ženy jsou k Nuslím na silnici, ještě skoro dále než byly dříve, škola ta nenalézá se opět uprostřed obce. Ale pánové, stálo a stojí to obec ročně o 750 zl. více než to stálo v Kanálce, a ví se to obecně, že jsou místnosti ty mnohem horší nežli byly předešlé. Pánové, ve škole té nalézá se přes 60 % dětí českých a v takových školách nemůže se vyučovat a také nevyučuje se jazykem německým, poněvadž děti přítomné jednoduše řeknou: My nerozumíme.

Pánové! Naproti tomu v téže obci bylo žádáno již v únoru t. r., aby povolena byla parallelka na tamnější české škole a tu teprv v srpnu před samým otevřením školy přišel rozkaz od zemské školní rady, aby byl podán výkaz pětiletý, že skutečně tam v této škole po 5 let bylo vždycky 40 povinných dětí.

Pánové, to nebylo možno podat, nebo celá obec jak známo je nová, škola tamnější ještě netrvá ani pět let.

Následkem toho nemohla být parallelka otevřena a pánové, můžete se podívat do Vinohradů, že tam v každé třídě natlačeno je přes 120 dětí českých, tedy počet, který je protizákonný.

Pánové! Naproti tomu počet dětí ve škole německé celé obnáší 109 a vzdor tomu, že na jednu třídu nepřipadá ani počet 40, dal okr. inspektor Lieblein do rozpočtu okr. školní rady položku, že má být v tomto roce - a hlavně jeho přičiněním stalo se tak - otevřena parallelka v této škole.

Myslím, že přijdou k sl. sněmu výkazy veškerých platů na tuto parallelku, i nalezneme je také v budžetu zemském.

Pánové! My podali, zde také interpelaci téhož směru a téhož smyslu v přičině parallelek v Plzni, jichž nemůže se obec tamnější dovolat, kdežto německé parallelky zrovna telegrafickým spůsobem se otvírají. (Výborně! Slyšte!)

Pánové! Věci ty jdou ještě dále, tak daleko, že v českých školách nechtějí jaksi ze zásady povoliti parallelky a že se nařizuje od zemských inspektorů inspektorům okresním, aby nepovolovali více, aby některé dítě mohlo ostat ve škole sedět, t. j. aby smělo propadnouti; jdou tak daleko, že nařízeno bylo, aby děti školní 2 až 3 tř. přeskočily, poněvadž kdysi musely repetovat a dány jsou skutečně do vyšší třídy. Na Žižkově tím spůsobem přes 20 dětí dostalo se z třetí do páté třídy. - Pánové! V téže obci 40-50 dětí, které měly repetovat, bylo tím rozkazem pošinuto o třídu výš. Račte si pomyslit, jaká to je demoralisace mládeže, demoralisování učitelstva, když tímto rozkazem řekne se: To co učitel řekl, že nemůžeš postoupit, nemá rozumu, nemá žádné platnosti, ty musíš výše postoupit, já p. okresní inspektor tomu lépe rozumím.

A což když se dokonce řekne: Ne o jeden stupeň musí dítě postoupiti, nýbrž o dva, o tři, tedy z třetí do šesté třídy, jako se stalo na př. v Chrudími! Může tu pak býti řeč o nějakém řádu školním, o nějakém řádném vyučování, když dítě přeskočí 2 až 3 stupně, když neví co se s ním děje a má poslouchati učitele který mu něco povídá a ono mu nemůže sledovati, poněvadž mu nerozumí.

Pánové! Jaké trapné postavení jest to pro učitele, nahlídne zajisté každý. Věc tato jest tak jasná, že v této sl. sněmovně zajisté nebude nikoho, jenž by náš žel v této věci vykládal ve zlé, náš stesk, že my proto, že se v několika obcích k vůli některému okresnímu inspektorovi nesmí založiti nějaká parallelka, musíme hleděti na to, kterak děti naše, děti české, tímto spůsobem jsou docela od vzdělávání odstrkovány.

Pánové! Podobným spůsobem jako obce naše musí zřizovati a vydržovati německé školy, podobným spůsobem ony i jinak ještě přispívají na školy německé.

