Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo?

Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission über die Petition der Gemeinde Piastowitz u. A. wegen Erhaltung der Selčer Pfarre aus dem Religionsfonde.                          

Berichterstatter ist der Abg. Herr Dr. Alter.

Ich ersuche ihn den Bericht vorzutragen.

Nám. nejv. marš: Zpráva petiční komise o žádosti obce Plašťovické a jiných za vydržování fary v Selci z fondu náboženského.

Berichtest Dr. Alter: Die Vertreter der Gemeinden Vlastowic, Lhota, Seli, Hlawatec, Nowosedec, Hlaska und Nensattel haben sich an den h. Landtag mit der Petition Z. 83 gewendet, damit der h. Landtag geeignete Schritte einleite, daß die im Jahre 1801 ausgelassene Pfarre zu Selc in das Patronat des Religionsfondes wieder übernommen werde. In der Petition wird ausgeführt, daß der Religionsfond bis zum Jahre 1801 Patron der Pfarre gewesen war, daß in diesem Jahre der Neubau der Pfarre und des Kirchengebäudes nothwendig wurde, und als von Seite der Eingepfarrten die auf sie entfallende Konkurrenz nicht= aufgebracht wurde, mittelst Hofkanzleidekretes die Pfarre selbst ausgelöst, und die ihr zugetheilten Gemeinden anderweitig zugepfarrt werden sind.

Das Bedürfniß nach Errichtung einer neuen Pfarre machte sich jedoch in den 50. Jahren lebhaft geltend, und es wurden von den Ordinariaten die Verhandlungen wegen Wiedererrichtung der Pfarre eingeleitet. Die Gemeinden haben die Pfarre und die Kirche mit einem Aufwande von mehr als 24000 st. aufgebaut in der Hoffnung, wie sie ausführen, daß das Patronat vom Religionsfonde werde übernommen werden. Bei allen diesen Verhandlungen wurde seitens der pol. Behörde die Dotationsfrage nicht berührt, und als endlich die Gemeinden sich an die Statthalterei wegen Uibernahme des Patronates u. Dotation des Pfarrers aus dem Religionsfonde wandten, wurden sie mit ihrer Bitte abgewiesen, weil die pol. Behörde die Bewilligung zur Wiedererrichtung der Pfarre vorzüglich aus dem Grunde gegeben habe, daß eine neue Belastung des Religionsfondes nicht eintreten werde. Ein Rekurs an den Cultusniinister hatte keinen Erfolg.

Die Petenten weisen darauf hin, daß nach den bestehenden Bestimmungen alle Vorbedingungen für die Errichtung einer Pfarre in der Gemeinde selbst vorhanden sind und betonen, daß sie sich in jene großen Auslagen, welche die Gemeinden getroffen haben, wenn sie gewußt hätten, daß das Patronat von Seite des Religionsfondes nicht werde übernommen werden, nicht gestürzt haben würden. Jene Gemeinden, die ich genannt, und welche zur Pfarre zu Selč zugefallen sind, haben dermalen, 1093 Seelen u. sind ziemlich so hoch belastet, so daß Lhota Likařowa eine 9 %, Plastowic eine 8 1/2 %, Nensattel eine 11 1/2, Hlawatec eine 9 % und Sedlec eine 10 % Gemeindeumlage zahlen. Ist nun die Angabe der Petition richtig, daß die Dotationsfrage, welche bei Errichtung von Pfarren immer in Behandlung zu nehmen ist, nicht behandelt wurde, so sind hiedurch allerdings Verhältnisse geschaffen worden, welche eine Berücksichtigung der in der Petition gestellten Bitte rechtfertigen würden; indes fällt der Gegenstand in die Kompetenz der

politischen Behörde, u. es beantragt Somit die Petitionskommission, der h. Landtag wolle beschließen, die Petition Zahl 83 der Gemeindevertretungen von Plastowic, Lhota Lekařowa, Selč, Hlawatec, Hlaska u. Neusattel wegen Erhaltung der in Selč errichteten Pfarre ans dem Religionsfonde, wird der h Regierung zur Würdigung übergeben.

Komise činí návrh: Petice č. 83 obecních zastupitelstev obcí Plašťovic, Lhoty Lékařové, Selce, Hlavatce, Hlásky a Nového Sedla, aby fara v Selci zřízená vydržována byla nákladem fondu náboženského, odevzdána budiž sl. vládě k uvážení.

Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo ?

Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand ist der Bericht der Petitionskommission über die Petition, betreffend die Erlassung einer Strompolizeiordnung auf dem Wottawafluße.

Berichterstatter ist derselbe.

Nám. nejv. marš.: Zpráva petiční komise o žádosti pet. č. 50 za vydání říčního řádu pro řeku Otavu.

Zpravodajem jest pan Dr. Alter.

