Pátek 20. dubna 1877

Mit Rücksicht auf dieses Gutachten der Sachverständigen und auf das Gutachten des Landessanitätsrathes glaubt die Kommission eine Resolution beantragen zu müssen, durch welche den in sanitärer Beziehung gegen die Verbanung der im plane sub A. und B. bezeichnete Area bestehenden Bedenken Rechnung getragen wird, während gegen die Verbauung der Parzellen C, D, E, F, mit Rücksicht auf die geringeren Bedenken vom Sanitären Standpunkte aus ein Hinderniß nicht erhoben werden will.

Die Kommission erachtet, daß das vom städtischen Oekonomieamte ausgefertigte und mit dem Dekrete der k. k. Statthalterei vom 14. Oktober 1874 (Z. 55353) genehmigte Projekt für die Stadterweiterung Prags das Interesse der Bewohner der Hauptstadt Prag entschieden Schädige, und beantragt sohin eine auf Abänderung dieses Projektes zielende Resolution.

Die Kommission stellt einhellig den Antrag:

Der hohe Landtag wolle folgendes Gesetz beschließen.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Debatte.

Rokování je zahájeno.

Dr. Ed. Grégr: Prosím za slovo?

Nejv. marš. zem.: Pan dr. Edvard Grégr má slovo.

Dr. Ed. Grégr: Já si dovolím slovo k této záležitosti pronésti hlavně z toho stanoviska a z té příčiny, abych odůvodnil moje chování se o této otázce; totiž, že budu hlasovati pro návrh komise; totiž pro to, aby obci pražské nebylo dovoleno odprodati ty pozemky, o kterých právě zde byla řeč. Já chci v té věci mluviti pouze ze stanoviska zdravotního, ponechávaje stanovisko právnické jiným kompetentnějším Masům v této sněmovně.

Z tohoto stanoviska zdravotního dovolím si tedy podotknouti toto:

Jest známo, že Praha, ačkoliv hlavní město království českého v ohledu zdravotním ukazuje nám obraz velmi smutný a právě v době nejnovější bylo ve veřejných listech i ve schůzích lidí, kteří jsou kompetentní o této věci mluviti, mnoho povídáno a psáno o těch smutných poměrech zdravotních, které se nalezají v hlavním městě království Českého.

Ba, bylo uvedeno ve veřejných listech, že úmrtnost v Praze jest tak strašná a poměry zdravotní tak hrozné, že Praha stavěna byla v řadě měst nejen evropských, ale takřka měst světových na nejposlednější místo, že se řeklo: Praha jest v nynější době "královnou smrti"; neboť zdravotní poměry v Praze a úmrtnosť obyvatelstva pražského jest nejhroznější mezi všemi městy světovými. Pánové, já jsem přesvědčen, že toto tvrzení jest poněkud pře-

hnáno; že tomu není tak a že ty zdravotní poměry v Praze nejsou tak strašné, jak byly na některých místech líčeny. Pánové, jest ovšem pravda, že ta suma, která byla uvedena v statistice, totiž že umírá v Praze tolik a tolik lidí z tisíce, jest ovšem pravdivá, neboť ti, co byli uvedeni, jsou v skutku mrtví a může se dokázati o každém jednotlivém, že skutečně umřel. Tedy zde na té cifře nedá se pranic měnit, nedá se nic popírati, ale porovnámeli tu cifru, jak v Praze se uvádí, s ciframi úmrtnosti, jaké uvádějí v jiných městech, tedy nalezáme, že je zde přece jakýsi háček a že kdybychom posuzovali statistická dáta úmrtnosti v Praze podle toho samého měřítka, jako se posuzují v jiných městech, by nebyla cifra úmrtnosti v Praze tak strašná, jak se ukazuje.

Já jen poukazuji na to, pánové, že úmrtnosť v Praze jest větší jak to statistická dáta ukazují, - že ku př. velká předměstí pražská, Smíchov, Žižkov, Karlín, nemají své zvláštní nemocnice, kdežto to v jiných hlavních městech jest; že nemocní ze všech těchto předměstí přicházejí všichni do pražských nemocnic, a ti, kteří umírají zde v pražských nemocnicích, se nepočítají jako v jiných městech na účet těch jednotlivých obcí, nýbrž všichni jdou na vrub a účet hlavního města Prahy.

Já dále poukazuji k tomu pánové, že v jiných zemích nemají scentralisované ústavy, jako jest blázinec, jako jest porodnice, pro celou zem v jednom hlavním městě, nýbrž že mají v jiných zemích tyto ústavy, jako jest blázinec a porodnice decentralisované, v celé zemi roztroušené. Když se potom takhle v Praze z celé země nemocní nahrnou a jak známo právě mezi takovými jest úmrtnost veliká, jde to potom také na řád zdravotních poměrů města Prahy.

Ja dále musím podotknouti, pánové, že statistické výkazy některých měst odpočítávají všecky ty, kteří nejsou příslušníci této obce a je eliminují, kdežto v Praze se to neděje; poukazuji k tomu, že se v Praze počítají všecka děcka, která se narodí mrtvá, též do řady těch, kteří v Praze umírají, kdežto v jiných městech se nepočítají do této statistiky.

Když tedy bychom počítali a měřili tímtéž měřítkem v Praze, jako se měří v jiných městech, zajisté by cifra úmrtnosti v Praze nebyla tak veliká a strašná, jak se nyní ukazuje, nýbrž byla by mnohem menší.

To, pánové, pokládal jsem za svou povinnost zde pověděti a jaksi na korekcí těch statistických udajů uvésti, co spoluobčan města Prahy, abych zachránil poněkud čest města Prahy. Ale přes to přese všechno, když to všecko korigujeme a odpočítáme, co jsem zde řekl, přece úmrtnosť Prahy jest dosti veliká

a zdravotní poměry Prahy patří mezi nejhorší všech měst. Pánové! Praha ovšem nebude nejposlednější, nebude stát v poslední řadě, ale bude stát v řadě mezi těmi městy, kde jest úmrtnosť dosti značná a zdravotní poměry dosti špatné.

