120 Schwangere in den Kliniken, 3 Wöchnerinen in der Geheitnabtheilung, 86 Wöchnerinen in den Kliniken).

Im J. 1877 sind zugewachsen 2792 Schwangere (und zwar 178 aus die Geheimabtheilung, 2614 auf die Kliniken).

Abgegangen sind: durch Transferirungs in's Krankenhaus 10 Schwangere (aus den Kliniken) und 65 Wöchnerinen (von letzteren 1 aus der Geheimabtheilung, 64 aus den Kliniken); durch Transferiruug iu's Findelhaus 1876 Wöchnerinen selbstverständlich sämmtlich aus den Kliniken); durch Entlassung 89 Schwangere und 711 Wöchnerinen (wovon 1 0 Schwangere und 168 Wochnerinen aus der Geheimabtheilung, die übrigen Schwangeren und Wöchnerinen aus den Kliniken); mit Tod abgegangen 1 Schwangere (aus den Klíniken) und 42 Wöchneriuen, von letzteren 3 aus der Geheiniabtheilung; verblieben mit Ende 1877 118 Schwangere und 99 Wöchnerinen (wovon 3 Schwangere und 6 Wöchneriueu auf die Geheimabtheilung, die übrigen Schwangeren und Wöchnerinen auf die Kliniken entfallen).

Was die Sanitätsverhaltmisse betrifft, so wird zur Beurtheilung derselben Folgendes bemerkt:

Im Jahre 1877 fanden im hiesigen Gebdrkause auf der Geheimabtheilung und in den 3 Kliniken zusammen) 2704 Entbindungen statt, wovon 2668 auf einfache, 36 auf Zwillingsgeburten entfallen.

Von diesen 2704 Entbindungen find gestorben: im Gebarhause (wie oben erwähnt) 42 und zwar 29 an processus puer peralis, 13 an anderen Krantheiten - somit 1°55%, im Krankeuhause 11 und zwar 5 au processus puerperalis, 6 an anderen Krankheiten, somit - 0. 41%, es beträgt daher das Mortalitatsperzent der sammtlichen Cntbundenen, Wenn auch die in's Krankenhaus transserirten und daselbst verstorbenen Wöchnerinen zugerechnet werden, im Ganzen blos 1° 96%.

Wird die Zahl der au Puerperalprozeß erkrankten Wöchnerinen, die im Ganzen 205=7. 58% der Entbundenen beträgt, in Betracht gezogen, so ergibt Sich für die 34 in Folge des Puerperalprozesses im Gelár- und Krautenhause gestorbenen Wöchnerinen ein Niortalitätsprozent von 1°25% der sämmtlichen Entbundenen.

Diese Daten bilden den untrüglichen Beweis, daß die Sanitatsverhältuisse der Gebäranstalt auch im Jahre 1877 sehr günstig gewesen sind.

Der Landesausschuß erlaubt sich Schließlich den Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag geruhe diesen Bericht zur geneigten Kenntniß zu nehmen.

Sněm. akt. Sládek: Sl. sněme: Zemský výbor dovoluje sobě činiti konečný návrh:

Sl. sněme račiž tuto zprávu na vědomí vzíti a ji schváliti.

Nejv. marš. zemský: Žádá někdo za slovo ?

Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Geschieht). Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand ist der Landesausschußbericht über von mehreren Gemeinden nachgesuchte Trennung aus dein bisherigen Semeindeverbande.

Nám. nejv. marš.: Nejblíže příští předmět rokování jest zpráva zemského výboru o žádosti několika obcí za vyloučení z dosavadního svazku obecního.

Oberstlandmarscha11: Berichterstatter ist Herr Abgeordneter Dr. Ritt. v. Wiener:

Dr. Ritt. v. W i e n e r (lieft): Hoher Landtag! Der Landesausschuß hat auf Grund der ihm mit dem Landesgesetzes vom 26. November 1874 ertheilten Ermächtigung die seit der letzten Session des hohen Landtages eingelangten Gesuche wegen Trennung von Gemeinden in jenen. Fällen der endgiltigen Erledigung zugeführt, beziehungsweise die augesuchten Trennungen bewilligt, in welchen die k. k. Statthalterei die Zustimmung zur Trennung ausgesprochen hat und wo die gesetzlichen Bedingungen erfüllt waren.

