Stenographischer Bericht
der
XXIV. Sitzung der vierten Session des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1872,
am 12. Mai 1875.
Stenografická zpráva
o
XXIV. sezení čtvrtého zasedání sněmu království českého od roku 1872, dne 12. května 1875.
Inhalt
Präsidial - Mitthelungen.
Landesausschußbericht, betreffend die Subventionirung von Schulbaulichkeiten.
Dritte Lesung des Gesetzes zur Regelung der Rechtsverhaltnisse des Lehrerstandes an öffentlichen Volkschulen.
Bericht der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlastungsfondes für das Jahr 1874.
Bericht der Kommission zur Berathung des Forstgesetzes.
Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten zur Ldtgs. Zahl 154.
Bericht dersesben Kommission, betreffend die Ausscheidung einiger Gemeinden aus dem Frauenberges Gerichtsbezirke.
Bericht derselben Kommission über die Petition mehrerer Gemeinden um Abänderung der Gemeindeordnung vom J. 1864 bezüglich der Dienstverhältnisse der Gemeindebeamten.
Bericht derselben Kommission zum L. -A. -Berichte Z. 24 über Eingabe der Stadtgemeinde Radnitz um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Bericht dersselben Kommission über die Petition der Gemeinde Deschna um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Bericht derselben Kommission über die Petition Nr. 695 des Ignaz Waníček mit 14 Genossen aus Mukařow betreffs Benützung eines Gemeindegrundstückes.
Bericht derselben Kommission über den L. -A. -Bericht Z. 225 betreffs Uibergabe der Zwangsarbeitsanstalt an den Staat.
Bericht der Petitionskommission über die Pet. Z. 239 der Gemeinde Neustadtl zur Herstellung einer Verbindungsstraße zwischen Neustadtl, Haindorf und Heinersdorf.
Bericht derselben Kommission über die Eingabe Z. 2213 des Bezirksausschußes Beraun betreffs Regulirung der Litawa und des Rothbaches.
Ingleichen über die Petition Z. 5 des Gemeindevorstandes zu Kamenitz betreffs der selbstständigen Ausübung der Jagdbarkeit.
Bericht der Budgetkommission betreffs Gewahrung von weiteren Vorschüssen an die bedürftigen Waldbesitzer und Waldgemeinden des Böhmerwaldes zur Bekämpfung des -Borkenkäfer«.
Bericht der Budgetkommission über den L. -A. -B. Z. 271, betreffend die den Weinbergbesitzern für die Maßregeln gegen die Verbreitung der Reblaus zuentsprochenen Entschadigungen.
Bericht der Petitionkommssion über die Petition des Friedrich Kokoška um Ablösung des ob seinem Hause Nr. 45 in Ronsperg haftenden Pfarrzehens.
Obsah:
Presidialní oznámení.
Zpráva výboru zemského v příčině udělení podpory k stavbám školním.
Třetí čtení zákona v příčině upravení právních poměrů učitelstva na veřejných školách národních.
Zpráva budžetní komise o účetním závěru fondu vyvazovacího na rok 1874.
Zpráva komise k poradě o osnově zákona o lesích v království Českém.
Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti k č. zem. sn. 154.
Zpráva téže komise o vyloučení některých obcí ze soudního okresu Hlubockého.
Zpráva téže komise o petici více obcí o změně obecního řádu od r. 1864 v záležitostech poměrů služebných obecních úředníků.
Zpráva téže komise ke zprávě zemského výboru č. 24 o žádosti městské obce Radnické za zřízení okresního soudu tamtéž.
Zpráva téže komise o petici obce Deštné za zřízení okresního soudu tamtéž.
Zpráva téže komise o petici č. 695 Ignáce Vanička se 14 ti soudruhy z Mukařova za užívání obecního pozemku.
Zpráva téže komise o zprávě zemského výb. č. 225 v příčině odevzdání káznice do správy státní.
Zpráva petiční komise o petici č. 239 obce Neustadtlu za zřízení spojovací silnice mezi Neustadtlem, Heindorfem a Heinersdorfem.
Zpráva téže komise o žádosti č. 2213 okr. výboru Berounského v příčině upravení Litavy a Červeného potoka.
Taktéž o petici č, 5 obecního představenstva Kamenického v příčině samostatného vykonávání honebnosti.
Zpráva budžetní komise o povolení dalších záloh nuzným majitelům lesa a obcím Šumavským na překonání kůrovce.
Zpráva téže komise o zprávě zemského výboru č. 271 v příčině náhrad majitelům vinic proti rozšíření révokazu.
Zpráva petiční komise o petici Bedřicha Kokošky za odstranění desátku farního, který lpí na domě jeho č. 45 v Ronšperku.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Eduard Claudi und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Exc. der Statthalter Freiherr von Weber und der k. k. Statthaltereirath Franz Mattas.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 20 Min. Vormittags.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Náměstek nejvyššího maršálka Edvard Claudi a počet poslanců k platnému uzavírání dostatečný.
U vládního stolu: Jeho Exc. místodržitel svob. pán Weber a c. k. místodržitelský rada Frant. Mattas.
Počátek sezení: 11 hodin 20 minut dopoledne.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Sitzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem h. Landtage folgende Mittheilungen zu machen:
Die Geschäftsprotokolle der 21. Sitzung vom 8. Mai sind durch die vorgeschriebene Zeit aufgelegt gewesen.
Nám. nejv. marš.: Jednací protokoly 21. sezení ze dne 8. května byly v určitém čase k nahlédnutí vyloženy.
Oberstlandmarschall: Wird zu deren Fassung eine Bemerkung gemacht?
