Stenographischer Bericht über die IV. Sitzung der zweiten Jahres=Session des bőhmischen Landtages vom Jahre 1870, am 10. Oktober 1871.
Stenografická zpráva o IV. sezení druhého výročního zasedání sněmu českého od roku 1870, dne 10. října 1871.
Vorsitzender:. Se. Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowitz.
Gegenwärtige: Der Oberstlandmarschall= Stellvertreter J. U. Dr. Wenzel Ritter von Bělský und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Erc. der k. k. Statthalter Graf Bohuslav Chotek und der k. k. Hosrath Johann Ritter von Neubauer.
Beginn der Sitzung um 10 U. 30 M. Vormittags.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek kníže Jiří z Lobkovic.
Přítomní: Maršálkův náměstek J. U. Dr, Václav rytíř Bělský a poslancové v počtu dostatečném k uzavírání platnému.
Zástupcové vlády: Jeho Excell. c. k. místodržící hrabě Bohuslav Chotek a c. kr. dvorní rada Jan rytíř Neubauer.
Sezení počalo v 10 hodin 30 minut dopoledne.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Jest dostatečný počet poslanců přítomen. Zahajuji tudíž sezení.
Da eine genügende Anzahl von Abgeordneten anwesend sind, eröffne ich die Sitzung.
Obce německé Rohozec a Dětaň, okresu podbořanského, zaslaly na slavný sněm adresu souhlasu, v které pozdravují nejvyšší reskript a předlohy vládní s velkým účastenstvím a vyslovují přání, že touto cestou vyrovnání se docílí.
Von den Gemeinben Tentschen = Rust und Gödesin des Bezirkes Podersam ist an den h. Landtag eine Zustimmungsabresse gelangt, worin das Allerhöchste Reskript und die Regierungsvorlagen an den Landtag mir Freuden begrüßt und der Wunsch nach Zustandekommen des Ausgleiches und des Friedenswerkes ausgesprochen wird.
(Bravo. Výborně. )
Přikročíme k dennímu pořádku. Žádám pány zpravodaje, aby zaujali svá místa.
Wir übergehen nunmehr zur Spezialdebatte über die Fundamentalartikel und zwar bevor wir die Verlesung der einzelnen Artikel vornehmen, stelle ich die Aufrage, ob. sich Jemand über die Fundamentalartikel im Ganzen zum Worte meldet!
Přistupuji k speciální debatě o fundamentálních článcích a činím dotaz, zdali někdo se hlásí k slovu o této předloze povšechné. Načež přistoupíme ku čtení jednotlivých odstavců. (Nikdo se nehlásí. ) Nežádá-li nikdo za slovo, tedy přikročíme ku čtení jednotlivých odstavců.
Se. Exc. Graf J. Clam Martinic liest: In Erwägung, baß die untrennbare und untheilbare Verbindung des Königreiches Böhmen mit den unter der Herrschaft der glorreich regierenben a. h. Dynastie vereinigten Königreichen und Ländern durch die pragmatische Sanktion staatsrechtlichen Ausdruck erhalten hat, ferner in Bethätigung der Schuldigen
Ehrfurcht vor der a. h. Aktion. Seiner k. und k. apostolischen Majestät, des gemeinsamen a. g. Monarchen, endlich zu dauernder Feststellung innern Friedens unter den in Einem Reiche brüderlich vereinigten Völkern beschließt der Landtag des Königreiches Böhmen die mit dem Königreiche Ungarn über die Stellung dieses Königreiches und der Länder der ungarischen Krone in der Monarchie und zu den übrigen Königreichen und Länbern getroffenen Uebereinkommen, wie dieselben durch den von Seiner Majestät als apostolischen König von Ungarn geleisteten Krönungseid sanktionirt und durch Immatrikulirung in die Gesetzartikel des ungarischen Reichstages 1866-67 Gesetz für das Königreich Ungarn geworden sind, seinerseits als giltig anzuerkennen und denselben nachträglich beizutreten; und beschließt, um diesen seinen Beitritt in gesetzlicher Form auszudrücken und die Grundlagen der Stellung des Königreiches Böhmen zu den Ländern der ungarischen Krone und zu den übrigen Königreichen und Ländern festzustellen, nachstehende, als Grundgesetz zu gelten habende Fundamental = Artikel.
Sněm. sekretář S c h m i d t (čte): Sněm království Českého uváživ, kterak nerozlučnému a neoddílnému spojení království Českého s královstvími a zeměmi sloučenými pod vládou slavně panujícího nejvyššího rodu dán jest výraz státoprávní v pragmatické sankci, a maje o to péči, kterak by osvědčil povinnou úctu k vlastním skutkům Jeho cís. král. apoštolského Veličenstva nejmilostivějšího společného mocnáře, kterak by konečně přispěl k upevnění vnitřního míru mezi národy v jedno mocnářství bratrsky vespolek spojenými, usnáší se na tom, že uzná se své strany za platné ony úmluvy, kteréž se staly s královstvím Uherským co do postavení tohoto království a zemí koruny uherské v mocnářství a v poměru k jiným královstvím a zemím, v té spůsobě, ve které slavnostně stvrzeny byly korunovační přísahou Jeho Veličenstva co apoštolského krále uherského a jak se staly zákonem pro království Uherské, byvše přijaty mezi články zákona uherského sněmu říšského z r. 1866-7; aby pak tomuto dodatnému přistoupení svému k oněm úmluvám dal výraz ve formě zákona, i aby na jisto postavil základy pro budoucí postavení království Českého jak k zemím koruny uherské tak i k ostatním královstvím a zemím, uzavírá sněm následovní články fundamentální.
