Stenografická zpráva
o
IX. sezení čtvrtého zasedání sněmu království Českého od roku 1872, dne 20. dubna 1875.
Stenographischer Bericht
der
IX. Sitzung der vierten Session des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1872,
am 20. April 1875.
Obsah:
Presidiální oznámení.
Udělení dovolené.
Zpráva výboru zemského s osnovou zákona v příčině vyloučení obcí Litoradlic, Kmínu, Kočínu, Nové vsi, Temelínu, Lhoty pod horami, Sedlic, Malešic, Chvalšovic, a Bílé Hůrky z obvodu okres. zastupitelstva Hlubockého a spojení s obvodem okresního zastupitelstva Vltavo-Týnského.
Zpráva výboru zemského o žádosti obce Novobenátecké na povolení k vybírání přirážek z nápojů.
Zpráva výboru zemského o žádosti obce Neundorfské za povolení k vybírání poplatků za odbývané taneční zábavy pro místní chudinský ústav.
Zpráva komise pro záležitosti školní o osnově zákona v příčině upravení právních poměrů učitelstva na veřejných školách národních.
Inhalt:
Präsidial-Mittheilungen,
Urlaubsertheilungen.
Landesausschußbericht mit dem Gesetzentwurfe betreffs Ausscheidung der Gemeinden Litoradlitz, Kmin, Kočin mit Neundorf und Temelin, Lhota pod horami und Sedlitz, Maleschitz mit Chvalšovic und Weißhurka aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Frauenberg und deren Bereinigung mit dem Bezirksvertretungsgebiete Moldauthein.
Landesausschußbericht über das Gesuch der Gemeinde Neubenatek um Bewilligung zur Einhebung von Getränkeumlagen.
Landesausschußbericht über die Eingabe der Gemeinde Neundorf um Bewilligung zur Einhebung einer Musiklizenz-gebühr gebühr zu Handen des Lokalarmenfondes.
Bericht der Unterrichts- Kommission über den Gesetzentwurf zur Siegelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an den öffentlichen Volkschulen.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek Karel, kníže Auersperg.
Přítomní: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Edvard Claudi a počet poslanců k platnému uzavírání dostatečný.
U vládního stolu: Jeho Exc. místodržitel svob. pán Weber a místodržitelský rada Mattas.
Počátek sezení v 11 hodin 45 minut dopoledne.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Eduard Claudi und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se Erc. der Statthalter Freiherr von Weber und der Statthaltereirath Mattas.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 45 Min. Vormittags.
Oberstlandmarschall (läutet): Die Sizzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem hohen Landtage solgende Mittheilungen zu machen:
Die Güschäftsprotolle der 6., 7. und 8. Sizzung vom 14., 15. und 16. April sind durch die vorgeschriebene Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen, wird zum Inhalte derselben etwas erinnert?
Nám. nejv. marš.: Jednací protokoly 6., 7. a 8. sezení ze dne 14., 15. a 16. dubna byly po dobu jednacím řádem vyměřenou k nahlednutí vyloženy, činí se dotaz, má-li kdo cosi k nim připomenouti?
(Nikdo se nehlásí. )
Oberstlandmarschall: Da dies nicht der Fall ist, so sind sie agnoscirt.
Nám. nejv. marš.: Jsou tedy schváleny, poněvadž žádná námitka proti nim se nepodala.
Oberstlandmarschall: Bei der Konstituirung der Kommission für die Gebahrung der Hypothekenbank wurden gewählt: Zum Obmann Freiherr Karl Korb von Weidenhein senior, zum Obmann-Stellvertreter Herr Moritz Graf Zedtwitz, zum Schriftführer Herr Schier.
Das Kommissionslokal ist das Vorstandsbureau des Landesausschusses Dep. Nr. 4.
Nám. nejv. marš.: Při konstituování komise pro účetní závěrku hypoteční banky zvoleni: za předsedu svob. pán Karel Korb z Weidenheimu senior, za nám. předsedy pan hrabě Moritz Zedtwitz, za zapisovatele pan Schier. Komise tato scházeti se bude v úřadovně přednosty v odd. 4.
Oberstlandmarschall: Die Kommission für den Landesausschußbericht betreffend die Auflassung der weiteren Evidenzhaltung des Josefinischen Landeskatasters hat sich konstituirt und zum Obmann gewählt: Herrn Hosrath Gustav Körber, zum Obmann-Stellvertreter Herrn Prior Jaresch, zum Schriftführer Herrn Aßmann.
Das Kommissionslokal ist das Vorstandsbureau, Landesausschuß-Dep. Nr. 5.
Nám. nejv. marš.: Komise pro poradu o zprávě zemského výboru v příčině toho, aby Josefinský katastr nebyl dále v evidenci chován, se zřídila a zvolila za předsedu pana Gustava Körbera, za nám. předsedy pana převora Jaresche, za zapisovatele pana Assmanna.
Pro schůze této komise ustanovena jest úřadovna přednosty v odd. 5.
Oberstlandmarschall: Der Abg. Gras Klemens Zedtwitz sucht um einen 14tägigen Urlaub an. Ich bitte die Eingabe vorzulesen.
Nám. nejv. marš.: Poslanec pan hrabě Kliment Zedtwitz žádá za dovolenou na 14 dní.
Landtagsekr. Schmidt (liest): Euer Durchlaucht!
Unausschiebbare und dingliche Familienangelegenheiten machen es mir unmöglich den dießjährigen Sitzungen fortgesetzt beiwohnen zu können. Ich richte demnach an Euer Durchlaucht die ergebene Bitte, mir vom h. Landtage einen 14tägigen Urlaub gütigst erwirken zu wollen.