Berichterst. Dr. Alter: Joses Fürst, Mühlbesitzer in Hostie, petitionirt im eigenen Namen und Namens der übrigen Besitzer von an der Wottawa gelegenen Mühlen um die Erlassung einer Strompolizeiordnung für den Wottawasfluß. Die Petition weist darauf hin, daß die Strompolizeiordnung vom Jahre 1854 im §. 8 eine Bestimmung enthält, welche mit den dermaligen Verhältnissen nicht mehr im Einklang steht, die Bestimmung nämlich, daß die Wehrdurchlässe zu Zwecken der Floßfahrt jeder Zeit geöffnet werden müssen. Es wird * daraus hingewiesen, daß nach den jetzt bestehenden Wasserstands=Verhältnissen das zur Folge habe, daß die Mühlen nicht im Gange erhalten werden können, wodurch die Mühlbesitzer in ihrem Gewerbe sehr beeinträchtigt werden, ohne daß sie in irgend welcher Richtung eine Entschädigung bekämen, welche sie früher doch von den Flössern erhalten haben. Es wird nun in der Petition die Bitte gestellt, daß diese Bestimmung der Strompolizeiordnung eine Abänderung erfahren möge. Nachdem jedoch eine Solche Aenderung eine längere Zeit in Anspruch nehmen dürfte, so wird von Seite der Mühlenbesitzer noch das Begehren gestellt, daß vor Erlassung der Strompolizeiordnung eine Verfügung getroffen würde, analog jener für die übrigen Landesflüsse. daß die Wehrdurchlässe nur zu bestimmten Zeiten für die Floßfahrt geöffnet werden müssen. Aus Anlaß der Verhandlungen über die Borkenkäferkalamität hat der h. Landtag einen Beschluß gefaßt, dahin gehend, daß die h. Regierung ersucht

werde, mit möglichster Beschleunigung die Strompolizeiordnung zur Perhandlung und Bischlußfassung dem h. Landtage vorzulegen. In Folge dieses Beschlußes hielt sich die Petitionskommission für verpflichtet, die Anfrage zu stellen, in wie weit denn die Verhandlungen gediehen sind, und ob die Erlassung der Strompolizeiordnung in nächster Zukunft werde, gewärtigt werden können, weil auf diesem Wege die Petition ihre Erledigung fände. Der Herr Regierungskommissär bat in der Petitionskommission die Erklärung abgegeben, daß die Vorarbeiten soweit vorgeschritten sind, daß die Vorlage der Strompolizeiordnung wohl in der nächsten Zukunft, in der nächsten Session werde erfolgen können. Auch hat derselbe Seine Meinung dahin ausgesprochen, daß auch dem zweiten Begehren der Petenten, würde Folge gegeben werden können und so den bestehenden Uebelständen im administrativen Wege vorläufig würde Abhilfe verschafft werden können. Mit Rücksicht auf diese Erklärungen und auf den vom h. Landtage im Jahre 1874 gefaßten Beschluß ertaubt sind die Petitionskommission den Antrag zu stellen, der h. Landtag wolle die Pet. Z. 50 des Josef Fürst und Genossen zur Würdigung und eventuellen Benützung bei Revision der Strompolizeiordnung der h. Regierung abtreten und derselben das gestellte Begehren nach Festsetzung, bestimmter Zeiten, zu welchen am Wottawafluße die Floßfahrt, gestattet sein solle, zur thunlichsten Berücksichtigung empfehlen.

Sněm. akt. Sládek: Petiční komise činí návrh: Slavný sněme račiž petici č. 50 Josefa Fürsta a soudruhů postoupiti slavné vládě, aby ji uvážila a po případě aby jí použila za příčinou revise řádu policie řiční, jakož, i slavné vládě doporučiti, aby všemožně zřetel vzala k žádosti petentů za ustanovení určité doby, kde plavba vory po Otavě dovolena býti má.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen, die Hand, ergeben.                      

(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.

Rächster Gegenstand, ist der Bericht der Petitionskommission über die Petition der Gemeinde Travčic, Zaduschnik. und Podčapel um Verlegung der aus ihren Grundstücken stattfindenden Militärübungen. Berichterstatter ist der Hr. Dr. Nittinger. Ich ersuche ihn den Bericht vorzutragen.

Nám. nejv. marš.: Zprava petiční komise o petici č 115 obcí Travčic, Zadušníku a Podčapel za přeložení vojenských cvičení na jiné místo.

Zpravodajem jest p. Dr. Nittinger.

Zpráv. Dr. Nittinger: Slavný sněme!

Obce Travčice, Zádušník a Podčaply u pevnosti Terezínské podaly sem petici č. 115, v které uvádějí toto:

Pozemky obcím těm patřící hraničí přímo s pevností Terezínskou. Sousedství toto přináší jim velkých neshod; neboť netoliko že se tam cvičí velmi často pěchota, ale od roku 1870 každý rok cvičí se tam celý pluk husarů.

Škody, z toho vznikají mnohé jmenovaným obcím netoliko na plodinách, které právě na polích se nalezají nýbrž i na výtěžku budoucím; ježto udupaná půda nedá se náležitě vzdělat a ceny pozemku následkem toho také padají.

Nehledíc k tomu nedostává se ale prý občanům těm dostatečné náhrady za škody na pozemcích těchto učiněné.

Oni touží tedy po tom, aby příště cvičení vojenská jinam odložena byla, a aby po případě střídavě se odbývala; a citují zejména výnos c. k. ministerstva vnitra z dne 21. července 1875 č. 1482 odd. V., v kterémž prohlášeno bylo, že cvičení c k. vojska k uchránění polního hospodářství střídavě na rozličných místech konati se" mají.

