(Sezení ranní)

(Worgensitzung. )

Stenografická zpráva

Stenografischer Bericht

o

über die

XVI. sezení prvního výročního zasedání sněmu Českého z roku 1878, dne 18. října

XVI. Sitzung der ersten Jahres-Session böhmischen Landtages vom Jahre 1878, am

1878.

18. Oktober 1878.

Obsah:

Sdělení, praesidiální stran ukončení zasedání,

Další sdělení praesidiální,

Interpelace posl. dra. Krofty a soudruhů o plzeňských školách národních.

Návrh předsedy komise pro záležitosti okresní a obecni o nutnosti pojednávání více peticí.

Inhalt:

Mittheilungen, betr. den Schluß der Sesnen

Weitete Präsidialmittheilungen.

Interpellazion des Abg. Dr. Krofta und (nečitateľné) betieffs der Pilsner - Volkschuten.

Antrag des Obmannes der Kommision für Bezirks-Gemeindeangelegenheiten, betreffend die dringliche Behandtung mehrerer Petitionen..

Denní pořádek:

Zpráva budžetní komise o rozpočtu normálního fondu školního na r. 1879.

Zpráva budžetní komise o závěrce účetní vyvazovacího fondu za rok 1877.

Zpráva, budžetní komise o výkazech účetních výsledků fondů k jmění zemskému náležejících.

Zpráva komise pro obecní záležitosti k žádostem o zřízení okresních soudů a) 303 v Hostomicích, b) 330 ve Vejprtech, c) 359 v Lisé. d) 360 v Rožmitále, e) 362 v Ostrově, f) 363 v Hornich Teplicích, g) 378 v Radnicích.

Zpráva komise pro obecní záležitosti o žádosti okresního výboru ve Velvarech, aby so k závádějíci daní osobní přirážky vybírati mohly.

Zpráva komisu pro návrh Dr. Riegra na podání adresy.

Předseda: Jeho Jasu nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.

Přítomni: Maršálkův náměstek Dr. Karel Leopold rytíř Klaudy a poslancové v počtu k platnému uzavírám dostatečném.

Co zástupce vlády: Jeho Exc. c. kr. místodržitel svob. pán Weder z Ebenhofu a rada místodržitelský Kmoch.

Začátek sezení: 11 hodin 30 min. dopoledne.

Tagesordnung:

Bericht der Budgetkommission über das Präliminare des Normalschuldondes für 1879 Debatte).

Bericht der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes pro 1877.

Bericht Der Budgetkommission über dens Gebahrungsausweis der zum Landesvermogen gehorigen Fonde pro 1877.

Bericht der Kommission far Bezirks und Gemeindeangelegenheiten pcto. Errichnungu von Bezirksgerichten in Hostomitzitz, Weipert, Lysa, Rozmital, Schlackenmverth, Wolkendorf und Radnitz

meinbeangelegenheiten zum Gesuche des Bezirks Ausschußes Welmarn peto Steueizuschlagen auf die Personalsteuer.

Bericht der kommission zur Berathung des Antrages des Abg. Dr. Riefei auf Erlassung Adresse (Debatte)

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der landmarschall Karl Fürst Auersperg.

Gegenwärtige: Der Oberstlandmarschall die beschlußfáhige Anzahl Landtagsabgeordneten Um Regicrungstische: Seine Excellenz ber f. k. Stathaller Philipp Wder Fretherr von Ebenhof und der Statthalterirath Kmoch

Bormittags.

Nám. nejv. marš. (zvoní): Sezení jest zahájeno.

Die Sitzung ist eröffnet. Ich habe dem h. Landtage folgende Mittheilung zn machen:

Saut einer Mittheilung Sr. Exc. des Herrn

Stalthalters ist eine Allerhöchste Enischließung vom 9. Oktober ergangen, vermöge deren der Landtag am 19. Oktober zu schließen ist.

Nám. nejv. marš: Jeho Jasnost nejv. p. maršálka došel dopis Jeho Excell. p. místodržitele, podle kterého následkem nejvyššího rozhodnutí ze dne 9. října t. r. nařízeno, aby sněm království Českého dne 19. října tohoto roku uzavřen byl.

