bohužel mezi námi posud trvalo, že všecko cokoli se dělo v životě veřejném bylo takřka nakaženo touto nesvorností naší, že ta nedůvěra, která se mezi námi rozhostila, kladla se, abych tak řekl, co morový dech na všecky úmysly a návrhy sebe blahodárnější, sebe šlechetnější, které vyšly ze středu našeho ať již z kterékoli strany.
Mimovolně pomýšlelo se na obou stranách vždy nejdříve na to: zdali pak v tom úmyslu neleží nějaký úklad národní, zdali se ten návrh nečiní jedině k tomu cíli, aby se druhé národnosti zemské uškodilo?
Pánové! Vy samy přiznáte mi snad, že v skutku tomu bylo tak, že následkem této vzájemné nedůvěry mnoho i těch nejblahodárnějších zámyslů našich na obou stranách musilo zakrnět, že nemohly se rozvinouti k životu, že nemohly dospěti ke skutku.
Pánové! Vy všickni budete zajisté se mnou souhlasit, že tento smutný stav neustálých svárů mezi námi nemusí a neměl by trvati na věky. Táži se Vás, což jest to nějaké fatum, že by oba kmenové této země sobě věčně musili býti a zůstati nepřátely a nemíti ničeho jiného na práci, než střežiti jeden druhého a ohražovati se proti němu, aby jeden druhému nemohl škody učiniti ? Je-li pak to vskutku pravda, že jest to nutnost fatální, že vždy jeden z nás musí býti kladivem a druhý kovadlinou? Já, pánové, toho dopustiti nemohu. Já jsem naopak přesvědčen, že se společné naší dobré vůli, našemu společnému důmyslu a naší spravedlivosti musí podařiti, abychom konečně vymysleli instituce takové, kterými by bylo vyloučeno všeliké ukřivdění národnosti druhé, a aby bylo učiněno opatření takové, aby každá národnost co kurie národní o svých vlastních zájmech, které jsou povahy eminentně národní, sama rozhodovala. (Výborně!)
Avšak, pánové, vedle toho jest zajisté mnoho takových zájmů důležitých, takových věcí vážných pro celou zemi, pro celou vlast naši, že můžeme velmi dobře a spasitelně spojiti všecku moudrost svou a všecku dobrou vůli svou a horlivost svou vlasteneckou k tomu, abychom jich společně rozřešili.
Vždyť jest možno postarat se o to, aby následkem, takové shody, všecky jiné záležitosti podrželi svou zvláštní povahu, teda na př. finanční, národohospodářskou, vědeckou neb jakoukoli, abychom se na všecky věci nedívali již pouze skrze ty brejle národnostní. Vždyť je tu tolik vážných věcí, které čekají na naše rozhodnutí, připomínám ku př. i tu otázku sociální, dělnickou, která jest zajisté velmi vážnou v zemi tak průmyslové, jako jest země naše, a která jest zároveň tak obtížná, že, pánové, budeme všickni své rozumy a všecku svou dobrou vůli musiti spojiti, abychom jen poněkud vyhověli otázce, která každým dnem důtklivěji vystupuje a klepá takřka na dveře naše.
Pánové! Přišel jsem po všech těchto úvahách k tomu přesvědčení, že se nenalézáme na cestě pravé a že jen cestou smíru, nikoli pak pouhým majorisováním, že jedině dorozuměním a dohodnutím se můžeme založiti v zemi trvalý mír. (Výborně!)
Bez toho pak, pánové, nedoděláme se také nikdy plodné činnosti ústavní.
Pánové! Já myslím, že nikdo z Vás nemůže stav ten věčných svárů schváliti a sobě přáti. Já odvolávám se k Vašemu smyslu pro právo, kterýž Vám praví, že nespravedlivost každá jen rozdvojuje a roztrpčuje a že nespravedlivý statek jakýkoli nikdy nepřináší požehnání.
Obracím se k Vaší mírumilovnosti, která nebude chtíti věčně živit svár, který jen boří, alebrž spíše svornost, která tvoří. Obracím se, pánové, k Vašemu vlastenectví, kteréž Vám poví, že sláva a krása této naší země, její vysoké vzdělání a bohatství jest zásluhou společné činnosti obou kmenů jejích (Výborně!) a že máme-li ji udržeti na té výši, na které stojí a která jest naše společná čest, jest nám třeba společného svorného působení. A že, chceme-li drahou zemi tu ještě dále povznésti, aby i dále kráčela před jinými, tu nám potřebí především činnosti svorné, která zajisté ponese bohaté ovoce k naší obapolné spokojenosti a ke společné vlastenecké hrdosti naší.
