Von dem eben gedachten Standpunkte wäre es sogar rathlich gewesen, einzelne Bestimmungen dieses Gesetzes der Zukunft vorzubehalten, wenn nicht die Commission, um der vorausgesetzten Absicht der h. Regierung zu entsprechen, es nicht für nöthig gehalten hätte, diese Bestimmungen zur Beruhigung einmal angeregter Besorgnisse schon dermal festzustellen.

Einer weiteren Begründung bedarf dieses Gesetz nicht bei allen jenen, welche aufrichtig wünschen, daß die nationale Gleichberechtigung nicht bloß ein unsruchtbares Princip bleibe, sondern in's praktische Leben eintrete.

Den bekannten edlen und väterlichen Intentionen Sr. Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs folgend hat die h. Regierung diesen Gesetzentwurf vorgelegt, um die nationalen Conflikte in unserem Vaterlaude bleibend beizulegen und die nationalen Rechte beider Volksstämme dieses Landes unter den Schutz möglichst klarer, unzweideutiger Gesetze und der Landesverfassung zu stellen.

In gleichem Geiste allseitiger Gerechtigkeit und Verständigung hat auch ihre Commission dieses Gesetz aufgefaßt, berathen und amendirt.

Wenn sich auch heute noch einzelne Stimmen in vorgefaßter Meinung dagegen erheben sollten, so wird doch zuversichtlich in Kurzem die Parteisucht einer gerechten und objektiven Beurtheilung Platz machen und es steht zu hossen, daß das Gesetz im nächsten Landtage durch einverständliche Annahme von Seite der Vertreter beider Nationalitäten des Landes, den Charakter eines feierlichen, durch den Krönungseid noch zu höherer Bedeutung gehobenen Paktes der beiden Volksstämme et langen, und sortan in seinem Wesen unerschüttert, zu dauerndem Segen des Landes gereichen werde.

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo panu zpravodaji stran volebního řádu.

Ref. Zeithammer: Dějiny, jež jsou v národě našem spojeny s volebním řádem, ku kteréhož opravě právě nyní přikročujeme, jsou zajisté dějinami nad míru osudnými, osudnými nejenom pro vlast naši, nýbrž i ve svých následcích pro veškeré království a země mocnářství rakouského. Hlavní zpravodaj již byl k tomu poukázal, jak neblahé následky z toho vyplývaly, že když jednou zaznělo královské slovo, že opět jsou ústavní práva vrácena národům, rádcové koruny radily k tomu, aby se stala opatření, zřízení a ustanovení veškerá cestou oktroyírky. V tomto leží zárodek neblahých následků i co se týká řádu volebního. Kdyby byli roku 1861 bývali zvolení zástupcové skutečné většiny tohoto království o tom se radili, zajisté nemohl by následkem toho volební řád takový býti, jaký podán byl. Bylo zde povědíno již několikrát, že to dílo, které jsme nyní započali, má býti dílem míru a smířlivosti a i já jsem ve svém duchu a srdci přesvědčen o pravdivosti a nutnosti těchto výroků; zde rekriminace na tomto místě nemají již platnosti ani místa. Avšak, pánové, jestli že se ohlížíme po dějinách právě týkajících se tohoto volebního řádu, tož nemohu abych nepřipomenul, jak jsme zde stáli před více než osmi lety, téměř prosíce za nějakou opravu těch křivd, těch nespravedlností, těch nesrovnalostí, které byli v tomto řádu nahromaděny. Z úst našeho vůdce nejpřednějšího byly zde vyloženy všecky tyto důvody, které křiklavým spůsobem volaly za opravu nějakou, a s toho místa, s kterého nyní navrhuje se oprava a sanace těch křivd - ovšem slovy velmi výmluvnými, slovy vyšperkovanými veškerým leskem a veškerými prostředky lesknoucí se dialektiky a hrdopyšně bylo povědíno, že oprav není zapotřebí - a to pomstilo se do nynější doby. Kdyby tehdáž byl býval vyslyšen hlas toho, jenž téměř prosil, jenž tehdáž nežádal ještě, zajisté by nebylo bývalo zapotřebí, aby se stalo nynější řízení vyrovnávací takovým aparátem, aby bylo třeba takových obětí, jako nyní se díti musí.