Oberstlandmarschall: Das Geschäftsprotokoll der 12. Sitzung vom 14. Oktober ist durch die nach der Geschäftsordnung vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegen.

Findet Jemand etwas zu dem Inhalte desselben, zu erinnern?

Nám. nejv. marš.: Jednací protokoly 12. sezení ze dne 14. října byly dle jednacího řádu v předepsaném čase k nahlédnutí vyloženy; neučiní-li nikdo poznámky, budou za schváleny považovány.

Oberstlandmarschall: Wenn nichts erinnert wird, so ist es agnoscirt.

Es sind mir gestern zwei Anträge schriftlich üdergeben worden. Ein Antrag des Abg. Herrn Mixa und Genossen auf Belassung der Bergakademie in Přibram und Erweiterung derselben durch einen Vorbereitungsjahrgang.

Dann ein Antrag des Abg. Hrn. Dr. Trojan, betreffend die Aenderung des Gesetzes über die Errichtung und Erhaltung öffentlicher Volksschulen. Beide Anträge sind der Drucklegung zugeführt und werden vertheilt werden.

Nám. nejv. marš.: Jeho Jasnosti nejv. p. maršálku byly odevzdány včerejšího dne 2 návrhy, a sice návrh p. poslance Mixy a soudruhů za ponechání hornické akademie v Příbrami a za doplnění přípravnými ročníky a návrh p. Dra. Trojana v příčině změny zákona o zřizování a vydržování škol národních. Oba návrhy byly dány do tisku a přijdou k rozdání.

Oberstlandmarschall: Mit Rücksicht auf den Schluß des Landtages werde ich, wenn von dem betreffenden Antragsteller nichts dagegen erinnert wird, diese Anträge auf die morgige Tagesordnung fetzen.

Im Drucke wurben verteilt:

Landt. -Sekr. Schmidt: Bericht der Kommission über den Antrag des Abg. Dr. Mattusch und Genossen, betreffend die Erwirkung gesetzlicher Maßregeln gegen den Wucher.

Z. 272. Bericht der Landeskulturkommission, betreffend den Jahresbericht der hydrografischen Kommission über ihre Wirksamkeit im Jahre 1877.

Bericht der Kommission über die Vorlage des Landesausfchußes Nr. 240 Landtag, betreffend die Errichtung von Exerzitieuanstalten für gräflich Strakasche Stiftlinge.

Z. 340. Bericht der Petitionskommission, betreffend die Petitionen Z. 176, 177, 178 wegen Aufhebung des Sogenannten objektiven Preßverfahrens.

Z. 383. Kommissionsbericht, betreffend die Staatsvorschußkassen.

Z. 380. Antrag des Abg. Mixa und Genossen auf Belassung der Bergakademie in Přibram und schleunige Ergänzung derselben durch Vorbereitungsklassen.

Z. 385. Antrag des Abg. Dr. Trojan um Ergänzung und theilweise Abänderung des Landesgesetzes vom 24. Feder 1873, betreffend die Errichtung und Erhaltung öffentlicher Volksschulen.

Snem. sekr. Schmidt: V tisku byly rozdány:

Zpráva komise o návrhu poslance p. Dra. Mattusche a soudruhů v příčině zákonních opatření proti lichvě.

Zpráva komise pro zeměvzdělání v příčině výroční zprávy komise hydrografické o působení jejím v roce 1877.

Zpráva komise o předloze výboru zemského v příčině zřízení akademie pro jízdu, šermování a tělocviku pro nadace hraběte Straky.

Zpráva komise petiční, týkající se zrušení tak zvaného objektivního řízení ve věcech tiskových.

Zpráva komise o stavu hospodářských záložen.

Návrh poslance Mixa a soudruhů za ponechání hornické akademie v Příbrami za rychlé doplnění té samé přípravnami.

Návrh posl. dra. Trojana na doplnění a částečně změnu zemského zákona ze dne 24. února 1873 ohledně zařízení a vydržování národních škol.

Oberstlandmarschall: Es ist mir eine Interpellation vom Abg. Dr, Krofta und Genossen übergeben worden. Ich bitte um deren Vorlesung.

