Stenographischer Bericht
der
IV. Sitzung der vierten Session des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1872, am 9. April 1875.
Stenografická zpráva
o
IV. sezení čtvrtého zasedání sněmu království českého od roku 1872, dne 9. dubna 1875.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Wahlbericht.
S. -A. -Bericht zur Eingabe der Stadtvertretung Liebenau, Pet. Z. 191 ai. 1874, um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
L. -A. Bericht über die Eingaben der Stadtgemeinde Netschetin und Theusing um Bildung eines besonderen Gerichtssprengels und über die dagegen gerichteten Gesuche der Stadtgemeinde Petschau und Mirowitz.
L. -A. -Bericht über die Petition der Stadt Hochwesselt um Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst.
L. -A. -Bericht zur Petition der Gemeinde Gießhübel um Errichtung eines Gerichtsbezirkes mit dem Amtsitze in Gießhübel.
Desgleichen der Gemeinde Tschernoschin.
L. -A. legt abermals den Kommissionsbericht Ldtgs. -Zahl 287 ai. 1874, betreffs Regelung des Sanitätsdienstes in den Gemeinden, vor.
L. -A. -Bericht mit den Gesetzentwürfen, betreffend:
a) Abänderungen und Ergänzungen des Gesetzes vom 6. August 1864, Str. 28 L. G. Bl.;
b) Nachtragsbestimmungen zu dem Gesetze vom 9. Juli
1863, Nr. 45 L. G. Bl.;
c) Nlachtragsbestimmungen zu dem Gesetze vom 7. Juli
1864, Nr. 26 L. G. Bl. Kommissionswahlen.
Obsah:
Presidiální oznámení.
Zpráva o volbě.
Zpráva zemského výboru o žádosti městského zastupitelstva Hodkovického č. 191 z r. 1874 za zřízení soudního okresu se sídlem v Hodkovících.
Též o žádostech městských obcí Nečtin a Toužimi za zřízení soudního okresu a o podané proti tomu žádosti měst obcí Bečova a Mirovic.
Též, o žádosti města Vysokého Veselí za zřízení okres, soudu tamtéž.
Též, o žádosti obce Olešnice za zřízení soudního okresu se sídlem úřadním v Olešnici.
Též tak městské obce Černošín.
Též, s opětnou zprávou komise čís. sněm. 287 z r. 1874 v příčině upravení zdravotní služby v obcích.
Též, s osnovami zákonů a sice:
a) v příčině některých změn a doplňků zákona ze dne 6. srpna 1864 č. 28 o fondech kontribučenských,
b) v příčině některých ustanovení dodatečných k zákonu ze dne 9. července 1863 č. 45 o fondech kontribučenských obilních,
c) v příčině některých ustanovení dodatečných k zákonu ze dne 7. července 1864, č. 26 o peněžných fondech kontribučenských a hospodářských záložnáchi Volby komissí.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandrnarschall Karl Fürst Auersperg.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Eduard Claudi und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Erc. der Statthalter Freiherr von Weber und der Statthaltereirath Ritter v. Adda.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 45 Min. Vormittage.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek Karel kníže Auersperg.
Přítomní: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Edvard Claudi a počet poslanců k platnému uzavírání dostatečný.
U vládního stolu: Jeho Exc. místodržitel svob, pán Weber a místodržitelský rada rytíř Adda.
Počátek sezení v 11 hodin 45 minut dopoledne.
Oberstlandmarschall: (lautet. )
Die Sitzung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem h. Landtage folgende Mittheilungen zu machen:
Die Kommission für den Gesetzentwurf der Feuerpolizeiordnung hat bei ihrer Konstituirung gewählt zum Obrnanne Hrn. Grafen Quido Thun, zum Obmannstellvertreter Hrn. Rasp, zu Schriftführern die Herren Hruška und Meisler.
Das Kommissionslokale ist das Vorstandbureau Nr. 8.
Nám. nejv. marš.: Sdělení presidiální: Komise pro poradu o osnově zákona v příčině policejního řádu požárního se zřídila a zvolila za předsedu p. Quidona hr. Thuna, za náměstka předsedy p. Raspa, za zapisovatele pp. Hrušku a Meisslera. Komise tato scházeti se bude v odd. 8.
Oberstlandmarschall: Die Petitionskommission hat sich konstituirt und gewählt zum Obmanne ven Hrn. Fürsten Schönburg, zum Obmannstellvertreter Freiherrn v. Mallowetz, zu Schriftführern Hr. Eckert und Dr. Nittinger, das Kommissionslokale ist das Kommissionszimmer Departernent Nr. 5.
Nám. nejv. marš. Petiční komise zřídila se a zvolila za předsedu knížete Schönburga, za náměstka předsedy sv. p. Mallovce, za zapisovatele pp. Eckerta a Dra. Nittingra; za místnost ustanovena jest síň pro komise odd. 5.,
Oberstlandmarschall: Von den Geschäftseinlaufen wurden nachstehende Eingaben an die Budgetkommission gewiesen:
N á m. n e j v. m a r š.: Z došlých spisů byly odevzdány budgetní komisi:
Landtags-Sekr. Schmidt (liest):
Nr. 10. L. -A. -Bericht mit Eingabe der Malerswitwe Anna Macourek um Gewährung einer Pension und um Abschreibung des hinter ihrem Gatten aushaftenden Gehalts- Vorschußes pr. 183 st. 75 kr.
Nr. 11. Ingleichen mit der Eingabe der Gebär- und Findelanstalts - Kontrolorswitwe Agnes Žlab um Erhöhung ihrer Gnadengabe und um Gewährung des Fortbezuges der bereits früher ihrer Tochter Bertha Žlab gewährten Gnadengabe.