Já, pánové, nevyslovuji to co výčitku, nýbrž co pouhé konstatování, i proto to vyslovuji, že při jiné příležitosti se ještě odvolám k tomu co tuto pravím.

Pánové! Vy neračte to popřít, že v posledních letech z dotace zemské dáváno bylo nepoměrně více školám německým než českým. Činily subvence zemské na školy obecné od roku 1874 až 1878 dle předložených nám výkazů celkem 1, 400. 000 zl. a zálohy v téže době 259. 000 zl.

Pánové! Není pochybnosti, že větší čásť těchto peněz jakož i oněch peněz, jež vydávány byly před r. 1874 na zřizování škol obecných ze zemských peněz, šla na školy německé, když i na r. 1877 povoleno bylo subvencí na stavby německých škol 152. 000 zl. a na zřizování českých škol jen 148. 000 zl., a když i záloh na stavby německých škol povoleno bylo 52. 000 zl. a na školy české pouze 47. 000 zl., tak že řídíme-li se poměrem českých a německých dětí, řidíme-li se poměrem obou národností v této zemi, dostalo se něm. školám pouze tohoto roku o 74. 000 zl. více.

Pánové! Já pravím to též proto, abych vysvětlil ten úkaz, že dle statistických dát množí se u nás školy německé v úžasné míře. Abych vysvětlil to faktum, které našemu národu je jaksi napomenutím, že na př. v okresu Karlínském a Smíchovském v r. 1872 dle zprávy ministerstva vyučování nebylo jediného německého dítěte a že dnes v těchto dvou okresích jsou zařízeny několikatřídní německé školy i na Smíchově i v Karlině, v Žižkově, na Vyšehradě, ve Vinohradech a tak dále.

I činím tak proto, abych konstatoval, že od r. 1871 do r. 1874 přibylo něm. okresům školním 222 škol s 983 třídami, českým okresům ale jen 193 škol s 909 třídami, kdežto poměrně k německým školám mělo zřízeno býti 333 škol českých s 1470 třídami. Stala se tedy v té krátké době národu českému újma o 141 škol a 565 tříd.

A pánové, tyto cifry nevypravují nám ještě úplnou pravdu, neboť školy se počítají dle okresů německých a dle okresů českých, ačkoliv jest známo, že právě v okresích českých máme velmi mnoho německých škol, které nejsou v tomto počtu obsaženy, kdežto v německých okresích není hrubě českých škol. Jest tedy jisto, že cifry ty nejsou menší než sama skutečnost.

Od té doby se subvence zemské rozdělují poněkud stejným, ač ne stejně spravedlivým způsobem; avšak přes to vše dle zmíněného výkazu zemského výboru na r. 1879 bylo českých škol obecních 2366 s 5090 třídami a německých 1927 s 4012 třídami, tudíž povážíme, jaký jest číselný poměr obou národností v zemi, shledáme, že národnost česká je skrácena o 600 škol obecných a daleko přes 1000 tříd.

Pánové! Úplných škol občanských jest 18 českých a 24 německých, všech občanských škol jest 56 českých a 57 německých, tak že národnost naše jest i tu skrácena o 30 občanských škol.

Státní pedagogia jsou stejným počtem zařízena po šesti pro každý národ, což není náležitý poměr, a cítí se hlavně v tom směru, že z oněch 28% výpomocných nezkoušených sil učitelských, které učí na školách obecných, nejvíce připadá na okresy české. -

Pánové! Já nemohu promluviti zde i o poměrech středního školství, - to by mne vedlo daleko - pouze tolik podotknu k illustraci naší rovnoprávnosti, že jest státních ústavů v cechách 20 Českých a 28 německých.

Pánové ! Mnohem křiklavější jsou poměry, pokud se týkají hmotného postavení učitelstva, pokud se týkají právních poměrů učitelstva.

Pánové! Ne pouze na stavby německých škol dávají se podpory z peněz českých obcí, a sice dvojím způsobem, jak jsem už byl řekl, buď tak, že obce naše musí samy školy německé stavět a vydržovat, anebo že připlácí k těm nepoměrným subvencím, které se ze zemských peněz do německých krajin dávají; nýbrž i na platy učitelstva německého musí občanstvo české ze svého značné sumy připláceti.