J. E. Jindřich hrabě z Clam-Martiniců: Úvod, ten pánové, jest podstatným dílem celého toho návrhu. Ovšem jest krátký úvod] přece však významný, jelikož právě tím, že se vyslovuje, že království České přistupuje k těmto smlouvám, uznány jsou práva a svobody království českého, uznáno jest, že i království České jest bezprostředně svéprávným a rovnoprávným členem mocnářství a že jeho přistoupení zapotřebí jest k úplnému smluvení se národů říše rakouské. Vyrovnání s královstvím Uherským stalo se zákonem v království Uherském a jest konečně přísahou Jeho Veličenstva slavnostně stvrzeno. Jest tedy co politický moment nevyhnutelno, aby se tato smlouva přijala v celém obsahu, jak právě co zákon ustanovena jest; a když se království české k tomu přistoupiti odhodlává, zdá se mi, že by nebylo radno ani důstojno, abychom dlouho probírali jednotlivé články, abychom si snad stěžovali na to, co našim přáním nevyhovuje, nébrž abychom spoléhali na přirozený rozvoj a na vlastní síly své, že to, co nyní ještě nám nevyhovuje, konečně přirozeným postupem se zlepší a takto se celý ten poměr upraví.
Komise tedy předkládá tento úvod a odporučuje k schválení.
Nejv. zemský maršálek: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort? Wenn dies nicht der Fall ist, so bitte ich zur Abstimmung zu Schreiten.
Žádám ony pány, kteří s návrhem komise souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage der Kommission zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen, návrh jest přijat.
J. E. Jindřich hrabě z Clam-Martiniců: Články fundamentální od 1. -8. vztahují se právě k tomuto vyrovnání uherskému. 1. článek uznává souhrn těch záležitostí, které v království uherském uznány jsou, též za společný pro celou říši. Článek 2. uznává spůsob spravování těchto společných záležitostí. 3. článek uznává spůsob delegací co do zákonodárného vyřizování těchto záležitostí. 4. a 5. článkem se uznává též spůsob uspořádání těchto delegací co do jednání a sestavování.
Ve všem tom srovnává se návrh úplně se smlouvami, učiněnými s královstvím Uherským, toliko v článku 4. jest odchylka v tom, že se zde uvádí, že delegáti a náhradníci mají býti voleni přímo sněmem. Není to odchýlka od původního znění smluv království Uherského. Království Uherské uznalo, že delegace má býti volena konstitučním spůsobem ostatními, totiž neuherskými královstvími a zeměmi. Spůsob konstituční, jak se voliti mají, v uherských smlouvách ustanoven není. Jelikož vůbec snaha naše jest, jakýsi přirozený stav v státoprávní poměry uvésti, jeť již přirozená věc, že tyto delegáti a náhradníci, jak se samo sebou rozumí, též mají býti zároveň údy a členy toho sboru delegátů, který pak s ostatními zeměmi společné záležitosti vyřizovati má, avšak voleni býti mají přímo sněmem.
Šestý a sedmý článek pak vztahuje se k těmto úmluvám, týkajícím se příspěvků, které vzalo na sebe království Uherské k zapravení nákladů na záležitosti společné na státní dluh; konečně článek 8. obsahuje uznání obchodní smlouvy. V 7. a 8. čl. podotknuto jest, že se tyto smlouvy přikládají k těmto článkům v přepisu ověřeném. Ten přepis uvěřený zde předkládám; jest ověřen se strany ministerské rady a obsahuje v jedné listině ovšem obě smlouvy zde v čl. 7. a 8. naznačené. (Čte. ) I. čl. tedy zní:
Království České uznává za záležitosti všem královstvím a zemím mocnářství společné věci, jež tuto následují: a) Záležitosti zahraničné počítajíc k nim diplomatické a komerciální zastupování naproti cizozemsku jakož i opatření, jichž by bylo potřebí v příčině smluv mezinárodních; b) vojenství, pojímajíc v ně i loďstvo válečné, a však vylučujíc z něho povolování rekrutů a zákonodárství o spůsobu, jak náleží plniti povinnost vojenskou, pak nařízeni o dislokaci a opatřování vojska a upravování poměrův občanských a práv i povinností k vojenské službě nenáležitých pro příslušníky vojska; c) záležitosti finanční, pokud se týkají nákladů, ježto se mají zapravovati společně, zvláště pak ustanovení budgetu těchto věcí a zkoušení účtův, ježto se jich týkají.
Landtags = Sekretär S ch m i d t: Fundamental= Artikel:
Art. I.
Das Königreich Böhmen erkennt nachfolgende Angelegenheiten als allen Königreichen und Ländern der Monarchie gemeinsame an:
a) die auswärtigen Angelegenheiten mit Einschluß der diplomatischen und kommerziellen Vertretung dem Auslande gegenüber, so wie die in Betreff der internationalen Verträge etwa nothwendigen Verfügungen;
b) das Kriegswesen mit Inbegriff der Kriegsmarine, jedoch mit Ausschluß der Rekrutenbewilligung und der Gesetzgebung über die Art und Weise der Erfüllung der Wehrpfticht, der
Verfügungen hinsichtlich ber Dislozirung und Verpflegung des Heeres, ferner der Regelung der bürgeilichen Verhältnisse und der sich nicht auf den Militärdienst beziehenden Rechte und Verpflichtungen Der Mitglieder des Heeres; c) das Finanzwesen rücksichtlich der gemeinschaftlich zu bestreitenden Auslagen, insbesondere die Festsetzung des diedfälligen Budgets und die Prüfung der darauf bezüglichen Rechnungen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort zum Fundamentalartikel I. ? Žádá nekdo za slovo ? (Nikdo se nehlásí. ) Wenn Niemand das Wort verlangt, bitte ich diejenigen Herren, welche zustimmen, die Hand aufzuheben.