Nr. 18. L. -A. -Bericht mit dem Rechnungsabschluße des Gerstneischen Stiftungsfondes pro ao. 1874.
Nr. 19. Desgleichen mit dem Rechnungsabschluße des Normalschulfondes pro ao. 1874.
Nr. 20. L. -A. -Bericht, betreffend den in das Landesbudget pro 1876 eingestellten Mehraufwand bei den Verwaltungsauslagen der Präger Landesirrenanstalt für den Primärarzt, Sekundararzt und Portier.
3 Nr. 23. Jngl. mit dem Rechnungsabschluße bes Kaiser Franz Josef-StiftungSfonbeS pro 1874.
Nr. 26. Jngl. mit Rechnungsabschluß bes Propinations-Entschädigungsfondes pro 1874.
Nr. 30. Jngl. mit Rechnungsabschluß ber Erzherzogin Gisela-Taubstummenstiftung pro 1874.
Nr. 31. Jngl. mit Rechnungsabschluß des Freiwilligen-, Schützen- und des Invalidenfondes pro 1874.
Nr. 32. Jngl. mit Rechnungsabschluß des kais. Leopold'schen -Mädchenstiftungsfondes pro 1874.
Nr. 34. Ingl. mit Antrag auf Gewährung einer Versonalzulage von 100 st. dem pens. Irrenhausverwalter Jos. Opatrný.
Nr. 36. L. -A -Bericht über das Gesuch der Amtsdienerswitwe Anna Schwarz um Gewährung einer Gnadengabe zu ihrer Pension.
Nr. 37. Ingl. mit dem Rechnungsabschluße des böhm. Grundentlastungsfondes pro 1874.
Nr. 119. Ingl. zum Einschreiten ber Landesausschußdiener um Regelung der Gehalte durch Zuschlag der Teuerungszulagen.
Nr. 120. L. -A. -Bericht auf Erhöhung des Wärterlohnes auf der Tobabtheilung der Kosmanoser Landesirrenanstaltssiliale und Vermehrung der Zahl der sistemisirten Inventarwärter.
Budžetní komisi byly přiděleny následující záležitosti:
Čísl. 10. Zpráva výb. zem. o žádosti Anny Macourkové, vdovy po malíři Jos. Macourkovi, za udělení pense a za odepsání zadrželého zbytku zálohy v sumě 183 zl. 45 kr. manželi jejímu udělené.
čísl. 11. Též o žádosti Anežky Žlabové, vdově po kontroloru správy porodnice a nalezince, za zvýšení jí uděleného daru z milosti a za povolení dalšího požívání takovéhož daru její dceři Bertě Žlabové.
Čísl. 18. Zpráva výboru zemského se závěrem účetním nadacího fondu Gerstnerova pro r. 1874.
Čísl. 19. Též tak s účetním závěrem fondu normálních škol za r. 1874.
čísl. 20. Zpráva výb. zem. v příčině předepsané větší potřeby výloh v rozpočtu fondu blázince na rok 1876 pro primárního a sekundárního lékaře a domovníka v Pražském blázinci.
Čís. 23. Též o účetním závěru fondu nadace císaře Františka Josefa na rok 1874.
Čís. 26. Též o závěru účetním fondu propinačního na rok 1874.
Čís. 30. Též o účetním závěru nadacího fondu arcikněžny Gisely pro hluchoněmé na rok 1874.
Čís. 31. Též o závěru fondu dobrovolníků a fondu vysloužilců na rok 1874.
Čís. 32. Též se závěrem účetním nadacího fondu císaře Leopolda pro dívky na rok 1874.
Čís. 34. Též s -návrhem na udělení býv. správci blázince Jos. Opatrnému osobního přídavku 100 zl.
Čís. 36. Zpráva výb. zem. o žádosti Anny Schwarzové, vdovy po úředním sluhovi za udělení daru z milosti k její pensí.
Čís. 37. Též s účetní závěrkou fondu vyvazovacího za rok 1874.
Čís. 119. Též o žádosti úřadních sluhů za upravení jejích platů vpočítáním drahotních příspěvků do platu stálého.
Čís. 120. Zpráva zem. výb. na zvýšení mzdy opatrovatele zuřivců ve filialním blázinci Kosmanoském a na rozmnožení počtu opatrovatelů inventáře.
Oberstlandmarschall: Im Drucke wurden vertheilt:
Nám. nejv. marš.: Tištěných spisů bylo rozdáno.
Landtags-Sekr. Schmidt: Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines abgeänderten Jagdgesetzes.
Zpráva zemsk. výboru s osnovou zákona změněného o myslivosti.
Mezi sezením rozdá se dále osnova zákona nového o lesnictví v království Českém.
Im Verlaufe der Sitzung gelangt zur Vertheilung der Entwurf eines neuen Forstlesetzes für das Königreich Böhmen.
Oberstlandmarschall: Einlauf und Zutheilung der Petitionen.
Landtags-Sekr. Schmidt: An Petitionen find eingelaufen.
Der Abg. Dr. Weber überreicht die Petition des landwirtschaftlichen Bezirksvereins in Leitmeritz um Regelung der Wasserfrage Böhmens in verfassungsmäßigem Wege.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission zugewiesen.
Landtags-Sekr. Schmidt: Derselbe Herr Abgeordnete überreicht eine Petition des Stadtrathes in Leitmeritz um eine Subvention von 12000 st. zur Erhaltung der dortigen CommunalOberrealschule.
Oberstlandmarschall: Der Schulkommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Der Abg. Dr. Aschenbrenner überreicht eine Petition der Ortsinsassen in Gründorf um Constituirung der Gemeinde Gründorf als selbstständige Gemeinde.