Der Landesausschuß erlaubt sich nun dem hohen Landtage nur jene Gesuche um Bewilligung von Gemeindetrennungen zur hohen Schlußfassung vorzulegen, wo der Landesausschuß in Aebereinstimmung, mit der k. k. Statthalterei sich für die Abweisung Zu entschließen fand, der Abspruch darüber im Sinne des oben zitirten Gesetzes dein hohen Landtage überlassen werden muß, oder wo sich der Landesausschuß die Trennungsbewilligung trotz der gustimmenden Aeußerung der k. k. Statthaltern zu ertheilen nicht veranlaßt fand, ober aber die Trennung für zulässig hält, wegen Abgang der Zustimmung der k. k. Statthalterei die Bewilligung zu ertheilen jedoch nicht in der Lage war. Der Laudesausschuß ertaubt sich daher, unter Anschluß der die Statistischen Daten und die wichtigeren Verhältnisse der betreffenden Gemeinden darstellenden Tabelle in formeller Beziehung den Autrag zu Stellen: Der hohe Landtag wolle diesen Bericht der zur Berathung der Bezirts und Gemeindeangelegenheiten gewählten Kommission zuweisen.

Sněm. akt. Sládek: Činí se návrh, aby zpráva tato přikázána byla komisi pro záležitosti okresní a obecní k předběžné poradě.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku ?

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht). Der Autrag ist angenommen. Der nächste Gegenstand ist der Antrag des

Abg. Dr. Eduard Grégr auf Aufhebung des Schulgeldes an den Volksschulen.

Nám. nejv. marš.: Přikročí se k prvnímu čtení návrhu poslance pana dra. Grégra, aby zrušeno bylo školné.

Nejv. marš. zem.: Pan poslanec Dr. Eduard Grégr má slovo.

Posl. Dr. Ed. Grégr: Slavný sněme!

Návrh, aby zrušeno bylo školné na obecních školách, měl by vlastně odůvodňovati nějaký představený venkovské obce. Ten, pánové, by nejlépe pověděti uměl, jaké to strašné, téměř nesnesitelné břemeno nejen pro obecenstvo ale především pro každého ubohého představeného venkovské obce.

Pánové, před několika dny vylíčil nám jeden pan řečník z oné strany, jak naši představení obecní přetíženi jsou nejen pracemi úředními a kancelářskými, jak si z nich naši okresní hejtmani takřka udělali své soumary, na jichž bedra  nakládají, co jen mohou, ať jim to již patří neb nepatří, břímě tak veliké, že téměř již pod ním klesají.

Avšak mluvte, pánové, s těmi představenými obecními a každý Vám řekne: Ze všech těch břemen jest nejhorší to, které se vztahuje na školní platy a mnohý Vám řekne: "jestli se to nezmění s tím školním platem, raději uteču ze svého úřadu. "

(Výborně! Tak jest!)

Pánové, nechci Vám vyličovati všecky ty práce, které spojeny jsou se školním platem, sestavo. vání seznamů, účtů, dopisování s rozličnými úřady, se stranami a obcemi atd.

Ale, pánové, račte si jen představiti ty příjemnosti, co takový obecní představený má, když tak do roka nějakých 20 až 30 exekucí musí prováděti ve své obci na svých chudých spoluobčanech. Kdo kousek citu a srdce v těle má, pro toho právě tato stránka jeho úřadu musí býti ta nejtrpčí.

Proč je exequuje, proč beře poslední nářadí té ubohé vdově a poslední kozu z jejího chléva vyhání pomocí exekuce?

Protože konala svou povinnost, protože činila, co zákon jí předpisuje a poroučí, protože posílala své dítě do školy, poněvadž jest k tomu nucena zákonem, protože se o to stará, aby dítě její dostalo vychování takové, aby se z něho stal občan užitečný pro obec, národ a stát.

Pánové, kdyby tedy nikdo jiný nám za to povděčen nebyl, když by se nám podařilo zrušiti placení školného, tedy jsem přesvědčen, že téměř veškeří přednostové obcí v království českém nám za to z plného srdce děkovati budou.

Avšak jaké břemeno školní plat jest pro

náš lid vůbec, to kdyby jiný důkaz nebyl, jest

nejpatrnější důkaz ten, že téměř každý rok,

když sněm zasedá, přihrne se nám, abych tak

řekl, pravá povodeň peticí ze všech končin Cech, v kterých se žádá, aby placení školného zrušeno bylo.