Tu, panové, co se toho týče, ovšem víme, že dobrými zákony a dobrými ustanoveními v obci se dají zdravotní poměry vůbec každého města značně zlepšiti a příklad toho, pánové, nám poskytuje Anglicko, kde v nejnovější době takovým způsobem si hleděli zlepšiti zdravotní poměry v jednotlivých městech, že procento úmrtnosti víc než o polovičku se zmenšilo. Jest to ku podivu a zdá se to býti paradoxní a směšné na první pohled, když se řekne, že Angličané jaksi mají zákon, kde se praví, že nesmí mezi tisíci lidí jich více umřít než 25. (Hlas: 23!) Tomu se musí ale tak rozuměti, že když je úmrtnosť v některém městě anglickem větší, když jich umírá na 1000 obyvatelů více než 25, tedy se státní organy samy o to postarají, aby našly příčinu, proč jich více umírá a když ty příčiny naleznou, nutí obec, aby ty příčiny byly odstraněny a když to obec neučiní sama, dobrovolně, učiní to stát, úřad sám. (Hlasy: Brávo, brávo!)

Pak ovšem, když jest takové zákonodárství a když se stát sám ujímá zdravotních poměrů v té míře, mohou tak překvapující resultáty, které vidíme v Anglii, povolati. Pánové ! Jak se mají zdravotní poměry v Praze změniti? Tu jsou ovšem cesty rozličné, poněvadž jsou příčiny úmrtnosti a zdravotních poměrů rozličné. Já vím, pánové, že hlavní příčina špatných zdravotních poměrů v Praze záleží v tom, že má Praha velmi špatnou vodu k pití. (Pravda). V celé Praze nenaleznete jediné studně a v nejnovější době bylo to od lučebníků prozkoumáno, kde by se mohlo říci, že jest dobrá voda. Celá země, na které Praha stojí, jest, abych tak řekl, napájena skrze sta let výkaly zvířat a lidí a všecken výkal, který se v zemi nalezá, při každém dešti se propláchne a přijdou do studně a do vody, kterou lidé pijí. To jest, pánové, jedna z hlavních příčin.

Jiná příčina jest špatná kanalisace v Praze; kanalisace jest taková, že většina kanálů se nedají ani čistiti, aby tam nebyla ustavičná stagnace všelikých výkalů, které hnijou a nezdravé výpary do povětří pouštějí. Jiná příčina jsou nepravidelné stavby domů, zvláště ve starších čtvrtích, kde jsou domy takovým spůsobem stavěny, že tam není takřka žádného dvorku, tím méně nějaké zahrádky, žádného volného vzduchu, žádného průvanu, kde by vzduch zkažený mohl býti vyčištěn. Jest tam úplná stagnace zkaženého vzduchu. To jsou,

pánové, hlavní příčiny těch nezdravých poměrů v obci pražské. Vím, pánové, že kdyby se tyto příčiny měly odstraniti, stálo by to velmi mnoho peněz, tolik peněz, žeby obec pražská v nynějších poměrech ten náklad na odstranění těchto příčin nemohla nésti. Tedy to musíme jaksi odkázati budoucnosti a musíme si přát sami. aby obec pražská přišla do takových poměrů, aby mohla náklad vésti na odstranění všech těchto příčin, které zdravé poměry v Praze tak kazí.

Jeden spůsob, jakým se zdravotní poměry v městech vůbec zlepšují, jest jak známo ten, když se rozšiřuje vegetace, vzrůst rostlin, poněvadž jak známo vydychují rostliny kyslík a tím jaksi napomáhají k zlepšení vzduchu, který je zkažen dýcháním lidí a živočichů. Proto také všude, kde se zakládají nová města aneb nové čtvrti města, se na to hledí, aby byly zahrady při domech a aby co možná mnoho stromů a vegetace tam bylo zavedeno. To se v Praze ovšem posud nedělo a lituju velice, že i v těch částech obce, které jsou u Prahy, aspoň se již na to nehledělo, když se zakládaly.

Tak máme na př. hořejší Vinohrady, čtvrt města, takřka nové město, které před našima očima před málo lety povstalo a, pánové, tam na ty zdravotní ohledy ani dost málo nebylo hleděno. (Hlasy: výborně!) Udělal se plan na to město tak, aby každý čtvereční sáh mohl býti odprodán a zastaven bez ohledu na to, jestli to bude zdravé nebo ne. Tím povstalo, že se tam nahromadily skupiny domů, které vlastně nejsou ničím, než takové nadzemní katakomby, kde není zdravého vzduchu ani vody a jsem přesvědčen, že zdravotní poměry hořejších Vinohradů, ačkoliv dle přirozeného položení tam mohly býti velmi dobré, přece dobrými nebudou. Pánové, o to se jedná tedy, aby co možná veliká vegetace ve městě byla zařízena a k tomu mělo posloužiti hlavně to, že se zařídí zde park na místě zbořených hradeb, a hdyž obec pražská zadala o dovolení, aby směla hradby pražské strhnout, aby je mohla vůbec dostat do svého majetku, kladla na to hlavní důraz; to byl důvod, že -na místě těch hradeb založí velký park a že park ten poslouží k zlepšení zdravotních poměrů v Praze. Pánové, když by se ale od toho parku měla odprodati tak veliká část, jak zde jest žádáno, tedy ten pravý účel, proč hradby obci byly prodány, bude z velké části zrušen, neboť to co zůstane, nebude přece takové, aby to těm podmínkám, které má park zde vyplniti, zadost učinilo.