Žádám ty pány, kteří souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stane se. )
Angenommen. Přijat.
Heinrich Graf Clam Martinic (liest): Artikel II.
Die Verwaltung der gemeinsamen Angelegenheiten wird durch ein gemeinsames Ministerium besorgt, welchem jedoch in Gemeinheit des mit dem Königreiche Ungarn bestehenden Uebereinkommens nicht gestattet ist, andere als die gemeinsamen Angelegenheiten zu verwalten.
Die Anordnungen in Betreff der Leitung, Führung und inneren Organisation der gesammten Armee stehen ausschließlich dem Kaiser und Könige zu.
Snem. sekr. Schrnidt (čte: ) Čl. II.
Správu záležitostí společných obstarává ministerstvo společné, jemuž ale podlé úmluv s královstvím Uherským není dovoleno spravovati jiné záležitosti než tyto společné.
Nařizovati, co se týče řízení, vedení a vnitřního ustrojení veškeré armády, náleží výhradně císaři a králi.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? (Niemand meldet sich. )
Žádám tedy pány, kteří souhlasí s návrhem, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand aufzuheben. (Geschieht. ) Angenommen.
Hr. Jindř. Clam. Martinic (čte: ) Čl. III.
Království české uznává, že zákonodárství o záležitostech společných vykonávati se má vyslanými delegacemi a sice má vedlé úmluv s královstvím Uherským vysílána býti jedna delegace od říšského sněmu království uherského, druhá spůsobem konstitučním od ostatních království a zemí.
Lbtgs. =Sekr. Schmidt (liest: )
Art. III. Das Königreich Böhmen anerkennt, daß das Gesetzgebungsrecht in Betreff der gemeinsamen Angelegenheiten mittelst zu entsendender Delegationen ausgeübt werde, und zwar soll in Gemäßheit des mit dem Königreiche Ungarn getroffenen Uebereinkommens eine Delegation durch den Reichstag dieses Königreiches, die andere von den übrigen Königreichen und Ländern in konstitutioneller Weise eutsendet werden.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Žádám ony pány, kteří s návrhem komise souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche diejenigen Herren, welche mit bem Antrage der Kommission übereinstimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Angenommen.
Ref. Graf Heinr. Clam Martinic liest: Art. IV.
Der Landtag des Königreiches Böhmen wählt in diese Delegation aus seiner Mitte 15 Delegirte und 8 Ersatzmänner.
Die Wahl der Delegirten und Ersatzmänner wird alljährlich erneuert. Bis dahin verbleiben die Delegirten und Ersatzmänner in ihrer Funktion.
Die abgetretenen Mitglieder der Delegation können in dieselbe wieder gewählt werden.
Der Austritt aus dem Landtage hat auch den Austritt aus der Delegation zur Folge.
Die Delegirten haben ihr Stimmrecht persönlich auszuüben!
Kommt ein Delegirter oder ein Ersatzmann in Abgang, so ist eine neue Wahl vorzunehmen. Ist der Landtag nicht versammelt, so hat an die Stelle des abgängigen Delegirten dessen Ersatzmann einzutreten.
Wird der Landtag aufgelöst, so erlischt auch die Wirsamkeit der landtäglichen Delegirten. Der neu zusammentretende Landtag wählt neue Delegirte.
Die Delegirten und Ersatzmänner haben von dem Landtage keine Instruktionen anzunehmen. Sie genießen in der Eigenschaft als Delegirte die nämliche Unverletzlichkeit und Unverantwortlichkeit, welche ihnen als Mitgliedern des Landtages nach der Landesordnung zusteht. Die biesfalls bem Landtage eingeräumten Befugnisse kommen, insofern nicht der Landtag gleichzeitig versammelt ist, rücklichtlich der Delegirten der Delegation zu.
Sněm. sekr. Schrnidt čte: Čl. IV.
Sněm království Českého zvolí do této delegace ze sebe 15 delegátů a 8 náhradníků.
Volba delegátů a náhradníků obnoví se každoročně.
Až do té doby zůstanou delegáti a náhradníci ve své funkcí.
Odstouplí členové delegace mohou do ní opět zvoleni býti.
Vystoupení ze sněmu má též vystoupení z delegace za následek.
Delegáti vykonávají své právo hlasovací osobně.
Uprázdní-Ii se místo některého delegáta nebo náhradníka, budiž předsevzata nová volba. Není-li sněm shromážděn, vstoupí na místě ubylého delegáta jeho náhradník.
Rozpuštěním sněmu pomíjí také působnost delegátů od něho vyslaných.
Sněm nově zasedající zvolí nové delegáty.
Delegáti a náhradníci nepřijímejtež od sněmu nijakých instrukcí.
Ve své vlastnosti jako delegáti požívají tétéž neporušitelnosti a neodpovědnosti, která jim náleží vedle zřízení zemského jako členům sněmu.