Nám. nejv. marš.: Stane se nějaká námitka?
Oberstlandmarschall: Wenn es nicht der Fall ist, so sind sie agnoszirt.
Nám. nejv. marš.: Jsou tedy schváleny.
Oberstlandmarschall: In Druck wurde vertheilt.
Nám. nejv. marš.: V tisku bylo rozdáno.
Ldt. -Akt. Sladek: Nr. 277. Bericht der Kommission über den Voranschlag des Normalschulfondes für das Jahr 1876.
Čís. 277. Zpráva budžetní komise o rozpočtu normálního fondu školního na rok 1876.
Oberstlandmarschall: Einlauf von Petitionen und deren Zuweisung.
Nám. nejv. marš.: Petice a jejich přidělení.
Sněm akt. Sládek: Posl. Vacek, petice obce Jílového, Petrova, Hradiska, Vrbna-Zelčína za zrušení školného.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. akt. Sládek: Týž, dto. dto. Jílového, Chvaletic-Petrova, Hradiska za změnu řádu volebního do sněmu.
Nejv. marš.: Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Sněm. akt. Sládek: Posl. P. Husák, petice voličů a obecního zastupitelstva v Drahelnicích za totéž.
Posl. Pražák, dto. dto. v Loučce, Chvalíně, Ctinovsi a Nov. Dvoru za totéž.
Nejv. marš.: Téže komisi.
Sněm. aktuar Sládek: Týž, těch samých obci za zrušení školného.
Posl. P. Husák, petice obce Drahelnic za totéž.
Posl. Pražák, dto. obce Nového Dvoru, Loučky, Ctinovsi, Chvalína za zřízení české university.
Posl. P. Husák, petice obce Drahelnic za totéž.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. aktuar Sládek: Posl. rytíř Oppenheimer, pet. města Sobotky, Rovenska a Železného Brodu za stavbu silnice ze Železného Brodu do Rovenska a za subvenci.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Sněm. aktuar Sládek: Posl. P. Husák, petice městské obce Libochovské za subvenci 20000 zl. ku stavbám škol.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Sněm. aktuar Sládek: Týž, pet. městské obce Libochovické za vřadění města Libochovic mezi volební okresy měst a míst průmyslových Roudnice, Mělník, Brandýs.
Nejv. marš.: Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Ldt. -Sekr. Sladek: Abg. Ziegler, Pet. des Bezirksauschußes Neuern um Subvention von 7500 fl. zur Rekonstruirung von Bezirksstrassen.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission.
Ldt. -Sekr. Sladek: Abg. Ritt. von Ehrlich, Pet. des Vereins deutscher Aerzte in Prag um Abänderung der Bauordnung.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission.
Ldt. -Sekr Sladek: Abg. Ritt. v. Schwarzenfeld, Pet. der Gemeinde Christofhammer um Subvention zum Schulhausbaue.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission.
Sněm. aktuar Sládek: Posl. dr. Trojan, petice osadníků v Dušníku, Jedibabech, Křivousi, Hostinu, Vojkovicích za lhůtu k splácení zálohy obdržené k zřízení hráze Dušnické.
Nejv. marš: Budžetní komisi.
Sněm. aktuar Sládek: Posl. dr. Grégr. petice obce Maslovic, Lhoty Pískové, Hoštic, Kličan a Vysoké nad Jizerou za zřízení české university.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. aktuar. Sládek: Posl. dr. Grégr, petice obce Hostie, Maslovic, Yysoké, Lhoty Pískové za zrušení školného.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. akt. Sládek: Týž, těch samých obcí a voličů v Lhotě Pískové za změnu řádu volebního do sněmu.
Posl. Vacek, petice zastup. města Bystré za zřízení okr. soudu tamtéž.
Nejv. marš.: Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Sněm. akt. Sládek: Týž, petice některých obcí okresu Litomyšlského za podporu k zřízení rybníků budislavských a k olesnění břehů potoka Děsenského.
Nejv. marš.: Komisi pro upravení vodní otázky.
Sněm. akt. Sládek: Posl. Pražák, petice voličů a obce Vodochoda, voličů v Stanově a obce Tříče za změnu řádu volebního do sněmu.
Nejv. marš.: Komisi pro obec. a okresní záležitosti.
Sněm. akt. Sládek: Týž, pet. obce Sanová Tříče, a Vodochoda za zrušení školného.
Týž, těch samých obcí za zřízení české university.
Posl. -Nittinger, pet. obce Obecnic, Tmaň a Mravína za zřízení české university.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. akt. Sládek: Týž, voličů v Tmani, obce a voličů v Mravíně, Mšeci za změnu řádu volebního do sněmu,
Nejv. marš.: Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Sněm. akt. Sládek: Týž, petice obce Obecnice za zrušení školného.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Sněm. akt. Sládek: Posl. P. Husák, pet. obce a voličů ve Vepřeku, Nové vsi, Auholicích za změnu řádu volebního do sněmu.
Nejv. marš: Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Sn. akt. Sládek: Týž, těch samých obcí za zřízení české university.
Posl. Vacek, pet. obce Sloupnic za totéž.
Týž, té samé obce za zrušení školného.
Týž, dto. dto. za obsazení míst řídících učitelů na obecních školách cestou veřejného konkursu. Nejv. marš.: Školní komisi.
Sn. akt. Sládek: Posl. Pražák, petice 41 obcí okresu Roudnického za změnu zákona o myslivosti.
Nejv. marš.: Komisi pro zákon honební.
Sněm. akt. Sládek: Posl. dr. Trojan, pet. voličů a poplatníků v Slušticích za změnu řádu volebního do sněmu.
Nejv. marš.; Komisi pro obec. a okres. záležitosti.