Oberstlandmarschall: Der Kommission für Gemeindeangelegenheiten.
Landtags-Sekr. Schmidt: Derselbe Herr Abgeordnete überreicht eine Petition der Ortsinsassen in Nieder-Lichtenwalde um Abänderung des Gesetzes vom 22. März 1874 pcto. Trennung der Gemeinden Ober- und Nieder-Lichtenwalde.
Oberstlandmarschall: Derselben Commission.
Sněm sekr. Schmidt: Poslanec rytíř Mayersbach. Pet. obec. představeného Václava Nováka obcí: Kamenice, Ladví, Ladves, Olešovice, Skuč a Teptin za zrušení rozhodnutí výboru zemského č. 4028, z r. 1872, v příčině obci Ladví odejmuté samostatné honitby.
N e j v. marš.: Petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: P. poslanec Dr. Ed. Grégr. Petice okresního zastupitelstva v Hlinsku za zrušení školního platu.
Nejv. marš: Školní komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Tentýž. Petice ženského výrobního spolku českého v Praze o subvenci k účelům spolkovým.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abg. Dr. Haß mann. Petition des Buchhaltungsoffizials Joses Schwiha um Gewährung der ersten Quinquennalzulage.
Oberstlandmarschall: Budgetkommission.
Landtags. - Sekr. Schmidt: Abgeordneter Dr. Nittinger. Petition des Lehrerstandes des Bezirkes Saun in Angelegenheit der Regelung der Rechtsverhältnisse des Lehrerstandes in Böhmen.
Nejv. marš.: Školní komisi,
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Ritter von Brechler. Petition der Gemeinde Oberhohenelbe um Ausscheibnng aus dem Landtagswahlbezirke Starkenbach-Rochlitz und Zuweisung zu einem Industrialbezirke.
Oberstlandmarschall: Der Kommission für Gemeindeangelegenheiten.
Sněm. sekr. Schmidt: P. poslanec Dr. Grégr. Petice městské obce Královohradecké za zrušení hradeb pevnostních.
Nejv. marš.: Petiční komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: P. poslanec Dr. Grégr. Petice městské obce Královohradecké za zřízení obchodní komory tamtéž.
Nejv. marš.: Té samé.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abg. Ekert. Petition des Schubskommissärs Josef Pšenička in Neuhaus um Remuneration für Schubsgeschäfte.
Oberstlandmarschall: Budgetkommission.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž. Petice sboru učitelů v Domažlicích o zlepšení služného učitelů škol měšťanských.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž. Petice obce Nové Vsi o subvenci ku stavbě školy.
N ej v. marš.: Té samé.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž. Taktéž obce Hluboké.
Týž. Taktéž obce Lhoty.
Nejv. marš.: Té samé.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Dr. Görner. Petition der Insassen in Oberlichtenwalde um Abweisung der von den Insassen in Niederlichtenwalde wegen Abänderung des Gesetzes pcto. Trennung der Gemeinde Ober- und Niederlichtenwalde eingebrachten Petition.
Oberstlandmarschall: Der Kommission für Gemeindeangelegenheiten.
Sněm. sekr. Schmidt: Poslanec Dr. Trojan. Petice učitelů okresu Královického za zlepšení hmotného stavu učitelstva.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Jos. Theumer. Petition der Wirthe und Schänker in Schmiedeberg um Abstellung der Zahlung eines zweiten 1 fl. -Stempels für Tanzmusiklicenzen.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Ernst Theumer. Petition des böhm. Forstvereins um Regelung der Wasserfrage Böhmens im verfassungsmäßigen Wege.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Dr. Weber. Petition des landwirthschaftlichen Vereines in Schönlinde in gleicher Angelegenheit.
O b e r st l a n d m a r s ch a ll: Der Petitionskommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Derselbe. Ingleichen des Anpflanzungsvereins in Warnsdorf.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission.
Sněm. sekr. Schmidt: Poslanec Pražák. Petice obce Mšena za vyloučení z volebního okresu obcí Mělník-Roudnice a za přivtělení k volebnímu okresu měst: Mělník - BrandýsRoudnice.
Nejv. marš.: Komisi pro obecní záležitosti.
Sněm. sekr. Schmidt: Týž. Petice místní školní rady v Mšeně za subvenci 12800 zl. k stavbě školy.
Nejv. marš.: Budžetní komisi.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Dr. Woratschka. Petition des nordböhm. Lehrervereins in Rumburg um Erhöhung der Lehrergehalte und Regelung der Quinqueunalzulagen.
Oberstlandmarschall: Der Schulkommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Abt Liebsch. Petition der Kongregation der barmherzigen Schwestern vom heil. Karl Borromäus in Prag um Darlehen von 20000 fl. aus dem Landesfonde zum Umban ihrer Volksschule in Prag.
Oberstlandmarschall: Der Budgetkommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abg Stefanides. Petition der Lehrer des Bezirkes Luditz um Gehaltserhöhung und Bewilligung von Quinquennalzulagen.
Oberstlandmarschall: Der Schulkommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abg. Bauriedl. Petition des Friedrich Kokoschka, Zolleinnehmers in Pension zu Ronsperg um Ablosung des auf dem Hanfe Nr. 45 in Ronsperg lastenden Pfarrzehents.
Oberstlandmarschall: Der Petitionskommission.
Landtags-Sekr. Schmidt: Abgeordneter Dr. Grégr. Petition des Gemeindeamtes in Rochlitz nm Aufhebung des Schulgelres.
Oberstlandmarschall: Schulkommission.
Sněm. sekr. Schmidt: Poslanec Weinrich. Petice učitelů školního okresu Královohradeckého za změnu zákona týkajícího se právních poměrů učitelstva.