Pánové! Obracím se konečně k Vašemu rozumu, abych tak řekl, k Vašemu zdravému egoismu, táži se Vás, pánové, kdo z nás měl prospěch z dosavádního stavu věci? Pánové, že to nebyl živel český, toho při známých poměrech dokazovati nepotřebuji. Ale táži se Vás, pánové, co z toho sváru a co z té nespravedlivosti volebního řádu získala národnost německá? Pánové! ke každé straně a věci, která jest mocná panující, tlačí se živlové, kteří se k ní přidávají, jí lichotí a kteří představují největší horlivost pro zásady její, jimž ale jest hlavně o to, aby při tom své vlastní osobní prospěchy podporovali. Nežaluji také nyní na nikoho, takoví živlové mohou se nalézati a nalézají se na všech stranách. Pánové, takoví živlové pak skutečně berou prospěch z každé situace, ale že by tím kmen německý něčeho zvláštního byl získal, čeho by nebyl mohl získati stejnou měrou při spravedlivosti a stejném rozdělení práva, toho nenahlížím. (Výborně!)
Pánové! Jsou takoví lidé, a zejména žurnalistika, která bohužel mnoho jedu nalila mezi nás, žurnalistika tvrdí nezřídka, že národu a
kmenu německému musí se zachovati hegemonie nad živlem slovanským!
Pánové! Já bych se ptal českoněmeckého rolníka a českoněmeckého měšťana, zdali pak již také pozoroval, že je hegemonem? (Veselost!) A ptal bych se ho, co mu to asi vynáší? Pánové, já nevidím, že by z toho měl tak velký prospěch a jestli se podívá na svou berní knížku (Veselost), přesvědčí se, že nyní platí asi l0krát tolik, než před 20 lety, než byl hegemonem (Veselost), pak musí říci, že je ta hegemonie velmi drahá!
Pánové! Jsou to tedy všecko jen prázdné řeči. Pravda v té věci jest, že jsme z toho sporu nikdo nic nezískali, nýbrž že jsme spíše obě strany při tom utrpěly. Ovšem pak také ještě někdo zvláště utrpěl a ztratil, jest to především naše společná vlast, naše království české, které tím ztratilo celou váhu svou politickou. (Výborně!)
Pánové! Což pak jest to stav přirozený, aby země tak veliká, kterou nazývají perlou mocnářství, aby téměř 1/2 6 millionu lidí tak vysoce vzdělaných, nad jiné vynikajících produkcí duševní i hmotnou a bohužel i velkou daní, že by takové obyvatelstvo nemělo žádné váhy ve všech důležitějších věcech, které se nyní v politickém životě Rakouska odehrávají? Pánové, a předce jest tomu v skutku tak!
Vy zajisté mi přiznáte, pravím-li, že i zde se osvědčilo přísloví: Duobus litigantibus tertius gaudet. Pánové, kmen maďarský zajisté nemůže se nám Čechům - mluvím to bez rozdílu národností - rovnati co do duchovní i hmotné práce, ba snad sotva ve kterém jiném ohledu; a přece je nepopiratelným faktem, že nyní maďarský kmen vládne politikou Rakouska. (Výborně !)
My, pánové, Čechoněmci i Čechové, myslím že jsme hned z počátku stejně soudili o východní otázce a o tom jak byla vedena; ale, pánové, svár náš toho nedopustil, abychom celou váhu hlasu království českého byli položili na váhu a aby podle našeho přání a přesvědčení byly se věci spravovaly; že pak jsme v té věci neuměli býti svorni, za to budeme aspoň svorni v placení, (Výborně! Veselost. ) neboť pánové, chtěj nechtěj my budeme platiti ty chyby, které se již staly a které se snad ještě stanou, my budeme konečně platiti i ty choutky turecké našich sousedů uherských a budeme také platiti tu slepou jejich nenávisť proti Slovanstvu, která jest všech těch věcí hlavní a osudnou příčinou. (Výborně!)