Kdyby byl býval opraven tenkráte volební řád, bylo by i složení tohoto sněmu jiné a odtud zajisté byl by býval položen základ k smíru a k upravení poměru rakouského mocnářství na základech těch, které my nyní považujeme za své.

Pánové! Tenkráte jsme prosili; to bylo odmrštěno, ale právě následkem toho stal se volební řád tou kyprou půdou, z které vyrostl časem svým vždy větší odpor, z které vyrostla vždy větší nespokojenost, vždy větší oposice a snad by nebylo bývalo tehdáž dílo upravení poměrů českých, otázky české tak obtížným, jakým se stalo následkem toho (výborně). Uplynulo několik let a bylo popřáno sněmu, aby přikročil k návrhům na opravu volebního řádu. Byly to ty návrhy, které zároveň s adresou Jeho Vel. králi našemu předloženy byly v osnově, která podána byla od komise ustanovené roku 1866. Nešťastné následky války tehdejší zamezily ovšem, aby upravení poměrů státoprávních se dělo spůsobem takovým, jakého jsme si přáli. Následkem toho i ta předloha, která byla podána sněmem, byla předložena stranou a zůstala poodloženou až do nynější doby. Avšak aspoň pro nynější sněm mělo to tu výhodu, že na základech oné práce mohla vláda předložiti nám svůj návrh a že i my na základě těch skoumání, která tenkráte jsme učinily, můžeme dnes pokračovati.

Výsledky těch návrhů, které vyšly z komise nynějším sněmem ustanovené, leží před Vámi a dovolím si Vám, pánové, v krátkosti naznačiti hlavní rysy, hlavní základy a zásady, které položeny byly do tohoto velebního řádu.

Pánové! Komise zajisté měla to na zřeteli, že i nyní za nynějších okolností, které nutkají k tomu, aby dílo bylo vyřízeno s kvapem a s rychlostí, nepodá sněmu dílo naskrze dokonalé. Věc dokonalou podati, jest vůbec nemožné, pokud právě lidské síly nedostačí, aby něco dokonalého provedly... V kterémkoli státu volební řády byly probrány a to buď pokojným aneb násilným spůsobem, po staletích zajisté ještě výsledky těchto bojů a těchto namáhání nebyly takové, aby se o nich mohlo říci a tvrditi, že jsou skutečně dokonalé, a ač největší političtí mudrcové již o tom přemýšleli, který vlastně má býti a který jest nejspravedlivější základ zastoupení lidu, dosud o všech těch věcech jest spor. V tomto položení zajisté nalezáme i my se. Avšak, pánové, ještě jest tu i jiná věc: Celý volební řád, který zasáhá svými jednotlivými částkami tak do zájmů jednotlivých tříd, jednotlivých vrstev národa našeho, dotýká se právě jich, a bylo zapotřebí nejrozličnějších kompromisů, nejrozličnějšího smlouvání, aby se stala práce jednosvorná a jednomyslná. Pánové, také tomu to přičítejte, že leckteré přání zajisté oprávněné, že některé ustanovení svobodomyslnější, které nyní zde položeno nebylo, nebylo zde položeno z těchto příčin, které jsem nyní udal. Již co do zásady nejhlavnější, na které spočívá veškerý volební řád, zajisté komise netají se tím, že zásada zastoupení podle zájmů, tak zvaná Interessenvertretung, není zastoupením, které by stálo nad veškerou kritikou, naopak že jest zastoupení, proti kterému, a to oprávněně, se mohou činiti velké a závažné námitky. (Výborně!) Na ten čas, pánové, komise nepřistoupila k tomu, aby na ruby převrátila základy tohoto zastoupení; avšak dá zajisté slavné shromáždění to svědectví komisí, že se snažila v mezích, které jsem byl naznačil, opraviti a zlepšiti, co bylo možno. Toto zlepšení stalo se hlavně v tom směru, že u veliké míře bylo rozšířeno osobní právo volební tím, že již podle návrhu vlády census byl valně uskrovněn a zmenšen.