Z těchto zdravotních ohledů, aby co možná veliká vegetace v Praze byla, aby park co možná byl rozšířen, z těchto důvodů pouze zdravot--

nických hlasovali znalci, kteří byli ke komisi přivoláni proto, aby to dovolení obci pražské dáno nebylo. Vím ovšem, že když se tam na tom místě, které obec pražská chce zastaviti zase stromy, křoviny a vůbec rostliny zasázejí, tím snad neubude úmrtnosti v Praze o několik percent.

To jsem ovšem přesvědčen; tak veliký ten vliv na vzduch a atmosféru Prahy nebude, ale, pánové, jest zde jiný důvod, jestli má býti vystavěno takové skupení domů, jaké jest na 9000 □ sáhů mezi Žižkovem a Prahou navrženo, tedy budeme míti v tom skupení domů zase jakési hnízdo nemocí a zvláště budou-li se tak stavěti jako Vinohrady, bude to nahromadění velikého množství lidí, kde by epidemie ne-li povstala, aspoň zahnízdit se mohla.

My, pánové, víme, že mezi všemi obcemi v Čechách jest nynější Žižkov ona obec, kde jsou poměry zdravotní ty nejhorší. Vždyť letošním rokem umírá 70 lidí z 1000 a kdykoliv se objeví nějaká epidemie, tam zajisté nalezne své sídlo a svůj střed. Pánové, úmrtnost žižkovská jest ohromná. Jest to dílem proto, že obec žižkovská vystavěna jest na místě a v takových poměrech, kde na zdraví se nevzal nejmenší ohled, dílem ale a hlavně proto, že v nynější době v Žižkově největší bída mezi obyvatelstvem panuje, bída taková, kterou musí člověk vidět, aby si mohl učiniti pojem o ní; kde ale panuje bída a hlad, tam panují nemoce, tam povstávají nákazy. Tedy aby nebyly přenášeny bez přetržení nemoce nakažlivé ze Žižkova rovnou cestou, do Prahy, což by se mohlo státi, když by byl Žižkov spojen staveními, tedy bude dobře, když mezi Žižkovem a Prahou bude jakási mez, bude aspoň park, který poněkud pokračování epidemie a nemocí nakažlivých ze Žižkova clo Prahy přítrž učiní. Pánové, já nechci zde tvrditi, že by snad ta theorie byla pravdivá. Já vím velmi dobře, že co se týče theorie o povstání, pochodu a šíření se epidemie, že jsou to věci sporné a že jsou o tom náhledy rozličné, ale, pánové, my nemůžeme nic jiného udělat, než postaviti se na to stanovisko, na kterém stojí věda dnešního dne. Tu musíme hájit tu hypothési, kterou věda dnešního dne za pravdivou uznává, tak dlouho, dokud nepřijde někdo jiný a neřekne: Ta hypothése jest špatná, to není pravda.

Tedy ze stanoviska, jak věda dnes na povstání a postup nemocí epidemických pohlíží. z toho stanoviska by to, pánové, zajisté bylo chybeno proti všem zásadám zdravotním, kdybychom povolili, aby tam na tom místě a zvláště na parceli A bylo vystavěno veliké skupení domů a aby zastaveno býti mohlo to místo, kde park bude míti největší rozšíření.

To byly příčiny, pánové, a žádné jiné, proč jsme hlasovali v komisi proto, aby nebylo povoleno stavěti na těch místech. Já vím, pánové, že obec pražská tím utrpí velikou ránu finanční; vždyť by mohla obec pražská utržiti za to, jak počítá, 500. 000 zl. a to jest v nynější době, v nynějších poměrech, vskutku pomoc velmi vydatná. Já vím, pánové, a cítím sám, že břemena obyvatelstva pražského jsou nesmírně veliké; vždyť platí skoro 50 % se všemi přirážkami. Ale, pánové, uvažte, že by se mohlo státi, že, kdybychom dali povolení k tomu, aby se tam vystavěly domy, že snad věčně věkův budou státi, až by obec pražská předce nahlédla, že jest to škodlivé a nezdravé, a když by musela odkoupiti ty domy za 10krát větší cenu, než dnes dostala by za stavební místo. A to by nebylo divné; vždyť v jiných městech jako v Paříži a jinde, kde vidějí, že nějaká skupení domů vadí zdravotě, místa ta kupují za veliké peníze. Tak ku př. v Paříži vydali miliony na to, aby byly strženy. Konečně ta rána, kterou pražská obec tím utrpí, že se jí nepovolí prodej těch pozemků, časem se zahojí. Ostatně snad nalezne obec pražská náhradu na jiných místech v parku, které by mohla odprodati a možná, že tím zahojí tu škodu, kterou trpí tím, že nesmí tato místa prodati. To jsem si dovolil ze svého stanoviska o tom pronésti. (Hlasy: bravo, výborně!) Nejv. marš. zem.: Dr. Julius Grégr má slovo.

Dr. Julius Grégr: Když se chápu slova, nečiním to proto, abych snad hájil návrh komise, který nám byl předložen, ačkoliv jsem přesvědčen, že ten návrh jest takový, že zasluhuje, aby slavný sněm jej schválil. Já jsem tomu vděčen, že se udála příležitost slavnému sněmu, v čas odvrátiti pohromu, kterou obci pražské strojilo vlastní jeho zastupitelstvo.