Sněm. aktuár Lederer: Dotaz poslance p. dra. Krofty a soudruhů k Jeho Excell. p. místodržiteli co zástupci c. kr. vlády.

K interpellaci naší ve schůzi dne 8. října b. r. podané, zdali zemská školní rada s ohledem na přeplnění českých národních škol v Plzni příslušné opatření učinila, odpověděla Vaše Excellence mimo jiné též, že nestejné pojednání případů v této interpellaci uvedených zakládá se v tom, že oba případy zcela nestejné byly a jsou, poněvadž při německé škole jednalo se o to, že 2 již v předešlém školním roce stávavší třídy své místnosti ztratily a takměř na ulici vystrčeny byly, tak že se pro nynější školní rok o umístění jejich pečovati musilo, kdežto při českých školách jednalo se o zřízení tříd nových. Poněvadž již několik dní před tím, než Vaše Excellence k dotazu našemu odpověděti ráčila v příčině vzpomenutých dvou tříd německých, stejné tvrzení se vyskytlo nejen v novinách Pilsner Zeitung, orgánu inspektora německých škol dra. Josefa Starka, advokáta v Plzni, který svého času ve schůzi obecního zastupitelstva pronesl památná slova jménem jeho strany, co my chceme, to učiní zemská školní rada, nýbrž i v dopisech uveřejněných v zdejších listech Bohemii a Tagblattu, pokládáme za svou povinnost, zpraviti Vaší Excellenci o následujících okolnostech:

Vynesením ze dne 19. ledna 1877, č. 26 206 nařídila zemská školní rada, že mají se při německé dívčí škole v Plzni zříditi a ohledati místnosti pro stávající paralelku 3. třídy a novou paralelku páté třídy, vzdor tomu, že tato pátá třída nikdy 80 dítek neměla a sice buď v domech, kde se již dívčí školy nacházejí, aneb na blízku. Německá školní rada místní vyhledala za tím účelem dvě místnosti v gymnasiální budově, kde se nacházely 2 třídy české dívčí školy, které pak umístěny byly v Haeslerově domě. Do těchto místností přišly 4. třída a 2. třída b, kdežto 3. třída b zůstala kde byla a 5. třída přišla do Stelzerova domu, do místnosti té, kde byla dříve 4. třída a v této místnosti potrvala uvedená třída až do 31. července 1878. Mezi tím však místní školní rada německá těžce nesouc, že umístěny byly přes odpor německých členů v zastupitelstvu obecním české dívčí školy v domě Haesslerově, najmula v tomtéž domě, nikoliv 2 místnosti, jak nařízeno bylo zemskou školní radou a které, jak uvedeno, jíž byla obstarala, nýbrž 7 místností ku škole spůsobilých, a 8 místností ku škole nespůsobilých za roční nájemné 2340 zl. a s adaptačními výlohami 1738 zl.

Velké výdaje tyto dala německá školní rada do svého rozpočtu na rok 1878 a obecní výbor v zasedání svém dne 4. ledna t. r., dera zřetel k tomu, že místností německou školní radou místní v Haeslerově domu najaté v záloze byly na potřebné rozšíření českých škol, jíž dříve tam umístěných, jakož i k tomu, že umístěním německých škol v tomtéž domě s českými nesvár se seje, usnesl se, že sice povoluje, jak nájem 2340 zl., tak i výlohy adaptační, avšak s tou podmínkou, když se německé školy v jiném domě umístí.

Za tyto velké peníze mohla tedy místní školní rada německá jinde vhodné místnosti vyhledati a věc urovnati, což by se jí při množství prázdných bytů v Plzni dobře bylo podařilo, avšak ona tak neučinila, nýbrž oznámila v základě svého usnesení ze dne 9. ledna 1878 obecnímu výboru, že tento nemá práva k rozpočtu školnímu námitky činiti, nýbrž že povinnen jest, vzíti jej k vědomosti (!). - Vůči tomuto zkracování práva obce a tak značnému vydaji, podal purkmistrovský úřad dne 15. ledna b. r. stížnost k c. kr. okresní školní radě u věci té; tato pak rozhodla vynešením ze dne 31. května 1878, č. 149/150, že se stížnosti obce vyhovuje a německé místní školní radě nařizuje, aby potřebné pro německou dívčí školu místnosti jinde vyhledala.