Nejv. marš.: Školní komisi.
Se. Ercellenz der Herr Dr. Herbst hat das Wort?
Se. Excellenz Dr. Herbst: Der Ausschuß für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hat über die ihm zugewiesene Wahlangelegenheit eines Landtagsabgeordneten für die Wahlbezirke der Landgemeinden der Gerichtsbezirke Příbram und Dobříš bereits Beschluß gefaßt und ist in der Lage, sobald der Gegenstand von Euer Durchllaucht auf die Tagesordnung gesetzt werden wird, über denselben Bericht zu erstatten,
Da aber Wahlangelegenheiten offenbar als dringlich anzusehen sind, so erlaubt sich die Kommission durch mich den Antrag zu stellen, daß von der Drucklegung des Berichtes Umgang genommen Werden möge, weil Sonst die Erledigung der Angelegenheit doch immerhin eine Verzögerung nm mehrere Sitzungen erfahren könnte.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, die dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
(Der Antrag ist angenommen. ) Ich werde demnach diesen Punkt auf die nächste Tagesordnung Setzen.
Wir gehen nunmehr zur Tagesordnung über.
Přistoupíme k dennímu pořádku.
Der nächste Gegenstand find Wahlberichte. Berichterstatter ist Herr Dr. Schmeykal. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Dr. Schmeykal: Bei der Landtagswahl in den Städten Schlan-Laun-Rakonitz und Welwarn sind 1176 Wähler erschienen und entfielen auf Hrn. Dr. Josef Milde 615, auf Hrn. Dr. Julins Grégr 552 Stimmen, auf Hrn. Herrman Trage 3 Stirnmen, die übrigen Stimmen wurden zersplittert. Bedenken hat der Landesausschuß bei Prüfung des Wahlaktes nicht gefunden und stellt daher den Antrag, der h. Landtag wolle die Wahl des Hrn. Dr. Josef Milde zum Abgeordneten für die Städte Schlan-Laun-Rakonitz-Welwarn agnosciren und den Gewählten zum Landtage zulassen.
Sněm. sekr. Schmidt: Zemský výbor činí návrh: Slavný sněme račiž volbu pana dra. Milde-ho za poslance měst Loun, Rakovníka a Volary za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Nejv. zem. marš.: Pan poslanec dr. Trojan má slovo.
Dr. Trojan: Panové!
Tato volba jest tuším jedna z posledních, která přichází k rozhodnutí slavného sněmu.
Celou řadu voleb slyšeli jsme přednášeti a stvrzovali jsme bez pozastavení, ačkoliv ze soukromého vědomí i z veřejných listů seznali jsme mnohé nepříslušnosti, které by nám byly mohly zavdati příčinu, bychom zde o tom promluvili.
V této skupině jsem já také voličem a byl jsem členem komise volební jednoho města, mého sídla Rakovníka i společného skrutinia ve Slaném při sčítání hlasů ze všech čtyr měst.
Zde měl jsem příležitost nahlédnouti blíže a hlouběji v počínání si stran na tomto kolbišti volebním a mám za svou povinnost, abych na tomto místě nejvyšší samosprávy naší vlasti pozornost tohoto slavného sněmu obrátil k některým nešvarům, kterým abychom alespoň pro budoucnost předešli, ukládá nám povinnost práva a cti společné.
Pánové, s hlubokou bolestí dotýkám se stránky, která se již veřejně ukazuje v našem domově, právě v našich národních kruzích od doby as půldruhého leta, že jmenovitě proti nám bojuje se všemi prostředky i těmi nejohyzdnějšími i prostředky nemravnými, utrháním a nepravdou. Bohužel vůbec známo, že nám i podplatnost vytýkali, byloť vyřčeno ve veřejných orgánech, že jsme dostali podporu vládní k agitacím volebním.
Pánové! zde sedí vládní zástupce, ten bude nejlépe vědět, zdali na tom jest nejmenší pravdy. Kdyby mi bylo teď do žertu, mohl bych říci, jaká moc to musí být, která podporuje druhou stranu proti nám a mnoho-li vynaložila tato, když mohla vyvinouti tak mnohem větší a rozsáhlejší agitaci nežli my.
Avšak, mně není do žertu, já konstatuju, že zajisté na žádné straně v národě našem není podplatnosti, naopak vím a doznávám, že na druhé straně jsou moci působící v agitačním boji, které nepřináší, nýbrž jen žádají obětě, raději berou než dávají. Přece musím tu vysloviti hluboké politování nad takovým nedůstojným, u nás nebývalým jednáním. Že jsem nechtěl zdržovati uznání volby žádné, to jest důkaz, že mluvím zde až při jedné z posledních. Já přejí si a přiznávám vůbec všemožnou volnost voličů i při agitací, přál bych si, jen aby byla počestná, jmenovitě od úředních orgánův nežádám nikdy, aby se míchaly do volby, leč aby chránily tu volnost. Právě v tomto našem skupení vím o třech městech, že tak se zachovala, jmenovitě také v městě, kde já bydlím, mohu dotvrditi, že se neužilo nižádného nátlaku úředního, ano naopak, my jsme vyjednali mezi sebou, že se žádného zřízence obecního nepoužije k agitacím. Jedno město však jednalo prý jinák, kde představenstvo obecní užilo prý všech svých zřízenců k nátlaku více než neslušnému, tak že, jak mně při společném skrutiniu osobně si stěžováno, obrátili se někteří voličové na vládní orgán, totiž k hejtmanství, aby jmenovitě k ušetření ženských k volbě oprávněných nebyly legitimace dodávány prostřednictvím úřadníků samosprávných, nýbrž přímo od hejtmanství.