Poněvadž ale stížnosti jejich podané u c. k. vojenských úřadů dosaváde minuly se s účinkem a obyvatelé oněch obcí obávají se, že jako dosud po 5 let i letos zase pozemky jejich k cvičení vojenským budou použity, žádají jmenované obce v petici své, aby slavný sněm opatření na příslušném místě učiniti ráčil, aby

a)  pro budoucí časy pozemky jejich proti vůli jejich cvičením c k jízdectva poškozovány nebyly, tudíž cvičení ta jinam přeložena byla a

b)  aby se jim za posledních pět roků dostalo, takové náhrady, která rovná se ku škodě skutečné vojenskými cvičeními jim spůsobené.

Nedá se upříti, že cvičení vojenská posádky Terezínské pro sousední obce jsou velkým břemenem, jež obce ty vlastně za celou říši snášejí, pročež jest spravedlivo, aby říše učinila náležitá opatření, by břemeno to občanům státním, kterých se týče, co možná bylo usnadněno a zejména aby za škody za tou příčinou spůsobené dostalo se jim úplné náhrady, jinak by břemeno to stalo se jim nesnesitelným.

Podle §. 365 ob. z. obč. jest sice každý občan státní povinnen, postoupiti i vlastnictví pozemku svého, vyžadujeli toho blaho obecné, avšak zároveň jemu přisluší za to náhrada plná.

Nestačí-li tudiž c. k. vojenské posádce Terezínské k cvičením jejím (Předseda zvoní) erární. pozemky k. pevnosti patřící a je-li nevyhnutelně zapotřebí, aby cvičení ta i na soukromých pozemcích se odbývala, pak jest žádoucno, aby cvičení ta neděla se aspoň každoročně na těchtýž pozemcích a kde se díti mají neb děla, aby náhrada za škody s tím spojené buď předběžně s vlastníky, pozemků smluvena aneb se strany c. k. vlády s největší svědomitostí vyšetřena a poškozeným dána byla.

Z těchto důvodů činí komise petiční návrh:

Slav. sněme račiž se usnésti, aby petice

č. 115 obcí Travčic, Zádušníku a Podčapel za přeložení vojenských cvičení posádky Terezínské na jiné místo po případě za plnou náhradu škod cvičeními těmi na pozemcích spůsobených postoupena byla c. k. vládě se žádostí, by k stížnostem v petici té položeným všemožný zřetel vzat byl a dostalo se jim napravení.

Die Petitionskommission stellt den Antrag: Der hoh. Landtag wolle beschließen: Die Petition Nr. 115 der Gemeinden Travčic, Zádušnik und Podčapel um Vorlegung der militärischen Uebungen der Besatzung in Theresienstadt auf einen andern Ort, event. um volle Entschädigung der durch diese Uebungen verursachten Feldschäden sei der k. k. Regierung zur thunlichsten Berücksichtigung der Beschwerdepunkte und behufs deren Abhilfe abzutreten. Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort.                                          

Žádá někdo za slovo?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Petitionskommission über die Eingabe des Gemeindeausschußes von Trhový-Dušník um Loszählung von der Zahlung der zweiten Hälfte der Verpflegskosten für die Korrigendin Josefa Pstroß.

Berichterstatter ist derselbe

Nám. nejv. marš. Zpráva petiční komise o žádosti obce Trhový Dušník za sprostění povinnosti k zapravení nákladu druhé polovice za káranku Josefu Pštrosovou

Zpravodaj ten samý.

Dr Nittinger: Slavný sněme!

Obec Trhové Dušníky vznesla na slavný sněm pet čís. 97, v níž uvádí toto: Vynešením zem výboru ze dne 17. února 1876 č. 4585 uloženo bylo obci té, aby z nákladu 254 zl. 17 kr. vzešlého za káranku Josefu Pštrosovou do oné obce příslušnou, zapravila polovici nákladu toho pr. 127 zl. 8 1/2 kr, k čemuž jí přiměřené lhůty povoleny býti mají Obecní výbor Trhových Dušník tvrdí však v petici zmíněné, že zaplacení tak velkého nepředvídaného nákladu i ve lhůtách obci té jest nemožno, poněvadž již nyní rozličnými břemeny přetížena jest, k jichžto uhražení 150% přirážek k daním přímým v té obci předepsaným zapotřebí jest, kdežto rolníci tamní po několik let již neúrodou stíženi a proto ve dluhy uvrženi a ostatní občané jen chudí domkáři a havíři jsou.

K uhražení žádané náhrady za Josefu Pštrosovou zapotřebí by bylo dalších 8% přirážek k přímým daním.

Mimo nemohoucnost svou uvádí obec dotčená též, že za přijmutí Josefy Pštrosové do káznice nežádala a tudíž také z té příčiny

nepokládá se za povinnou, náklad v té příčině vzešlý byť i jen částečně zaplatiti.

Z veškerých těchto důvodů žádá obec Trhové Dušníky, aby zbavena byla povinnosti k zaplacení 127 zl. 8 1/2 kr. shora uvedených.