Německá místní rada školní odvolala se však z tohoto rozhodnutí přípisem ze dne 17. června b. r., č. 61 k c. kr. zemské školní radě, kteráž vynesením ze dne 21. července t. r., č. 14877, odvolání tomu vyhověla a nájem s adaptací v Haeslerově domě schválila. Proti tomuto rozhodnutí podal purkmistrovský úřad dne 11. srpna t. r., č. 3475 odvolání k vysokému ministerstvu, avšak vzdor tomu místní školní rada německá, nedbajíc, že rekurs takový podle nepochybného znění §. 44. zák. ze dne 24. února 1873, má účinku odkládacího, pustila se do adaptace uvedené bez svolení svého předsedy.

Když pak i c. kr. okresní školní rada upozornila ji na toto nezákonnité jednání, odvolala se německá místní školní rada i z tohoto vynesení c. kr. okresní školní rady dne 7. září t. r. a c kr. zemská školní rada vynešením ze dne 8. září t. r., č. 18690, rozhodla již o tom sama, že §. 44. v tomto případě neplatí, t. j. že vzdor rekursu k ministerstvu, který zákonem jest zaručený, adaptace se má konati a tím praejudikovati samému ministerskému rozhodnutí. Z tohoto nálezu odvolal se ovšem zase purkmistrovský úřad přípisem ze dne 20. září t. r., č. 4052, poněvadž by c. k. zemská školní rada pozdržíc zúmyslně veškeré podobné záležitosti až k počátku školního roku, mohla vždy dovolávati se toho, že vzdor jasnému znění §. 44. zák., uvedeného pro nutnost, rekurs proti jejím usnešením odkládacího účinku nemá a takto svémocně v záležitostech školských jednati.

Z toho, co jsme uvedli, vysvítá, že na začátku školního roku letošního pro německé školy žádných nových místností zapotřebí nebylo a že i v letošním školním roku německé dívčí školy mohly zůstati v těch místnostech, kde byly v právě minulém školním roce, tak že ono zdánlivé nebezpečí v příčině umístění německých škol, pro které se §. 44. zák. svrchu uvedeného platnosti odnímá, nikdy nebylo.

Za příčinou tou dovolujeme sobě k Vaší Excellenci podati tento uctivý dotaz:

1. Hodlá Vaše Excellence dáti přísně vyšetřiti, že výbor obecní v Plzni již v zasedání svém dne 4. ledna b. r. místní školní radě německé povolil na nájem nových místností pro německé školy 2540 zl. a na adaptaci jich 1738 zl.

2. Hodlá Vaše Excellence dále dáti vyšetřiti, že na počátku letošního roku školního pro veškeré německé školy v Plzni tytéž místnosti pohotově byly, jako v roce minulém a že navzdor tomu německá místní školní rada nejen 2 místnosti vynesením c. kr. zemské školní rady ze dne 19. ledna 1877 č. 26. 206 povolené a dosud v gymnasiální budově se nalezající, nýbrž 7 místností ku škole způsobilých a 8 místností ku škole nezpůsobilých najmula a adaptovati dala.

3. Hodlá Vaše Excellence, vyšetřivší tyto okolnosti, k zodpovídání pohnati toho, kdo Vaší Excellenci podal nepravdivou zprávu, že dvě třídy německé školy v Plzni takměř na ulici vystrčeny byly.

V Praze, 17. října 1878. Dr. Krofta, dr. Melchers, K. Vepřík, Zeithammer, dr. Trojan, dr. Sedláček, dr. Edmund Kaizl, Frant. Kastl-Seigerschmied, Fr. Stöhr, Josef Ladislav Mašek, dr. Mattuš, Fr. Morávek, K, Faber, Vorel, Em. Kletečka, dr. J. Šolc, dr. Sladkovský, Ig. Kudrnáč, Fr. Fiala, dr. Jan Jeřábek, dr. Gabler, Jireček.