Pánové! Budeme vše to platiti nejen penězi svými ale i krví svou.
Pánové! Zdaliž to není všem nám jasno, že takový stav věcí jest nepřirozený a že by se věci musely změniti, kdyby království České smířené a sjednocené samo v sobě položilo hlas svůj na váhu událostí politických?
Pánové! Bohemia unita ta by byla zajisté dovedla jinak hájiti prospěchů svých a nedopustila by, aby její zájmy byly obětovány zájmům v zemích cizích a co by tím způsobem obhájila a co by se samosprávou rozumně zavedenou uspořilo, to by, pánové, přišlo ve prospěch stejně německým jak českým obyvatelům této země a to by mělo lepší cenu pro občana česko-německého než ta domnělá hegemonie.
Pánové! Máme ovšem tu smutnou útěchu že v tom ohledu nevede se nám hrubě hůře než vůbec německému živlu v Rakousku.
I tento, jakkoli důležitý a vzdělaný, musí nyní podniknouti abych tak řekl hegemonií maďarskou a ptáme-li se po příčině, musíme říci tu, že jest toho příčinou též jen ta osudná okolnost, že se pachtí po té domnělé hegemonii a že aby takovou dosáhl, musel hledati protekci Maďarů a se jim podříditi.
Pánové! Za panování nad jinými musel živel ten prodati vlastní svou neodvislost a jest to, pánové, věru drahá cena, kterou za tu bludičku hegemonie nad Slovany nyní musí platiti.
Avšak, pánové, jsem přesvědčen, že celý tento stav věcí by se ihned obrátil, kdyby se stalo upřímné dorozumění mezi námi.
Pánové! Vždyť se to zapříti nedá, zlé spory, které povstaly v této sněmovně zde, byly přeneseny do říšské rady a že tam po mnohá léta byly tak řka červenou nití, která se táhla skrze všechny debatty a události a že spůsobily všecky spory a převraty ústavní, že kdyby se bylo podařilo smířiti živly národní v Čechách záhy pak by zajisté všechny ty věci byly vzaly jiný obrat a celá politika rakouská snad jiný směr, a sama rada říšská dostala jinou tvářnost.
Pánové! Mám tedy to přesvědčení, že smíření naše, shoda obou kmenů zde v zemi přinesla by zároveň smír celé říši, neb věru kdyby všech osm millionů obyvatelů Čech a Moravy smířilo se a zasadilo se svorně o zvelebení této říše na základech rozumné samosprávy a zároveň potřebné jednoty, pak by zajisté se jim podařilo povznésti opět někdejší slávu Rakouska, neboť takový činitel pokroku jako jest tento živel, jako jest oněch 8 millionu, ten zajisté v celé říši nemá sobě rovného!
Pánové! Doba tato jest zajisté vážná: my nikdo nemůžeme říci, zdali nás nepřekvapí události, které pronesou své diktáty neodvolatelné nad námi oběma, které snad nám více nedopřejí té svobody, abychom se mohli rozhodnouti s celou tou svobodnou vůlí, kterou dnes ještě máme.
Dnešní den, pánové, patří ještě nám; co dnes, co v této době učiníme, bude ještě naší zásluhou aneb naší vinou; co nám zítřek přinese, nevíme!
Dnes pak, pánové, máme před sebou ještě dvojí cestu zcela volnou, jest to cesta smíření aneb cesta dalšího boje.
Dejž Bůh, abychom všichni volili tu první!
Pánové! Pakliže ale mysl naše se nakloní skutečně k cestě smířlivé, pak ovšem nastává nám otázka, kterou cestou nejjistěji a. nejrychleji můžeme dojíti k cíli?
My, pánové, navrhujeme Vám cestu takovou: my navrhujeme Vám, abychom se obrátili společnou prosbou k našemu mocnáři a jej žádali, aby ráčil ujmouti se díla tak velikého, tak šlechetného, tak důležitého pro vlast naši a pro celou říši, aby ráčil býti prostředníkem mezi námi ke konečnému urovnaní toho sporu, který posud v naší vlasti trval.
Pánové! My nežádáme žádné snad holé oktroyování.
Pánové! Tím by nám nebylo pomoženo, vždyť to vidíme ze zkušenosti.