Já, pánové mám za to, že není potřeba, abych přidával důvodů k přijetí návrhu; poněvadž nejen ty důvody, které zde se pověděly, ale i ty, které komise uvádí, jsou tak podstatné, že není potřeba, tento návrh ještě jinými podstatnými důvody podporovati Já si dovolím jen obrátit pozornost slavné sněmovny na jinou stránku, nikoliv na obranu zastupitelstva obce pražské, nýbrž pouze z důvodův, abych tak řekl slušnosti a spravedlnosti. Jakkoliv se to nedá omluviti ze stanoviska veřejných interessův, že zastupitelstvo obce pražské zamýšlelo odprodati pozemky, které podle své polohy nejlépe se hodí k onomu parku, jehož tak usilovná byla potřeba z ohledů zdravotních pro obec pražskou, přes to prosím předce uvážiti, že byly důvody a sice. tklivé důvody, které obec pražskou přiměly k tomu, aby žádala za povolení k odpro-

deji oněch dvou pozemků, které na plánu jsou poznamenány lit. A a B, a které leží mezi jerusalemskou a prodlouženou hybernáckou ulicí. - Byly to finanční důvody, které přiměly obec pražskou k tomu, aby prodala tyto pozemky na staveniště, neboť finanční poměry obce pražské, ať již snad vlastní vinou nynější její správou nejsou v této chvíli skvělé a vedle toho jsou výlohy, které musí podnikati obec pražská na regulování někdejších fortifikačních pozemků, na kanalisaci, komunikaci a zařízení parku, tak značné, že ovšem mohla vzniknouti myšlénka v nynějším zastupitelství, aby se odprodáním některých pozemků kryly.

Já však ještě upozorňuji na to, že i úřady samy a vláda sama dala podnět k tomu, že obec pražská žádala za odprodej obou oněch pozemků, o které se jedná. Obec pražská, vyjednávajíc s erárem o prodej všech fortifikačních pozemků, které leží mezi bývalou poříčskou a slepou branou, vyjednávala na základě plánu, který vzhledem k příštímu upravení těch pozemků byl zdělán a který samým cís. král. místodržitelstvím byl potvrzen. Na plánech, které zde leží před námi, jsou již vyznačeny tyto pozemky, o které se zde jedná, co pozemky stavební a když slavné místodržitelství potvrzovalo- plán, tak již jaksi akceptovalo princip, že ty dva pozemky se mohou zastaviti, ačkoliv ze zdravotních ohledů a z interesu veřejného neměly býti zastaveny.

Pánové, když obec pražská vyjednávala s erárem o koupi těch pozemků, a když se jednalo o jich kupní cenu, byl tento plán základem celého smlouvání; na základě toho plánu děla se smlouva a plán tento jest integrující částí smlouvy, která se mezi obcí pražskou a erárem v příčině fortifikačních pozemků byla uzavřela.

Pánové, vláda tedy už při tom smlouvání brala ohled na to, že obě ty parcely budou rozprodány na místa stavební, a také obec pražská reflektovala na to, že bude moci, až akviruje celou tu plochu fortifikační, ty dva pozemky odprodati a že bude moci si nahraditi prodejem jich aspoň čásť té sumy, kterou podávala eráru za veškeré pozemky. Pánové, tedy ustanovení ze strany vlády, že tyto pozemky mají býti určeny na staveniště, jest jaksi základ celého financování, bylo základem celé smlouvy vyměření a kupní ceny, zakládá se na onom to ustanovení, které došlo schválení i ze strany vlády a místodržitelstva pražského.

Mám tedy za to, když slavný sněm přijme návrh komise - jakož o tom nepochybuji, a jakož si toho ze srdce přeji - že tím jaksi se poruší celý základ smlouvy, která byla mezi obcí pražskou a erárem uzavřena,

a že obec pražská přijde ke škodě, které by se mohla vyvarovati, kdyby hned z počátku sami vládní organové nebyli přistoupili k tomu, že obě ty parcely mají být určeny na místa stavební.

Soudím tedy, že zde bylo samou vládou pochybeno, a že se nemůže tak naproto odsuzovati obec pražská, když teď po uzavření smlouvy a po ustanovení tak značné kupní ceny za ony fortifikační pozemky vzhledem k tomu dřívějšímu jednání hledá náhradu.

Jest to tedy spravedlivé, když pro případ, že dnes slavný sněm usnese se na tom, aby obě parcely zůstaly na park, když vezme se také značný pramen důchodů obci pražské, z kterého se měla uhraditi ona značná kupní cena, která obnáší 300. 000 zl., když sněm zároveň povznese slovo své ve prospěch obce, aby nepřišla do škody. I slušnost se strany vlády samé toho vyžaduje, aby teď, když se objekt, z kterého se měla kupní cena zaplatiti, obci pražské odjímá, aby se také obci pražské vzhledem k oné kupní ceně ulevilo, a z toho ohledu pouze slušného a spravedlivého dovoluji sobě navrhnouti, aby slavný sněm v případě, že bude přijat návrh komise, který se nám předkládá, přijal se i dodatečný návrh následujícího obsahu:

Slavný sněme račiž se usnésti, požádati cís. král. vládu, aby vzhledem k tomu, že obci pražské značná finanční ujma jest spůsobena, že nemůže plochu bývalých fortifikačních pozemků mezi jerusalemskou a prodlouženou hybernskou ulicí ležících lépe za stanoviště se hodící a tudíž i drážeji odprodati neb jinak zužitkovati, z kupní ceny ve smlouvě ze dne 1. června 1875 ustanovené, přiměřené slevení ve prospěch obce pražské vymohla.

Der h. Landtag wolle beschließen, ed sei mit Rückdicht auf den namhaften finanziellen Abgang, den die Prager Stadtgemeinde dadurch erleidet, daß es ihr nunmehr unmöglich wird, die werchvolleren, zu Baustellen geeigneten Flächen der ehe= maligen fortifikatoridchen Gründe zwidchen der Je= rusalems= und verlängerten Hybernergasse zu veräußern, oder sonst ertragfähig zu machen, die k. k. Regierung anzugehen, sie möge von dem Kauf= preise, wie er im Vertrage vom 1. Juni 1875 festgestellt wurde, eine entsprechende Ermäßigung zu Gunsten der Gemeinde erwirken.