Oderstlandmarschall (läutet): Der Obmann der Kommission, welche zur Berathung der Revision der Gemeindeordnung gewählt wurde, beziehungsweise für den Antrag des Hrn. Dr. Ruß, Fürst Metternich hat das Wort.

Abg. Fürst Metternich: Hoher Landtag!

Der Kommission zur Berathung der Revision des Gemeindegesetzes wurbe erst im Laufe des gestrigen Tages eine Petition der Gemeinde Schlaggenwald zur Behandlung übergeben.

Die Kommission wurbe über die Petition heute schlüssig und wünscht hierüber dem hohen Landtage noch in der heurigen Session Bericht erstatten zu dürfen. Ich wurde daher von Seite der Kommission beauftragt, an den hohen Landtag das Ersuchen zu stellen, diese Petition unter Abkürzung der Formen der Geschäftsordnung nach §. 47 Punkt c) und d) dem hohen Landtage vorlegen zu dürfen und ich würde daher Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall ersuchen, diese Angelegenheit auf die Tagesordnung der morgigen Sitzung zu stellen.

Die Petition behandelt das Ansuchen der Gemeinde Schlaggenwald um Erleichterung in dem Steuereinhebungsgeschäfte.

Oberstlandmarschall (unterbrechend): Ich bitte heute nicht in's meritum einzugehen, nur bei der Dringlichkeit zu bleiben.

Abg. Fürst Metternich: Die Kommission glaubt die Sache für dringlich erachten zu solien, da diese Angelegenheit der Geminde sehr am Hergen liegt und es wäre daher wünschenswerth, daß der Gemeinde vielleicht in nächster Zeit eine Antwort gegeben werbe.

Uibrigens wird die Kommission beantragen, daß diese Angelegenheit dem Landesausschuße zur Erhebung übergeben und in der nächsten Session dem hohen Landtage hierüber Bericht erstattet werbe. Ich erlaube mir die Bitte, die Dringlichkeit der Sache anzuerkennen und ersuche noch einmal Se. Durchlaucht Herrn Oberstlandmarschall die Angelegenheit auf die morgige Tagesordnung zu setzen.

Oberstlandmarschall: Es ist der Antrag gestellt worden, diese Petition, welche der Kommission für Revision der Gemeindeordnung übergeben wurde, dringlich zu behandeln.

Nám. nejv. marš.: Navrhuje se, aby návrh té komise byl za nutný uznán.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dafür sind, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen und ich werbe darnach vorgehen.

Wir gehen nun zur Tagesordnung über. Der erste Punkt ist der Bericht der Budgetkommission über das Präliminare des Rormalschulfondes für das Jahr 1879. Berichterstatter ist Hr. Sobotka.

Nám. nejv. marš.: První předmět dnešního rokování jest zpráva budžetní komise o rozpočtu normálního fondu školního na rok 1879.

Berichterstatter S o b o t k a: Bei dem Amstande, baß der Bericht bereits 24 Stunden gedruckt in den Häuden der Herren Mitglieder des h. Hauses sich befindet, bitte ich mir zu gestatten, von der Lesung des Berichtes Umgang nehmen zu dürfen.

Ich will mir daher erlauben, mir die Anträge zu verlesen, welche die Budgetkommission gestellt hat. Dieselben lauten (liest):

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Das Präliminare des Normalschulfondes für das Jahr 1879 wird bewilliget, wie folgt:

I. Stiftungsfoud.
A. Erforderniß.
1. Stiftungsgebühren......fl.	6568
2. Regiekosten.........fl.	428
Summa...................... fl.	6996
B. Bedeckung.
1. Aktiv-Interessen.......fl.	8540
2. Rechnungs- und andere Ersätze.. fl.	-
3. Verschiedene Einnahmen.... fl.	16
Summa..... fl.	8556
II. Frei verfügbarer Fond.
A. Erforderniß.
1. Besoldungen der Lehrer.... 1	15950
2. Dotationen der Lehrer.....1	8787
3. Stikendien..........1	20000
4. Remunerationen und Aushilfen.. fl.	1315
5. Steuern und Gaben......1	2
6. Pensionen für Lehrer.....fl.	2312
7. Pensionen für Lehrerinen und Lehrerdwitwen.........fl.	1419
8. Erziehungsbeiträge...... fl.	204
9. Gnadengaben........fl.	142
Summa.. fl.	50131
B. Bebeckung.
1. Interessen von Aktiokapitalien... fl.	30931
2. Schulgelder.........I	300
3. Beiträge.........1	106
4. Verlassenschastsbeiträge.....fl.	50
5. Verschiedene Einnahmen..... 1	442
Summa.. fl.	31829

2. Der Landesausschuß wirb beauftragt, in der nächsten Session über den Erfolg der Verhandlungen, betreffend die dem Normalschulfonde gehörenden Realitäten, Bericht zu erstatten.