Dle zprávy zemského výboru na rok tento seznáváme, že v českých okresech jest vloženo j do prvních dvou tříd 141 obcí českých a německých 124 a tím způsobem, pánové, by 45 obcí českých bylo poměrně skráceno, avšak v dalších třídách se skrácení to jeví ještě větší a též v několika cifrách vedlejších, na př. v platech., které požívají industriální učitelky, německé dostávaji 153. 000, kdežto české jen asi 90. 000 zl.

Pánové! Následky toho shledáváme v rozpočtu školském na rok 1879. Dle toho rozpočtu obnáší příjem učitelstva v českých okresích 3, 203. 851 zl., a v německých 2, 660. 701 zl., tedy pouze o 543. 150 zl. více, kdežto v poměru 2: 3 jsou skráceni učitelové čeští o 700. 000 zl. Následkem toho také vypadá doplatek, jenž se z fondu zemského musí platiti nad známých 10%, jež platí okresy školní, tak úžasně. Dle letošního rozpočtu na r. 1879, o jehož vytištění bylo sice z naší strany žádáno, avšak k čemu nebylo svoleno, činila dotace z fondu zemského okresům českým pouze 1, 285. 265 zl. a okresům německým 1, 497. 182 zl., tedy v německých okresích o 211. 917 zl. více.

To znamená, pánové, že dle letošního rozpočtu poplatníci naši platí na platy učitelstva německého skoro o 800. 000 zl. více, než by poměrně platiti měli.

Pánové! Račte připočísti obnosy, které v posledních desíti letech z fondu zemského, pokud jmenovitě ještě staré zákony byly v platnosti, šly na zřizování a vydržování škol německých, račte připočísti tyto sumy k tomu, které přijdou poměrně více na platy učitelstva německého, a vy postavíte na jisto to vážné faktum, že sumy kterými poplatnictvo české v posledních letech přispělo na vyučování německé, obnášejí mnoho milionů.

Pánové! Právní poměry učitelstva ještě v mnohém jiném ohledu zasluhují našeho povšimnutí. Učitelstvo bylo druhdy podrobeno vikářům a farářům a nebylo samostatné, nebylo neodvislé, avšak, pánové, jest nepopiratelné, že tato nynější odvislost jeho od okresních hejtmanův a okresních inspektorův se neméně citlivě jeví, než se jevila dříve.

Pánové! Jen dvě fakta uvedu na doklad.

Pánové! Před volbami do tohoto slavného sněmu, jak jest obecně známo, okresní inspektoři činili co mohli, aby učitelé všichni volili kandidáty ústavověrné.

Pánové! Veřejně bylo vytištěno vyzvání jednoho inspektora k učitelům, aby na komando volili a nikde v úřadních listech nebylo to opraveno, nebylo vyvráceno!

Pánové! Učitel, kterému zákon předpisuje, aby se nepletl do agitací politických, kterého ale vládní orgánové nutí, aby hlasoval pro toho neb onoho kandidáta, octne se na rozcestí mezi poslušenstvím k vládnímu orgánu, kterýž rozhoduje nad jeho existencí a mezi poslušenstvím k zákonům.

Pánové! Není předce pochybnosti, že zákony školské nechtěly nadržovati jedné neb druhé straně a že svým ustanovením, aby učitel nepletl se do agitac politických, chtěly jej podobně jak kněze a soudce oddáliti vlnobití politického života a chtěly právě zameziti to, aby učitel do takových nesnází nepřicházel. (Výborně. )

Pánové! Podobně děje se s učiteli, kteří se ujímají věcí vzdělanosti české, oni jsou pronásledováni, oni nepostupují tak, jako ti, kdo v okresních konferencích provolávají slávu panu okr. inspektoru.