Pánové! Nejlepší toho důkaz jest právě okolnost ta, že ta naše ústava, ten náš volební řád jest dílo oktroyování a pánové, proto přece u nás mír se nezaložil, ano naopak, oktroyování to stalo se u nás pramenem osmnáctiletého boje. (Výborně!)
Pánové! Tedy oktroyování by nám také nezpomohlo. Dle mého přesvědčení pomůže nám jedině shoda a to přesvědčení na obou stranách získané, že instituce, které přijmeme, žádnému z nás nečiní křivdy.
Jen pak bude opravdivé uspokojení na obou stranách, jen pak bude u nás opravdivý mír a jen pak také plodná naše činnosť ústavní.
Pouhou majoritou na sněme se to také nedá dokázati, pokud sám volební řád není založen na základech spravedlivých a pokud každé rozhodnutí sněmu menšině dává podstatnou příčinu ukazovati na to, že rozhodnutí není spravedlivé, poněvadž nevyšlo ze základu spravedlivého.
Pánové! Připomínám Vám událost jednu, která snad nevymizela posud z paměti Vaší. Když za doby ministerstva Hohenwartova se v této sněmovně stalo rozhodnutí dvěma třetinami hlasů, menšina tehdejší nepřijala rozhodnutí takové.
Důkaz toho, že i pouhá majorita není nikomu z nás dostatečným prostředkem smíru a uspokojení. Pánové, není zde místo aniž jest můj úmysl, jakýmkoliv spůsobem chváliti aneb zastávati zde články fundamentální, ale tolik dovolte mi mimochodem podotknouti, že snad ze 100 lidí, kteří ty fundamentální články zatracují, sotva 99 je takových, kteří je čtli, důkaz toho jest, že se proti nim až posud ty nejnesmyslnější věci vynášely.
Zejména dovolte mi jenom mimochodem připomenouti to, že se vyčítá článkům fundamentálním, jako by byly chtěly rozdvojiti válečnou moc říše.
Pánové! Zrovna opak toho se nalézá ve fundamentálních článcích, které velmi velkou váhu na to kladly, aby moc válečná říše nebyla rozdvojena.
Druhá výčitka, která se v těchto dnech opět ve vládních listech uherských vyskytla, jest ta. že fundamentální články prý popíraly vyrovnání s Uherskem a že jaksi odporovaly královské přísaze uherské.
Pánové! Úplný opak jest ve fundamentálních článcích.
Ve fundamentálních článcích s velkou opatrnosti a skrupulosností hledělo se k tomu, aby se přísahy uherské nikterak nedotknulo a aby se tomu vyhovělo zúplna, byla celá veliká část uherského vyrovnání přijata doslovně do článků fundamentálních.
To. panové, připomínám jen k vůli tomu. poněvadž se mi právě příležitost naskytla o tom se vysloviti, jak křivě se často o politických věcech soudí bez důkladné známosti věci.
Ale, jak řečeno, můj úmysl nebyl nikterak zastávati se zde fundamentálních článků. Já se nyní vracím k tomu, že moje přesvědčení jest to. že v našich poměrech jedině obapolná shoda může přivésti lék a opravu, což se nemůže dokázati žádným majorisoráním a žádným oktroyováním. Avšak, pánové, k takovému dorozumění, když již přece zapříti se nedá, že mnohá nedůvěra mezi námi posud se udržela, k takovému dorozumění jest nám potřeba prostředníka, prostředníka, o kterém bychom byli přesvědčeni na obou stranách, že nemá žádného interessu dělati křivdu jedné straně aneb druhé, prostředníka, který tedy skutečně stojí nad stranami, který má zvláštní a velkou autoritu a kterýž může býti netoliko prostředníkem, ale pro případ i rozsudím mezi námi.
Taková initiativa není také nikterak neústavní. Pánové, myslím, že lepšího a spravedlivějšího rozhodčího Vám nemůžeme navrhnouti a věru, kdyby ve sporu dvou přátel jeden z nich zdráhal se předložiti věc svou spravedlivému soudu rozhodčímu, tedy by se muselo již napřed předpokládati, že věc svou sám pokládá za křivou a že se obává odsouzení.
Pánové! Prosím Vás a obracím se k Vaší spravedlivosti, abyste neodmítali návrh náš, abyste podporovali nás v tom, což žádáme, abychom se obrátili k prostředkovací moci našeho společného panovníka, našeho krále.