Graf Klemens Zedtwitz.
Oberstlandmarschall: Ich bitte diejenigen. Welche diesen Urlaub ertheilen, die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro udělení dovolené, nechť pozvednou ruku.
(Stane se. Geschiehk. )
Der Urlaub ist ertheilt.
Der Abg. Herr Merch entschuldigt seine Abwesenheit für die nächsten Sitzungen durch Erkrankung. Herr Graf Max Zedtwitz entschuldigt seine Abwesenheit von der heutigen Sitzung durch Unwohlsein, Herr Dechant Husák durch bringende Seelsorgeangelegenheiten.
Nám. nejv. marš.: Poslanec pan Mercy omlouvá svou nepřítomnost v dnešním a nejblíže příštích sezeních onemocněním Pan hr. Max Zedtwitz omlouvá svou nepřítomnost v dnešním sezení churavostí, pan děkan Husák nutnými záležitostmi duchovní správy.
Oberstlandmarschall: Von den Geschäftseinlaufen sind der Budgetkommission zugewiesen: Nr. 168. L. -A. -Bericht über Eingabe des Direktionskomités ber Landesdurchforschung Böhmens um Erwirkung der bisher gewährten Subvention pr. 3000 fl. pro 1876.
Nr. 169. Ingl. über das Gesuch des Ant. Dvořák, Lehrers des Freihandzeichnens am böhm. polt. Institute, um Gewährung einer Remuneration.
Nr. 171 L. -A. -Bericht über Gesuch der Buchhaltungs- Rechnungsrathswaise Albertine Kunert um Gnadengabe.
Nám. nejv. marš.: Ze spisu došlých byly budžetní komisi přikázány: Čís. 168. Zpráva zem. výb. o žádosti komitétu pro vědecké proskoumání země české za další poskytnutí roční subvence 3000 zl. na rok 1876.
Čís. 169. Též, o žádosti Ant. Dvořáka, učitele kreslení na česk. polytechnice, za udělení remunerace.
Čís. 171. Zpráva výb. zem. o žádosti Albertiny Kunertové, osiřelé dcery po radovi zem. účtárny, za dar milosti.
Oberstlandmarschall: In Druck wurden vertheilt.
Landtagssekr. Schmidt: Landesausschußbericht mit dem Voranschlage des Nermalschulfondes für das Jahr 1876, Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Stadtgemeinde Mšeno um Ausscheidung aus den bisherigen Landgemeinden und Einreihung in den Städtewahlbezirk Raudnitz, Melnik, Bran deis; Bericht derselben Kommission über die Petition der Stadtgemeinde Rožbalovic um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst; Bericht des Landesausschusses über den Zustand des Volksschulweisens in Böhmen; Landesausschußbericht über das Ergebniß der Berathungen der Enquetkommission betreffend die Wasserfrage. Die stenographischen Berichte der 5., 6. und 7. Sitzung und das Geschäftsprotokoll der 1. Sitzung.
V tisku byly rozděleny:
Zpráva zemského výboru s rozpočtem normálního fondu školního pro rok 1876; zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské obce Mšena za vyloučení ze skupiny venkovských obcí a přidělení do skupiny měst Roudnice, Mělníka a Brandýsa; zpráva komise tétéž o žádosti městské obce Rožďalovic za zřízení okresního soudu v Rožďalovicích; zpráva zemského výboru o stavu nár. škol v král. českém; zpráva zem. výb. o výsledku enquetní komise v příčině porad o vodních poměrech; stenografické zprávy o 5., 6. a 7. sezení a jednací protokol o 1. sezení.
Oberstlandmarschall: An Petitionen sind eingelaufen:
Landtagssekr. Schmidt: Nr. 102. Abg. Ritter von Schwarzenfeld. Pet. des Kaabener landund forstw. Vereines um Erklärung der Ackerbauschulen Böhmens als Landesanstalten.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission zugewiesen.
Landtagssekr. Schmidt: Nr. 103. Abg. Kardasch. Pet. der Stromausseher Wzl. Dinner in Hohenfurth und Flor. Müller in Pisek um Bewilligung eines ständigen jährlichen Reisezelhrungsbeitrages pr. 150 fl.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission angewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Cís. 104. Posl. Dr. Grégr. Pet. učitelů obecné školy v Strunkovicích za vřadění do druhé třídy služného.
Čís. 105. Týž, pet. obce Šťáhlavské za zrušení školného, zvýšení učitelských platů atd.
Čís. 106. Týž, pet. místní školní rady v Maslově v záležitosti odměny katechetům za dovážení k vyučování náboženství.
Nejv. marš.: Všecky školské komisi odevzdány.
Landtagssekr. Schmidt.: Nr. 107. Abg. Meissler. Pet. der Gemeinden Kletschen mit Anträgen für Abänderung des Jagdgesetzes.
Oberstlandmarschall: Der Jagdkommission zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Č. 108. Posl. Fürth. Petice sboru učitelského měšť. škol v Strakonicích, aby při upravení zákona o školství ohled vzat byl na učitele škol měšťanských.
Nejv. marš.: Školské komisi odevzdáno.
Landtagssekr. Schmidt: Nr. 109. Abg. Dr. Herbst. Pet. der Gemeinde Waltsch um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
Oberstlandmarschall: Wurde der Gemeindekommission zugewiesen.
Sněm. sekr. Schmidt: Čís. 110. Posl. dr. Weber, pet. záložny v Počaplicích za vyloučení více státních úpisů ze správy této záložny a odevzdání jich soukromým majetníkům, Nejv. marš.: Komisi pro záložny. Sněm. sekr. Schmidt: Poslanec p. Pražák: Pet. obce Spomyšle za zrušení školného.