Další a veledůležité rozšíření volebního práva stalo se tím, že nyní má býti bezprostředně voleno, ne jako posud prostředkem volitelů. V tom má se poskytnouti vůli jednotlivce, jeho smýšlení a přesvědčení přímý výraz, aby on do osudí položil jmeno onoho, v nějž důvěru svou skutečně skládá. Další rozšíření se stalo v onom skupení, s kterým v řádu z roku 1861 bylo tak po otčimsku nakládáno, v kurii venkovských obcí. Již vládní předloha uznala, že nesouměr mezi kurií městskou a velkostatkářskou s jedné strany a mezi kurií venkovských obcí s druhé strany jest takový, že musí se nějakým spůsobem opraviti, a zvýšila tudíž také počet až na 90.

Porovnává-li se však i počet obyvatelstva i počet daní, který vypadá na jednoho poslance v té i oné kurii, tedy komise musela uznati, že ještě i tímto zvětšením není odstraněna nesrovnalost tato, a hleděla to tudíž rozšířiti tím, že přidala k těm 90 hlasům ještě 16, tak že vystoupil nyní počet zástupců venkovských obcí až na 106. I tento počet by nebyl přiměřený k počtu daní, k počtu obyvatelstva. Avšak musíme ponechati také budoucnosti, aby leckteré nesrovnalosti byly odstraněny.

Tímto hlavně jsem naznačil ty změny, které se dály vzhledem k vládní předloze. Vládní předloha užila hlavně, co bylo předloženo sněmu r. 1866. Tím usnadněny byly práce nynější komise; tato mohla se odvolávat k operátu, který se zakládá na lepším statistickém materiálu, jenž byl probrán s lepší pílí, než-li to dříve možno bylo.

Jedna změna, která se dělá, týká se kurie velkostatkářské. Mám za to, že jest potřebí, abych zvláště v tomto ohledu se vyjádřil, poněvadž to bylo puštěno do světa jakožto nějaký strašák reakcionářský a feudální. Toho reakcionářství prý jsme se dopustili, žádajíce pro zástupce velkostatkářů český inkolát.

Mám za to, že žádati, aby ten, kdož chce vykonávati své právo budiž již aktivní neb pasivní, se svým životem, svým smýšlením, svými zájmy a svým majetkem utkvěl v té půdě, v té vlasti, pro kterou vlastní zákony se dávají, jest věcí spravedlivou.

Byly proneseny hlasy, že vlastně by se měl žádat inkolát aneb jistoletý pobyt v zemi pro veškeré třídy a veškeré kurie; avšak vzhledem k tomu, že by tím byla velká síla obyvatelstva vyloučena z práva volebního, komise nepřistoupila k tomu. Tím více žádala to tam, kde podklad volebního práva především jest majetek a to rozsáhlý majetek. Nezavádíme inkolát, jenž by souvisel se stavem a s rodem, nýbrž inkolát, který budoucně záviset bude jenom od majetku, a pobytu několikátém v zemi.

Jestli že přijala komise z třetího volebního okresu velkostatkářů ty, kteří by byli měli v r. 1848 právo vstoupiti do sněmu, neb uvedeni býti do něho, vyhověla předně přání důrazně vyslovenému právě v těch vrstvách, kterých se to týkalo, za druhé při tom měla na mysli, že jakýmsi spůsobem připoutá se nynější vyvinutí k staršímu historickému právu a konečně měla na zřeteli i vyvinutí se takových institucí v zemích jiných, ačkoliv tam snad v jiných formách vystupují. A jestli Uhrám roku 1848 nebylo vytýkáno, že kdo měl právo vstoupiti do sněmu uherského, podržen byl v magnatské komoře, tedy nám nemůže se vytýkat, že jsme takovým a podobným ustanovením snad hřešili proti duchu času. To máme veškeré právo od sebe odmítnout.