Pánové! Doufám, že nikdo z nás nebude chtíti popírati ani potřeby ani spravedlnost takového rozsudího. My Čechové s plnou důvěrou věc svou klademe do rukou našeho mocnáře. Co se pak Vás českoněmeckých krajanů týče, myslím, že by jste urazili mocnáře, ano, že by jste skutečně se své strany dopustili se velkého nevděku k Jeho Veličenstvu, kterýž právě Vám již tolik lásky a přízně dokázal, kdybyste chtěli o něm se domnívati, že on se na Vás křivdy dopustí.
Já tedy, pánové, odevzdávám návrh svůj s důvěrou do rukou Vašich v té naději, že i Vy se mnou budete hlasovat pro smír a že Vy též se mnou budete sobě přáti, aby na základě stejného práva stalo se mezi námi dorozumění, jakož náleží mezi pravými bratry a syny jedné vlasti, a aby dorozumění to stalo se otcovským prostřednictvím našeho společného císaře a krále
(Výborně, výborně! Živý potlesk. )
Oderstlandmarschall: Wünscht Jemand zum formellen Antrag noch das Wort?
Žáda někdo za slovo k formálnímu návrhu ? (Nikdo se nehlásí. ) Rokování jest ukončeno.
Die Debatte ist geschlossen.
Ich schreite nun zur Abstimmung.
Nám. nejv. marš.: K formálnímu pojednání o tomto návrhu činil pan navrhovatel zároveň návrh, aby ku vyřízení návrhu toho ustanovena byla sl. sněmem komise 15 členů, volená kuriemi po 5 členech z celého sněmu.
Oderstlandmarschall: Es ist der Antrag gestellt worden, den Antrag des Hrn. Dr. Rieger einer Kommission von 15 Mitgliedern zur Vorderathung zu überweisen, von denen 5 von jeder Kurie aus dem ganzen Landtage gewählt werben.
Ich bitte jene Herren, welche diesem Antrage Zustimmen, sich zu erheben.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
(Lebhaftes Bravo!)
(Vyborně!)
(Händeklatschen auf der Gallerie). Oderstlandmarschall: Ich bitte die Gallerien ruhig zu sein. Nächster Gegenstand ist der L. -A. -Bericht mit den Eingaben von 53 Gemeinden um Erlassung eines Gesetzen, womit die Eheschließungen körperlich und geistig herabgekommener und gänzlich vermögensloser und erwerbsunfähiger Personen möglichst eingeschränkt werden Sollen.
Nám. nejv. marš.: Nejbližším předmětem rokování je zpráva zemského výboru o žádosti 53 obcí, jež žádají, aby uzavírání sňatků se strany osob tělesně neb duševně chorých, pak osob docela nemajetných a výdělku neschopných obmezeno bylo.
Oderstlandmarschall: Berichterstatter ist Dr. R. v. Wiener.
derichterst. Dr. Wiener: Mehrere Gemeinden haben dem h. Landtage eine Petition um Erlassung eines Landesgesetzes überreichen lassen, damit die Eheschließungen körperlich und geistig herabgekommener und dann gänzlich vermögensloser und erwerbsunfähiger Personen eingeschränkt werben sollen. Es sind 53 Gemeinden. Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, daß die Eingabe der Petitionskommission zur Vorderathung zugewiesen werde.
Sněm. sekr. Schrnidt: Zpravodaj činí návrh, aby petice ty byly přikázány petiční komisi.
Nejv. marš. (zvoní): Žáda někdo za slovo ?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Oderstlandmarschall (läutet): Nach den vom h. Landtage gefassten Beschlüßen ist eine Commission zu wählen für Landeskulturangelegenheiten fron 15 Mitgliedern, eine für derathung von Schulangelegenheiten von 21 Mitgliedern und eine für derathung des Antrages des Hrn. Dr. Rieger von 15 Mitgliedern. Ich bitte nunmehr zur Wahl dieser Commissionen zu schreiten und mir das Resultat der Wahl bekannt zu geben.
Nám. nejv. marš.: Nejvyšší pan maršálek žádá, aby sl. sněm přikročil k ustavení komisí zvolených, a sice komise pro záležitosti zeměvzdělání z 15. členů kuriemi po 5 členech z celého sněmu volených, komise pro školské záležitosti, 21 členů po 7 kuriemi z celého sněmu zvolených a o návrhu p. Dr. Riegra komise 15členné po 5 kuriemi z celého sněmu zvolených a žádá aby se výsledek pak oznámil.