Oberstlandmarschall: Ich bitte jene, Welche den so eben vernommenen Antrag Unterstützen wollen, die Hand zu erheben.

(Geschieht).

Er isr unterstützt und steht in Verhandlung.

H. Dr. Tedesco hat das Wort.

Dr. T e d e s c o: Ich stimme den Aeußerungen vollkommen bei, welche der erste der Herren Vor-

redner in Betreff der Gesundheitsverhältnisse der Stadt Prag hier ausgesprochen hat. Ich stimme auch den sonstigen Bemerkungen, die er gemacht hat, vollständig bei. Zur Sache Selbst glaube ich aber noch Einiges bemerken zu müssen, welches auch einige Streiflichter auf den finanziellen Standpunkt und auf das werfen wird, was der geehrte Herr unmittelbare Vorredner gesprochen hat. Als es sich darum handelte, von der h. Regierung die Auflassung der Festungsmauern zu begehren, da wurde diese Bitte von Seite der Stadtgemeinde mit Recht, mit vollem Recht damit motivirt, daß es nothwendig sei, der durch verschiedene Umstände hart bedrängten und eingeengten Stadt mehr Licht, mehr Lift zu verschaffen. Das war das Hanptmotiv, welches in der Bitte an die hohe Regierung angewendet wurde. Se. Majestät hat dieser Bitte gnädigst Folge gegeben und hat die Auslassung der Festungsmauern und deren Demolirung gestattet. Als nun in Folge dieser allerhöchsten Entschließung die Verhandlungen mit den Militärbehörden und dem Finanzärar gepflogen wurden, welche sich durch längere Zeit hindurch zogen, hatte die Bevölkerung Prags die Besorgniß ergriffen, daß vielleicht der ursprünglich beabsichtigte Zweck nicht vollkommen erreicht werden würde und es wurde eine Petition von Bewohnern Prags u. z. beider Nationalitäten in einer sehr großen Anzahl direkt an Se. Majestät gerichtet, mit der Bitte, daß an gewisser verhältnißmäßiger Theil des zu überlassenden Naumes für Parkzwecke reservirt werde. Dieser Bitte ist: auch insofern Rechnung getragen worden, als bestimmt wurde, daß nur ein aliquoter Theil verbaut werden dürfe, der übrige Theil aber der Vegetation Zugewendet werden möge. Die Stadtvertretung hat nun einen Plan ausgearbeitet und in Folge dessen wurde eine Begehungskommission abgehalten, wozu sämmtliche Anrainer, die Vertreter der Stadtgemeinde Žižkow, der Stadtgemeinde Karolinenthal, der Weinberggemeinde und diejenigen Privatpersonen, die dabei betheiligt waren, eingeladen waren. Von Seite der Statthalterei, respektive des Samtätsrathes, wurde ich als Mitglied des letzteren zur Kommission entsendet. Bei der ersten Begehungs= Kommission habe ich nun zu Protokoll diktirt, das die heute beanstandeten Parzellen A und B in keinem Falle verbaut werden mögen. Ich habe die Gründe hiefür entwickelt und habe namentlich hingewiesen auf die Parzelle B, die unter gar keinen Umständen verbaut werden darf, ohne der Stadt die allergrößten sanitären Nachtheile zuzuführen. Ich habe darauf ferner hingewiesen, daß der finanzielle Standpunkt, der dadurch nach der Angabe der Vertreter der Stadtgemeinde Prag geschädigt würde, dadurch wiederum sanirt werden könnte, wenn namentlich das große Viereck Vor dem Pořičer Thore, welches hier auf dem Plane zu Gartenanlagen bezeichnet war und welches in der That

mittlerweile zu Gartenanlagen hergerichtet worden ist, wenn dieses Viereck, welches gar keinen Nutzen für die öffentliche Gesundheit und Wohlfahrt bietet, eben verkauft würde und dafür die Parzelle B der Vegetation überlassen würde. Die Vertreter der Stadtgemeinde haben sich dagegen sehr gewehrt, indem sie behauptet haben, dieses Viereck A wäre werthvoller und sie könnten nicht dem zustimmen. Als nun die Sache dem gesammten Sanitätsrath von Seite der h. Statthalterei vorgelegt wurde, hat derselbe einstimmig das Gutachten erstattet, welches ich in dem von mir ursprünglich beantragten Sinne ausgesprochen habe, nur daß der k. k. Sanitätsrath in der Beziehung noch viel weiter gegangen ist als ursprünglich von mir beantragt wurde und auch die anderen vor dem Roßthore unmittelbar gelegenen Parzellen beanständete. Trotzdem ist dieser Regulirungsplan genehmigt worden, und die Stadtgemeinde hat dieses Viereck vor dem Pořičer Thore allerdings zu Gartenanlagen umgewandelt, die meiner Anficht nach vollständig unzweckmaßig find und hat darauf ein monumentales Kaffeehaus (Heiterkeit) erbaut, welches meiner Anficht nach ein monumentales Zeugniß der Geschmacklosigkeit des Erbauers ist. (Sehr gut! Bravo!)

Nun, wie die Sachen aber jetzt stehen, muß ich sagen, daß allerdings die Errichtung eines parkes nicht sehr wesentlich auf die Sterblichkeitsverhaltnisse einwirken kann und einwirken soll. Es handelt sich aber darum, nicht die gegenwärtigen, bereits äußerst mißlichen Sanitären Verhältnisse noch zu verschlimmern, (Rufe: Richtig!) das muß unter allen Umständen hintangehalten werden. Die allererste und wichtigste Aufgabe einer Stadtvertretung ist es, für die Gesundheit ihrer Bewohner zu forgen. (Bravo! Sehr gut!)