Ještě k jedné straně věci se obrátím a to týče se zástupců měst. Připomenul jsem již, že jest nesrovnalost mezi městskou a venkovskou kurií ještě dosti velká; podle práva bychom byli museli uzmouti městským volebním okresům velkou část volebního práva a valnou část míst, která jim posud byla dle řádu 1861 vykázána. Avšak jest to vždy trudná věc, jestliže se někomu vezme právo, které vykonával po delší dobu a jestiť to trudná věc vzíti to právě po takových bojích, kterých účastnila se města takovým úsilím a takovou vytrvalostí. Zajisté i v pozdější době bude poskytnuta příležitost, aby tato nesrovnalost nějakým spůsobem byla vyrovnána.

Gestatten Sie nur, meine Herren, zum Schluße noch auf 2 Punkte zu übergehen, welche in dieser Wahlordnung von einem gewissen (Gewichte und einer gewissen Bedeutung sind. Ich meine nämlich die Vertretung der Großindustrie und dann das Verhältniß, welches die Kommission eingehalten hat in Rücklicht auf die thatsächlichen und ethnografischen Verhältnisse unseres Vaterlandes.

Es ist vor kurzer Zeit gerade an jener Stelle, welche erklärt, daß sie um ein wohlerworbenes Recht gekommen ist, auseinandergesetzt worden, daß durch die Vertretung der Großindustrie, wie sie durch die Kommissionsvorlage statuirt wird, eine Vertretung der Industrie und des Handels nicht in ausrechendem Maße geboten werde, daß es eine Verkürzung sowohl der Industrie und des Handels, als auch des Deutschthums - welches, wie man sagt, speziell und in erster Reihe die Industrie und den Handel in unserem Vaterlande repräsentirt, in sich schließe. Meine Herren, ich erwähnte schon früher, daß das System der Interessenvertretung ein System ist, welches heutzutage ebenso strittig ist, wie es im Jahre 1861 gewesen war und daß sehr maßgebende Momente vorhanden sind, welche dagegen gesprochen hätten, einen eigenen Wahlkörper, einen ueugeschaffenen Wahlkörper speziell für die Großindustrie einzubeziehen. Ich mache aufmerksam auf die Verfassungen, denen Niemand nachsagen und nachtragen wird, daß sie nicht genug freisinnig sind und daß sie auf der anderen Seite nicht entsprechen den thatsachlichen Verhältnissen und Bedürfnissen des Landes. Weder in England noch in Belgien ist eine bestimmte Vorkehrung getroffen, daß der Handel und die Großindustrie speziell auf Grundlage eines bestimmten Steuermaximums oder Minimums eine separirte Vertretung als solche in den Vertretungolörper entsendet. Ebenso verhalt es sich in anderen Staaten, denen gleichfalls nicht nachgesagt werden kann, daß sie nicht allen Verhältnissen Rechnung tragen. Man steift sich darauf, daß gerade die Vertretung, wie sie durch das Jahr 1861 statuirt worden ist, bleibend für alle künftigen Zeiten erhalten werde. Allein ich glaube, daß die Akten darüber schon geschlossen find, ob nicht gerade die Vertretung, welche die Schmerlingische Wahlordnung für die Vertretung des Handels und der Industrie statuirt hat, die allerunglücklichste gewesen ist und ob nicht gerade darin eine Doppelvertretung im ärgsten Sinne des Wortes und eine Superfaktation stattgefunden hat, wie es ahul ch in keiner Verfassung der Welt vorkommt. Die Schaffung einer direkten Vertretung der Großindustrie ist unläugbar ein Fortschritt, den die Regierungsvorlage gegenüber der alten Wahl=Ordnung gemacht hat und es ist das ganz gewiß der Kommission nicht zum Vorwurf zu machen, daß sie die Vorlage, wie sie durch die Regierung in dieser Beziehung geboten worden, ohne irgend einen Vorbehalt oder Hintergedanken vollgiltig akceptirt hat. Vergleichen Sie, meine Herren, die Steuersummen, welche ausgewiesen sind in dem Berichte und aus denen ersichtlich ist, in welchem Verhältnisse ein Vertreter der Großindustrie ein gewisses Ausmaß in feiner Steuerklasse repräsentirt und umgekehrt in den übrigen, so werden Sie daraus ersehen, daß das Ausmaß keine Ungerechtigkeiten in sich involvirt. Es könnte das höchstens angesührt werden, Wenn mau Rücklicht nehmen würde auf die Steuerleistung, welche von den Eisenbahngesellschaften im Lande geleistet wird. Meine Herren! Es ist die Frage, ob es ein glücklicher Wurf war, daß von Seite der Regierung die Akticugesellschaften überhaupt vorgeschlagen worden sind als Korporationen, welche gleichfalls ihr Wahlrecht ausüben können. Städten, welche im Besitze von laudtäslichen Gütern sind und denen sonst das Recht zustehen sollic, noch in anderen Klassen zu wählen, wurbe dieses Recht nicht zugestanden, damit keine Doppelvertretung eintrete. Bei Akziengesellschäften soll das anders sein; der Verwaltungsrath, der ja durch einzelne Persönlichkeiten repräsentirt sein muß, die das Wahlrecht der Aktiengesellschaft ausüben, ist derselbe, der in seinen einzelnen Persönlichkeiten bereits in einem städtischen ober Landgemeindenbezirke gewählt hat.