Avšak, pánové, již od první doby, když školní zákon vešel v platnost, od toho okamžiku povstal také odpor a nejen v Čechách, nýbrž v celém Rakousku proti placení školného platu. A již v roku 1872 v této sl. sněmovně ponejprv byl učiněn návrh, aby placení školného zrušeno bylo, a neuplyne téměř jediné zasedání, aby nepřišel tentýž zákon zas na denní pořádek.

Pánové, jest pochopitelno, že jest mi těžko, abych při odůvodňování tohoto svého návrhu ještě některé nové důvody a momenty mohl zde přinésti.

Vždyť v debatách, v referátech v peticích ve zprávách rozličných našeho sněmu bylo již tolik mluveno o tom, že vskutku těžko pověditi něco nového a já tedy v krátkosti jen na ty nejhlavnější momenty bych zde ctěné pány upozornil.

Placení školného na obecních školách, pánové, příčí se především pojmu spravedlnosti. Řekne se ovšem, nic na světě není zadarmo, děti dostávají ve škole jistou míru vzdělanosti, mají z toho užitek, ať za to platí. Něco za něco, nic za nic, jak se říká. Pravda, pánové, důvod tento mohl by jaksi míti platnost tenkrát, když by rodičům bylo volno své děti posílati do školy, neb ne, když by rodičům bylo svobodno dát svým dětem vychování, neb nechat je růst, jako stromy v lese beze všeho vychování.

Tenkráte by byl mohl říci: Chceš-li mít pro své děti něco extra, k čemu nejsi nucen, tedy zaplať: Avšak, pánové, od toho okamžiku, kdy zákon poručil každému, ať bohatý ať chudý, že dítě své musí posílat do školy od 6. do 14. roku, když zákon ho k tomu nutí všemi možnými prostředky, od té doby je nespravedlivo žádat na tom, koho zákon k činu nutí, aby ještě za to platil.

Řekne se, pánové, že vlastně rodiče mají z toho užitek, když děti své posílají do školy a ať tedy platí. Pánové, od té doby, co zákon poručil, nařídil, že každý musí do školy chodit a si tam zjednat jistou míru všeobecné vzdělanosti, od té doby dosvědčil stát, že to je na prospěch státu, když děti do školy chodí a dostávají takové vzdělání. Tedy stát má též z toho užitek a jest patrno, a není potřeba dokazovat, že síla státu neleží jen v branné moci, nýbrž v druhé vyšší moci, moci intelligence, moci vzdělanosti jeho lidu. A když stát a společnost má užitek, že nespravedlivo, aby požadoval za to plat, když ve prospěch státu se tak jedná, jak zákon poroučí.

Pánové, je to asi tak, jako u vojska. Stát rekrutuje muže k vojsku, poněvadž potřebuje brannou sílu národa, dá je cvičit ve zbrani a, pánové, stát asentuje děti lidu do školy a exerciruje tam jejich ducha, aby byli vycvičeni aspoň v základních vědomostech.

Pánové, kdyby někdo řekl, že rekruta má za to exercirování ještě zaplatit, tedy by se každý vysmál a když každý má platit za exercirování svého ducha, tedy zdá se mi je to podobné!

Tedy, pánové, jak se mi zdá to, že stát zákonem nutí k návštěvě škol, to vylučuje již ze stanoviska spravedlnosti placení školného.

Avšak placení školného jest škodlivé i v ohledu pedagogickém, poněvadž místo lásky a úcty vzbuzuje záští nejen u dětí, nýbrž i u rodičů. Nikdo nebude zajisté popírat, že k dobrému a prospěšnému vzdělání dětí ve škole jest především zapotřebí, aby to dítě školu milovalo, považovalo ji za své dobrodiní, za milý útulek. A jaké mohou, pánové, povstat pocity v dítěti, když vidí, ze mu exekutor tahá pod hlavou poslední podušku, když slyší, jak otec školu a učitele kleje, i dítě trýzní za to, že musí platit za ně školní plat. Pánové, jestli tím spůsobem láska a úcta v dětech a v našem lidu ku škole vzbuditi se má, pochybuji. Vy se, pánové, budete pamatovat na dobu, kdy vybíral se sobotáles místo školního platu, kdy učitel chodil od chalupy k chalupě a takřka žebral o svůj bídný groš. Tato instituce byla bohudíky zrušena hlavně z té příčiny, poněvadž se nahlídlo, že učitel ztrácí na své vážnosti a škola přichází v nevážnost u lidu, když chodí učitel žebrat sobotales od chalupy k chalupě. A pánové, získá dnes škola na úctě, když místo učitele přijde exukutor? Myslím že ještě méně.