Ldt. -Sekr. Slabek: Forst, Harta und mehrer Nachbargemeinden um Ausscheidung aus dem Landtagswahlbezirke Hohenelbe, Rochlitz, Starkenbach und Zutheilung zu einem deutschen Wahlbezirke.
Oberstlandmarschall: Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten.
Wir gehen nun zur Tagesordnung über.
Přistoupíme k dennímu pořádku.
Der erste Gegenstand ist der Landesausschußbericht, betreffend die Subventionirung von Schulbauten. Berichterstatter ist der L. -A -B. Hr. Dr. Volkelt.
Nám. nejv. marš.: Zpráva výboru zemského v příčině udělení podpory k stavbám školním.
Berichterstatter Dr. Volkelt (liest); Hoher Landtag;
Der h. Landtag hat in seiner am 15. Oktober 1874 stattgehabten Sitzung die Bildung eines vom Landesfonde zu dotirenden Vorschußfondes zu Schulbauzwecken mit dem Betrage von 300000 fl. bewilligt und gleichzeitig einen Gesetzentwurf genehmigt, nach welchem die Hereinbringung der aus diesem Fonde gegebenen Vorschüsse erfolgen sollte.
Diesem Gesetzentwurfe wurbe jedoch die allerhöchste Sanktion nicht zu Theil, da sich die k. k. Regierung nicht veranlaßt fand, auf die Sanktionirung anzutragen.
Die Motive, welche die k. k. Regierung dazu veranlagten, sind nach dem Inhalte der beigeschlossenen Präsidialmittheilung folgende:
Die dem Gesetzentwurfe zu Grunde gelegene Voraussetzung, daß die Hereinbringung von Rückständen der den Gemeinden aus dem Landesfonde gewährten Schulbau-Vorschüsse nicht in abministrativem Wege erfolgen könne, ist mit den bestehenden gesetzlichen Bestimmungen nicht im Einklange.
Nach §. 1 des Schulerhaltungsgesetzes vom 24. Februar 1873 ist der Aufwand für die nothwendigen Volksschulen, theils von der Schulgemeinde, theils vom Schulbezirke, theils aus Landesmitteln zu bestreiten.
Indem die §§. 25 und 26 desselben Gesetzes bestimmen, wann die Deckung des gedachten Aufwandes aus Landesmitteln zu erfolgen hat, fetzt der §. 27 fest, welcher Art die Beiträge des Landesfondes sein könne.
Diese Beiträge können Subventionen, verzinsliche ober unverzinsliche Vorschüsse sein.
Darnach ist es zweifellos, daß die in Rede stehenden Vorschüsse sich als Schulbaukonkurrenzleistungen darstellen und daher die nothwendige Hereinbringung derselben nur im administrativen Wege stattfinden könne.
Die bestehenden Gesetze bieten den Schulbehörden hinreichende Mittel, um die Hereinbringung der Vorschüsse in entsprechender Weise durchzusetzen, daher die Nothwendigkeit eines besonderen Gesetzes in dieser Richtung nicht vorliegt.
Die Regierung konnte aber außerdem nicht übersehen, daß der Gesetzentwurf in seinen Bestimmungen mit den Grundsätzen der bestehenden Schulgesetze nicht im Einklange sich befindet.
Nach §. 1 soll der Ortsschulrath verpflichtet werben, den Jahresvoranschlag noch vor der Mittheilung desselben an den Gemeindeausschuß dem Landesausschuße zur Einsicht vorzulegen, nach §. 2 soll der L. -A. die Befugniß haben, nach Umständen dem Ortsschulrathe die Umlegung ienes Betrages aufzutragen, welcher zur bedungenen Verzinsung und Rückzahlung des erhaltenen Vorschußes erforderlich ist und nach §. 3 soll der L. -A., wenn seitens des Ortsschulrathes oder der Gemeinde die Umlegung ober Abfuhr der zur Verzinsung ober Rückzahlung des Vorschußes bestimmten Beträge unterlasten oder verweigert wirb, die Umlage des erforderlichen Betrages oder die Eintreibung der Rückstände veranlassen und sonst auf Kosten und Gefahr der Schulgemeinde die erforderliche Abhilfe treffen können. Darauf würbe dem L. -A. die Prärogative der Schulbehörden zuerkannt werben, derselbe würbe als Exekutivbehörde fungiren, was offenbar mit dem bestehenben Gesetzen und ereinbarlich ist.
In der Eingangs erwähnten Sitzung des h. Landtages wurde ein zweiter Gesetzentwurf angenommen, welcher bestimmt, baß die Wirksamkeit des Gesetzes vom 22. April 1866, L. -G. -Bl. Nr. 19, in der Art ausgedehnt werde, daß dasselbe überhaupt auf alle Fälle Anwendung finde, in welchen an Gemeinden oder Bezirke oder unter Haftung derselben Vorschüsse aus dem Landesfonde ertheilt werben.
Dieser letztere Gesetzentwurf wurbe mit a. h. Entschließung vom 14. Jänner 1875 sanktionirt und wird hiedurch dem Landesausschuße die Einflußnahme auf rechtzeitige Einstellung der durch Rückzahlung der Vorschüsse der Gemeinden oder der Bezirke erwachsenen Ausgaben gewahrt, sowie im Falle verweigerter Zahlung die politische Exekutionsführung zugesichert.
Der k. k. Landesschulrath hat bei Seinen Anträgen auf Vertheilung der für Schulbauten bewilligten Dotation des Jahres 1875 pr. 300000 fl. zugleich die Gewährung von Vorschüßen in gleiche Höhe beantragt, wodurch der gebildete Fond gleich im 1. Jahre vollständig vergriffen wäre.