Jest to politování hodné, když tak daleko to dojde, že musí občan prosit, aby samosprávní jeho orgán nebyl prostředníkem takovéhoto výkonu. Dosud prý nepropůjčilo se hejtmanství k takovému prostřednictví, jak si tak přáli k uhájení volnosti, zvláště co se týče pohlaví slabšího a používání plnomocenství ženských osob při volbě do sněmu.
A právě v tom směru chci hlavně upozorniti vás, pánové, jak zasluhuje to uvážení, jest-li to zákonní a přiměřeno, že se přijímají plnomocenství ženských, jichž bylo u nás daleko přes 200, což bylo rozhodujícím faktorem
výsledku této volby. Kdyby se nezneužívalo tohoto prostředku na újmu volnosti těch, kterých se to týkalo, nebyl bych zde o tom mluvil. Ale tu stalo se právo spíše břemenem, pravým soužením.
I v Rakovníku, kde nebylo úředního nátlaku i tu dostal jsem v komisi dvě významné listiny do ruky, a sice úřadně předložené nám od okresního hejtmana, kde paní jedna výslovně prosila, aby se nepřijímalo plnomocenství její od žádné strany, že chce míti pokoj; jiná pak podepsala troje neb dokonce čtvero plnomocenství, s tím čtvrtým přišel městský dékan; před tím žádala tatáž osoba v dopisu k hejtmanství, aby nevydávalo žádné legitimaci pro ní více, že o své disponovala; ale vedle toho dřívějšího plnomocníka přišel děkan s pozdějším plnomocenstvím od ní a žádal, že ona dokonce odvolává své včerejší podání a chce přece legitimaci novou, která se děkanovi co posléz jmenovanému plnomocníkovi skutečně vydala ještě mezi volbou. Já nemohu si takové jednání osoby dotčené vysvětliti jinak, než že buď nevěděla co činí, aneb že bylo působení přílišné; na každý spůsob je to nedůstojné, ne-li nerozumné, což jsem-při svém hlasování v komisi zřejmě vyjádřil - a spoluvoličové ze strany, kteří to poslední plnomocenství měli, přiznávali dosti hlasitě, že tomu tak, řkouce: "Kdepak důstojnost a rozum od ženské očekávat. " Veselost. )
Pánové, jest-li tomu tak, pak to zasluhuje uvážení, zda-lí jest ten spůsob volení rozumný a spravedlivý. Já jsem se nemohl již ve volebním řádu od r. 1861, jmenovitě se čl. 16 domyslit, jak že může se plnomocenstvím voliti v městech; já vím, že za dřívějších let byla o tomtéž řeč i zde a že usnešením se sněmu bylo dáno průchod zvyku, totiž jako v obcích volí skrze plnomocníky paní, vůbec ženské samostatné mající právo volební dle placení daně z usedlosti a t. d., tak že se to ve městech připouští také při volbě pro sněm.
Avšak, pánové, v naší nepřítomnosti viděli jste potřebu r. 1872 usnésti se na opravě volebního zákona, i vydán jest napotom zákon dne 9. ledna 1873, kde původní ustanovení čl. 16. vol. řádu pro jeho nejasnost jest zrušeno a na jeho místo ustanovení nové položeno, a sice ve 2 článcích, totiž čl. 16. starého volebního řádu, jest rozložen ve dvě části, ve dva samostatné články, v 9. stojí: každý volič může právo volicí kromě zvláštních případností vykonati jen osobně; výminkou může se ve voličské třídě velkostatkářů právo voličské vykonati plnomocenstvím.
čl. 10. Ženské, pak osoby konající skutečnou službu vojenskou, mohou voliti ve voličské třídě velkostatkářů jen skrze plnomocníky.
Tu se mi zdá, mají-li ženské u nás právo, aby dle volebního řádu hlasovali, a já jsem poslední, který právo jejich chce zkracovati, pak že mají ho jen osobně, nikoliv skrze plnomocníky vykonávat. Myslím skutečně, které na tom právu záleží, že půjde osobně a že si nenechá tak snadno předpisovat, koho volit, zvláště při tajném hlasování.
Pánové, jinak jest to na újmu tajnosti hlasování, když jest osoba nucena, někomu dát plnomocenství, poněvadž celá strana a dle toho plnomocník každý hned ví, jak hlasuje, kdežto kdyby šla i ženská k volbě sama. může hlasovati jak chce, aby dala průchod přesvědčení svému; třebas ji přemlouvali, konečně se ustanoví a odevzdá lístek chceli tajně vylněný, dle vůle vlastní.
Já připouštím, že jest mezi voliči mnohá žena rozumnější a samostatnější, než mnohý volič mužského pohlaví; ale žena jest obyčejně postavením odvislejší, pročež potřebí tím více šetrnosti pro ní a jak dá plnomocenství z ruky, jest hračkou libovůle cizí.
Pánové, abych Vám pověděl, jak důležité jest to zde a jak nadužívalo se tohoto dle mého náhledu protizákonného spůsobu volení, upozorňuji, že při této volbě bylo v každém tří měst přes 70 plnomocenství, dohromady přes 200. Já bych tedy rád přispěl k tomu, aby všecky ženské, mají-li vůbec právo k volení pro sněm neb ne, byly osvobozeny od takových svízelů a nepříjemností, ať jsou ušetřeny od všeho podobného znepokojování, jakés i u nás, kde, jak praveno, menší byl nátlak než v Slaném, přivedlo voličku konečně k touze prosební: Že nechce užiti voličského práva, že chce mít pokoj.