Ze to, panové, s těmi exekucemi není holá fráse, to vysvítá myslím z toho, že těch exekucí v království českém co do roka se musí provádět pro nezaplacení školného mnoho tisíc a tisíc. Nemáme žádnou statistiku, ale uvážíme-li, že jen na Žižkově, kde jest 2200 dětí, se muselo za rok totiž loňského roku vymáhat v 600 případech školné, tedy třetí díl téměř; tedy v skutku myslím, že v celých Čechách to musí býti úžasné množství.

Mnoho-li exekucí provádět musí obec Pražská, to nevíme, ale myslím, že kdybychom cifru znali, že bychom se toho zhrozili.

Již z té příčiny, pánové, se stanoviska čisté lidskosti, aby přestala ta hnusná persekuce našeho lidu, myslím, že jest zapotřebí, aby odiosní tato daň byla zrušena.

Řekne se mi, pánové: Ale chudý člověk může býti osvobozen, kdo nemůže platit, ať neplatí, může být osvobozen! Pánové, kdyby to tak snadné bylo, býti osvobozen od školného, jsem přesvědčen, že by nebylo tolik exekucí. Neboť pro pouhý žert se málo kdo dá exekvovat, a kdyby mohl dosáhnout jednoduše osvobození, proč by dal přijíti exekutoru do domu ? Musí býti tedy háček, co do snadnosti osvobozování od školného platu, a ten jest:

Předně, pánové, není tak snadno vyhovět všem požadavkům, které se žádají, než dítě dostane osvobození od školného platu; tu musí, pánové, zjednat si vysvědčení chudoby, čili, jak zákon praví, nemajetnosti, to musí býti podepsáno zde v Praze od domácího pána, faráře a nevím od koho ještě, na venkově od představeného, okresního hejtmana, faráře, otec musí napsat žádost za osvobození; a nyní račte si pánové představit chudou pradlenu nebo nádenníka nebo tovaryše, který sotva že své jméno umí podepsat a o školním zákonu nemá tušení, který má celou tu proceduru vykonat. K tomu by potřeboval advokáta a ten by ho stál více, než co školné celé obnáší. To jest jedna vada. Druhá vada jest ale také ta: Jak se osvobozuje od školného? Obec místní, čili obecní místní školní rada má právo osvobozovat děti od školného. Ona to často ochotně činí, ale činí to velmi ráda, že osvobozuje děti z obce cizí přespolní, poněvadž obec musí zaplatiti schodek z osvobození povstalý. Z cizího krev neteče, pánové, jak se říká, v. tom ohledu velmi snadno je dostat osvobození: Musí patřit do cizí obce. Následek toho jest, že cizí přespolní obce se brání a říkají: Cizí obec osvobozuje naše děti, ačkoliv toho nezasluhují; jejich rodiče mohou platit. Z toho povstávají nekonečné procesy; jedna obec na druhé vy-, máhá schodek školného platu a znám případ, že to šlo až k správnímu soudnímu dvoru, kde obec jedna na druhou si stěžovala. Zda-li to poslouží k svornosti mezi obcemi, pánové, račte ve své moudrosti rozhodnout. Já myslím, že ne. Ale i v místní obci jest zvláštní to osvobozování chudých dětí. Prosím Vás, pánové, kdo tam sedí v místní školní radě?

Zámožnější třída obyvatelů, sedláci, a když vědí ti panové, že když osvobodí dítě nádenníka neb domkáře, že to musí platit z vlastní kapsy, leží to v povaze lidské, že se dvakrát rozmyslí, než to dítě osvobodí.            

A tím se stává a podívejte se do těch obcí, že jest snadnější v kterémkoli městě zjednat si osvobození od školného platu než ve vesnici, poněvadž když byli ti chudáci osvobozeni od školného platu, tak to bohatší sedlák musí platit a on to má ve vlastní své moci a brání se proti tomu.

To jsou ty vady velké, které osvobození od školného platu stojí v cestě.

Ale ještě něco, ještě jeden moment jest přitom, chceli někdo dosáhnout toho, aby jeho dítě dosáhlo osvobození od školného, on musí deklarovat veřejně a úředními spisy, že jest chudý, že jest tak nemajetný, že ani ten školní plat platiti nemůže. Pánové, není to každému 27 dáno, aby tak lehkou myslí veřejně si dal, abych tak řekl dosvědčiti to, že jest chudý.