Sněm. aktuár Lederer:

Sl. sněme račiž se usnésti takto:

1.   Rozpočet normálního fondu školního na rok 1879 povoluje se, jak následuje.

I. Fond nadací. A. Potřeba.

1.   Nadace sumou..... 6568 zl.

2.   Náklad správní sumou.... 428 zl.

úhrnem... 6926 zl. B. Úhrada.

1.   Úroky z aktivních jistin sumou... 8540 zl.

2.   Účetní a jiné náhrady....  zl.

3.   Rozličné příjmy sumou.... 16 zl.

dohromady sumou.... 8556 zl. II. Fond vydajný.

A.   Potřeba.

1.    Služné učitelům sumou...... 15950 zl.

2.   Dotace sborům učitelským sumou 8787 zl.

3.   Stipendia sumou ......20000 zl.

4.   Odměny a výpomoce sumou...... 1315 zl.

5.    Daně a dávky sumou....... 2 zl.

6.   Výslužné učitelům sumou... 2312 zl.

7.   Výslužné učitelkám a vdovám po učitelích sumou....... 1419 zl.

8.    Příspěvky vychovací sumou..... 204 zl.

9.   Dary z milosti sumou.... 142 zl.

celkem sumou..... 50131 zl.

B.    Úhrada.

1.   Úroky z aktivních jistin sumou... 30931 zl.

2.   Školné sumou.......300 zl.

3.   Příspěvky sumou......106 zl.

4.   Dávky z pozůstalostí sumou.. 50 zl.

5.   Rozličné příjmy sumou.... 442 zl.

úhrnem sumou.. 31829 zl.

2.   Zemskému výboru nařizuje se, aby sněmu v zasedání nejblíže příštím podal zprávu o výsledku vyjednávání v příčině nemovitostí normálnímu fondu školnímu náležejících.

Nejv. marš. zem.: Pan dr. Grégr má slovo.

Dr. Grégr: Já se přiznám, pánové, že jest velmi těžko mluviti o rozpočtu normálního fondu školního, poněvadž nám nebyl předložen. My nemáme v ruce ničeho než zprávu komise a zpráva komise odvolává se na rozpočet ukazuje na rubriku 2 a rub. 4 a však ty rubriky nemáme v ruce.

Zpráva o normálním fondu nebyla tištěna a nikomu předložena, ačkoliv již před čtyřmi roky sněm zejména se na tom usnesl, a uložil zemskému výboru, aby pro příště podal tištěný rozpočet o normálním fondu; to se dalo během tří let. Loňského roku, předloním a předpředloním dostali jsme tištěný rozpočet, dnes ho nemáme, a kdybych právě nebyl tak šťasten, že mám ten rozpočet z roku předešlého v ruce, nevěděl bych, jak ta věc stojí; my zde máme pouze udány velké sumy a sice služné učitelům 15000 zl., na dotace 8000 zl. a stipendia 20000 zl., ale jiného nemáme nic, my nemáme žádnou specifikaci, my nevíme, jak tyto sumy byly upotřebovány.

Já nemám žádného jiného prostředku, než abych vzal do ruky rozpočet normálního fondu z loňského roku, a poněvadž ze zkušenosti, kterou máme při zemském budžetu, předpokládati mohu, že se ty výdaje letošním rokem málo změnily a že zůstalo vše tak jako loňského roku, tedy bych si dovolil na základě loňského normálního fondu některé poznámky přednésti.