Es ist das noch zu rechtfertigen bei Gesellschaften, welche im Laube selbst situirt sind, welche hier ihre vollen Steuern zahlen, bei deujenigen Akzienunternehmungen schließlich, deren Verwaltungsrath im Lande selbst sich befindet. Bei Eisenbahugesellschaften namentlich ist das vielfach leider nicht Der Fall, man hat ba so viel wie möglich getrachtet, den Verwaltungsrath und die Direkzion aus dem Lande weg und nach Wien hinein zu transportiren. Darunter hat das Land gelitten, allein nicht nur unmiltelbar gelitten, sondern auch in Folge dessen, daß dann derartige Corporazionen und Gesellschaften nicht verwachsen waren mit den Wünschen, Interessen, Ansprüchen Desjenigen Landes, innerhalb welchen ihre Verkehrslinie sich befindet. Es sind das, so zu sagen, leblose Gesellschaften, Deren Werthpapiere in aller Herren Länder zirkuliren, welche heute da, morgen dort auf den Markt kommen, ja welche in einem bestimmten Momente selbst zum großen Theil sich in fremden Händen befinden können, wie das speziell bei den Papieren einer böhmischen Bahn ist, beren Akzien Mehrzahl nach gemachten Erfahrungen sich im deutschen Reiche befindet. Meine Herren! Da tritt wohl an den Laudtag die Frage heran, ob es gerechtfertigt und opportun ist, solchen Gesellschaften auch das Wahlrecht innerhalb dieser Gruppe zu ertheilen, und es hat deshalb die Kommission geglaubt, gerade beisolchen Gesellschaften darauf beharren zu Sollen, daß der Verwaltungsrath seinen Sitz im Lande habe, und sie hat eine Ausnahme nur bort gestattet, wo die Verkehrslinie einer solchen Eisenbahn über mehrere Länder sich et streckt, wo also reziprok vom zweiten Lande eben auch verlangt werben könnte, daß der Verwaltungsrath sich daselbst befinde.