Oprávnění v léto příčině sněmu náležitá příslušejí stran delegátu delegací, pokud sněm není zároveň shromážděn.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Ich ersuche diejenigen Herren, welche dem Antrage der Kommission zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Přijato, angenommen.
Ref. hr. Jindř. Clam Martinic čte: Čl. V.
Království České přijímá dále ona ustanovení za platná, která o zřízení a oboru působnosti delegac, jakož i o vyřizování předloh v nich ujednána byla s královstvím Uherským.
Tato ustanovení jsou:
1. Delegace svolává co rok císař, jakož i ustanovuje místo, kde zasedati mají.
2. Každá delegace zvolí ze sebe předsedu a místopředsedu, jakož i zapisovatele a ostatní funkcionáře.
3. Když delegace záležitosti své vyřídila, ukončí zasedání předseda s přivolením císařským, nebo k rozkazu císaře a krále.
4. Společní ministři mají právo, účastniti se v poradách delegace a zastávali své předlohy osobně nebo skrze zřízence své.
Kdykoli za to požádají, mají slyšeni býti.
Delegace má právo klásti otázky společnému ministerstvu nebo některému členu jeho a žádati na nich za odpověď a vysvětleni, dále jmenovali komise, kterýmž ministerium má dávati potřebné informace.
5. Posezení delegací jsou po pravidlu veřejná. V případnostech zvláštních může se od veřejnosti upustili, když to žádá předseda nebo aspoň pět členů a když se shromáždění po vzdálení posluchačstva na tom usnese.
Usnesení může se však státi jenom v posezení veřejném.
6. Obor působnosti delegací obsahuje všechny věci, jež se týkají společných záležitostí.
Jiné předměty jsou vyloučeny z působnosti delegací.
7. Předlohy vládní docházejí skrze společné ministerium každé z obou delegací zvláště.
Také má každá delegace právo činiti návrhy o předmětech z oboru své působnosti.
8. Ke všelikým zákonům, náležejícím k působnosti delegací potřebí jest, aby se obě delegace shodovaly aneb kdyby se neshodovaly, přivolujícího usnešení společné valné schůze obou delegací a v každém případě sankce císaře a krále.
9. Každá z obou delegac jedná, radí se a usnáší se o sobě ve, schůzích oddělených vyjímajíc případ valné schůze (odstavec 12. ).
10. Aby delegace mohla usnešení činili, potřebí jest, aby mimo předsedu přítomno bylo aspoň 30 členů a k platnému usnešení požaduje se prostá většina hlasů těch, kdož jsou přítomni.
11. Pořádek jednání upraví se jednacím řádem, který delegace sama si ustanoví.
Obě delegace oznámí si vzájemně svá usnešení, jakož i třeba-li jich důvody.
Toto spoluobcování děje se písemně a sice od každé delegace v její řeči jednací a s obojí strany připojí se ověřený překlad v druhé řeči.
12. Každá delegace má právo navrhovati, aby ta která věc rozhodla se společným hlasováním a když se spisy o tom třikrát bez výsledku vyměnily, nemůže druhá delegace návrhu toho zamítnouti.
Za příčinou společného hlasování umluví se předsedové s obou stran o místo a čas valné schůze obou delegací.
13. Ve valných schůzích předsedají předsedové obou delegací střídavě.
14. Aby valná schůze mohla usnešení činiti, potřebí jest, aby přítomny byly aspoň dvě třetiny členů každé delegace.
Usnášení děje se prostou většinou hlasů.
Pakli na straně jedné delegace přítomno jest více členů, nežli na straně druhé, má se na straně delegace, jejíž členů více jest přítomno, tolik členů zdržeti hlasování, kolik jich odpadnouti musí, by zjednána byla rovnost v počtu hlasujících s každé strany.
Kdo se má zdrželi hlasování, určí se losem.
15. Valné schůze obou delegací jsou veřejny. Protokol sepisují zapisovatelé obou stran v obojí řeči a tentýž ověří se společně.
16. Delegace vykonávají právo poháněti společné ministerium k odpovídání.
Byl-li porušen nějaký ústavní zákon, vydaný o záležitostech společných, může každá delegace učinili a druhé delegaci oznámiti návrh, aby společné ministerium nebo některý člen jeho dáni byli v obžalobu. Obžaloba vejde v moc práva, když byla usnešena každou delegací zvláště, nebo ve společné valné schůzi obou delegací.
17. Každá delegace navrhne z nezávislých a práva znalých občanů státních těch zemí, jež zastupuje, ale nikoliv ze sebe, 24 soudců, z nichž druhá delegace může 12 zavrhnouti.
Také obžalovaný nebo když je jich více, všichni vespolek mají právo z navržených zamítnouti dvanáct, avšak toliko na ten spůsob, aby byl z navržených jednou a druhou delegací stejný počet zamítnut. Soudcové, kteří potom zbyli, činí soud v příčině procesu vzešlého.
18. Zvláštní zákon o odpovědnosti společného ministeria bude obsahovati bližší ustanovení o obžalobě, o řízení a nálezu.
Ldtgs. =Sekr. Schmidt liest: Art. V.