Es handelt sich aber noch um ein weiteres Interesse der Bewohner der Stadt. Es ist nämlich für einen jeden nothwendig, daß er mindestens einen Theil des Tages eine etwas gesundere und reinere Luft einathme, als das in den Straßen der Stadt Prag möglich ist, die im Sommer wenigstens von den allerunangenehmsten Gerüchen erfüllt find.

Wir in Prag haben gegenwärtig, wo die ganze Umgebung der Stadt verbaut ist, gar keinen anderen Spaziergang für unsere Erholung, um frische Luft zu schöpfen oder Bewegung zu machen als das Belvedere oder den Baumgarten. Der Baumgarten ist viel zu weit das Belvedere namentlich für Kinder unangenehm zu besteigen.. Nimmt man gar noch dieses Fleck Erde weg, so haben die Bewohner Prags gar keinen Ort zur Erholung. Und Wenn hingewiesen wird auf das Sterblichkeitsverhältniß, so muß ich zu bedenken geben, baß noch ein anderes Verhältniß zu berücksichtigen ist und das nennt man Morbilitätsverhältniß, nämlich das

Verhältniß der Erkrankungen zu der Anzahl der Bewohner.

Dieses Morbilitätsverhältniß ist in Prag in der That ein sehr schlechtes; das wird jeder praktische Arzt, der hier lebt, bezeugen können und das bezeugen auch alle Bewohner Prag's. Dieses Morbilitätsverhältniß ist es, welches herabgemindert werden kann und welches wenigstens nicht zu vermehren Aufgabe der Stadt und auch des Landes ist.

Ich glaube, daß die Landesvertretung berufen ist, hier ein Wort zu sprechen und ihre Ansicht dahin auszusprechen, daß dieses Verhältniß nicht in noch weit höherem Grade verschlimmert werde, als es durch einen Solchen Anbau verschlimmert werden müßte. (Rufe: Bravo! Bravo!) Abg. Dr. Sladkowský: Ich bitte um's Wort.

Oberstlandmarschall: Herr Dr. Stadkowský hat das Wort.

Abg. Dr. Sladkowský: Ich will die Geduld des hohen Hauses nicht in Anspruch nehmen. Allein was der sehr geehrte Herr Vorredner hier jetzt eben vorgebracht hat, wodurch quasi die ganze Verantwortlichkeit für das unaugemessene in der eben beabsichtigten Verbauung eines. Theiles der Parkgründe der gegenwärtigen Stadtvertretung zur Schuld gelegt werden will - diese veranlaßte mich, meine Herren, der Wahrheit Zeugniß zu geben und dazu bin ich umsomehr verpflichtet, als ich bei dem ganzen Verlaufe diejenigen Begebenheiten, welche zur Umwandlung dieser Gründe der früheren Festungswerke zu den gegenwärtigen Parkgründen geführt haben, unmittelbar betheiligt war. Ich habe die Ehre gehabt, Mitglied der Deputation gewesen zu sein, welche in dieser Angelegenheit bei Sr. Majestät vorzukommen die Ehre hatte und war auch während der ganzen Zeit, wo die Verhandlungen wegen Ueberlassung dieser Gründe vom hohen Aerar an die Stadt geführt wurden, auch Mitglied des Stadtrathes, und weiß also den ganzen Verlauf der Angelegenheit, und diese sämmtlichen Verhandlungen von Anfang bis zu Ende ganz genau und so, wie sie sich wirklich in Wahrheit verhalten haben.

Nun, meine Herren, das ist wahr, daß die Deputation, welche zu Sr. Majestät im Namen der Bevölkerung von Prag entsendet war, namentlich die Bitte gestellt hat im Namen der Bevölkerung beider Sprachen, daß ein Theil der Gründe der früheren Befestigungswerke für immerwährende Zeiten zum Parke gewidmet werden soll.

"Das aber, meine Herren, soll jetzt nicht bestritten werden, dem soll jetzt nicht entgegengehandelt werden, Se. Majestät hat es so wirklich bewilligt, daß in einem gewissen Verhältnisse (die Zahl weiß ich nicht genau anzugeben, aber glaube es wird beiläufig 2/3 sein) die Gründe für den Park für immerwährende Zeiten vorbehalten

Werden sollen. Nun daran hält sich ja die gegenwärtige Stadtvertretung ganz strikte auch, indem sie die betreffenden Gründe jetzt verbauen will. Sie handelt also durchaus nicht dem entgegen, (ich Sage es nur deswegen, damit nicht ein Mißverständniß obwalte), indem sie diese Gründe verbauen will, nicht dem entgegen, was Se. Majestät bewilligt hat.

Die Stadtvertretung hält sich strikte daran, und will nicht um einen einzigen Quadratfuß mehr Verbauen, als ihr bewilligt wurde,

Allein, meine Herren, der Fehler liegt darin, wie wirklich von meinem Freunde Dr. Grégr darauf hingewiesen wurde, der Fehler, wenn er überhaupt begangen wurde, liegt darin, daß damals als mit der Stadt verhandelt wurde, wegen Uebergabe der Gründe, daß damals Schon bei Uebergabe der Gründe an die Stadtvertretung nicht darauf gesehen wurde, welche Gründe verbaut und welche nicht verbaut werden sollen. Das im Gegentheil das Verbauen dieser betreffenden Gründe, von den Behörden, von denen die Stadt die Gründe übernommen hat, planmäßig zugelassen wurde.

Das kann ich bestätigen, denn ich war allen diesen Verhandlungen im Stadtrath zugegen. Ich kenne alle Berichte, welche darüber in einzelnen Sitzungen der Kommission im Stadtrath ausgegestellt wurden, und die Verhandlungen, die darüber geschtossen wurden und die find mir alle wohl im Gedächtniß und ich weiß ganz genau, daß referirt worden ist, wie der Herr Redner vor mir darauf hingewiesen hat, daß sich einzelne Stimmen dagegen erhoben haben, diese betreffenden Gründe, um die es sich handelt, zu verbauen.