Posl. dr. Sladkovský: pet. obce Drahobudické za totéž.
Týž, pet. učitelů obec. škol ve Vodňanech za vřadění učitelstva v I. třídu služného.
Týž, pet. učitelské jednoty "Budeč" za upravení právních poměru učitelstva.
Nejv. marš.: Odevzdáno školské komisi.
Sněm. sekr. Schmidt (čte): Posl. Nittinger, pet. obce Lány za vyproštění v r. 1863 podané žádosti v příčině rozloučení s městskou obcí Litomyšlskou.
N e j v. m a r š.: Komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Landtagssekr. Schmidt (liest): Abg. Dr. Waldert. Pet. der Stadtgmde. Komotau um Subvention zur Erhaltung der dortigen Kommunalrealschule.
Oberstlandmarschall: Der Schulkommission.
Landtagssekr. Schmidt (liest): Abg. Ernst Mayer, Dr. Pét. des Vereines zur Unterstützung technischer Hörer an ber Hochschule in Wien um eine Unterstützung.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission.
Landtagssekr. Schmidt (liest): Abg. W. Neumann. Pet. der Bezirksvertretung Friedland um Landes- event. Reichssubvention zur Herstellung einer
Isergebirgstraße zum Zwecke der Verbindung des Friebländer und Taunwalder Bezirkes, und
Derselbe. Ingl. des Bz. -Ausschusses in Tannwald um ingleichen.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission.
Die Kommission, welche das Forstgesetz zu berathen hat, hält heute unmittelbar nach der Landtagssitzung eine Sitzung ab.
Nám. nejv. marš.: Komise o lesnictví sejde se dnes po sezení sněmovním.
Oberstlandmarschall: Die Mitglieder der Kommission für Vorschußkassen werden auf heute um 5 Uhr Nachmittags zu einer Sitzung eingeladen.
Nám. nejv. marš.: Komise pro záležitosti záložen drží dnes o 5. hodině odpoledne sezení, ku kterémuž se členové zvou.
Oberstlandmarschall: Die Mitglieder der Kommission für Regelung des Sanitätsdienstes werben für morgen Mittwoch um 10 Uhr zu einer Sitzung eingeladen.
Nám. nejv. marš.: Členové komise pro záležitosti zdravotní zvou se na zítřek dne 21. dubna k sezení.
Oberstlandmarschall: Der Jagdausschuß hält heute Nachmittags um 6 Uhr eine Sitzung.
Nám. nejv. marš.: Komise stran honebnosti odbývá dnes o 6. hodině odpolední sezení.
Oberstlandmarschall: Wir gehen zur Tagesordnung über.
Přistoupíme k dennímu pořádku.
Erster Gegenstand ist der Landes - AusschußBericht mit dem Gesetzentwurfe betreffs Ausscheibung der Gemeinde Litoradlic, Kmin, Kočin mit Neundorf und Temelin, Lhota pod horami und Seblitz, Maleschitz mit Ehwalšowitz und Weißhurka aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Frauenberg und deren Vereinigung mit dem Bezirksvertretungsgebiete Moldautein. Berichterstatter ist ber L. -A. -B. Dr. Schmeykal. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva výboru zemského s osnovou zákona v příčině vyloučení obcí Litoradlic, Kmínu, Kočínu, Nové vsi, Temelínu, Lhoty pod horami, Sedlic, Malešic, Chvalšovic a Bílé Hůrky z obvodu okres, zastupitelstva Hlubockého a spojení s obvodem okresního zastupitelstva Vltavo-Týnského.
Berichterstatter Dr. Schmeykal: In der 15. Sitzung vom 12. Oktober 1874 wurde ein Beschluß gefaßt, welcher dahin ging, daß mehrere Gemeinden des Frauenberger Gerichtsbezirkes in die benachbarten Bezirke Moldautein, Budweis, Netolic und Wodňan zugetheilt bez. auf eine solche Zutheilung einrathen, ba gesetzliche Gutachten von Seite des h. Landtage erstattet wurden.
Nun ist aber hervorgekommen, baß von den 10 Gemeinden, welche in dieser Ausscheidung inbegriffen waren, 3 nachträglich ihre Zustimmungen dieser Ausscheidung zurücknahmen und es sind dies
namentlich die Gemeinden Jaroslavic, Vyšnic und Purkholz.
Sie berufen sich, um ihren nachträglichen Rücktritt zu motiviren, darauf, daß sie ihre Zustimmung zur Ausscheidung nur in der allgemeinen Befürchtung abgegeben hätten, es handle sich überhaupt um eine Auflassung des Bezirkes Frauenberg im Ganzen und von diesem Standpunkte aus, hätten sie es in ihrem Interesse und von ihrem Gemeindestandpunkte aus für wünschenswerth erachtet, in den Bezirk Moldautein zu kommen. Dieser nachträgliche Rücktritt aber hatte zur Folge,, daß das Justizministerium nur die Geneigtheit aussprach, rücksichtlich der übrigen 7 Ortsgemeinden die Ausscheidung aus dem Sprengel des Bezirksgerichtes Frauenberg und deren Zuweisung zu anderen Bezirksgerichten zuzulassen und es erscheint nun mit Rücksicht auf die eingetretene Modifikation der Sachlage empfehlens- und wünschenswerth jenen Gesetzentwurf mit Rücksicht auf die Nichtausscheidung der Gemeinden Jaroslavic, Vyšnic und Purkholz zu ändern, jenen Gesetzentwurf nämlich, welcher damals von Seite des h. 3 Landtages beschlossen wurde und eben die Ausscheidung der gesammten 10 Gemeinden zum Gegenstande hatte.