Das Königreich Böhmen nimmt ferner jene Bestimmungen als giltig an, welche über die Einrichtung, den Wirkungskreis und die Geschäftsbehandlung der Delegationen mit dem Königreiche Ungarn vereinbart sind. Diese Bestimmungen sind:
1. Die Delegationen werden alljährlich vom Kaiser einberufen; der Versammlungsort wird vom Kaiser bestimmt.
2. Jede Delegation wählt aus ihrer Mitte den Präsidenten und Vicepräsidenten, so wie auch die Schriftführer und übrigen Funktionäre.
3. Die Session der Delegation wird durch den Präsidenten derselben nach Beendigung der Geschäfte mit kaiserlicher Genehmigung oder über Auftrag des Kaisers geschlossen.
4. Die Mitglieder des gemeinsamen Ministeriums sind berechtigt, an allen Berathungen der Delegation Theil zu nehmen und ihre Vorlagen persönlich ober durch einen Abgeordneten zu vertreten. Sie müssen auf Verlangen jedesmal gehört Werden.
Die Delegation hat das Recht, an das gemeinsame Ministerium oder an ein einzelnes Mitglied desselben Fragen zu richten und von demselben Antwort und Aufklärung zu verlangen, ferner Kommissionen zu ernennen, welchen von Seite der Ministerien die erforderliche Information zu geben ist.
5. Die Sitzungen der Delegationen sind in der Regel öffentlich. Ausnahmsweise kann die Oeffentlichkeit ausgeschlossen werden, wenn es vom Präsidenten oder wenigstens von fünf Mitgliedern verlangt und von der Versammlung nach Entsernung der Zuhörer beschlossen wird. Ein Beschluß kann jedoch nur in öffentlicher Sitzung gefaßt werden.
6. Der Wirkungskreis der Delegationen umfaßt alle Gegenstände, welche die gemeinsamen Angelegenheiten betreffen.
Andere Gegenstände sind von der Wirksamkeit der Delegationen ausgeschlossen.
7. Regierungsvorlagen gelangen durch das gemeinsame Ministerium an jede der beiden Delegationen abgesondert. Auch steht jeder Delegation das Recht zu, in Gegenständen ihres Wirkungskreises Vorschläge zu machen.
8. Zu allen Gesetzen in Angelegenheiten des Wirkungskreises der Delegationen ist die Uibereinstimmung beider Delegationen oder bei mangelnder Uibereinstimmung der in einer gemeinschaftlichen Plenarsitzung beider Delegationen gefaßte zustimmende Beschluß und in jedem Falle die Sanktion des Kaisers erforderlich.
Ref. Graf Clam Martinic: Um den Tert hier in volle Uebereinstimmung zu bringen mit dem
böhmischen, bitte ich hier nur das Wort einzuschalten ,, des Kaisers und Königs; " es wird also lauten: "Die Sanktion des Kaisers und Königs erforderlich. "
Ldtgs. =Sekr. Schmidt liest:
9. Jede der beiden Delegationen verhandelt, berathet und beschließt für Sich in abgesonderten Sitzungen, den Fall einer Plenarsitzung (Punkt 12) ausgenommen.
10. Zur Beschlußfähigkeit der Delegation ist außer dem Vorsitzenden die Anwesenheit von wenigstens 30 Mitgliedern und zur Giltigkeit eines Beschlußes die absolute Stimmenmehrheit der Anwesenden erforderlich.
11. Der Geschäftsgang wird durch eine von der Delegation selbst festzustellende Geschäftsordnung geregelt. Beide Delegationen theilen sich ihre Beschlüsse, so wie erforderlichen Falles deren Motive gegenseitig mit. Dieser Verkehr findet schriftlich statt und zwar von jeder Delegation in ihrer Verhandlungssprache und beiderseits unter Anschluß einer beglaubigten Uibersetzung in der andern Sprache.
12. Jede Delegation ist berechtigt zu beantragen, daß die Frage durch gemeinschaftliche Abstimmung entschieden werde und kann dieser Antrag, sobald ein dreimaliger Schriftenwechsel erfolglos geblieben ist, von der andern Delegation nicht abgelehnt werden. Die beiderseitigen Präsidenten vereinbaren Ort und Zeit einer Plenarsitzung beider Delegationen zum Zwecke der gemeinschaftlichen Abstimmung.
13. In den Plenarsitzungen präsidiren die Präsidenten der Delegationen abwechselnd.
14. Zur Beschlußfähigkeit der Plenarversanunlung ist die Anwesenheit von mindestens zwei Drittheilen der Mitglieder jeder Delegation erforderlich. Der Beschluß wird mit absoluter Mehrheit der Stimmen gefaßt. Sind auf Seite der einen Delegation mehr Mitglieder anwesend als auf Seite der andern, so haben sich auf Seite der in der Mehrzahl anwesenden Delegation so viele Mitglieder der Abstimmung zu enthalten, als zur Herstellung der Gleichheit der Zahl der beiderseits Stimmenden entfallen müssen.
Wer sich der Abstimmung zu enthalten hat, wird durch das Loos bestimmt.
15. Die Plenarfitzungen der beiden Delegationen find öffentlich. Das Protokoll wird in den beiden Sprachen durch die beiderseitigen Schriftführer geführt und gemeinsam beglaubigt.
16. Das Recht, das gemeinsame Ministerium zur Verantwortung zu ziehen, wird von den Delegationen ausgeübt.
Bei Verletzung eines für die gemeinsamen Angelegenheiten bestehenden verfassungsmäßigen Gesetzes kann jede Delegation einen der anderen Delegation mitzutheilenden Antrag auf Anklage des gemeinsamen Ministeriums oder eines einzelnen Mitgliedes desselben stellen. Die Anklage ist rechtskräftig, wenn sie von jeder Delegation abgesondert ober in einer gemeinschaftlichen Plenarfitzung beider Delegationen beschlosten wirb.