My zde máme k. př. pánové rubriku na plat učitelů. Mezi těmi platy učitelů jsou takové platy, které na základě zákona ze dne 25. února 1873 dávají se suplentům takových učitelů, kteří jmenováni byli za dozorce okresních a obecních škol.

Na základě zákona z roku 1873 má se to uhraditi z normálního fondu.

Ačkoliv již předloni sněm na to poukázal, že tento plat inspektorům vlastně nepatří platit zemi, a ačkoliv zemi se slibuje, že jakmile bude upraven institut dozorců škol, že vláda sama zaplatí výlohy na dozorce okresních škol, a že jest to tedy jenom prozatímně, tedy přece do dnešního dne zůstává toto břemeno ležet na zemi, a zemským normálním fondem se to kryje. Zdá se mi to býti nesprávné proto, poněvadž dozorcové škol jsou více vládní úředníci, a že jako jiní mají býti placeni ze státních peněz, což slibuje zákon sám, a sněm sám před třemi roky na to poukázal, aby byl zemský výbor jaksi požádán, aby vláda udělala opatření, aby toto břemeno sňato bylo s beder zemského budžetu.

Myslím, že by to bylo konečně spravedlivé, kdyby vláda okresní dozorce škol platila ze státních peněz, nebo myslím, že taková nepatrná částka může se zaplatit z velké sumy, kterou království české platiti musí.

Avšak jinou ještě poznámku dovolil bych si tuto:

Dle obyčeje, který se v nejnovější době praktikuje v našem zemském výboru, má se dostávat obyčejně stejný podíl z příspěvků zemských školám českým i školám německým, ačkoliv dle mého přesvědčení by snad bylo spravedlivější, kdyby se to rozdělilo podle poměru obyvatelstva, ale budiž a přistupme na to, tedy uvidíme, že podle loňského rozpočtu, - letošní nemáme v rukou - bylo vydáno na učitele německé 8200 zl., na učitele české 6400 zl., tedy na každý pád jsme zde zkráceni na těchto nepatrných sumách o velikou čásť. Jest-li se zde tato křivda letos napravila, to nemohu říci, poněvadž právě nemám cifry při ruce. Dále máme zde rubriku třetí: stipendia, které obnášejí 20. 000 zl., připadalo by tedy dle zásady parity na německé školy 10 000 zl., na české též 10. 000 zl., o tom nám nedává vysvětlení loňský normální fond, poněvadž v loňském rozpočtu máme jen udáno na stipendia 20. 000 zl., a bylo by tedy velmi žádoucno již k uvarování toho namítání, že se tento fond nespravedlivě rozděluje, kdybychom měli udáno, mnoho-li stipendií připadá na české a mnoho-li na německé a to bych prosil, aby nám to pan referent povědél, jak se ta věc má. Jiná věc jest ta, na kterou bych si dovolil poukázat:

My zde máme mezi příspěvky normálního fondu, příspěvky na některé školy židovské a sice na školy v Golčově Jeníkově a letos se k tomu přidružil příspěvek na židovskou školu v Kolíně a Brandýse. Tedy o dvě školy více, jest to velmi choulostivá věc, mám-li mluviti proti podporování židovských škol; poněvadž by se mohlo zdáti, že to vychází z jakési nesnášenlivosti náboženské aneb předpojatosti ku kmenu židovskému; já Vás ubezpečuji, že v tom ohledu nemůže býti člověka nade mne indiferentnějšího, že mně jest to jedno, ku kterému náboženství se kdo hlásí, zda-li modlí se dle předpisů Mojžíšových neb. Ježíšových neb kohokoliv; to prosím, aby to podezření na mě nebylo uvaleno, že snad z jakési předpojatosti ku kmenu židovskému se té věci ujímám, ale pánové, naše školské zákony zrušily konfesielní školy, já ze svého stanoviska považuju to za nejlepší, co ten zákon učinil, ale zde se podporují školy konfesielní a ještě k tomu z normálního fondu našeho. Jest-li pánové nějaký fond, o kterém bych si troufal říci, že nejméně hodí se k tomu, aby se školy konfesielní židovské podporovaly, tedy se mi: zdá, že jest to právě normální fond. (Výborně). Z čeho pak povstal?

