Stenografická zpráva
o XIII. sezení čtvrtého zasedání sněmu království Českého od roku 1872, dne 28. dubna 1875.
Stenographischer Bericht
der
XIII. Sitzung der vierten Session des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1872;
am 28. April 1875.
Obsah:
Presidiální oznámení.
Vládni předloha s osnovou zákona, jímžto se měrové a váhové sazby nyní platící v metrickou míru a váhu přeměňují.
Zpráva výboru zemského o žádosti městské obce Pecky za zřízení obvodu soudního se sídlem úřadu v Pecce.
Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské obce Mžena za vyloučení ze skupení venkovských obcí pro volby do sněmu zemského a za přidělení do skupení měst.
Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti (čís. 29) městské obce Rožďalovické za zřízení okresního soudu tamtéž.
Zpráva komise k poradě o zprávě výboru zemského v příčině upravení zdravotní služby v obcích.
I n h a l t:
Präsidial-Mittheilungen.
Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurfe betreffend Umwandlung der gegenwärtig bestehenden Maß- und Gewichtssätze in metrisches Maß und Gewicht.
Landesausschußbericht über die beim hoh. k. k. Justizmtnistertum eingereichte Petition der Stadtgemeinde Pecka um Errichtung eines neuen Gerichtssprengels mit dem Amtssitze in Pecka.
Bericht der Kommission für Bezirks- und GemeindeSIngelegenhetten, über die Petition der Stadtgemeinde Mšeno um Ausscheidung aus dem Landgemeindenwahlbezurke Jungbunzlau, Wünchengrätz, Weißwasser und Zuweisung in den Städtewahlbezirk Raudnitz, Welnik, Brandeis.
Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeinde Angelegenheiten über die Petition Nr. 29 der Stadtgemeinde Roždalowitz um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Bericht der Kommission zur Vorderathung des Landesausschußberichtes betreffs Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Počet poslanců k platnému uzavírání dostatečný.
U vládního stolu: Jeho Exc. místodržitel svob. pán Weber a místodržitelský rada rytíř Adda.
Počátek sezení ve 12 hodin 25 minut v poledne.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Die beschlußfähige Anzahl von Landtags-Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Exc. der Statthalter Freiherr von Weber und der Statthaltereirath Ritter von Adda.
Beginn der Sitzung: 12 Uhr 25 Min. Mittags.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Sizzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem hohen Landtage folgende Mitteilungen zu machen:
Die Geschäftsprotokolle der 10. und 11. Sizzung vom 22. und 23. April sind in der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Jednací protokoly 10. a 11. sezení ze dne 22. a 23. dubna byly po dobu zákonem předepsanou k nahlednutí vyloženy.
Oberstlandmarschall: Hat Jemand zum Inhalte dieser Protokolle etwas zu erinnern?
(Niemand meldet sich. )
Wenn dies nicht der Fall ist, so sind sie agnoscirt
Sněm. sekr. Schmidt: Jednací protokoly jsou tedy schváleny.
Oberstlandmarschall: Der Abg. Herr Franz Fiala hat sein Ausbleiben durch Erkrankung unter Anschluß des ärztlichen Zeugnisses gerechtfertigt.
Der Abg. Adam entschuldigt Sich für die heutige und morgige Sitzung durch Erkrankung.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. pan Fiala omlouvá nepřítomnost svou churavostí a zasílá vysvědčení lékařské.
Posl. p. Adam omlouvá nepřítomnost svou pro dnešní a nejblíže příští sezení ochuravěním.
Oberstlandmarschall: Seitens der k. k. Statthalterei sind mir zwei Petitionen und zwar der Bezirksausschüsse Tannwald und Friedland in
Angelegenheit der Herstellung einer Straße über das Isergebirge aus Landesmitteln und Subventionrung aus Staatsmitteln zur thunlichsten Bedachtnahme mitgetheilt worden.
Da Petitionen in dieser Angelegenheit auch unmittelbar beim Landtag eingebracht wurden, sind sie der Budgetkommission zugewiesen worden und ich werde auch diese Petition derselben Kommission zur Berathung zuweisen.
Sněm. sekr. Schmidt: C. k. místodržitelství sdělilo předsednictví sněmu 2 petice a sice okr. výborů v Tanvaldě a Friedlandě y příčině zřízení silnice přes pohoří Jizerské z peněz zemských a za podporu z peněz říšských, aby pokud možno k nim vzat byl zřetel.
Poněvadž již petice v této záležitosti přímo sněmu podány a budžetní komisi k předběžné poradě přikázány byly, odevzdají se též tyto petice téže komisi.
Oberstlandmarschall: Von Geschäftseintöufen ist Nr. 213, Eingabe des Bezirksausschusses Beraun um Unterstützung seiner beim h. Reichsrathe eingebrachten Petition um Beitragsleistung aus Staatsmitteln zur Regelung der Žitava und eines Theiles des Rothbaches, ber Petitionskom* mission zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Ze spisů došlých byla žádost okresního výboru Berounského za podporu žádosti jeho u sl. říšské rady podané, za udělení příspěvku státního k upravení Litavy a Červeného potoka, petiční komisi přikázána.
Oberstlandmarschall: In Druck würden vertheilt:
Sněm. sekr. Schmidt: V tisku byly roz dány:
1. Zpráva zems. výboru v příčině broukem korovcem v Šumavě spůsobených záhub.
2. Zpráva budžetní komise v příčině rozmnožení počtu úředníků konceptních a zvýšení pětiletých přídavků úředníkům při pomocných úřadech udělených a upravení služného úředních sluhů.
3. Zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti v příčině rozdělení Poličského soudního okresu.
4. Zpráva téže komise v přičine vyloučení obce Klíny a Rascha ze svazku s obcí Havrou a Litvínovem; taktéž obce Minkendorfu ze svazku s obcí Šimonovickou a obce Nemaňova a Království ze svazku s obcí Dolním Nemaňovem a ustavení jich za obce samostatné.
5. Zpráva komise pro vládní předlohu s osnovou zákona v příčině ochrany majetku polního.
6. Stenografická zpráva o 9. sezení.
7. Jednací protokoly 4., 5. a 6. sezení.
In Druck wurden vertheilt:
1. Bericht des Landesausschusses betressens die Borkenkäferkalamität im Böhmerwalde. '
2. Bericht der Budgetkommission in Angelegenheit der Vermehrung des Konceptpersonales.
3. Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Theilmig des Policer Gerichtssprengels.
4. Bericht derselben Kommission betreffs Ausscheidung der Gemeinde Gőhren und Rascha aus dem Gemeindeverbande mit Johnsdorf und Oberleutensdorf, der Gemeinde Munkendorf aus dem Gemeindeverbande mit Schimsdorf, und ber Gemeinde Remaus und Königreich aus dem Gemeindeverbande mit Nieder-Nemaus und Konstiüiirung als selbstständige Gemeinden.
5. Bericht ber Kommission über die Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurf zum Schutze des Feldgutes.
6. Der stenografische Bericht über die 9. SizZnng.
7. Die Geschäftsprotokolle ber 4., 5. und 6, Sitzung.
O b e r st l a n d m a r s ch a 11: An Petitionen sind eingelaufen und wurden zugewiesen:
Sněm. sekr. Schmidt: Z peticí došly: Posl. Dr. Trojan. Pet hospodářského spolku v Táboře za upravení vodní otázky.
N e j v. m a r š. Přiděleno komisi pro upravení vodní otázky.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Dr. Sladkovský. Pet. záložny v Sobotce za rozdělení fondniho jmění mezi podílníky.
Nejv. marš.: Přiděleno komisi pro záložny.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Dr. Trojan. Pet obce Pořičan za změnu volebního řádu do sněmu.
Nejv. marš.: Přiděleno komisi pro obecní a okr. záležitosti.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet, občanů Pořičanských za zrušení školného.
Týž, pet. obce Březové Hory za zrušení školného.
Nejv. marš.: Přiděleno školské komisi.
Landtagssekr. Schmidt: Abg Wacek. Per. der Gemeinde Laubendorf um Darlehen von 10. 000 fl. zum Schulhausbau.
Oberstlandmarschall: Wurde der Budgetkommission zugetheilt.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Dr. Grégr, pet. městečka Strunkovic za subvenci ku stavbě školy.
N e j v. m a r š.: Přiděleno budžetní komisi. Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Dr. Grégr, pet. místní školní rady v Chanovicích za zrušení školného.
Nejv. marš.: Přiděleno školské komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl Pražák, pet. obcí okresu Roudnického za změnu řádu volení do sněmu.
Nejv. marš.: Přiděleno komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Snem. sekr. Schmidt: Týž, pet. obcí okr. Roudnického a Libochovického v záležitosti zákona týkajícího se upravení daně pozemkové,
Nejv. marš.: Přiděleno petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. obcí okresu Roudnického za zřízení české university v Praze.
Týž, pet. těchže obcí za zrušení školného.
Nejv. marš: Přiděleno školní komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. těchže obcí za zrušení řádu jesuitů v Cechách.
Nejv. marš.: Přiděleno petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet obce Střížovické za změnu řádu volení do sněmu.
Týž, pet. obce Lužecké za totéž.
Nejv. marš.: Odevzdáno komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Pražák, pet obce Byšně a Tuřan za změnu řádu volebního do sněmu.
Nej. marš.: Téže komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž pet. obce Dolního Slivna za totéž.
Týž, pet voličů a poplatníků Lužeckých za totéž.
Nej. marš: Téže komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. obce Střížovické za zrušení školného.
Týž, pet obce Lužecké za totéž.
Týž, pet. obce Dolního Slivna za totéž.
Týž, pet. obce Lužecké za zřízení české university v Praze.
Týž, pet. obce Střížovické za totéž. ' Týž, pet. obce Dolního Slivna za totéž.
Nej. marš.: Téže komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. svob. pán Peche; pet, okr. výboru Zbirovského za prominutí zálohy k stavbě Zbirov - Zvíkovecké silnice z prostředků zemských povolené, potahmo za prominutí na léta 1876, 1877 a 1878 k splácení zbývající částky této zálohy.
Nejv. marš.: Odevzdáno budžetní komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Eckert, pet. místní školní rady a obec. zastupitelstva v Nové Kdýni za přeložení školy pro hochy z Domažlic do Nové Kdýně, eventuelně za zřízení školy takové v Nové Kdýni.
Nejv. marš.: školské komisi.
Landtagssekr. Schmidt (lieft): Abg. Dr. Volkelt. Pet. der Stadtgemeinde Neustadtl und der Nachbargemeinden um Bau einer Verbindungsstraße von Haindorf nach Neustadtl und Heinersdorf.
Oberstlandmarschall: Wurde der Petitionskommission zugewiesen.
Oberstlandmarschall: Ich habe die Herren Abgeordneten, welche bisher im Landtage nicht erschienen find, u. z. die Herren: Dr. Bozděch, Dr. Brauner, Černh Johann, k k: Notar Čulík, Faber Karl, Fáček-Franz, Dr. Frič, Gärtner Josef, Gözl Josef, Dr. Grünwald, Dr. Häßler, Hart! Franz, Harrach (Graf, Hausmann Vincenz,. Dr. Hawelec, Hewera Vincenz, Jahn. Egid; Jeřábek
Franz, Dr. Jeřábek, Jireček Josef, Kaizl Edm. JUDr., Kahles August, Kaška Anton, Dr. Klaudh, Kleisl Johann, Kletečka Emanuel, Klimeš Josef, r. Kotalik, Dr. Kralert, Krousth Johann, P. Kubíček Mathias, Mašek Josef, Dr. Mattuš, Mira Blasius, Morawec Ignaz, Neubauer Franz, Dr. Neumann Stanislav, Novák Franz, Oliva Alois, Dr. Franz Palacka, Dr. Peták, P. Platzer Wilhelm, Pollach Stefan, Dr. Anton Porák, Dr. Prachenskh Pražák Wenzel, Pstroß Franz, Dr. Rieger, Dr. Roth, Ruml Johann, Dr. Říha, Schöne Moritz, P. Schwarz Karl, Dr. Sedláček, Seigerschmidt Josef, Dr. Skopec, Dr. Skrejšovský, Dr. Svátek, Dr. Štětka Josef, Tille Johann, Dr. Toman, Tomek Wenzel, Uhl Karl, Ullrich Karl, Václavik Alois, Dr. Vaníček, Vorel Ludwig, Zátka, Ignaz, Zeithammer Ottakar, Dr. Zwěřina, Dr. Žák, nach §. 19 der Geschäftsordnung aufgefordert, unter Festsetzung einer Frist von 14 Tagen im Landtage zu erscheinen oder ihre Abwesenheit zu rechtfertigen.
Am heutigen Tage wurde mir von einem der Abgeordneten ein Promemoria übergeben, untertrieben von 71 dieser Abgeordneten. Die Zuschrift enthält keine Rechtfertigung; sie ist eine Anschuldigung alles dessen, was bisher legal und verfassungsmäßig durchgeführt worden ist; sie rechnet in ihrem Ton und Inhalt aus die Immunität, welche den Landtags-Abgeordneten zukömmt, aber selbst unter Auffassung der Immunität würde sie, wenn solche Redewendungen im Landtage gebraucht werden wollten, nicht ungerügt vorübergehen können.
Ich halte daher dafür, daß ich diese Zuschrift dem h. Landtage nicht mittheilen werde und erlaube mir, den Antrag zu stellen, die eben genannten säumigen Abgeordneten werden als ausgetreten erklärt und sind für dieselben Neuwahlen zu veranlaffen.
Sněm. sekr. Schmidt: Činí se návrh: Slavný sněme račiž uzavřít: právě jmenovaní páni poslancové, kteří vyzvání nejvyššího pana maršálka zemského zadost neučinili, vyhlašují se co vystouplí a buďtež' vypsány' za ně nové volby.
Oberstlandmarschall: Wünscht jemand das Wort?
Přeje si někdo slovo? - Pan Dr. Sladkovský.
Posl. Dr. Sladkovský: Slavný sněme!
Vezme-li se vzhled pouze k formální stránce této záležitosti a pouze k jednacímu řadu, jest možno, že nezbývá snad nic jiného, nežli právě to, co J. J. nejvyšší maršálek zemský zde- navrhuje, a že tedy vše to, co ve spisu, o kterém nám zde byla dána vědomost, jest uvedeno, že to není žádným ospravedlněním nepřítomností těch pánů poslanců, o které se zdě právě jedná.
Avšak, pánové, já mám přec za to, že při této věci nemá se-hleděti pouze, jak se posud . činilo, k stránce formální'a že přece se má hledět
k tomu, jestli že ti pánové, kteří právě nepřítomností svou zavdali příčinu k dnešnímu nynějšímu zde jednání, jestli ti pánové v těch důvodech, které uvádějí, zejména co do věci, přece snad neuvádějí některé důvody, které by měly býti' slušně uváženy a které padají na váhu.
Já, pánové, předesýlám zde, já a všickni moji političtí přátelé, kteří zde ve slavném sněmu se nalézají, my odmítáme všecku společnost s onou politikou, která se nazývá politikou passivní (bravo), a sice vzhledem k sněmu zemskému. My odmítáme všechnu odpovědnost za tuto politiku od prvopočátku jejího až po dnešní den i do veškeré budoucnosti. (Bravo). My, pánové, můžeme to činiti s dobrým svědomím, poněvadž již tenkráte, když se o to jednalo, aby tato politika vstoupila v život, aby byla inaugurována, již tenkráte vší mocí jsme se proti tomu vzpírali a užívali jsme veškerých možných prostředků, aby ku politice té nepřišlo.
My ovšem, pánové, jsme tenkráte se svým náhledem nepronikli, avšak jak povídám, ačkoliv se již tehdy politika ta passivní, totiž vzhledem ke sněmu zemskému nastoupila, ačkoliv jsme se tomu co události dokonané musili podrobiti, přece jsme neměli za to žádnou odpovědnost a veřejně nyní tuto odpovědnost od sebe odmítáme za počátek této politiky.
Ještě s větším důrazem ale, pánové, odmítáme všecku odpovědnost za další provádění této politiky od onoho okamžení, kde se pánové, ukázalo, že veškeré ony naděje, které se na této politice zakládaly, že veškeré ty naděje byly marny a veškeré ony pokusy o vyrovnání nad hlavami druhé národnosti této země, že byly marny a že nyní a také do budoucnosti není žádné naděje, že by k takovým pokusům vůbec přišlo, které by měly lepšího výsledku nežli dříve.
Pánové, nyní kde každý to může nahlédnout, kdo jen má dobrou vůli, nyní, pánové, nemůže se nikdo omlouvat tím, že snad přece by ta passivní politika vůči sněmu zemského mohla vésti k blahu pro náš národ; nyní mnoholetá zkušenosť dokazuje, že nejen to není pravda, nébrž že i ta politika zejména vzhledem k sněmu zemskému měla pro náš národ samé a sice jen nejvýš neblahé následky (Bravo) a proto, pánové, ještě jednou zde prohlašuji ještě s větším důrazem, nežli na počátku, že odmítáme všechnu odpovědnosť svou za tuto politiku do budoucnosti a uvalujeme odpovědnosť, tu jen na ony osoby, které neústupně na této politice stojí (bravo) a které neústupně národ náš přemlouvají, že touto politikou dojde nějakého cíle. (Bravo. )
Avšak, pánové, vzdor tomu, co jsem předeslal, musím přece zde opakovat ještě, že mezi těmi důvody, - já ovšem neznám jakých dů, vodu dnes oni pánové, kteří jsou nepřítomni,
jakých důvodů dnes užívají, poněvadž nebyl nám přípis jejich přečten - avšak co se týče věcných důvodů, mám za to, že bezpochyby budou to důvody tytéž, které již v dřívějších podobných spisech byly uváděny a tu pánové, mám za to, že navzdor tomu; co jsem předeslal, že nemůžeme s tím souhlasiti, že by tyto věcné, meritorní důvody vesměs byly také tak jako formalní zde neplatné, že by i tyto meritorní důvody vesměs bez váhy a bez všeho významu byly, tak že by slavný sněm na ně neměl bráti žádného ohledu.
Pánové, již v jednom z dřívějších zasedání letošního roku zde bylo od jednoho ctěného p. řečníka z oné strany sněmovny k tomu poukázáno, že političtí jeho soudruhové v onom případu, když oni opustili tuto síň, učinili to jen za tou příčinou, poněvadž se tenkráte jednalo o to, že jaksi říšské právo, utrpělo právem zemským aneb že kompetence říšské rady měla tehdy utrpěti ve prospěch sněmu zemského.
Nuže, pánové, jestli ten důvod jako onen p. řečník na to poukázal, byl tenkráte skutečně platným důvodem, aneb aspoň důvodem takovým, který zasluhoval, aby byl uvážen, nuže pánové, tu mám za to, že aspoň jeden z oněch důvodů, které ti páni, kteří nejsou přítomni, vždy uváděli ve svých dřívějších spisech, že totiž nynějšími politickými poměry a nynějšími zřízeními a ustanoveními právo zemské utrpělo říšským právem, že autonomie zemská utrpěla ústavou říšskou; myslím, že tento důvod nemůže se považovat za neplatný, nemůže se považovat, že nemá žádné váhy a že skutečně tedy, jestli ti pánové odvolávají se dosud opět na tento důvod, že my nemůžeme jej považovat za úplně neplatný a nemůžeme považovat za takový, který nezasluhuje žádného povšimnutí a žádného uvážení. Však pánové, mimo tento důvod uvádělo se vždycky ještě pro nepřítomnost oněch pánů, o které se zde jedná, ještě ten další důvod, že totiž dle nynějšího volebního řádu zemského tento vysoký sněm není. sestaven takovým spůsobem, jak by toho právo naší národnosti vyžadovalo, a že národnost naše není zde zastoupena v tom poměru, v kterém by dle. počtu i daní, jež platí, zastoupená býti měla. Pánové, měl jsem příležitost o této věci v jedné z minulých řečí se pronésti a nemohu než krátce opakovati, že také tento důvod my nemůžeme považovati za bezplatný, že nemůžeme jej považovat za takový, na který by se nemělo klásti žádné váhy, který by se neměl uvážiti. Pánové, tyto dva důvody, kdyby žádných jiných nebylo - ačkoliv dle jednacího řádu nepotřebuje se na ně brát žádného vzhledu tyto dva důvody zasluhovaly by slušným spůsobem, by přece byly uvedeny. Pánové, dle jednacího řádu jest proces velmi krátký.
Jednací řád nezná žádného jiného důvodu nežli jest-li poslanec, který není přítomen a
který se nedostaví na vyzvání, jest-li se omluví buď rodinnými poměry aneb churavostí aneb jinými nějakými okolnostmi, kterými jest právě zaneprázdněn a pro které v tom okamžení se nemůže dostavit. Jiného důvodu jednací řád nezná.
Avšak pánové, já jsem právě k tomu poukázal, že mimo tyto formální důvody jsou také jiné věcné důvody, které, když se vezme zřetel k věci samé, jsou vlastně ještě důležitější nežli tyto formální důvody.
Dle těchto formálních důvodů jest proces, jak jsem již řekl, velmi krátký. Ti pánové neřekli, že jsou churaví, oni neřekli, že nemohou přijíti pro rodinné záležitosti, a musí být tedy vyloučeni; a pánové, tak se to děje již po hezkou řadu let, a co se pánové, tím neustálým vylučováním podle řádu jednacího, co se tím docílilo?
Možná snad, že se mohlo míti za to, že následkem neustálého vylučování poslanců, kteří se nedostavili a dle jednacího řádu formálně nepřítomnost svoji neospravedlnili, že neustálým vylučováním a nastávající tím nutností nových voleb, že tím lid náš bude jednou a konečně unaven, a že konečně bude volit poslance takové, kteří do sněmu půjdou. Avšak, pánové, jako se passivní politika vzhledem k sněmu zemskému po dlouhou řadu let neosvědčila, tak pánové také tato politika - jestli vůbec skutečně měla býti měřítkem - také se neosvědčila.
Již hezkou řádu let děje se to vylučování poslanců a největší část těch okresů volebních, kterých se to týče, volí vždy stále a vytrvale zase tytéž poslance, kteří dříve byli vyloučeni. Já, pánové, mám za to, že jest ještě jiná cesta, kterou by ona část obyvatelstva, o kterou se zde jedná a která pravé má voliti ty poslance, kteří zde nejsou přítomní, a poslance jiné tedy za ně, když budou vyloučeni, snad jinou cestou by mohla přivésti se lépe a snadněji k tomu; že by bylo dobře, kdyby jednou již volila buďto poslance takové, kteří půjdou do sněmu, aneb poslancům těm, jestli je bude voliti ještě jednou, nařídila, že mají jíti do sněmu. A pánové, tento spůsob, kterým by se tato část obyvatelstva k tomu přesvědčení mohla přivésti, ten spůsob jest ten, pánové, jestli ty naděje, za kterými jsme my sem do tohoto vysokého sněmu vstoupili, jestli se naděje ty splní.
Pánové, příčiny, kterými totiž valná část obyvatelstva posud byla držána v tom bludu, že passivní politika vstříc sněmu zemskému jest dobrá, zakládají se hlavně v tom, že se pořád dokazovalo tomu obyvatelstvu, že jest to zlytečné, jíti do sněmu, že se zde ve prospěch obyvatelstva českého, že se zde vůbec ničeho nemůže vyřídit, a že by bylo tedy směšné, aby poslancové národnosti české do tohoto sněmu vstoupili, kde pro národnost svou nemohou ničeho
docíliti. Pánové, my jsme vstoupili sem v tom přesvědčení, že není věc tak beznadějná a že když také. hned v, prvním okamžení ničeho nedocílíme, aspoň vytrvalostí budeme se moci dodělat prospěchů rozličných, jak co se týče státních práv, jak co se týče spravedlnosti ve volebním řádu, tak prospěchů hmotných pro národ náš.
A pánové, jestli tyto naše naděje se splní, jestli skutečně národu našemu budeme moci ukázati, že přítomností naší vydobyli jsme právo a spravedlnost, jestli ne tak úplně tedy aspoň částečně, že jsme, pánové, zde byli národu na prospěch v hmotných záležitostech, že jsme přítomností svou odvrátili rozličné škody, neprospěchy od něho; jestli, pánové, to všecko se osvědčí a když, pánové, my ve svých okresích budeme svým voličům předstoupiti moci a ukázat: vidíte, to jsou výsledkové naší přítomnosti na sněme zemském, toho jsme docílili ve prospěch práv našich národních, ve prospěch naší země, ve prospěch naší autonomie zemské, tyto škody jsme odvrátili, tyto prospěchy jsme přivrátili; jestli pánové, to všecko budeme moci našim voličům takým spůsobem vyložiti a říci - to zajisté bude mnohem vydatnější prostředek pro všecky ostatní okresy, které zde nejsou zastoupeny, aby příště naléhaly na to, že zde chtí býti zastoupeny, nežli to stálé vylučování poslanců.
Pánové, jednou za rok se sejíti a znova voliti, to konečně není tak velkou a nesnadnou obětí, to se může opakovati ještě několikráte; ale, pánové, vidět, že ty a ty okresy mají z toho výhodu a že vůbec by se mohlo ještě jiných větších výhod dosíci, kdyby všecky české okresy byly zastoupeny, tomu pánové, na dlouhou dobu se neodolá; a za tou příčinou - pánové, nechci dlouho vaší trpělivosti nadužívat, - za těmi příčinami, které jsem vyložil, nemohu já a moji političtí přátelé souhlasit, aby se tak ještě dalo vylučování poslanců těch, kteří zde nejsou a o které se zde jedná, jako se dalo posud.
Mám za to, že ty důvody, o kterých jsem se zmínil - a já nepochybuji, že se opakují - zasloužily by nějakého uvážení a zároveň i uvážení toho, zda by se neměla nastoupiti jiná cesta vůči těm poslancům, kteří zde nejsou přítomni, než která posud se zachovávala a proto dovoluji si učinit návrh, aby za přičinou spisu podaného od 71 poslanců nepřítomných národnosti české sestavila se komise patnácti členů, z kterých by každá kurie volila 5 z celého sněmu, kterážto komise měla by spis ten ještě jednou v úvahu vzíti a vysokému sněmu podati návrh zejmena vzhledem na to, jestli by se nemělo upustit od posavádního spůsobu, kterým se proti tomu, zakročovalo, totiž od vylučování těch poslanců ze sněmu a zbavování jich mandátů. Pro ten případ, když by se neměl přijmout návrh ten, prohlašuji, že i já
i političtí mojí přátelé hlasování o této záležitosti nemůže se súčastniti.
Landtagssekr. Schmidt: H. Dr. Sladkovish Stellt den Antrag: Es möchte die Eingabe der 71 HH. Abg. einer Kommission von 15 Mitgliedern, durch die Kurien zu je 5 Mitgliedern gewählt, zur Vorberathung und Erwägung übergeben werden.
Sollte aber dieser Antrag nicht angenommen werden, so erklärt Herr Dr. Sladkovisch, daß er Sich bei dieser Gelegenheit der Abstimmung enthalten werde.
Nejv. marš.: Pan Dr. Grégr má slovo.
Posl. Dr. Grégr: Slavný sněme!
Když já si dovolím požádati Vás pány, abyste laskavě a trpělivě vyslechli záležitost, o které zde jednati za svou povinnost mám, tedy to činím s ohledem k tomu, že předmět, který před námi jest, jest zajisté velmi důležitý; nejen pro nás nýbrž i pro Vás, a pro celý národ, což zajisté každý uzná, kdo uváží, že osvědčení, o němá se jedná, bylo podepsáno od 71 poslanců, kteří zastupují tak velkou část národa českého, tak velkou Část obyvatelstva tohoto království.
Hlavní ale, pánové, příčina, proč se chápu slova, jest ta, že by se mohla nám činiti výčitka, že by se mohlo říci, loňského roku byla podobná příležitost, loňského roku bylo zadáno též v memorandu asi od tolika poslanců českých podepsaném a obsahu snad podobného, - já neznám obsah dnešního ohrazení - a Vy, kteří jste byli tenkráte na sněme, opomenuli jste mlčením o té věci jednati, tenkráte jste se věci neujali a mínění své nevyslovili.
Proč to činíte letos?
Nuže, pánové, situace loňského roku byla poněkud jiná než letos.
My vstoupili vloni do tohoto sněmu z plného a upřímného přesvědčení, že tak jednáme ve prospěch našeho národa a toto přesvědčení, které nás vloni vedlo do této síně, nebylo událostmi od loňského roku zvrtkáno, toto přesvědčení máme ve větší míře ještě dnes.
Svědomí naše v tomto ohledu jest spokojeno, svědomí naše praví nám, že jsme jednali dobře.
My vstoupili, pánové, do této síně proto, poněvadž jsme viděli smutné a nepopiratelné následky, poněvadž jsme viděli škodu, která národu našemu z toho povstává, že se poslanci čeští vzdalují sněmovní činnosti a že trvají v passivním odporu vůči zemskému sněmu, my viděli, pánové, a každý, kdo oči otevřeny měl, viděl to s námi, jak právě následkem nečinnosti sněmovní den po dni ubývá půdy pod nohami naší národnosti; my viděli: jak hmotné, jak národohospodářské zájmy našeho lidu právě tou abstinenční politikou hynou a škodu trpí, my viděli, jak netečnost a ochablost v našem lidu
se vzmáhá v úžasné rychlosti a jak celý národ ve své činnosti politické ochabuje, jak klesá energie národa našeho. Co nás však, pánové, nejvíce zaleklo, bylo to, že jsme viděli, jak z těchto smutných poměrů, které abstinenční politikou v národu našem povstaly, jak z té ochablosti, z té zkleslosti na mysli a z té slábnoucí energie, těžiti začíná strana ona, která se nehlásí k práporu svobody občanské; že jsme viděli, jak toho využitkují živlové zpátečničtí, především živlové ultramontání, aby strhly národ český do svých osidel.
To, pánové, jsme považovali za. velké neštěstí, neboť jsme přesvědčeni, že v tomto směru a na této dráze by musel národ náš přijíti k úpadku a záhubě.
Vůči těmto úkazům, vůči těmto faktům odhodlali jsme se k oběti, vstoupiti do této sněmovny a zříci se passivního odporu a přičiniti se o to, přivésti národ náš na dráhu zdravější a zdárnější, a abych tak řekl rozumnější politiky.
To byly pohnutky, které nás vedly v loni opěť do této síně.
Vy víte všickni, pánové, jak se tento krok náš vykládal. Já nechci se zde pouštěti do rekriminací, já nechci vynášeti soud nad tím, jak naši krajané, kteří jsou jiného přesvědčení nežli my, náš krok, který z pouhého vlastenectví a z čisté lásky k vlasti učiněn byl, vykládali a odsuzovali.
Až historie zasedne na soudní stolici nad tím, co se tenkráte stalo, pak, - a o tom, jsem pevně přesvědčen, - pak neodsoudil nás nýbrž ty, kteří nám křivdí.
Vždyť, pánové, se nám vytýkalo to nejhorší, co se může poctivému člověku říci, co se může upřímnému vlastenci hoditi v tvář vytýkala se nám i vlastizráda.
Však, dosti o tom, jak jsem pravil, nechci se zde pouštěti do rekriminací a nechci polemisovati s těmi, kteří nejsou přítomní.
Pověděl jsem to jen proto, abych objasnil, jaká byla situace v loňském roku, když podobné ohrazení předloženo bylo sněmu. Co jsme měli činiti? Měli jsme se ujmouti slova? Měli jsme se státi samozvaní advokáti těch, kteří každý krok náš odsuzovali jako nevlastenecký a nepoctivý? Co by se bylo řeklo? Bylo by se nám asi toto řeklo: Jakým právem ujímáte se Vy záležitostí našich, kteří jdete jinou cestou, my Vás o to nežádali. My proto mlčeli.
Letos, pánové, se situace poněkud změnila/neboť to loňské' mlčení naše a vzdálení se hlasování při podobné příležitosti vyvolalo zase rekriminace opáčné, a vyčítalo se nám, že jsme se neujímali našich krajanů, kteří 'do sněmu nevstoupili. Řeklo se, tenkráte že byla příležitost a doba, abychom povstali pro ty, kteří jsou mimo sněm, pokládáno to za nelaskavosť a vyčítáno nám, že jsme příležitosti
této nepoužili, abychom stanovisko své objasnili. Nuže, pánové, když jsme byli tak zřejme a důtklivě vyzváni, tedy to činíme nyní. Přítel můj Dr. Sladkovský právě přede mnou již pověděl, v hlavní věci, jak my všickni smýšlíme a já jen vyslovuji úplný souhlas s tím, co byl pověděl.
Tak jako přítel Sladkovský naznačil, tak stojíme my všickni, co se týče otázky meritorní v tomto ohražení bezpochyby obsažené, neboť předpokládáme, že in merito jest to asi totéž, co již v předešlém roce bylo řeknuto, - stojíme my všickni na témž stanovisku jako přátelé naši, kteří se neúčastní sněmovní činnosti. Tak jako oni, kteří mimo sněm jsou, stojíme pevne a nezvratně na onom programu národu Českého, který má za heslo vydobýti největších práv tohoto království, co možná největší samosprávy a neodvislosti této země; a za tímto heslem vstoupili jsme do této sněmovny, za tímto heslem budeme bojovati vždy a všude zde tak jako jinde. V tom tedy, pánové, nerozcházíme se s oněmi, kteří s námi nesdílejí sněmovní činnosti, avšak v prostředcích k dosažení toho cíle se rozcházíme. Ti, kteří zde nejsou, myslí, že dosáhnou cíle spíše a snadneji, když se nebudou účastniti jednání sněmovního, když setrvají i dále v passivnim odporu. My, pánové, jsme opačného přesvědčení. Možná, že se mýlíme my, možná, že se mýlí oni.
Budoucnost to musí ukázat.
My žádáme jenom jedno, totiž, aby naše kroky nebyly podezřívány, aby nebyly nám podkládány zlá vůle a zlý umysl, tak jako my nikomu je nepodkládáme.
My nemáme většího přání nad to, než aby právě ti ostatní naši krajané, kteří mají též úkol od lidu českého, zastávati jeho zájmy a jeho prospěchy do této sněmovny vstoupili a sesíli vše řady naše, svorně za jedním a týmž účelem s námi pracovali společně.
Odpoví se nám snad, co bychom chodili na sněm, když tam jsme v menšině a nic tam nepořídíme. Již přítel můj Sladkovský prvé k tomu poukázal, že námitka tato není podstatná a já chci jenom poukázati ještě k tomu, že zásada tato byla by největším nebezpečenstvím pro parlamentarismus vůbec. Neboť pánové, kdyby theorie dostala vrch, že každá menšina má se vzdalovati parlamentárního jednání, tu by z toho nevyplynulo nic jiného než, že by bud povstala neobmezená diktatura většiny parlamentární a neb že by zničen byl parlamentarismus vůbec; a poněvadž svoboda občanská nedá se mysliti bez formy konstituční a representativní, zničena by byla svoboda občanská, což zajisté národ Český si nežádá. Ostatně, pánové, já mám tu naději, že nejenom v ohledu národo-hospodářském, v ohledu hmotném mnoho se docíliti dá zde na tomto sněme, já se kojím tou nadějí, že i v státoprávním
ohledu konečně stane se dohodnutí mezi oběma stranama.
Vždyť, pánové, všickni jak zde jsme, ať náležíme k národnosti české neb německé, jsme synové jedné vlasti a všickni cítíme potřebu, aby konečně ten neblahý spor, který rozrývá tuto krásnou zemi, konečně byl uklizen. Já, pánové, jak jsem pravil, té naděje se nevzdávám, že se konečně docílí vyrovnání mezi oběma národy v této zemi, mezi národem českým a národem německým, vyrovnání to, které pokládám za mnohem důležitější a vyšší než jakékoliv jiné vyrovnání, které by se stalo pomocí koruny.
Neboť, pánové, vyrovnání pomocí koruny by přece nebylo nic jiného než více méně oktrojírkou, nemohlo by se v nynějších poměrech státi jinak než nějakým státním násilím a pánové, takové vyrovnání nedává nám tu garancii jako vyrovnání mezi národy samými, neboť každé vyrovnání, které nemá sankce lidu, nespočívá na pevném základě a na pevné půdě. Pánové, bude se mi snad vytýkat, že jsem naivní v politice a že činím si jakési naděje, které nedají se snad nikdy realisovat. Ano, pánové, přiznávám se, že jsem tak naivní, že věřím, že nebude míti trvání nauka, která učí, že právo jest moc a politika že jest křivdou.
Ano jsem tak naivní, že myslím, že i do politiky konečně přijde zásada spravedlnosti, jiného věru není zapotřebí, než aby obě strany v zemi napsaly co první článek svého programu, spravedlnost, a jak to se stane, bude vyrovnání mezi národy trvalé a jisté. Tu naději mám, pánové, a jsem přesvědčen, že se tak stane a že není zapotřebí, aby vždy byl jeden kladivem a druhý kovadlinou. Neboť, kdo jest ten, který na té kovadlině nejvíce trpí a rány cítí, ať jest již kovadlinou národ český neb národ německý, dnes ten a zítra onen? Ten, na kterého tyto rány padají, jest přece vždy jen lid, bez ohledu na národnost ať jest český neb německý. Nuže, pánové, já myslím a věřím, že přijde doba, kdy se dohodneme, kdy spory a sváry, které různost mezi námi činí, se vyrovnají, kdy budeme v Čechách jeden jediný velký silný a mocný národ, národ politicky, který sice mluviti bude dvěma jazyky, který se ale ponese za jedním velkým a vznešeným cílem, za oním cílem vyšší humanity a pravé svobody (Bravo, bravo. )
A, pánové, aby se to docílilo, aby se to stalo, k tomu není jiné cesty, než cesty obapolného dohodnutí a dorozumění. Ale když se bude jeden vzdalovat druhého, jeden druhému se vyhýbat, jeden druhému překážky klásti, pak nedosáhne se tento toužebný cíl. Proto, pánové, jsme vstoupili do tohoto sněmu, poněvadž tuto sněmovnu považujeme právě za ono jediné místo, kterého nám možno k tomu konci použiti, aby se stal pokus, jestli možno bude, vy-
rovnání mezi oběma národnostmi a konečné dohodnutí mezi námi; a proto volám i na ty, kteří místo vstoupení do sněmu podali sem ohrazení, volám na ně hlasem bratrským: přijďte sem, vstupte do společné práce s námi; my cítíme tak jako vy, čeho vy si žádáte pro národ náš a vlast naši, toho žádáme i my; čeho vy si přejete, toho přejeme si i my, - ty cíle, které vy máte, máme i my, ale my chceme k tomu cíli dostati se prací a činností a ne zahálkou, neboť jsme přesvědčeni, že jen z ruky pilné vyrůstají výsledky, nikoliv z ruky zahalčivé.
Svou řeč však končím těmito slovy k Vám, pánové: byl by to velký omyl, kdyby se myslilo, že naše vstoupení do této sněmovny značí nějaké ochabování aneb povolování v státoprávní oposici, nějaké klonění se k nynějším formám ústavním.
Nikoliv, pánové, naše vstoupení do sněmu značí jen dvojí věc, předně naději, že se docílí přece dorozumění mezi oběma národy a za druhé povinnost pracovati pro národ náš. (Bravo).
Nejv. marš. zems.. P. Dr. Trojan má slovo?
Dr. Trojan: Já míním, pánové, že dnes nemůžeme jinak učiniti, než jak navrhnul první řečník p. poslanec Litomyšelský. Dnes jest věc trochu jiná než byla vloni. Já se svého stanoviska k ospravedlnění svému musím doložiti, že jsem vloni se nenadál toho předmětu, jako dnes. Náhodou nebyl jsem tenkráte ve sněme, když se o tom jednalo, jinak bych byl již vloni použil té příležitosti, abych stanovisko své byl vyložil Ale dnes pravím, není to, jak loni. Jindy jste, pánové, slyšeli aspoň hlasy ty a důvody skutečné, dnes nevíme ničeho určitého z obsahu toho podání. Pánové, se stanoviska právního již musíte sestaviti komisi, aby prohlédla a uvážila, co se uvádí za důvod.
Já nemohu zde odporovati našemu váženému maršálkovi co předsedovi tohoto vznešeného sněmu, že se pro způsob řeči vyjádření toto nehodí k veřejnému čtení. Ačkoliv myslím, že jsme mužové, a že bychom ho dovedli vyslyšet i ocenit, ať zní jakkoliv. Než, to budiž dáno na p. předsedu.
Avšak právě potom nezbývá nic jiného, než abyste zvolili k tomu své důvěrníky, totiž komisí a jí přikázali věc k uvážení. To žádá již stanovisko právní, spravedlnost, abyste bez slyšení a bez uvážení nevyřkli, že nedostavení se těch, kterých se týče, totiž 71 poslancův, že není odůvodněno neb dostatečně omluveno.
Jak můžeme souditi o důvodech, když je neznáme? Avšak já míním, kromě toho, že také politické důvody mají nás vésti k tomuto kroku. Já jsem nemohl se nikdy zpřízniti
s tím jednáním, že tu, kde celá strana, neb aspoň velká část, zde většina zástupcův celé národní strany prohlašuje, že jí nedovoluje přesvědčení, vstoupiti do sněmu, že tu přikročuje se k hromadnímu vylučování.
Na takovýto případ, zdá se mi, že se nehodí článek jednacího řádu, kde zajisté byly míněny jen případy jednotlivých abstinencí, nikoliv politické přesvědčení celé strany. Pánové, já mohu ukázati na to, že dle toho jednal jsem já i s přátely svými národními. Vždyť se stalo, že také vy, pánové, jste nebyli v tomto sněmu, když tu o vážných záležitostech naší vlasti se jednalo, a česká národnost byla ve většině; pánové, vzpomeňte si, zdali jsme my užili tehda toho prostředku. Nikoliv. My ani nedali Vás vyzvati, pánové a nikdy nevyslovili jsme, že byste byli zbaveni mandátů, když jste prohlásili, že nedovoluje vám politické přesvědčení súčastniti se v tomto jednání.
Tedy, pánové, zde jest to zvláštní případ a já míním, že také politické důvody jsou proto, abychom jednali jinak než se jednalo doposud, totiž aby nebyla téměř celá strana neb velká většina zástupců celé národnosti vyloučena, praví-li, že na tu dobu nemohou přijíti. Pánové, k tomu, co moji přátelé přede mnou oba vyslovili, přistupuji z plna srdce, a dokládám jen ještě to, že co se mne týče, mne pohnulo v minulém roce hlavně to k vstoupení do sněmu, abychom razili cestu k vespolnímu se dorozumění, abychom mírnili ostrost stran. A pánové, dorozumění vyžaduje šetrnost, slušnost; proto přimlouvám se upřímně a vřele: neračte návrh ten tak lehce odbýti, račte to přikázati komisi, pak po. její zprávě uvážiti, co dále činiti jest.
Oberstlandmarschall: H. Dr. Alter hat das Wort.
Dr. Alter: Es hat der H. Abgeordnete Dr. Sladkovich gleich Eingangs seiner Ausführungen betont, daß wenn man lediglich die Bestimmungen der Geschäftsordnung in Betracht zieht, jener Antrag, welcher von Seite des hohen Präsidiums des Hauses gestellt wurde, als gerechtfertigt erklärt werden könnte. Er meinte jedoch, daß es angezeigt fein werde, die Motive und Gründe, die in der Erklärung der 71 Abgeordneten enthalten sind, darum zu prüfen, weil ja in ihnen die Keime und Gründe zu einer andern Aktion gelegen fein können. Der H. Abgeordnete Dr. Sladkovich hat insbesondere betont, das er und seine Gesinnungsgenossen in der Lage find, manchem dieser Gründe zuzustimmen.