17. Jede Delegation schlägt aus den unabhängigen und gesetzkundigen Staatsbürgern jener Länder, welche sie vertritt, jedoch nicht ans ihrer Mitte, vierundzwanzig Richter vor, wovon die andere Delegation zwölf verwerfen kann. Auch der Angeklagte, ober, wenn der Angeklagten mehrere sind, alle gemeinschaftlich haben das Recht, zwölf der Vorgeschlagenen abzulehnen, jedoch nur der Art, daß aus den von der einen und andern Delegation Vorgeschlagenen gleich viele abgelehnt werben.
Die hiernach übrig bleibenden Richter bilden den Gerichtshof für den vorliegenden Prozeß.
18. Ein eigenes Gesetz über die Verantwortlichkeit des gemeinsamen Ministeriums wird die näheren Bestimmungen über die Anklage, das Verfahren und das Erkenntniß feststellen.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Der Herr Berichterstatter hat eine stilistische Korrektur zum Absatz 8, eine Druckkorrektur, bemerkt, nämlich, daß nach dem Worte: "Die Sanktion des Kaisers" im deutschen Texte hineinkommt,, und Königs. " Ich bringe also diesen Artikel in dieser Form zur Abstimmung und bitte diejenigen Herren, welche dem Antrage der Kommission zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht) Angenommen, přijato.
Ref. Heinr. Graf Clam Martinic (liest): Art. VI.
Das Königreich Böhmen tritt dem Uebereinkommen mit dem Königreiche Ungarn bei, wornach zur Bestreitung des Aufwandes für die in Art. I allen Königreichen und Ländern der Monarchie als gemeinsam anerkannten Angelegenheiten die Länder der ungarischen Krone 30%, die übrigen Königreiche und Länder 70% beizutragen haben. Von jenem Aufwande soll in Gemäßheit des nachträglich mit dem Königreiche Ungarn geschlossenen Ubereinkommens die aus Anlaß der sukcessiven Provincialisirung der Militärgränze zu Lasten des Königreiches Ungarn allein in Rechnung gekommene, dermal mit 4/10% bezifferte und bis zu 2% steigende Quote vorerst in Abzug gebracht werden.
Von dem Neinerträgniffe des als gemeinsame Einnahme erklärten Zollgefälles werben vor Allem die Steuer=Restitutionen für die über die gemeinsame Zoll=Linie ausgeführten, versteuerten Gegenstände bestritten, und der Rest ist zur Deckung des Aufwandes für die gemeinsamen Angelegenheiten zu verwenden und deshalb von dem Erfordernisse für gemeinsame Angelegenheiten vorweg abzuziehen.
Kraft dieses Ubereinkommens sind die Länder der Krone Ungarn einerseits und die übrigen Königreiche und Länder andererseits verpflichtet, zur Deckung ihrer Beitrage jeden Monat eine Quote ihrer Monatseinnahmen in Abfuhr zu bringen, welche zu diesen in demselben Verhältnisse steht, wie die Summe jener Beiträge zur Gesammtsumme des Ausgabe=Budgets des betreffenden Jahres, und find diese Königreiche und Länder in dem Falle, als die Gesammtsumme der monatlichen Quoten die Summe jener Beiträge nicht erreichen sollte, verpflichtet, die Differenz ohne Rücksicht auf ihre Einnahmen, und in solchen Zeiträumen abzuführen, daß der gemeinsame Finanzhaushall nicht in's Stocken gerathe.
Diese Bestimmungen gelten bis letzten Dezember 1877.
Sněm. sekr. Schmidt (čte: ) Čl. VI.
Království České přistupuje k úmluvě s královstvím Uherským, vedle kteréž k zapravení nákladův na záležitosti, uznané v článku I. za společné všem královstvím a zemím celého mocnářství, přispívali mají země koruny uherské 30%, ostatní království a země 70%.
Od onoho nákladu má vedle úmluvy s královstvím uherským dodatečně učiněné předkem odečtena býti ona quota, která za příčinou postoupného provincialisování vojenské hranice jenom na vrub království uherského se počítá, nyní 4/10 % činí a až do 2% poroste. Z čistého výtěžku celních důchodů prohlášených za společný příjem za praví se nejprvé restituce daní, zaplacených za věci přes společnou čáru celní vyvezené; zbytek obrátí se na zapravení nákladu na záležitosti společné a odráží se tudíž předkem od toho, čeho potřebí na společné záležitosti.
Vedle této úmluvy povinny jsou země koruny uherské s jedné a ostatní království a země s druhé strany, aby k zapravení svých příspěvků měsíčně odvedly onu quotu svých měsíčných příjmů, která k těmto jest v tomtéž poměru, jako suma oněch příspěvků k souhrnu budgetu výdajův v tom kterém roce a kdyby souhrn měsíčných quot nedosáhl sumy oněch příspěvků, budou tato království a země povinny, odvesti differenci, nehledíc k vlastním příjmům, a to v takových občasích, aby společné hospodářství finanční neuvázlo.
Ustanovení ta platí do posledního prosince r. 1877.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort? (Nikdo se nehlásí. ) Žádám ony pány, kteří s návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.
Ich bitte diejenigen Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht, stane se. ) Návrh jest přijat. - Der Antrag ist angenommen.