Das ist der eine Punkt, den ich erwähnen wollte; ber zweite und letzte ist derjenige, der sich auf die Verkeilung zwischen deutschen und böhmischen Stimmen in der Landtagswahlordnung bezieht. Es ist das eine alte Klage, eine Klage, welche von Seite der böhmischen Nazionalität und zwar, wie ziffermäßig dargethan worden ist, vollkommen gerechtfertigt erhoben wurde, seit dem Jahre 1861; - und nun dreht man den Spieß gegen die gegenwärtige Majorität um und sagt, daß die Kommission Vorschläge erstatte, durch welche eine Vergewaltigung ober Bedrückung der zweiten Nazionalität hervorgerufen werde. Meine Herren! Das statist. Material, welches die Hauptgrundlage für die Verfassung unseres Wahlordnungsentwurfes bildet, steht Jedermann zur Einsicht frei. Ich muß an dieser Stelle konstatiren, daß, da ich mit diesem statistischen Materiale und mit dem Studium desselben zu thun hatte, ich der Regierung das Zeugniß geben kann, daß sie mit einer ungeheueren Gewissenhaftigkeit und einem ungeheueren Fleiße ihren Organen das nothwendige Material zugetragen hat, und baß es der Kommission nicht möglich gewesen wäre, mit einer solchen Sicherheit vorzugehen in Bezug auf die Verkeilung, wenn da nicht vorgearbeitet gewesen wäre.

Aber diese Sicherheit, diese Grünblichkeit, mit der vorgegangen wurde, ist uns in diesem Momente um so erwünschter, weil klar und ziffermäßig dargethan werden kann, daß keinerlei Bedrückung und keinerlei Vergewaltigung in den gemachten Vorschlägen liegt. Meine Herren! ES ist mir als Berichterstatter von mehreren meiner politischen Freunde der Vorwurf gemacht worden, ich hätte einen Passus in den Bericht aufgenommen, wie "gewissenhaft" die Kommission vor sich gegangen sei. Wie gewissenhaft die Kommission bei Vertheilung der Stimmen vor sich gegangen ist, erhelle daraus, daß auf einen Abgeordneten böhmischer Nazionalität beispielsweise 38000 und auf einen deutschen Abgeorbneten 36000 Einwohner entfallen und man frug mich, was ich ba für ein Gewissen habe. Ich glaube, baß ich recht gehandelt habe, wenn ich betonte, daß die Kommission wirklich mit großer Gewisenhaftigkeit vorgegangen ist, und zwar mit einer Gewissenhaftigkeit, die noch weiter gegangen ist, und die geradezu zu einer Begünstigung der deutschen Nazionalität führte, welche eben aus den Ziffern ersichtlich ist. Und so kehre ich denn nochmals zu dem Punkte zurück, von dem ich ausgegangen bin.

Pánové, komise nepředkládá slavnému sněmu podle svého vlastního vědomí nic zcela dokonalého; bude zajisté mnoho stížností na skrácení rozličná; avšak co na ten čas svorným a jednomyslným usilováním dalo se vypracovati, to zajisté stalo se a komise má to vědomí, že činila, seč byla a že se řídila vždy podle toho pravidla, které má býti vodítkem pro budoucí opravu volebního řádu, totiž vodítkem: podle práva, podle spravedlnosti a podle míru, o němž všichni chceme, aby se rozhostil po veškerých vlastech našich bez rozdílu národnosti. (Dejž Bůh! - Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo zpravodaji o adrese.

Ich ertheile das Wort dem Berichterstatter über die Adresse.

Richard Gras Clam Martinic: Meine Herren: Analog mit dem Vorgange, welcher bisher in der Berichterstattung eingehalten worden ist, hätte ich gegenwärtig nur dem Bericht vorzutragen. Dieser Bericht ist so kurz und in so dürren Worten abgefaßt, daß er allerdings an und für sich ganz ohne Bedeutung ist und nur der Entwurf der Adresse selbst Bedeutung hat. Judeß glaube ich, wenn ich den Vorgang recht verstanden habe, wie ihn Se. Durchlaucht Der Oberstlandmarschall in Hinsicht auf die ganze Behandlung der Angelegenheit auseinander gesetzt hat, daß die Vorlesung der Adresse eigentlich erst zum eisten Theile der Generaldebatte über die Adresse als Theil desS Ganzen gehören würde. Wenn diese meine Auffassung richtig ist und wenn das hohe Haus nicht anders darüber entscheidet, so werde ich den Entwurf der Abresse, wie ihn die Kommission dem hohen Hause zur Annähme vorlegt und emvfiehlt, erst morgen bei der Generaldebatte über die Adresse vortragen und würde mir auch für diese Gelegenheit das Recht vorbehalten, einige Worte zu sprechen, indem ich heute durch Vorlesung der Adresse Ihre Geduld nicht in Anspruch nehmen will.