Die Aenderung dieses Gesetzentwurfes nun Schlägt der Landesausschuß in dem auf der Tagesordnung stehenden Berichte dem h. Landtage vor; in formaler Beziehung wird der Antrag gestellt diesen Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Vorberathung und Berichterstattung zuzuweisen.
Sněm. sekr. Schmidt: Pan zpravodaj činí co se týče formálního jednání návrh, aby zpráva tato zemského výboru přikázána byla komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht jemand das Wort? (Niemand. )
Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erbeben.
Kdož jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Nächster Gegenstand ist der L. -A. Bericht über das Gesuch der Gemeinde Neu-Benatek um Bewilligung zur Einhebung von Getränkeumlagen.
Berichterstatter ist der L. A. Beisitzer Dr. Alter.
Ich ersuche ihn den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zprava zemského výboru o žádosti obce Nové Benátky za povolení vybírání přirážek na nápoje.
Berichterstatter Dr. Alter.
Hoher Landtag! Daß das Gesuch der Stadtgemeinde Neu-Benatek um Bewilligung zur Einhebung einer Umlage von 1 Kreuzer für jede Maß Bier, welche in dieser Gemeinde zum Verbrauche gelangt, auch in dieser Session vor den h. Landtag gelangt, hat seinen Grund darin, daß das Votum des Landesausschusses mit dem Votum der h. k. k. Statthalterei nicht in
Uebereinstimmung war, so daß die Bestimmung des in der letzten Session beschlossenen Gesetzes, daß nämlich in Solchen Fällen dem h. Landtag die Beschlußfassung vorbehalten ift, in Wirksamkeit tritt.
ES hat die Stadtgemeinde Neu-Benatek derzeit bereits die Bewilligung zur Einhebung der genannten Umlage, und dieje Bewilligung erlischt erst mit dem J. 1876. Dieses Moment war auch der Grund, warum die h. k. k. Statthalterei erklärte, daß derzeit auf eine Neubewilligung zur Einhebung der Umlage nicht einzugehen wäre.
Nachdem jedoch durch die Ausweise, welche von Seite der Stadtgemeinde geliefert worden find, der Beweis erbracht erfcheint, daß es fich hier um die Bedeckung eines Aufwandes handelt, der Sichergestellt [ein muß, wofern die Werke, für welche er bestimmt ift. Von Seite der Gemeinde unternommen werden sollen - es handelt sich um Bedeckung eines Aufwandes - (Präsident läutet) für die Wasserleitung und den in jener Gemeinde höchst nothwendigen Bau einer Brücke - so glaubt der Landesausschuß in dem Momente, daß die derzeitige Umlage erst im künstigen Jahre ihr Ende erreicht, ein Hindernitz nicht erblicken zu sollen, und die Bewilligung der Bitte der Stadtgemeinde Benates dem h. Landtage zur Annahme zu empfehlen.
ES wird darum von Seite des Landesausschusses der Antrag gestellt: der h. Landtag wolle aus Grund des Gesetzes vom 27. Juli 1874 beschließen, der Gemeinde Neu-Benatek, Bezirk Benatek, wird die Bewilligung zum Fortbezuge ber ihr mit dem Gesetze vom 23. Mai 1867 bewilligten Umlage von 1 Kreuzer von jeder in dieser Gemeinde zum Verbrauche gelangenden Maß Bier aus die Dauer weiterer 5 Jahre beginnend mit 1. Jänner 1877 ertheilt.
Slavný sněme, račiž se dle zákona ze dne 27. července 1874 usnésti takto: obci Nové Benátky povoluje se, aby po dalších 5 let, 1. lednem 1877 počínaje, vybírala zemským zákonem ze dne 23. května 1866 povolenou jí přirážku 1 krejcaru za každou pintu piva v obci této spotřebovanou.
Dr. A l t e r: Nachdem dieser Gegenstand unter die Bestimmung des §. 50 der Gefchästsordnung fällt, so erlaube ich mir in. formeller Beziehung den Antrag zu stellen, sofort in die Vollberathung des Gesetzes einzugehen.
Činím návrh, aby sl. sněm ihned v poradu vzal návrh zem. výboru právě přečtěný.
Oberstlandmarschall: Wünscht jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten navrh, nechť pozvednou ruku.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen und wird also das hohe Haus in die Vollberathung eingehen.
Dr. Alter: Der Antrag geht dahin, der Stadtgemeinde Neu-Benatek, Bezirk Benatek, wirb
die -Bewilligung zum Fortbezuge der ihr durch bas Landesgesetz vom 23. Mai 1867 bewilligten Umlage von 1 Kreuzer für jede in der Gemeinde zum Verbrauche kommende Maß Bier auf die Dauer Von weitem 5 Jahren, beginnend mit dem 1. Januar 1877 ertheilt.
Návrh zní: Obci Nových Benátek, okresu Benátského, povoluje se, aby po dalších 5 roků, 1. lednem 1877 počínaje, vybírala zem. zákonem dne 23. května 1867 jí povolenou přirážku 1 krejcaru za každou pintu piva v obci této spotřebovanou.
N e j v. zem. marš.: Žádá někdo za slovo ?
Wünscht jemand dasWort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die hand erheben.
. Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
(Stane se. ")
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der L. -A. -Bericht über die Eingabe der Gemeinde Neundorf um Bewilligung zur Einhebung einer Tanzmusik-Lizeiizgebühr zu Handen des Lokalarmensondes. Berichterstatter ist derselbe.
Nám. nejv. marš.: Zpráva výboru zemského o žádosti obce Neundorfské za povolení k vybírání poplatků za odbývané taneční zábavy pro místní chudinský ústav.