(Die Sitzung ist von 1 Uhr 30 Min. bis 2 Uhr Behufs Vornahme der Wahl unterbrochen).
(Sezení přerušeno od 1 hod. 30 min. do 2 hod. )
Oderstlandmarschall (läutet): Das Resultat der Wahlen ist folgendes: Für die Kommission, welche den Antrag des Hrn. Dr. Rieger zu derathen hat, wurden abgegeben 53 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 27. Es erscheint gewählt Hr. Baron Scharschrnid mit 53, Hr. Baron Bachofen v. Echt mit 53, Hr. Ritter von Limbeck mit 53, Hr. Dr. Ruß mit 53 und Hr. Gras Max Zedtwitz mit 52 Stimmen. Für dieselbe Commission wurden in der Kurie der Städte, Industrialorte und Handelskammern 67 Stimmzetteln abgegeben; die absolute Majorität beträgt 34. Es erscheinen gewählt Se. Exz. Hr. Dr. Herbst mit 65, Hr. Dr. Schmeykal mit 65,
Hr. von Plener mit 65, Hr. Dr. Bareuther mit 65 und Hr. Waldert mit 65 Stimmen. Für dieselbe Commission wurden in der Kurie der Land gemeinden abgegehen 60 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 31 und es erhielt Hr. Dr. Rieger 49, Hr. Prof. Zeithammer 49, Hr. Dr. Sladkowsky 49, Hr. Dr. Julius Grégr 49, Hr. Ggraf Harrach 48 Stimmen. Sie sind somit gewählt.
Nám. nejv. marš.: Do komise k poradě o návrhu p. Dr. Riegra byli zvoleni: z kurie velkých statků, kdež odevzdáno bylo 53 hlasů a tudy absolutní většina 27 obnáší, zvoleni: svob. p. Scharschmid 53, Bachofen z Echtů 53, Jan z Limbecků 53, Dr. Russ 53, hrabě Zedtwitz 52 hlasy.
Z kurie měst a průmyslových míst, kdež odevzdáno 67 hlasovacích lístků a absolutní většina 34 obnáší, zvoleni: J. Exc. Dr. Herbst 65, Dr. Sehmeykal 65, Plener 65, Bareuther 65, Dr. Waldert 65 hlasy.
V kurii venkovských obcí odevzdáno 60 hlasů, absolutní většina obnáší 31 a zvoleni: p. Dr. Rieger 49, Zeithammer 49, Dr. Sladkovský 49 a Dr. Jul. Grégr 49 hlasy, p. hrabě Harrach 48 hlasy.
Oberstlandmarschall: Für die Kommission, welche Lanbeskulturangelegenheiten zu beraten hat, wurden abgegeben in der Kurte des Großgrundbesitzes 53 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 27.
Es erscheint gewählt: Hr. Bachofen v. Echt mit 53, Hr. v. Pfeiffer mit 53, Hr. Baron Geymüller mit 53, Hr. Dr. Josef Lumbe mit 52 und Hr. Weinrich mit 53 stimmen.
In der Kurie der Städte und Industrialorte wurden für dieselbe Kommission abgegeben 65 Stimmzettel. Es erscheint gewählt Se. Excellenz Hr. Dr. Banhaus mit 65, Hr. Baron Friedrich Riese-Stallburg mit 65, Hr. Rosenauer mit 65, Hr. Schueider mit 65, Hr. Dir. Unger mit 65 Stimmen.
Für dieselbe Kommission wurden in ber Kurie ber Landgemeinden abgegeben 56 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 29 Stimmen. Es erscheint gewählt: Hr. Graf Harrach mit 55, Hr. Vincenz Hewera mit 56, Hr. Klimeš mit 55, Hr. Schone mit 56 und. Hr. Janda mit 55 Stimmen.
Nám. nejv. marš.: Do komise pro zeměvzdělání v kurii velkých statků odevzdáno 53 lístků, zvoleni jsou: pp. Bachofen z Echtů 53, Pfeiffer 53, svob. p. Geymüller 53, Dr. Lumbe 53, Weinrich 53 hlasy.