V  příčině zapravování nákladu za ošetřování káranců platí v Čechách organisační statut nejvyšším rozhodnutím ze dne 28 února 1834 schválený, dále pak usnesení sl. sněmu z dne 25. září 1868.

Podle ustanovení těchto náleží především na kárance a na příbuzné k jeho výživě povinné, a kdyby tito k placení byli nespůsobilí, tedy na obec domovskou, nahraditi ošetřovací náklad sumou 100 zl. ročně vyměřený

V  pořadu dalším vložena zmíněným usnesením slavného sněmu z r. 1868 povinnost tato na okres, posléze na zemi.

Posuzovati spůsobilost povinných stran a korporací k placení přísluší výboru zemskému, jenž má též právo náklad převzíti na fond káznice v případě, že by povinovaní platiti nemohli.

V  případě, o kterýž tu jde, vychází z vyhledání zem. výborem konaných, že káranka Josefa Pštrosova, příbuzní její i obec Trhové Dušníky nijakého jmění nemají, že mimo to obec ta k daním přímým platí

přirážky zemské..............................31 1/2 %

" okresní.............................. 6 "

" školní............................... 10,,

,, obecní..............................14 "

" místní školní.......................19 "

činí již............. 80 1/2 %

v čemž zahrnuty nejsou požadované 127 zl. 8 1/2 kr, za káranku Josefu Pštrosovou a značný náklad na znovuzřízení mostu přes Litavu r. 1872 povodní strženého, kterýžto poslední náklad na 1104 zl 47 kr. rozpočtěn jest a tudíž další přirážky obecní 69 1/2% k přímým daním vymáhati bude a již odložen býti nemůže.

Uváží-li se, že podle zprávy ze dne 15. března 1876 č. 162 sněm. výborem zemským slavnému sněmu podané průměrná číslice přirážek na potřeby země, okresu, školního okresu, obce a školní obce činí v Čechách dohromady 69% daní přímých, vychází na jevo, že obec Trhové Dušníky již nyní v poměru k jiným obcím velice jest přetížena a že by tudíž bylo slušno a spravedlivo, aby celý náklad za ošetřování Josefy Pštrosové v káznici vzešlý na zemský fond převzat byl, to tím spíše, ježto i komise sl. sněmem pro záležitosti okresní a obecní zvolená ve své zprávě podané slavnému sněmu dne 28. března 1876, čís. 239 sněm., v příčině zákonního upravení náhrady za ošetřování káranců uznává neshody vyplývající z toho, že náhrada tato dosud subsidiárně vymáhá se na obcích a okresích a navrhla tudíž, aby povinnost obcí a okresů k náhradě té byla zrušena

a na fond zemský převedena, kterýžto návrh již usnešením sl. sněmu v jednom z předešlých sezení letošního zasedání přijat byl.

Ježto pak podle ustanovení dosud platných jak výše zmíněno, bylo, zemský výbor dosud jest povolán rozhodovati o náhradě nákladů ošetřovacích v káznici vzešlých, navrhuje petiční komise:

Slavný sněme račiž se usnésti: Petice č. 97 podaná obecním výborem Trhových Dušník za sproštění povinnosti k zapravení nákladu za káranku Josefu Pštrosovou vzešlého polovicí 127 zl. 8 1/2 kr. odevzdána budiž vzhledem k usnešení sněmu v jednom z předešlých sezení letošního zasedání v příčině zákonného upravení náhrady za ošetřování káranců učiněného zemskému výboru, aby důvody v ní uvedené znovu uvážil a k nim patřičný zřetel vzal.

Hoher Landtag geruhe zu beschließen: Die Petition Nr. 97 des Gemeindeausschußes in Trhový Dušnik um Enthebung von der Verpflichtung zur Entrichtung des Ersatzes von 127 fl. 8 1/2 kr. für die Korrigendin Josefine Pstroß wird mit Bezug auf den in einer der vorgängigen Sizzungen der diesjährigen Landtagssession in Betreff der Regelung des Verpflegskostenersatzes für die Zwänglinge dem Landesausschuße zur nochmaligen Erwägung der darin angeführten Gründe und thunlichster Berücksichtigung überwiesen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ?

Diejenigen, die dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht Der Petitionskommission über die Petition der Bergleute in Přibram und Birkenberg um Ausrechterhaltung der früher genossenen Befreiung ihrer Kinder vom Schulgelde. Berichterstatter ist derselbe.

Nám. nejv. marš.: Zpráva petiční komise o žádosti horníků Příbramských a Březohorských, aby dítky jejich jak dříve osvobozeny byly od platu školního. Zpravodaj tentýž

Dr. Nittinger: Slavný sněme! Velký počet horníků Příbramských a Březohorských podal sem petici č. 100, v které domahá se pro své dítky zrušení školného z důvodů těchto:

1. Byly vždy od dávných časů od platu tohoto osvobozeny, ježto Příbram s Březovou Horou jistý užitek ze školního kuksu od tamních stříbrných dolů požívaly; byvše za to dle Maxmilianského horního řádu povinny, dítkám horníků tamních nejen vyučování, nýbrž i školní náčiní bezplatně zaopatřiti, kteréžto ustanovení po dlouhá leta zachováváno a dosud vyzdviženo nebylo.