Příčí se to přirozenému studu, pánové, a jest to dobře, že takový stuď v lidu jest, neboť ten zajisté napomahá velmi veřejné mravnosti. Nebo kdo jedenkrát, abych tak řekl, je prohlášen úředně za chudého a nemajetného, ten už využitkuje pak toto své poněkud "privilegované" postavení tím spůsobem, že už oblehá každý veřejný dobročinný ústav pod tou firmou, že je chudý.

Skutečně není ten školní plat tak nepatrná část, a pro mnohého, který dle obyčejných poměrů není právě žebrákem a chuďasem, obnáší ten. školní plat tolik předce, že jeho příjmy to nemohou snést.

Představme si, ctění pánové, úředníka s čtyřmi neb pěti sty zlatých služného v Praze, který má čtyry až pět dětí v obecné škole a musí obyčejně platit 10 až 30 zl. školného za ně.

Pánové, za těch 30 zlatých zaplatí si ten malý úředník čtvrtletní nájemné svého bytu, on může za těch 30 zlat. opatřit svým dětem teplý šat na zimu, on může uživit mnoho neděl celou svou rodinu! On má nyní zaplatit to školné, aneb má si opatřit vysvědčení chudoby ?

Pánové, pro takového úřadníka je to, má-li se dát vřadit do kategorie, abych tak řekl, veřejných žebráků, to je pro jeho cit urážlivé. On si myslí, já to přece vydržím, přece to školné nějak stluču, než bych musil palčivou známku chudoby si nechat na čelo vtlačit. A konečně nemůže to sehnat a zaplatit i přijde exekutor a prodá mu poslední nářadí!

A pánové, takový exekvovaný občan bývá často zničen nejen hmotně ale i zničen na" své mravnosti a své občanské a veřejné cti.

To, pánové, jsou svízély a následky těch exekucí.

Avšak, pánové, placení školného má též zlé a škodlivé následky v ohledu sociálním, neboť tvoří tím, že jsou ve škole děti osvobozené a neosvobozené, již ve škole dvě kategorie lidí, dvě kategorie dětí, bohaté a chudé.

Pánové, ten rozdíl stavů, bohatých a chudých, vnáší se tím osvobozováním již do té nějprvnějí školy. Dítě bohatých rodičů stává se tim domýšlivější, pyšnější, hrdější, tvrdší proti svému chudému spolužáku, a chudé dítě, které musilo si pomocí chudoby své vyžebrat to osvobození, vsaje do sebe již onu závisť proti bohatšímu spolužáku svému, závisť, pánové, která pak s ním svým časem roste a dozrává v onu zášť, kterou vidíme v živote mezi bohatými a chudými, onu zášť, pánové, která tvoří hlavní zřídlo a pramen oněch sociálních snah, které jako krvavý meteor, pánové, v obzoru politickém den co den výše vystupují.

Je-li, pánové, místo v životě lidském, kde má býti každý roveň jeden druhému, kde nemá býti rozdílu mezi stavy, jsou to místa dvě, hřbitov a škola. Do školy každý přichází chudý a tam se má stát bohatým, a je-li rozdíl nějaký ve škole, tedy nemá býti jiný než ten, který se zakládá ve větší mravnosti, pilnosti a vědomosti, rozdíl to, který se zakládá na samočinnosti dítěte, který si dítě svými zásluhami zjednalo, a ne rozdíl, který se zakládá na slepé náhodě, že se narodilo bohaté z bohatých anebo chudé z chudých rodičů. (Výborně!)

Všechny tyto důvody, pánové, které jsem zde přednesl, nebyly posud nikým vyvráceny, a všecky ty důvody, které se proti tomu stavěly, jsou vskutku váhy tak nepatrné dle mého přesvědčení, že nechci ani šířit dále slov ku vyvrácení jejich. Chci jen na některé, na ty hlavní důvody upozornit, které se namítají proti návrhu, aby se zrušilo školné.

Říká se: Děti patří rodičům, rodiče pak mají povinnost starat se zase o děti, a když mají rodiče starost o vychování svých dětí, ať také za ně platí školné!