Z naznačených důvodů navrhuji, aby tato volba, ve které rozhodl rozdíl 63 hlasů, kdežto plnomocenství bylo daleko přes 200 až na půltřetího sta, by tato volba se všemi spisy po příkladu předešlé volby za Příbramsko, přikázala se komisi ještě ku proskoumání. Slavný sněme račiž uzavříti takto:
"Volba poslance měst Slaného, Loun, Rakovníka a Velvar přikazuje se výboru zvolenému pro záležitosti obecní a okresní k uvážení a podání zprávy i přiměřeného návrhu také v tom směru, není-li zapotřebí neb aspoň záhodno, učiniti opatření snad cestou zákonní stran výkladu o právu ženských osob, ve městech, účastniti se jmenovitě plnomocenstvím při volení poslance na sněm. "
"Der diesfällige Wahlakt von Schlan, Laun, Rakonitz und Welwarn werde der bestehenden Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Erwägung, Berichterstattung und Antragstellung auch in der Richtung zugewiesen, ob es nicht im Interesse eines gleichmäßigen gesetzlichen Vorganges nothwendig oder doch wünschenswerth sei, allenfalls mittelst einer authentischen Aus-
lesung der Wahlordnung festzustellen, ob und inwieserne den Frauenspersonen bei Wahlen für den Landtag das Wahlrecht namentlich durch Vollmachten zustehe.
O b er st land mar schall: Ich bitte Diejenigen, welche den hier verlesenen Antrag unter stützen wollen, die Hand zu erheben.
Kteří podporují ten návrh, nechť vyzdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Er ist, unterstützt und steht in Verhandlung.
Abg. Dr. Trojan: Ich habe noch hinzuzufügen, daß mir von Schlan telegrafisch gemeldet wurde, es seien Proteste im Zuge gewesen, aber nach dem Wunsche unseres Kandidaten Dr. Julius Grégr zurückgehalten worden. Mir sind in Folge einer öffentlichen Besprechung und personlicher Mitteilung zu viele Unregelmäßigkeiten bekannt geworden, als daß ich es nicht wünschenswerth, ja nothwendig erachtete, vor ber Schlußfassung über die Giltigkeit der Wahl die Kommission zu veranlassen, der Sache etwas näher auf den Grund zu sehen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Abg: Dr. Hanisch: Ich bitte um's Wort.
Oberstlandmarschall: Herr Dr. Hanisch hat das Wort.
Dr. Hanisch: Ich erkläre mich einverstanden mit dem Antrage des Herrn Abgeord. Dr. Trojan auf Verweisung dieses Wahlaktes an die Kommission zur Prüfung und Berichterstattung aus dem Grunde, weil die Frage, die der Herr Abgeordnete angeregt hat, möglicher Weife durch Bejahung ober Verneinung auf das Resultat der Wahl Einfluß üben kann und weil nach diesem Grundsatze wohl bei denjenigen parlamentarischen Körperschaften, die eine längere Periode durchgemacht haben, überall vorgegangen wird, so daß eine Vorberathung und Berichterstattung dort eintritt, wo eine Frage zur Entscheidung kommen kann, die auf das Resultat der Wahl einen Einstuß auszuüben vermag. Allein ich bin entgegen dem Zusatze, welcher auf eine authentische Interpretation geht, welcher daher dahin geht, daß dem Ausschuße aufgetragen werben soll, ich mochte sagen, ein neues Gesetz eventuell zu machen und zwar aus dem Grunde, weil dies nicht so nebenbei geschehen kann, weil es ein besonderer Antrag wäre, welcher besonders ins Haus gebracht und behandelt werden müßte, abgesehen davon, daß meines Erachtens ein selbstständiger Antrag verliegt, indem eine authentische Interpretation nur durch ein Gesetz, also Beschluß des hohen Landtages unter Sanktion ber Krone zu Stande gebracht werben konnte. Abgesehen davon wissen wir, daß dem Landesausschuße schon seit Jahren der Auftrag geworden ist, die verschiedenen Bestimmungen der Wahlordnung zusammenzufassen und zusammengefaßt dem hohen Landtage vorzulegen. Angesichts dieser beiden Umstände erachte ich daher, daß der
Theil des Antrages v. Trojan nicht stichhältig sei und würde mir an Se. Durchlaucht den Antrag erlauben, von meinem Standpunkte aus die getrennte Abstimmung geneigtest veranlassen zu wollen, daher den Antrag Trojans mit Weglassung dieses Zwischensatzes, welcher die authentische Interpretation betrifft, (den Wortlaut des Antrages habe ich nicht vor mir), zur Abstimmung zu bringen.
Oberstlandmarschall: Ritter Karl von Limbeck hat das Wort.