2.   Před mnoha lety odejmuly jmenované obce školní náčiní hornickým dětem, takže horníci náčiní to svým nákladem opatřiti byli nuceni.

3.   Za každé dítě ku škole povinné museli horníci, ba i vdovy jejich v letech 1874 a 1875 po 1 zl. 56 kr. a za rok 1876 musí již po 3 zl. 12 kr za každé dítě školného platiti.

4.   Mnohé hornické rodiny v Příbrami a Březové Hoře požehnány jsou šesti až sedmi dětmi, z nichž dvě, tři i čtyry najednou školy navštěvovati povinny jsou, a sice dle nových zákonů školních až do dovršeného 14. roku věku svého.

5.   Podepsaní horníci vydělají měsíčně v průměru pouze 15 až 20 zl. svou těžkou prací, což nevystačuje, aby ženu a děti od hladu a zimy uchránili, neřku-li aby ještě školné zapravovati mohli, ježto byty a dříví o 40 % 50 % jsou zdraženy.

6.  Navzdor těmto důvodům ucházeli se dosud horníci marně u úřadů, aby od školného osvobozeni byli, ba přikročeno namnoze k zabavení skrovného majetku jich pro nezapravené školné

7.   Požitek z kuksu školního dolů Příbramských, dolů stříbrných jde nyní do školního fondu, jest tedy spravedlivo, aby určení jeho, by z něho bezplatně opatřeno bylo vyučování dětí hornických v Příbrami a Březové Hoře, dle platného dosud ustanovení Maxmilianského horního řádu na dále zachováno bylo.

Petice, o kterouž tu jde, postrádá veškerých příloh, z kterých by dotýčný právní poměr a dosavádní vyhledání v té věci posouzeny býti mohly. Nicméně petiční komise má za to, že věc jest pozoruhodnou a zasluhuje pečlivého vyšetřování a uvážení v té příčině, k jakým účelům tak zvaný školní kuks v Příbrami byl původně určen a pokud jim nadále zachován býti má; vyhledání a rozhodnuti o tom, jde-li zde o nadaci nějakou, čili nic, spadá v příslušnost vládních orgánů.

Petiční komise navrhuje: Slavný sněme račiž se usnésti, aby petice čís. 100 podaná horníky Příbramskými a Březohorskými za osvobození dítek jejich od placení školného z příčin v petici uvedených byla postoupena vládě, by ji uvážila a k ní všemožný zřetel vzat byl.

Die Pet. -Kommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition der Bergleute in Přibram und Birkenberg um Aufrechthaltung der früher genossenen Befreiung ihrer Kinder vom Schulgelde aus den in der Petition angeführten Gründen sei der hohen Regierung zur Würdigung und thunlichsten Berücksichtigung abzutreten.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Petitionskommission über die Petition der Häusler in Plöß um Vertheilung der dortigen gemeinschaftlichen Hutweiden.

Berichterstatter ist der Herr Abgeord. Wilhelm Alter. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.

Nám nejv. marš: Zpráva petiční komise o žádosti domkářů Plösských za rozdělení tamnějších společně užívaných pastvin.

Zpravodaj pan Vilém Alter.

Berichterstatter Wilhelm Alter (liest):

Hoher Landtag! Nach der vorliegenden Petition Z. 85 pet. besitzt die Ortschaft Plöß eine Gemeindehutweide von 30 und 155 Joch, bezüglich welcher der Gesammtheit der weibeberechtigten Infassen das Nutzungsrecht zusteht.

Unter diesen Weibeberechtigten befinden sich auch 22 Häusler, welche mit wenigen Ausnahmen sonst keine Grundbesitzer sind und sich deshalb schon wiederholt an die h. Behörden mit dem Ansuchen um Vertheilung dieser Hutweiden gewendet haben, bisher aber ohne Erfolg, weil ein gemeinsames Einverständniß aller Weibeberechtigten zu dieser Vertheilung nicht erzielt werden konnte.

Die gedachten Häusler stellen daher in der vorliegenden Petition die Bitte um die Erlassung eines Landesgesetzes, nach welchem jedem einzelnen Berechtigten über Verlangen der ihm gebührende Antheil an der gemeinsamen Hutweibe ausgeschieden und in's Eigenthum übergeben werde.

Da es sich hier um die Gemeindehutweibe handelt, bezüglich welcher in Absicht aus die gewünschte Theilung derselben der §. 68 des Gemeindegesetzes in Anwendung zu kommen hätte, erlaubt sich die Petitionskommission den Antrag zu stellen: Die vorliegende Petition der Häusler von Plöß um Erlassung eines Gesetzes, nach welchem jedem einzelnen Berechtigten über Verlangen der ihm gebührende Antheil an der gemeinsamen Hutweide ausgeschieden und in's Eigenthum übergeben werde, sei dem Landesausdchuße zur weiteren Amtshandlung abzutreten

Sněm. sekr. Sládek: Petiční komise činí návrh, aby petice domkářů Plösských za vydání zákona, mocí kterého by každému oprávněnému účastníku k požádání jeho podíl jemu na společných pastvinách náležející vyloučen a ve vlastnictví odevzdán býti měl, zemskému výboru k dalšímu jednání odstoupena byla.

Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo ?