Nego, pánové! Děti nepatří pouze rodičům, děti patří obci, národu a státu i společnosti lidské. A poněvadž státu i společnosti lidské nemůže býti lhostejno, jest-li poddaní a obyvatelé jeho státu a členové té společnosti jsou vědomí neb nevědomí, vzdělaní neb nevzdělaní, mravní neb nemravní, proto má stát povinnost starat se o jejich vzdělání a nepatří děti pouze rodičům, v tom ohledu patří státu. Jako rodiče nemají právo děti své zmrzačit, a jako stát a zákon musí se proti tomu opírat, aby otec neudělal z dítěte mrzáka, tak také se musí stát o to starat, aby rodiče nenechali děti své zmrzačit na duchu a proto patří děti státu.

Pánové, praví se, a je to důvod, který často slyšíme, když se platí za děti školné, tedy si toho ony více váží, poněvadž musí za to platit, a tedy budou rodiče nutit to dítě, aby se více učilo.

Pánové, dovolte, abych Vám jeden příklad

pověděl: Jede žid zaplatil učiteli 20 krejcarů.

za denní vyučování a řekl pak svému chlapci:

teď se musíš naučit za 30 krejcarů, poněvadž

pod 50% kapitál neukládám. (Veselost. )

Pánové, jsou-li takoví špekulanti, dobře, ale že by náš lid tak spekuloval a říkal dítěti: poněvadž jsi zaplatil, můžeš se více naučit, o tom pochybuji.

Přichází mi to, jako by někdo tvrdil, že raději půjde přes kamenný než přes železný most, poněvadž tamtudy jde zadarmo.

Pánové, ještě se namítá to. to: jak pak bohatý k tomu přichází, aby platil za děti chudých.

Pánové, bohatý k tomu přichází právě tak, jako platit musí na vojsko, úřady atd., vůbec na zařízení státní, kterých on také potřebuje.

A konečně, pánové, čí je to větší výhoda, je-li chudý lid vzdělán a mravně vychován, pro bohatého nebo pro chudého? Pánové, tomu chudému neukradnou snopy na poli, ani dříví v lese, ale tomu bohatému to kradou, a když bohatý křičí na nemravnost lidu, ať také přispívá ke všemu, co z lidu nemravného udělati může lid mravný.

Jest-li se bohatý příčí platit na chudé děti do školy, pak, pánové, myslím, že bude mnohem více platit na kriminály a káznice a toho bude ještě více potom.

Ale, pánové, jeden důvod se namítá proti zrušení školného, a ten důvod je zajisté závažným a já ho uznávám úplně. Ten důvod se zakládá jen ve finančních poměrech naší země.

Pánové, říká se, a dle výkazů výboru zemského víme, že školné obnáší v království českém jeden milion a asi 600. 000 zl., kdyby tedy školné dnes usnesením sněmu zrušeno bylo, musila by ta částka 1, 600000 zl. být nějak jinak kryta a tu nemáme jiných prostředků než z přirážek zemských. Pánové, tím by přirážky zemské letošním rokem asi o 7% byly zvýšeny.

Pánové, bohužel, my začali s jedním milionem v roce 1862 a jsme dnes již na šesti milionech, a já se bojím vskutku, aby nám náš lid konečně neřekl,. že sněm není vlatně nic než aparát na vymačkávání přirážek. A já bych si, pánové, upřímně se Vám vyznám, z toho dělal sám svědomí, kdybych dnes měl zdvihnout ruku pro návrh v tom smyslu, aby tímto rokem zrušen byl školní plat v celé české zemi. Ale, pánové, zdá se mi, že se to dá snadno učinit způsobem jiným a že se dá najít snad cesta snadnější, která by nebolela poplatníky a přece vyhověla tisícům a tisícům občanů.

A ta cesta, myslím, zeje, abychom nezrušily školné najednou, dělejme to po částkách, pánové, zrušme placení školného, n. př. pro děti od 12-14 let, tedy pro sedmý a osmý rok školní návštěvy. Dle výkazů zemského výboru obnáší to školné v 7. a 8. roce návštěvy školní asi 100 000 zl., odpočítáme-li to, co se nevydobude. Vímeť, že se má dostat vlastně 196000 zl., ale zemský výbor sám odpočítává 20% co nedobytné, a ono je toho více, dobrá třetina tedy, pánové, dělalo by to 100000 zlatých, dělalo by to půl krejcaru přirážky na 1 zl. direktní daně a myslím ten půl krejcaru za to stojí, abychom dokázali našemu lidu, že uznáváme nespravedlnost tohoto placení školního, že jsme ochotni, toto břemeno s něho sejmouti a že jak možno bude, sejmeme je úplně, že ale finanční poměry dosud nedovolují, abychom na jednou vzali břemeno to z jednoho ramena, abych tak řekl, a uvalili je na rameno druhé.