So find also die betreffenden Behörden, von denen die Gründe an die Stadtvertretung überlassen wurden, damals darauf aufmerksam gemacht worden, daß diese Gründe eigentlich nicht Verbaut werden sollen, daß das für die Gesundheit der Stadt nicht zuträglich fein würde. Allein, meine Herren, es ist in dieser Beziehung der Stadtvertretung gar kein Hinderniß gelegt worden und wurde keine Bedingung gestellt, daß diese Gründe nicht verbaut wurden und nachdem jetzt darauf hingewiesen worden ist, daß man damals schon bei der Kommission darauf aufmerksam machte, und es doch nicht verwährt wurde, um so mehr muß man Schließen, daß die Stadt daraus für sich das Recht ableiten konnte, diese Gründe zu verbauen, und das hat sie auch gethan.

Wie dann die Preise beurtheilt und berechnet Wurden, welche für diese Gründe bezahlt werben sollten, so hat man vorzugsweise auf diese Gründe gezeigt, und gesagt, nachdem sich viele Stimmen im Stadtrathe dagegen erhoben haben, die Gründe um diese Preise zu übernehmen: Diese Gründe müssen uns herausreißen; diese Gründe müssen wir wenigstens mit 100 bis 150 fl. pr. □0 an-

bringen, während die sämmtliche übrige Fläche nicht einmal um den preis, um den man sie übernommen hat (und ich weiß mich zu erinnern, daß durchschnittlich mit 30-50 fl. die ° gerechnet wurde, wenn auch die sämmtlichen Kosten für die Abtragung der Festungswerke berechnet wurden), berechnet wurde.

Also es wurde immer gerade auf diese Gründe hingewiesen, die sollten die Stadt herausreißen, die sollten die Unkosten tragen, welche mit der Abtragung der Befestigungsweike verbunden find.

Und nun sollen also diese Gründe nicht verbaut werden? Ich bin auch der letzte, meine Herren, der dafür stimmen würde, daß fie ver= baut werden sollen, ich werde auch dafür stimmen baß sie nicht verbant werden sollen, aber in so fern muß ich der Wahrheit Zeuguiß geben, und kann nicht zugeben, daß in dieser Beziehung auf die Wahrheit irgend ein Schein fallt, der sie eini= germaßen verdüstern könnte - daß wirklich die Stadtvertretung hier vollkommen im Nechte war, wenn sie die Gründe verbauen wollte.

Will man es nun nicht bewilligen, so sollte man nur dem Nechte und der Billigkeit gemäß handeln, sollte nicht nur sagen, sie sollen nicht ver= baut werden, denn dies würde der Gesunbheit Schaden, Sondern sollte vielmehr daran denken, dasür der Stadt auch irgend einen andern Ersatz zu dieten, nämlich für den Abgang, den sie dadurch erleidet, sollte mau darauf hinwirken, daß die h. Regierung von dem verabredeten Kanfpreise irgend einen angemessenen Theil nachlasse. (Bravo! Bravo !)

Ich glaube in dieser Beziehung würde da= burch, was der Herr Vorredner gesagt hat die Sache so hingestellt worden, daß man in Zweifel fein könnte, ob die Srtadtvertretung im Nechte ist oder nicht, indem sie diese Gründe verbauen will. Denn der Herr Redner hat bemerkt, er hatte sich damals Schon dagegen geäußert. Jawohl, ich habe es auch bestätigt, daß sich Stimmen dagegen erhoben haben.

Aber ich bitte von den berechtigten Behörden, Von den übertragenden Behörden hat sich niemand dagegen gewehrt und es ist der Stadt übergeben Worden mit dem Rechte diese Gründe zu verbauen. Hierauf war schon von der Stadt der ganze Plan darüber, welche Gründe verbaut werden sollen, der h. Statthalterei übergeben worden und die h. Statthalterei hat das gekannt, ich will nicht Sagen - daß vielleicht schon ganz kategorisch und peremptorisch, - aber, ich glaube, es warten damals diese Pläne schon vollkommen von der h. Statthalterei gebilligt und auch zur Kenntniß des h. Ministeriums und der Behörden in Wien ge= kommen, daß diese Gründe von der Gemeinde zum Verbauen bestimmt sind und daß sie hauptsächlich darauf rechnet.

Also das muß nach meiner Anficht in's Klare gestellt werden und es muß der h. Landtag dar= über in Kenntniß sein, daß wirklich die Stadtver= tretung nicht Schuld daran war, und daß, wenn man jetzt einfach sagen würde, diese Gründe dür= fen nicht verbaut werden, da es die Sanitäts= rüctsichten erfordern, man dadurch nicht im Gegen= theile die Stadtvertretung der Rücksichtslosigkeit zeihen würde, sondern man würde einfach die ganze Stadt damit strafen; denn die Stadtvertretung har ganz korrekt gehandelt und handelt jetzt noch korrekt, indem sie diese Gründe verbauen will.

Also nur um den Antrag meines Vorredners Dr. Grégr zu unterstützen, und die Gründe, die er dafür angeführt hat, vollkommen ins' Klare zu stellen, habe ich hier das wort ergriffen, und habe das, was ich aus eigener Erfahrung kenne, dem h. Haute bekannt gegeben und glaube, daß Spricht Alles dafür, daß der Antrag des Dr. Grégr wirklich nicht nur begründet, sondern, daß er sogar eine Folgerung des Rechtes und der Billigkeit ist, daß, wenn man schon jetzt von Seite des h. Landtags anerkennt, daß diese Gründe aus Sanitäts= rücksichten nicht verbaut werden sollen, man deßwegen nicht der Stadtvertretung, sondern dem Staate allen Schaden, den sie dadurch erleidet, einzig und allein aufbürden soll; denn, meine, Herren, wenn der h. Landtag den Antrag stellt, die Regierung solle dahin wirken, daß ein zu die= sem Abgange verhältnißmäßiger Theit des Kaufpreises nachgetassen werden soll, so ist ja damit noch nicht alles ersetzt, was die Stadt Prag an Auslagen jetzt noch mehr zu bestreiten haben wird.