Wünscht Jemand das Wort?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Stadtgemeinde Lomnitz um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.

Berichterstatter ist Hr. Abg. Josef Theumer, ich ersuche ihn den Bericht vorzutragen.

Nám. nejv. marš.: Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské obce Lomnické za povolení k vybírání přirážky z nájemného.

Zpravodaj pan Theumer.

(Oberstlandmarschall verläßt den Saal und übergibt den Vorsitz dem Oberstlandmarschall=Stellvertreter. )

Berichterst. Jodef Theumer (liest): Hoher Landtag! Die Gemeindevertretung Lomnitz, Bez. Lomnitz, hat am 1. Dezember 1875 beschlossen, eine Miethzinsumlage und zwar im Betrage von 3 kr. von jedem Gulden des Miethzinses von 30 fl. bis 50 fl. und von 5 kr. von jedem Gulden des den Betrag von 50 fl. übersteigenden Miethzinses anzuheben.

Begründet wird dieses Gesuch dadurch, daß dermal in der Gemeinde Lomnitz an Schul= und Gemeindeumlagen mit Ausnahme der Landesumlage 132 % eingehoben werden, eine weitere Steigerung dieser Umlage höchst empfindlich wäre und das im Gemeindepräliminare für das Jahr 1876 ausgewiesene Defizit von 1620 fl 58 kr allein eine mehr als 30jährige Umlage erfordert.

Gegen den erwähnten, im Sinne des §. 90 der G. =O ordnungsmäßig verlautbarten Gemeindebeschluß haben mehrere Bewohner von Lomnitz Einwendungen eingebracht, welche dahin gehen, daß die Bedeckung des Abganges im Gemeindehaushalte in erster Reihe durch Steuerzuschläge in geschehen habe, und daß die durch die beabsichtigte Umlage betroffenen Miethleute zumeist der ärmsten Klasse angehören.

Die Gemeindevertretung macht gegen die letztere Einwendung geltend, daß dieselbe unbegründet sei, da ja Miethzinse bis 30 fl. von der Umlage befreit bleiben sollen.

Die Bezirksvertretung befürwortet das Gesuch; von Seite der k. k. Finanzlandesdirektion wird ein Anstand gegen die Einhebung dieser Miethzinsumlage nicht erhoben.

Der Landesausschuß findet bei der nachgewiesenen finanziell bedrängten Lage der Gemeinde Lomnitz das Gesuch ebenfalls zu befürworten und die Heranziehung der Gemeindegenossen zur Tragung der Gemeindelasten in der Billigkeit gegründet, da dieselben an sämmtlichen Gemeindeanstalten partizipiren.

Die Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten spricht sich in Berücksichtigung der angeführten Verhältnisse ebenfalls für die Bewilligung und zwar in Uibereinstimmug mit dem Landesausschuße aus die Dauer von 5 Jahren aus, und stellt demgemäß nachstehenden Antrag:

Hoher Landtag wolle nachstehendes Gesetz beschließen:

Gesetz

vom.....

womit der Ortsgemeinde Lomnitz, Bezirk Lomnitz, Bezirkshauptmannschaft Semil, die Einhebung einer Miethzinsumlage bewilligt wird. Uiber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Gemeinde Lomnitz (Bezirk Lomnitz, Bezirkshauptmannschaft Semil) die Einhebung einer Umlage:

a)  von 3 Kreuzer von jedem Gulden des im Gebiete dieser Gemeinde gezahlten Miethzinses im Betrage von 30 fl. bis 50 fl. und

b)  von 5 Kreuzern von jedem Gulden des im Gebiete dieser Gemeinde gezahlten, den Betrag von 50 st. übersteigenden Miethzinses von den Miethparieien auf die Dauer von fünf Jahren zu bewilligen.

Sněm. sekr. S c h m i d t: Komise činí návrh: Sl. sněme račiž usnésti se na zákoně tomto: Zákon,

daný dne .....

kterýmž se místní obci Lomnici (okresu Lomnického v obvodu okresního hejtmanství Semilského) povoluje vybírání přirážky z nájemného. K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně povoliti obci Lomnici, okresu Lomnického, v obvodu okresního hejtmanství Semilského, aby od nájemníků na dobu pěti let vybírati mohla: a) přirážku 3 krejcarů z každého zlatého v obvodu obce této placeného nájemného, činí-li nájemné 30 zl. až 50 zl.; b) přirážku 5 krejcarů z každého zlatého v obvodu obce této placeného nájemného, převyšuje-li nájemné sumu 50 zl.

Oberstlandmarschall=Stellvertreter: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Diejenigen, welche einverstanden find, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )

Der Antrag ist angenommen. Berichterst. J. Theumer: Ich erlaube mir zugleich die 3 Lesung zu beantragen:

Sněm. sekr. Schmidt: Činí se návrh, aby se předevzalo hned 3. čtění zákona.

Oberstlandmarschall=Stellvertreter: Wünscht Jemand das Wort?

Ich ersuche jene Herren, welche mit der 3. Lesung einverstanden sind, die Hand zu erheben.

(Geschieht) Angenommen.