Im Schoße des L. -A. wurde die Frage ausgeworfen, ob es unter den gegebenen Verhältnissen zulässig und rathsam erscheine, auf die Bildung eines Vorschußfondes in der bewilligten Höhe einzugehen und ob dieser Fond sofort zur Gänze für Schulbauten verwendet werden solle. In Erwägung, daß noch eine große Zahl von Schulen keine eigenen Gebäude besitzt, oder in ganz ungeeigneten Lokalitäten unterbracht ist, in Erwägung, daß den Schulgemeinden durch Gewährung von Vorschüssen die Möglichkeit geboten wird, ihren Verpflichtungen mit Schonung der Steuerträger nachzukommen, in weiterer Erwägung, daß die Bildung eines Vorschußfondes vom h. Landtage bedingungslos bewilligt wurde und für gegebene Vorschüsse die politische Exekutionen gesichert erscheint, endlich in der begründeten Voraussetzung, daß die Ueberwachung der Einzahlungen und im Falle der Nothwendigkeit Exekutionsführungen von den Schulbehörden vollzogen werden, einigte sich der Landesausschuß in dem Beschluße, von der erhaltenen Ermächtigung zur Bildung eines Vorschußfondes in der Weise Gebrauch zu machen, daß im heurigen Jahre nur ein gewisser Theil (1/3) des Fondes d. i. 100000 fl. in Anspruch genommen, die Verwendung des Restes aber den nächsten Jahren vorbehalten bleibe.
Bevor jedoch der Landesausschuß zur Ausführung dieses Beschußes schreitet, hält er sich für verpflichtet, dem h. Landtage den Sachverhalt zur Kenntniß zu bringen und die Genehmigung der beabsichtigten Schritte anzustreben.
In formaler Beziehung wird die Zuweisung an die Budgetkommission beantragt.
Co se týče formálního jednání, navrhuje se, aby tato zpráva odkázána byla budžetní komisi.
Oberstlandmarschall; Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ? (Nikdo. )
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. ) Angenommen.
Nächster Gegenstand ist die dritte Lesung des Gesetzes zur Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an öffentlichen Volksschulen. Berichterstatter ist Herr Dr. Ruß.
Nám. nejv. marš.: Třetí čtení zákona v příčině upravení právních poměrů učitelstva na veřejných školách národních.
Berichterstatter Dr. Ruß: Ich werbe mit Zustimmung Sr. Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls dem h. Landtage nur jene Veränderungen mittheilen, welche in der zweiten Lesung beschlossen wurden. Es sind übrigens in einzelnen Paragraphen auch solche stilistische Aenderungen nothwendig geworben, welche aus beschlossenen Aenderungen anderer Paragraphe resultiren.
Der Titel und Eingang des Gesetzes ist unverändert geblieben, ebenso die §. 1 - 11 des Gesetzes. Erst der §. 12 hat eine Aenderung erfahren; am Schluße ist gesagt statt: Kultus- und Unterrichtsministers zu verlangen, "des Unterrichtsministers einzuholen. " Im §. 13 sind in der 3. und 4. Zeile die Worte: "weist dasselbe den Ernannten an" ausgeblieben.
§. 14 und 15 sind uverändert angenommen.
§. 16 lautet:
Jede in Gemäßheit der vorstehenden Bestimmungen vorgenommene Anstellung eines Lehrers oder eines mit dem Lehrbefähigungszeugnisse versehenen Unterlehrers ist eine definitive.
Jedoch muß sich jeder im Lehrfache Angestellte einer Versetzung, welche der Bezirks- oder Landesschulrath aus Dienstesrücksichten anordnet, fügen, sofern er dabei keinen Entgang an Bezügen erleidet.
Bei definitiven Verletzungen müssen die bestehenden Präsentationsrechte der Patrone und Gemeindevertretungen (§. 7) berücksichtigt werben.
Beschwerden gegen Versetzungen von Lehrpersonen aus Dienstesrücksichten haben keine aufschiebende Wirkung. Bei solchen Versetzungen sind die den Lehrpersonen erwachsenen Baarauslagen aus der Schulbezirkskasse zu ersetzen. Definitive Versetzungen, welche weder aus Dienstesrücksichten noch strasweise erfolgen, dürfen nur zweimal im Jahre u. zw. am Ende der Monate Feber und August in Vollzug gesetzt werden. Der Landesschulrath kann mit Zustimmung der Präsentationsberechtigten den Diensttausch gestatten.
Im §. 17 sind nur die Worte "ohne Konkursausschreibung und" ausgelassen worden.
Die §. 18 und 19 sind unverändert nach dem zweiten diesjährigen gedruckten Berichte ber Kommission angenommen.
Die §. 20 bis 23 sind unverändert geblieben.
§. 24 blieb unverändert nach dem 2. diesjährigen gedruckten Berichte der Kommission.
§. 25 blieb unverändert.
§. 26 wurde angenommen nach dem 2. gedruckten Berichte der Kommission.
§. 27 hat in der 2. Lesung eine Abänderung erfahren und lautet: Den Direktoren der Bürgerschulen und den Leitern der Volksschulen gebührt eine Funktionszulage. Die Funktionszulage der Lehrer an 1 klassigen Volksschulen wird mit 50 fl, der Oberlehrer an 2-, 3-, 4 klassigen Volksschulen mit 100 fl; den Oberlehrern an 5- und mehrklassigen Volksschulen, so wie den Direktoren an 3 klassigen mit einer Volksschule nicht verbundenen Bürgerschule mit 200 st. und endlich den Direktoren der 8 klassigen und der mit einer 5 klassigen Volksschule verbundenen 3 klassigen Bürgerschulen mit 300 fl. bemessen.