Pánové! Dám příklad, který jest skutečně křiklavý a všeho povážení hodný. V městě Slaném vychází časopis "Obec a škola. " - Časopis ten jest, svědomité a bezpečně mohu to tvrditi, jeden z nejlépe redigovaných odborných pedagogických listů českých. V časopise tom vycházely články z péra, nevím koho, ale na každý spůsob články, které dokazovaly znalost úplnou i potřeb školských i potřeb národa našeho. Ale pánové, na neštěstí v tomto časopise vyšel jeden článek, který dotkl se strun našeho tiskového zákona a článek ten byl konfiskován. Následkem toho bylo zavedeno disciplinární vyšetřování s redaktorem tohoto časopisu, jenž je učitelem a aniž by bylo trestní nějaké vyšetřování kdy bylo zavedeno, a ačkoli okresní školní rada zamítla udělení důtky neb jiného trestu redaktoru-učiteli, tedy předce okr. hejtman referoval o tom zemské školní radě a od této přišel rozkaz, aby byl učitel onen ihned bez všeho vyslyšení a vyšetřování sesazen.

(Dr. Eduard Grégr: Byl to učitel Šilhán). Šilhán se jmenuje tento učitel i je, jak slyším, otcem četné rodiny.

Pánové! Co můžeme mysliti sobě o tom, jaký pojem mají orgány vládní o svobodě občanské, co myslí asi o muži, jenž věnuje své síly vzdělání národa? Myslí-liž, že on nemá práva, aby vyslovil také svůj náhled? A což, jestliže článek ten byl zaslán anonymně a ony trestají někoho, kdo článek ani nepsal a jest náhodou učitelem. Toť velmi smutný obraz našeho ústavního života.

Pánové, já ještě jen k jedné věci poukáži, měl bych toho arci mnoho na srdci ještě, ale nechci unavovati slavnou sněmovnu. Pánové, já zmíním se ještě jen o osnově učební několika slovy, o osnově učební, která byla vydána předešlého roku od zemské školní rady, k vůli které, pánové, byla povolána zemská konference, která stála asi 15. 000 zl. zemi; konference zemská učitelů českých a německých rokovala tuším o osnově učební, vyvolila také komisi, která měla vypracovati plán učební pro školy. Avšak, pánové, mně není známo, jak se stalo, že vydána byla pojednou beze všeho otázání se učitelstva, kteří zajisté dobrou radou v takové záležitosti mohli sloužiti, osnova učební, na kterou se nyní vede největší stesk a nářek, že přemáhá naše děti, že není přispůsobena poměrům skutečným, že nepřihlíží k tomu, jaké poměry jsou ve vesnicích pohorských a v rovinách atd.

Pánové, v této osnově učební jest ale jedna stránka, která se nás velmi bolestně dotýká. Pánové, v této osnově vyslovena jest spůsobem až přílišně makavým nedůvěra našemu českému duchu, našemu českému vlastenectví, neboť dle ní skoro ničeho o dějinách českých, ničeho o tom, co činí podstatu našeho vlastenectví nesmějí naše děti se dozvědět. Pánové, jest to vážná stránka, o které nemělo by se tak lehce uvažovati, jak se to činí; o které by se mělo dobře přemýšlet, zda-li naopak nemají děti vedeny býti k vlastenectví. Neboť, pánové, naše doba jest příliš materialistická v každém ohledu, než aby nebylo potřebí, aby mládež byla vedena v ideálním směru, který representuje a může representovat v každém národu jen láska k jazyku, jen láska k národu. (Výborně!) Pánové, na tuto osnovu učební, na kterou z příčin věcných se naříká a na kterou také já poukazuji, že se dotkla mého vlastenectví českého, na tuto osnovu odpovídám slovy, které pronesl poslanec polský Šmolka na sněmu Kroměřížském již r. 1848: "Nechtě, pánové, abychom byli Poláky a Čechy a my budeme dobrými občany soustátí rakouského; vy ale chcete, abychom byli Rakušany a my ostáváme Poláky a Čechy. " (Hlas: Slovany. Výborně!) Pánové, to jsou slova Šmolková, slova vážená z hlubokého přesvědčení a skušenosti, o jichž obsahu bych přál, aby dříve uvažovali ti, kdož chtějí odnárodňovati děti naše.