Dr. Alter:
Hoher Landtag!
Es hat die Gemeindevertretung von Neundorf, Bezirk Kratzau, bereits am 14. April 1874 den Beschluß gefaßt, baß für die Ertheilung der MusikLizenz bei Abhaltung von Tanzmusiken von 4 Uhr Nachmittags bis 2 Uhr Morgens ein Betrag von 2 sl., bei längerer Dauer der Tanzmusik ein Mehrbetrag von 50 kr. für jede weitere Stunde von den Gaftwirthen einzuheben unb dem Lokalarmensonde zuzuführen sei.
Ein derartiger Beschluß kann aber nur bann erequirt werben, wenn die Bestimmung bes §. 89 ber Gemeindeordnung beobachtet, d. h. für diesen Beschluß ein Landesgesetz erwirkt wirb und ber Zweck bes vorliegenden Berichtes ist eben das nothwenbige Landesgesetz für die Gemeinde Neundorf zu erwirken.
Die Gemeinde hat ihren Beschluß damit motivirt, baß die Auslagen, welches bas Armenwesen ihr verursacht, so bedeutend und die Auslagen, welche die übrige Administration erheischt, gleichsalls bereits so hoch find, daß sie sich in die Lage versetzt Sieht, Sich nach andern Hilfsmitteln umzusehen, um nicht zu einer Umlage zu den direkten Steuern zu greifen.
Es hat denn auch thatfächlich die genannte Gemeinde bereits dermalen eine 21% Umlage und wird erwogen, daß der Bau einer neuen Schule einen Auswand von 20. 000 sl. erheischen wird, fo ist klar, daß in der nächsten Zukunst die Hohe der Gemeindeumlage eine so beträchtliche Sein wird, daß
allerdings jede Ersparnitz und jede Minderung der Auslagen wünschenswerth erscheint.
Gegen den Beschluß der Gemeindevertretung haben zwar die Gastwirthe einen Protest erhoben, bes Inhalts, daß sie durch eine Erhöhung ber Musik-Lizenzgebühr in ihrem Gewerde geschädigt werden würden.
Ganz richtig verweist jedoch die Gemeindevertretung in ihrer neuerlichen Erklärung darauf, daß nicht die Gaftwirthe, Sondern wohl die Gäste diese Erhöhung der Gebühr zu tragen haben werden und daß die Besteuerung eines Vergnügens Schließlich zu den gerinasten Unannehmlichkeiten zu zählen wäre.
Mit Rücksicht auf die Vermögensverhältnisse der genannten Gemeinde erlaubt Sich ber L. A. den Antrag auf Erlassung bes bezüglichen Landesgesetzes zu stellen, und mit Berusung auf §. 50 der Ge* schästsordnung erlaube ich mir in formeller Beziehung den weiteren Antrag, diesen Gegenstand gleich sofort Vollberathung zu nehmen.
Činím návrh, aby zpráva a návrh zákonu, dle kterého obci Neundorfu vybírání hudebného povoleno býti má, ihned vzat byl v poradu.
Nejv. zem. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht jemand das Wort?
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
Diejenigen, welche dafür sind, mögen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen, und der Gegenstanb wirb in Vollberathung gezogen.
Dr. Alter: Das Gesetz hätte zu lauten:
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde ich der Gemeinde Neundorf, Bezirk Kratzau die Einhebung einer TanzmusikLizenzgebühr von 2 sl. b. 'W. zu Handen des Lokalarmenfonbes zu bewilligen.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně povoliti obci Neundorfu okr. Chrastovského. vybírání poplatku dvou zl. r m. za každou při hudbě odbývanou taneční zábavu, kterýžto poplatek jíti má do fondu místních chudých.
Oberstlandmarschall: Wünscht jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruce.
Diejenigen, welche dafür sind, wollen die Hand erheben.
(Geschieht) Der Antrag ist angenommen.
Dr. Alter: Der Eingang des Gesetzes hätte zu lauten:
Gesetz vom.... betreffend die Bewilligung der Einhebung einer Musiklizenzgebühr in der Gemeinde Neundorf.
Zákon daný dne.... kterýmž se obci Neundorfské povoluje vybírání hudebného.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten nápis zákona, nechť pozvednou ruce.
Diejenigen, welche für den Titel stimmen, Wollen die Hand erheben.
(Geschieht. ) Angenommen.
Dr. Alter: Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, sofort die 3. Lesung des Gesetzes vorzunehmen.
N e j v. m a r š. z e m.. Kteří jsou pro návrh na 3. čtění, nechť pozvednou ruku.
Diejenigen, welche für die 3. Lesung stimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. ) Angenommen.
Ich bitte nunmehr biejenigen, welche den Gesetzentwurf in 3. Lesung endgiltig annehmen, sich zu erheben.
Kteří jsou pro ten zákon, nechť vstanou. (Stane se. )
Angenommen.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der -Bericht der Unterrichts-Kommission über den Gesetzentwurf zur Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes an den öffentlichen Volksschulen.
Berichterstatter ist Abg. Dr. Ruft.
Nám. nejv. marš.: Zpráva komise pro záležitosti školní o osnově zákona v příčině upravení právních poměrů učitelstva na veřejných školách národních.
Oberstlandmarschall: Zu diesem GefetzentWurfe haben sich gemeldet zur Generaldebatte für den Gesetzentwurs Abg. Heinrich, gegen den Gesetzentwurf Dr. Grégr.