Ref. Jindř. hr. Clam Martinic (čte: ) Čl. VII.
Království České uznává dále úmluvu o přispívání zemí koruny uherské k nákladu na obecný dluh státní, kteráž k těmto článkům připojena jest v přepisu ověřeném.
To jest ten přepis ověřený, o kterém jsem se již dříve zmínil a který zde přikládám.
Lbtgs. =Sekr. Schmidt (liest: ) Art. VII.
Das Königreich Böhmen anerkennt ferner das Uebereinkommen in Betreff der Beüragsleistung der Länder der ungarischen Krone zu den Kosten der allgemeinen Staatsschuld, welches diesen Artikeln in verisichter Abschrift beigefügt ist.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort? Žádá někdo za slovo? (Niemand meldet sich. ) Ich bitte diejenigen Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Prosím, aby oni páni, kteří s návrhem souhlasí, ruku vyzdvihli. (Stane se, Geschieht. )
Návrh jest přijat. Der Antrag ist angenommen.
Ref. Heinr. Graf Clam Martinic (liest: ) Art. VIII.
Das Königreich Böhmen anerkennt nicht minder das mit dem Königreiche Ungarn abgeschlossene Handelsbündniß, welches diesen Artikeln gleichfalls in verificirter Abschrift beigeschlossen ist, für Die Dauer, auf welche dasselbe geschlossen würbe.
Ich habe bereits die Ehre gehabt zu erwähnen, daß auch dieses Handelsbündniß in eben jener Urkunde mit enthalten ist, deren beglaubigte Abschrift hier vorliegt und welche somit dem Text der Fundamentaartikel als integrirender Bestandtheil beizulegen ist.
Sněm. sekr. Schmidt (čte: ) Čl. VIII.
Neméně uznává království České obchodní smlouvu uzavřenou s královstvím Uherským, k těmto článkům taktéž v ověřeném přepisu pripojenou, a sice pro dobu, na kterou byla uzavřena.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo? Verlaugt Jemand das Wort? (Nikdo se nehlásí. Niemand meldet sich. ) Žádám, aby oni páni, kteří s návrhem souhlasí, ruku vyzdvihli.
Ich bitte diejenigen Herren, welche mit dem Antrage einverstanden sind, die Hand zu erheben. (Geschieht, stane se. ) Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Jindřich hr. Clam Martinic (čte: ) Čl. IX.
Všechny záležitosti, ježto se týkají království Českého a které nebyly prohlášeny za společné všem královstvím a zemím celého mocnářství (čl. I. ), náležejí v zásadě co do zákonodárství českému sněmu a pokud se týče správy, české vládě zemské.
Tím vyslovena jest důležitá zásada ta, že, cokoliv za společné uznáno není, náleží k sněmu Českému co do zákonodárství a správy zemské. Následující články právě se vztahují k těm záležitostem, které k samosprávě království Českého náleží, a také k těm, které království České společně vyřizovati chce s jinými zeměmi, vyhražujíc sobě však co do zásady právo, že jen jemu náleží rozhodovati a jen jemu také přenésti toto právo na jiný sbor.
Lbtgs. =Sekr. Schmidt (liest: ) Art. IX.
Alle bas Königreich Böhmen betreffenden Angelegenheiten, welche nicht als allen Königreichen und Ländern der Monarchie gemeinsam (Art. 1) erklärt sind, gehören grundsatzlich der Gesetzgebung des böhmischen Landtages, beziehungsweise der Verwaltung der böhmischen Landesregierung an.
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort? Žádá někdo za slovo? Ich bitte diejenigen Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Návrh jest přijat.
Ref. Heinr. Graf Clam Martinic (liest: ) Art. X.
Weil es aber außer den als ber ganzen Monarchie gemeinsam erklärten Angelegenheiten noch solche gibt, bereu gemeinschaftliche Behandlung im Interesse der Monarchie und im Interesse der Königreiche und Länder Selbst rathsam und wünschenswerth ist, übrigens auch in den von dem Königreiche Böhmen angenommenen Uebereinkommen mit dem Königreiche Ungarn gewisse Gegenstände als solche bezeichnet worden find, welche zwar nicht gemeinsam, doch nach gleichen von Zeit zu Zeit zu vereinbarenden Grundsätzen verwaltet werden sollen, so erkennt der Landtag das Bedürfniß an, für die Behandlung Solcher Angelegenheiten eine Vorsorge zu treffen.
Sněm. sekr. Schmidt (čte: ) Čl. X.
Poněvadž ale mimo záležitosti prohlášené za společné celému mocnářství, jsou i lakové, při nichž prospěch mocnářství i prospěch království a zemí samých k tomu radí a toho vyhledává, aby společně byly vyřizovány, kromě toho též v úmluvách s královstvím Uherským, jež království České přijímá, některé předměty byly vytknuty co takové, které ne sice společně, ale vedlé stejných čas od času ujednaných zásad spravovány býti mají, uznává sněm toho potřebu, aby stalo se opatření o vyřizování takových záležitostí.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo? Verlangt Jemand das Wort? Žádám, by oni páni, kteří souhlasí, vyzdvihli ruku.
Ich bitte diejenigen Herren, welche mit dem Antrage übereinstimmen, die Hand aufzuheben. (Geschieht. ) Angenommen.