Abg. Ritter Karl v. Limbeck: Ich erkläre mich vollkommen einverstanden mit dem, was Herr Dr. Hanisch soeben ausgeführt hat, und werde stimmen für den Antrag des Herrn Dr. Trojan, nämlich, daß der Wahlakt einer bestehenden Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen werde. Ich vereinige mich vollständig mit der Bitte des Herrn Dr. Hanisch an Ew. Durchlaucht, den Antrag des Herrn Dr. Trojan getrennt zur Abstimmung zu bringen, nämlich daß zuerst abgestimmt werde über den Antrag des Herrn Dr. Trojan, der Wahlakt werde der bestehenden Kommission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten zugewiesen und 2. es ergehe der Auftrag an die Kommission, in Erwägung zu ziehen, ob diese Frage nicht einer authentischen Interpretatien bedürfe. Ich erkläre mich umsomehr einverstanden mit dem, was der Herr Dr. Hanisch ausgeführt hat, als nebst dem Umstände, welcher bei dieser Wahl zur Sprache kommen wird, auch diese Frage besprochen werden wird, in wiefern durch das Gefetz vom Jahre 1873, durch die geänderten Bestimmungen der Landtagswählordnung auch das Wahlrecht der Frauen alterirt worden ist, wie es nach dem früher bestandenen §. 16 der Landtagswahlordnung geübt worden ist. Diese Frage wird von selbst zur Sprache kommen müssen, wenn die Kommission den Wahlakt zu prüfen haben wird; die Kommission wird sich selbst darüber klar zu machen haben, ob in dieser Weise dem Gesetze entsprechend vorgegangen worden ist, wenn Frauen durch Vollmachten gewählt haben. Ich glaube, diese Frage muß als eine offene behandelt und von der Kommission gelost werden, aber ein Antrag an die Kommission zur authentischen Interpretation, wie gesagt worden ist, der konnte überhaupt der Kommission nie werden. Die Kommission konnte das Gesetz nie erläutern, nie interpretiren, die Kommission kann nur sagen, es wurde nach dem bestehenden Gesetze vorgegangen und unsere Gründe sind die folgenden, oder, wir halten dafür, das Gesetz ist nicht richtig angewendet worden. Ich bin vollkommen einverstanden mit dem, was der Herr Dr. Hanisch ausgeführt hat.
Dr. Trojan: Mir war Mos darum zu thun, wo möglich im Wege einer authentischen Interpreiation eine Gleichförmigkeit in den Vorgang, zu bringen. Denn ich, habe erfahren, daß es auch Städte gibt, wo Frauen noch persönlich zur Wahl zugelassen werden, und andere, wo das nicht der
Fall ist. Welche Inkonsequenz das ist, und Welche Unannehmlichkeit es namentlich den berechtigten Personen weiblichen Geschlechtes dermal zuzieht, habe ich schon vorhin angedeutet. Ich glaube, daß die berechtigten Frauenspersonen überhaupt eher zu schonen sind, statt, wie eben jetzt, ihnen das Wahlrecht zu verleiden oder zu verkümmern; ich dächte, daß sie womöglich direkt an der Wahl theilnehmen können. Nun, meine Herren, nach der späteren Erörterung ist es mir gleichgiltig, und ich ziehe den Zusatz zurück, begnüge mich damit, daß die Kommission erwägen und beantragen möge, was sie für gut findet. Jusbesondere die Mittheilung, daß ohnehin eine Revision der Wahlordnung bevorsteht, nehme ich mit Befriedigung zur Kenntniß und beschränke mich also auf den ersten Theil meines Antrages, nämlich auf die Zuweisung der Akten an die Kommission.
Oberstlandmarschall: Es besteht also nur der erste Antrag. Wünscht noch Jemand das Wort. Žádá někdo za slovo. Die Debatte ist geschlossen. Rokování jest ukončeno. Der Herr Berichterstatter hat das Wort.
Ref. Dr. Schmeykal: Ich erkläre mich zunächst im Namen des Landesausschußes vollkommen damit einverstanden, daß der vorgelegte und in Verhandlung stehende Landesausschußbericht, betreffend die in Schlan, Welwarn, Laun und Rakonitz vollzogene Wahl, in dem Sinne des Herrn Antragstellers jener Kommission zugewiesen werde, welche bereits für die Behandlung der Bezirksvertretungs- und Gemeindeangelegenheiten besteht und will mich in dem, was ich noch weiter vorzubringen habe, darauf beschranken, den von dem Landesausschuße diesfalls beobachteten Vorgang zu vertheidigen.
Der Herr Abg. Dr. Trojan hat darauf hingewiesen, daß es bei dieser Wahl mannigfache Anstände und Unzukömmlichkeiten gegeben habe, und daß alle diese Anstände und Unzukömmlichkeiten den Ausdruck in den Journalen gefunden hätten. Hierauf bemerke ich, daß der Landesausschuß auf diese Form der Aeußerung von Anständen und Bedenken einer Wahl gegenüber kaum Rücksicht nehmen könne und daß er unbekümmert um derlei journalistische Emanationen sich auf die Prüfung des Wahlaktes - wie er vorlag - beschränken mußte, und darauf hin zu einem andern Schluße, als zu dem Antrage, die Wahl zu agnosziren, nicht gelangen konnte, da ein Protest, Reklamation oder Beschwerde nicht vorlag, wie ja der Herr Antragsteller selbst in seiner Schlußbemerkung zugegeben hat.
Was die Bedenken und Anstände, welche Herr Dr. Trojan berührt hat, an sich betrifft, so dürften alle diejenigen, welche in den Kreis der behaupteten unlauteren und inkorrekten Agitationen gehören, hier umsoweniger ins Gewicht fallen, als präzise thatsächliche Unterlagen dafür nicht geboten wurden, und als die Erfahrung lehrt, daß Erhebungen in so allgemeiner Richtung von einem
positiven Resulate sehr feiten begleitet find; und zu dem ist das Resultat, das man gewinnt, kaum so positiv, um mit Beruhigung den Antrag auf Annulirung der Wahl stellen zu können. Darum glaube ich, daß Solche Erhebungen hier unterbleiben könnten, da sie gewiß zu keinem Resultate führen würben.
Allein wichtig Scheint mir der Beschwerdepunkt zu sein, welchen Herr Dr. Trojan in der Ausübung des Wahlrechtes der Frauen gefunden hat. Ich muß zugeben, daß die Betheiligung des zarten Geschlechtes in den 4 genannten Städten eine sehr namhafte war, denn sie übersteigt die Zahl von 200, und gegenüber der Differenz der Stimmen zwischen demjenigen. welcher die Majorität erhielt, und bemjenigen, welcher in der Minorität blieb, nämlich 63, erscheint eine so zahlreiche Betheiligung allerdings als eine wesentliche. Es fragt sich mir, ob es wirklich so unumstößlich sei, daß nach dem vom Herrn Trojan zitirten § 9 und 10 der abändernden Bestimmungen zur Wahlordnung vom Jahre 1873 den Frauen das Wahlrecht benommen Sei und dieselben mit Ausnahme der Flauen des Großgrundbesitzes auch durch Bevollmächtigte nicht interveniren können.