Diese Funktionszulagen sind in gleichen Raten mit dem Jahresgehalte auszuzahlen.
§. 28 bis einschließlich §. 33 blieb unverändert.
§ 34 blieb uverändert, mir lautet es in 2. alinea nicht "Ebenso beziehen Unterlehrer, welche
provisorisch".....fondern: "Unterlehrer, welche
provisorische Lehrstellen versehen, beziehen.... " wie es im ersten gedruckten Berichte der Kommission ohnehin steht.
§. 35 und 36 blieben unverändert.
§. 37 hat zu lauten: Der Bezirksschulrath hat bei Verletzungen der in den §§. 35 und 36 ausgesprochenen Verbote sofort strengstens Amt zu handeln.
§. 38 blieb unverändert.
§. 39 lautet mit Ausnahme des Druckfehlers in d), wo "Dienstalters und" wegzubleiben hat, wie im gedruckten Berichte und das letzte alinea erhält einen Zusatz, lautend: "Die Disziplinarstrafen sind in den Personalstandsausweis einzutragen. "
§ 40 hat im letzten Satze eine Veränderung erfahren, indem es dort heißen soll: Nach 3 jährigem tadellosen Benehmen des Betroffenen wird die Disziplinarstrafe im Personalstandesausweise gelöscht.
(Oberstlandmarschall läutet zur Ruhe. )
§. 41 bis 44 blieben unverändert.
§. 45 hat folgendermaßen zu lauten: Die Entlassung vom Schuldienste kann jedoch in der Regel erst dann verhängt werben, wenn ungeachtet des Vorausgehens wenigstens einer Disziplinarstrafe neuerdings erhebliche Vernachlässigungen oder Verletzungen der Dienstpflichten stattfinden.
Nur gegen Denjenigen kann die Entlassung sofort Platz greifen, der sich eines groben Mißbrauches der Disciplinargewalt oder einer gröblichen Verletzung der Religion und Sitten schuldig gemacht hat, oder trotz vorhergegangener Mahnung (§. 38) ein mit der dienstlichen Stellung unvereinbares staatsbürgerliches Verhalten fortsetzt.
Der nächste §. 46 blieb unverändert.
Im §. 47 ist eine Aenderung getroffen, nämlich "Unterrichtsminister" statt "Minister für Kultus und Unterricht. "
§. 48 blieb unverändert.
Im §. 49 wird statt "des zur Zeit der Suspension genossenen Jahres gehaltes" gesagt "der zur Zeit der Suspension genossenen Jahresbezüge. "
Mit Rücksicht auf diese Aenderung sind Aenderungen in weiteren §§., welche ich die Ehre haben werde, zu bezeichnen, vorgenommen worden.
Die §§. 50-61 blieben unverändert. Zu §. 61 ist zu bemerken, daß der 1. Bericht der Kommission einen Druckfehler enthielt, indem es heißen soll: "Mit dem Lehrbefähignugszeugnisse nicht versehene Unterlehrer, " was in dem diesjährigen Wiederabdruck des ganz gleichlautenden Gesetzes bereits verbessert ist.
Im §. 62 ist gesagt worden: "Des letzten von dem Verstorbenen bezogenen anrechenbaren Jahresgehaltes. " Das ist in der 3. Lesung seitens
der Kommission in: "der.....Jahresbezüge"
geändert werben.
§. 63 ebenso "mit dem Viertheile der letzten von dem Verstorbenen bezogenen anrechenbaren Jahresbezüge. "
§. 64 und 65 blieben unverändert.
§. 66 hat dieselbe Aenderung "Die Hälfte der letzten von dem Verstorbenen bezogenen anrechenbaren Jahresbezüge. "
§. 67 blieb unverändert.
§. 68 hat zu lauten in der 6. Zeile: Mit dem Viertheile der letzten vom Verstorbenen bezogenen anrechenbaren Jahresbezüge zu bemessen ist. Das Uebrige blieb unverändert.
§. 69-72 blieben unverändert.
§. 73 hat abermals diese Veränderung erfahren, nämlich ein Viertheil der letzten vom Verstorbenen bezogenen anrechenbaren Jahresbezüge.
§. 74 blieb unverändert.
Im §. 75 wurde statt Ein Perzent-"Zwei Perzent" zu setzen beschlossen.
Im §. 76 wurde Punkt 1 weggelassen, nämlich "die gesetzlichen Schulbeiträge aus Verlassenschaften; " in Folge dessen nur 3 Punkte im §. 76 erscheinen und die Ziffer vorrückt.
Ich mache wiederholt auf den Druckfehler im Punkte 2. aufmerksam, es hat nur §. 72 citirt zu sein und nicht auch §. 73.
§§. 77 und 78 blieben unverändert.
In den Uebergangsbestimmungen wurde durch die Beschlüsse des hoh. Landtages in der zweiten Lesung ein Widerspruch eingesügt, in dem im ersten §. das Gesetz vom 21. Jän. 1870 mit dem Beginne der Wirksamkeit außer Kraft gefetzt wirb, während gerade die nachstehenden Bestimmungen Uibergangsnormen enthalten, welche einzelne Bestimmungen des Gesetzes zu verschiedenen Zeiten wirksam werden lassen. Auf Grund der Gestattung ber Geschäftsordnung hat die Kommission in dritter Lesung die Behebung dieses Wi-
derspruchs zu beantragen beschlossen und zwar dadurch, daß der §., welcher von Außerkraftsetzung des derzeitigen Gesetzes handelt, gänzlich wegzufallen habe.