Sie wird nicht nur das zu bestreiten haben, was diese Gründe werth sind und was sie für sie gelöst hätte. Sie hat wirklich darauf gerechnet, 500. 000 fl. für diese Gründe zu lösen; so viel wird ihr natürlicher Weife nicht nachgelassen werden. Das weiß ich schon im Vorhinein.

Aber, meine Herren, abgesehen auch davon, baß man hier in dieser Beziehung nicht den Schaden vollkommen ersetzen kann, muß auch noch in Rücksicht gezogen werden, daß dadurch, daß jetzt der Park größer werden wird, auch die Erhaltungskosten des Parkes wachsen werden und daß muß ja die Stadt auch tragen, Also die Stadt wird jedenfalls immer in Mitleidenschaft gezogen Werden, auch, wenn der h. Landtag diesen Antrag Dr. Grégr annimmt, daß die h. Regierung angegangen werden soll, dahin zu wirken, daß der Stadt wenigstens einiger Maßen der ihr hier zugefügte Schaden wieder gut gemacht werden soll durch den Nachlaß an dem hier verabredeten Kaufpreise und deswegen auch meine Herren! schließe ich mich mit voller Ueberzeugung, und ich glaube mit vollem Rechte, dem Antrage des Dr. Grégr an.

Abg. Jahnel: Bitte nms Wort:

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Jahnel hat das Wort.

Abg. Jahnel:

Hoher Landtag!

Nach Allem, was wir bezüglich des eben auf dem Programme stehenden Gegenstandes vernommen haben, drängt es mich mit wenigen Worten auszusprechen, daß ich dem Antrage der Kommis= sion unbedingt, dem Antrage des H. Dr. Julius Grégr aber, nur dann zustimmen kann und zustimmen werde, wenn derselbe erweitert wird noch durch den Zusatz: "falls die Prager Stadtgemeinde darum anflicht. "

Ich halte diesen Zusatz aus dem Grunde für notwendig, damit es nicht nachtraglich heißen könnte: "der h. Landtag bemühte sich für uns um eine Angelegenheit, um eine Ermäßigung, um die wir ja nicht angesucht haben und auf die gar nicht reflektirt wurde.

Ich stelle keinen separaten Antrag, ich bitte den H. Antragsteller, meine Anregung zu der sei= nigen zu machen und in dieser Beziehung Seinen Antrag zu erweitern.

Dr. Julius Grégr: Já se připojuji k tomu návrhu.

Oberstlandmarschall: Der H. Antragsteller Dr. Julius Grégr stellt über Veranlassung des Abg. Jahnel einen Zusatzantrag zu seinem Hauptantrage, der wohl als Schlußsatz zum An= trage gehört: "falls die Prager Stadtgemeinde darum anfucht. "

Sn. akt. Sládek (čte): Pan poslanec Jahnel navrhuje, aby ještě bylo přidáno: "bude-li za to žádati obec pražská. "

Oberstlandmarschall: Ich bitte dieje= nigen, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Kteří ten návrh podporují, nechť pozvednou ruku. (Stalo se. )

Der Antrag ist unterstützt und steht in Ver= handlung.

Wünscht noch Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí). Rokování jest ukončeno.

Die Debatte ist geschloffen.

Se. Exe. der H. Statthalter hat das Wort.

Se. Exe. Statthalter Baron Weber:

Ich würde glauben, inkorrekt zu handeln, Wenn ich nicht dasjenige vollständig bestätigen würde, was eben der Herr Vorredner Dr. Sladkowisth ge= sagt hat, wenn ich nicht auch die Meinung aussprechen würde, daß die Prager Stadtgemeinde hier auf einem vollkommen korrekten Standpunkt steht. Aber ich gelange dabei nicht zu demjenigen Schlusse, welchen die beiden Herren Vorredner Dr. Julius

Grégr. und Dr. Sladkowský zu ziehen scheinen, nämlich, daß hier eine gewisse Ersatzpflicht, eine gewisse Verantwortung des Staates vorliege und daß daher an den Staat der Anspruch gestellt werden solle, von dem Kaufpreie Etwas nachzu-lassen, welcher dem Staate für die überlassenen fortifikatorischen Gründe gebührt.

ES ist allerdings richtig, daß beim Abschlusse des Kontraktes der von der Statthalterei geneh= migte Regulirungsplan bereits vorlag. Die frü= heren Vereinbarungen jedoch hatten bestimmt, daß von den überlassenen fortifikatorischen Gründen nicht mehr als 11. 250 Kl. zu Baustellen ver= wendet werden dürfen.

Bei der Vorlage dieses Planes hatte die Prager Stadtgemeinde diese kontraktlichen Bedingungen vollkommen eingehalten.

ES lag somit der Statthalterei die Entschei= dung der Fragen vor, 1. ob irgend Etwas von den projektirten Baustellen abgerechnet werben solle, und 2. ob die Baustellen an jenen Orten errichtet werden sollen, wo sie beantragt wurden.

In ersterer Beziehung hätte die Statthalterei gegen den Kontrakt, gegen die Vereinbarung ge= handelt, wenn sie der Stadtgemeinde aufgetragen hätte, ein Mehreres noch zu Kommunikations= zwecken und zu den Parkanlagen zu verwenden, als vereinbart war. Die Kommune hat den Sti= pulationen entsprochen und in diesem Punkte konnte von der Regierung faktisch nichts beanständet werden.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP