Stenografická zpráva
o
XI. sezení čtvrtého zasedáni sněmu království Českého od roku 1872, dne 23. dubna 1875.
Stographischer Bericht
der
XI. Sitzung der vierten Session des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1872,
am 23. April 1875.
Obsah:
Presidiální oznámení.
Volba 15 členů do komise pro zprávu výboru zemského v záležitosti poměrů vodních.
Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině volby poslance do sněmu pro volební okres měst Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar.
Zpráva výboru zemského v příčině upravení mýta dlažebného v Praze.
Zpráva výboru zemského o žádosti městské obce Králové Hradce za povolení k vybírání mýtného za příčinou přestavení Pražské brány.
Zpráva výboru zemského k předloženému výkazu c. k. zemské školní rady o potřebách pro národní školství na rok 1876.
Pokračování v poradě osnovy zákona v příčině upravení právních poměrů učitelstva na veřejných školách národních.
I n h a l t:
Präsidial-Mittheilungen.
Die Wahl der Kommission von 15 Mittgliedern für den Landesausschußberricht die Wasserfrage Betreffend
Bericht der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten, Betreffend die Wahl der Landtagsabgeordneten für den Städtewahlbezirk Schlan, Saun, Rakonitz und Welwarn.
Landesausschußbericht Betreffend die Regelung der Pflastermauth in Prag.
Landesausschußbericht über das Gesuch der Stadtgemeinde Königgrätz um Bewilligungserwirkung zur Einhebung einer Mauthgebühr behufs Umbaues des Prager Thores.
Bericht des Landesausschusses zu dem vom k. k. Landesschulrathe vorgelegten Erfordernißausweise für das Volksschulwesen im Jahre 1876.
Fortsetzung der Berathung des Gesetzentwurfes zur Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an den öffentlichen Volksschulen.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Počet poslanců k platnému uzavírání dostatečný.
U vládního stolu: Jeho Exc. místodržitel svob. pán Weber a místodržitelský rada Mattas.
Počátek sezení v 11 hodin 45 minut dopoledne.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Die beschlußfähige Anzahl von Landtags-Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Exe der Statthalter Freiherr von Weber und der Statthaltereirath Mattas.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 45 Min. Vormittags.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Sizzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem hohen Landtage folgende Mittheilungen zu machen:
Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Herr Claudi entschuldigt sein Ausbleiben durch Erkrankung.
Der Abg. Herr Görner ist für die heutige und nächste nämlich morgige Sitzung durch unaufschiebbare Berufsgeschäfte zu erscheinen verhindert.
Sněm. sekr. Schmidt: Náměstek nejv. maršálka p. Claudi omlouvá svou nepřítomnost ochuravěním.
Posl. p. Görner omlouvá se, že nemůže pro neodkladné práce svého povolání dnešního a nejblíže příštího sezení se zúčastnit.
Oberstlandmarschall: Von Geschäfts einläufen wurde Nr. 187 L. -A. -Bericht mit den Petitionen Z. 130 u. 210 ai 1874 des Bezirksausschusses Karolinenthal und mehrer Gemeinden dieses Bezirkes betreffs des Wälderschutzes, Anlegung von Teichen und Regulirung des Botičbaches,
Landesausschußbericht über die Eingabe der Stadtgemeinde Komotau um Gewährung einer Subvention behufs Errichtung eines Wasserreservoirs im Erzgebirge, der Kommission für den Landesausschußbericht betreffs Wasserfrage zugewiesen.
L. -A. -Bericht über die Gesuche der Stadtgemeinden Böhm. -Leipa, Rakonitz, Jičin und Kolin um höhere und dauernde Subvention für die vortigen Kommunalrealschulen, wurde der Budgetkommission zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Z došlých spisů byly předloženy komisi pro poradu o zprávě zemsk. výboru v příčině vodních poměrů: Zpráva zem. výb. k pet. č. 130 a 210 okr. výb. karlínského a více obcí téhož okresu v příčině ochrany lesů, zřizování rybníků a upravení potoka Botiče, a
zpráva zem. výb. o žádosti městské obce Chomutova za udělení podpory k zřízení velkého vodojemu v Rudohoří.
Budžetní komisi byla vpřidělena: Zpráva zem. výb. o žádostech měst: České Lípy, Rakovníka, Jičína a Kolína za udělení zvýšených a stálých podpor k vydržování tamních škol realních.
Oberstlandmarschall: In Druck wurde vertheilt:
Sněm. sekr. Schmidt: V tisku bylo rozdáno:
1. Zpráva komise pro ob. a okr. záležitosti o žádosti městské obce Cernošínské za zřízení okresního soudu a berničního úřadu v Černošíně.
2. Zpráva téže komise o žádosti purkmistrovského úřadu v Novém Městě nad Metují za vyloučení ze skupiny venkovských obcí a za přidělení k volebnímu okresu měst Králové Dvora, Náchoda a Hořice.
3. Vládní předloha s osnovou zákona, v nížto se měrové a váhové sazby nyní platící v míru a váhu metrickou přeměňují.
4. Zpráva komise k poradě o zprávě zem. výboru v příčině upravení zdravotní služby v obcích.
5. Jednací protokoly druhého a třetího sezení.
In Druck wurden vertheilt:
1. Bericht der Kommission für Gemeindeund Bezirksangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Černošín um Errichtung eines Bezirksgerichtes und Steueramtes daselbst.
2. Bericht derdelben Kommission über die Petition des Bürgermeisteramtes zu Neustadt an der Metau um Ausscheidung aus dem Landgemeindenwalhlbezirke und Einreihung in den Städtewahlbezirk Königinhof, Náchod und Hořic.
- 3. Regierungsvorlage eines Gesetzentwurfes betreffend die Umwandlung der gegenwärtig bestehenden Maße und Gewichte in metrische Maße und Gewichte.
4. Bericht ber Kommission für die Berathung des Landesausschußberichtes betreffend die Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden.
5. Die Geschaftsprotokolle der 2. und 3. Sitzung.
Oberstlandmarschall: Einlauf von Petitionen und deren Zuweisung:
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. P. Husák, pet. okr. výb. velvarského za vysazování stromů alejních pod následky donucovacími a za ochranu stromoví.
Nejv. marš.: Odevzdá se petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. za vydání zákona lesnického a vodního.
Nejv. marš.: Odevzdá se komisi pro lesní zákon.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet za vymožení říšské subvence, event. odepsání daně obcím neúrodou postiženým tohoto okresu.
Nejv. marš. Odevzdá se petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. spolku učitelského "Budeč" v Jičíně za zlepšení hmotného stavu učitelstva.
Nejv. marš.: Odevzdá se školní komisi.
Landtagssekr. Schmidt: Abg. Ziegler. Pet. der Marktgemeinde Eisenstein um Bewilligung zur Einhebung eines Bierkreuzers.
Oberstlandmarschall: Wurde dem Landesausschuß zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Posl. Dr. Sladkovský, pet. městské rady v Poličce za zrušení školného platu.
Nejv. marš.: Odevzdá se školní komisi.
Landtagssekr. Schmidt: Abg. Dr. Weber. Pet. des Taubstummeninstitutes in Leitmeritz um weitere Subvention von 1000 fl.
Oberstlandmarschall: Wurde der Budgetkommission zugewiesen. 3
Landtagssekr. Schmidt: Abg. Dr. Hanisch. Pet. des Bezirksausschusses Landskron, um Konstituirung der Gerichtsbezirke Landskron, Grulich, Rokitnitz zu einem besonderen Landgemeindenwahlbezirke mit den Wahlorten Landskron, Grulich, Rokitnitz.
Derselbe. Pet. des Bez. -Ausschusses Grulich um ingleichen.
Derselbe. Pet. des Bez. -Ausschusses Rokitnitz um ingleichen.
Oberstlandmarschall: Wurde der Gemeindekommission zugewiesen.
Landtagssekr. Schmidt: Derselbe. Pet. des Bez. -Ausschusses in Grulich um Ausscheidung aus dem Landgemeindenwahlbezirke und Zuweisung zum Städtewahlbezirke Landskron.
Oberstlandmarschall: Wurde der Gemeindekommission zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt; Posl. Dr. Grégr, pet. obce Jenšovické za zrušení školného platu.
Týž, pet. obce Luže za totéž.
Nejv. marš.: Odevzdá se školské komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. obce Jenšovické za změnu volebního řádu do sněmu.
Týž, pet. obce Luze za totéž.
Nejv. marš.: Odevzdá se komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž, pet. obce Luže za zřízení české university v Praze.
Nejv. marš.: Odevzdá se školské komisi.
Wir gehen nun zur Tagesordnung über, Přistoupíme k dennímu pořádku.
Der erste Gegenstand ist die Wahl der Kommission von 15 Mitgliedern für den Landesausschußbericht die Wasserfrage betreffend.
Ich ersuchte die hohe Versammlung, die Wahl der 15 Mitglieder nunmehr vorzunehmen.
(Unterbrechung der Sitzung um 11 Uhr 55 Min. )
(Aufgenommen um 12 Uhr 55 Min. )
Oberstlandmarschall: Das Ergebnis? der vorgenommenen Wahl ist folgendes:
Für die Kommission, welche den Landesausschußbericht über die Wasserfrage zu berathen hat, wurden im Großgrundbesitze 52 Stimmzettel abgegeben.
Die absolute Majorität beträgt 27 Stimmen und es erscheinen mit absoluter Majorität gewählte Graf Ladislaus Thun, Freiherr Friedrich Riefe, Ritter Zahony.
Herr Steffens und Herr Ernst Theumer mit je 52 Stimmen.
In der Kurie der Städte und Industrialorte wurden für diese Kommission 34 Stimmzettel abgegeben; die absolute Majorität beträgt 18. Es erscheinen gewählt:
Herr Dr. Weber, Herr Dr. Görner, Herr Höcke, und Herr Bayer mit 34 Stimmen, Herr Dr. Trojan mit 30 Stimmen.
In der Kurie der Landgemeinden wurden abgegeben 28 Stimmzettel; die absolute Majorität beträgt 15 und es erscheint gewählt: Herr Abg. Dr. Ruß, Herr Löw, Herr Dr. Waldert, Herr Mercy und Wacek mit die 28 Stimmen.
Sněm. sekr. S c h m i d t: Do komise ohledně poměrů vodních zvoleni byli z kurie velkostatkářů, kdež bylo odevzdáno 52 lístků hlasovacích, p. hrabě Ladislav Thun, svob. pán Riese, rytíř Záhony, pan Steffens a pan Arnošt Theumer, 52 hlasy. V kurii měst bylo odevzdáno 34 hl. lístků, zvoleni byli: p. Dr. Weeber, p. Dr. Görner, p. Höger a p. Bayer, 34 hlasy, a p. Dr. Trojan 30 hlasy.
V kurii venkovských obcí bylo odevzdáno 28 hlasovacích lístků a zvolení většinou p. Dr. Russ, p Löw, p. Dr. Waldert, p. Mercy a p. Wacek, 28 hlasy.
Oberstlandmarschall: Die Wahl ist somit vollzogen und ersuche ich die gewählten Herren sich als Kommission zu konstituiren und vom Resultate mich in Kenntniß zu setzen.
Sněm. sekr. Schmidt: J. Osv. nejvyšší pan maršálek žádá, aby komise se konstituovala a aby spůsob. iak se sestavila, iemu byl oznámen.
Oberstlandmarschall: Wir gehen nun zur Tagesordnung über, u. zw. zum Berichte der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten.
Berichterstatter ist Herr Dr. von Wiener.
Ich ersuche ihn den Bericht vorzutragen.
Berichterstatter Dr. von Wiener: Bei der am 18. März 1875 vorgenommenen Wahl eines Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Städte Schlan, Laun, Rakonitz und Welwarn sind 1176-
Wähler erschienen, und es erhielt Dr. Josef Milde 615 Stimmen, Dr. Julius Grégr 552 Stimmen. Die übrigen 6 Stimmen waren zerfplittert, drei Stimmzettel wurden unausgefüllt abgegeben.
Es erscheint Dr. Josef Milde, Advokat in Prag, mit absoluter Majorität unter der Voraussetzung gewählt, daß die von den Bevollmächtigten der wahlberechtigten Frauen abgegebenen Stimmen sich als giltig darstellen. Im entgegengesetzten Falle würde bei dem Umstande, als die Anzahl der im Namen von Frauen abgegebenen Stimmzettel in Schlan allein 84 beträgt, Dr. Josef Milde die absolute Stimmenmehrheit in sich nicht vereinigen.
Die Kommission ist der Ansticht, daß Frauen in der Wählerklasse jener Städte und Industrialorte, welche kein eigenes Gemeindestatut besitzen, allerdings ein Wahlrecht gebühre, daß sie jedoch ihr Wahlrecht nicht persönlich, sondern durch Bevollmächtigte auszuüben haben.
Der Landesausschuß beschloß die Agnoszirung der Wahl des Dr. Milde in Antrag zu bringen.
Am heutigen Tage ist aber der Kommission ein Protest zugewiesen worden, in dem behauptet wird, daß mannigfache Unzukömmlichkeiten bei diesem Wahlakte vorgekommen Sind, insb. wird behauptet, daß die Legitimationsscheine und die Stimmzettel an die Witwen in Schlan nicht abgegeben wurden und daß der Zustellungsbogen in dieser Beziehung, gefälscht erscheint.
Es wird behauptet, daß das Bürgermeisteramt dieß durchgeführt hat und die Abgabe der Stimmzettel und der Legitimationskarten an die Frauen verhindert habe.
Sind diese Umstände richtig, so sind sie allerdings geeignet, auf die Giltigkeit der Wahl einen Einfluß zu üben, und es muß daher die Kommission den früheren Beschluß revoziren und hat ihn revozirt; und wird beantragt, daß erst Vorerhebungen eingeleitet werden Sollen.
Allein der zweite Antrag, den die Kommission stellt, geht dahin, daß der Landesausschuß beantragt werde, den mit Landtagsbeschlusse vom 5. Dezember 1872 abverlangten Gesetzentwurf betreffend die Landtagswahlordnung beim Beginn der nächsten Landtagssession vorzulegen und zwar aus dem Grunde, weil die hier angeregten Fragen allerdings von hoher Wichtigkeit Sind und den Sprechenden Beleg dafür geben, daß eine Revision der Landtagswahlordnung dringend geboten erscheint und die diesfalls erflossene Resolution vom 5. Dezember 1872 reaktivirt werde.
Ich erlaube mir diesfalls den damaligen Beschluß des h. Landtags vorzulesen:
1. Der Landesausschuß wird ausgefordert, sämmtliche die Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen betreffenden Bestimmungen in einem Gesetzentwurfe zusammenzufassen und über die als zweckmäßig Sich herausstellenden Abänderungen Anträge zu stellen.
2. Dem Landesausschusse wird empfohlen, hiebei in Erwägung zu nehmen, welche Städte mit
Rücksicht auf die hohe Einwohnerzahl, die Steuerzahlung und industrielle Entwickelung in die Reihe der Städte, welche für sich einen eigenen WahlBezirk bilden, neu aufzunehmen und welche, bisher im Wahlbezirke der Landgemeinden eingereihten Städte, in die Wahlgruppe der Städte und Industrialorte einzureihen wären, von dem Grundsatze auszugehen, daß das aktive Wahlrecht in den Landtag von dem Wahlrechte in die Gemeindevertretung unabhängig gemacht, und daher durch Gesetz festgestellt werde, welche Steuerleistung oder persönliche Eigenschaft die Wahlberechtigung begründen und ebenso
3. an dem Grundsatze festzuhalten, daß die Wahlbezirke insbesondere die Landwahlbezirke mit möglichster Rücksichst aus nationale Gleichartigkeit gestaltet werden.
Die k. k. Regierung wird ersucht dahin zu wirken, daß die Sprengel der Bezirksgerichte, soweit als möglich, nach der Sprache der Gemeinden abgegränzt und insofern sich hiezu die Notwendigkeit herausstellt, auch neue Bezirksgerichte errichtet werden und dadurch die Bildung national gleichartiger Wahlbezirke für den Landtag ermöglicht werde.
Es wird daher von der Kommission folgender Antrag gestellt:
Der h. Landtag wolle beschließen, es sei der Wahlakt über die am 18. März 1875 vorgenommene Wahl eines Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Städte Schlan, Laun, Rakonitz und Welwarn an die Regierung zur Vorerhebung über die im Proteste Z. 21 behaupteten Thatsachen abzutreten, weiters wolle der h. Landtag beschließen, es sei der Landesausschuß zu beauftragen, den mit Landtagsbeschluß vom 5. Dezember 1872 abverlangten Entwurf einer Landtagswahlordnung bei Beginn der nächsten Landtagssession vorzulegen.
Sněm. sekr. Schmidt: Pan zpravodej činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti, by spisy o volbě p. poslance pro volební okres měst Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar konané dne 18. března 1875 postoupily se sl. vládě s požádáním, aby vyšetřila,. zdali okolnosti v protestu uvedené zakládají se na pravdě.
Dále račiž se sl. sněme usnésti takto: zemskému výboru nařizuje se, aby osnovu řádu volení do sněmu, kterouž zdělati uloženo mu bylo usnešením sněmu ze dne 5. prosince 1872 hned zpočátku zasedání nejblíže příštího předložil.
N e j v. m a r š. z e m.: Žádá někdo za slovo ? Wünscht jemand das Wort?
(Poslanec Dr. Sladkovský se hlásí). Pan Dr. Sladkovský má slovo.
Posl. Dr. Sladkovský.
Sl. sněme!
Co se týče spůsobu, jak paní mají vykonávat volební své právo, tu mám za to, že není ani příčiny., proč by paní měly právo právě jmenované vykonávat spůsobem jiným než páni.
Byly snad ovšem časy a- jsou snad ještě nyní země, kde volby dějou se spůsobem zvláštním. Jestliže někdy v dřívějších dobách aneb snad ještě nyní v některých zemích voličové k volbě se dostavují, abych tak řekl v celých šikách a jako k bitvě ozbrojení, aby v případu výsledek volby rozhodli skutečně také bitkou, pak ovšem žádala toho prozřetelnost a žádá toho i nyní, aby paní vzaty byly pod zvláštní ochranu zákona; aby v takových dobách aneb v takových zemích učinilo se nějaké opatření, že paní nepotřebují se dostavit osobně k volbě, a že mohou právo volební vykonávat plnomocenstvím aneb plnomocníky.
Avšak, pánové, v novější době zejména v naší zemi, kde občané ústavní jsou tak krotcí a tak ochočení jako beránci, kde k volbě posud se to aspoň nastalo, se nedostavují s nějakou zvláštní chutí a bojechtivostí: tu pánové věru nevidím, proč by se mělo paním zabrániti a obmezovati jejich právo, že nesmí osobně se dostavovat k volbě a že musí voliti plnomocníkem. Mně se zdá, pánové, že tím otvírají se dvířka mnohým zlořádům.
Ba jest to známo a zejména při volbě, o které se nyní jedná, udalo se, že právě z té příčiny, že paní hlasovaly plnomocenstvím, daly na naléhání z dvou neb tří rozličných stran svá plnomocenství, a že tímto byly celé pomateny a že hlas svůj ještě dříve než k volbě přišlo, dvakrát, třikrát i čtyrykrát změnily, daly plnomocenství rozličným osobám, jedné aby hlasovala pro toho, druhé aby hlasovala pro druhého a třetí aby hlasovala pro prvního atd. Tedy tím právě otvírají se dvířka těmto neřestem, právě tímto ustanovením, že mohou voliti jen plnomocenstvím.
Naopak ale, kdyby bylo paním na vůli dáno, že mohou voliti též osobně, tak kdyby na ně se naléhalo takovým abych tak řekl nešetrným ba nestoudným spůsobem z rozličných stran, mohou si ubohé ty paní velmi snadno pomoci tím spůsobem, že jednoduše dají někomu plnomocenství, aby hlasoval pro toho neb onoho, v posledním však okamžiku přijdou k volbě a hlasují samy pro koho chtějí. V tom, pánové, zdá se mi právo volební paní nejvíce býti hájeno a zabezpečeno, když se jim sice poskytne ta výhoda, že když nechtí nemusí se osobně samy dostaviti a že mohou plnomocenstvím hlasovati.
Ale když chtí, že konečně také mají právo dostavit se osobně. Kdyby se jim však tak, jak se ve zprávě komise na to poukazuje, úplně zapovídalo, že osobně hlasovat nesmí a že musí hlasovat plnomocníkem, tu viděl bych v tom zkracování práva svéprávných osob, neboť jen svéprávné paní mohou voliti, mohou míti právo voliti a tak jako svéprávní mužové tak také svéprávné paní jsou svéprávné osoby a v té tedy věci mají míti stejné právo. V tom ovšem
nemám nic proti tomu, aby se poskytla výhoda, že se nemusí dostavit, ačkoliv i zde nevidím pražádného účelu, neboť když se řekne, že jest to za tou příčinou, aby se nemusely vydat do té tlačenice při volbě, tu myslím, že ta tlačenice není tak velká a mám za to, že každá paní může slušným spůsobem do síně volební se dostaviti a hlas svůj odevzdat.
Když, pánové, mnohem jemnější stvoření, když ještě nedospělé a svéprávnosti ještě nedosáhlé slečinky mohou se dostaviti do větší tlačenice jako při plesích a nestrachují se, že se jim tam ublíží, tož nevidím příčinu proč ty mnohem dospělejší a dozralejší svéprávné paní nemohly by bez nebezpečí vstoupit do volební síně a to právo, které jim náleží, také vykonat.
Z toho ohledu, jak jsem již poukázal, jsem toho náhledu, aby se jim poskytlo větší pohodlí a větší výhody, může se jim zákonem vyhradit to právo, že nemusí osobně svého práva vykonávat, aby se jim ale dle návrhu komise a jak nyní tomu také skutečně jest, při zrněné volebního řádu, při vypracování nového volebního řádu obmezovalo toto právo, proto nemohl bych se nikdy vyslovit, poněvadž obmezování jakéhokoliv práva se má státi - jestli vůbec má s právem souhlasit a v právu se zakládat, musí se státi jen ve prospěch obmezeného a to, pánové, zde není, poněvadž ochrany tu není zapotřebí, paní tu nejsou v ne.: bezpečí a co se týče toho nepohodlí, to není také tak velké, kdyžby se osobně dostavily.
Ta výhoda by se však mohla poskytnouti, že by se nemusely osobné dostavovat. Co se týče této zprávy komise, tak mám za to, že ani by nebyla tak důležita; avšak stala se důležitou tím, že při té příležitosti komise sama nahlédla potřebu, že nejen za příčinou mnohých jiných těch neshod, které se jeví co se týče volby paní, nébrž i za příčinou mnohých jiných neshod jest již nejvyšší čas, aby volební řád řádně a všestranně se prohlédl a aby se všecky ty nesrovnalosti, které se v něm nalezají a na které již po dlouhá léta, již od prvopočátku našeho sněmování se- vedly a vedou stížnosti, aby veškeré tyto nesrovnalosti byly již jednou odstraněny a všem těm zlým následkům, které z těch nesrovnalostí vyplývají, se učinil již jednou konec. Já nechci slavný sněm zde v tomto okamžení obtěžovat opětným opakováním všech těch stížností a nesprávností našeho volebního řádu, které beztoho všickni páni - z nichž největší část již od prvopočátku naší sněmovní doby zde v této síni zasedá, - znají.
Já nechci opakovat, jak skutečně proti všem zásadám spravedlnosti rozděleny jsou dle nynějšího volebního řádu hlasy na mnoze na rozličné t. zv. zájmy.
Nebudu to, pánové, opakovat, a nebudu vás obtěžovat tím, kterak u porovnání zájmů na
př. venkovských obcí a lidu venkovského u porovnání k tomuto jest zájem městský náramně ve výhodě, kterak zájem městský u porovnání k zájmům venkovským jest třikráte ba čtyrykráte tak silně zastoupen. A nechci, pánové, zmiňovat se a opakovat ještě jednou, kterak městský zájem jest sesílen zvláště tím, že mimo to, že má své zvláštní zástupce, také byl ješté vymyšlen zájem zvláštní obchodních komor, který není vlastně nic jiného než druhé zdvojnásobení zastoupení zájmů městských atd.
Veškeré tyto stížnosti byly zde nejen uvedeny ale byly i také odůvodněny tak, že z opáčné strany nemohlo se na ně nic jiného odpověděti tenkráte, když naléhalo se ponejprv na opravení volebního řádu, nežli že by nebylo radno, aby se volební řád měnil v tak krátké době jako tenkráte.
Nuže, když tenkráte se jednalo o opravě volebního řádu, tu uplynuly teprve tři neb čtyry leta od doby zavedení toho volebního řádu. Avšak nyní, pánové, uplynulo již 13 až 14 let od té doby, kde volební řád byl zaveden a já mám za to, že nyní všickni jste se přesvědčili, že veškeré ty stížnosti, které proti tomu volebnímu řádu byly uvedeny, nejen jsou podstatny, alebrž že ještě mnoho jiných nesprávností a nespravedlností v tomto volebním řádu se vyskytuje, které tenkráte ještě ani se tak nepociťovaly, a ještě méně zřejmě tenkráte se poznaly.
Pánové, pravilo se v posledních dnech, zde v slavné této sněmovně, že statistika je krásná věda; mně tento výrok živě připomenul onen den, kdy zde v této síni po prvé rokovalo se o opravě volebního řádu. Také tenkráte na veškerá ta čísla, která se uvedla, aby se objevila nespravedlivost volebního řádu, odpovědělo se z křesla pana zpravodaje hlavně a především tím, že ovšem jest snadno, sestaviti dáta statistická, avšak že se dá také velmi snadno s nimi hrát, že si je může každý sestaviti a dovede sestaviti podle svého spůsobu a podle toho, co si přeje, aby z nich dokázal, a že také skutečně sestaví je tak, aby to z nich mohl dokázati.
Pánové! já myslím, že je-li to také pravda, je to pravda jenom do jisté míry a jsou jisté meze, kde čísla statistická jsou tak zřejmým a zřetelným důkazem, že nelze je žádnými slovy a žádným jiným důkazem vyvrátiti. Pánové 1 jak jsem již řekl, všemi ostatními číslicemi, které dříve byly uvedeny, nebudu Vás obtěžovati. Chci zde uvésti a připamatovati jenom na jednu číslici, která je tak pravdiva, že mám za to, že nikdo z Vás, pánové, nebude se moci proti ní prohlásiti. Číslice ta je a zní: že poměr obyvatelstva tohoto království českého, co se týče národností má se tak, že 3/5 aspoň obyvatelstva tohoto království jsou národnosti české a 2/5 národnosti německé. Já bych to.
pánové, mohl udati ještě přesněji a mám to vypočítáno z těch dob, kde jsem byl členem oněch komisí, jimž bylo uloženo, vypracovati návrhy na opravu volebního řádu zde v tomto slavném sněmu.
Já bych tedy mohl ještě přesněji doložiti, že vlastně poměr ten, přesně vzato, je tento:
že 5/8
obyvatelstva v tomto království je národnosti české a 3/8 národnosti německé. Avšak, pánové! já to nechávám při tom všeobecně uznaném číslu, kterému nikdo veřejně aspoň posud neodvážil se odpovědíti, že 3/5 obyvatelstva tohoto království jsou národnosti české a 2/5 národnosti německé. Je-li toto číslo pravdivé, pánové, ptám se Vás, jestli z toho může pak následovati, že zastupitelstvo tohoto království a jeho obyvatelstva dle spravedlnosti může býti zastoupeno tak, aby v zastupitelstvu tom místo, co by národnost česká měla býti zastoupena 3/5, a německá 2/5, aby v tomto slavném sněmu národnost česká byla v takové menšině, že vůbec ani i kdyby zde všickni zástupcové její byli, nemůže se nikdy dodělati žádného platného usnešení. Pánové! statistika jest zajisté hezká věda a pěkná věda pro některého, ale, pánové, je to nezvratná věda, poněvadž to nikdo nedokáže, a nemůže dokázati, že tam, kde v obyvatelstvu je většina 3/5 a menšina 2/5, v zastupitelstvu mají 2/5 státi se většinou a ty 3/5 menšinou; pánové, jak se tedy jmenuje ta věda, která dovede pravdu statistickou takovým spůsobem obrátiti a dokazovati, že přece je to pravda, že 2/5 mají býti většinou nad 3/5.
Pánové! Ta věda se jmenuje politika a ta politika to je krásná věda, která takovýmto spůsobem pravdu čísel a pravdu nezvratných statistických dát umí převracet. A kdyby, pánové, ještě ta věda politika si zůstala všude stejnou, všude důslednou, kdyby tak, jako v království českém řekne, že, ačkoli většina je 3/5 a menšina 2/5 obyvatelstva, že v zastupitelstvu může velmi dobře být a že to vyžaduje jaksi rovnováha, aby 2/5 měly aspoň rovnosť, aneb také trochu většiny nad těmi 3/5, kdyby, pánové, aspoň se to provádělo všude, nejen v království českém, kdyby zásada té vědy politiky prováděla se také v Štyrsku! Avšak, pánové, když se podíváme do Štyrska, kde poměr obyvatelstva je ten, že jsou tam 2/3 obyvatelstva německého a snad jen 1/3 (já nechci křivdit, možno, že ještě méně než 1/3) slovanského obyvatelstva, a kdyby tedy, pánové, někdo řekl: podle této vědy politiky že tedy také v Štyrsku se má hledět, rovnováha takovým spůsobem zjednati, aby menšina té jedné třetiny co možná se vyrovnala těm 2/3, aneb aby ta 1/3 trochu nadvládala nad těmi 2/3, kdyby, pánové, to někdo chtěl dokazovati a v platnost uváděti, tu by se mu řeklo: v Štyrsku to nejde, to jenom platí v Cechách a snad ještě
na Moravě, dále to nesmí jít. Nuže, pánové, politika tedy, která takové pravdy a jasné číslice statistiky tak umí překrucovat, a rozličně skládat, že na jednom místě 2 je více než 3, jinde ale 3 více musí zůstati než 2, ta věda je krásná věda a podle té vědy, prosím, bych si nepřál, aby zemský výbor - kterému nyní je uloženo, aby připravil a v příštím zasedání předložil nově vypracovaný a opravený volební řád neb návrh takového volebního řádu - touto vědou se řídil a přinesl zase osnovu a návrh takového volebního řádu. Já doufám, pánové, že se to nestane a v této naději vítám návrh komise, který dnes je učiněn, aby zemský výbor již v příštím zasedání podal návrh na opravu volebního řádu. Pánové, bylo toho již na nejvýše zapotřebí, neb skutečně v obyvatelstvu českém tohoto království českého a ve velké části jeho zástupců zmizela již všecka naděje, všecka naděje již takřka uhasla, že přijde to ještě kdy k opravě tohoto volebního řádu. A proto, pánové, že návrhem dnešním, který nám předkládá komise, tato naděje opět jak v národu našem, tak i v jeho zástupcích, zejmena v těch, kteří zde nejsou, oživne a musí oživnouti, proto, pánové, tento návrh vítám s radostí.
Doufám také ale, že návrh ten nezůstane jenom státi co do spravedlivého svého provedení na papíře, nýbrž že v příštím zasedání stane se také pravdou a doufám, že zejmena, ačkoliv není zde nyní čas k tomu, abych poukazoval ke všem těm přáním, které by národ náš, co se týče oprav volebního řádu, pronesl, kdyby zde měl veškeré své zástupce, i také pronesl ústy našimi, ačkoliv k tomu nyní není čas, přece doufám, že dostane se nám příležitosti k tomu, když rozličné petice, které ze středu národa, co se týče oprav volebního řádu, již došly aneb ještě dojdou, aneb aspoň důležitější z nich, přijdou zde v tomto slavném sněmu k řeči a když se bude o tom jednat, aby slavnému výboru zemskému byly přikázány s tím podotknutím, aby na ně bral většího neb menšího zřetele podle větší aneb menší jejich důležitosti.
Při té příležitosti, pánové, také pak dovolím si na ony věci, které jsou nejkřiklavějšími příčinami stížnosti národnosti naší proti volebnímu řádu a na přání, dle kterýchž by volební řád ten měl se opraviti, zvláště ještě poukázati a prozatím jen doufám, že návrh komise, jak se dnešního dne činí, nepotká se s nižádné strany s odporem a v té naději také končím s tou prosbou, aby návrh ten co možná jednohlasně byl přijat, aby právě v oné části zástupců národa českého, kteří sněmovny této se vzdalují i aby v celém národě českém nastalo pevné přesvědčení, že nyní jedná se do opravdy o to, aby volební řád zemský v těch věcech, v kterých opravy potřebuje, byl konečně již opraven. (Výborně, v levo. )
Nejv. marš. zem.: p. Dr. Trojan má slovo.
Dr. Trojan: Pánové! Co se týče všeobecné části tohoto návrhu, oznamuji za příčinou poznámek pana řečníka, že se komise, jejíž údem jsem také já, obírá již všelikými zásadami, jež chce předložiti ještě v tomto zasedání sněmu k schválení, aby byly vodítkem pro zemský výbor při dalších jeho pracech a přípravách osnovy nového zákona o volenído sněmu.
Co se týče první části zprávy, tu také za příčinou poznámek p. Dra. Sladkovského sděluji, že náhledy, zvláště o právu paní při volbách do sněmu zemského, jak je p. referent dal vytisknouti, nejsou jednohlasným usnešením komise; nebyl jsem sám jediný, jenž v komisi jevil náhledy jiné. Poněvadž ale za příčinou změněného návrhu o volbě samé p. zpravodaj dnes upustil od přednešení oněch důvodů, náležejících právě k té změněné části zprávy komise, nevidím potřebu, abych také já své mínění o tom vykládal. Tolik jen jsem chtěl říci, aby se vědělo, že nesouhlasili všickni s těmi výklady, jak jsou vytištěny.
Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Rokování jest ukončeno.
Die Debatte ist geschlossen.
Der H. Berichterstatter hat das Wort.
Ref. Dr. von Wiener: Wenn H. Dr. Sladkovský Vorwürfe gegen die bestehende Landtagswahlordnung erhebt und dießfalls heiße Wünsche zur Abänderung derselben ausspricht, so kann ich ihm in das einzelne auf diesem Gebiete nicht folgen, weil es sich heute lediglich um einen formalen Antrag handelt, nämlich um den Antrag, daß der Landesausschuß beauftragt werde, die Revision der Landtagswahlordnung beim Beginn der nächsten Landtagssession vorzubringen.
Ich bemerke aber, daß die Kommission keinen neuen Antrag stellt, sondern daß der hohe Landtag bereits in ber Sitzung vom 5. Dezember 1872 denselben beschlossen hat wie ich bereits mir erlaubt habe diesen Beschluß in extenso vorzubringen. Was aber den Fall bezüglich des Wahlrechtes ber Frauen betrifft, so wünscht H. Dr. Sladkovský, daß den Frauen jenes Recht gewahrt werde, welches auch den Männern gebührt. Allein das, was H. Dr. Sladkovský angegeben hat, ist bloß eine ratio de lege ferenda und nicht de lege lota. Es har. belt sich heute nicht darurn, ob die Frauen ein Wahlrecht für die Folge überhaupt besitzen sollen, und wenn sie es besitzen, ob sie es selbst oder durch Bevollmächtigte ausüben Sollen.
Daß aber nach dem gegenwärtigen Standpunkte unserer Gesetzgebung die Frauen nicht persönlich ihr Wahlrecht ausüben können, sondern durch brüte, durch Bevollmächtigte ausüben muffen, liegt klar im Wortlaute des §. 13 der Landtags-
Wahlordnung und des §. 30 des Gemeindegesetzes. Ich bemerke übrigens, was H. Dr. Trojan auch konstatirt hat, daß aus Anlaß mannigfacher Petitionen um Abänderung der Landtagswahlordnung die Kommission beschlossen hat, bestimmte Grundsätze in Berathung zu ziehen, und dem hohen Landtage mitzutheilen, damit der hohe Landtag in die Lage gesetzt werde, allenfalls über diese Grundsätze bereits jetzt in der heurigen Session schlüssig zu werden, und unter diesen Grundsätzen wird auch jener Grundsatz bezüglich der Wahlberechtigung der Frauen überhaupt eingelegt fein. Es wird sich fragen, ob den Frauen auch in der Folge überhaupt ein Wahlrecht gebühre, und dann wird allerdings, wenn die erste Frage negativ ausfällt, die Frage, ob es persönlich oder durch Bevollmächtigte auszuüben Sei, entfallen. Ich glaube daher, da von keiner Seite ein Gegenantrag gestellt wurde, bei dem Antrag der Kommission beharren zu sollen. Derselbe lautet: Hoher Landtag wolle beschließen: 1. Es sei der Bericht über die am 18. März 1875 vorgenommene Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Städte Schlan, Laun, Rakonitz und Welwarn der Regierung zur Vorerhebung über die in dem Protest Zahl 21 behaupteten Thatsachen abzutreten; und 2. hoher Landtag wolle beschließen, es sei der Landesausschuß zu beauftragen, den mit Landtagsbeschluß vom 5. Dezember 1872 abverlangten Entwurf einer Landtagswahlordnung beim Beginne der nächsten Landtagssession vorzulegen.
Sněm. sekr. Schmidt: Návrh zní: Slavný sněme račiž se usnésti takto: Spisy o volbě poslance pro volební okres měst Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar, konané dne 18. března 1875 odstupují se slavné vládě s požádáním, aby vyšetřila, zdaliž okolnosti v protestu č. 21 uvedeué zakládají se na pravdě; dále račiž se slavný sněme usnesti takto: Zemskému výboru nařizuje se, aby osnovu řádu volení do sněmu, kterouž vzdělati mu uloženo bylo usnešením sněmu ze dne 5. prosince 1872 hned na počátku zasedání nejblíže příštího předložil.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche für den Antrag stimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Landesausschußbericht betreffend die Regelung der Pflastermauth in Prag. Berichterstatter ist der Landesausschußbeisitzer Herr Dr. Alter. Ich bitte ihn den Bericht vorzutragen.
Sněm. sekr. Schmidt: Zpráva výboru zemského v příčině upravení mýta dlažebního v Praze.