Pánové, přicházím konečně k té otázce, proč že se tak děje, proč za posledních 10 let bylo nám zakoušeti tolik skutků ukřivdění národnosti naší a my přicházíme k tomu, pánové, že jest toho také jednou příčinou, ačkoli ne hlavní, že národ náš nebyl zastoupen v zákonodárství a ve správě politické. Pánové, my tedy činíme první krok, jsouce zastoupeni nyní v zákonodárství zemském, činíme první krok a první proslovení k Vám, abyste nás připustili i ku správě politické, činíme Vám návrh, aby sestavení zemské školní rady stalo se na základě principu, že ve věcech národních nemá platiti diktát majority (Výborně!), že ve věcech národních platí mínění, vůle, prospěchy i zájmy té které národnosti. (Výborně!) My, pánové, úmyslně nečinili takový návrh, aby národ český měl v nejvyšším úřadě školním většinu hlasův, poněvadž má v zemi své většinu 3/5 a poněvadž v tomto poměru přispívá na veřejné záležitosti; nýbrž my učinili Vám návrh, aby rovnost hlasů aspoň potud, pokud leží to v moci tohoto slavného sněmu, pokud leží v moci samosprávných orgánů, které vysílají tam své representanty, aby aspoň tato rovnost byla provedena a byla zároveň sanktionována tím velká zásada, že my neuznáváme a že i Vy nechcete uznávat cizí majoritu ve věcech národních (Výborně!), že sami nechcete tou majoritou ve věcech národních, ve věcech naší vzdělanosti národní nad námi býti.

Proto dovolili jsme si návrh učiniti, aby počet poslanců od zemského výboru vyslaných, který nyní obnáší 4 (a sice všickni náležejí národnosti německé), aby počet ten byl rozmnožen na 8 a aby k vůli hájení důležitých interesů zemských, k vůli hájení zájmů pokladny zemské, byli vysýláni do zemské školní rady poslanci sněmu českého, kteří jsou nejspůsobilejší zajisté k tomu, aby hájili zemské zájmy a zároveň zájmy své národnosti. Učinili jsme dále ten návrh, aby tak jako ve všech zemích vnitrorakouských, jako i v Haliči a všude jinde mají města hlavní své zástupce ve školní zemské radě, jakož mají jmenovitě v Bukovině Černovice, v Korutanech Celovec, na Moravě Brno, v Dolním Rakousku Vídeň 3 zástupce, jakož má v Horním Rakousku Linec, jako v Solnohradu Solnohrad, jakož ve Štýrsku Hradec, jakož ve Slezsku Opava, jakož v Haliči Krakov i Lvov, aby i hlavnímu městu tohoto království, hlavnímu městu Praze přiznáno bylo zastoupení v zemské školní radě. Třetí návrh náš směřuje k tomu, aby zástupcové učitelstva byli stejně vybráni z obou národností země, aby ne jako dnes byli dva zástupcové němečtí a jeden český, nýbrž aby dva z každé národnosti německé i české zasedali v zemské školní radě.

Konečně čtvrtý návrh, který jsem dovolil si učiniti, směřuje k tomu, aby členové místních a okresních školních rad nebyli zároveň členy zemské školní rady, nýbrž stavše se členy zemské školní rady vzdali se členství ve školních radách podřízených. Pánové, my činíme tento návrh hlavně proto, abychom přivedli na denní pořádek otázku, čím že vlastně jsou školní rady v této zemi, jsou li samosprávnými orgány, aneb vládními orgány. Jestliže, pánové, přistoupíte k našemu mínění, že školní rada jest aneb má býti samosprávným orgánem a jestliže budete podporovat naše snahy, aby samosprávné instituce, kterých my si přejeme, byly také na školní rady přeneseny, pak nemáme příčiny, abychom stáli na svém návrhu, neboť, pánové, při samosprávných sborech jest to přirozené, že někdo může zasedati i v první i v druhé instanci a my s potěšením přijmeme Vaše mínění za své, my vezmeme milerádi tento svůj návrh zpět. Jestliže však jste toho mínění, že školní rady jsou vládními orgány, pak musí se, pánové, uznati zásada, že nikdo nemůže býti členem první, druhé i třetí instance zároveň; že se musí uznati zásada, že kdo zasedá v třetí instanci, nemůže zasedati zároveň v druhé, neboť jest pak politickým úřadníkem, byl by při rozhodování předpojatým, a tím by právo odvolávací stalo se illusorním.