V kurii měst, průmyslových míst a obchodních komor odevzdáno 65 lístků, zvoleni: Jeho Exc. Dr. Banhans 65, svob. p. Bed. Riese ze Stallburgů 65, p. Rosenauer 65, p. Schneider 65, p. ředitel Unger 65 hlasy.
Kurií venkovských obcí, kdež odevzdáno 56 hlasovacích lístku, zvoleni: p. hr. Harrach
55, p. Čeněk Hevera 56, p. Klimeš 55, p. Schöne
56, p. Janda 55 hlasy.
OberstIandmarschal: Für die Kommission, welche die Schulangelegenheiten zu berathen haben wird, wurden in der Kurie des Großgrund besitzes 54 Stimmzettel abgegeben. Die absolute Majorität beträgt 28 und es erscheint gewählt:
Hr. Dr. Pfannerer mit 54 Stimmen;
Hr. Fürst Metternich mit 54,
Hr. Baron Franz Mladota mit 52,
Hr. Dr. Ruß mit 54,
Hr. Srnka mit 54,
Hr. Unger mit 47 und
Hr. Graf Karl Moritz Zedtwitz mit 47.
In der Kurie der Städte und Industrialorte wurben abgegeben für dieselbe Kommission 65 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 33. Es erscheint gewählt:
Hr. Bibus mit 65 Stimmen,
Hr. Dr. Ezyhlarz mit 65,
Hr. Dr. Wilhelm Gintel mit 65,
Hr. Müller mit 65,
Hr. Tittelbach mit 65,
Hr. Dr. Zintl mit 64 und Hr. Dr. Zunterer mit 64 Stimmen.
Für dieselbe Kommission wurden abgegeben in der Kurie der Landgemeinden 56 Stimmzettel,. Die absolute Majorität beträgt 29 und es erscheint gewählt:
Se. Exc. Hr. Josef Jireček mit 56,
Hr. Prof. Tilšer mit 56,
Hr. Čelakowský mit 56,
Hr. P. Kubíček mit 56,
Hr. Dr. Peták mit 55,
Hr. Dr. Gabler mit 55,
Hr. Dr. Skopec mit 55 Stimmen.
Nám. nejv. marš.: Do komise pro záležitosti školské zvolen z kurie velkostatků, kdež odevzdáno 54 lístků s 54 hlasy; pp. Pfannerer, kníže Metternich, Dr. Russ, p. Srnka; 52 hlasů obdržel svob. p. Frant. Mladota, 47 pak p. Unger a hr. Karel Moric Zedtwitz.
V kurii měst, průmyslných míst a obchodních komor odevzdáno 65 lístků a zvoleni jednohlasně pp. Bibus, Cihlář, Vilém Gintl, Müller, Tittelbach, Zintl a Dr. Zunterer.
V kurii venkovských obcí odevzdáno 56 lístků a zvoleni 56 hlasy prof Jireček, prof. Tilšer, Dr. Čelakovský a farář Kubíček a 55 hlasy pp. Dr. Peták; Dr. Gabler, Dr. Skopec.
Oberstlandmarschall: Ich bitte die gewählten Mitglieder sich als Kommission zu konstituiren und mich von dem Resultate in Kenntniß zu Setzen.
Nám. nejv. marš.: Nejvyšší pan maršálek žádá, aby zvolení páni členové těchto komisí se ustavili a resultát toho ustanovení jeho samost. oznámil.
Oderstlandmarschall:. Dann bitte ich zur Kenntniß zu nehmen, daß der Kommission für derathung der Landeskulturangelegenheiten das Vorstandsbureau des L. -A. -Dep. Nr. VIII. (L. -A. -B. Ritter von Wiener) zur Verfügung steht.
Für die Kommission, welche die Schulangelegenheiten zu derathen haben wird, steht das Lesezimmer und für die Kommission, welche den Antrag des Hrn. Dr. Rieger zu deraten haben wird, das Vorstandsbureau des L. -A. -Dep. Nr. IV. (L. -A. 95. Dr. Volkelt) zur Verfügung.
Nám. nejv. marš.: Co síně zasedací přikazují se: pro komisi pro zeměvzdělání bureau představeného, dep. VIII., přísedícího zemského výboru p. Dr. Wienera; pro komisi školskou čítárna sněmovní a pro návrh p. Dr. Riegra bureau představeného, dep. IV., přísedícího zemského výboru p. Dr. Volkelta.