Dann ersuche ich jene Herren, welche mit dem Gesetze in 3. Lesung einverstanden sind, sich zu erheben. (Geschieht. )

Das Gesetz ist in 3. Lesung angenommen.

Ein weiterer Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission über die Pet. der Gemeinden Hoch-

Chlumetz, Wýska, Wapenic und Austupenic um Er-

richtung einer 2klassigen Volksschule in Hoch=Chlumetz.

Berichterstatter ist Herr P. Anton Husák.

Zpráva školní komise o petici obce Chlumecké, Výsky, Vápenice a Ouštěpnice za zřízení dvoutřídní školy národní ve Vysokém Chlumci.

Zpravodaj pan Husák.

(Der Oberstlandmarschall übernimmt wieder den Vorsitz. )

Zprávodaj P. Husák: Slavný sněme!

Šest obcí a dvě samoty okresu Sedlčanského a městys Vysoký Chlumec, pak vesnice Vápenice, Výska, Oustupenice, Hradce a Jezvina a samoty sv. Marek a Pačiska, téhož času dílem k Počepicům, dílem k sv. Janu přiškolené, žádají slavný sněm, by se jich zastal v jejich snaze o zařízení samostatné dvoutřídní školy na Vysokém Chlumci.

Již roku 1874 zakročily ony obce prostřednictvím c. k. okresní školní rady v Sedlčanech k c. k. zemské školní radě o vyškolení z Počepic a o zařízení nové školy ve Vysokém Chlumci.

Žádost jejich nebyla c. k. okresní školní radou podporována, hlavně z toho důvodu, jak se okresní školní inšpektor vyjádřil, že by vyškolení ono na ujmu řádného zařízení a zdařilého vyučování školy Počepické se stalo, vedle důvodu druhého, že vzdálenost oněch obcí od Počepic přes 3/4 hodiny neobnáší. Zněl tedy návrh c k. okresní školní rady ze dne 7 července 1874 v ten smysl, by se žádosti oněch obcí o zařízení nové školy ve Vysokém Chlumci nevyhovělo; ku kterému návrhu i zemská školní rada přistoupila, jak její výnos ze dne 16. září 1874 praví, "jelikož není zákonnitých podmínek, které by zařízení potřebné školy pro tyto obce a samoty vyžadovaly" a zprávu tu podala c. k. okresní školní radě k dálšímu zařízení.

Obce ony neustály ve své snaze, tak že na výslovné nařízení c. k. zemské školní rady ze dne 2. února 1875 p. okresní hejtman dne 10. února 1875 veškeré spisy na zařízení nové školy ve Vysokém Chlumci se vztahující zemské školní radě zaslati přinucen byl, při čimž si dovolil připamatovati, že pro ten pád, když by nová škola na Vysokém Chlumci povolena býti měla, i katastrální obec Pořešická, dosud ku škole počepické přiškolená, novou školu v Pořešici by si zařídila.

Zákon ze dne 19. února 1870, který o podmínkách zařízení nové školy jedná, žádá, by obec, jež novou školu pro sebe si přeje, se vykázala předně počtem nejméně 40 dítek ke škole povinných a za druhé vzdáleností jedné hodiny od školy.

A. Co se týče počtu dítek ku škole povinných z oněch obcí, co novou školu na Vysokém Chlumci si přejí, jest tento následující:

Vysoký Chlumec	71]
	20
	17	dosud při škole počepické.
	6
	2
	1
	6	dosud přiškole svatojanské.
	3
	126

Tento počet dostačuje úplně, by dle zákona od 19. února 1870 pro tyto dítky zvláštní škola zařízena býti mohla, ano měla; ano tento počet dokazuje, že se rok od roku množí, neb r. 1874 obnášel počet dítek škole povinných vyjma Hradce a Jezvinu 103, r. 1876 117.

Všeho obyvatelstva v oněch obcích jest 880 duší v 109 domech.

B. Co se týče druhé podmínky zákona, vzdálenosti od školy, vykazuje se býti jiná, než jak v zprávě c. k. okresní školní rady bylo praveno, že žádná z těch obcí přes 3/4 hodiny od školy vzdálena není.

Dle udání v žádosti k slavnému sněmu jest vzdálenost následující:

Vysoký Chlumec	od sv. od Počepic Jana	1486	sáhů	čili	3/4| hodiny.
Výska		1486	"	"	4 "
Vápenice		2246	"	"	přes hodinu
Oustupenice		2530	"		1 1/4 hodiny.
Sv. Marek		2500	"	"	1 1/4 "
Pačiska		2690	"	"	přes 1 1/4 hod.
Hradce		2640	"	"	" 1 1/4 "
Jezvina		2640	"	"	1 1/4

Naproti tomu byla by vzdálenost od nové školy ve Vysokém Chlumci mnohem menší, a sice: Výska hned vedle Vysokého Chlumce

	660	sáhů	něco přes 1/4 hod.
	900	"	ne úplně 1/2 hod.
	840	"
	1204		)
	1300		/ něco přes 1/2 hod.
	1400	"

Již Vysoký Chlumec s Výskou s počtem 91 dítek ku škole povinných mají právo na vlastní školu.

Stojí sice v odstavci 8. zákona ze dne 19. února 1870, že na nebezpečí řádného zařízení a na ujmu zdařilého vyučování pozůstávajících škol nové školy povoliti se nemají.

