der Frage über die Mittel gegen das Ueberhandnehmen des Wuchers erlaube ich mir dem h. Hause mitzutheilen, daß der Herr Justizminister diesfalls auf die Verhandlungen, welche zum Gesetze vom 19. Juli 1877, R. -G. -B. 66 geführt haben und auf die Bedenken hingewiesen hat, welche dagegen sprechen, die Bekämpfung des Wuchers durch Gesetze im Gebiete des Civilrechtes zu übernehmen.
Was dagegen das Gebiet des Strafrechtes betrifft, so kann es sich nach den Anschauungen des k. k. Justizministeriums nur um die Frage handeln, ob das erwähnte Gesetz auch auf andere im Reichsrathe vertretenen Länder, als auf Galizien und die Bukovina, für welche es erlassen wurde, auszudehnen wäre.
Die Wirkungen des Gesetzes geben mit Rücksicht auf die kurze Zeit der Wirksamkeit desselben keine Anhaltspunkte für die Beantwortung dieser Frage und es muß daher auf jene bekannten Gründe zurückgegangen werden, welche für die Einführung des Gesetzes in Galizien und der Bukowina bestimmend waren.
Wenn nun in Böhmen Verhältnisse ähnlicher Art vorliegen, d. h. wenn auch hier der Wucher intensiv und extensiv so weit um sich gegriffen haben sollte, daß Darlehen für den Landmann und den kleinen Gewerbetreibenden nur unter so verderblichen, an betrügerische Ausbeutung streifenden Bedingungen zu erlangen sind, daß ihre Eingehung über kurz oder lang den wirtschaftlichen Ruin des Anleihers nach sich führen muß, wenn also in Böhmen wie in Galizien der h. Landtag zur Ueberzeugung gelangen sollte, daß selbst eine Zeitweise Verstopfung der befruchtenden Quellen des Kredits durch den Wucher minder schädlich wirken müßte, als diese systematische Aussagung ganzer Klassen der Bevölkerung dann, aber auch nur dann könnte zugestanden werden, daß hier, wie in Galizien der Versuch gemacht werde, die grellsten und verderblichen Ausartungen des Wuchers durch strafrechtliche Bestimmungen einzudämmen, welche den für Galizien und Bukovina erlassenen gleichen.
In der Frage, ob die Verhältnisse hierlands derart beschaffen seien, baß nach diesem Gesichtspunkte die Ausdehnung des Gesetzes vom 19. Juli 1877 auf Böhmen räthlich erscheint, würde das Votum des h. Landtages von besonderer Wichtigkeit sein.
Ich erlanbe mir, dem h. Hause noch eine Mittheilung zu machen.
Bei der Verhandlung über die Verification der Wahl des Landtagsabgeordneten für den Landgemeindebezirk Taus, Neugedein hat das h. Haus beschlossen, über die Einwendungen gegen die Rechtmäßigkeit dieser Wahl Erhebungen einzuleiten.
Ich habe alsbald, nachdem mir die Wahlakten zugekommen waren, eine eigene Kommission nach Taus abgesendet und die Leitung derselben einem Statthaltereirathe übertragen, in dessen Unbefangenheit ich nicht den geringsten Zweifel setzen darf. Der Leiter der Kommission hat nun sämmtliche Wahlmänner des Landbezirkes, 108 an Zahl, vorgeladen und es sind mit Ausnahme von 4 Wahlmännern, welche sich durch Krankheit entschuldigt hatten, alle übrigen erschienen, somit 104.
Alle diese Wahlmänner, sowohl diejenigen, welche für den Abg. Hrn. Nikodem Eckert gestimmt haben, als auch diejenigen, welche dem Hrn. Gegenkandidaten ihre Stimme gaben, haben nun, wie mir angezeigt wird, erklärt, daß weder eine Ungehörigkeit, noch eine Pression bei der Wahl stattgefunden hat. (Bravo!)
Inwiefern die Wahl des Hrn. Abg. Eckert ratificirt werden wird oder nicht, kommt der Entscheidung des h. Hauses zu. Ich aber habe es für meine Pflicht gehalten, das Resultat dieser Einvernehmungen dem h. Hause schon jetzt mitzutheilen, nachdem die Kürze der Zeit wohl kaum mehr weitere Verhandlungen zulassen wird, u. z. deswegen, um auf dem Hrn. Bezirkshauptmann und Abg. Nikodem Eckert auch nicht einen Moment länger den Verdacht der Ungehörigkeit lasten zu lassen. (Bravo! Bravo!)