Já myslím, pánové, když tedy uděláme ten začátek alespoň, že prorazíme princip a když po letech, po dvou, po 3 letech, neb já nevím kdy, až budou příznivé poměry, půjdeme zase o krok dále, a za 11-12 let konečně se celého školného zbavíme, že jsme učinili něco, co nikoho nebolí a co tisícům a tisícům vyhoví, a pánové, jestli to neučiníme, jestli dnes můj návrh zavrhnete, pánové, tak buďte ubezpečeni, že Jste se toho nezbavili, národ Vám přijde zas a jestli k Vám přicházejí letos petice podepsané 10000, přijdou k Vám na rok petice podepsané 20000, a kdybyste dělali nevím co, pánové, ten ruch proti školnímu platu v našem národě nezastaví nikdo žádnou mocí, poněvadž se to příčí citu našeho národa, citu spravedlnosti a mravnosti, což každý uznati musí, že jest to nespravedlivý a nemravný plat, pánové ! Pánové, otázka o svobodě školního platu bude jako mořský had v našem sněmě, nedá se zakroutiti, zažehnati, zabíti a bude pořade a pořade se Vám zase objevovati a jestli Vy nenajdete cestu, abyste mírným spůsobem poznenáhla mohli to odstraniti, pak, pánové, se obávám, že přijde moment, že budete nuceni, tou sílou veřejného mínění, jedním rázem zničiti školní plat, což můžete nyní cestou pozvolnou učiniti, a proto dovoluji si, ctění pánové, ze stanoviska lidskosti a humanity požádati Vás, abyste ráčili návrh můj přijmouti a co do formální stránky dovoluji si navrhnouti, aby odkázán byl školní komisi. (Výborně! Výborně !)

Oberstlandmarschall: Der Antrag, welchen Herr Dr. Grégr stellt, lautet, baß sein Antrag betreffs Aufhebung des Schulgeldes an den Volksschulen der Schulkommission zur Vorberathung zugewiesen werde.

Nám. nejv. marš.: Posl. p. dr. Grégr navrhuje, aby jeho návrh stran zrušení školného odevzdán byl školní komisi.

Oberstlandmarschall:

Žádá někdo za slovo:

Wünscht Jemand das Wort?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Gemeindeangelegenheiten der k. Hauptstadt Prag betreffend die Auflassung der ob Nr. 793-II. haftenden Servitut des Marktprotokolles und Depositoriums.

Nám. nejv. marš.: Přejde se k jednání o zprávě komise pro obecní záležitosti král. hlav. města Prahy v příčině vykoupení služebnosti užívání místnosti v domě čís. p. 793-II. v Praze za tržní protokol a obilní skladiště, jež na domě tom pro obec Pražskou vázne.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Abgeordneter Dr. Urban.

Referent Dr. Urban: Hoher Landtag! Die Gemeindevertretung der königl. Hauptstadt Prag ist um die Erwirkung eines Landesgesetzes bittlich geworden, mittels Welchen sie ermächtigt wird, dieses Servitut des Marktprotokolles und der Getreideniederlage, die auf dem Hause Nr. 793 der Neustadt in Prag bücherlich haftet, gegen eine Ablösungssuimme von 14000 fl. aufzulassen.

Der bezügliche Bericht der Kommission für Gemeindeaugelegenheiten der Hauptstadt Prag vom 2. d. M. wurde dereits am 7. unter die Herren Mitglieder des hohen Landtaga vertheilt; sofern demnach von der Verlesung dieses Berichtes Umgang genommen werben darf, werde ich versuchen, den wesentlichen Inhalt desselben in wenig Worten zu reproduzieren. Diese Servitut haftet auf dem Hause 793 und zwar feit dem Jahre 1835 bis zu diesem Jahre war dieses Haus Geineindehaus und bei Gelegenheit des Verkaufes wurde diese Servitut sowohl für das Marktprotokoll, als auch für die Getreideniederlage, als endlich für die bis dahin bestandene k. k. Militärhauptwache stipulirt. Die Hauptwache ist bekanntlich aufgelassen worden und das hohe Militärärar erhielt dafür eine Ablösuugssumme von 4000 fl. seitens der Hausbesitzerin. Das Marktprotokoll destand bis in die neueste Zeit. Die Marktverhältnisse haben Sich aber wesentlich geändert. Der Markt ist nicht mehr so befahren; es find Märkte in Karolinenthal, Smichow und in den übrigen Vorstädten entstauden, das Getreide wird blos gegen Lieferschein in die Stadt herein gebracht, es kommt mit den, Bahnen und namentlich ist es in den Häudeu der Produktenhändler.