Pánové, příčina pak, pro kterou takový návrh z našeho středu byl učiněn, jest ta, že v okr. něm. školní radě v Praze zasedá muž, který nejednou v plném sezení pronesl se v ta slova: "Das wird der Landesschulrath nicht bewilligen", aneb: "To jistě projde v zemské školní radě. " Pánové, jednání takové odporuje všem zásadám ústavního zřízení, my přece nemůžeme tak lehce vážiti sobě institucí veřejných, abychom povolili, aby jednotlivec osoboval si právo, rozhodovati v druhé i třetí instanci, a to tím více, poněvadž máme zde v hlavním městě Pražském dvě okr. rady školní, a tak vlastně odvolání z rady české jde ku radě německé.

Pánové, návrh náš směřuje k uznání a provedení rovného práva národnosti naší a jestliže uznáte, že tohoto rovného práva i v Pražských školních radách má býti šetřeno tím spůsobem, jak Vám to navrhujeme, aby obec Pražská i okr. rada česká nebyly odsuzovány instancí stejného stupně, aniž by jim pak co spomohlo brániti se a odvolávati se, tedy s potěšením přijmeme Váš souhlas; jestliže ale z důvodů, že školní rady jsou samosprávnými orgány zamítnete poslední náš návrh, pak spokojíme se s takovýmto Vaším zamítnutím. - Pánové, krok, který návrhem naším činíme, netajíme si toho, jest krokem velmi vážným, ne proto, že bychom doufali snad, že přijetím návrhu toho všem stížnostem našim bude rázem odpomoženo a nám ve všech záležitostech národních po právu a spravedlnosti učiněno; pánové, to očekáváme pouze od spravedlivého zákona, kterýž by upravil obapolné poměry obou národností v zemi; ale proto klademe naň váhu, že přijetím jeho bude uznána veliká zásada od nás obou; zásada, na jejímž základě jedině bude se moci zbudovati zákon o národnostech, který by rozpoutal všechny naše síly; zásada totiž, že žádný národ nemá předpisovati druhému národu, jedna národnost ne druhé národnosti zákony ve věcech jeho osvěty a vzdělanosti; ve věcech jeho jazyka. Pánové, že jednou toto monumentální, světodějné dílo bude provedeno, že jednou veliký tento krok k usmíření protiv národních v naší zemi a k znovuzrození všech společenských sil bude učiněn, o tom nemožno pochybovati.

Avšak, pánové, budoucí zákon národnostní bude zajisté míti hlavně za úkol, aby chránil národní menšiny. Návrh náš ale, pánové, není takovýmto zákonem, on nemá chrániti minoritu, nýbrž on má chránit majoritu této země. Tím pevněji doufáme, že uznáte krok náš za spravedlivý a že neodepřete mu svého schválení. Těmito slovy dovoluji si odporučiti slavnému sněmu vřele svůj návrh.

Pokud se týče formálního vyřízení jeho, učinil již jsem písemně návrh, aby návrh ten přikázán byl školské komisi a doufám, že slavný sněm ráčí k tomuto návrhu dáti svého svolení. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Der formelle Antrag, welchen Herr Dr. Čelakovský in Bezug auf feinen Antrag stellt, lautet dahin, es möge dieser Antrag der Schulcommission zur Vorberatung zugewiesen werben.

Nám. nejv. marš.: Pan poslanec Čelakovský navrhuje se soudruhy svými, aby návrh, pokud se formálního vyřízení týče, byl přikázán komisi pro záležitosti školní.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Der Antrag ist: angenommen.

Ich bitte zur Kenntnis zu nehmen, baß die Hypothekenbankcommission Montag, den 14. Oct. um. halb 10 Uhr Vormittags eine Sitzung abhalten wird.

Nám. nejv. marš.: Komise pro záležitosti hypoteční banky bude odbývati sezení v pondělí o půl 10. hod.

Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten Betreffend die Petition des Städtchens Chudenitz um Errichtung eines neuen Gerichtssprengels mit dem Amtssitze in Chudenitz.

Berichterstatter ist Hr. Dr. Mattuš.