Um der Form Genüge zu leisten, will ich mir erlauben, die wenigen Worte bes Berichtes vorzutragen.

Slavný sněme!

Komise činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

Nejuctivější adresa k Jeho cís. a král. Apoštolskému Veličenství budiž podána dle přiložené osnovy a budiž Jemu předložena předsednictvím slavného sněmu.

Hoher Landtag!

Die Kommission stellt den Autrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: es sei die nach dem beiliegenden Entwurfe verfaßte a. u. Adresse an Seine kaiserliche und königliche Apostolische Majestät zu richten und im Wege des hohen Landtags=Präsidiums an A. H. Denselben gelangen zu lassen.

Nejv. maršálek zemský: Jelikož zpravodajové podali své zprávy, tedy dovoluji si činiti otázku, zdali někdo hlásí se k slovu v generální debatě o celé zprávě?

Verlangt Jemand das Wort in der Generaldebatte über den Bericht der Kommission im Ganzen?

Wenn das nicht der Fall ist, so erachte ich die Generaldebatte für geschloffen.

Herr Baron Pfeil = Scharfenstein: Ich bitte um's Wort. Ich beantrage den Schluß der Sitzung.

Oberstlandmarschall: Der Schluß der Sitzung wird beantragt. Ich werde diesen Antrag zur Abstimmung bringen. Sollte er angenommen werden, so würden wir morgen in die Spezialdebatte eingehen und zwar würde die Debatte über die Fundamentalartikel mit einer allgemeinen Debatte über dieselben eröffnet werden, dann wird erst die Verlesung der einzelnen Absätze dieser Fundmentalartikel stattfinden.

Jest návrh, by sezení dnes bylo ukončeno, a dnešní schůze uzavřena. Dovoluji se ptáti, zdali pánové si toho přejí. (Páni poslanci hlasují. ) Přání jest vysloveno a přestane se tedy s dnešním rokováním. Zítra budeme pokračovati tím spůsobem, že přikročíme k debatě o fundamentálních článcích, která se zahájí tím spůsobem, že se bude povšechně o fundamentálních článcích rokovati. (Hlasové: V kolik hodin?) Každý článek se pak do podrobna přečte. (Zvoní. )

Pánové, byl rozdán návrh pana dra. Grünwalda v tisku.

Pořádek na zejtřejší sezení, pro kteréhož začátek ustanovuji 10. hodinu, jest: Pokračování dnešního denního pořádku; pak první čtení návrhu dra. Grünvalda; zpráva výboru zemského s budžetem nar. 1871; zpráva zemského výboru s rozvrhem vyvazovacího fondu na rok 1871; zpráva zemského výboru s účetními závěry o správě zemského jmění nar. 1869 a 1870.

Die nächste Sitzung ist morgen um 10 Uhr. An der Tagesordnung ist 1. die Fortsetzung der heutigen; 2. erste Lesung des Antrages des Dr. Grünwald; 3. Bericht des Landesausschußes mit dem Landesbudget für 1871; ferner Landesausschußbericht mit dem Voranschlage des Grundentlastungsfondes pro 1871; Bericht des Landesausschußes mit der Landesvermögensrechnung für das Jahr 1869 und 1870.

Sezení jest uzavřeno. Konec sezení ve 3 hodiny.

Verifikatoren: Moriz Graf Rumerskirch. Dr. Stanisl. Neumann. Jan Černý.