Takového nebezpečí nestává V přítomném pádu pro školu počepickou, ona by i na dál co 3 třídní škola obstála, stím rozdílem jedině, že by nebylo zapotřebí dvou parallelek, o něž se právě teď jedná.

Uváží-li se, že počet dítek z obcí výš jmenovaných, o novou školu ve Vysokém Chlumci se hlásicích 126 obnáší, uváží-li se, že veškeré tyto obce k nové škole vysoko chlumecké mnohem blíže by měly než k dosavadním svým starým školám v Počepicích a u sv. Jana,

v uvážení, že Vysoký Chlumec s Výskou 91 dítek k škole povinných má, činí školní komise návrh: Slavný sněme račiž se usnésti takto: Žádost výš jmenovaných obcí: Vysokého Chlumce, Výsky, Vápenice, Oustupenice, Hradce a Jezviny a samot sv. Marka a Pačisky budiž vysoké zemské vládě k důkladnému uvážení odporučena.

Hoher Landtag ! In Erwägung, daß die Anzahl der Kinder aus den um eine neue Schule in Hoch Chlumec petitionirenden Gemeinden 126 beträgt; in Erwägung, daß alle diese Gemeinden zur neuen Schule in Hoch Chlumec näher hätten, als zu den bisherigen alten Schulen in Počepic und. in Skt. Johann; in Erwägung, daß Hoch Chlumec mit Wyska 91 schulpflichtige Kinder zählt, stellt die Unterrichtskommission den Antrag:

Hoher Landtag wolle beschließen:

Die Petitionen der Gemeinden Hoch Chlumec, Wyska, Wapenice, Austupenice, Hradce und Jezwiny, dann der Einschichten Skt. Markus und Pačiska werden der hohen Regierung zur eingehendsten Würdigung empfohlen.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Debatte.

Der Hr. Abgeord. Freiherr von Scharschmidt hat das Wort.

Abg. Freih. Scharschmidt: Ich glaube, daß der h. Landtag durch die Annahme der von der Unterrichtskommission empfohlenen Resolution einigermaßen in Widerspruch kommen würde mit den Beschlüssen, welche neulich über die von mir vertretenen Anträge der Budgetkommission bezüglich der Errichtung neuer Schulen gesaßt worden sind. Es wurde damals beschlossen, die Regierung zu ersuchen, sie möge dahin wirken, daß mit der Errichtung neuer Schulen nur nach Maßgabe der vorhandenen geprüften Lehrkräfte vorgegangen werden

solle.

Die Motive dieses Beschlußes waren, daß die Bestimmungen des Volksschulgesetzes bezüglich der Schulen, welche beim Vorhandensein einer gewissen Anzahl von Kindern errichtet werden müssen, allerdings als das anzustrebende Ziel zu betrachten seien, welche die Schulverwaltung im Auge behalten muß, daß dieses Ziel aber nicht ans einmal, sondern nur schrittweise erreicht werden kann und daß es nur zweckmäßig ist, bezüglich dieses. Schrittweisen Vorgehens im genauen Verhältnisse mit den vorhandenen zur Versügung stehenden Lehrkräften vorzugehen. In diesem Falle scheint nun der Landesschulrath vollkommen im Sinne der Grundsätze vorgegangen zu sein, welche von Seite des h. Landtages adaptirt worden sind und es würde nun eine eigenthümliche Situation geschaffen werden, wenn kurze Zeit nach einem solchen Beschluße derartige Gesuche der Gemeinden, wie sie zu Hunderten, ja Tausenden vielleicht einlaufen, dem Landesschulrathe zur eingehendsten Würdigung empfohlen würden.

Er hätte dann allerdings die schärfste Waffe in der Hand; der Aufforderung, welche von Seite des Landtages durch die Regierung an ihn gerichtetet wird, einen eigenen speciellen Beschluß des Landtages entgegenzuhalten. Ich glaube aber nicht auf das Detail eingehen zu Sollen, welches in dem Berichte auseinandergesetzt ist; es sind da verschiedene Data einander gegenübergestellt, die sich widersprechen.

Der Landesschulrath hat nämlich behauptet, daß die gesetzlichen Bedingungen zur Errichtung der Schule nicht vorhanden seien; von Seite der Schulkommission wird die Zahl der Kinder, welche vorhanden sein sollen, angegeben und dadurch begründet, daß die Bedingungen vorhanden seien. Der Bezirksschulrath hat behauptet, daß durch die Errichtung einer neuen Schule der Bestand einer altern in Počepic, wohin diese Ortschaften eingeschult sind, gefährdet werde; die Schulkommission stellt das in Abrede.

Ich besitze nicht die nöthigen Informationen, um mit ein sicheres Urtheil darüber zu bilden, welche der beiden Autoritäten Recht hat; aber ich glaube, es ist auch nicht nothwendig, das zu untersuchen, sondern es scheint mir am zweckmäßigsten, daß der h. Landtag auch in dieser Frage denselben Vorgang einschlage, welcher über Antrag der Budgetkommission bei allen ähnlichen Petitionen, welche sich auf Schulbausubventionen bezogen, eingehalten wurde.