Nám. nejv. m a r š.: Nejblíže příští předmět jest zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti městyse Chudenic za zřízení nového okresu soudního se sídlem úředním v Chudenicích.

Dr. Mattuš:

Slavný sněme !

Obecní zastupitelstvo městečka Chudenic, náležející k soudnímu okresu Klatovskému, podalo v měsíci lednu 1. 1876 žádost za utvoření zvláštního obvodu okresu soudního se sídlem úřadu v Chudenicích, ku kterémuž okresu soudnímu přiděleny by byly obce blíže Chudenic se nalézající, kteréž k soudním okresům v Klatovech, Přešticích a Nové Kdýni náležejí.

Dle petice skládal by se takový nový soudní okres z 35 obcí s počtem 12. 372 obyvatelů a sice odděleno by bylo 19 obcí od Klatovského, 8 obcí od Novokdýňského a 8 obcí od Přeštického okresu.

O žádosti takové bylo se strany c. k. místodržitelství zavedeno vyšetření administrativní a od c. k. vrchn. soudu zemského vyšetření soudní, jichž konečný výsledek ukazuje, že většina v žádosti uvedených obcí proti vyloučení z dosavadních jich okresů soudních kategoricky se vyslovila, ano i více obcí, které dříve při sepsání protokolu v takové příčině utvoření nového toho okresu soudního a přidělení jich k témuž si přály, usnesení svá odvolaly.

Při původní žádosti setrvaly následující obce: Chudenice, Polenka, Zdeslav, Mlýnec, Choromyšl, Kaničky, Bezprávovice, Lučice, Slatina, Trnčí a Pušperk, vesměs z okresu Klatovského, čítající dohromady 2728 obyvatelů; dále obce z okresu Novo-Kdýňského a sice Černíkov a Vilov s 599 obyvately. Tudíž by nový takový okres byl utvořen z 13 místních obcí se 3322 obyvately.

Veškeré politické i soudní úřady vyslovily se proti zařízení takovéhoto nového okresu, poněvadž by příliš malý byl a že by útraty na zřízení vzešlé nijakž nemohly uhrazeny býti výhodami, kteréž by z nového, takového okresu malý počet obyvatelstva míti mohl.

K tomu všemu ještě přidati sluší, že spojení nově projektovaného místa okresu soudního Chudenic jest s vůkolními místy velmi primitivní, kdežto spojení jich s Klatovami a Novou Kdyní dobrými silnicemi jest velmi usnadněno, také s odbytem hospodářských jich výrobků na tato města jsou odkázána a zůstala by i po utvoření okresu soudního v Chudenicích.

Nedá se také popříti, že kdyby taková žádost povolena byla, nebezpečným by to bylo příkladem do budoucnosti, poněvadž rovným právem celá řada malých městeček a městysů s vůkolními obcemi sněm zemský podobnými žádostmi by zaplavila.

Komise pro obecní a okresní záležitosti dovoluje si tudíž v souhlasu s výborem zemským učiniti návrh:

Slavný sněme, račiž přes žádost obce Chudenic za zřízení nového soudního okresu se sídlem úředním v Chudenicích přejíti k dennímu pořádku.

Herr Dr. Wattusch: Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erlaubt sich Betreffs des Ansuchens der Gemeinde Chudenitz um Ausscheidung dieses Städtchens und der angrenzenden Gemeinden aus den Betreffenden Bezirken und Creirung eines neuen Bezirksgerichtes in Chudenitz mit besonderer Rücksicht darauf, baß dieser neue Gerichtssprengel blos 3222 Einwohner zählen würbe, den Antrag zu stellen: der hohe Landtag wolle über die Petition der Gemeinde Chudenitz um Errichtung eines neuen Gerichtsbezirkes mit dem Amtssitze in Chubenitz zur Tagesordnung übergehen. Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žáda někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand ergeben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand ist der Bericht der Commission füx Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Petition der Gemeinden Nischkau, Spinnhof und Rosička, Landtag-Z. 11, um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Přibyslau und Zutheilung zum Bezirke Polna.

Nám nejv. marš.: Bude se jednati o zprávě komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině žádosti obcí Nížkova, Spinova a Rosičky za vyloučení ze soudního okresu Přibyslavského a přidělení k soudnímu okresu Polenskému.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.