Der Streit, ob und inwiefern Frauen ein Wahlrecht bei unseren Landtagswahlen ausüben können, ist nicht neu. Er datirt schon von der Aktivirung der Landtagswahlordnung vom Jahre 1861 und gelangte insbesondere durch einen Beschluß des Landtags vom Jahre 1864 in der 5. Sitzung insofern zu einem Abschluß, als damals über Antrag des Landesausschußes anerkannt wurde, daß Frauen das ihnen nach §. 13 und 15 der Wahlordnung in Verbindung mit dem GemeindeGesetze zustehende Wahlrecht zum Landtage für die Städte und Industrialorte, jedoch nur in Gemäßheit der für die Ausübung ihres Wahlrechtes in der Gemeinde bestehenden Bestimmungen und zwar Ehegattinen durch ihre Ehegatten, Witwen, geschiedene und unverehelichte Frauen durch Bevollmächtigte ausüben können. An diesem Beschluße festhaltend wurde seither die Abgabe der Stimmen der Frauen durch Bevollmächtigte in keiner Weife beanständet und es glaubte der Landesausschuß auch feit der Rechtskraft der Zusatzbestimmung vom Jahre 1873 an diesem Vorgange deshalb nichts andern zu sollen, weil er in den Bestimmungen der §. 9 und 10, welche diese Angelegenheit berühren, keine so zweifellose und klare Ausschließung der Frauen ausgesprochen fand, um an- dem durch den Landtagsbeschluß vom Jahre 1874 festgestellten Vorgange eine Aenderung eintreten zu lassen.
Ich möchte den hohen Landtag aufmerksam machen ans das Resultat, welches eine Parallele zwischen der gegenwärtigen Bestimmung und den früheren Bestimmungen liefert.
Der §. 9 der neuen Bestimmungen sagt: Jeder Wahlberechtigte kann fein Wahlrecht in der Regel nur persönlich ausüben, ausnahmsweise kann es
in der Wählerklasse des Großgrundbesitzes im Wege der Vollmacht ausgeübt werden. Die frühere Bestimmung der Landesordnung und zwar im §. 16 lautet: Jeder Wähler kann fein Wahlrecht nur in einem Wahlbezirke und in der Regel persönlich ausüben; ausnahmsweise können Wahlberechtigte der Wählerklasse des Großgrundbesitzes ihr Stimmrecht durch einen Bevollmächtigten ausüben. Ich glaube, daß beide Bestimmungen, die Bestimmung des §. 9 aus dem Jahre 1873 und die des § 16 der Wahlordnung den selben Inhalt haben. Wie steht es aber mit §. 10 der neuen Bestimmungen? Dort heißt es: Frauen, bann aktiv dienende Militärpersonen, Militärbeamte ausgenommen, können ihr Wahlrecht in der Wählerklasse des Großgrundbesitzes nur durch von ihnen bestellte Bevollmächtigte ausüben.
Ob man aus diesen Worten deduziren kann, daß nur Frauen -ans dem Großgrundbesitze ein Wahlrecht in den Landtag haben, möchte ich doch Sehr bezweifeln, denn dann müßte das Wörtchen nur eine ganz andere Stellung haben, als es gegenwärtig im §. 10 hat. Dann müßte es heißen "Frauen, dann aktiv dienende Militärpersonen, Militärbeamte ausgenommen, können ihr Wahlrecht nur in der Wählerklasse des Großgrundbesitzes und zwar durch von ihnen bestellte Bevollmächtigte ausüben. Wenn man mir aber dann die Frage entgegenwirft, was hätte §. 10 für einen Sinn? so kann ich erwiedern, daß damit der Zweifel gelöst werden wollte, wie eigentlich Frauen ihr Wahlrecht im Großgrundbesitze auszuüben haben; denn diese Frage war nach der alten Bestimmung der Landtagswahlordnung nicht entschieden. Auf Grund der alten Bestimmung der Landtagswahlordnung bestand der Zweifel, ob die Frauen im Großgrundbesitze zur Wahl persönlich zu erscheinen oder durch Bevollmächtigte zu wählen haben. So klar und entschieden also, wie behauptet wurde, stehen die Bestimmungen der §§. 9 und 10 des Abänderungszufatzes zur Wahlordnung vom Jahre 1873 nicht, um daraus dem Landesausschuße vielleicht den Vorwurf zu machen, daß er entscheidende und auf die Giltigkeit der Wahl wesentlichen Einsluß habende Momente der Wahlberechtigung ignorirte. Gewiß aber ist es von Wichtigkeit, sich klar zu werden über die wahre Bedeutung der §§. 9 und 10 und über ihre Beziehungen zu den vorangegangenen Bestimmungen der Landtagswahlordnung und insbesondere zu dem Landtagsbeschluße vom Jahre 1864 und es ist insbesondere entscheidend für den vorliegenden Fall, bei der zahlreichen Betheiligung von Frauen einerfeits und der verhältnißmäßig geringen Stimmendifferenz zwischen Jenem, der obsiegte und Jenem, der unterlag.
Ich kann Schließlich nur darauf zurückkommen, daß von Seite des Landesausschußes sich einverstanden erklärt wird mit der Zuweisung des bezüglichen Landesausschußberichtes an die Kommission