Oberstlandmarschall (läutet): Wir gehen nunmehr zur Tagessordnung über. Der 1. Gegenstand ist der Kommissionsbericht, Betreffend die Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage in Vorder-Owenetz.
Nám. nejv. marš.: První předmět jest zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti obce Předního Ovence za povolení k vybírání poplatku z nájemného.
Oberstlandmarschall: Berichterst. ist der Herr Abg. JUDr. Škarda.
Zpravodaj pan Dr. Škarda: Slavný sněme!
Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčilo nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. srpna 1869 nejmilostivěji povoliti obci Přednímu Ovenci na dvě leta, aby vybírala přirážku tří krejcarů z každého zlatého nájemní činže. Výnos přirážky té byl k tomu určen, aby uhraženy byly mi-
mořádné výlohy, které nastaly obci Přednímu Ovenci zřízením a vydržováním schůdných pěšin, založením stinných stromořadí a p.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. února 1871 bylo obci Přednímu Ovenci povoleno, aby přirážku tu vybírala po další dvě léta, a zemským zákonem vydaným dne 12. listopadu 1874 bylo povolení to rozšířeno na další tři léta. V žádosti slavnému sněmu předložené žádá zastupitelstvo obce Předního Ovence na základě usnešení obecního výboru po zákonu učiněného a řádně vyhlášeného za povolení, aby povoleno bylo přirážku tu také v letech 1879, 1880 a 1881 vybírati.
Žádost ta odůvodňuje se zvláštními poměry místními, které toho jsou příčinou, že obec činiti musí neobyčejně veliké výlohy na okrašlování osady, kteréž v roce 1878 činily 1000 zl. tudíž skoro polovici všech vydání obce a uhrazena býti může jenom za pomoci mimořádných příjmů, poněvadž k zapravení řádných vydání musí vybírána býti 10% ní přirážka k přímým daním, poněvadž obec nemá žádného jmění. Z těchto důvodů a přihlížejíc k okolnosti, že vyhověno bylo zákonním podmínkám, že se žádné strany nebyly činěny námitky proti té přirážce a že okresní zastupitelstvo i výbor zemský přimlouvá se za tu žádost, dovoluje si komise učiniti návrh: Slavný sněme račiž se usnésti o zákon tento:
Zákon platný pro království České daný dne......, kterýmž se povoluje vybírání přirážky z nájemného v obci Předním Ovenci.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi povoliti obci Přednímu Ovenci (v okresu Smíchovském), aby na dobu let 1879, 1880 a 1881 vybírati mohla přirážku tří krejcarů z každého zlatého činže nájemní.
Die Commision erlaubt sich den Antrag zu stellen: (liest)
"Der h. Landtag wolle nachstehendes Gesetz beschließen:
Gesetz vom.... wirksam für das König" reich Böhmen, betreffend die Bewilligung zur Einhebung der Miethzinsumlage in der Gemeinde Vorder-Ovenec.
Ueber Antrag des Landtages Meines Könige reiches Böhmen finde ich der Gemeinde VorderOvenec (Bezirk Smichow) die Einhebung einer Umlage von 3 Kreuzern von jedem Gulden des Miethzinses auf die Jahre 1879, 1880 und 1881 zu bewilligen. "
Nejv. maršálek: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? (Niemand meldet sich. ) Wenn Niemand das Wort verlangt, so schreite ich zur Abstimmung.
Ich bitte Jene, welche dem Entwürfe des Gesetzes ihre Zustimmung geben, die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro. tu osnovu zákona, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se).
Der Antrag ist angenommen. Der Titel des Gesetzes lautet jetzt:
Zprávodaj p. dr. Škarda:
Zákon platný pro království české
daný dne............kterýmž
se povoluje vybírání přirážky k nájemnému v obci Předním Ovenci.
Gesetz wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Bewilligung zur Einhebung der Miethzinsum lage in der Gemeinde Border-Ovenec.
Nejv. maršálek: Kteří jsou pro ten nápis, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Gesetztitel zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Zprávodaj p. dr. Škarda: Já si dovoluji učiniti návrh, aby zákon byl hned přijat v třetím čtení.
Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, baß das Gesetz gleich in 3. Lesung angenommen werde.
Nejv. maršálek: Kteří jsou pro návrh na třetí čtení, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Antrag auf 3. Lesung zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Ich bitte nun Diejenigen, welche dem Gesetze in 3. Lesung endgiltig ihre Zustimmung geben, sich zu erheben.
(Geschieht. )
Das Gesetz ist in 3. Lesung angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission über den Antrag des Abg. Dr. Mattuš und Genossen betreffs gesetzlicher Matznahmen gegen das Ueberhandnehmen des Wuchers.
Nám. nejv. marš.: Druhý předmět jest zpráva komise o návrhu dra. Mattuše a soudruhů v příčině opatření zákona proti lichvě.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter der Majorität ist Hr. Dr. Gotitschek.
Berichterstatter Dr. Golitschek: Hoher Landtag!
Ich erlaube mir zunächst die Bitte zu stellen, von der Verlesung des Berichtes Umgang nehmen zu dürfen (Bravo !) und den Standpunkt, welchen die Majorität der Commission in dieser Frage eingenommen hat, kurz zu skizziren.
Der Antrag des Herrn Dr. Mattul gieng dahin, im Wege der Gesetzgebung bas Unwesen des Wuchers zu bekämpfen. Derselbe Schlägt zweierlei Wege vor: zuerst einen strafgerichtlichen und dann einen civilrechtlichen.
Die Commission in ihrer Majorität konnte sich nicht zu der Anschauung hinneigen, baß es Aufgabe der Gesetzgebung sei, in diesem Augenblicke einzugreifen gegen das Wucherunwesen und stellte sich vielmehr principiell auf den Standpunkt, baß es der volkswirtschaftlichen Entwicklung des Gelbwesens selbt zu überlassen sei, diesem sporadisch auftretenden Wucherunwesen entgegen zu treten. Zunächst mußte sich die Commission die Frage vorlegen, ob es nothwendig sei, in Böhmen im Wege der Gesetzgebung gegen das Wucherunwesen aufzutreten.
Diese Frage glaubte die Majorität der Commission verneinen zu müssen und zwar zunächst mit Rückstcht darauf, daß die Verhältnisse in Böhmen seit der Aufhebung des Wucherpatentes sich we sentlich günstiger gestaltet haben und keineswegs einen derartigen Rückschritt in der Gesetzgebung rechtfertigen.
ES ist, seitdem Geldinstitute, Associationen entstauden, welche auf Gegenseitigkeit beruhen, so liden Ereditwerbern genügende Gelegenheit gegeben, sich Gelb zu verschaffen, welche es als überflüssig erscheinen läßt, dem mündigen, zurechnungsfähigen soliden Gelbwerder einen gesetzlichen Schutz zu bieten. Es erschien aber ferner dieser Weg auch nicht zweckmäßig; zweckmäßig deshalb nicht, weil die Umgehung des Wuchers im Wege der Gesetzgebung kaum zu erwarten, noch weniger zu erreichen ist. Es wird immer Mittel und Wege geben, durch Scheingeschäfte und ähnliche Abmachungen die strengsten Wuchergesetze zu umgehen und so lange wir die allgemeine Wechselfähigeit nicht beseitigen können und wollen, wirb immer der Wucherer Gelegenheit sinden, den leichtsinnigen und in Roth befindlichen Geldwerder zu bedrucken.
Es erschien auch nicht zweckmäßig deshalb, weil der zahlungsunlustige Schulbner, jener Schulbner, welcher dem Gläubiger nicht zahlen will, durch Solche gesetzliche Bestimmungen eine Waffe in die Hand erhält, durch welche er dem Gläubiger von der Geltendmachung seines Rechtsanspruches leicht abbringen, ihn leicht einschüchtern kann. Es erschien insbesondere auch für die Rechtssicherheit und den Aufschwung des Geldverkehres wesentlich hemmend, wenn durch die Gesetzgebung gegen solche einzeln auftretende Fälle des Wuchers eingeschritten wird. Endlich hielt die Majorität der Commission dafür, baß es sich überhaupt in das Rechtssystem Schwer einfügen lasse, baß man mündige und zurechnungs fähige Contrahenten gegen sich selbst Stützt, gegen ihren eigenen Leitchtsinn und ihre eigene Ab machungen.