On povstal dílem z toho, že ty peníze ze statků za císaře Josefa konfiskovaných, ze statků kněžských, a klášterních uloženy byly, on povstal, jak nám vykazuje nejprvnější o tom zpráva, dílem ze stipendií, které povstaly z náboženských dotac a sice. k. př. z dotac takových, o kterých se skutečně nemůže říci, že by snad byl ten, kdo je zakládal, kdy pomyslely že někdy z nich budou podporovány školy náboženství a vyznání židovského k. př. dotace bratrstva po narození panny Marie (smích), a vůbec veškeré takové dotace byly právě jenom 7, čistě náboženských pohnůtek a sice katolických pohnůtek zakládány.

Já mám za to pánové, že by se zakladatelově těchto fondů jaksi divně na to dívali, kdyby se dověděli, k jakým účelům ty peníze se nyní upotřebují.

Já tedy myslím, že proto, že se nemají vůbec podporovat z fondu normálního konfesielní školy, že by se z něho neměly dávati dotace na ty řečené školy židovské. Řekne se mi snad, že se dává také na jiné konfesielní školy, podpora z normálního fondu k. př. na školu Uršulínek v Kutné Hoře, Uršulínek v Praze a Milosrdných Sester v Praze; to je pravda pánové, kdyby zde nebyly závazky z privátního práva vycházející, tedy bych se musel proti tomu ohraditi.                        

Jest-li ale pánové uznáte, že se může upotřebit normálního fondu k tomu, aby se podporovaly konfesielní školy, tedy dovoluji si Vás se tázati, proč se nepodporují konfesielní školy evangelické? My zde máme asi 20 nebo 30 petic evang. škol, které žádají o nějakou podporu a všecky tyto odloženy a dány k vyřízení zemskému výboru, to jest odložilo se to ad kalendas graecas, a přece jsou zrovna tak oprávněny jako židovské obyvatelstvo v Čechách a to tím více, poněvadž evangelíci musí připláceti tak dobře na katolické školy, jako katolíci, ačkoliv na své školy žádné podpory nedostávají. Tedy bud! ať se podporují konfesielní školy bez rozdílu náboženství, aneb ať se vůbec žádné konfesielní školy nepodporují, což je proti duchu našeho školního zákona.

Ještě pánové jedno! Zdá se mi, že neleží v tom ten moment náboženský, když se podporují školy židovské, že v tom leží zcela jiný moment, ano, moment národní.

Já jsem přesvědčen, že kdyby ty školy židovské nebyly školy německé, kdyby byly české, že by nenapadlo nikomu, aby tyto školy podporoval, a sice soudím z toho, že zemský výbor docela na základě nového zákona toho odmítl každou podporu privátní škole, a předce ty židovské školy jsou také privátní školy, ačkoliv mají právo veřejnosti.

Když se jednalo o tom, aby v Budějovicích byla podporována privátní škola česká, poněvadž bylo nutně zapotřebí zřízení paralelek, a když se obrátila matice školská na zemský výbor, tu obdržela následující výměr

(liest):

Nachdem der Landessond nur berufen ist für die öffentlichen Volksschulen nach Maßgabe der Schulkonkurrenzgesetze Sorge zu tragen, dem Landesausschuße keine Dotation zur Verfügung steht, um hieraus Privatvolksschulen zu subventioniren, So wird das Gesuch abgewiesen.

Ale ty židovské školy v Brandýse, v Grolčově Jeníkově jsou privátní školy, tedy na základě toho že zemský výbor zamítl podporu české privátní školy v Budějovicích, měl také zamítnout žádosti těchto židovských škol. To však neučinil, nýbrž udělil jim podpory, proto poněvadž to byla německá škola, neb zajisté tak jako v Brandýse, Golčově Jeníkově, Českém Brodu se nalézají židé, tak se nalézají též v německých krajích a kdyby se jim tam jednalo o nějakou židovskou školu náboženskou, byly by je tam také zakládaly, ale my neslyšíme, že by v některém německém kraji, byla se zařídila taková německá škola židovská, poněvadž tam odpadá tento národní moment a tedy toho nepotřebují. Já pánové nejsem proti tomu, aby snad německá škola nebyla zařízena, pánové, s mé-