Mit Rücksicht auf diese Umstände ist die Agenda der Marktprotokolle Wesentlich geschmälert, und was die Getreideniederlage betrifft, so ist das bezügliche Recht bereits längere Zeit aufgelassen, weit es eine Art mittelalterlichen Stappelrechtes war. In neuester Zeit ist überdies der Getreidemarkt am Wenzelsmarkte beseitigt und auf den Heuwagsplatz transferirt worden, bort besitzt die Prager Stadtgemeinde ein ihr eigentümlich gehöriges Haus NC. 979, in welchem ohnehin das Wagamt sich besand und es sind weitere Geschäfte, namentlich in Betreff der Cimentirungsaugelegenheiten insofern entfallen, als dieselben an die k. k. Aichämter üdergangen sind. Es ist also kein Grund mehr vorhanden, das Marktprotokoll in der bisherigen Weise zu benützen und in einer andern Weise ist die Benützung unthunlich, weil bekanntlich Servituten einschränkend anszulegen sind.

Mit Rückdicht auf diesen Umstand hat das Präger Stadtverordneten-Kollegium, nachdem ein Eintrag auf Ablosung in den früheren Jahren nur mit 2000, dann mit 6000, 10000 und endlich mit 14000 fl. Seitens der Hausdesitzerin gestellt würden mar, den bezüglichen Autrag angenommen und zwar in einer Sitzung, in welcher 74 Stadtverordnete gegenwärtig waren, demnach 2 Drittel und wovon mehr als die absolute Majorität Sich für die Ablosung entfchied. Es ist demnach den Bestimmungen der Gemeindeordnung vom 28. April 1850 vollständig entsprochen.

Mit Rücksicht auf diefe hier angeführten Amstände trägt demnach die Kommission an (lieft):.

Der hohe Landtag wolle nachstehendes Gesetz beschließen:

Gesetz vom............

womit der Stadtgemmeinde Prag die Bewilligung zur Ablosung der ob dem Hause Nr. E. 793-11. in Prag haftenden Servitut des Marktprotokolles und Getreidedepositoriums ertheilt wird.

Uider Antrag des Laudtages Meines Königreiches Böhmen sinde Ich der Stadtgemeinde Prag die Bewilligung zu ertheilen daß die ob dem Haufe Nr. E. 793-II. in Prag hastende Servitut des Marktprotokotles und des Getreibebepositoriums gegen eine Ablofungssumme von 14. 000 fl. ö. W. aufgelassen werde.

Komise pro obecní záležitosti města Prahy dovoluje sobě tedy ve shodě se správou výboru zemského činiti návrh tento:

Slavný sněme račiž následující zákon uzavříti:

Zákon,

daný dne.... .......

kterýmž se obci města Prahy povoluje, aby

služebnost, užívati místnosti v domě čís. pop.

793-II. v Praze za tržní protokol a obilní

skladiště, vykoupiti se mohla.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně povoliti obci města Prahy, aby za výkupné 14000 zl. r. m. vzdala se práva služebnosti tržebního protokolu a obilního skladiště na domě č. p. 793-II. v Praze váznoucího.

Oderstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Dr. Grünwald: Myslím, že by zapotřebí byl nějaký dodatek, neboť nedostačí jenom svolení, aby se služebnost ta vykoupila, nýbrž také svolení, aby z kněh vymazána byla a myslím, že by k tomu zákonu měl tento dodatek přijíti aneb aspoň vysloveno býti, že město jest oprávněno takovou listinu vydati aneb takovou úmluvu s majitelem uzavříti, aby na základě této listiny služebnost ta z veřejných kněh vymazána byla.

Nejv. marš. zem.: Pan dr. Prachenský má slovo.

Dr. Prachenský: Mám za to, že toho nebude naprosto zapotřebí, poněvadž když obec obdrží právo, že smí od této služebnosti upustiti, tak na základě toho zákona zemského beztoho obec pražská svým zastupitelstvem uzavře smlouvu s dotýčným majitelem domu