Dr. Mattuš:

Slavný sněme !

Obce Nížkov, Spinov a Rosička žádají za vyloučení ze soudního okresu Přibyslavského a přivtělení k soudnímu okresu Polenskému, ukazujíce v žádosti své k tomu, že by přivtělením jich k soudnímu okresu Polenskému poměry položení jejich se zlepšily a že by nabyly pohodlnější komunikace, poněvadž prý cesty do Přibyslavi špatné a za doby jarní a podzimní rozvodněním často docela neschůdné jsou, poněvadž dále, chtějí-li občané tanmější, dojíti do Přibyslavské nádražní stanice, v Šlapanově, k tomu více než 4 hodiny času a to po špatných cestách potřebují, kdežto k bližší stanici české severozápadní dráhy v Schützendorfu za 2 1/2 hodiny dojíti mohou.

Žádatelé kladou dále zvláštní váhu na okolnost, že Polná jest sídlem úřadu politického, že v městě Polné každoročně 6 značných trhů ročních, spolu trhů dobytčích, pak pravidelné trhy týhodní se odbývají, kam občané hospodářské plodiny své dováží a kde je mnohem snáze prodají nežli v Přibyslavi.

Rovněž jsou prý obyvatelé obcí nadzmíněných v čilém obchodním spojení se záložnou Polenskou.

Konečně svědčí prý ku prospěchu žádosti jejich též okolnost, že dvě k faře Nížkovské patřící obce Syrákov a Poděšín leží již v okresu Polenském a že by žádaným připojením k okresu Polenskému též farní obvod Nízkovský opět v tomtéž okresu soudním sjednocen byl.

Proti vyloučení obcí Nížkova, Rosičky a Spinova prohlásilo se pouze okresní zastupitelstvo v Přibyslavi, hledíc dokazovati, že toliko osobní poměry daly podnět k žádosti, což však ze spisů seznati nelze.

Okresní zastupitelstvo v Polně, c. k. okresní soudové v Přibyslavi a v Polné, c. k. krajský soud v Kutné Hoře, rovněž i c. k. vrchní zemský soud přimlouvají se za vyloučení obcí řečených.

Poněvadž i c. k. místodržitelství, hledíc zejména k tomu, že by přivtělením tří obcí těchto k okresu Polenskému žádná změna v politických obvodech správních se nestala, proti vyloučení jejich ze soudního okresu Přibyslavského ničehož nenamítá, podporuje i komise žádost onu tím více, poněvadž vyloučením obcí německých a zřízením okresu Stockého okres tento patrně se seslabil a nyní jen o málo více nežli 8000 obyvatelů čítá - přivtělením však obce Nížkova s 538 obyvateli, obce Rosičky se 137 obyvateli a obce Spinova netoliko přiměřeně by se zvětšil, nýbrž i s prospěchem se zaokrouhlil.

Komise činí tedy návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

I.

Petice obcí Nížkova, Rosičky a Spinova za vyloučení z obvodu okresního soudu v Přibyslavi a přidělení k soudnímu okresu Polenskému odevzdává se podle §. 2 zákona ze dne 11. června 1868, říšk. zák. čís. 59, slavné vládě s dobrým zdáním, že vzhledem k poměrům místním a obchodním prospěšno i žádoucno jest, aby obce tyto ze soudního okresu Přibyslavského k soudnímu okresu Polenskému přivtěleny byly.

II.

Zákon, daný dne ........... pro království české, jenž se týče vyloučení místních obcí Nížkova, Rosičky a Spinova z obvodu okresního zastupitelstva Přibyslavského a sloučení jich s obvodem okresního zastupitelstva v Polné.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě §§. 2. a 5. zákona o okresním zastupitelstvu ze dne 25. července 1864, čís. 27 zákonů a nařízení v království Českém, naříditi takto:

§. 1.

Místní obce Nížkov, Rosička a Spinov vylučují se z obvodu okresního zastupitelstva v Přibyslavi a slučují se s obvodem okresního zastupitelstva v Polné.

§. 2.

Zákon tento nabude moci dnem, kdy jmenované obce z obvodu okresního soudu v Přiby-