Oderstlandmarschall: Die heutige Tagesordnung ist erschöpft. Die nächste Sitzung findet Morgen um 11 Uhr statt und auf der Tagesordnung steht:
1. Der L. -A. -B. Betreffend den Abverkauf der Gartengrundparzelle Nr. 64 u. 18 im Ausmaße von 1268 und 45□0 sammt dem Gartenhause Nro. 12 in Košíř, dann der Hutweidenparzelle Nro. 55 u. 56 im Ausmaße von 70 und 60□0 an die Marie Dittrich.
2. Der L. -A. -B. über den Abverkauf einer Area pr. 805□ M. an Anton Kluh und einer Area pr. 1564□ M. an die Košířer israel. Kultusgemeinde von den zu den Landesgütern gehörigen Hutweidenparzelle Nro. 44 in Košíř.
3. Der L. -A. -B. betreffend den Verkauf einiger zu den Landesgütern gehörigen, zu den Katastralgemeinden Košíř, Stodulek und Troja gehöriger Grundstücke.
4. L. -A. -B. betreffend den Abverkauf einer zu den Landesgütern gehörigen Grundparzelle Nro. 142 in Košíř an Johann Čáslavský in Košíř.
5. L. - A. -B. mit dem Jahresberichte des Comitées zur Verwaltung des pomologischen Institutes in Troja für das Jahr 1877.
6. L. -A. -B. über das Gesuch der Gemeinde Welhota Betreffend die Verwendung eines Steuerfondkapitals von 110 fl. 82 kr. zur Anschaffung einer Feuerspritze.
7. L. -A. -B. über den Rechnungsabschluß der
Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1877.
8. L. -A. -B. zum Gesuche der Gemeinde Schönpriesen um Erwirkung eines Landesgesetzes behufs Bewilligung einer 5 % tigen Miethzinsumlage auf die Dauer von 5 Jahren, und
9. L. -A. -B. Betreffend das Gesuch der Stadtgemeinde Jitschin um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.
Nám. nejv. marš. Nejblíže příští sezení jest zítra 3. října 1878 o 11. hod. dop. Denní pořádek jest tento:
1. Zpráva zemského výboru v příčině odprodeje zahradních pozemků č. p. 64 a 18 ve výměře 1268 a 45□ sáhů i se zahradním domkem č. 12 v Košířích pak pastvin p. č. 55 a 56 ve výměře 70 a 60□ sáhů Marii Dietrichové.
2. Zpráva zemského výboru v příčině odprodeje dílce 805□ metrů Ant. Kluhovi z dílce 1564□ metrů israelské náboženské obci v Košířích od pastvin č. parc. 44 v Košířích k majetku zemských statků náležející.
3. Zpráva zemského výboru v příčině odprodeje některých k majetku zemských statků patřících pozemků v katastrálních obcích v Košířích, Stodolkách a v Troji.
4. Zpráva zemského výboru v příčině odprodání částky pozemků od č. p. 142 v Košířích k zemským statkům patřící.
5. Zpráva zemského výboru s výroční zprávou komitétu k spravování pomologického ústavu v Troji za rok 1877.
6. Zpráva zemského výboru o žádosti obce Lhota za povolení, by kmenový kapitál fondu kontribučenského, peněžního, v částce 110 zl. 82 kr. k zakoupení stříkačky vynaložiti mohla.
7. Zpráva zemského výboru s účetní závěrkou o výsledku jednání banky hypoteční království Českého za rok 1877.
8. Zpráva zemského výboru o žádosti obce Krásné Březno za vymožení zákona zemského, kterýmž by jí povoleno bylo vybírati přirážku 5% z nájemného na dobu 5 let.
9. Zpráva zemského výboru o žádosti městské obce Jičína za povolení k vybírání přirážky k nájemnému.
Nejv. marš.: Sezení jest uzavřeno.
Die Sitzung ist geschlossen.
Sezení skončeno ve 2 hod. 15 min. odpol.
Schluß der Sitzung 2 Uhr 15 Min. Nachm.
Em. Ringhoffer, Verifikator. Dr. Franz Zunterer, Verifitator. Dr. Krofta, Verifikator.