Denn erstens ist es ein juristischer Grundsatz, daß durch Spätere Gesetze die früheren aufgehoben werden; zweitens ist eine jede Bestimmung des alten Gesetzes, welche unverändert blieb, in das neue Gesetz mit herübergenommen worden; und drittens tritt, wenn derartige Uibergangsbestimmungen aufgenommen erscheinen, das alte Gesetz eben nach Maßgabe der Bestimmungen des neuen Gesetzes außer Wirksamkeit. In Folge dessen hätten die Uibergangsbestimmungen nach dem Antrage der Kommission, welche sie beschlossen hat, folgendermaßen zu lauten:
§. 79 nach dem gedruckten zweiten diesjährigen Berichte der Kommission: "Durch das gegenwärtige Gesetz darf kein Mitglied des Lehrerstandes eine Verminderung seiner systemmäßigen Bezüge, ober des aus dem Gesetze vom 21. Jänner 1870, Z. 14 L. -G. -Bl. (nicht wie es dort heißt R. -G. -Bl. ) ihm erwachsenen Ruhegenußanspruches erleiden. "
Nun kommt alinea 2, welches durch die zweite Lesung seitens des hohen Hauses eingeschaltet wurde:
Die Funktionszulagen jener Mitglieder des Lehrerstandes, deren Jahresgehalt nach den §§. 18., 19 u. 20 des gegenwärtigen Gesetzes sich erhöht, werben in entsprechendem Maße bis auf die durch das gegenwärtige Gesetz bestimmten Beträge vermindert.
Nun kommt das 3. alinea, welches zu lauten hat:
"Die Durchführung des §. 24 des gegenwärtigen Gesetzes erfolgt für die einzelne (nicht "Schulstelle" sondern) Lehrerstelle im Falle ihrer Neubesetzung. "
Es ist das das zweite alinea des gedruckten 2. Berichtes.
Der folgende §. 80 enthält das vom §. 26 (alt) herübergenommene zweite alinea, wie es bereits in dem zweiten gedruckten Berichte der Kommission vorkam.
Alle vor dem Eintritte der Wirksamkeit des Gesetzes v. 21. Jän. 1870, L -G. -B. Nr. 14, definitiv angestellten Lehrpersonen treten unter den im Eingange des §. 26 angeführten Bedingungen mit dem Beginne der Wirksamkeit dieses Gesetzes in den Genuß der ersten Dienstalterszulage.
§. 81 ist der alte §. 85, wie er schon in dem zweiten gedruckten Berichte der Kommission enthalten ist.
"Mitglieder" ist ein Druckfehler; es soll heißen: Pensionen, welche Mitgliedern des Lehrstandes oder Hinterbliebenen derselben schon mit dem Beginne der Wirksamkeit des Gesetzes v. 21. Jänner 1870 L -G. -B. Nr. 14 gebührten, müssen von den bis dahin zu ihrer Bestreitung Verpflichteten auch fernerhin bezahlt werden.
Ein Beistrich nach dem Worte "Verpflichteten" soll nicht stehen.
Der nächste §. 82 enthält den Beschluß des hoh. Landtages in der 2. Lesung über die Klasseneintheilung und lautet:
Die neuerliche Klasseneintheilung sämmtlicher Schulgemeinden ist sofort einzuleiten und binnen Einem Jahre nach Kundmachung dieses Gesetzes festzustellen. Die Mitglieder des Lehrerstandes treten jedoch mit Ausnahme des im § 80 (nicht 81, denn es hat sich jetzt geändert) erwähnten Falles erst mit dem 1. Jänner des der Vollendung der Klasseneintheilung nachfolgenden Jahres in den Genuß der durch diese Gesetze bestimmten Bezüge.
§. 83 als Durchführungsparagraph.
Mein Minister für Kultus und Unterricht ist mit der Durchführung dieses Gesetzes beauftragt.
Sněm. sekr. Schmidt: Nápis a úvod zákona zůstaly beze změny.
V §. 1. a sice jen v českém textu se přidalo, co bylo dříve vynecháno, slovíčko "která konkurs ihned rozepíše. "
§§. 2, 3., 4., 5. a 6. ostaly beze změny.
V §. 7 jest jen opravena chyba a sice kde se bere potah na §. 26., mělo se postaviti odstavec a) §. 9. a 27. zák. ze dne 24. února 1873.
§§. 8, 9.. 10., 11. ostaly beze změny.
V §. 12. se jen vynechalo na konci sady "za rozhodnutí ministra vyučování. " Dříve stálo "duchovních záležitostí; " to se nyní vynechá.
V §. 13. byla vynechána slova v třetím řádku "poukáže jmenovanému příjmy tyto a; " to se tedy vynechalo.
§§. 14. a 15. ostal beze změny.
§. 16. zní následovně:
"Každé dle naduvedených ustanovení předsevzate dosazení učitele neb podučitele, jenž opatřen jest vysvědčením, že k vyučování jest způsobilým, jest definitivní. Avšak každý, kdo v službu učitelskou ustanoven jest, musí se podrobiti přeložení, které z příčin služebných od okresní neb zemské školní rady nařízeno bylo, ač nebudou-li tím příjmy jeho ztenčeny. Jedná-li se o přeložení konečně platné, má se míti zřetel k právu, jež patronu a obecnímu zastupitelstvu dle § 7. přísluší v příčině presentování.
Stížnosti proti přeložení osob učitelských z příčin služebných nemají účinku odkládacího. Výlohy v penězích vzešlé osobám v službě učitelské postaveným, které přeloženy byly z příčin služebných, budte jim nahraženy z pokladny okresu školního.
Konečně platné přeložení, které nebylo nařízeno ani z příčin služebných ani z trestu, může se pouze dvakráte za rok a sice koncem měsíce února a srpna vykonati. Zemská školní
rada může se svolením těch, jimž právo presentační přísluší, k změně služby přivoliti.
V §. 17. se stala jen ta změna, že na konci byla vynechána slova: "bez rozepsání konkursu", tak že konec §. 17. zní: zřízení takové má se však díti proti výpovědi.
II. část. O příjmech služby učitelské.
§. 18. byl přijat vedle druhého návrhu komise beze změny.
§§. 19., 20., 21., 22. a 23. se nezměnily.
§. 24. byl přijat dle 2. návrhu komise beze změny.
§. 25. se nezměnil.
§. 26. je přijmut tak, jak byl v druhé zprávě komise navržen.
§. 27. byl změněn následovně: "Ředitelům škol občanských a těm, kdož školy národní řídí, náleží příplatek funkční.
Příplatek funkční učitelům na národních školách o jedné třídě vyměřuje se po 50 zl., vyšším učitelům na národních školách o 2, 3 a 4 třídách po 100 zl, a týmž učitelům na národních školách o 5 a více třídách, pak ředitelům škol měšťanských o 3 třídách, nejsou-li tyto měšťanské školy spojeny se školou národní, po 200 zl., konečně ředitelům škol měšťanských aneb spojených s národní školou o 5 třídách po 300 zl.
Funkční příplatky tyto vypláceny budou v těchže lhůtách, ve kterých též vyplácí se služné.
§§. 28., 29., 30., 31., 32., 33. ostaly beze změny.
V §. 34. se stala jaksi stylistická změna a sice dle návrhu podruhé od komise podaného.
,, Odměny (remunerace) učitelům výpomocným vyměřují se na nejméně po 70, nejvýše po 80 ze sta a t. d. "
§§. 35., 36. zůstaly beze změny.
§. 37. byl v tom spůsobu změněn, že zní následovně:
"Okresní rada školní má při přestupování zápovědi v §§. 35. a 36. vytknutých bez odkladu přísné úřední řízení předsevzíti".
Ostatní část tohoto paragrafu se vynechala.
III. část.
O vykonávání disciplinární moci nad učitelstvem
a o propouštění jeho.
§. 38. přijmut beze změny.
V §. 39. jen se dodala koneční věta a sice: "Trest disciplinární budiž zaznamenán ve
výkazu o osobách učitelských.
V §. 40. stala se ta změna, že slova na konci "učitele trestem dostiženého tento trest nebude více počítán" byla vynechána a se vřadila "má se trest tento ve výkazech osob učitelských vymazati. "
§§. 41. až 44. přijmuty beze změny.
§. 45. zní následovně:
Propuštění ze školní služby může se však ukládati kromě zvláštních okolností teprve, když nehledíc na předcházející alespoň jedno potrestání disciplinární povinnosti služby opět hrubě byly zanedbávány aneb porušeny. Jenom k tomu lze propuštěním bez průtahu přikročiti, kdož se provinil hrubým zneužíváním práva trestati, značným porušením náboženství a mravů, aneb byv dříve napomenut, nadále se chová spůsobem nesrovnávajícím se s postavením jeho služebním.
§. 46. nezměněn.
V §. 47. bylo vynecháno zase jako již dříve "duchovních záležitostí" a zůstane jen "ministru vyučování. " -
§. 48. beze změny.
V §. 49. je malá změna v tom, že se řekne: "jaká alimentace se mu má dávati, která na nejvýše dvě třetiny ročního příjmu v čas suspence užívaného činiti má. "
Dle toho se též jiné paragrafy a sice jen v německém textu upravily, v českém textu již to tak je. Ostatní je beze změny.
IV. část. O dávání učitelstva do výslužby a o zaopatřování pozůstalých. §§. 50. až 67 zůstaly beze změny.
V §. 68. je jen ta změna, že při výměře se nevzala 1/6 nýbrž 1/4 posledně počítaného ročního služného.
§§. 69. až 74. zůstaly beze změny.
V §. 75. má státi místo l% 2%.
V §. 76. je ta změna, že se první odstavec vynechal a že dle toho byla upravena čísla alineí. V odstavci druhém se má odvolati jen k §. 72.
§§. 77. a 78. zůstaly beze změny.
Ustanovení přechodní zní následovně:
Odstavec 1. a 3. se přijmuly tak, jak od komise byly při druhém návrhu přijaty.
Co druhý odstavec se vřadilo následovní ustanovení: "Funkční příplatek oněch členů učitelstva, jichž roční plat se následkem §§. 18, 19., 20. tohoto zákona zvýšil, zvýší se poměrně, až se částky zákonem tímto ustanovené zmenší. "
§. 80. nový jest tak, jak byl v druhé předloze komise navržen.
§. 81. též tak.
§. 82. zní ale následovně:
"Nové rozdělení tříd obcí školních budiž ihned zařízeno a během jednoho roku po vyhlášení tohoto zákona ustanoveno. Členové učitelstva vstoupí však vyjmouc případ v §. 80. naznačený v užitek platu zákonem tím ustanoveného teprv 1. lednem toho roku, který po ukončeném rozdělení tříd nejprve přijde. "
§. 83. zní: "Mému ministru vyučování uloženo jest, aby zákon ten ve skutek uvedl. "
Oberstlandmarschall: Ich bitte Diejenigen, welche diesem Gesetze zustimmen, sich zu erheben.
Kteří jsou pro ten zákon, nechť vstanou.
(Geschieht. )
Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.