Ref. Jindřich hrabě Clam Martinic: Článek XI. vztahuje se k provedení právě té zásady, která v čl. X. vyslovena jest. Záležitosti zde uvedené jsou takové, že skutečně, abych tak řekl, co kosmopolitické uznány býti mohou a uznány býti musí; jsou to takové, jichž správa a vyřízení společné býti musí vzhledem k věci samé, k prospěchu jednotlivých zemí. Jsou to záležitosti, o kterých nám jest jen co želeti, že právě celé říši ta jednání společná býti nemohou. Právě proto jen správně, důsledně a důstojně jednáno jest, když království České uznávajíc, že společně by měly býti vyřízeny, také pro společné vyřízení jich zde ustanovení činí.
Záležitosti zde uvedené jsou právě podle těch odstavců, podle kterých též uspořádána smlouva obchodní s královstvím uherským. A tedy zní čl. XI. (čte: )
Za takové záležitosti prohlašují se:
1. Záležitosti komerciální, zejména zákonodárství celní, zákonodárství o právu obchodním, námořním a směnečném, o mírách a váhách, o patentech na vynálezy, v příčině ochrany známek a vzorů, v příčině ochrany duševního vlastnictví, pak o cedulových bankách, pokud se s těmito nakládá v celém mocnářství vedle stejných zásad.
2. Zákonodárství o nepřímých daních, jež jsou v úzkém spojení s průmyslovou výrobou, pak o monopolech, regáliích, o kolcích a poplatcích.
Zákonodárství o kolcích a poplatcích nesmí však zákonodárnímu právu sněmu ve věcech justičních ani vaditi ani je rušiti.
3. Upravení mincovnictví a měny peněžné.
4. Opatření v příčině takových závodů komunikačních (železnic, pošt, telegrafů, plavby), o nichž uzná zastupitelstvo pro tyto společné záležitosti povolané, že se dotýkají prospěchu celého mocnářství nebo, několika zemí jeho nebo které spojují několik správních obvodů zemských vespolek; dále zákonodárství v příčině telegrafů, pošt, železnic a plavby, jakož i správa těchto věcí, obojí v té míře, pokud se týká společných závodů komunikačních svrchu naznačených a jich těžby, dále pokud zachovávání stejných zásad v příčině těžby těchto prostředků komunikačních potřebným se ukazuje k lomu účelu, aby zaručeno bylo jich stejné užívání, vyhovující potřebám vojenským a komercialním, jakož i požadavkům policie o bezpečnosti.
5. Ustanovování soustavy branné, jakož i takových záležitostí, které se týkají spůsobu i pořádku a trvání povinnosti vojenské, obzvláště pak opakující se povolování počtu mužstva, jež se má bráti k stálému vojsku a k náhradní reservě šetříc při rozvrhování míry dané počtem obyvatelstva, dále v příčině dodávání přípřeže, opatřování a ubytování vojska výměra toho, co vojsku v těchto případech náleží i náhrady, kterou za to náleží dávali z eráru vojenského, konečně všechny zákony, kterých potřebí jest k zachování jednoty vojska a jeho hotovosti k boji, jakož jsou zákony o tom, jak drželi v evidenci dovolence a reservisty, o zaopatřování poddůstojníků, o popisování koňstva, pak trestní zákon vojenský a t. p.
Kdyby šlo o zrněnu míry v rozvrhování mužstva, jež se má na vojnu bráti, jest k tomu potřebí svolení sněmu.
Které záležitosti o zemské obraně vyhradili se mají zákonodárství zemskému a správě zemské, zůstavuje se upravení dalšímu.
6. V oboru financí:
a) záležitosti státního dluhu, zejména správa a kontrola nynějšího dluhu ustáleného a neustáleného, oboje vedle platných úmluv s královstvím Uherským, dále přivolování k nové výpůjčce v případech takových, kde se u provádění úmluvy učiněné s královstvím Uherským jedná o společnou výpůjčku k uhražení nákladu na záležitosti celému mocnářství společné, pak v případech, ve kterých s královstvím Uherským nebyla usnešena společná výpůjčka, rozhodnutí o lom, má-li se potřeba uhradili rozvržením podle quot anebo společnou operaci úvěrní; konečně po případě přivolování, aby se směl udělati dluh neustálený k dočasnému uhražení mimořádného nákladu finančního; avšak suma toho nesmí převyšovali čtvrtého dílu řádných vydajův v budgetu dotýčného roku:
b) společné nemovité jmění státní bez ujmy práva vlastnického a jiných právních nároků království a zemí;
c) předchozí rozpočet o výdajích na správu záležitostí Uvedených ve článku tomto, pak uhražování jich a kladení účtů z nich. Konečně přidává se k těmto záležitostem z důležitých příčin
7. zákonodárství o státním občanství, pak o zdržování a dočasném usazování se cizozemců.
Oberstlandmarschall=Stellvertreter Dr. Bělský übernimmt den Vorsitz. )
(Náměstek nejv. maršálka z. p. Dr. B ě l s k ý zaujme křeslo předsednické. )
Ldtgs. Sekr. Schmidt (liest: )
Art. XI. Als solche Angelegenheiten werden erklärt:
1. Die kommerziellen Angelegenheiten, speziell die Zollgesetzgebung, die Gesetzgebung über Handels=, See= und Wechselrecht, über Maß und Gewicht, über Ersindungspatente, über Marken= und Muster=Schutz, über den Schutz geistigen Eigenthums, dann über Zettelbanken, in solange diese in der ganzen Monarchie nach gleichen Grundsätzen behandelt werden.