Dr. Ruß: Mit Rücksicht aus den Umstand, baß ber Gesetzentwurf sammt dem Motidenberichte sich Seit ber letzten Session in deu Händen ber Hrn. Abgeordneten befindet, glaube ich von ber Vorlesung desselben enthoben zu sein und verzichte auf jebe Bemerkung beim Beginn ber Generaldebatte.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Generaldebatte, unb erlheile das Wort dem Hr. Dr. Grégr.
P. Dr. Grégr má slovo.
Dr. Grégr: Slavný sněme! Máme teď před sebou opět předlohu zákona, týkající se zákonů školních. Myslím, pánové, že se žádnými zákony neměly sbory zákonodárné tolik obtíží, svízelů a práce jako právě se zákony školními.
Od r. 1868 neuplynulo téměř jediné zasedání sněmovní, aby na denní pořádek uveden nebyl zákon školní v tom neb onom směru, aby nebyl proděláván, propracováván, doplňován, atd.
Není tedy také divu, že sbírka zákonů školních vzrostla již v takový objem, že tvoří takový silný svazek, a rok co rok přibývá nových a. nových ještě zákonů. Jest to věru pěkné študování pro naše venkovské obecní představené, když pomyslíme, že má co člen místní školní rady a co představený obce znát takové folianty školních zákonů, zvláště když uvážíme, že krom toho ještě veliké množství jiných a jiných zákonů má učiti se znát.
Vzal jsem si tu práci a počítal jsem to: během šesti let vydáno bylo neméně než 64, pravím 64 zákonů, nařízení, vynešení školských.
Pánové! Já bych proti tomu nic nenamítal, kdybych měl naději, že konečně dojdeme tam, že ty zákony školské budou již ustáleny, že 'se dodělají nějaké trvanlivosti a stálosti, a že konečně odstraněny budou vady a chyby v těchto zákonech, které se v množství a hojném počtu v nich nalézají a že zákony školské konečně stanou se, abych tak řekl, praktického života schopnými. Však, pánové, tuto naději nemám; já myslím, že uplyne mnohá ještě a dlouhá řada let, že ještě se trmáceti budou sbory zákonodarné dlouhou dobu, než zákony školní přivedou na to stanovisko, na kterém dle požadavků jednotlivých zemí a národů přijíti musí, na to stanovisko, aby mohly vskutku v praktickém životě působit. - Než nemůže, pánové, také jinak býti: již sám základ a původ našich školn. zákonů jest dle mého přesvědčení chybný. Zákon školní pracovala říšská rada ve Vídni a v té své snaze centralisující, nivelující a uniformující pracovala zákony školní pro všechny země, abych tak řekl, stejné, bez ohledu na potřeby jednotlivých zemí a národů.
Všechno mělo se díti dle jednoho brda, nechť se to hodilo jako pěsť na oko. Pánové, tehdy ušit byl, abych tak řekl, pro veškeré země v Rakousku, aneb vlastně pro tu polovičku, kterou jmenujeme Cislajtánii, jediný kabát, aniž by se byla vzala míra na těla jednotlivých zemí; a nyní se měly do toho kabátu strčit veškeré ty různé země. A to jest asi příčina, že nyní některým jest kabát až hrůza malý, kdežto druhému až směšně velký.
V tom, pánové, leží hlavní a důležitá vada hned v prvním počátku našeho školního zákona, že se nešetřilo samosprávy a autonomie země, že se nebral ohled na potřeby rozličných zemí a národů v Rakousku, a nikdy, pánové, při žádné příležitosti nevyskytla se tak porušená samospráva, jako právě při zákonech školních. Ted, pánové, máme -to nadělení těch školních zákonů, teď nevíme jak dále s nimi. Trmácíme se s nimi rok od roku pořád více a více.
Já tvrdím, pánové, že zákony školní, jak jsou, nedají se provést ani z ohledu politického, ani z ohledu materielního, nedají se provést, pánové, poněvadž nevyrostly na té organické přirozené půdě, na té půdě, která se zakotvuje právě v potřebách jednotlivých zemí i národův. Jsou zdělány na základě půdy, abych tak řekl, dosti vznešené a idealistické teorie, ale, pánové, nejsou stavěny na půdě praktického života. Já nevím, pánové, kdo je otcem těchto zákonů a neptám se po tom. To vysvědčení mu ale dám, že to byl muž proniknutý ušlechtilou snahou, že to byl muž, který měl jaksi idealisticky před sebou snahu tu, vzdělávat národ a nést osvětu do veškerých tříd národa, ale,
pánové, ze živoucího pramene praktického života muž ten nečerpal, a já myslím, že zákon, který v té vodě není křtěn, zůstane nedochůdčetem a že málokde dosáhne života muže dospělého.
Jak se asi u nás dělaly, pánové, ty zákony školní? Dělaly se asi tak, jako se větším dílem u nás zákony dělají: vzal se zákonník saský, virtemberský, pruský, v tomto případě snad nejvíce švýcarský, z každého se vzal kus, který se nejvíce líbil, hodil se do jednoho kotle a udělal se zákon pro Rakousko a tak se udělaly stejné zákony školní pro Gorici jako pro Čechy, pro Vorarlbersko, jako pro Halič; ale Rakousko není Virtembersko, Rakousko není Sasko, a co v jiných zemích je snad dobré a prospěšné, nemusí býti též dobré a prospěšné pro Rakousko.
Jak jsem pravil, já tvrdím, že se zákony školní nedají provést ani z ohledu a stanoviska politického; neboť hlavní základy zákonů školních potkávají se s odporem takových faktorů, před kterýmiž i nejmocnější strany politické v Rakousku ještě šiji svou sklánějí. Pánové, já upozorňuji jen na jednu věc. Nikdo mi neupře, že mezi hlavními základy zákonů školních, jest ustanovení to, a snaha ta, vybaviti školy naše z područí církve, vlivu klerikálního. Pánové, to je to nejlepší, co na těch zákonech nalézám. Já jsem tak dobře přesvědčen, jako každý rozumný člověk, že škola jen ta může prospívat, která nepodléha těmto vlivům, a že jen škola úplně svobodná může vychovávat lid svobodný a národ k pokroku, osvětě'a pravé svobodě. (Bravo, bravo).
Pánové, jest toto ustanovení v praksi provedeno? Já, pánové, nebudu zde vykládati šíře, jak dalece zákon, který se toho ustanovení týče, zákon říšský ze dne 25. května 1868 jest v praksi proveden, čili nic, ale, pánové, kdo otevřenýma očima hledí na život a na školy naše, ten musí říci, že právě jeden z těchto nejdůležitějších momentů v našem zákoně dávno není proveden.
A kdo ho má provést, pánové? Já naději nemám, že by se provedl, se strany ministerstva: jestli nynější ministerstvo osvěty nepřivede naše školy spíše nazpět na této dráze; jestli je nepřivede spíše v poručnictví pp. vikářů a slavné konsistoře, že by je v tom směru dále provedlo: já pro svou osobu v ministerstvo osvěty tuto důvěru nemám.
Já myslím spíše, že z tohoto stanoviska zákony skolní nebudou provedeny. Ale jsou zde ještě jiné momenty. Uvažme jen jeden! Zákony školní ustanovují, že děti mají navštěvovati školu do 13-14 let. - Intence jest zajisté velmi šlechetná a dobrá.
Já, pánové bych si přál, kdyby každý občan v království českém chodil do školy do 18-20 let, ale, pánové, z praktického stano-
viska každý, kdo zná venkov, mi přisvědčí, že to ještě dlouho trvat bude, a že to velikého násilí vyžadovati bude, než se toto ustanovení provede a tu mi tane na mysli právě jedna věc, kterou jsem před několika nedělemi slyšel: jak takové ustanovení zákona se provádí v praksi a jaké konsekvence v praksi mají.
Komandant žandarmene v okresu Chrudimském dostal od politického úřadu nařízení, že má zavřít 1100 otců a matek pro to. poněvadž jejich dětí nechodí do školy a poněvadž se nedali přinutit, aby své děti do školy posýlali.
Pánové, v jediném kraji Chrudimském mělo být zavřeno 1100 rodičů! Rozkaz je rozkaz. Ale komandant řekl: To není možná vyvést, já nemám ani tolik lidí ani tolik kriminálů, kam je zavřít a právě na těchto a podobných nemožnostech se provedení v praksi ztroskotává a i v budoucnosti ztroskotá.
Já jsem uvedl jen některý příklad, abych dovodil, že zákony školní, třeba co do intence své byly sebe lepší, v praksi se provésti nedají. Nedají se provésti dále ze stanoviska materielního.
Pánové, potřebuji se z tohoto stanoviska materielního ohlédnouti jen na náš budžet zemský. Již nyní jsou platy na školy občanské, národní 2, 127-OuO a několik set zlatých a pánové, to není dosti, to daleko nepostačí.
Již letos byla zemská školní rada tak laskavá, že přišla a žádá o půl milionu více a to se křičí: to nemůžeme dáti, to již naše kapsy nestačí. Ale, pánové, co jsou ty dva miliony, které nyní dáváme na školy, v porovnání k té sumě, která by se platiti musela, kdyby zákony školní byly provedeny tak, jak zákonem ustanoveno jest. Pánové, zákon školní povídá: kde jest 40 dítek, tam musí býti škola, neb zvláštní třída, tam musí býti zvláštní učitel, v každém okresu musí být škola občanská, škola musí býti pěkná, zdravá, světlá budova.
To je všecko výborné, pánové.
To jsou věci, které bych si přál z plna srdce, aby se provedly. Ale, pánové, schází jen jedna maličkost. Ta maličkost, na kterou si jenerál Montecucculi vždycky naříkal, totiž peníze, na to scházejí, peníze a zas peníze. Pánové, v Cechách navštěvuje dle seznamu, který nám zemský výbor dal, školy 800. 000 dítek. Kdyby měla na 40 dítek přijíti škola, bylo by zapotřebí 20. 000 škol nebo tříd a tolikéž učitelů. Dnešního dne máme 7400 tříd v království českém, tedy asi třetinu a ta třetina nás již stojí přes 2 miliony a celé by nás stálo asi 6 milionů. Nuže, pánové, když se nyní křičí, že to nemůžeme vydržeti, jak budeme pak moci platiti těch 6 milionů? Já vím, jak bysme je mohli platiti, já myslím, 6 milionů na království české, na tu nejmohovitější zem v Rakousku pravá to babka! To by bylo zle,
aby království české nemohlo dát tolik na vychování svých dítek; ale království české jest Část říše rakouské a do té říšské kasy musí naše peníze přicházet: to je ten žaludek, který naše peníze pohlcuje a ztráví a nezbývá nám tolik, abychom své dítky mohli vychovávat tím spůsobem, jak sám říšský zákon nám rozkazuje. Ano, pánové, když vy nám dáváte zákony, jichžto provadění nás stojí miliony, tedy nám je musíte nechat v zemi, nesmí 'se nám bráti; pak je nám 6 milionů pravou maličkostí, pak si provedeme své školy ještě lépe, než zákony školní velí.
Ale dokudž to nebude, pánové, není možno, jak jsem pravil, míti tu naději, aby se školní zákony provedly tak jak jsou; a já jsem přesvědčen, že i ta dnešní předloha, o které mamě rokovati, zůstane jen prací nedokonalou, prací nedostatečnou, prací příštipkářskou, poněvadž právě na tom velkém "veto, " které nam naše finance staví vstříc, sama intence tohoto zákona se rozkotá.