Ref. Dr. Ruß: Ich habe noch mitzutheilen, daß durch die dritte Lesung außerdem noch folgende Petitionen erledigt find u. z. Z. 10, 12, 15, 28, 44, 77, 81, 85, 171 ex ani. 1874 und Z 432, 469 und 916 ai. 1875, darunter eine Petition der Stadtvertretung von Neumarkt und eine der Gemeinde Brenn des Bezirkes Bömisch-Leipa, welche dem §. 24 des Gesetzentwurfes ihre Zustimmung geben. Alle diese Petitionen sind durch die Annahme des Gesetzes in dritter Lesung erledigt.
Oberstlandmarschall: Wir kommen nun zum nächsten Gegenstande der Tagesordnung n. z. zum Berichte der Budgetkommission über den Rechnungsabschluß des Grundentlaftungsfondes für das Jahr 1874. Berichterstatter ist Herr Dr. Wiener. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva účetní komise o účetním závěru fondu vyvazovacího na rok 1874.
Ref. Dr. Wiener: Der Rechnungsabschluß des Grundentlaftungsfondes für das J. 1874 bietet keinen Anlaß zu einer Bemerkung, nur das muß hervorgehoben werden, daß der Grund zu den Klagen der Verpflichteten nicht behoben ist, welche dahin gehen, daß die Quittungen über die bezahlten Grundentlastungsbeträge nur sehr Spärlich zugestellt werden. Nur hat der hohe Landtag beschlossen, daß acht Kalkulanten zu diesem Zwecke aufgenommen werden. Trotzdem war es bisher ganz unmöglich den Wünschen der Berechtigten zu entsprechen. Es wurden feit dem 1. November vorigen Jahres bis Ende März 1875 mehr als 10000 Quittungen ausgefertigt, allein es liegen noch gegen 500000 Quittungen zur Ausarbeitung und Unterfertigung vor. Wenn man berechnet, daß der hohe Landesausschuß in einem Monate 3000 Quittungen unterschreiben und ausfertigen kann, und daß zu jeder Ausfertigung der Quittung drei Unterschriften gehören, daher die drei Mitglieder des Landesausschußes 9000 Unterschriften in jedem Monate hergeben müssen, so ist es klar, daß in dieser Weise vor Ablauf von 12 Jahren an die vollständige Bewältigung dieser Arbeit nicht gedacht werden kann. Nun hat der Landesausschuß die Frage in Erwägung gezogen, in welcher Weife auf eine einfachere Art dieser Aufgabe entsprochen werden konnte und wird die Hoffnung ausgesrochen, daß es dem Landesausschuße gelingen werde, dieses Ziel zu erreichen.
Die Bndgetkommission stellt den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Rechnungsabschluß des Grundentlastnugsfondes für das Jahr 1874 wird als richtig anerkannt.
Sněm. sekr. Schmidt: Budžetní komise
činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto: Závěrka účetní fondu vyvazovacího za rok
1874 jest uznána za správnou.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Pan dr. Trojan má slovo.
Dr. Trojan: Právě v této době doplatili skoro všichni dlužníci své povinnosti k vyvazovacímu fondu a čekají na kvitance za všecky splátky celé doby 20tileté. Mnohým jest to velmi důležitou a nutnou potřebou, aby vyhověli všelikým závazkům, zvláště při prodejích usedlostí neb odprodání pozemků, kdež se mají prodané usedlosti celé neb jednotlivé pozemky očistit; zvláště záleží na rychlém uspořádání při nových stavbách železničních, jelikož železnici se mají odevzdat pozemky čisté, jinak železniční společnosti skládají ceny výkupní k soudu do deposice, kde se nevydají, pokud vlastníci pozemků nevykážou očištění pozemkův ode všech knihovních závad mimořádných. Mezi takové závazky patří téměř po celé zemi při malých statcích vyvazovaci jistiny. Já se zde dovídám, že zemský výbor má ještě 500000 kvitancí vydat celé zemi a sám připovídá, že to déle než 12 let má trvat, než se všecky kvitance zhotoví a vydají, to ještě pod tou výminkou a jen tehdáž, kdyby za každý měsíc vydalo se průměrně 3000 kvitancí, což zpráva sama ještě jaksi neurčitě přislibuje.
Komise vidí jednu z naznačených obtíží, aby se více kvitancí než 3000 za měsíc, tudíž do roka více než 36000 vyhotovilo, v tom, že zemský výbor má potřebí vždy tří osob k podepisování listin takových.
Zpráva uvádí, že zemský výbor uvažoval o tom, kterak by se vyhotovení kvitancí jednodušším spůsobem mohlo prováděti a urychliti, zdá se ale, že nenašel ještě spůsob, jak by se to docílilo. Já musím říci, že se toho skutečně hrozím, když pozoruji, že přes 12 roků mají někteří z poplatníků čekat, aby dostali své kvitance, aby mohli své usedlosti očistit, i k vlastní potřebě, i pro jiné, jimž jsou k tomu zavázáni. Myslím, že jmenovitě ta těžkost, která jest v zprávě vytčena, že ti tři údové zemského výboru, kteří se vyžadují k podpisu každé kvitance, měli by snad příliš mnoho co dělat, kdyby měli více než 3000 kusů měsíčně podepsat, mohla by se odstranit tím, když by se o práci rozdělili. Vždyť zemský výbor čítá 8 členův a vedle pana maršálka jsou také jeho zástupcové spůsobilí k podepisování, jak to vidíme na všelikých listinách a spisech ze zemského výboru vycházejících. Já tedy snažně žádám a očekávám, že zemský výbor najde brzy nejen "naději" ale i možnost ano cestu skutečnou, aby co nejvíce urychlil