Berichterstatter Dr. Alter: Der in der Sizzung vom 10. Oktober 1874 gefaßte Beschluß, womit der Stadtgemeinde Prag die Bewilligung zur Einhebung der regulirten Plastermauth ertheilt
worden ist, hat die allerhöchste Sanktion nicht erhalten, so daß die Stadtgemeinde im Verfolge ihrer dem hohen Landtage bereits bekannten Zwecke sich genöthigt sah, neuerdings ihr Gesuch dem L. A. zu überreichen, damit dieser es dem hohen Landtage zur Beschlußfassung unterbreite. Der Anstand, welcher der allerhöchsten Sanktion entgegengestanden ist, war nicht ein mentaler, sondern nur ein formaler, weil bei der Beschlußfassung im Stadtverordnetenkollegium nicht die nach §. 100 nothwendige Anzahl von Mitgliedern anwesend gewesen ist. Es ändert sich also an der Sachlage nichts, als daß dieser Anstand nunmehr abgestellt erscheint, weshalb der L. A. sich den Antrag zu stellen erlaubt, den L. -A. -B. und das Gesuch der Stadtgemeinde Prag um Votirung des betreffenden Landesgedetzes der Kommission, welche für Gemeindeund Bezirksvertretungsangelegenheiten bestellt ist, zu überweisen.
Činím návrh, aby žádost zastupitelstva kr. hl. města Prahy, a zpráva výboru zemského o žádosti této o upravení dlažebního mýta pro kr. hl. město Prahu odevzdána byla komisi pro obecní a okresní, záležitosti.
Oberstlandmarschall: Žádá někdo za slovo?
Wünscht jemand das Wort? (Niemand. ) Diejenigen, welche dafür stimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruce. (Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Landesausschußbericht über das Gesuch der Stadtgemeinde Königgrätz um Bewilligungserwirkung zur Einhebung einer Mauthgebühr behufs Umbaues des Prager Thores. Berichterstatter ist derselbe. Hoher Landtag!
Die Orts- und Verkehrsverhältnisse der Stadt und Festung Königgrätz erheischen, daß das sogenannte Prager Festungsthor erweitert werbe.
Die Stadtgemeinde Königgrätz, welche bei ihrem Charakter als Festung in ihrem Aufschwunge überhaupt gehemmt wirb, strebt einerseits die Auflassung der Festung an, wie dies die dem hohen Landtage in der vorjährigen Session überreichte Petition nachweiset, anderseits aber wenigstens als Beschränkung des Hindernisses des freien Verkehres auf das geringste Maaß die Erbreiterung der Durchfahrt des gedachten Prager Thores mittelst eines zweiten Fahrgeleises, zu Welch letzterem Unternehmen dermal auch von dem kais. und königl. Reichskriegsministerium in Anerkennung der Nothwendigkeit der Erweiterung unter gewissen das Festungswesen betreffenden Bedingungen gegen dem die Bewilligung ertheilt worden ist, daß die Stadtgemeinde den diesfälligen Bauaufwand übernehme.
Diese Bedingung hat die Stadtgemeinde Königgrätz akceptirt und bei dem Umstande, als die mit 9469 fl. 29 kr. De. W. veranschlagten Bau-
kosten im Hinblicke auf anderweitige nahmhafte Auslagen aus den vorhandenen Gemeindemitteln nicht gedeckt werden könnten, hat der Gemeindeausschuß in den Sitzungen vom 24. August und 30. Dezember 1874 beschlossen, die Genehmigung zur Einhebung einer Mauthgebühr von Einem Kreuzer von jedem Pferde bei dem Prager Thore zu erwirken, welche mit der dort bestehenden Aerarialmauth eingehoben und nach erfolgter Deckung des Bauaufwandes wieder aufgelassen werden soll, inzwischen aber behufs sogleicher Inangriffnahme des Baues ein aus dem Mautherträgnisse zurückzuzahlendes Darlehen bis zur Höhe der Baukosten bei der Königgrätzer Sparkassa aufzunehmen. Diesen Beschlüssen gemäß ist auch vom Bürgermeisterarnte das bezügliche Gesuch eingebracht worden. welches Sowohl von der hohen k. k. Statthalterei in ihrer an den Landesausschuß gerichteten Note vom 23. März 1875 Zahl 13707 als auch von dem Königgrätzer Bezirksausschusse auf Grund des im §. 65 des Gesetzes vom 25. Juli 1864 gefaßten Beschlusses auf das Wärmste befürwortet wird.
Laut des sammt Verhandlungsakten beigeschlossenen Auszuges aus dem Gemeindevermögeninventare besitzt zwar die Stadt Königgrätz ein auf 804. 910 fl. 75 kr. geschatztes Vermögen, dem jedoch Passiva von 290. 000 fl. entgegenstehen und von welchen beinahe die Hälfte keinen in Gemeindehaushaltenden zu verwerthenden Nutzen abwirft.
Nach den gleichfalls beiliegenden Auszügen aus den Rechnungen der Jahre 1871-73 "werden auch die ordentlichen Gemeindeauslagen durch die ordentlichen Gemeindeeinnahmen kaum gedeckt, so daß die Bestreitung des mit dem Umbaue des Prager Thores verbundenen Aufwandes aus den gewöhnlichen Gemeindeeinnahmen unmöglich erscheint. In Erwägung aller dieser Umstände erlaubt Sich der Landesausschuß das Gesuch der Stadtgemeinde Könniggrätz dem hohen Landtage mit dem Antrage zu unterbreiten, im Sinne des §. 89 der Gemeindeordnung, das zur Einhebung einer Maut-gebühr erforderliche Landesgesetz zu votiren. In formaler Beziehung erlaube ich mir weiter den Antrag zu Stellen, diesen Landesausschußbericht sammt dem Gesetzentwürfe der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu überweisen.