To, pánové, nebude na žádný pád lepší a jinačí, dokud se zákony nebudou dělati na púde jiné, na půdě přirozenější a spravedlivější, na půdě samosprávy zemí, na půdě autonomie, ohledem na potřeby jednotlivých národů a zemí. Této autonomie se domahati, pánové, to budiž naší úlohou; k tomu nepřestaneme bojovat. Co se však týče předlohy samé, tedy řekl jsem, že jí vytýkám s jistého stanoviska vady, že však přece jest jakes takés polepšení, ačkoliv ne takové, jakého bych si přál. Avšak proti mnohým věcem v této předloze budu se musit ohraditi na. př. proti skrácení autonomie, avšak nemohu to jmenovati ani autonomií, nýbrž malicherným zbytkem autonomie, který nám jest ponechán.
Avšak to si ponechám k debatě špeciální. (Výborně !)
Oberstlandmarschall (läutet): Der Abgeordnete Heinrich hat das Wort.
Abgeordneter Heinrich: Hoher Landtag!
Ich muß vor allem bedauern, daß ich der böhmiSchen Sprache nicht so mächtig bin, also nicht in der Lage bin, auf Ausführungen meines unmittelbaren H. Vorgängers in entsprechender Weife repliciren zu können. Ich habe nur hie und da etwas von Freunden gehört und durch den Mund dieser Herren habe ich erfahren, daß mein H. Vorsprecher an dem Gesetze gelobt und getadelt hat. So viel mir gesagt wurde, hat H. Dr. Grégr hervorgehoben, daß er es eigentlich bedauert, daß die Schulgesetzgebung vom Reichsrathe ausgegangen ist und daß sie ihren Schwer* punkt nicht in den Landtagen hat. Darauf möchte ich mir nun zu erwidern erlauben, daß ich gerade darin einen großen Vorzug erblicke, und ich möchte daran erinnern, daß nicht blos deutsche Lehrer fondern auch čechische daß Gesetz vom 14. Mai 1869 mit freude begrüßt haben, weil es diejenigen Principien'
enthält, die es ermöglichen, das eine gedeihliche Landesgefetzgebung überhaupt zu Stande kommen kann. Wenn die Landesgesetzgebung nicht in dem Maße ausgefallen ist, und nicht der Art zu Stande gebracht wurde, wie mein verehrter H. Vorgänger es vielleicht wünschte, so glaube ich, ist der Grund anderswo zu Suchen, und vielleicht hätten die HH. bei sich anzuklopfen gehabt, da Sie sich geweigert haben an dem Zustandekommen des Gesetzes Antheil zu nehmen. (Bravo. )
Als Vorzug hebt mein unmittelbarer Vorgänger hervor, daß die Schule im Princip von der Kirche getrennt wurde, er bemerkt aber, daß diese Trennung in der Praxis nicht durchgeführt ist. In der Beziehung stimme ich mit dem H. Vorredner überein. Auch ich bin der Meinung, daß diese im Gesetze ausgesprochene Trennung nicht durchgeführt ist, daß das VotkSichulwe|"en Sich viel gedeihttcher und Schöner entfaltet hätte, wenn es im Geiste des ReichSoolkSfchulgefetzeS gestaltet worden wäre.
Blicken Sie um sich, betrachten Sie zum Beispiel die Zusammensetzung des böhmischen LandesfchulratheS, und Sie werden eine Bestätigung sinden, daß mein unmittelbarer H. Vorgänger damit den Nagel auf den Kopf getroffen hat Betrachten Sie die unlängst erfolgte Ernennung von Bezirksschulinspektoren, und Sie werden wieder darin einen Beleg sinden, daß die Trennung der Schule von der Kirche noch in keiner Weile zur praktischen Durchführung gekommen ist. - Ich habe weiter nichts gehört, bin also auch nicht weiter im Stande, auf die Ausführungen des H. Vorgängers des Näheren einzugehn, und muß es einem Andern überlassen, mich in dieser Beziehung zu ergänzen.
Wir stehen, meine HH., heute abermals vor der Berathung eines Gesetzes und zwar stehen wir bereits zum drittenmal vor der Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer, vor einem Gesetze, welches von den Volksschullehrern Böhmens mit Sehnsucht, ja ich möchte sagen, mit Ungeduld erwartet wird.
Wenn die Lehrerschaft Böhmens sich jetzt bereits in fieberhafter Aufregung befindet, so kann man es ihr nicht verübeln. In anderen Ländern Sind die Lehrergehalte bereits in erfreulicher Weife geregelt, und zwar der Art, daß die Bezúge, welche die Lehrer in Böhmen erhalten, denen in andern Ländern weit nachstehen. - Daß die Lehrer überhaupt ihre Anforderungen erhöht wissen wollen, liegt in der Natur der Verhältnisse.
Ich komme zurück darauf, was der H_. Vorredner gesagt hat, und verweise auf das Gesetz vom 21. Jänner 1870. Ich muß hervorheben, daß das Reichsgefetz, Welches im §. 55 bestimmt, daß die Lehrer einen derartigen Bezug haben sollen, daß sie frei von hemmenden Nebengeschäften ihre ganze Kraft dem Berufe widmen können. Dieser §. 55 ist in unserem Landesgesetz in gar keiner Weise zur Geltung gebracht. Man wird mir zugestehen, daß man mit einem Gehalt von 300-400 sl. nicht existiren kann (Oho!/ nicht einmal auf dem Lande, nicht im kleinsten